13 C 33/2022 - 166

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl soudkyní JUDr. Kateřinou Melkovou ve věci žalobkyně: Doc. [Jméno žalobkyně], narozená [Datum narození žalobkyně] bytem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalované: [Jméno žalované], narozená [Datum narození žalované] bytem [Adresa žalované] zastoupená advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] pro zdržení se zasahování do výkonu vlastnického práva a o náhradu nemajetkové újmy takto:

Výrok

I. Žaloba, že žalovaná je povinna zdržet se při užívání bytové jednotky č. [Anonymizováno], která se nachází v budově čp. [Anonymizováno] na adrese [adresa], zapsáno na LV č. [hodnota], obec [adresa], katastrální území [adresa], zapsáno u [právnická osoba] pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště [adresa], hlučnosti přesahující v denní době od 06:00 hod. do 22:00 hod. míru 40 decibelů, se zamítá.

II. Žaloba, že žalovaná je povinna zdržet se při užívání bytové jednotky č. [Anonymizováno], která se nachází v budově čp. [Anonymizováno] adrese [adresa] zapsáno na LV č. [hodnota], obec [adresa], katastrální území [adresa], zapsáno u [právnická osoba] pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště [adresa], hlučnosti přesahující v noční době od 22:00 hod. do 6:00 hod. míru. 30 decibelů, se zamítá.

III. Žaloba, že žalovaná je povinna zajistit v bytové jednotce č. [Anonymizováno], která se nachází v budově čp. [Anonymizováno] na adrese [adresa] zapsáno na LV č. [hodnota], obec [adresa], katastrální území [adresa], zapsáno u [právnická osoba] pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště [adresa], Stavební úpravy dle znaleckého posudku, který by byl zpracován ve věci tak, jak je navrženo v článku III. žaloby, se zamítá.

IV. Žaloba, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 360 000 Kč jako náhradu nemajetkové újmy, se zamítá.

V. Žalobkyně je povinna do tří dnů právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku ve výši 135 229,60 Kč, a to k rukám právního zástupce žalované.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 28. 2. 2022 domáhala stanovení povinnosti žalované zdržet se při užívání bytové jednotky č. [Anonymizováno] která se nachází v budově čp. [Anonymizováno] na adrese [adresa], zapsáno na LV č. [hodnota], obec [adresa], katastrální území [adresa], zapsáno u [právnická osoba] pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště [adresa] (dále jen „byt žalované“) hlučnosti. Dále žalobkyně požadovala částku 360 000 Kč jako náhradu nemajetkové újmy a uložení povinnosti žalované k provedení stavebních úprav v bytě žalované. Žalobu odůvodnila tak, že je majitelkou bytové jednotky č. [Anonymizováno], která se nachází v budově čp. [Anonymizováno] na adrese [adresa] zapsáno na LV č. [hodnota], obec [adresa], katastrální území [adresa], zapsáno u [právnická osoba] pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště [adresa] (dále jen „byt žalobkyně“). Byt žalované se nachází nad bytem žalobkyně. Žalobkyně má dlouhodobě problémy s hlukem, jehož zdrojem je byt žalované. Žalobkyně nechala opakovaně měřit hluk v jejím bytě, přičemž při těchto měřeních bylo zjištěno, že hodnoty ekvivalentních i maximálních hladin akustického tlaku v jednotlivých hodinách v denní i noční době a zároveň průměrné hodnoty ekvivalentních a maximálních hladin akustického tlaku v denní i noční době překračují běžné hodnoty. Tímto měřím bylo poukázáno na to, že mezi oběma byty se může nacházet nekvalitní stropní, resp. podlahová konstrukce, zejména chybějící kročejová izolace. Žalovaná tímto hlukem zasahuje do vlastnického práva žalobkyně, přičemž jednáním žalované dochází po dobu mnoha let k poškozování zdraví žalobkyně, která trpí v důsledku hluku dlouhodobými poruchami spánku.

2. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne 26. 4. 2022 neuznala nárok žalobkyně ani z části. Uvedla, že konstrukce domu, ve kterém se nacházejí byty účastnic, plně odpovídá stavebně technickým i materiálovým zvyklostem doby svého vzniku, tedy době před cca 90 lety. Dům se nachází přímo vedle dopravně mimořádně rušné komunikace na [adresa], přičemž do této rušné ulice jsou orientována okna jedné strany bytů žalobkyně i žalované. Přímo pod okny domu je také několik autobusových linek s velkou frekvencí spojů. Vzhledem k době výstavby a původnímu stavu domu, není dům nijak zvlášť chráněn před vnikáním hluku zvenčí. Jakékoliv odhlučnění nebylo provedeno ani dodatečně, a to ani v souvislosti s výstavbou tunelů, resp. mimoúrovňové křižovatky Malovanka, která se nachází 100 metrů od domu. Počínaje bytem žalované vystupuje z čelní stěny domu směrem k Patočkově ulici předsazená část. Nad okny bytu žalobkyně je na čelní stěně domu prostorově vymezená kapsa, která má vliv na lom či rozptýlení hluku a vibrací a přímo umožňuje jejich vstup do podlahových konstrukcí mezi byty žalobkyně a žalované. Enormní dopravní zátěž daného místa vedla již v minulosti k oficiálním měření, která byla prováděna na adrese [adresa], tedy v domě o dva vchody vedle. Při těchto měření bylo zjištěno, že hlučnost se pohybuje v rozmezí 67-69 dB ve dne a 59,9-63,3 dB v noci. [adresa] z dopravy je zcela nesporným zásadním problémem předmětného domu, kdy tohoto problému si je vědoma i Městská část [adresa], která se obrátila na generálního ředitele [právnická osoba] s žádostí, ve které konstatuje, že okolí křižovatky Malovanka je místem s neúnosným dopravním provozem, který zásadně ovlivňuje život a pohodu bydlení rezidentů. Žalovaná dále uvedla, že je lékařka stejně jako její manžel a s dvěma syny žijí v bytě spořádaný život bez hlučných večírků, hlučné hudební produkce, sportování v bytě apod. Žalovaná odmítá, že by zdrojem hluku byla její rodina, reps. hluk pocházel právě z bytu žalované. Je přirozené, že rodina s malými dětmi nějaký hluk vytváří, ale v případě žalované se nejedná o hluk nad rámec přirozeného rodinného života, tedy obtěžování nad míru přiměřenou poměrům.

