13 C 351/2020 - 258

Rubrum

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl soudcem Mgr. Oldřichem Umlaufem ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený obecným [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem Mgr. [jméno] Částkou sídlem [adresa] o určení dědického práva takto:

Výrok

I. Žaloba na určení, že žalobce [celé jméno žalobce], [datum narození], je dědicem ze závěti zůstavitelky [jméno] [příjmení], zemřelé 3. 11. 2019, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 85 718 Kč, k rukám právního zástupce žalované, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

III. Žalobce je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Karlových Varech na náhradě nákladů řízení částku 30 058,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou ze dne 11. 11. 2020 domáhal vydání rozhodnutí, jímž by bylo určeno, že je dědicem ze závěti zůstavitelky [jméno] [příjmení], zemřelé 3. 11. 2019, že žalovaná není osobou s právem na povinný podíl, uváděje, že žalobce je synem zůstavitelky, žalovaná dcerou zůstavitelky, usnesením Okresního soudu v Karlových Varech č. j. 30 D 1188/2019-56 z 14. 9. 2020 bylo žalobci uloženo, aby ve lhůtě 2 měsíců od nabytí právní moci tohoto usnesení podal žalobu na určení, že je dědicem zůstavitelky ze závěti, že žalovaná není osobou s právem na povinný podíl. Pokud jde o pravost závěti, žalobce uváděl, že ta obsahuje vůli zůstavitelky vydědit žalovanou, závěť byla sepsána dle pokynů zůstavitelky manželkou žalobce, byla podepsána vlastní rukou zůstavitelky před dvěma svědky, jak specifikováno v bodě IV. žaloby. Dále žalobce uváděl, že byly splněny podmínky pro vydědění žalované, neboť ta neposkytla potřebnou pomoc v nouzi, o zůstavitelku neprojevovala opravdový zájem, odmítla se podílet na péči o zůstavitelku, kterou byl nucen zajišťovat žalobce spolu se svojí manželkou, a to v době, kdy došlo ke zhoršení zdravotního stavu zůstavitelky v roce 2019, jak uváděno v bodě V. žaloby. Do protokolu o jednání dne 27. 6. 2024 (po poučení ze strany soudu dle § 118a odst. 3 o.s.ř.) žalobce setrval na tvrzení ohledně toho, že zůstavitelka věděla jakou listinu podepisuje, že jde o závěť, prohlásila před přítomnými svědky, že jde o poslední vůli, závěť byla navíc čtena. Pokud jde o osobu zůstavitelky, ta byla svědkům známa, tito jí znali, resp. se jim představila, byť žalobce netvrdí, že se jim legitimovala. K prokázání těchto tvrzení byly navrženy opakované výslechy svědků závěti [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], tak i účastnický výslech žalobce.

2. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila, uváděje, že nebyly naplněny zákonné důvody pro vydědění, neboť jsou účelová a nepravdivá tvrzení ohledně neposkytnutí zůstavitelce potřebné pomoci v nouzi, konkrétně uváděje v bodě II. až VIII. podání z 22. 12. 2020. Pokud jde o platnost závěti, žalovaná namítala, že zůstavitelka byla osobou se smyslovým postižením, kdy závěť vyžadovala přítomnost současně tří přítomných svědků, což nebylo naplněno, žalovaná zpochybňovala platnost závěti vzhledem k zdravotnímu stavu zůstavitelky, jak specifikováno v bodě IX. žaloby. Žalovaná do protokolu o jednání dne 22. 4. 2021 specifikovala své námitky tak, že zůstavitelka v době podpisu závěti nebyla schopna tuto přečíst, pochopit její smysl, vzhledem ke svému zdravotnímu stavu, z obsahu závěti nevyplývá, kdo závěť sepsal, že byla zůstavitelce přečtena, závěť měla být učiněna formou notářského zápisu, popřípadě v přítomnosti tří svědků, což se nestalo. V průběhu řízení, v době po vyhotovení znaleckého posudku [celé jméno znalce], žalovaná namítala, že došlo k nesprávnému rozložení důkazního břemene vzhledem ke skutečnosti, že předmětná závěť je soukromou listinou, kdy důkazní břemeno spočívá na žalobci, setrvala na námitkách ohledně nedostatku způsobilosti zůstavitelky k sepisu závěti vzhledem k jejímu zdravotnímu stavu, navrhla vyhotovení znaleckého posudku z oboru neurologie. Své námitky žalovaná shrnula v závěrečném návrhu, kdy mimo jiné uvedla, že ani po provedení dvou znaleckých posudků nelze vyvrátit ani potvrdit schopnost zůstavitelky pochopit smysl listiny, projevit vůli v ní obsaženou a podepsat ji, v řízení nebylo prokázáno, že by se jednalo o vůli zůstavitelky, nebylo prokázáno, že by byla dodržena forma a postup při vzniku závěti dle § 1534 obč. zák. Žalovaná setrvala na námitkách uváděných v průběhu řízení ohledně té skutečnosti, že nebyly splněny formální náležitosti ohledně formy a způsobu sepisu závěti, pokud jde o znalost osoby zůstavitelky ze strany svědků, pokud jde o projev zůstavitelky, že předmětná listina (závěť) obsahuje její poslední vůli.

3. Rozsudkem Krajského soudu v Plzni č.j. 11 Co 227/2023-239 ve výroku I. byl potvrzen rozsudek Okresního soudu v Karlových Varech č.j. 13 C 351/2020-203 ve výroku II., kterým byla žaloba na určení, že žalovaná [celé jméno žalované] není osobou s právem na povinný díl, zamítnuta, ve výrocích I., III., IV., V. byl rozsudek soudu I. stupně zrušen a věc v tomto rozsahu vrácena soudu I. stupně k dalšímu řízení. V odůvodnění rozhodnutí bylo mimo jiné uvedeno, že soud I. stupně ve vztahu k závěrům uvedeným v jeho rozsudku rozhodoval na základě nedostatečně zjištěného skutkového stavu, neboť neprovedl dokazování v dostatečném rozsahu k prokázání rozhodných skutečností, kdy z dosud provedených důkazů nelze mít za prokázané, že byly naplněny formální předpoklady pro platnost allografní závěti požadované zákonem, kdy z výpovědí svědků závěti vyslechnutých soudem I. stupně a soudem v řízení o pozůstalosti vyplývají rozpory mezi jejich výpověďmi, závěry soudu I. stupně, pokud jde o hodnocení věrohodnosti výpovědí svědků závěti jsou nedostatečně odůvodněné a nepřesvědčivé, soud se především vůbec nezabýval rozpory mezi výpověďmi svědků. Dále bylo soudu I. stupně vytknuto, že nepostupoval podle § 118a o.s.ř., když žalobce nevyzval k doplnění tvrzení všech rozhodných skutečností a označení důkazů k jejich prokázání. Odvolací soud se rovněž neztotožnil se závěry soudu I. stupně, pokud na splnění formální náležitosti allografní závěti, že zůstavitelka před přítomnými svědky výslovně prohlásila, že listina obsahuje její poslední vůli, usuzoval pouze ze skutečnosti, že poté, co závěť byla přečtena, zůstavitelka požádala svědky závěti o její podpis. Soudu I. stupně bylo uloženo umožnit účastníkům, zejména žalobci, kterého tíží důkazní břemeno ohledně pořízení pravé a platné závěti, umožnit uplatnit důkazy k prokázání sporných rozhodných skutečností, a to po splnění poučovací povinnosti dle § 118a o.s.ř., vyjde-li potřeba takového poučení při jednání najevo.

