13 C 320/2022 - 167

Rubrum

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Ivanou Štěpánovou ve věci žalobců: a) [Jméno žalobce A], narozený [Datum narození žalobce A] bytem [Adresa žalobce A] b) [Jméno žalobce B], narozená [Datum narození žalobce B] bytem [Adresa žalobce B] oba zastoupeni advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalovanému: [Jméno žalovaného], narozený [Datum narození žalovaného] bytem [Adresa žalovaného] zastoupený advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] o zaplacení 1 251 568,64 Kč s příslušenstvím, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobci jsou povinni zaplatit žalovanému společně a nerozdílně náhradu nákladů řízení ve výši 120 845,12 Kč, a to do tří dnů od první moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalovaného.

Odůvodnění

1. Žalobci se po žalovaném domáhali zaplacení částky 1 251 568,64 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od 13.8.2022 do zaplacení. Žalobu odůvodnili tím, že žalovaný užívá bytovou jednotku č. [Anonymizováno], nacházející se v budově č.p. [Anonymizováno], která je součástí pozemku p.č. [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa] (dále jen „byt“), přičemž tato jednotka byla do [datum] ve vlastnictví žalobců. Žalobci tvrdili, že žalovaný tento byt užívá od roku 2007 na základě ústní dohody se žalobci, kdy bylo ujednáno, že žalovaný bude za užívání bytu platit částku ve výši 35 000 Kč měsíčně a bude si sám hradit spotřebovanou elektřinu. Elektřinu žalovaný platí, avšak jinak za bydlení nikdy ničeho neplatil, což žalobci dříve tolerovali, avšak nejpozději na konci roku 2018 došlo k odvolání souhlasu žalobců s užíváním bytu žalovaným a jeho rodinou, a to zejména z důvodu vulgárního, arogantního a nemravného chování žalovaného vůči žalobcům, dalším členům rodiny a vůči rodinné společnosti [právnická osoba], ze které žalovaný protiprávně vyvedl majetek. Žalobci se proto domáhali vydání bezdůvodného obohacení, spočívajícího v užívání bytu bez právního důvodu a přes nesouhlas žalobců, a to v období od března 2019 do 10.5.2022, kdy došlo k převodu vlastnického práva žalobců k bytu na [jméno FO] a jeho manželku. Žalobci tvrdili, že žalovaný byl opakovaně ústně vyzýván k vyklizení bytu, a to za přítomnosti synů žalobců [jméno FO] a [Jméno žalobce A], k hrazení úplaty za užívání bytu byl rovněž vyzýván za přítomnosti svědků, vyjma zmíněných synů žalobců mělo jít o svědky [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO] a [adresa]. Žalovaný však přes výzvy ničeho nezaplatil a byt užívá nadále.

2. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil. Nepopíral, že byt se svou rodinou užívá a že za užívání bytu ničeho neplatí, avšak tvrdil, že byt užívá na základě ústní dohody se žalobci, kteří mu nabídli, že byt může bezplatně užívat s tím, že bude o byt a přilehlou zahradu pečovat a v bytě si bude platit elektřinu, což činí. Popřel, že by byl v žalobci tvrzeném období kýmkoli vyzýván k vyklizení bytu nebo k placení úplaty za užívání bytu. Ohledně části nároku, a to bezdůvodného obohacení spočívajícího v užívání bytu bez právního důvodu v období března 2019 až 25.8.2019, pak vznesl námitku promlčení.

3. Mezi účastníky nebylo sporné, že žalovaný byt užívá od roku 2007 až dosud na základě ústní dohody se žalobci. Rovněž nebylo sporné, že žalovaný si sám hradí spotřebovanou elektřinu, ale jinak za užívání bytu žalobcům ničeho neplatí, nepřispívá ani na úhradu vody, která je pro celý dům společná, a neplatí v místě poplatky za komunální odpad. Sporné však mezi účastníky bylo, zda bylo ujednáno úplatné či bezúplatné užívání bytu a dále to, zda žalovaný byl žalobci vyzýván k vyklizení bytu a k placení úplaty za užívání bytu.

4. Z výpisu z katastru nemovitostí LV č. [hodnota] pro katastrální území [adresa] ke dni 1.5.2022 bylo zjištěno, že k uvedenému datu byli jako vlastníci bytové jednotky č. [Anonymizováno] zapsáni žalobci. Z výpisu z katastru nemovitostí LV č. [hodnota] pro katastrální území [adresa] ke dni 28.7.2022 bylo zjištěno, že k uvedenému datu byli jako vlastníci bytové jednotky č. [Anonymizováno] zapsáni [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO].