3. V doplnění žaloby ze dne 3. 5. 2023 žalobkyně uvedla, že byt koupila v roce 2014 již s [právnická osoba], které má směrem k tunelu Blanka stále zavřená a větrá pouze okny do [adresa]. Žalobkyně dovozuje, že hluk pochází z bytu žalované, neboť ho žalobkyně vnímá nad hlavou. [adresa] se objevuje v podstatě nepřetržitě od rána přibližně 6:00 do večera přibližně 20:30 s výjimkou noci a času, kdy žalovaná a její rodina nejsou doma. [adresa], který žalobkyně vnímá lze nejčastěji označit jako dupání, bouchání, skákání, padání předmětů na zem, běhání po bytě, bouchání do topení, zvuk připomínající táhnutí skříně, stěhování nábytku po podlaze, který je pravděpodobně způsobován hračkami a pomůckami dětí žalované. Předmětný hluk je pak téměř vždy doprovázen rezonováním stropu bytu žalobkyně. Žalobkyně nemá žádné informace ze strany sousedů, kromě pana [jméno FO], jestli mají nějaké problémy s hlukem. [jméno FO] si opakovaně stěžuje na hluk z bytu žalované, neboť bydlí pod bytem žalobkyně. Nepřiměřený hluk vnímá žalobkyně z bytu žalované v přímé časové návaznosti s rekonstrukcí bytu žalované, při které došlo k výměně parket za plovoucí podlahu. K zásadnímu navýšení hluku došlo pak po založení rodiny žalované. Žalobkyně je kvůli hluku nucena často přistoupit k zajištění noclehu na ubytovně nebo přespat u svého vnuka.

4. Ve vyjádření ze dne 6. 10. 2023 žalovaná uvedla, že žalobkyně v předmětném domě koupila další byt, který se nachází hned vedle bytu žalobkyně na stejném podlaží, přímo nad bytem pana [jméno FO], který je dle žalobkyně také obtěžován hlukem z bytu žalované. Je-li v bytě pana [jméno FO] v 1. nadzemním patře slyšet hluk z bytu žalované v 3. nadzemním podlaží, tím spíše a v tím vyšší míře musí být takový hluk slyšet ve druhém bytě žalobkyně. Žalobkyně přitom v tomto řízení od počátku tvrdí, že z bytu žalobkyně ji obtěžuje nesnesitelný hluk, který ji dokonce vážně poškozuje zdraví. Žalovaná dále uvedla, že uzavřeli s manželem dne 2. 10. 2023 kupní smlouvu na rodinný dům, kam se plánují ke konci roku 2023 odstěhovat.

5. Podáním ze dne 26. 2. 2024 žalovaná uvedla a doložila kupní smlouvou a potvrzením o změně místa trvalého pobytu, že se s rodinou ke dni 11. 2. 2024 definitivně odstěhovali z předmětného bytu na adresu [adresa], kde se nachází rodinný dům, který žalovaná s manželem společně zakoupili.

6. Soud z provedených důkazů zjistil následující skutečnosti.

7. Mezi účastníky je nesporné, že žalobkyně je vlastnicí bytu č. [Anonymizováno]5, který se nachází v budově čp. [Anonymizováno] na adrese [adresa], zapsáno na LV č. [hodnota], obec [adresa], katastrální území [adresa], zapsáno u [právnická osoba] pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště [adresa] a žalovaná je vlastnicí byty č. [Anonymizováno], který se nachází v budově čp. [Anonymizováno] na adrese [adresa], zapsáno na LV č. [hodnota], obec [adresa], katastrální území [adresa], zapsáno u [právnická osoba] pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště [adresa].

8. Z leteckých snímků (ortofotomapa) z archivu označené jako příloha 2, 3, 4, 5, soud zjistil, že se jedná o snímky dané lokality, ve které se nachází dům, v němž jsou umístěny bytové jednotky žalobkyně a žalované. Dům je patrný už na leteckém snímku z roku 1945 a následně pak i na snímcích z roku 1953, 1966, 1974.

9. Z fotografií číslovaných jako příloha 6a, 6b, 7a, 7b, zachycující předmětný bytový dům, resp., kdy fotografie 6a, 6b zachycuje předmětný dům a fotografie 7a, 7b je pořízena z oken předmětného domu soud zjistil, že vedle domu vede rušná komunikace na [adresa]. Do ulice jsou orientována okna jedné strany bytu žalobkyně i žalované. Pod domem jsou zachyceny kolony aut a hustý provoz. Nad okny bytu žalobkyně je na čelní stěně domu prostorově vymezená kapsa, která zasahuje více do venkovního prostoru.

