13 C 42/2022 - 262
Citované zákony (8)
Rubrum
Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Kupkovou ve věci žalobců:a) [Jméno žalobce A], narozený dne [Datum narození žalobce A] bytem [Adresa žalobce A] b) [Jméno žalobce B], narozená dne [Datum narození žalobce B] bytem [Adresa žalobce A] oba zastoupeni advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalované:[Jméno žalované]., IČO [IČO žalované] sídlem [Adresa žalované] zastoupená advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] o náhradu nemajetkové újmy a škody za usmrcení dítěte zatímním rozsudkem takto:
Výrok
Právní základ žalobou uplatněného nároku na omluvu a náhradu újmy je opodstatněný s tím, že o jeho výši, znění omluvy a náhradě nákladů řízení bude rozhodnuto v konečném rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobou podanou k soudu dne [datum] se žalobci po připuštění změny žaloby a zastavení řízení v části vzneseného nároku na určení, že žalovaná chybným postupem při porodu způsobila smrt [Anonymizováno] žalobců, domáhají po žalované omluvy a zaplacení částky 5 141 009,50 Kč pro žalobce a částky 5 000 000 Kč pro žalobkyni jako odškodnění materiální a nemateriální újmy, způsobené jim postupem žalované nikoliv na náležité odborné úrovni, dle pravidel vědy a uznávaných medicinských postupů, při respektování individuality pacientky s ohledem na konkrétní podmínky a objektivní možnosti, tedy postupem tzv. non lege artis. Žalobu odůvodnili žalobci tím, že žalovaná přijala žalobkyni dne [datum] v 18:25 hod. k hospitalizaci pro počínající porod. Již v čase 19:21 hod. se na kardiotokografickém záznamu (dále jen „CTG“) objevily známky hrozící hypoxie plodu. Podle záznamů ve zdravotnické dokumentaci začalo u žalobkyně docházet kolem 23:00 hod. ke kontrakcím Od 01:50 hod. dne [datum] až do porodu ve 03:34 hod. se pak na CTG záznamech objevovaly jasně patologické změny. I přes opakované indikace k ukončení porodu císařským řezem již mezi 02:00 - 03:00 hod. však k tomuto zákroku došlo až ve 03:34 hod. Při něm bylo zjištěno, že [Anonymizováno] je [Anonymizováno] kolem [Anonymizováno] [Anonymizováno], byla proto zahájena kardiopulmonální resuscitace, intubace a srdeční masáž. Přes veškerou snahu zdravotnického personálu, a to i v [Anonymizováno] nemocnici v [adresa], [Anonymizováno] žalobců dne [datum] ve 13:07 hod. ve stáří [Anonymizováno] hodin a [Anonymizováno] minut zemřel. V důsledku nedostatečné a neodborné péče zdravotnického personálu žalované o žalobkyni v průběhu porodu, kdy císařský řez byl indikován a proveden pozdě, tak došlo k vážnému poškození zdraví [Anonymizováno] žalobců a následnému úmrtí.
2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s tím, že její zaměstnanci postupovali v daném případě plně v souladu s příslušnými profesními standardy a na náležité odborné úrovni, tedy postupovali lege artis. Na straně žalované tak není dáno protiprávní jednání, coby jedna z nutných podmínek vzniku žalobou uplatněného nároku. Žalovaná učinila nesporným, že žalobkyně byla přijata k porodu dne [datum] v 18:25 hod., [Anonymizováno] žalobců zemřel dne [datum] ve 13:07 hod. ve stáří [Anonymizováno] hodin a [Anonymizováno] minut, že při zákroku císařským řezem bylo zjištěno [Anonymizováno] [Anonymizováno] kolem [Anonymizováno] novorozence, že poporodní péče o novorozence byla zcela v pořádku a že o žalobkyni v době od přijetí do porodu pečovaly porodní asistentka [tituly před jménem] [jméno FO], [jméno FO]. [jméno FO] (dříve [jméno FO]) a [jméno FO]. [jméno FO]. Posléze se účastníci shodli také na tom, že po určitou dobu o žalobkyni pečovala rovněž porodní asistentka [jméno FO]. Žalovaná zásadně namítala, že po přijetí žalobkyně k hospitalizaci natočila několik CTG záznamů a došlo k nástupu pravidelné děložní činnosti i změně na děložním hrdle. CTG záznam je možné hodnotit jako patologický až od 3:15 hod., kdy byla zavolána vedoucí lékařka a prakticky obratem indikován císařský řez. K žádné prodlevě tedy nedošlo.
