Soudní rozhodnutí (různé) · Rozsudek

13 C 351/2020 - 203

Rozhodnuto 2023-10-05

Citované zákony (18)

Rubrum

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl soudcem Mgr. Oldřichem Umlaufem ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený obecným [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem Mgr. [jméno] Částkou sídlem [adresa] o určení dědice zůstavitelky ze závěti, o určení práva na povinný díl takto:

Výrok

I. Určuje se, že žalobce [celé jméno žalobce], [datum narození], je dědicem ze závěti zůstavitelky [jméno] [příjmení], zemřelé 3. 11. 2019.

II. Žaloba na určení, že žalovaná [celé jméno žalované], [datum narození] není osobou s právem na povinný díl, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobce je povinen zaplatit České republice Okresnímu soudu v Karlových Varech na náhradě nákladů řízení částku 20 029,25 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

V. Žalovaná je povinna zaplatit České republice Okresnímu soudu v Karlových Varech na náhradě nákladů řízení částku 10 029,25 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou ze dne 11. 11. 2020 domáhal vydání rozhodnutí, jímž by bylo určeno, že je dědicem ze závěti zůstavitelky [jméno] [příjmení], zemřelé 3. 11. 2019, že žalovaná není osobou s právem na povinný podíl, uváděje, že žalobce je synem zůstavitelky, žalovaná dcerou zůstavitelky, usnesením Okresního soudu v Karlových Varech č. j. 30 D 1188/2019-56 z 14. 9. 2020 bylo žalobci uloženo, aby ve lhůtě 2 měsíců od nabytí právní moci tohoto usnesení podal žalobu na určení, že je dědicem zůstavitelky ze závěti, že žalovaná není osobou s právem na povinný podíl. Pokud jde o pravost závěti, žalobce uváděl, že ta obsahuje vůli zůstavitelky vydědit žalovanou, závěť byla sepsána dle pokynů zůstavitelky manželkou žalobce, byla podepsána vlastní rukou zůstavitelky před dvěma svědky, jak specifikováno v bodě IV. žaloby. Dále žalobce uváděl, že byly splněny podmínky pro vydědění žalované, neboť ta neposkytla potřebnou pomoc v nouzi, o zůstavitelku neprojevovala opravdový zájem, odmítla se podílet na péči o zůstavitelku, kterou byl nucen zajišťovat žalobce spolu se svojí manželkou, a to v době, kdy došlo ke zhoršení zdravotního stavu zůstavitelky v roce 2019, jak uváděno v bodě V. žaloby.

2. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila, uváděje, že nebyly naplněny zákonné důvody pro vydědění, neboť jsou účelová a nepravdivá tvrzení ohledně neposkytnutí zůstavitelce potřebné pomoci v nouzi, konkrétně uváděje v bodě II. až VIII. podání z 22. 12. 2020. Pokud jde o platnost závěti, žalovaná namítala, že zůstavitelka byla osobou se smyslovým postižením, kdy závěť vyžadovala přítomnost současně tří přítomných svědků, což nebylo naplněno, žalovaná zpochybňovala platnost závěti vzhledem k zdravotnímu stavu zůstavitelky, jak specifikováno v bodě IX. žaloby. Žalovaná do protokolu o jednání dne 22. 4. 2021 specifikovala své námitky tak, že zůstavitelka v době podpisu závěti nebyla schopna tuto přečíst, pochopit její smysl, vzhledem ke svému zdravotnímu stavu, z obsahu závěti nevyplývá, kdo závěť sepsal, že byla zůstavitelce přečtena, závěť měla být učiněna formou notářského zápisu, popřípadě v přítomnosti tří svědků, což se nestalo. V průběhu řízení, v době po vyhotovení znaleckého posudku [celé jméno znalce], žalovaná namítala, že došlo k nesprávnému rozložení důkazního břemene vzhledem ke skutečnosti, že předmětná závěť je soukromou listinou, kdy důkazní břemeno spočívá na žalobci, setrvala na námitkách ohledně nedostatku způsobilosti zůstavitelky k sepisu závěti vzhledem k jejímu zdravotnímu stavu, navrhla vyhotovení znaleckého posudku z oboru neurologie. Své námitky žalovaná shrnula v závěrečném návrhu, kdy mimo jiné uvedla, že ani po provedení dvou znaleckých posudků nelze vyvrátit ani potvrdit schopnost zůstavitelky pochopit smysl listiny, projevit vůli v ní obsaženou a podepsat ji, v řízení nebylo prokázáno, že by se jednalo o vůli zůstavitelky, nebylo prokázáno, že by byla dodržena forma a postup při vzniku závěti dle § 1534 obč. zák.