10. Z fotografií číslovaných jako příloha 8, 9, které jsou aktuálními satelitními snímky dané lokality s vyznačením umístění předmětného domu a jízdního řádu linek č. [hodnota], 180 a 902 soud zjistil, že dům, ve kterém bydlí žalobkyně a žalovaná se nachází v bezprostřední blízkosti mimoúrovňové křižovatky [Anonymizováno] a tunelu [Anonymizováno]. Pod domem vede také několik autobusových linek pražské hromadné dopravy, které jezdí až v rozmezí 10 spojů za hodinu jedním směrem a 4 spoje za hodinu druhým směrem. [adresa] je noční linkou.

11. Ze zápisu ze shromáždění SVJ ze dne 29. 6. 2021, označené jak příloha 11, soud zjistil, že součástí programu SVJ domu, ve kterém se nachází byty účastnic, byla diskuze nad plánem nezbytných oprav domu, především nutnosti výměny oken a instalací venkovních žaluzií.

12. Ze zápisu ze schůze výboru SVJ ze dne 2. 12. 2021, přítomni [jméno FO], pan [jméno FO], pan [jméno FO], pan [jméno FO] a paní [jméno FO], číslováno jako příloha 12, soud zjistil, že došlo k vysvětlení funkce cirkulace a regulačních ventilů a jejich vliv na vibrace a hluk v potrubí, které rozvádí teplo po domě a do bytových jednotek.

13. Z fotografií označených jako příloha 13, 14 z atlasu životního prostředí – hluková mapa dané lokality s vyznačením předmětného domu soud zjistil, že hluková mapa z roku 2016 ukazuje, že hluk v čase 6:00 až 22:00 v části domu směřující do [adresa] je ve výši 65–70 dB. [adresa] v části domu směřující do [adresa] je ve výši 45-50 dB. [adresa] [Anonymizováno] produkuje hluk ve výši 75-80 dB. V roce 2017 je hluk v čase 6:00 až 22:00 v části domu směřující do [adresa] ve výši 75–80 dB. [adresa] v části domu směřující do [adresa] je ve výši 55-60 dB. [adresa] Malovanka produkuje hluk ve výši 75-85 dB.

14. Z dopisu zástupkyně starosty [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 6. 8. 2018, označené jako příloha č. [hodnota] soud zjistil, že dopisem pro generálního ředitele TSK žádá o pomoc s palčivým problémem s velmi zatíženým okolím křižovatky [Anonymizováno], které je místem s neúnosným dopravním provozem, který zásadně ovlivňuje pohodu bydlení rezidentů.

15. Z karet zaměstnance a pracovního poměru pro žalovanou a jejího manžela soud zjistil, že žalovaná a její manžel kpt. [tituly před jménem] [jméno FO] jsou lékaři s místem výkonu práce ve Vojenské fakultní nemocnici v Praze.

16. Z potvrzení o křtu – nezl. [jméno FO], a potvrzení o křtu, nezl. [jméno FO], soud zjistil, že žalovaná a její manžel jsou rodiče dvou synů, kdy syn [jméno FO] se narodil [datum] a syn [jméno FO] se narodil [datum].

17. Z návrhu opatření pro snížení hluku, číslováno jako příloha č. [hodnota], návrh vypracovaný [tituly před jménem] [jméno FO] ze společnosti [právnická osoba] ze dne 10. 12. 2021 soud zjistil, že žalobkyně zastoupena společností [Anonymizováno], [právnická osoba]., si objednala měření hluku v jejím bytě. V části zadání je uvedeno, že zdrojem hluku byl provoz v bytě žalované, který je nad bytem žalobkyně. Z výsledků měření vyplývá, že naměřené hodnoty překračují přípustné hladiny hluku pro obytné místnosti, které jsou v denní době od 6:00 do 22:00 ve výši 40 dB a v noční době od 22:00 do 6:00 ve výši 30 dB. V bytě žalobkyně byl naměřen hluk ve výši 51,2 dB v denní době a 49,1 dB v noční době. V části 3 označené jako navržení opatření pro snížení hluku je uvedeno, že není přesně znám zdroj hluku ani vlastnosti stavebních konstrukcí.

18. Z potvrzení o vykonání pohotovostní služby ze dne 15. 5. 2021 a 16. 5. 2021 soud zjistil, že manžel žalované byl dne 15. 5. 2021 od 8:00 do 16. 5. 2021 do 10:00 nepřetržitě ve Vojenské nemocnici v Praze.

19. Z přílohy č. 23, které ukazuje stupnici hladiny hluku soud zjistil, že hodnoty nad 80 dB při dlouhodobé expozici způsobují poškození sluchu. 78 dB je míra hluku městské dopravy. 65 dB je míra hluku odpovídající rozhovoru. Míra hluku 30 dB odpovídá padajícímu listí.

20. Z protokolu o měření hluku v bytě žalobkyně vypracovaný společností [právnická osoba] v červnu 2021 soud zjistil, že měření proběhlo o víkendu 15. 5. 2021 před 15. hodinou a skončilo v neděli 16. 5. 2021 po 15. hodině. Hodnoty ekvivalentních i maximálních hladin akustického tlaku v jednotlivých hodinách v denní i noční době a zároveň průměrné hodnoty ekvivalentních a maximálních hladin akustického tlaku v denní i noční době překračují běžné hodnoty. Denní průměr míry hluku byl naměřen ve výši 51,2 dB a noční průměr hluku byl výši 49,1 dB.