3. Soud se z důvodu ekonomie řízení v prvé řadě zabýval základem žalobou uplatněného nároku. Na tuto otázku dopadá obecná úprava odpovědnosti za škodu způsobenou porušením zákonné povinnosti obsažená v § 2910 zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník v účinném znění (dále jen "o. z."), podle kterého je podmínkou vzniku takového nároku současné splnění tří podmínek, kterými jsou porušení zákonem stanovené povinnosti, zásah do absolutního nebo jiného práva poškozeného a příčinná souvislost (kauzální nexus) mezi nimi. Zákonná povinnost, která měla být dle žaloby v daném případě porušena, je zakotvena v § 5 odst. 1 o.z., podle kterého, kdo se veřejně nebo ve styku s jinou osobou přihlásí k odbornému výkonu jako příslušník určitého povolání nebo stavu, dává tím najevo, že je schopen jednat se znalostí a pečlivostí, která je s jeho povoláním nebo stavem spojena. Jedná-li bez této odborné péče, jde to k jeho tíži. Povinnost poskytnout pacientovi zdravotní služby na náležité odborné úrovni vyplývá dále z § 28 odst. 2 zák. č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, v účinném znění. Pojem „náležitá odborná úroveň“ je vymezen v § 4 odst. 5 zák. č. 372/2011 Sb. jako „poskytování zdravotních služeb podle pravidel vědy a uznávaných medicínských postupů, při respektování individuality pacienta, s ohledem na konkrétní podmínky a objektivní možnosti“, kdy pouze takový postup lze považovat za postup tzv. „lege artis“. Uvedené zákonné ustanovení navazuje na čl. 4 Úmluvy o lidských právech a biomedicíně (do českého právního řádu provedena sdělením ministerstva zahraničních věcí č. 96/2001 Sb. m. s.), podle nějž jakýkoliv zákrok v oblasti péče o zdraví je nutno provádět v souladu s profesními povinnostmi a standardy.
4. Za zdravotní péči lege artis není považováno, jestliže lékař náležitě nereagoval na zhoršující se stav pacienta, o něhož pečoval, a nezajistil mu potřebnou lékařskou pomoc ve zdravotnickém zařízení, v důsledku čehož pacient utrpěl těžkou újmu nebo zemřel. V českém právním prostředí je kladen důraz zejména na náležitou odbornou úroveň poskytování zdravotních služeb, kdy zdravotnický pracovník svobodně volí léčebný postup s ohledem na individualitu pacienta. Zdravotnický pracovník může zvolit v konkrétním případě s ohledem specifika případu a stav pacienta i jiný než obecně uznávaný medicínský postup, je-li to v zájmu pacienta důvodné. Svůj odlišný postup je pak povinen podrobně odborně odůvodnit ve zdravotnické dokumentaci. Při hodnocení správnosti postupu lékaře je třeba brát ohled na konkrétní podmínky a objektivní možnosti. Mezi tyto konkrétní podmínky a objektivní možnosti patří samozřejmě úroveň věcného a technického vybavení zdravotnického zařízení i možnosti personálního zajištění zdravotních služeb v daném místě a čase. Je nutné brát v úvahu i počet pacientů a závažnost jejich zdravotního stavu v době, kdy zdravotnický pracovník rozhodoval o dalším postupu u konkrétního pacienta a současně se musel věnovat i dalším pacientům (srov. MACH, J. a kol. Zákon o zdravotních službách: Praktický komentář. Komentář k § 4 zákona č. 372/2011 Sb., bod VI. Náležitá odborná úroveň poskytování zdravotních služeb – lege artis, dostupný v právním informačním systému ASPI a dále srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 3. 2010, sp. zn. 8 Tdo 93/2010 či ze dne 14. 4. 2020, sp. zn. 8 Tdo 80/2020).
5. Účastníci řízení byly za jedno, že se [Anonymizováno] žalovaných narodil v takovém zdravotním stavu, který mu i přes vynaložení veškeré speciální odborné péče, neumožnil přežít déle než [Anonymizováno] hodin a [Anonymizováno] minut. Žádná polemika nepanovala ani ohledně tvrzeného vzniku nemateriální či materiální újmy, která na straně žalobců úmrtím [Anonymizováno] vznikla. Soud se tak primárně zaměřil na prokazování postupu žalované při hospitalizaci žalobkyně a posouzení, zda jej lze hodnotit jako lege artis či nikoliv a zda mezi poskytnutou zdravotní péčí a úmrtím [Anonymizováno] žalobců existuje příčinná souvislost.
6. Ve značné části se jedná o otázku vysoce odbornou, k níž žalobci předložili dva znalecké posudky ve smyslu § 127a o.s.ř. - znalecký posudek prof. MUDr. [adresa], DrSc ze dne [datum] a znalecký posudek Ústavu pro péči o matku a dítě ze dne [datum] (dále jen „ÚPMD“), a žalovaná předložila znalecký posudek zpracovaný znaleckou kanceláří Medical Law Advisory s.r.o. (dále jen „MLA“) ze dne [datum]. Všechny znalecké posudky byly následně prezentovány a doplněny výpověďmi jednotlivých znalců.