5. Z plánku bytové jednotky č. [Anonymizováno] byla zjištěna rozloha bytu (bez chodby a skladu) [Anonymizováno] m2.

6. Z předžalobní výzvy zástupce žalobců ze dne 4.8.2022 bylo zjištěno, že žalovaný byl před podáním žaloby vyzýván k vydání bezdůvodného obohacení ve výši 1 176 688 Kč do 7 dnů od doručení této výzvy.

7. Z podací stvrzenky bylo zjištěno, že žalovanému byly dne 4.8.2022 zástupcem žalobců odeslány tři zásilky, a to na adresu [adresa]. Z online dokladů o doručování bylo zjištěno, že tyto zásilky eviduje pošta jako doručené ke dni 5.8.2022.

8. Z listiny nadepsané jako Dohoda o narovnání, bez podpisů smluvních stran dohody, bylo zjištěno, že mezi účastníky bylo jednáno o smírném řešení sporu, avšak k uzavření dohody nedošlo.

9. Z listiny nadepsané jako Kupní smlouva a z návrhu na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí bylo zjištěno, že mezi účastníky bylo jednáno o prodeji nemovitých věcí ve vlastnictví žalovaného v katastrálním území [Anonymizováno], zapsaných na LV č. [hodnota], avšak k uzavření kupní smlouvy nedošlo.

10. Z listiny nadepsané jako Smlouva o převodu obchodního podílu bylo zjištěno, že mezi žalobcem a) a žalovaným bylo jednáno o převodu obchodního podílu žalovaného ve společnosti [právnická osoba], avšak k uzavření smlouvy nedošlo.

11. Z emailové komunikace mezi zástupcem žalobců a zástupcem žalovaného z května a června 2023 bylo zjištěno, že mezi účastníky bylo jednáno o uzavření výše uvedených smluv a rovněž o vyklizení bytu, když bylo jednáno o tom, že byt bude vyklizen do zaplacení kupní ceny za nemovitosti ve vlastnictví žalovaného, k jejichž prodeji mělo dojít (avšak nedošlo) výše uvedenou kupní smlouvou.

12. Z dopisu bývalého zástupce žalobců ze dne 21.2.2023 bylo zjištěno, že žalovaný byl prostřednictvím zástupce vyzván [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] k vyklizení bytu a k jeho předání nejpozději do 15.3.2023.

13. Z výzvy zástupce žalobců ze dne 24.10.2023 bylo zjištěno, že [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] žalovaného vyzývali k vydání bezdůvodného obohacení, které mělo na straně žalovaného vzniknout tím, že žalovaný bez právního důvodu užívá byt a přilehlé pozemky. Výše bezdůvodného obohacení za období od května 2022 do října byla vyčíslena částkou 450 000 Kč za užívání bytu a za užívání pozemků v uplynutých 36 měsících částkou 288 000 Kč. Žalovaný byl dále vyzván k placení nájemného ve výši 25 000 Kč měsíčně za byt a 8 000 Kč měsíčně za pozemky. Zároveň byl vyzván k vyklizení bytu a pozemků a dále též místnosti č. [hodnota], kterou má v nájmu společnost [právnická osoba]

14. Z výzvy zástupce žalobců ze dne 2.7.2024, směřované zástupci žalovaného, bylo zjištěno, že [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] žalovaného vyzývali k vydání bezdůvodného obohacení, které mělo na straně žalovaného vzniknout tím, že žalovaný bez právního důvodu užívá byt a přilehlé pozemky. Výše bezdůvodného obohacení za období od května 2022 do června 2024 byla vyčíslena částkou 650 000 Kč za užívání bytu a za užívání pozemků v uplynutých 36 měsících částkou 288 000 Kč. Žalovaný byl dále vyzván k placení nájemného ve výši 25 000 Kč za byt a 8 000 Kč za pozemky. Zároveň byl vyzván k vyklizení bytu a pozemků a dále též místnosti č. [hodnota], kterou má v nájmu společnost [právnická osoba]

15. Z výzvy zástupce žalobců ze dne 10.10.2024, směřované zástupci žalovaného, bylo zjištěno, že [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] žalovaného vyzývali k vydání bezdůvodného obohacení, které mělo na straně žalovaného vzniknout tím, že žalovaný bez právního důvodu užívá byt a přilehlé pozemky. Výše bezdůvodného obohacení za období od července 2024 ke dni sepsání výzvy byla vyčíslena částkou 83 065,50 Kč za užívání bytu a za užívání pozemků v uplynutých 36 měsících částkou 288 000 Kč. Žalovaný byl dále vyzván k placení nájemného ve výši 25 000 Kč za byt a 8 000 Kč za pozemky. Zároveň byl vyzván k vyklizení bytu a pozemků a dále též místnosti č. [hodnota], kterou má v nájmu společnost [právnická osoba]