3. Z usnesení Okresního soudu v K. Varech č. j. 30 D 1188/2019-56, které nabylo právní moci dne 5. 10. 2020, soud zjistil, že Okresní soud v K. Varech rozhodl pověřenou soudní komisařkou JUDr. [jméno] [příjmení], notářkou se sídlem v K. Varech, ve věci projednání pozůstalosti po [jméno] [příjmení], zemřelé dne 3. 11. 2019, se zanecháním právního jednání pro případ smrti, za účasti pozůstalého syna [jméno] [příjmení], [datum narození], pozůstalé dcery [celé jméno žalované], [datum narození], tak, že pozůstalému synovi bylo uloženo ve lhůtě 2 měsíců od právní moci tohoto rozhodnutí podat proti pozůstalé [celé jméno žalované] žalobu na určení, že pozůstalý syn je dědicem zůstavitelky ze závěti a pozůstalá dcera není osobou s právem na povinný podíl s tím, že nebude-li žaloba ve stanovené lhůtě podána, bude-li řízení o žalobě zastaveno nebo žaloba odmítnuta, platí fikce, že spor o dědické právo byl vyřešen v neprospěch toho, kdo měl své právo uplatnit žalobou.

4. Ze závěti datované 10. 6. 2019, která byla dle protokolu o zjištění stavu a obsahu závěti, listiny o vydědění, soudní komisařkou v originálu převzata k uložení do sbírky listiny u Okresního soudu v K. Varech dne 2. 12. 2019, soud zjistil, že zde je vlastnoruční podpis u jména zůstavitelky [jméno] [příjmení], na závěti byly obsaženy podpisy dvou svědků, a to [jméno] [příjmení], [rodné číslo], a [jméno] [příjmení], [rodné číslo]. V závěti bylo uvedeno, že podepsaná [jméno] [příjmení] odkazuje po zralé úvaze veškerý svůj majetek svému synovi [celé jméno žalobce], [datum narození], svoji dceru [celé jméno žalované], [datum narození] ze závěti v plné míře vylučuje, a to z důvodu, že v rozporu s dobrými mravy zůstavitelce neposkytla potřebnou pomoc v nemoci a ve stáří, tak i z důvodu nápomoci při napadení bratra [celé jméno žalobce], kdy událost je vedena u PČR K. Vary pod č. j. KRPK-43120-12/TČ-2019-190314. Dále zde bylo uvedeno, že zůstavitelka prohlašuje, že toto je její poslední vůle podepsaná vlastní rukou v [obec] dne 10. 6. 2019.

5. Z protokolu o výslechu svědka závěti [jméno] [příjmení] z 26. 5. 2020 ve věci Okresního soudu v K. Varech sp. zn. 30 D 1188/2019 soud zjistil, že svědek po poučení mimo jiné uvedl, že byl panem [celé jméno žalobce] požádán, jestli by mohl dělat svědka při sepisu závěti, kdy v době, kdy pomáhal panu [celé jméno žalobce] se dřevem byl o toto požádán, šel domů k panu [celé jméno žalobce], který přečetl závěť, paní [příjmení] souhlasila a závěť před nimi podepsala, paní [příjmení] byla v pořádku, se vším souhlasila, poté závěť jako svědek podepsal. U sepisu závěti nebyl, při sepisu svědků a podpisu paní [příjmení] byl přítomen on, pan [celé jméno žalobce], paní [příjmení] a pan [příjmení], závěť byla podepsána na adrese [obec a číslo].

6. Z protokolu o výslechu svědka závěti [jméno] [příjmení] z 26. 5. 2020 ve věci Okresního soudu v K. Varech sp. zn. 30 D 1188/2019 soud zjistil, že svědek po poučení mimo jiné uvedl, že pokud si pamatuje, neví přesně, který to bylo den, tak maminka pana [celé jméno žalobce] chtěla, aby pan [celé jméno žalobce] byl dědicem, proto se sepsala závěť, pan [celé jméno žalobce] si je pozval jako svědky, zda jsou ochotni svědčit, v čemž žádný problém neviděl, bylo to v pracovní den, kdy byl se synem pana [celé jméno žalobce] na zahradě, pan [celé jméno žalobce] poprosil, zdali by mu nešli svědčit, šli do jeho domu nahoru do patra, kde bydlela jeho maminka, ptala se, zda to chtějí podepsat, přečetl si to a podepsal. U sepisu závěti nebyl, neví, kdo závěť sepsal. Při podpisu závěti byly přítomni paní [příjmení], pan [celé jméno žalobce], on a pan [příjmení]. Závěť byla sepsána na adrese v [obec].

7. Z protokolu o výslechu účastníka závěti [celé jméno žalobce] z 26. 5. 2020 ve věci Okresního soudu v K. Varech sp. zn. 30 D 1188/2019 soud zjistil, že účastník po poučení mimo jiné uvedl, že svědky přivezl ze zastávky U Letiště domů, maminka si sedla na postel, svědci pozdravili, vzal závěť, kterou předem sepsala jeho žena, maminka si jí před tím, než svědci závěti přišli, přečetla, on závěť přečetl před maminkou a svědky nahlas, každý si to ještě jednou přečetl a podepsali to, i maminka, před nimi.

8. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] ve věci do protokolu o jednání dne 21. 7. 2021 soud zjistil, že svědek mimo jiné uvedl, že někdy v minulosti před několika lety byl společně se synem pana [celé jméno žalobce] u něho doma v obci [obec], kdy byl požádán, aby se podepsal jako svědek závěti jeho matky paní [příjmení]. U tohoto byl on, pan [celé jméno žalobce], jeho matka a pan [příjmení] [příjmení]. Šli po schodech nahoru, kde byla matka pana [celé jméno žalobce], pozdravili se, ona se jich zeptala, zda to chtějí podepsat, což udělali, paní [příjmení] věděla, jakou listinu podepisuje, normálně se s ní bavili. K dotazu soudu svědek uvedl, že byl již vyslýchán v dědickém řízení u notářky, byl poučen jako svědek a vypovídal pravdivě. Svědek si vybavil, že listina, kterou podepisoval, byla ručně psaná, co tam konkrétně bylo, si již nevzpomněl. Po předestření závěti soudem uvedl, že se jedná o listinu, o které vypovídal, na které je jeho podpis.

9. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že [jméno] [příjmení] byla její pacientkou od roku 2017, v její ordinaci byla jednou v lednu 2019, kdy pacientka byla dušná, byla jí volána záchranná služba a byla odvezena do nemocnice Pacientku v jednom případě asi v červnu roku 2019 navštívila v jejím bydlišti na [obec], společně se zdravotní sestrou paní [příjmení], což bylo v souvislosti s vyhotovením posudku pro Okresní správu sociálního zabezpečení v souvislosti s příspěvkem na péči. Svědkyně si vybavila, že paní ležela v posteli v patře, obtížně chodila. Nedokázala posoudit, zda v době návštěvy byla tzv. při smyslech, ale byl vyhotoven posudek, který se nachází v dokumentaci pacientky, z něhož by to mělo být patrné. Svědkyně si nevybavila, zda v době návštěvy byla pacientka smyslově postižena, nicméně když byly u ní, hovořily s ní, má za to, že je viděla, přesně si to nevybavuje, neumí to posoudit.

10. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že pracovala jako sestra domácí péče, k její pracovní náplni patřilo jezdit na pokyn ošetřujícího lékaře k pacientům domů, což byl i případ paní [jméno] [příjmení], za kterou jezdila na [příjmení], kde bydlela u svého syna. Z toho, co viděla, péče o paní byla excelentní, jednalo se o imobilní, inkontinentní pacientku, která měla tzv. papírovou kůži, velmi snadno se poranila a docházelo k tvorbě hematomů, pan [celé jméno žalobce] zvládal sám převazy, hygienickou péči, paní krmil. Za účelem převazu jezdila třikrát týdně, což trvalo několik měsíců, bylo to přerušeno i hospitalizací, u paní byla i v červnu 2019, o čemž existují záznamy ve zdravotní dokumentaci. Svědkyně si vybavila, že při návštěvách byla paní [příjmení] osobou orientovanou, poznávala svého syna, místem, časem ale ne, hodně pospávala. Když prováděla převazy, bavila se s ní, ptala se jí, jak se vyspala, co ji bolí apod., na což paní odpovídala, i když ne celými větami, paní ji viděla.

11. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že o paní [příjmení] pečovala někdy od roku 2013, kdy ta měla druhý stupeň bezmocnosti. Bydlely ve stejném domě v [obec], její práce spočívala v tom, že pro paní vyřizovala lékaře, nákupy, úklid, pomoc s osobní hygienou, léky, což fungovalo do jara roku 2019, kdy na poslední asi čtyři měsíce si ji vzal pan [celé jméno žalobce] na [příjmení]. [příjmení] paní [příjmení] spočívaly v tom, že přestávala chodit, od ledna 2019 byla špatná, naposledy ji viděla někdy v dubnu nebo květnu 2019, než si ji vzal pan [celé jméno žalobce] na [příjmení]. V době, kdy o paní pečovala, se s ní bavila, paní si pamatovala její jméno, své ne, někdy měla světlé chvíle, jindy ne, občas měla výpadky. Např. místo telefonu si brala do rukou ovladač od televize. Paní byla rychle unavená, pospávala, pokud s ní hovořila, odpovídala na dotazy, dávalo to smysl, se zrakem problémy neměla. V roce 2019 paní již neměla elán, špatně se s nemocí vyrovnávala, pokud se s ní bavila o jejích dětech, panu [celé jméno žalobce] a paní [celé jméno žalované], nic špatného neříkala, mluvila o nich hezky, paní [celé jméno žalované] viděla u paní [příjmení] každý týden. V péči o paní se střídala s jejím synem, péče byla náročná, celodenní, sama by to fyzicky nezvládla, paní měla nadváhu. Dále svědkyně uvedla, že věděla o tom, že paní [celé jméno žalované] odmítla osobní péči o svoji matku s tím, že by to nezvládla, chtěla ji dát do sanatoria, na čemž se s panem [celé jméno žalobce] neshodli. Bavili se o tom, co s matkou udělají, neshodli se na způsobu péče. Paní [celé jméno žalované] ale o matku zájem měla, telefonovala jí, bavila se s ní, chodila za ní do bytu, nakupovala jí, vařila jí i o víkendech, což trvalo do doby, kdy paní [příjmení] byla ve svém bytě. Pokud jde o existenci závěti paní [příjmení], svědkyně uvedla, že jí jednou telefonovala a říkala, že paní [celé jméno žalované] nic nedá, ona se tomu divila, jako důvod uváděla, že syn paní [celé jméno žalované] napadl pana [celé jméno žalobce].

12. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že pokud jde o sepis závěti, listinu sepisovala ona, byla o to požádána manželem z toho důvodu, aby to bylo čitelné. Na internetu si našla, jak má závěť vypadat, co má obsahovat a podle toho to sepsala a dala manželovi. [příjmení] obsahu listiny s paní [příjmení] nemluvila, nehovořila s ní o tom, co má být v listině. Po předestření závěti soudem svědkyně uvedla, že se jedná o listinu, o které vypovídala, a kterou sepsala. K dotazu soudu, na základě čeho bylo v listině uvedeno, že veškerý majetek paní [příjmení] odkazuje synovi, uvádí, že na základě toho, že jí to řekl její manžel poté, co paní [příjmení] telefonovala se svojí dcerou. O obsahu listiny před jejím sepisem s paní [příjmení] nehovořila, zda četla závěť, neví. Pokud jde o obsah závěti, svědkyně uvedla, že v listině pouze předepsala jméno bez uvedení konkrétního jména svědka, bez uvedení konkrétního rodného čísla, bez uvedení konkrétní adresy, bez uvedení konkrétního data. Neví, kdo a kdy listinu podepsal, nebyla u toho.

13. Z posudku o zdravotním stavu [jméno] [příjmení] vyhotoveného MUDr. [jméno] [příjmení], ze spisu vedeného Úřadem práce ČR – pobočka Karlovy Vary, soud zjistil, že posudek byl vyhotoven v souvislosti s posouzením stupně závislosti posuzované osoby pro účely příspěvku na péči, kdy obsahem byl výčet podkladů o zdravotním stavu posuzované, skutková zjištění ohledně zdravotního stavu posuzované osoby, posudkové zhodnocení s uvedením, že se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, kdy posuzovaná osoba nezvládá deset základních životních potřeb a potřebuje z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pomoc při všech základních životních potřebách.

14. Ze zprávy [jméno FO] [právnická osoba]. ohledně dokumentace zdravotní péče poskytované [jméno] [příjmení] soud zjistil, že jsou zde obsaženy záznamy za období červen až listopad 2019.

15. Ze znaleckého posudku vyhotoveného [celé jméno znalce], znalcem z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, ze dne 7. 6. 2022 soud zjistil, že podkladem pro vypracování posudku byla zde specifikovaná zdravotnická dokumentace ohledně osoby [jméno] [příjmení], je zde popsán zdravotní stav pacientky, a to i v období její hospitalizace v nemocnici v Karlových Varech ve dnech 4. 6. 2019 až 6. 6. 2019. V části posudku označené„ souhrn a rozbor“ bylo mimo jiné uvedeno, že u posuzované nebyla nikdy stanovena najisto psychiatrická diagnóza, při hospitalizaci ve dnech 4. 6. 2019 až 6. 6. 2019 na neurologickém oddělení Karlovarské nemocnice, kam byla přivezena pro poruchu vědomí, nemluvící, po prodělaná mikrovaskulární centrální mozkové příhodě, s fatickou poruchou, byla popsána jako kolísavě zmatená, orientována osobou, kdy tato fatická porucha přetrvávala i při hospitalizaci ve dnech 12. 7. 2019 až 14. 7. 2019, kdy během této hospitalizace došlo k rozvoji deliria, následovala hospitalizace ve dnech 24. 10. 2019 až 3. 11. 2019, kdy na komplikace plicního onemocnění dne 3. 11. 2019 zemřela. Dále zde bylo uvedeno, že dle zdravotnické dokumentace u posuzované opakovaně docházelo k hospitalizacím pro zhoršení jejího tělesného stavu v souvislosti s neurologickými problémy. K hodnocení stavu ke dni 10. 6. 2019 se lze vyjádřit na základě dostupné dokumentace tak, že nebyla zjištěna najisto psychická porucha, která by ji limitovala v jejích schopnostech, pouze podezření na vaskulární demenci vyslovené za pobytu v zařízení Rehos. Z dokumentace lze vysledovat, že v rámci zhoršení neurologického a tělesného stavu docházelo u posuzované k přechodnému narušování její schopnosti orientace. Ke dni 10. 6. 2019 neexistuje zdravotnická dokumentace, kde by byl popsán stav posuzované, nejbližší dokumentace je z hospitalizace na neurologickém oddělení ve dnech 4. 6. 2019 až 6. 6. 2019 po proběhlé mikrovaskulární centrální mozkové příhodě, s popsanou kolísavou zmateností, kdy pacientka byla dne 6. 6. 2019 ve stabilizovaném stavu propuštěna domů s regresí afázie, parézy na pravé dolní končetině a přetrvávající lehké parézy pravé horní končetiny. U posuzované nebyla zjištěna v dokumentaci taková psychiatrická diagnóza, takový psychický stav, který by jí neumožňoval šetřené jednání. Vzhledem k tomu, že somatický a psychický stav se mohl v celku rychle měnit, nelze najisto předvídat její stav ke dni 10. 6. 2019, kdy v tomto směru může znalec pouze vycházet z výpovědi svědků v té době přítomných. Dle závěru podaného posudku u posuzované nebyla zjištěna ve zdravotnické dokumentaci nejblíže ke dni 10. 6. 2019 taková psychiatrická diagnóza event. takový psychický stav, který by jí najisto neumožňoval šetřené jednání (podepsání a pochopení obsahu závěti). Vzhledem k tomu, že se somatický a psychický stav se mohl vcelku rychle měnit, nelze najisto předvídat stav ke dni 10. 6. 2019, kdy k tomuto datu není vedena zdravotnická dokumentace. Na základě objektivně dostupné zdravotní dokumentace a popsaného psychického stavu byl učiněn závěr, že znalec nenalezl najisto důvody z psychiatrického hlediska proto, kdy by posuzovaná nebyla jednoznačně schopna posoudit následky svého jednání nebo své jednání ovládnout, tj. předmětnou závět podepsat, pochopit její obsah a vyjádřit svůj souhlas ke dni 10. 6. 2019, k čemuž bylo dodáno, že tělesný i psychický stav posuzované se často měnil, vyvíjel, včetně schopnosti se orientovat ve všech kvalitách, včetně schopnosti slovně komunikovat, v rámci projevů povšechné aterosklerózy, neurologického stavu po prodělané mozkové centrální příhodě.