21. Z protokolu o měření hluku v bytě žalobkyně vypracovaný v únoru 2022 společností [právnická osoba] soud zjistil, že v části jedna označené jako základní údaje je uvedeno, že zdrojem hluku byl provoz bytu žalované, což bylo zjištěno poslechem měřícího technika. Měření započalo v sobotu 12. 2. 2022 v 10 hodin a skončilo v neděli 13. 2. 2022 po 15. hodině. Průměrná denní hodnota maximálního akustického tlaku počítaná z hodinových intervalů je LAFmax = 51,5 dB, průměrná noční hodnota maximálního akustického tlaku počítaná z hodinových intervalů je LAFmax = 44,1 dB. Nejvyšší maximální hodnota akustického tlaku LAFmax = 66,3 dB byla zaznamenaná mezi 19. a 20. hodinou. Všechny tyto hodnoty výrazně překračují hygienické limity pro chráněné vnitřní prostory staveb, které jsou LAFmax = 40 dB pro denní dobu a LAFmax = 30 dB pro noční dobu.

22. Z výslechu svědkyně [jméno FO], která je neteří žalobkyně, soud zjistil, že svědkyně navštěvuje žalobkyni minimálně jednou měsíčně, nejvíce o víkendech nebo po pracovní době na 2-3 hodiny. Při návštěvě dochází k rušení hlukem, jedná se o silný dupot. [adresa] je v takové míře, že někdy musí být během konverzace zopakovány určité pasáže, protože druhé osobě není rozumět, či se musí zvyšovat hlas. Naopak některé dny je slyšet krásně a není hluk žádný. Svědkyně vnímala u žalobkyně hluk dost často, naposledy byla u žalobkyně 31. 10. 2023 od 17:00 hodin, kdy se zaměřila na hluk a zapsala si, že hluk začal v 18:36 hodin, pak zase dupot v 19:06 a 19:08 hodin, pak opět klid, následně nepřetržitý hluk do konce návštěvy. Svědkyně začala hluk vnímat od roku 2020. [adresa] svědkyně popsala jako dupání, asi šlo o běhání dětí. Při návštěvě dne 1. 10. 2023 byl hluk nepřetržitý. Dle svědkyně hluk pochází z bytu nad bytem žalobkyně, hluk je tzv. nad hlavou. Žalobkyně říkala svědkyni, že hluk je v bytě i noci, a že žalobkyně kvůli tomu často po práci zůstává v ordinaci. Svědkyně nikdy v bytě přes noc nebyla. Svědkyně vnímá hluk jako výrazně obtěžující.

23. Z výslechu svědka [jméno FO], vnuka žalobkyně, soud zjistil, že žalobkyni navštěvuje dvakrát až třikrát do měsíce a při návštěvách slyší hluk od dětí, pobíhání a skákání. [adresa] během návštěvy nevnímá po celou dobu návštěvy, ale ani se nejedná pouze o mžik. Svědek vnímá hluk jako obtěžující a nadměrný.

24. Z výslechu svědkyně [tituly před jménem] [jméno FO], dcery žalobkyně, soud zjistil, že svědkyně vnímá hluk jako nepřetržitý, avšak s žalobkyní nebydlí. Svědkyně navštěvuje žalobkyni třikrát až čtyřikrát měsíčně přibližně na 2-3 hodiny. Když je u žalobkyně na návštěvě, tak pozná, že její sousedi jsou doma a poté se jedná o nepřetržitý hluk. [adresa] identifikuje jako dusot, dupání, zvuk odrážedla. [adresa] vnímá po celém bytě jako obtěžující a neobvyklý a vnímá ho z bytu nad žalobkyní.

25. Z výslechu svědka [tituly před jménem] [jméno FO], manžela žalované, soud zjistil, že první syn žalované a svědka se narodil v říjnu 2019, což je zhruba půl rok po období, za které požaduje žalobkyně náhradu nemajetkové újmy. První syn žalované a svědka začal, stejně jako jiné děti, chodit okolo roku nebo roku a půl, takže se v tomto období nedá o běhání a dupání mluvit. Druhý syn se narodil v červenci 2021, takže v době, do které požaduje žalobkyně náhradu nemajetkové újmy měl šest měsíců, takže se maximálně překulil ze strany na stranu. Svědek tedy netuší, jaký hluk žalobkyně v tomto období slyšela, když jeden syn sotva chodil a druhý jen ležel. Nad svědkem bydlí rodina Jeníčkova, kteří mají tři děti, v té době dvě předškolního věku a jedno batole. Svědek slyší hluk od této rodiny. V domě není patro, kde by nežila rodina s dětmi. Žalovaná byla konfrontována ohledně hluku od žalobkyně už prakticky po jejím nastěhování, kdy jí žalobkyně sdělila, že by se měla přezouvat již ve společné chodbě, že v její chodbě v jejím bytě je přezouvání slyšet. Svědek uvedl, že žijí spořádaný život, v bytě nepodnikají, nepořádají večírky, nemají v něm např. žádné stroje na posilování. Svědek a žalovaná jsou vytížení lékaři a před narozením dětí v bytě moc času netrávili kvůli službám v práci. [adresa] nebyl ze strany žalobkyně nikdy řešen přes SVJ nebo policii. Lokalita, kde se byt žalované nachází, je velmi hlučná, neboť je vedle domu rušná komunikace.