16. Žalobce a) jako účastník vypověděl, že v roce 2007 s žalovaným uzavřel ústní dohodu o užívání bytu, a to společně se svojí manželkou, tedy žalobkyní b). Žalovaný v té době již nechtěl bydlet s rodiči, bylo tak nějak automatické, že se nastěhoval do volného bytu žalobců. V roce 2007 se dohodli tak, že užívání bytu mělo být bezplatné, k částce 35 000 Kč měsíčně žalobci dospěli až v době, kdy již byl covid, tedy asi v roce 2020. Někdy v letech 2017 nebo 2018 však začal být žalovaný na žalobce vulgární, žalovaný přestal mít zájem o rodinnou firmu, proto mu žalobce řekl, že pokud chce v bytě nadále bydlet, ať platí nájem, nebo se odstěhuje. V období let 2018 nebo 2019 totiž žalovaný pro firmu fakticky nepracoval, firmu stál ročně 1,5 milionu korun, avšak stále jen vysedával v dílně, případně dělal melouchy. S žalovaným se proto často hádal, minimálně desetkrát ho vyzýval k tomu, aby platil nájem nebo se vystěhoval, což se dělo na dvoře nebo na chodbě v sídle společnosti [právnická osoba] Slyšeli to zaměstnanci firmy i ostatní synové. K placení nájmu žalobce žalovaného vyzýval poprvé někdy v roce 2019 nebo 2020, nevyzýval ho k úhradě konkrétní částky, ale pokud by žalovaný řekl, že je ochoten platit, tak by se bývali na nějaké částce domluvili. K vystěhování z bytu žalovaného vyzýval asi před 5 lety, vždy když ho žalovaný naštval, tak mu řekl „[Anonymizováno], nebo [Anonymizováno]“. Výzvy činil sám žalobce a), žalobkyně b) se s žalovaným rozkmotřila již asi před 6 lety a do sídla společnosti [právnická osoba] již vůbec nedochází.

17. Žalovaný jako účastník vypověděl, že u rodičů, tedy žalobců, bydlel do svých 24 let, pak začal pracovat v rodinné firmě [právnická osoba] a začal bydlet v bytě v provozovně této firmy, která se tehdy nacházela na jiném místě než dnes. Asi po roce nebo dvou se provozovna přesunula na aktuální adresu, a proto se i on přestěhoval. Za bydlení již v původní provozovně nic neplatil, pro firmu prováděl údržbářské práce a v podstatě též ostrahu areálu. Na vlastní bydlení v té době neměl peníze, byl po škole. Rodiče mu nabídli práci ve firmě a rovněž bydlení, s tím, že podmínkou bylo, že si bude platit elektřinu. O placení nájmu nebo vody nebyla řeč. O požadavku na placení nájmu se dozvěděl až z dopisů, které našel v plastové schránce, kterou na plot na adrese trvalého pobytu žalovaného nainstaloval žalobce a), o požadavku na vyklizení bytu se dozvěděl z výzvy zástupců žalobců, osobně za ním nikdo nepřišel. Pouze jeho bratr [jméno FO] mu v loňském roce řekl „[Anonymizováno], nebo [Anonymizováno]“. Ke sporu mezi účastníky došlo v roce 2018, kdy v domě vypukl požár, ohledně kterého hasiči jako příčinu stanovili závadu na elektroinstalaci, bratr [jméno FO] se však žalovanému přiznal, že vyklepal do koše s papíry popelník. Žalobkyni b) v tu chvíli zajímalo jen to, že neshořela nějaká skříň s dokumenty, žalovanému přitom šlo zejména o syna, který se v roce 2018 narodil. Žalovaný vypověděl, že žalobci mu nikdy neřekli, aby se sebral a odstěhoval, žádnou výzvu k vystěhování od nich neslyšel. Není pravdou, že mu žalobce a) někdy řekl, ať [Anonymizováno] nebo [Anonymizováno]. Žalovaný by se nyní z bytu odstěhoval, ale nemá peníze, neboť má na sebe napsaný úvěr bratra [jméno FO], který splácí rodiče. Žalovaný dále vypověděl, že vlastní podíl o velikosti na domu na adrese svého trvalého pobytu, nemá však od domu klíče, i když o ně prostřednictvím svého zástupce žádal.