4. Z usnesení Okresního soudu v K. Varech č. j. 30 D 1188/2019-56, které nabylo právní moci dne 5. 10. 2020, soud zjistil, že Okresní soud v K. Varech rozhodl pověřenou soudní komisařkou JUDr. [jméno] [příjmení], notářkou se sídlem v K. Varech, ve věci projednání pozůstalosti po [jméno] [příjmení], zemřelé dne 3. 11. 2019, se zanecháním právního jednání pro případ smrti, za účasti pozůstalého syna [jméno] [příjmení], [datum narození], pozůstalé dcery [celé jméno žalované], [datum narození], tak, že pozůstalému synovi bylo uloženo ve lhůtě 2 měsíců od právní moci tohoto rozhodnutí podat proti pozůstalé [celé jméno žalované] žalobu na určení, že pozůstalý syn je dědicem zůstavitelky ze závěti a pozůstalá dcera není osobou s právem na povinný podíl s tím, že nebude-li žaloba ve stanovené lhůtě podána, bude-li řízení o žalobě zastaveno nebo žaloba odmítnuta, platí fikce, že spor o dědické právo byl vyřešen v neprospěch toho, kdo měl své právo uplatnit žalobou.

5. Ze závěti datované 10. 6. 2019, která byla dle protokolu o zjištění stavu a obsahu závěti, listiny o vydědění, soudní komisařkou v originálu převzata k uložení do sbírky listiny u Okresního soudu v K. Varech dne 2. 12. 2019, soud zjistil, že zde je vlastnoruční podpis u jména zůstavitelky [jméno] [příjmení], na závěti byly obsaženy podpisy dvou svědků, a to [jméno] [příjmení], [rodné číslo], a [jméno] [příjmení], [rodné číslo]. V závěti bylo uvedeno, že podepsaná [jméno] [příjmení] odkazuje po zralé úvaze veškerý svůj majetek svému synovi [celé jméno žalobce], [datum narození], svoji dceru [celé jméno žalované], [datum narození] ze závěti v plné míře vylučuje, a to z důvodu, že v rozporu s dobrými mravy zůstavitelce neposkytla potřebnou pomoc v nemoci a ve stáří, tak i z důvodu nápomoci při napadení bratra [celé jméno žalobce], kdy událost je vedena u PČR K. Vary pod č. j. KRPK-43120-12/TČ-2019-190314. Dále zde bylo uvedeno, že zůstavitelka prohlašuje, že toto je její poslední vůle podepsaná vlastní rukou v [obec] dne 10. 6. 2019.

6. Z protokolu o výslechu svědka závěti [jméno] [příjmení] z 26. 5. 2020 ve věci Okresního soudu v K. Varech sp. zn. 30 D 1188/2019 soud zjistil, že svědek po poučení uvedl, že žádný poměr k zůstavitelce nemá, s panem [celé jméno žalobce] se zná přes nevlastního syna účastníků [jméno] [příjmení], k účastníkům řízení má přátelský vztah, s pozůstalým synem zůstavitelky není v zaměstnaneckém poměru, není ani osobou blízkou. [příjmení] [celé jméno žalobce] zná cca 8 let a zůstavitelku znal rok či 2 roky. Po předestření závěti zůstavitelky soudním komisařem, uvedl, že jel pomoci panu [celé jméno žalobce] se dřevem, a poté byl požádán, aby mu dělal svědka při sepisu závěti, že je to právně třeba, šel domů k panu [celé jméno žalobce], který závěť přečetl, paní [příjmení] souhlasila a závěť před nimi podepsala. [příjmení] [příjmení] byla v pořádku, se vším souhlasila, poté závěť jako svědek podepsal. Kdo závěť sepsal netuší, ale poté co si jí přečetl, jestli je v ní je opravdu to co pan [celé jméno žalobce] četl paní [příjmení], zjistil, že to tak opravdu je, tak neměl problém, aby tam byl sepsán jako svědek. U sepisu závěti nebyl, poté při sepisu svědků a podpisu paní [příjmení] byl přítomen on, pan [celé jméno žalobce], paní [příjmení] a pan [příjmení]. Závěť byla podepsána na adrese [obec a číslo], který to bylo přesně den, nebyl schopen říci. Dále svědek uváděl, že přišli do pokoje, kde byla zůstavitelka, která se posadila na posteli, oni jí závěť přečetli, on si ověřil, jestli to tak opravdu je, a poté byl zapsán jako svědek, a podepsal se, při podpisu závěti zůstavitelkou byl současně přítomen i druhý svědek.

7. Z protokolu o výslechu svědka závěti [jméno] [příjmení] z 26. 5. 2020 ve věci Okresního soudu v K. Varech sp. zn. 30 D 1188/2019 soud zjistil, že svědek po poučení uvedl, že není k zůstavitelce ani účastníkům řízení v žádném poměru, pana [celé jméno žalobce] zná, protože se kamarádí s jeho synem, k synovi zůstavitelky není v poměru osoby blízké či zaměstnaneckém poměru. S panem [celé jméno žalobce] se zná 3 roky, s paní [příjmení] se neznal vůbec. Po předestření závěti soudním komisařem dále uvedl, že neví přesně, který to byl den, ale ví, že se pan [celé jméno žalobce] o maminku staral, protože byla nemocná, takže šlo o to, že jí nechtěl nechat v nějakém zařízení a vzal si jí domů a chtěl se o ní starat, ví, že tam byly nějaké neschody pana [celé jméno žalobce] se svojí sestrou. Co si pamatuje, ten den maminka pana [celé jméno žalobce] chtěla, aby byl pan [celé jméno žalobce] dědicem, proto se sepsala závěť. Pan [celé jméno žalobce] si je pozval jako svědky, zda jsou ochotni svědčit, on v tom žádný problém neviděl. Bylo to v pracovní den, byl se synem pana [celé jméno žalobce] na zahradě a on je přišel poprosit, jestli by mu nešli svědčit. Šli do domu pana [celé jméno žalobce], nahoru do patra, kde bydlela jeho maminka, poté se pozdravili. Maminka se ptala, jestli to chceme pro [příjmení] podepsat, potom si přečetl, co po něm chtějí a podepsal to. U sepisu závěti nebyl, neví, kdo závěť sepsal, asi pan [celé jméno žalobce] s maminkou. Závěť byla podepsána na adrese v [obec], přesnou adresu nezná, přítomni byli paní [příjmení], pan [celé jméno žalobce], on a pan [příjmení], podpisu závěti byl současně přítomen i druhý svědek. Dále uvedl, že když tam přišli, paní se koukala na televizi, pozdravili se, a řešili záležitosti té závěti, paní byla už nemocná stářím, ale v naprosté pohodě.