26. Z výslechu svědka [jméno FO], souseda účastnic, soud zjistil, že dům, ve kterém se nachází byty účastnic, je činžovní dům a je s ním spojen běžný život, včetně návštěv. 70 % majitelů v domě byty pronajímá, a to různým národnostem, k někomu přijede na návštěvu třeba i 20 lidí, návštěva trvá třeba i 2–3 měsíce. Lidé v domě kouří, řvou tu děti i dospělí. Děti si hrají u výtahu. Svědek se pořád rozčiluje, protože se ničí majetek všech v domě. V domě je plno lidí. Svědek dále uvádí, že se s žalobkyní bavili několikrát o tom, že je v domě hluk, vzájemně si postěžovali, ale v domě neřádí jenom žalovaní, nad nimi zase bydlí také tři děti, a rodina žalované taky vnímá hluk. Nyní jsou v domě i další nové děti. Svědek k technickému stavu domu uvedl, že je jedním slovem šílený. Dům byl postaven ve čtyřicátých letech, svědek v domě bydlí 12 let a stav domu je hrozný. Dům neustále pracuje, okna o sebe praskají. Dům pracuje vzhledem k vlivu okolí, kde v blízkosti je tunel Blanka a dále zde byly vybudovány další podzemní stavby. Svědek uvedl, že sám má v bytě prasklou dlažbu. [adresa] je velký, zejména troubení aut. Byty v domě je vedeno několik světlíků, které šíří hluk, například, když někdo z pátého patra shodí něco dolů, tak je to šílený kravál.

27. Z výslechu svědkyně [jméno FO], matky žalované, soud zjistil, že spory mezi účastnicemi začaly již po nastěhování, protože žalobkyni se začalo jakékoliv chování žalované nelíbit a začala říkat, že žalovaná schválně chodí v bytě v jehlových podpatcích a že jí dělá naschvály, což nebyla pravda. Poté když se narodily děti žalované, tak to se žalobkyni hodně nelíbilo. Žalovaná je z celé situace velmi nešťastná, chtěla mít se sousedy dobré vztahy, snažila se s žalobkyní usmířit, ale ze strany žalobkyně všechno ostatní pokračovalo. [adresa] rodiny svědkyně během návštěv vnímá jako běžný, vnuci mají bačkůrky i žalovaná, snaží se děti umravňovat, pokud dělají hluk. Nad bytem žalované také bydlí rodina s třemi dětmi a ti dělají šílený hluk. Žalovaná měla dříve v bytě odrážedlo pro syny, ale následně ho přestali v bytě užívat.

28. Z výslechu svědka [jméno FO], otce žalované, soud zjistil, že od doby, kdy se dceři pořídil byt, vlastně řeší pořád jednu a tu samou záležitost. Neustále připomínky, výtky, požadavky žalobkyně vůči bytu a vůči dceři, která tam bydlela. Svědek prováděl rekonstrukci bytu a vlastně celou dobu řešil pořád to, že žalobkyně se chovala takovým pro ně těžko pochopitelným způsobem. Svědek a stavební firma v únoru 2015 začali rozebírat starou podlahu z parket. Žalobkyně na svědka přiletěla, protože bylo dopoledne asi 10 hodin a ptala se, co tam dělají. Svědek jí řekl, že prostě sundávají parkety, protože se musí měnit. Žalobkyně následně požadovala, aby jim zakázali provádět jakékoliv úpravy v tomhle bytě, protože to narušuje její komfort bydlení. Nad dcerou bydlí rodina, která má tři děti, Janíčkovi, když jejich děti začaly běhat, chodit, začaly jezdit na odrážedlech, tak to bylo znát, bylo to patrné, bylo to slyšitelné.

29. Z výslechu svědka [tituly před jménem] [jméno FO], bratra žalované, soud zjistil, že během rekonstrukce bytu žalované v roce 2015 začaly stížnosti žalobkyně na rekonstrukci na denní bázi. Žalobkyně se velmi zajímala, co konkrétně se děje s podlahami. Žalobkyně zasílala žalované dopisy, ve kterých uváděla, že podlahy musely být zhotoveno určitě špatně, protože zkrátka není spokojená, a že slyší kroky. Poté měla žalobkyně další problém po narození dětí žalované. Když svědek bydlel v bytě žalované s žalovanou během studií, vnímal hluk od sousedů s malými dětmi nad nimi, ale nic, co by se asi vymykalo nějakému normálu, na co by muselo být nějak poukazováno, prostě malé děti můžou být občas hlučné.

30. Z výslechu svědka [tituly před jménem] [jméno FO], otce manžela žalované, soud zjistil, že svědek hodnotí byt vzhledem ke čtyřproudé silnici jako velmi hlučný a svědek by v něm nechtěl bydlet. Svědek navštěvoval rodinu žalované jednou nebo dvakrát měsíčně. V noci byl v bytě pouze jednou. Při návštěvách svědek vnímal pouze ruch z ulice. Svědek si není vědom toho, že by rodina žalované způsobovala nadměrný hluk. Děti žalované si hrály s běžnými hračkami. Svědek v bytě registroval jemný hluk od sousedů.