16. Z výpovědi znalce [celé jméno znalce] k podanému znaleckému posudku soud zjistil, že před vypracováním posudku znalec prostudoval dostupnou zdravotní dokumentaci posuzované osoby a na základě této učinil v posudku uvedený závěr, že u posuzované ke dni 10. 6. 2019 nebyla zjištěna žádná psychiatrická diagnóza ani takový závažný psychický stav, který by vylučoval schopnost posuzované učinit předmětný právní úkon, a to přes skutečnost, že dle dokumentace byl stav posuzované v čase proměnlivý. Znalec dále mimo jiné uvedl, že při podání posudku bral v úvahu nejen psychiatrické hledisko ale i celkový tělesný stav posuzované, vyplývající ze zdravotní dokumentace, včetně posouzení věcí neurologických a fyziologických. Pokud jde o hospitalizaci v období 4. 6. 2019 až 6. 6. 2019, byla zde omezená hybnost končetin na pravé straně těla, čímž lze vysvětlit i nedostatek písemného souhlasu s hospitalizací, kdy i přes deficit v hybnosti, v řeči projevila vůli, souhlas s hospitalizací. Z propouštěcí zprávy vyplývá zlepšení zdravotního stavu, a to zlepšení hybnosti končetin, tak i schopností řečových.

17. Ze znaleckého posudku vyhotoveného MUDr. [jméno] [příjmení], znalcem z oboru zdravotnictví, specializace neurologie, ze dne 5. 5. 2023 soud zjistil, že posudek byl vypracován na základě podkladů zdravotnické dokumentace zde specifikované, v části„ nález“ byly obsaženy citace z části zdravotní dokumentace podstatné pro posouzení stavu posuzované. V části„ odůvodnění“ bylo mimo jiné uvedeno, že první psychické změny ve smyslu dezorientace byly zjištěny až 23. 5. 2019 za pobytu na interním oddělení Karlovarské nemocnice. Epileptické onemocnění ke konci života bylo důsledkem difuzního onemocnění mozkové tkáně, projevovalo se stavy bezvědomí spojenými s křečemi všech končetin, nebyly v žádném okamžiku zastiženy a pospány tzv. malé záchvaty, které by hypoteticky mohly ovlivňovat vnímání i rozhodování. Plná absence úbytku mozkové tkáně při vyšetření mozku počítačovým tomografem v období 2018, 2019 prakticky vylučuje možnost rozvoje Alzheimerovy choroby. V závěrech posudku bylo uvedeno mimo jiné, že v době mezi propuštěním z neurologického oddělení dne 6. 6. 2019 a 10. 6. 2019 posuzovaná trpěla částečným ochrnutím pravé horní končetiny, poruchou časové a situační orientace, na základě předložené zdravotní dokumentace nelze potvrdit ani vyloučit byla-li posuzovaná schopna posoudit následky svého jednání, tj. závěť podepsat, pochopit její obsah a následky z toho plynoucí. Dále zde bylo uvedeno, že v posudku popsané mírné ochrnutí hybnosti pravé horní končetiny nepochybně nenarušovalo schopnost psaní, držení psacího prostředku. Nelze se vyjádřit k situaci, jak případně porucha časové a situační orientace mohla ovlivňovat další složitější nervové aktivity, jako jsou např. vnímání, poznávání a rozhodování. V době od 6. 6. 2019 do 12. 7. 2019 byly ordinovány zde uvedené léky, z nichž žádný neovlivňuje negativně psychiku, případně nervové funkce. Provedená CT vyšetření mozku posuzované v době 4. 6. 2019 až 6. 6. 2019 neprokázala čerstvé ložiskové změny, což ale nevylučuje prodělání drobné cévní mozkové příhody. U posuzované nebylo provedeno vyšetření do té hloubky, aby bylo možné podrobněji kvantifikovat poruchu kognitivních a paměťových funkcí, vyjadřování u posuzované bylo zachováno, ochrnutí pravé horní končetiny bylo mírného stupně, což neznemožňovalo písemný projev. Posuzovaná trpěla nedoslýchavostí, která se v dokumentaci ojediněle objevuje, poruchy zraku nejsou v záznamech zastiženy.