8. Z protokolu o výslechu účastníka závěti [celé jméno žalobce] z 26. 5. 2020 ve věci Okresního soudu v K. Varech sp. zn. 30 D 1188/2019 soud zjistil, že účastník po poučení mimo jiné uvedl, že svědky přivezl ze zastávky [ulice] domů, maminka si sedla na postel, svědci pozdravili, vzal závěť, kterou předem sepsala jeho žena, maminka si jí před tím, než svědci závěti přišli, přečetla, on závěť přečetl před maminkou a svědky nahlas, každý si to ještě jednou přečetl a podepsali to, i maminka, před nimi. Závěť byla sepsána jeho ženou, přítomní podpisu závěti byli pan [příjmení], pan [příjmení], paní [příjmení] a on.

9. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] ve věci do protokolu o jednání dne 22. 7. 2021 soud zjistil, že svědek uvedl, že [příjmení] [celé jméno žalobce] (žalobce) zná přes jeho syna, vybavil si, že někdy v minulosti před několika lety, přesnou dobu již nebyl schopen uvést, byl společně s jeho synem u něho doma v obci [obec] a byl v té době panem [celé jméno žalobce] požádán, aby se podepsal jako svědek závěti jeho matky paní [příjmení]. Vybavil si, že u tohoto byl on, pan [celé jméno žalobce], jeho matka a jeho kamarád [příjmení] [příjmení]. Vybavil si, že šli po schodech nahoru, kde byla matka pana [celé jméno žalobce], pozdravili se, ona se jich zeptala, zda to chtějí podepsat, oni to udělali a listinu podepsali. Měl za to, že paní [příjmení] věděla, jakou listinu podepisujeme, normálně se s ní bavili. Vybavil si, že paní byla starší, ale nebyl si vědom, že by u ní viděl nějaké problémy. Neměl pocit, že by paní nevěděla, jakou listinu jim dává k podpisu, nevybavil si, co v té době říkala ohledně listiny. K dotazu soudu uvedl, že si vzpomíná, že již byl v této souvislosti vyslýchán, vypovídal v dědickém řízení u notářky, na jméno si nevzpomněl, vypovídal pravdivě, byl poučen jako svědek stejně jako dnes při výpovědi u soudu. Dále si vybavil, že listina, kterou podepisoval, byla ručně psaná, ale co tam bylo konkrétně, si již nevzpomněl. Po předestření závěťina čl. 19 připojeného dědického spisu uvedl, ano, toto je ta listina, o níž jsem vypovídal, kterou jsem podepsal, je zde můj podpis. Dále k dotazu soudu uvedl, že s panem [příjmení] není v kontaktu, již rok ho neviděl. K dotazu právního zástupce žalované uvedl, že pokud podepisoval předmětnou listinu, nevybaví si, zda ji podepisoval poslední nebo ne, listina již byla sepsána, pouze tam doplňoval své jméno, příjmení, adresu. Dále k dotazu uvedl, že v roce 2019 pracoval v Německu, k panu [celé jméno žalobce] jezdil za jeho synem [jméno] na pivo. Je možné, že v té době, kdy listinu podepisoval, tam byl pomáhat se dřevem [jméno], šlo o brigádu za pivo, dřevo bylo asi pro jeho otce. Když byl v místnosti, kde byla paní [příjmení], vybavuje si, že seděla, ale neví, zda to bylo na židli nebo na posteli.

10. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že [jméno] [příjmení] byla její pacientkou od roku 2017, v její ordinaci byla jednou v lednu 2019, kdy pacientka byla dušná, byla jí volána záchranná služba a byla odvezena do nemocnice Pacientku v jednom případě asi v červnu roku 2019 navštívila v jejím bydlišti na [obec], společně se zdravotní sestrou paní [příjmení], což bylo v souvislosti s vyhotovením posudku pro Okresní správu sociálního zabezpečení v souvislosti s příspěvkem na péči. Svědkyně si vybavila, že paní ležela v posteli v patře, obtížně chodila. Nedokázala posoudit, zda v době návštěvy byla tzv. při smyslech, ale byl vyhotoven posudek, který se nachází v dokumentaci pacientky, z něhož by to mělo být patrné. Svědkyně si nevybavila, zda v době návštěvy byla pacientka smyslově postižena, nicméně když byly u ní, hovořily s ní, má za to, že je viděla, přesně si to nevybavuje, neumí to posoudit.

11. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že pracovala jako sestra domácí péče, k její pracovní náplni patřilo jezdit na pokyn ošetřujícího lékaře k pacientům domů, což byl i případ paní [jméno] [příjmení], za kterou jezdila na [příjmení], kde bydlela u svého syna. Z toho, co viděla, péče o paní byla excelentní, jednalo se o imobilní, inkontinentní pacientku, která měla tzv. papírovou kůži, velmi snadno se poranila a docházelo k tvorbě hematomů, pan [celé jméno žalobce] zvládal sám převazy, hygienickou péči, paní krmil. Za účelem převazu jezdila třikrát týdně, což trvalo několik měsíců, bylo to přerušeno i hospitalizací, u paní byla i v červnu 2019, o čemž existují záznamy ve zdravotní dokumentaci. Svědkyně si vybavila, že při návštěvách byla paní [příjmení] osobou orientovanou, poznávala svého syna, místem, časem ale ne, hodně pospávala. Když prováděla převazy, bavila se s ní, ptala se jí, jak se vyspala, co ji bolí apod., na což paní odpovídala, i když ne celými větami, paní ji viděla.

12. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že o paní [příjmení] pečovala někdy od roku 2013, kdy ta měla druhý stupeň bezmocnosti. Bydlely ve stejném domě v [obec], její práce spočívala v tom, že pro paní vyřizovala lékaře, nákupy, úklid, pomoc s osobní hygienou, léky, což fungovalo do jara roku 2019, kdy na poslední asi čtyři měsíce si ji vzal pan [celé jméno žalobce] na [příjmení]. [příjmení] paní [příjmení] spočívaly v tom, že přestávala chodit, od ledna 2019 byla špatná, naposledy ji viděla někdy v dubnu nebo květnu 2019, než si ji vzal pan [celé jméno žalobce] na [příjmení]. V době, kdy o paní pečovala, se s ní bavila, paní si pamatovala její jméno, své ne, někdy měla světlé chvíle, jindy ne, občas měla výpadky. Např. místo telefonu si brala do rukou ovladač od televize. Paní byla rychle unavená, pospávala, pokud s ní hovořila, odpovídala na dotazy, dávalo to smysl, se zrakem problémy neměla. V roce 2019 paní již neměla elán, špatně se s nemocí vyrovnávala, pokud se s ní bavila o jejích dětech, panu [celé jméno žalobce] a paní [celé jméno žalované], nic špatného neříkala, mluvila o nich hezky, paní [celé jméno žalované] viděla u paní [příjmení] každý týden. V péči o paní se střídala s jejím synem, péče byla náročná, celodenní, sama by to fyzicky nezvládla, paní měla nadváhu. Dále svědkyně uvedla, že věděla o tom, že paní [celé jméno žalované] odmítla osobní péči o svoji matku s tím, že by to nezvládla, chtěla ji dát do sanatoria, na čemž se s panem [celé jméno žalobce] neshodli. Bavili se o tom, co s matkou udělají, neshodli se na způsobu péče. Paní [celé jméno žalované] ale o matku zájem měla, telefonovala jí, bavila se s ní, chodila za ní do bytu, nakupovala jí, vařila jí i o víkendech, což trvalo do doby, kdy paní [příjmení] byla ve svém bytě. Pokud jde o existenci závěti paní [příjmení], svědkyně uvedla, že jí jednou telefonovala a říkala, že paní [celé jméno žalované] nic nedá, ona se tomu divila, jako důvod uváděla, že syn paní [celé jméno žalované] napadl pana [celé jméno žalobce].

13. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že pokud jde o sepis závěti, listinu sepisovala ona, byla o to požádána manželem z toho důvodu, aby to bylo čitelné. Na internetu si našla, jak má závěť vypadat, co má obsahovat a podle toho to sepsala a dala manželovi. [příjmení] obsahu listiny s paní [příjmení] nemluvila, nehovořila s ní o tom, co má být v listině. Po předestření závěti soudem svědkyně uvedla, že se jedná o listinu, o které vypovídala, a kterou sepsala. K dotazu soudu, na základě čeho bylo v listině uvedeno, že veškerý majetek paní [příjmení] odkazuje synovi, uvádí, že na základě toho, že jí to řekl její manžel poté, co paní [příjmení] telefonovala se svojí dcerou. O obsahu listiny před jejím sepisem s paní [příjmení] nehovořila, zda četla závěť, neví. Pokud jde o obsah závěti, svědkyně uvedla, že v listině pouze předepsala jméno bez uvedení konkrétního jména svědka, bez uvedení konkrétního rodného čísla, bez uvedení konkrétní adresy, bez uvedení konkrétního data. Neví, kdo a kdy listinu podepsal, nebyla u toho.

14. Z posudku o zdravotním stavu [jméno] [příjmení] vyhotoveného MUDr. [jméno] [příjmení], ze spisu vedeného Úřadem práce ČR – pobočka Karlovy Vary, soud zjistil, že posudek byl vyhotoven v souvislosti s posouzením stupně závislosti posuzované osoby pro účely příspěvku na péči, kdy obsahem byl výčet podkladů o zdravotním stavu posuzované, skutková zjištění ohledně zdravotního stavu posuzované osoby, posudkové zhodnocení s uvedením, že se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, kdy posuzovaná osoba nezvládá deset základních životních potřeb a potřebuje z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pomoc při všech základních životních potřebách.

15. Ze zprávy [jméno FO] [právnická osoba]. ohledně dokumentace zdravotní péče poskytované [jméno] [příjmení] soud zjistil, že jsou zde obsaženy záznamy za období červen až listopad 2019.

16. Ze znaleckého posudku vyhotoveného [celé jméno znalce], znalcem z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, ze dne 7. 6. 2022 soud zjistil, že podkladem pro vypracování posudku byla zde specifikovaná zdravotnická dokumentace ohledně osoby [jméno] [příjmení], je zde popsán zdravotní stav pacientky, a to i v období její hospitalizace v nemocnici v Karlových Varech ve dnech 4. 6. 2019 až 6. 6. 2019. V části posudku označené„ souhrn a rozbor“ bylo mimo jiné uvedeno, že u posuzované nebyla nikdy stanovena najisto psychiatrická diagnóza, při hospitalizaci ve dnech 4. 6. 2019 až 6. 6. 2019 na neurologickém oddělení Karlovarské nemocnice, kam byla přivezena pro poruchu vědomí, nemluvící, po prodělaná mikrovaskulární centrální mozkové příhodě, s fatickou poruchou, byla popsána jako kolísavě zmatená, orientována osobou, kdy tato fatická porucha přetrvávala i při hospitalizaci ve dnech 12. 7. 2019 až 14. 7. 2019, kdy během této hospitalizace došlo k rozvoji deliria, následovala hospitalizace ve dnech 24. 10. 2019 až 3. 11. 2019, kdy na komplikace plicního onemocnění dne 3. 11. 2019 zemřela. Dále zde bylo uvedeno, že dle zdravotnické dokumentace u posuzované opakovaně docházelo k hospitalizacím pro zhoršení jejího tělesného stavu v souvislosti s neurologickými problémy. K hodnocení stavu ke dni 10. 6. 2019 se lze vyjádřit na základě dostupné dokumentace tak, že nebyla zjištěna najisto psychická porucha, která by ji limitovala v jejích schopnostech, pouze podezření na vaskulární demenci vyslovené za pobytu v zařízení Rehos. Z dokumentace lze vysledovat, že v rámci zhoršení neurologického a tělesného stavu docházelo u posuzované k přechodnému narušování její schopnosti orientace. Ke dni 10. 6. 2019 neexistuje zdravotnická dokumentace, kde by byl popsán stav posuzované, nejbližší dokumentace je z hospitalizace na neurologickém oddělení ve dnech 4. 6. 2019 až 6. 6. 2019 po proběhlé mikrovaskulární centrální mozkové příhodě, s popsanou kolísavou zmateností, kdy pacientka byla dne 6. 6. 2019 ve stabilizovaném stavu propuštěna domů s regresí afázie, parézy na pravé dolní končetině a přetrvávající lehké parézy pravé horní končetiny. U posuzované nebyla zjištěna v dokumentaci taková psychiatrická diagnóza, takový psychický stav, který by jí neumožňoval šetřené jednání. Vzhledem k tomu, že somatický a psychický stav se mohl v celku rychle měnit, nelze najisto předvídat její stav ke dni 10. 6. 2019, kdy v tomto směru může znalec pouze vycházet z výpovědi svědků v té době přítomných. Dle závěru podaného posudku u posuzované nebyla zjištěna ve zdravotnické dokumentaci nejblíže ke dni 10. 6. 2019 taková psychiatrická diagnóza event. takový psychický stav, který by jí najisto neumožňoval šetřené jednání (podepsání a pochopení obsahu závěti). Vzhledem k tomu, že se somatický a psychický stav se mohl vcelku rychle měnit, nelze najisto předvídat stav ke dni 10. 6. 2019, kdy k tomuto datu není vedena zdravotnická dokumentace. Na základě objektivně dostupné zdravotní dokumentace a popsaného psychického stavu byl učiněn závěr, že znalec nenalezl najisto důvody z psychiatrického hlediska proto, kdy by posuzovaná nebyla jednoznačně schopna posoudit následky svého jednání nebo své jednání ovládnout, tj. předmětnou závět podepsat, pochopit její obsah a vyjádřit svůj souhlas ke dni 10. 6. 2019, k čemuž bylo dodáno, že tělesný i psychický stav posuzované se často měnil, vyvíjel, včetně schopnosti se orientovat ve všech kvalitách, včetně schopnosti slovně komunikovat, v rámci projevů povšechné aterosklerózy, neurologického stavu po prodělané mozkové centrální příhodě.