31. Soud při jednání dne 3. 4. 2023 ve smyslu § 118a odst. 1 a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) vyzval žalobkyni, aby doplnila právně významná skutková tvrzení, a to zejména, jakým způsobem nebo co konkrétně je ze strany žalobkyně žalované vytýkáno, jakého hluku se dopouští, a co tedy žalobkyně vnímá, dále v jakém čase hluk vnímá, jestli je to nepřetržitý hluk, nebo jestli se objevuje v nějakém konkrétním čase či dnech. Od kdy se ten hluk objevuje, dále jestli to už někdy bylo řešeno, ať již v rámci SVJ nebo v rámci toho, že dokonce musela být přivolána policie, cokoliv takového, pokud se odehrálo. Dále okolnosti toho, jak žalobkyně ví, nebo z čeho dovozuje, že se jedná o hluk z bytu žalované.

32. Soud zamítl návrhy na doplnění dokazování účastnickým výslechem žalobkyně, vypracováním znaleckého posudku ohledně hluku v bytové jednotce a znaleckého posudku ohledně zdravotního stavu žalobkyně, provedením lékařskými potvrzeními bez specifikace ze strany žalobkyně a vyžádáním zprávy stavebního úřadu, z důvodu nadbytečnosti. Všechny tyto důkazní návrhy soud zamítnul s odůvodněním, že dosavadní před soudem provedené důkazy neprokázaly i přes poučení ve smyslu § 118a odst. 1 a odst. 3 o.s.ř. základ nároku žalobkyně, přičemž provedení těchto dalších důkazů, které by mohly vést pouze k prokázání jiných skutečností než základu nároku, se tak jeví jako nadbytečné.

33. Z dalších v řízení provedených důkazů soud již nezjistil žádné podstatné skutečnosti pro rozhodující skutková zjištění ani pro právní hodnocení věci, a proto je dále nehodnotil.

34. Soud zhodnotil v řízení provedené důkazy v souladu s ust. § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu a dospěl ke zjištění následujícího skutkového stavu:

35. Žalobkyně je vlastnicí bytu č. [Anonymizováno], který se nachází v budově čp. [Anonymizováno] na adrese [adresa], zapsáno na LV č. [hodnota], obec [adresa], katastrální území [adresa], zapsáno u [právnická osoba] pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště [adresa] a žalovaná je vlastnicí byty č. 680/8, který se nachází v budově čp. [Anonymizováno] na adrese [adresa], zapsáno na LV č. [hodnota], obec [adresa], katastrální území [adresa], zapsáno u [právnická osoba] pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště [adresa]. Byt žalované se nachází nad bytem žalobkyně. Dům se nachází přímo vedle dopravně mimořádně rušné komunikace na [adresa], přičemž do této rušné ulice jsou orientována okna jedné strany bytů žalobkyně i žalované. Přímo pod okny domu je také několik autobusových linek s velkou frekvencí spojů. [právnická osoba] je mimořádně dopravně vytížené, což přináší i mimořádnou hlukovou zátěž okolí. V bytě žalobkyně byl naměřen hluk v roce 2021 ve výši 51,2 dB v denní době a 49,1 dB v noční době. V roce 2022 dne 12. 2. 2022 od 10 hodin do neděle 13. 2. 2022 po 15. hodině byla v bytě žalobkyně naměřena průměrná denní hodnota maximálního akustického tlaku počítaná z hodinových intervalů 51,5 dB, průměrná noční hodnota maximálního akustického tlaku počítaná z hodinových intervalů 44,1 dB. Nejvyšší maximální hodnota akustického tlaku 66,3 dB byla zaznamenaná mezi 19. a 20. hodinou. V domě byla řešena možnost výměny oken, dům je v původním stavu a nachází se v něm světlíky, které mají také vliv na šíření hluku v domě. Nad bytem žalobkyně jsou slyšet zejména zvuky dupání, dusotu a zvuky, které vydávají děti při hraní, zvuk z jízdy na odrážedle. V domě žije více rodin s malými dětmi, v domě není patro, kde by nežily děti. Nad bytem žalované žije rodina s 3 dětmi, dvěma předškolního věku a jedním batoletem. Obyvatelé domu jsou obecně hluční, v domě je slyšet křik dětí a dospělých. V domě se nachází hodně lidí. Žalobkyně si v předmětném domě koupila další byt. První syn žalované se narodil v říjnu 2019, což je zhruba půl rok po období, za které požaduje žalobkyně náhradu nemajetkové újmy. První syn žalované začal chodit okolo roku nebo roku a půl. Druhý syn žalované se narodil v červenci 2021, takže v době, do které požaduje žalobkyně náhradu nemajetkové újmy měl šest měsíců.

36. Po právním zhodnocení prokázaného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

37. Podle ust. § 1042 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) se vlastník může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje.

38. Podle ust. § 1013 o. z., se vlastník zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku; to platí i o vnikání zvířat. Zakazuje se přímo přivádět imise na pozemek jiného vlastníka bez ohledu na míru takových vlivů a na stupeň obtěžování souseda, ledaže se to opírá o zvláštní právní důvod.

39. Podle usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2016, sp. zn. 22 Cdo 4280/2016 nový občanský zákoník č. 89/2012 Sb., neumožňuje učinit kategorický závěr o tom, že překročení limitu stanoveného veřejným právem nutně zakládá relevantní imisi podle soukromého práva. „Především ustanovení toho, zda jde v konkrétní věci o obtěžování nad míru přiměřenou poměrům, proti které je třeba poskytnout ochranu, je do značné míry věcí soudcovského uvážení (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. dubna 2006, sp. zn. 22 Cdo 223/2005). Důležitým vodítkem pro posouzení toho, zda jde o rušení přesahující míru přiměřenou poměrům (nyní viz i § 1013 odst. 1 o. z.), je zjištění, že rušení přesahuje limity uvedené ve veřejnoprávních předpisech. Lze podotknout, že vzhledem k § 1 odst. 1 o. z., zdůrazňujícím relativní nezávislost práva soukromého a veřejného, je zdůrazněna jen pomocná role veřejnoprávních předpisů při posuzování toho, zda jde o imisi relevantní z hlediska soukromého práva“ (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 1. 2015, sp. zn. 22 Cdo 636/2014).