18. Svědkyně [právnická osoba], partnerka žalovaného, vypověděla, že s žalovaným je ve vztahu 13 let a žije s ním v domácnosti skoro 7 let, přičemž žalobci po nich nikdy žádný nájem nechtěli. V únoru 2021, kdy byl v domě menší konflikt, se svědkyně žalobkyně b) ptala, zda jim tam se žalovaným nějak vadí nebo zda mají něco platit, přičemž jí bylo řečeno, že ne. Žalobkyně b) chodila do domácnosti žalovaného každý čtvrtek za svým vnukem, vždy říkala, že je ráda, že tam jsou. Vztahy žalobkyně b) a žalovaného se pokazily v době, kdy v domě vypukl požár, který způsobil bratr žalovaného vysypáním popelníku do koše, což bylo zřejmě v prosinci 2018, to se žalobci se žalovaným pohádali a žalobkyně b) už nadále chodila jen za svědkyní a za vnukem, žalovaného tam už spíše jen trpěla. K přetržení kontaktu se žalobkyní b) došlo v listopadu 2021, kdy se svědkyně s žalobkyní b) pohádala kvůli úvěru, který bratr žalovaného převedl na žalovaného a svědkyně měla obavu z doplatku úvěru. Již v roce 2020 však žalobkyně b) svědkyni nabízela, že když se se žalovaným rozejde, tak svědkyni koupí byt nebo za ni bude platit nájem, že má obavu, aby žalovaný svému synovi něco neudělal. Na to svědkyně nepřistoupila, s tím, že žalovaný je super táta a obavám žalobkyně b) vůbec nerozumí. Svědkyně nebyla nikdy přítomna tomu, že by žalobci vyzývali žalovaného k placení úplaty za užívání bytu nebo k jeho vyklizení. O požadavku na placení úplaty za užívání bytu a vyklizení bytu se svědkyně dozvěděla až když někdy asi v loňském roce přišla výzva k vyklizení, to zkoušela žalobci telefonovat kvůli nájmu, ale on jí nebere telefony. Ohledně vyklizení jí žalobce a) řekl, že o tom nic neví. Svědkyně dále vypověděla, že je pravdou, že v bytě nadále bydlí, chtěli s žalovaným klíče od domu, na kterém žalovaný vlastní podíl o velikosti , avšak ty nedostali, a proto nadále bydlí v tomto bytě, neboť nemají finanční prostředky. Je si vědoma toho, že tam bydlí neoprávněně, nájemní smlouvu po [jméno FO] chtěla, ale dosud ji nemají, [jméno FO] jí v současné době ani neodpoví na pozdrav a telefon na něj nemá. Svědkyně dále vypověděla, že nikdy nebyla svědkem toho, že by žalobci chtěli po žalovaném konkrétní částku. Ve výzvě k vyklizení nějaká cifra, kterou by měli doplatit, byla, ale výše nájemného nikoli.

19. Svědek [Jméno žalobce A] vypověděl, že mu žalobci, kteří jsou jeho rodiče, řekli, že na placení nájmu se s žalovaným ústně domluvili, ale žalovaný nic neplatí. On sám však uzavření této dohody přítomen nebyl. Svědek vypověděl, že žalovaný bydlí v bytě zhruba od roku 2010, předtím firma sídlila jinde a žalovaný tam měl rovněž k dispozici byt, přičemž svědku není známo, jestli za něj něco platil. Žalobci svědkovi sdělovali, že žalovaného vyzývali k úhradě úplaty za užívání bytu nebo aby se o nemovitosti staral řádně jako řádný hospodář. Zhruba od roku 2018 začalo ze strany žalovaného docházet ke zbytečným útokům na žalobce, nešlo však o fyzické útoky, žalovaný se umí fyzicky ovládat. Žalovaný v té době přestal být ve firmě proaktivní. Někdy na začátku roku 2019 žalobce a) po žalovaném chtěl, aby byl ve firmě aktivnější a nedělal jen své melouchy a také aby platil nájem, svědek se nabídl, že připraví nájemní smlouvu, s tím, že nájem by v té době byl ve výši 35 000 Kč za užívání bytu a přilehlých pozemků, když z toho částka 25 000 Kč odpovídá nájmu bytu a zbylá částka by byla za užívání přilehlých pozemků a dvou technických místností. Výši nájmu mu pomáhal zjistit kamarád z realitky. K uzavření smlouvy však nedošlo, když žalovaný řekl „[Anonymizováno]“. Svědek dále vypověděl, že nebyl nikdy osobně přítomen tomu, že by některý ze žalobců vyzýval žalovaného k vyklizení bytu, ale žalobce a) mu říkal, že žalovaného vyzýval. Důvodem mělo být to, že se žalovaný choval nepatřičně ke své přítelkyni.