18. Vzhledem k tomu, že si jednotlivá dílčí skutková zjištění uváděná shora vzájemně neodporují, soud na ně odkazuje, jakožto na souhrnný skutkový závěr ve věci.

19. Dle ustanovení § 1532 zákona č. 89/2012 Sb. (občanský zákoník) závěť vyžaduje písemnou formu, ledaže byla pořízena s úlevami.

20. Dle ustanovení § 1534 obč. zák. závěť, kterou zůstavitel nenapsal vlastní rukou, musí vlastní rukou podepsat a před dvě svědky současně přítomnými výslovně prohlásit, že listina obsahuje jeho poslední vůli.

21. Dle ustanovení § 1642 obč. zák. nepominutelnému dědici náleží z pozůstalosti povinný díl.

22. Dle ustanovení § 1643 odst. 1 obč. zák. nepominutelnými dědici jsou děti zůstavitele a nedědí-li, pak jsou jimi jejich potomci.

23. Dle ustanovení § 1646 odst. 1 obč. zák. ze zákonných důvodů lze nepominutelného dědice vyděděním z jeho práva na povinný díl vyloučit, anebo jej v jeho právu zkrátit. Zůstavitel může vydědit nepominutelného dědice, který mu neposkytl potřebnou pomoc v nouzi, o zůstavitele neprojevuje opravdový zájem, jaký by projevovat měl, byl odsouzen pro trestný čin spáchaný za okolností svědčících o jeho zvrhlé povaze nebo vede trvale nezřízený život.

24. Dle ustanovení § 1650 obč. zák. nepominutelný dědic vyděděný neplatně má právo na povinný díl, byl-li zkrácen na čisté hodnotě povinného dílu, má právo na jeho doplnění.

25. Dle ustanovení § 574 obč. zák. na právní jednání je třeba spíše hledět jako na platné, než jako na neplatné.

26. Dle ustanovení § 581 obč. zák. není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá. Neplatné je i právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat.

27. Dle ustanovení § 1672 obč. zák. uplatňuje-li právo na dědictví více osob a odporují-li si, odkáže soud toho z dědiců, jehož právní důvod je slabší, aby své právo uplatnil žalobou. Nepodá-li tento dědic žalobu ve lhůtě určené soudem, nezaniká sice jeho dědické právo, avšak při projednání pozůstalosti se k němu nepřihlíží.