40. Po nabytí účinnosti o. z. platí, že zákaz neoprávněného rušení vlastníka věci podle § 1042 o. z. přichází v úvahu tam, kde neoprávněné rušení vlastníka ze strany rušitele trvá, resp. pokračuje, nebo tam, kde sice již přestalo, avšak existuje konkrétní nebezpečí jeho opakování v budoucnu. Negatorní žalobou je možné se v zásadě domáhat ochrany proti již vykonaným zásahům, které trvají anebo jejichž opakování hrozí (viz např. stanovisko Nejvyššího soudu Slovenské republiky ze dne 27. 6. 1972, Cpjn 59/71, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 65/1972, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12. 4. 1999, sp. zn. 2 Cdon 1626/96, publikovaný v časopise Soudní rozhledy č. 7/1999, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 1. 2017, sp. zn. 22 Cdo 3844/2016, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 70/2018).

41. Došlo-li k neoprávněnému zásahu do práv vlastníka věci, uloží soud tomu, kdo neoprávněně do vlastnického práva zasahuje, aby se takových zásahů zdržel: není však možné ukládat jiné povinnosti než ty, které směřují k odstranění neoprávněného zásahu, s výjimkou případů uvedených v § 2909 odst. 2 o. z. (viz např. Rc 3/71, NS 6 Cz 42/70).

42. Pro určení oprávněnosti žalobních nároků se soud nejprve musel zabývat tím, zda bylo prokázáno, že konkrétně žalovaná obtěžuje žalobkyni hlukovými imisemi, a to nad míru přiměřenou místním poměrům, přičemž toto obtěžování trvá, resp. pokračuje, nebo sice již přestalo, avšak existuje konkrétní nebezpečí jeho opakování v budoucnu. Po provedeném dokazování bylo soudem zjištěno, že v bytě žalobkyně byla opakovaně naměřena míra hluku vyšší než jsou veřejnoprávní hlukové limity. Soud v souladu s principem nezávislosti uplatňování soukromého a uplatňování veřejného práva a ustálenou judikaturou (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 1. 2015, sp. zn. 22 Cdo 636/2014, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2016, sp. zn. 22 Cdo 4280/2016) nemohl učinit pouze na základě této skutečnosti kategorický závěr o tom, že překročení limitu stanoveného veřejným právem nutně zakládá relevantní imisi podle soukromého práva. Naopak se soud dále zaměřil na řádné provedení dokazovaní tak, aby důkladně zohlednil jak poměry v dané lokalitě, tak i v konkrétním domě. Z výpovědi všech svědků, hlukové mapy dané lokality s vyznačením předmětného domu a z dopisu zástupkyně starosty [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 6. 8. 2018 bylo prokázáno, že dům, ve kterém se nachází byty účastnic, je umístěn ve velmi rušné lokalitě, vedle křižovatky Malovanka a okolí tunelu Blanka, kdy tato lokalita je velmi dopravně vytížená, což má vliv na míru hluku, který proniká do bytů v domě v této lokalitě. Dle hlukových map se míra hluku v předmětném domě v čase 6:00 až 22:00 v části domu směřující do [adresa] pochybuje ve výši 65–80 dB a v části domu do [adresa] ve výši 45-60 dB. Obě tyto hodnoty přesahují veřejnoprávní hlukové limity, z čehož lze dle soudu dovodit, že se jedná o lokalitu rušnější a hlučnější než například běžnou zástavbu vedle nevytížené dvouproudé silnice, pro kterou by mohla výše veřejnoprávních hlukových limitů být odpovídající.

43. Dále se soud zabýval také zkoumáním poměrů v domě, kde se byty účastnic nachází, přičemž soud má z výpovědi svědka [jméno FO] i svědka [tituly před jménem] [jméno FO] za prokázané, že prostředí domu je také velmi rušné, v domě je hodně nájemníků, a i dalších rodin s dětmi. V domě je slyšet hluk z ostatních bytů, křik dětí, v domě se nachází hodně lidí a návštěv. [právnická osoba] jsou vedeny celkem [hodnota] světlíky, které přivádějí v podstatné míře hluk z ostatních bytů do dalších bytů v domě, a to i z bytů, které spolu přímo nesousedí.