20. Svědek [jméno FO] vypověděl, že mu není nic známo o tom, že by účastníci měli mezi sebou uzavřenou nájemní smlouvu, nicméně žalobce a) mu říkal, že žalovanému řekl, ať začne za bydlení platit, když se k němu tak chová. Osobně však svědek žádné dohodě mezi účastníky přítomen nebyl, rovněž nebyl přítomen tomu, že by žalobce a) vyzýval žalovaného k placení nějaké konkrétní částky případně nájmu obecně. Tyto informace měl pouze od otce, který se mu po hádkách se žalovaným svěřoval. Nájem měl žalobce a) chtít zhruba od roku 2019. Když se žalovaný do bytu stěhoval, byla dohoda, když bude řádně pracovat ve firmě a starat se pozemek, může v bytě bydlet bezplatně, přičemž tyto informace má svědek zprostředkovaně, sám přítomen takové dohodě nebyl. Svědek dále vypověděl, že se žalovaným se již 5 let nebaví, chtěl po žalovaném nějakou práci ve firmě, ale žalovaný ho odbyl a řekl mu, že mu „[Anonymizováno]“. Svědek rovněž vypověděl, že v témže domě, ale v jiném bytě bydlel asi půl roku v roce 2008, za bydlení rodičům nic neplatil. Ohledně výzvy k vyklizení bytu svědek uvedl, že nebyl osobně přítomen tomu, že by žalobce vyzýval žalovaného k opuštění bytu, ale otec mu říkal, že žalovanému říkal, že by měl jít pryč, když nic nedělá a jen parazituje. Žalovaného vyzýval k opuštění bytu sám svědek.

21. Svědek [jméno FO], zaměstnanec společnosti [právnická osoba], uvedl, že s žalovaným v práci do kontaktu nepřicházel, svědek pracuje jako elektrikář a žalovaný se staral o dopravu. O nějaké smlouvě mezi účastníky ohledně užívání bytu není svědkovi nic známo. Myslí si ale, že žalovaný za bydlení nic neplatí, neví, jestli mu to někdo říkal, ale po firmě kolovaly takové řeči. Svědek vypověděl, že nebyl osobně přítomen tomu, že by žalobce a) vyzýval žalovaného k placení nájmu nebo k vystěhování z bytu, ale říkal mu to kolega [jméno FO]. Svědek byl osobně přítomen pouze hádkám, kdy žalovaný na žalobce křičel. Čeho se hádky týkaly, svědek nevěděl.

22. Svědek [jméno FO], zaměstnanec společnosti [právnická osoba], vypověděl, že s žalovaným se při plnění pracovních úkolů potkával na dvoře sídle firmy a někdy také na stavbách, jejich vztah byl čistě pracovní, konflikty neměli. Svědek nevěděl, jestli mají účastníci mezi sebou uzavřenou nějakou smlouvu ohledně bydlení, stejně tak nevěděl, jestli žalovaný za bydlení něčeho platí. Svědek vypověděl, že nebyl osobně přítomen tomu, že by žalobce a) vyzýval žalovaného k placení za užívání bytu, ani tomu, že by žalobce a) vyzýval žalovaného k vyklizení bytu. Byl pouze přítomen hádce, ve které šlo o to, že žalobce a) neumožnil umístnění schránky žalovaného na plot v sídle společnosti [právnická osoba] Svědek ví z doslechu o tom, že mezi účastníky jsou spory o firmu a bydlení, neví, odkud přesně to ví, jde o takový šum uvnitř firmy.

23. Svědek [jméno FO], zaměstnanec společnosti [právnická osoba], vypověděl, že pro žalobce a) pracuje jako dělník od roku 2003, se žalovaným se při plnění pracovních úkolů potkával a vztahy měl normální, nekonfliktní. S žalobcem a) se rovněž v práci potkává, v šatně nebo v kancelářích. Svědek vypověděl, že mu není známo nic o tom, zda mají účastníci uzavřenou nějakou smlouvu ohledně bydlení, ani to, zda žalovaný za bydlení něčeho platí. Svědek nebyl přítomen tomu, že by žalovaný byl někým vyzýván k placení za bydlení, rovněž nebyl svědkem toho, že by byl žalovaný někým vyzýván k vystěhování z bytu a ani o tom neví.