28. V souladu s citovanými zákonnými ustanoveními, na základě skutkového stavu, jak uvedeno shora, shledal soud žalobou uplatněný nárok na určení, že žalobce je dědicem ze závěti zůstavitelky, důvodným, nárok na určení, že žalovaná není osobou s právem na povinný díl, nedůvodným, jak uvedeno ve výroku I., II. rozhodnutí, a to z následujících důvodů: Z provedených důkazů, a to usnesení č. j. 30 D 1188/2019-56, se podává, že žalobce a žalovaná jsou účastníky předmětného dědického řízení ve věci projednání pozůstalosti po [jméno] [příjmení], tak i skutečnost, že zde je spor o dědické právo, kdy žalobce byl ve smyslu ustanovení § 1672 obč. zák. odkázán na uplatnění dědického práva žalobou u soudu (na určení, že je dědicem zůstavitelky za závěti) a současně byl odkázán k podání žaloby na určení, že pozůstalá dcera [celé jméno žalované] není osobou s právem na povinný podíl. Byla-li žaloba podána u soudu dne 12. 11. 2020, byla podána před uplynutím stanovené dvouměsíční lhůty, tj. byla podána včas. Z provedených důkazů, a to závěti z 10. 6. 2019, výpovědi svědků [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], tak i z protokolů o výpovědi svědků závěti a účastníka ve věci Okresního soudu v Karlových Varech sp. zn. 30 D 1188/2019, se podává, že zde je písemné závěti zůstavitelky [jméno] [příjmení], která byla učiněna v souladu s ustanovením § 1532, § 1534 obč. zák. Z výpovědi svědkyně [příjmení] se podává, že listinu závěti sepsala ona, z výpovědí osob, které byly vyslechnuty v dědickém řízení, tj. svědků závěti a účastníka, se podává, že předmětná závěť byla vlastnoručně podepsána zůstavitelkou, a to před dvěma současně přítomnými svědky. Z těchto provedených důkazů se rovněž podává, že zůstavitelka před přítomnými svědky výslovně prohlásila, že listina (závěť) obsahuje její poslední vůli, kdy uvedené vyplývá ze skutečnosti, že závěť byla přečtena, zůstavitelka měla vědomost o obsahu listiny, tj. listina obsahovala projev její vůle, zůstavitelka požádala svědky závěti o její podpis. Nedůvodnou je tak námitka žalované ohledně té skutečnosti, že nebyly splněny zákonné předpoklady dle § 1534 obč. zák. Z provedených důkazů, a to výpovědi svědků [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], z protokolů o výpovědi svědků závěti a účastníka ve věci Okresního soudu v Karlových Varech sp. zn. 30 D 1188/2019, tak i s podaných znaleckých posudků ve věci, se podává, že zůstavitelka nebyla osobou nevidomou, osobou se smyslovým postižením, která by nemohla číst nebo psát, tj. nedůvodnou je námitka žalované ohledně té skutečnosti, že při sepisu závěti nebyly splněny zákonné předpoklady dle § 1535 obč. zák., neboť ust. § 1535 obč. zák. se v dané věci neaplikuje. Z provedených důkazů, a to znaleckých posudků [celé jméno znalce], [celé jméno znalce], se podává, že ke dni 10. 6. 2019, tj. ke dni podpisu předmětné závěti zůstavitelkou, zůstavitelka netrpěla žádnou duševní poruchou, nejednala v duševní poruše, která by ji činila neschopnou právně jednat ve smyslu § 581 obč. zák. Ze závěrů podaného znaleckého posudku MUDr. [celé jméno znalce], tak i jeho výpovědi, vyplývá, že ve zdravotnické dokumentaci nejblíže předmětnému datu 10. 6. 2019 u posuzované osoby (zůstavitelky) nebyla zjištěna psychiatrická diagnóza, event. takový psychický stav, který by jí najisto neumožňoval posoudit následky svého jednání nebo své jednání ovládnout, tj. předmětnou závěť podepsat, pochopit její obsah a vyjádřit s ní svůj souhlas ke dni 10. 6. 2019. Ze závěrů podaného znaleckého posudku MUDr. [celé jméno znalce] vyplývá, že na základě předložené zdravotní dokumentace posuzované osoby (zůstavitelky) nelze ani potvrdit ani vyloučit, byla-li posuzovaná schopna či nebyla schopna posoudit následky svého jednání, tj. závěť podepsat, pochopit její obsah a následky z toho plynoucí. Z výpovědí osob, které byly přítomny podpisu závěti zůstavitelkou, se podává, že ta v době podpisu komunikovala, byla si vědoma toho, jakou listinu podepisuje, požádala svědky závěti o její podpis. Závěr o neplatnosti právního jednání nezbytně předpokládá, aby bylo vždy bezpečně zjištěno, že jeho subjekt buď nedokáže posoudit následky svého právního jednání, nebo své právní jednání ovládnout, popřípadě obojí. Je vyloučeno činit závěr o jednání v duševní poruše na základě pravděpodobnosti či za skutkových okolností, které i přes důkazní verifikaci soudu ve smyslu ust. § 132 o. s. ř., neumožňují učinit v uvedeném směru zcela jednoznačný skutkový závěr, na nějž by bylo lze aplikovat ustanovení § 581 obč. zák. Má-li být učiněn právní závěr, že právní jednání je neplatné dle § 581 obč. zák., musí bez pochybnosti prokázáno, že předmětná osoba (zůstavitelka) jednala v duševní poruše alespoň přechodné povahy, která by jí činila k tomuto předmětnému právnímu jednání neschopnou. Neplatnost právního jednání vyžaduje bezpečné zjištění, že účastník právního jednání v době, kdy jednání učinil, nedokázal posoudit následky svého jednání nebo své jednání ovládnout. V dané věci v řízení nebyla zjištěna v rozhodné době existence duševní poruchy zůstavitelky, nebylo zjištěno, že ta by nedokázala posoudit následky svého jednání, své jednání ovládnout, tj. že by nebyla schopna předmětnou závěť podepsat, pochopit její obsah. Vzhledem ke skutečnosti, že provedené důkazy znaleckými posudky ve věci (jejich závěry) jsou v souladu s výpověďmi osob, které byly přítomny podpisu závěti zůstavitelkou, a to ve vztahu k posouzení zdravotního stavu zůstavitelky v době předmětného právního jednání, soud podepsaný uzavírá, že zůstavitelka při podpisu závěti nejednala v duševní poruše, která by ji činila neschopnou takto právně jednat. Lze uzavřít, že předmětná závěť je platným právním jednáním zůstavitelky. Soud zamítl (neprovedl) veškeré zbývající důkazní návrhy, neboť ty směřovaly k prokázání nerozhodných skutečností, případně skutečností, k nimž byly provedeny důkazy jiné, z nichž soud učinil skutková zjištění (výslech svědka [příjmení] nebyl proveden, z důvodu neznámého pobytu této osoby). S ohledem na shora uvedené skutečnosti rozhodnuto, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