44. Poté, co soud zmapoval místní poměry bytů, reps. domu, kde se byty nacházejí, zabýval se tím, zda žalobkyně prokázala, že hluk, který zasahuje do jejího vlastnického práva, pochází přímo a pouze z bytu žalované. Z výpovědí svědků [jméno FO], [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] bylo prokázáno, že do bytu žalobkyně proniká hluk v podobě dupání a dalších zvuků, které jsou produkovány s největší pravděpodobností dětmi, jako je běhání, padání hraček, posouvání hraček po podlaze, zvuk odrážedla apod. Z potvrzení o křtu synů žalované a výslechu [tituly před jménem] [jméno FO] soud zjistil, že žalovaná má dva syny, kdy první syn se narodil 21. 10. 2019 a druhý syn se narodil 22. 7. 2021. Jak vyplynulo i z výslechu [tituly před jménem] [jméno FO], v době od března 2019 do února 2022, kdy byla žalobkyně obtěžována hlukem ve formě dupotu, a hluku produkovaného dětmi, a za kterou požaduje náhradu nemajetkové újmy, byli oba synové žalované v tak nízkém věku, že jeden z nich teprve začínal chodit a druhý pouze ležel. Dále bylo soudem zjištěno výslechem svědka [jméno FO] i svědka [tituly před jménem] [jméno FO], že nad bytem žalované, bydlí další rodina, které má 3 děti (2 předškolní a jedno batole), kdy tato rodina produkuje hluk, který je slyšet do okolních bytů. Soud na základě těchto zjištění nemá za prokázané, že hluk, který vnímá žalobkyně, je z bytu žalované. [adresa] žalobkyně popsala jako dupání a hluk způsobený dětmi, když po většinu období, za které žalobkyně požaduje náhradu nemajetkové újmy, nemohly tento hluk logicky děti žalované způsobovat, jelikož byly příliš malé. Dle soudu mohl hluk v souladu s výpovědí svědka [jméno FO] i výpovědí svědků [jméno FO], [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] pocházet i z jiných bytů v domě, které se nacházejí nad bytem žalobkyně, kdy byl hluk do bytu žalobkyně veden také světlíky, které se v bytě žalobkyně nacházejí. Soud dále z výslechů uvěřil, že rodina žalované vede běžný rodinný život, v bytě nepořádá večírky ani žádnou hlasitou zvukovou produkci [právnická osoba] mají běžný režim. Že hluk pochází právě z bytu žalované nepotvrdily ani protokoly o měření hluku, které předložila soudu žalobkyně. Z dokumentu označeného jako navržení opatření pro snížení hluku je uvedeno, že není přesně znám zdroj hluku ani vlastnosti stavebních konstrukcí. Z dalších protokolů je poté jen v zadání napsáno, že hluk pochází z bytu žalované, avšak tento poznatek se soudu jeví vzhledem k jeho umístění a jeho následném nezmiňování v žádných dalších částech protokolů, jako zadání, než jako výsledek měření. Nad to soud dodává, že protokoly o měření hluku nemají náležitosti znaleckých posudků a jedná se o prosté soukromé listiny.

45. Soud tedy nemá za prokázané, že hluk, který žalobkyně popisuje jako rušivý a způsobovaný z bytu žalované, pochází přímo z tohoto bytu. Nad to soud dodává, že hluk, který měl pronikat do bytu žalobkyně, má soud vzhledem k místním poměrům i typu hluku, za běžný hluk, který vydává rodina s dětmi, přičemž takový hluk se nevymyká běžnému soužití takové rodiny ani obecnému výskytu míry hluku v místních poměrech, která je dle provedeného dokazování vzhledem k okolí domu vyšší než v běžné bytové zástavbě.

46. Jelikož nedošlo k prokázání, že hluk pochází přímo z bytu žalované, soud se dále nezabýval nárokem žalobkyně na náhradu nemajetkové újmy, jelikož v řízení nedošlo ani k prokázání skutečností opravňující prvotní nárok žalobkyně na zdržení se hluku vůči žalované. K tomu ještě soud dodává, že bylo v průběhu řízení potvrzeno, že žalovaná se s rodinou z tohoto bytu odstěhovala a nyní žije v rodinném domě, přičemž zákaz neoprávněného rušení vlastníka věci podle § 1042 o. z., přichází v úvahu tam, kde neoprávněné rušení vlastníka ze strany rušitele trvá, resp. pokračuje, nebo tam, kde sice již přestalo, avšak existuje konkrétní nebezpečí jeho opakování v budoucnu. Soud nemá za prokázáno ani, že takové rušení trvá, resp. pokračuje ani, že existuje konkrétní nebezpečí jeho opakování v budoucnu, když žalovaná již předmětný byt neužívá a vzhledem ke koupi domu a odhlášení trvalých pobytů už ani užívat v současné době nebude.

47. Soud se taktéž vzhledem k neprokázání ani základu nároku nezabýval nárokem žalobkyně na uložení povinnosti žalované k provedení stavebních úprav, avšak pouze konstatuje, že není možné při neoprávněném zásahu do vlastnického práva ukládat tomu, kdo do tohoto práva zasahuje jiné povinnosti než ty, které směřují k odstranění neoprávněného zásahu.

48. Ze všech výše uvedených důvodů soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrocích I. až IV.

49. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem V. tohoto rozsudku podle § 142 o.s.ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 135 229,60 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 12 odst. 3 a § 7 bodu 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 390 000 Kč za celkem 11 úkonů právní služby á 9 860 Kč (převzetí a přípravu zastoupení, vyjádření k žalobě ze dne 22. 4. 2022, jednání 3. 4. 2023, jednání 11. 9. 2023, doplnění tvrzení a důkazních návrhů ze dne 5. 10. 2023, jednání 22. 11. 2023, jednání 31. 1. 2024, jednání 27. 5 .2024, jednání 23. 10. 2024, vyjádření ze dne 7. 11. 2024, jednání 20. 11. 2023 dle § 11 odst. 1 písm. a), d), g) a. t.) včetně 11 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 111 760 Kč ve výši 23 469,6 Kč. V souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. uložil soud žalobkyni zaplatit žalované náklady řízení na účet jejího právního zástupce.