24. Svědek [jméno FO] vypověděl, že syny žalobců zná již déle, [jméno FO] mu byl za svědka, žalobce a) zná zhruba od roku 2016 z firmy [právnická osoba], pro kterou pracuje jako OSVČ. Zároveň svědek dělá nějakou práci soukromě pro žalobce a) na jeho domě a rovněž pro oba syny žalobců, tj. [jméno FO] a [jméno FO]. S žalovaným se svědek nezdraví, v období roku 2019 nebo 2020 mezi nimi došlo ke konfliktu a od té doby se spolu nebaví. Svědkovi bylo známo, že účastníci vedou spor o placení nájemného, nejprve tvrdil, že si to přečetl na předvolání, následně uvedl, že to ví proto, že ve firmě probíhaly diskuze, které byly slyšet přes půl domu, rovněž slyšel syny žalobců, jak se o tom baví. Svědek vypověděl, že hádky mezi žalobcem a) a žalovaným, případně mezi [jméno FO] a žalovaným, probíhaly od roku 2018, ne vždy šlo ale přímo o hádku, někdy jeden druhému něco řekl a ten bouchl dveřmi. Svědek dále vypověděl, že byl osobně přítomen tomu, že se žalobce a) ptal žalovaného, kdy mu volní prostory v místě, kde je dílna, a též kdy mu žalovaný zaplatí nájem, čemuž byl přítomen i [jméno FO]. Svědek byl dále přítomen tomu, když žalobce a) někdy v roce 2018 nebo 2019 v garáži říkal žalovanému, aby tu garáž opustil. Svědek nevěděl, zda měl žalovaný odejít též z bytu, ale měl odejít ze společných prostor. Diskuze mezi účastníky probíhaly tak, že žalobce a) řekl žalovanému, že pokud nechce platit, ať vypadne. K dotazu soudu, zda byl svědek někdy přítomen tomu, že by žalobce a) vyzýval žalovaného k vyklizení bytu, svědek vypověděl, že přímo takto to nezaznělo, ale dle svědka to z kontextu vyplývalo. Svědek dále vypověděl, že ví, že žalovaný užívá zahradu, pergolu, přičemž firma platí elektřinu ve společných prostorách a též vodu spotřebovávanou v celém domě, tedy i vodu spotřebovávanou žalovaným, protože v domě není podružný vodoměr. Rovněž ví o tom, že tento spor se připravoval už před dvěma lety s předchozím právním zástupcem, přičemž mezi účastníky nejde o jediný spor. Svědek vypověděl, že v kanceláři, kterou sdílí žalobce a) se syny [jméno FO] a [jméno FO], byl přítomen tomu, že se synové ptali otce např. na to, kolikrát ještě bude žalovaného vyzývat k placení nájmu a podobně.

25. Soud neprovedl k důkazu účastnický výslech žalobkyně b), který žalobci původně navrhovali, avšak následně jej žalobci již provádět nechtěli. Vzhledem k tomu, že podmínkou výslechu účastníka je jeho souhlas, bylo zřejmé, že žalobkyně b), která se k žádnému jednání osobně nedostavila, by se svým výslechem ani nesouhlasila. Nad to soud považoval její výslech za nadbytečný, jednak proto, že k veškerým relevantním jednáním účastníků mělo docházet v sídle společnosti [právnická osoba], kam žalobkyně b) již řadu let nedochází, a jednak proto, že skutkový stav byl spolehlivě zjištěn ostatními soudem provedenými důkazy.

26. Soud rovněž nevyhověl žádosti žalobců o opakovaný výslech [jméno FO] a [Jméno žalobce A], neboť oba svědci byly soudem dostatečným způsobem vyslechnuti při prvním jednání, kterého se žalobce a) a zástupce žalobců účastnili, přičemž všichni mohli svědkům pokládat otázky, které chtěli zodpovědět. Důvod pro opakovaný výslech soud neshledal.

27. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru. Mezi účastníky byla v roce 2007 uzavřena ústní smlouva, na základě které žalobci přenechali svůj byt žalovanému k bezplatnému užívání s tím, že doba, po kterou žalovaný může byt užívat, nebyla nijak omezena a rovněž nebyl omezen způsob, jakým má žalovaný byt užívat. Žalobci sice tvrdili, že původní dohoda byla o úplatném užívání bytu, kdy mělo jít o částku 35 000 Kč, zároveň ale tvrdili, že smlouva uzavřena nebyla, a proto se domáhají vydání bezdůvodného obohacení, když vycházeli z obvyklého nájmu ve výši 32 658,78 Kč měsíčně. Již v tomto byla tvrzení žalobců rozporná. Žalobce pak v rámci svého účastnického výslechu sám vypověděl, že v roce 2007 bylo ujednáno bezúplatné užívání bytu, k částce 35 000 Kč měsíčně za užívání bytu dospěli až někdy v roce 2020, když oslovili realitní kanceláře. Žalobce tímto potvrdil verzi žalovaného, který od počátku řízení tvrdil, že s žalobci se dohodl na bezúplatném užívání bytu. Tuto skutkovou verzi podporuje i fakt, že žalovaný za užívání bytu nikdy nic neplatil a žalobci po něm za období let 2007 – 2019 žádné platby nepožadovali. V řízení pak nebylo prokázáno, že by žalobci žalovaného vyzývali, aby byt vyklidil. Toto žalobní tvrzení měli potvrdit svědci [jméno FO] a [Jméno žalobce A], oba však shodně vypověděli, že osobně takové výzvě přítomni nebyli. Veškeré informace ohledně výzev k vyklizení měli zprostředkované žalobcem a). Svědek [jméno FO] vypověděl, že slyšel, jak žalobce a) vyzývá žalovaného k vyklizení garáže, ale nebylo mu známo, zda se výzva měla týkat i bytu. Ostatní informace měl rovněž pouze zprostředkované od rodiny žalobců. Z výpovědi svědka [jméno FO] navíc bylo zřejmé, že je o předmětu řízení od žalobce a), případně od jeho synů [jméno FO] a [jméno FO] dobře informován. Tvrdil, že o předmětu řízení se dozvěděl z předvolání, z předvolání však není možné zjistit, z jakého důvodu se žalobci po žalovaném domáhají zaplacení konkrétní částky. Rovněž mu bylo známo, že účastníci mají více sporů a že v řízení byli žalobci původně zastoupeni jiným zástupcem. Svědek s žalobci a s jejich syny udržuje přátelské vztahy, [jméno FO] mu byl dokonce na svatbě za svědka. Soud tak tohoto svědka nepovažuje za příliš věrohodného. Podstatné však je, že ani tento svědek nevypověděl, že by byl osobně přítomen výzvě žalobců, aby žalovaný vyklidil byt. Ostatní svědci pak shodně vypověděli, že výzvě k vyklizení bytu přítomni nikdy nebyli. Jediný, kdo vypověděl, že žalovaný vyzýván byl, byl žalobce a) v rámci svého účastnického výslechu, a to ještě tak, že výzva byla podmíněná – „buď plať nebo vypadni“. Soud však této výpovědi neuvěřil, když žalobce byl pochopitelně motivován vypovídat ve svůj prospěch. Jeho výpověď zůstala osamocena, přestože v žalobě bylo tvrzeno, že výzvy k vyklizení bytu byly opakované a byli jim přítomni oba synové žalobců, tj. [jméno FO] a [jméno FO], kteří to však popřeli. Písemné výzvy k vyklizení (a vydání bezdůvodného obohacení) pak byly činěny již novými vlastníky bytu, nikoli žalobci, a to až v roce 2023 a 2024, tedy tyto výzvy jsou pro předmět řízení irelevantní. Soud proto dospěl k závěru, že žalovaný nebyl žalobci k vyklizení bytu vyzýván.

28. Po právní stránce soud věc zhodnotil tak, že mezi účastníky šlo o vztah z výprosy. Výprosa je v zákoně č. 89/2012 Sb., občanském zákoníku, účinném od 1.1.2014 (dále jen „o.z.“), upravena výslovně jako smluvní typ, a to v § 2189, který stanoví, že přenechá-li půjčitel někomu bezplatně věc k užívání, aniž se ujedná doba, po kterou se má věc užívat, ani účel, ke kterému se má věc užívat, vzniká výprosa. Na právní poměry účastníků z uzavřené smlouvy se sice úprava obsažená v o.z. nepoužije, neboť k uzavření smlouvy došlo v roce 2007, tedy před jeho účinností (srov. § 3028 odst. 3 o.z.), nicméně výprosa je tradiční právní institut, který historicky existoval a judikatura se k její existenci staví tak, že ačkoli nebyla v tehdy platném a účinném zákoně č. 40/1964 Sb., občanském zákoníku, upravena, nebyla vyloučena (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 2284/2009 ze dne 27.4.2011, rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 1588/2020 ze dne 15.12.2020). Podstata výprosy spočívá v tom, že půjčitel přenechá výprosníkovi k bezplatnému užívání věc, aniž by se omezila doba a účel, po které je možné věc užívat. Půjčitel má přitom právo věc požadovat kdykoli zpět, aktuálně § 2190 odst. 1 o.z. stanoví, že „kdo věc výprosníkovi přenechal, může požadovat její vrácení podle libosti“. Půjčitel však nemůže po výprosníkovi požadovat, aby mu za užívání věci platil, protože podstatou výprosy je bezúplatné užívání. Pakliže by bylo prokázáno, že žalobci vyzývali žalovaného k placení úplaty za užívání bytu, byla by tato skutečnost irelevantní, protože žalovaný byl z výprosy oprávněn byt užívat bezúplatně. Případně učiněné výzvy k úhradě by bylo možné posoudit jako ofertu jiné smlouvy, zřejmé nájemní, avšak žalovaný tento návrh neakceptoval, a proto k uzavření úplatné smlouvy nedošlo. Soud na tomto místě odkazuje na závěry uvedené v rozsudku Krajského soudu v Brně č.j. 37 Co 107/2021 – 291 ze dne 1.2.2022, kterým byl potvrzen rozsudek Okresního soudu v Blansku č.j. 702 C 5/2018 – 232 ze dne 28.1.2021, s nimiž je ve shodě, neboť dospěl ke stejnému závěru.