29. Pokud jde o nárok na určení, že žalovaná není osobou s právem na povinný podíl, soud podepsaný zcela odkazuje ohledně posouzení platnosti předmětné listiny (závěti) na odůvodnění uvedené shora (bod 28 odůvodnění rozsudku). Z provedeného důkazu, a to usnesení OS K. Vary č. j. 30 D 1188/2019-56, se podává, že žalovaná, jakožto dcera zůstavitelky, je nepominutelným dědicem ve smyslu § 1642, § 1643 obč. zák. Z provedeného důkazu, a to závěti z 10. 6. 2019 se podává, že obsahem závěti byla rovněž ustanovení ohledně vydědění osoby žalované, kdy zde byly specifikovány dva důvody vydědění, tj. neposkytnutí potřebné pomoci v nemoci a ve stáří, tak i nápomoc při napadení osoby [celé jméno žalobce]. Pokud jde o důvod vydědění spočívající v nápomoci při napadení [celé jméno žalobce], lze bez dalšího uzavřít (bez provádění dokazování), že se nejedná o žádný ze zákonných důvodů vydědění ve smyslu ust. § 1646 odst. 1 obč. zák. Pokud jde o důvod vydědění spočívající v neposkytnutí potřebné pomoci v nemoci a ve stáří, tj. ve smyslu § 1646 odst. 1 písm. a) obč. zák. neposkytnutí potřebné pomoci v nouzi, má soud podepsaný za to, že z provedených důkazů, a to výpovědi svědkyně [příjmení], se podává, že uvedený důvod vydědění žalované dán není, neboť žalovaná v době, kdy zůstavitelka bydlela v bytě v Karlových Varech, za ní pravidelně docházela, o matku zájem měla, telefonovala jí, bavila se s ní, chodila za ní do bytu, nakupovala a vařila jí. Pokud zde došlo k neshodě mezi účastníky ohledně formy péče o matku v době zhoršení jejího zdravotního stavu na počátku roku 2019, kdy žalovaná z důvodu náročnosti péče tuto odmítla osobně vykonávat s tím, že by péči nezvládla (chtěla matku umístit do sanatoria), nelze v uvedeném spatřovat zákonný důvod pro vydědění, tj. neposkytnutí potřebné pomoci v nouzi. Lze ve smyslu ust § 1650 obč.zák. uzavřít, že vydědění žalované, které je obsahem závěti, je neplatné, tj. žalovaná má právo na povinný díl. Soud zamítl (neprovedl) veškeré zbývající důkazní návrhy, neboť již z provedených důkazů učinil závěr ohledně neexistence důvodu vydědění. Přes skutečnost, že se soud podepsaný věcně zabýval důvody vydědění a učinil závěr, jak uvedeno shora, lze nicméně z odůvodnění rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 4392/2017-230 dovodit, že by bylo lze v dané věci uvažovat o nedostatku naléhavého právního zájmu žalobce na určení, že žalovaná není osobou s právem na povinný díl, a to vzhledem k ustanovení § 170 zák. č. 292/2013 Sb., kdy procesní postavení žalované jako nepominutelného dědice vyplývá z ustanovení § 113 zák. č. 292/2013 Sb., z ustanovení § 1654 odst. 1 obč. zák. vyplývá právo žalované domáhat se žalobou plnění spočívající ve vyplacení povinného dílu v penězích, kdy v takovém řízení by se soud jako předběžnou otázkou zabýval tím, zda byla žalovaná jako potomek zůstavitelky vyděděna po právu či nikoliv.

30. Výrok III. o náhradě nákladů řízení mezi účastníky je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy žalobce byl úspěšný ohledně nároku na určení, že je dědicem zůstavitelky ze závěti, žalovaná byla úspěšnou ohledně nároku na určení, že není osobou s právem na povinný díl. S ohledem na poměr úspěchu a neúspěchu ve věci, kdy každý z účastníků byl úspěšný ohledně jednoho nároku, který byl předmětem řízení (provedené dokazování se vztahovalo k oběma nárokům), podle poměru úspěchu ve věci žádnému z účastníků náklady nepřiznány.

31. Výrok IV., V. je odůvodněn ustanovením § 148 odst. 1 o. s. ř., kdy podle poměru úspěchu ve věci každému z účastníků uložena povinnost k náhradě nákladů řízení placených Českou republikou, kdy tyto náklady spočívají v nákladech svědečného, nákladech za znalecké posudku, celkem ve výši 40 058,50 Kč, tj. každému z účastníků uložena povinnost k náhradě jedné poloviny z těchto nákladů, kdy v případě žalované zohledněna skutečnost, že na zálohách znaleckých posudků byla zaplacena částka 10 000 Kč.

Poučení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (1)