17. Z výpovědi znalce [celé jméno znalce] k podanému znaleckému posudku soud zjistil, že před vypracováním posudku znalec prostudoval dostupnou zdravotní dokumentaci posuzované osoby a na základě této učinil v posudku uvedený závěr, že u posuzované ke dni 10. 6. 2019 nebyla zjištěna žádná psychiatrická diagnóza ani takový závažný psychický stav, který by vylučoval schopnost posuzované učinit předmětný právní úkon, a to přes skutečnost, že dle dokumentace byl stav posuzované v čase proměnlivý. Znalec dále mimo jiné uvedl, že při podání posudku bral v úvahu nejen psychiatrické hledisko ale i celkový tělesný stav posuzované, vyplývající ze zdravotní dokumentace, včetně posouzení věcí neurologických a fyziologických. Pokud jde o hospitalizaci v období 4. 6. 2019 až 6. 6. 2019, byla zde omezená hybnost končetin na pravé straně těla, čímž lze vysvětlit i nedostatek písemného souhlasu s hospitalizací, kdy i přes deficit v hybnosti, v řeči projevila vůli, souhlas s hospitalizací. Z propouštěcí zprávy vyplývá zlepšení zdravotního stavu, a to zlepšení hybnosti končetin, tak i schopností řečových.

18. Ze znaleckého posudku vyhotoveného MUDr. [jméno] [příjmení], znalcem z oboru zdravotnictví, specializace neurologie, ze dne 5. 5. 2023 soud zjistil, že posudek byl vypracován na základě podkladů zdravotnické dokumentace zde specifikované, v části„ nález“ byly obsaženy citace z části zdravotní dokumentace podstatné pro posouzení stavu posuzované. V části„ odůvodnění“ bylo mimo jiné uvedeno, že první psychické změny ve smyslu dezorientace byly zjištěny až 23. 5. 2019 za pobytu na interním oddělení Karlovarské nemocnice. Epileptické onemocnění ke konci života bylo důsledkem difuzního onemocnění mozkové tkáně, projevovalo se stavy bezvědomí spojenými s křečemi všech končetin, nebyly v žádném okamžiku zastiženy a pospány tzv. malé záchvaty, které by hypoteticky mohly ovlivňovat vnímání i rozhodování. Plná absence úbytku mozkové tkáně při vyšetření mozku počítačovým tomografem v období 2018, 2019 prakticky vylučuje možnost rozvoje Alzheimerovy choroby. V závěrech posudku bylo uvedeno mimo jiné, že v době mezi propuštěním z neurologického oddělení dne 6. 6. 2019 a 10. 6. 2019 posuzovaná trpěla částečným ochrnutím pravé horní končetiny, poruchou časové a situační orientace, na základě předložené zdravotní dokumentace nelze potvrdit ani vyloučit byla-li posuzovaná schopna posoudit následky svého jednání, tj. závěť podepsat, pochopit její obsah a následky z toho plynoucí. Dále zde bylo uvedeno, že v posudku popsané mírné ochrnutí hybnosti pravé horní končetiny nepochybně nenarušovalo schopnost psaní, držení psacího prostředku. Nelze se vyjádřit k situaci, jak případně porucha časové a situační orientace mohla ovlivňovat další složitější nervové aktivity, jako jsou např. vnímání, poznávání a rozhodování. V době od 6. 6. 2019 do 12. 7. 2019 byly ordinovány zde uvedené léky, z nichž žádný neovlivňuje negativně psychiku, případně nervové funkce. Provedená CT vyšetření mozku posuzované v době 4. 6. 2019 až 6. 6. 2019 neprokázala čerstvé ložiskové změny, což ale nevylučuje prodělání drobné cévní mozkové příhody. U posuzované nebylo provedeno vyšetření do té hloubky, aby bylo možné podrobněji kvantifikovat poruchu kognitivních a paměťových funkcí, vyjadřování u posuzované bylo zachováno, ochrnutí pravé horní končetiny bylo mírného stupně, což neznemožňovalo písemný projev. Posuzovaná trpěla nedoslýchavostí, která se v dokumentaci ojediněle objevuje, poruchy zraku nejsou v záznamech zastiženy.