29. Žalobci v řízení neprokázali, že by žalovaného vyzývali k vrácení věci, tedy k vyklizení bytu, čímž by došlo k zániku výprosy. V žalovaném období tak žalovaný užíval byt žalobců nikoli bez právního důvodu, jak žalobci tvrdili, ale na základě právního důvodu v podobě výprosy. Žaloba na vydání bezdůvodného obohacení, spočívajícího v tom, že žalovaný užíval byt žalobců bez právního důvodu, tak musela být zamítnuta.

30. Vzhledem k výše uvedeným důvodům, pro které byla žaloba zamítnuta, se soud dále nezabýval tím, zda skutečně došlo k výzvám k úhradě nějaké úplaty za užívání bytu. Rovněž se soud nezabýval vznesenou námitkou promlčení. Významné nebylo ani to, kdy byla žalovanému doručena předžalobní výzva, ohledně které žalovaný tvrdil, že rozhodně nebyla doručena již 5.8.2022, neboť mělo při doručování písemnosti docházet k nesprávným postupům.

31. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalovaný měl ve věci plný úspěch a má proto vůči žalobcům právo na náhradu nákladů řízení.

32. Náklady řízení jsou tvořeny odměnou za zastupování, jelikož žalovaný byl zastoupen advokátem. Odměna byla stanovena podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen AT), dle § 7 AT v celkové výši 92 740 Kč za 7 úkonů právní služby, z toho 2 úkony (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě ze dne 26.2.2024) po 13 020 Kč (počítáno z tarifní hodnoty 1 176 688 Kč) a 5 úkonů (vyjádření k výzvě soudu ze dne 10.9.2024, tři úkony za jednání konané dne [datum] v trvání 5 hodin a jeden úkon za jednání konané dne [datum]) po 13 340 Kč (počítáno z tarifní hodnoty 1 251 568,64 Kč). Za jeden úkon právní služby zástupci dále náleží paušální částka náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT. Celkem tedy odměna a paušální náhrady hotových výdajů tvoří částku 94 840 Kč.

33. Náklady řízení jsou dále tvořeny náhradou za promeškaný čas dle § 14 AT, a to za cesty zástupce žalovaného z [adresa] na jednání u Okresního soudu v Liberci konaná ve dnech [datum] a [datum], celkem v trvání 16 započatých půlhodin, tj. 1 600 Kč (100 Kč x 16). Náklady řízení jsou dále tvořeny cestovným, přičemž výše cestovného byla určena podle vyhlášky č. 398/2023 Sb. (dále jen „vyhláška 2“). Podle § 1 písm. b) vyhlášky činí sazba základní náhrady za používání osobních silničních motorových vozidel částku 5,60 Kč za 1 km, podle § 4 písm. a) vyhlášky činí výše průměrné ceny za jeden litr benzínu částku 38,20 Kč. Na trase [adresa] a zpět ujel zástupce celkem [hodnota] km, průměrná kombinovaná spotřeba použitého automobilu je podle doloženého technického průkazu 7,8 litrů na 100 km. Cestovné na jedno jednání tedy činí částku 1 716 Kč, přičemž jednání byla celkem 2, proto bylo přiznáno cestovné ve výši 3 432 Kč (1 716 Kč x 2). Při určení délky a trvání cesty vycházel soud z aplikace maps.google.com. Protože zástupce žalovaného je plátcem daně z přidané hodnoty, patří podle § 137 odst. 3 o.s.ř. k nákladům řízení rovněž částka odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je advokát povinen z odměny a z náhrad odvést podle zákona o dani z přidané hodnoty, celkem ve výši 20 973,12 Kč. Celkem tedy náhrada nákladů řízení tvoří částku 120 845,12 Kč. Protože byl účastník, jemuž náleží náhrada nákladů řízení, zastoupen advokátem, bylo uloženo zaplatit tuto náhradu k rukám tohoto zástupce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.), a to ve lhůtě dle § 160 odst. 1 věty prvé před středníkem o.s.ř., když nebyly shledány důvody pro určení delší lhůty nebo k uložení plnění ve splátkách. Žalobcům bylo uloženo zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení společně a nerozdílně dle § 140 odst. 1 věty třetí o.s.ř.

Poučení