19. Z doplňujícího výslechu svědka [jméno] [příjmení] do protokolu o jednání soudu dne 12. 9. 2024 soud zjistil, že svědek po poučení dle § 126 o.s.ř. uvedl, že pokud dle sdělení soudu má vypovídat ohledně toho, jaká byla jeho účast jako svědka závěti někdy v červnu 2019, je to již delší doba, nevybavil si to, je pravdou, že ho k tomuto vyslýchala soudní komisařka a jednou již byl u soudu. Pokud v té době vypovídal, tak vypovídal pravdu. Vybavil si, že pan [celé jméno žalobce] se o matkou staral v době, kdy byla nemocná, byla v LDN, pan [celé jméno žalobce] si ji vyzvedl a staral se o ni. Svědek znovu k výslovné výzvě uvedl, že již je to 5 let a nepamatuje si v současnosti konkrétně, jak to probíhalo v ten den, kdy závěť podepisoval. K dotazu soudu uvedl, že si matně vybavuje, že podepisoval závěť jako svědek, pokud do protokolu sepsaného soudním komisařem dne 26. 5. 2020 uváděl, že paní [příjmení] vůbec neznal, nyní uvádí, že tomu tak není, že ji znal. K dotazu soudu, nechť rozvede to, z čeho dovozuje, že paní [příjmení] znal, jak nyní uváděl, svědek uvedl, že jezdíval na [příjmení] za synem pana [celé jméno žalobce], který jej bral z Kolové domů do Varů, kdy se stavoval za matkou, tj. paní [příjmení] tam, kde bydlela ve [obec], on šel s ní. Bylo to v době, než se paní [příjmení] ocitla v LDN, rok si nevybavuje, ale byla nemocná, byla tam i ošetřovatelka. Toto se událo v několika případech,za [jméno] chodil často. [jméno] je nevlastní syn pana [celé jméno žalobce] (žalobce). K dotazu soudu, zda může vysvětlit, proč do protokolu dne 26. 5. 2020 uvedl, že s paní [příjmení] se neznal vůbec, uvedl, že to nemůže vysvětlit, byl vyplašený. K dotazu soudu uvedl, že pokud jde o osoby přítomné podpisu závěti, byl tam on, pan [příjmení], paní [příjmení] a pan [celé jméno žalobce]. K dotazu soudu uvedl, že si nevybavuje nic o tom, zda a co paní [příjmení] v době podpisu závěti říkala. K dotazu soudu, zda a co si vybavuje ohledně toho, kdo závěť četl uvedl, že je to dlouhá doba, on to určitě četl, jinak by to nepodepisoval. K opakovanému dotazu, zda si vybaví, zda někdo četl závěť nahlas, uvedl, že toto si nevybavuje. K dotazu soudu, zda si vybaví, že by v době podpisu závěti se paní [příjmení] prokazovala nějakým dokladem totožnosti uvedl, že ne, ve smyslu, že si to nevybavuje. K dotazu zmocněnce žalobce uvedl, že pokud vypovídal, že z [obec] ho vozil do Varů pan [celé jméno žalobce], myslel tím zde přítomného žalobce, ne jeho nevlastního syna, v té době [jméno] ještě řidičský průkaz ani neměl. K dotazu právního zástupce žalované, nechť upřesní, co myslel, když uvedl, že jezdil z [obec] do [obec], uvedl, že do [obec], [obec]. K dotazu, zda chodil na kafe k cizí osobě uvedl, že ano, když ho pan [celé jméno žalobce] pozval. K dotazu, zda v době, kdy byl vyslýchán notářkou jako soudní komisařkou, užíval drogy nebo alkohol, vzhledem k tomu, že ve své výpovědi uvedl, že byl vyplašený, uvádí, že ne, je mu divné, proč uvedl to, co je v protokolu a bylo mu přečteno. K dotazu zmocněnce žalobce uvedl, že pokud byl vyslýchán soudní komisařkou, bylo do poprvé v jeho životě, dnes je to potřetí, v žádné jiné věci to nebylo. K dotazu právního zástupce žalované, zda je běžné, že si pamatuje nebo nepamatuje osoby, které zná, zda trpí nějakou nemocí např. sklerózou, uvedl, že ne.

20. Vzhledem k tomu, že si jednotlivá dílčí skutková zjištění uváděná shora vzájemně neodporují, vyjma jednotlivých výpovědí svědků závěti [jméno] [příjmení] a [jméno] Tlustého,soud na ně odkazuje, jakožto na souhrnný skutkový závěr ve věci.

21. Pokud jde o průběh podpisu závěti, na základě shora uvedených protokolů výpovědí svědků závěti a účastníka závěti, výpovědí svědka [příjmení], soud činí následující dílčí skutkový závěr: Listina závěti datované 10.6.2019 byla sepsána [jméno] [příjmení]. Tato listina byla podepsána zůstavitelkou a svědky závěti v domě žalobce na adrese [adresa žalobce], svědků závěti [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], tak i [celé jméno žalobce], a to po té, co byla [celé jméno žalobce] hlasitě přečtena. Svědek [příjmení] znal osobu zůstavitelky z minulosti, svědek [příjmení] osobu zůstavitelky z minulosti neznal, zůstavitelka se neprokázala dokladem totožnosti.

22. Dle ustanovení § 1532 zákona č. 89/2012 Sb. (občanský zákoník) závěť vyžaduje písemnou formu, ledaže byla pořízena s úlevami.

23. Dle ustanovení § 1534 obč. zák. závěť, kterou zůstavitel nenapsal vlastní rukou, musí vlastní rukou podepsat a před dvě svědky současně přítomnými výslovně prohlásit, že listina obsahuje jeho poslední vůli.

24. Dle ustanovení § 1539 odst. 1 obč. zák. svědci se zúčastní pořizování závěti takovým způsobem, aby byly s to potvrdit, že zůstavitel a pořizovatel jsou jedna a táž osoba. Svědek se podepíše na listinu obsahující závěť, k podpisu zpravidla připojí doložku poukazující na jeho vlastnosti jako svědka a údaje, podle nichž ho lze zjistit.

25. Dle ustanovení § 1642 obč. zák. nepominutelnému dědici náleží z pozůstalosti povinný díl.

26. Dle ustanovení § 1643 odst. 1 obč. zák. nepominutelnými dědici jsou děti zůstavitele a nedědí-li, pak jsou jimi jejich potomci.

27. Dle ustanovení § 1646 odst. 1 obč. zák. ze zákonných důvodů lze nepominutelného dědice vyděděním z jeho práva na povinný díl vyloučit, anebo jej v jeho právu zkrátit. Zůstavitel může vydědit nepominutelného dědice, který mu neposkytl potřebnou pomoc v nouzi, o zůstavitele neprojevuje opravdový zájem, jaký by projevovat měl, byl odsouzen pro trestný čin spáchaný za okolností svědčících o jeho zvrhlé povaze nebo vede trvale nezřízený život.

28. Dle ustanovení § 1650 obč. zák. nepominutelný dědic vyděděný neplatně má právo na povinný díl, byl-li zkrácen na čisté hodnotě povinného dílu, má právo na jeho doplnění.

29. Dle ustanovení § 574 obč. zák. na právní jednání je třeba spíše hledět jako na platné, než jako na neplatné.

30. Dle ustanovení § 581 obč. zák. není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá. Neplatné je i právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat.

31. Dle ustanovení § 1672 obč. zák. uplatňuje-li právo na dědictví více osob a odporují-li si, odkáže soud toho z dědiců, jehož právní důvod je slabší, aby své právo uplatnil žalobou. Nepodá-li tento dědic žalobu ve lhůtě určené soudem, nezaniká sice jeho dědické právo, avšak při projednání pozůstalosti se k němu nepřihlíží.

32. V souladu s citovanými zákonnými ustanoveními, na základě skutkového stavu, jak uvedeno shora, shledal soud žalobou uplatněný nárok na určení, že žalobce je dědicem ze závěti zůstavitelky, nedůvodným, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí, a to z následujících důvodů: Z provedených důkazů, a to usnesení č. j. 30 D 1188/2019-56, se podává, že žalobce a žalovaná jsou účastníky předmětného dědického řízení ve věci projednání pozůstalosti po [jméno] [příjmení], tak i skutečnost, že zde je spor o dědické právo, kdy žalobce byl ve smyslu ustanovení § 1672 obč. zák. odkázán na uplatnění dědického práva žalobou u soudu (na určení, že je dědicem zůstavitelky za závěti). Byla-li žaloba podána u soudu dne 12. 11. 2020, byla podána před uplynutím stanovené dvouměsíční lhůty, tj. byla podána včas. Z provedených důkazů, a to závěti z 10. 6. 2019, výpovědi svědků [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], tak i z protokolů o výpovědi svědků závěti a účastníka ve věci Okresního soudu v Karlových Varech sp. zn. 30 D 1188/2019, se podává, že zde je písemné závěti zůstavitelky [jméno] [příjmení]. Z výpovědi svědkyně [příjmení] se podává, že listinu závěti sepsala ona, z výpovědí osob, které byly vyslechnuty v dědickém řízení, tj. svědků závěti a účastníka, se podává, že předmětná závěť byla vlastnoručně podepsána zůstavitelkou, a to před dvěma současně přítomnými svědky. V dané věci bylo pro rozhodnutí o dědickém právu rozhodující (mimo jiné) vyřešení právní otázky platnosti alografní závěti ve smyslu ust. § 1534, § 1539 občanského zákoníku. Je nezbytné, aby ten, kdo byl povolán jako svědek, a kdo má z tohoto důvodu alografní závěť podepsat, neměl žádné pochybnosti (bez zřetele na skutečný obsah listiny a případné svědkovi vlastní poznatky a názory o obsahu listiny nebo na to, zda byl seznámen s obsahem závěti) o tom, že zůstavitel v listině uvedl poslední vůli (tedy, že jde o závěť), a aby svědek z projevu zůstavitele nepochybně věděl, že zůstavitel v závěti skutečně vyjadřuje svoji vůli (tedy, že jde o jeho závěť a že ji činí svobodně a vážně). Taktéž je nezbytné, aby svědci závěti byli schopni potvrdit, že zůstavitel a pořizovatel jsou jedna a táž osoba, kdy úkolem svědků alografní závěti, je potvrdit totožnost zůstavitele jako osoby, která závěť pořídila, což znamená, že buď zůstavitele osobně znají nebo jim zůstavitel musí před zahájením právního jednání svoji totožnost řádně prokázat. Z provedených důkazů, a to výpovědí svědků závěti ([jméno] [anonymizováno], [jméno] [příjmení]), které byly učiněny v dědickém řízení, se podává, že tito, jako svědci závěti, předmětnou listinu podepsali, přičemž se tak stalo za jejich současné přítomnosti. Svědci závěti však konkrétní průběh podpisu závěti nepopsali zcela shodně, kdy vypovídali neurčitě, zejména ve vztahu k tomu, co při podpisu závěti konkrétně uváděla zůstavitelka. Výpověď svědka [příjmení] se v průběhu řízení ve věci provést nepodařilo, kdy v evidenci obyvatel u tohoto svědka je uvedena toliko adresa ohlašovny, tj. adresa městského úřadu. Z výpovědi tohoto svědka závěti, učiněné v dědickém řízení, se nicméně podává, že mu osoba zůstavitelky byla známa. Pokud jde o výpovědi svědka [příjmení] v dědickém řízení, následně v řízení ve věci před soudem dne 22. 7. 2021, při doplňujícím výslechu dne 12. 9. 2024, pak ty zůstaly vnitřně rozporné, zejména pokud jde o otázku prokázání totožnosti zůstavitelky, případně znalosti osoby zůstavitelky ze strany tohoto svědka. V dědickém řízení svědek výslovně uváděl, že mu osoba zůstavitelky známa nebyla, při své výpovědi dne 22. 7. 2021 se k tomuto svědek nevyjádřil (nebyl k tomuto soudem dotazován). Pokud ve své výpovědi dne 12. 9. 2024 uváděl, že osobu zůstavitelky znal z minulosti, jak konkrétně uváděno ve výpovědi svědka shora, pak soud takové vysvětlení rozporu ve výpovědi svědka ohledně znalosti osoby zůstavitelky považuje za nevěrohodné, a to vzhledem ke kontextu samotné výpovědi svědka ze dne 12. 9. 2024, kdy svědek zejména zdůrazňoval, že pokud jde o jeho účast jako svědka závěti v červnu 2019, je to již delší doba, nevybavuje si konkrétní průběh, svědek odkazoval na své předchozí výpovědi ve věci. Ve vztahu k osobě tohoto svědka zůstavitelkou nebyla prokázána její totožnost svědkovi, svědek osobu zůstavitelky z doby minulé osobně neznal. Z provedených důkazů nelze rovněž uzavřít, že zůstavitelka před přítomnými svědky výslovně prohlásila, že předmětná listina obsahuje její poslední vůli, kdy na uvedené nelze bez dalšího usoudit pouze z té skutečnosti, že závěť byla před zůstavitelkou přečtena. Předmětná závěť tak nenaplňuje zákonné předpoklady alografní závěti ve smyslu § 1534 občanského zákoníku, tj. z těchto důvodů se jedná o závěť neplatnou pro rozpor se zákonem ve smyslu § 580 odst. 1 občanského zákoníku. Soud zamítl (neprovedl) důkaz účastnickým výslechem žalobce, neboť jde toliko o důkaz subsidiární, k sporné skutečnosti průběhu podpisu závěti byly provedeny důkazy jiné, neprovedl důkaz výpovědí svědka [příjmení], neboť se jej nepodařilo provést, byť směřoval k rozhodné sporné skutečnosti. Důvodnou je tak námitka žalované ohledně té skutečnosti, že nebyly splněny zákonné předpoklady dle § 1534 obč. zákoníku ohledně platnosti alografní závěti. Z provedených důkazů, a to výpovědi svědků [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], z protokolů o výpovědi svědků závěti a účastníka ve věci Okresního soudu v Karlových Varech sp. zn. 30 D 1188/2019, tak i s podaných znaleckých posudků ve věci, se podává, že zůstavitelka nebyla osobou nevidomou, osobou se smyslovým postižením, která by nemohla číst nebo psát, tj. nedůvodnou je námitka žalované ohledně té skutečnosti, že při sepisu závěti nebyly splněny zákonné předpoklady dle § 1535 občanského zákoníku, neboť ust. § 1535 obč. zák. se v dané věci neaplikuje. Z provedených důkazů, a to znaleckých posudků [celé jméno znalce], [celé jméno znalce], se podává, že ke dni 10. 6. 2019, tj. ke dni podpisu předmětné závěti zůstavitelkou, zůstavitelka netrpěla žádnou duševní poruchou, nejednala v duševní poruše, která by ji činila neschopnou právně jednat ve smyslu § 581 obč. zák. Ze závěrů podaného znaleckého posudku MUDr. [celé jméno znalce], tak i jeho výpovědi, vyplývá, že ve zdravotnické dokumentaci nejblíže předmětnému datu 10. 6. 2019 u posuzované osoby (zůstavitelky) nebyla zjištěna psychiatrická diagnóza, event. takový psychický stav, který by jí najisto neumožňoval posoudit následky svého jednání nebo své jednání ovládnout, tj. předmětnou závěť podepsat, pochopit její obsah a vyjádřit s ní svůj souhlas ke dni 10. 6. 2019. Ze závěrů podaného znaleckého posudku MUDr. [celé jméno znalce] vyplývá, že na základě předložené zdravotní dokumentace posuzované osoby (zůstavitelky) nelze ani potvrdit ani vyloučit, byla-li posuzovaná schopna či nebyla schopna posoudit následky svého jednání, tj. závěť podepsat, pochopit její obsah a následky z toho plynoucí. Z výpovědí osob, které byly přítomny podpisu závěti zůstavitelkou, se podává, že ta v době podpisu komunikovala, byla si vědoma toho, jakou listinu podepisuje. Závěr o neplatnosti právního jednání nezbytně předpokládá, aby bylo vždy bezpečně zjištěno, že jeho subjekt buď nedokáže posoudit následky svého právního jednání, nebo své právní jednání ovládnout, popřípadě obojí. Je vyloučeno činit závěr o jednání v duševní poruše na základě pravděpodobnosti či za skutkových okolností, které i přes důkazní verifikaci soudu ve smyslu ust. § 132 o. s. ř., neumožňují učinit v uvedeném směru zcela jednoznačný skutkový závěr, na nějž by bylo lze aplikovat ustanovení § 581 obč. zák. Má-li být učiněn právní závěr, že právní jednání je neplatné dle § 581 obč. zák., musí bez pochybnosti prokázáno, že předmětná osoba (zůstavitelka) jednala v duševní poruše alespoň přechodné povahy, která by jí činila k tomuto předmětnému právnímu jednání neschopnou. Neplatnost právního jednání vyžaduje bezpečné zjištění, že účastník právního jednání v době, kdy jednání učinil, nedokázal posoudit následky svého jednání nebo své jednání ovládnout. V dané věci v řízení nebyla zjištěna v rozhodné době existence duševní poruchy zůstavitelky, nebylo zjištěno, že ta by nedokázala posoudit následky svého jednání, své jednání ovládnout, tj. že by nebyla schopna předmětnou závěť podepsat, pochopit její obsah. Vzhledem ke skutečnosti, že provedené důkazy znaleckými posudky ve věci (jejich závěry) jsou v souladu s výpověďmi osob, které byly přítomny podpisu závěti zůstavitelkou, a to ve vztahu k posouzení zdravotního stavu zůstavitelky v době předmětného právního jednání, soud podepsaný uzavírá, že zůstavitelka při podpisu závěti nejednala v duševní poruše, která by ji činila neschopnou takto právně jednat. Lze uzavřít, že předmětná závěť je neplatným právním jednáním zůstavitelky, a to právě a jen z důvodů uvedených shora ohledně nenaplnění předpokladů platnosti alografní závěti dle § 1534 občanského zákoníku. Soud zamítl (neprovedl) veškeré zbývající důkazní návrhy, neboť ty směřovaly k prokázání nerozhodných skutečností, případně skutečností, k nimž byly provedeny důkazy jiné, z nichž soud učinil skutková zjištění, případně se jedná o důkazy nadbytečné z hlediska potřeby zjištění skutkového stavu pro rozhodnutí ve věci, vzhledem k závěru o neplatnosti předmětné závěti. S ohledem na shora uvedené skutečnosti rozhodnuto, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

33. Výrok II. o náhradě nákladů řízení mezi účastníky je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalovaná byla úspěšnou ohledně zbývajícího předmětu řízení, tj. nároku na určení, že žalobce je dědicem zůstavitelky ze závěti, žalovaná byla úspěšnou ohledně nároku na určení, že není osobou s právem na povinný díl. Žalované tak přiznány účelně vynaložené náklady k bránění práva, a to za řízení před soudem I. stupně do vyhlášení rozsudku dne 5. 10. 2023, sestávající z nákladů právního zastoupení, tj. odměny advokáta za 12 úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 advokátního tarifu (převzetí věci, vyjádření ve věci dne 22. 12. 2020, 18. 5. 2021, 1. 3. 2022, odvolání do znalečného, účast u 7 jednání soudu) po 3 900 Kč (z tarifní hodnoty 70 000 Kč) stanoveno dle § 9 odst. 3 ve spojení s § 12 odst. 3, vyhl č. 177/1996 Sb., 12 režijních paušálů po 300 Kč dle § 13 téže vyhlášky, náhrady za promeškaný čas k jednotlivým jednáním, tj. za 14 půlhodin po 100 Kč, náhrady hotových výdajů (záloha na znalečné 10 000 Kč), jakož i náhrady cestovného za užití vozidla [registrační značka] k jednotlivým jednáním v částce 3300 Kč, dle písemné specifikace. Dále přiznány náklady za řízení o odvolání, tj. za soudní poplatek ve výši 2000 Kč, 2 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. po 3 900 Kč, 2 režijních paušálů dle § 13 téže vyhlášky po 300 Kč, náhrady za promeškaný čas dle § 14, tj. za 6 půlhodin po 100 Kč, jakož i náhrady cestovného za užití vozidla [registrační značka] při cestě k jednání odvolacího soudu z Nejdku do Plzně a zpět v částce 1 500 Kč. Za řízení před soudem I. stupně, po zrušujícím rozhodnutí krajského soudu, přiznány účelně vynaložené náklady za 3 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. (účast u 3 jednání soudu) po 2500 Kč (z tarifní hodnoty 35 000 Kč) dle § 9 odst. 3 advokátního tarifu, 3 režijních paušálů po 300 Kč dle § 13 téže vyhlášky, náhrady za promeškaný čas dle § 14, tj. 6 půlhodin po 100 Kč, jakož i náhrady jízdného k jednotlivým jednáním (dle písemné specifikace) ve výši 810 Kč, celkem ve výši, jak uvedeno ve výroku rozhodnutí.

34. Výrok III. je odůvodněn ustanovením § 148 odst. 1 o. s. ř., kdy žalobce byl ve věci neúspěšný (ohledně obou nároků, které byly předmětem řízení), tj. podle výsledků sporu ve věci žalobci uložena povinnost k náhradě nákladů řízení placených Českou republikou, kdy tyto náklady spočívají v nákladech svědečného, nákladech za znalecké posudku, tj. žalobci uložena povinnost k náhradě těchto nákladů, po odečtení zálohy na náklady důkazu složené žalovanou ve výši 10 000 Kč (žalované tak žádná povinnost neukládána).

Poučení