7. Dle prof. MUDr. [adresa], DrSc, znalce z oboru zdravotnictví, odvětví gynekologie a porodnictví, trvala hypoxie (nedostatek kyslíku v tkáních) plodu dlouho před porodem a nelze vyloučit ani potvrdit, zda se začala projevovat ještě před přijetím k hospitalizaci nebo až poté. Rozvinula se v těžkou hypoxii, která byla po porodu klasifikována dle Apgar skóre hodnotou 0-0-1. Jasně patologické změny na záznamech CTG jsou dány cca od 01:50 hod. dne [datum], kdy i při ne úplně ideální kvalitě záznamů je zcela zjevná ztráta variability, a trvaly až do porodu. Indikace k ukončení porodu císařským řezem byla správná, ale opožděná, neboť byla dána již mezi 02:00-03:00 hod. Jestliže by bylo dítě porozeno v době od 01:50 hod. do 02:40 hod., maximálně do 03:00 hod., je pravděpodobné hraničící s jistotou, že by se nenarodilo bez akce srdeční, na 100 % by bylo resuscitovatelné. Při hodnocení změn na CTG záznamech znalec vyšel z tzv. FIGO 2015 - Iterpretace intrapartálního fetálního kardiotokogramu - Doporučený postup České gynekologické a porodnické společnosti (ČGPS) České lékařské společnosti Jana Evanfelisty Purkyně, schválený výborem ČGPS ČLS JEP dne 4. 3. 2016 (dále jen „FIGO 2015“). K dispozici měl kompletní zdravotnickou dokumentaci. Znalec dále vypověděl, že při příjmu k hospitalizaci by žalobkyni považoval s ohledem na těhotenský diabetes a podezření na antifosfolikvidový syndrom za středně rizikovou pacientku, která by měla být kontinuálně monitorována kardiotogramem. Jestliže žalobkyně v průběhu hospitalizace zakrvácela, a dle záznamu ve zdravotnické dokumentaci dokonce s koagulami (krevní sraženiny), a toto nebylo způsobeno progresí nálezu, považoval za chybné, omezila-li se porodní asistentka jen na konstatování zakrvácení v dokumentaci a nezavolala lékařku. Jestliže žena zakrvácí, měl by přijít lékař vždy a podívat se. Znalec rovněž zkonstatoval, že [Anonymizováno] [Anonymizováno] kolem [Anonymizováno] a [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] v kombinaci s [Anonymizováno] [Anonymizováno] ([Anonymizováno] [Anonymizováno]) je vždy akutní situace, kterou nelze předem žádným způsobem predikovat.
8. Znalecký posudek zpracovaný znaleckou kanceláří Medical Law Advisory s.r.o. prezentoval i za své kolegy Prof. MUDr. [jméno FO], Ph.D. a Doc. MUDr. [jméno FO], Ph.D. před soudem Prof. MUDr. [jméno FO], Ph.D., MHA, všichni znalci z oboru zdravotnictví, odvětví perinatologie a fetomaternální medicína. Dle znaleckého posudku MLA došlo k úmrtí novorozence dne [datum] v 03:35 hod. v důsledku těžké hypoxie způsobené velmi pravděpodobně [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Manifestace hypoxie plodu probíhala u žalobkyně atypicky. CTG záznamy nelze do 03:07 hod. hodnotit jako patologické a měly by být interpretovány jako stav plodu bez či s nízkou pravděpodobností hypoxie. Fatálně probíhající formu hypoxie jimi nebylo možné identifikovat. Za dobu od 03:07 hod. do 03:10 hod. jsou navíc záznamy nehodnotitelné. CTG záznam je možno hodnotit jako patologický až od 03:17 hod. V této době byla přivolána lékařka, která v 03:18 hod. indikovala císařský řez. Operace byla zahájena za 12 minut poté. Postup zdravotnického personálu byl tedy v souladu s FIGO 2015. V rámci výslechu Prof. Ľubušký na výslovný dotaz, zda CTG záznamy od 01:33 hod. do 03:07 hod. znalci považují za nehodnotitelné nebo za fyziologické, když je nepovažují za patologické, znalec zopakoval, že je nepovažují ani za fyziologické, ale ani za patologické a upřesnil, že od 03:10 hod. do 03:17 hod. je ze záznamu zřejmá bradykardie, tj. patologie, kterou lze ale označit za bradykardii až po deseti minutách. Vezme-li se tedy, že by byla bradykardie při kvalitním záznamu patrná již od 03:07 hod., bylo by ji dle klasifikačního systému světové gynekologicko-porodnické organizace možno konstatovat až v 3:17 hod. Jestliže CTG záznam není fyziologický, ale není ani patologický, je na místě jej kontinuálně monitorovat, aby byl personál schopen rozpoznat, že se stal patologickým, což se v daném případě dle znalce po celou dobu dělo. Znalec zdůraznil, že hodnocení CTG záznamů je subjektivní a dle studie (Shoda ohledně intrapartálních záznamů kardiotogramu mezi odbornými porodníky čl. 187) ani 50 % expertů se nedokáže shodnout na jednoznačném výstupu stejného monitoringu. Jen 30 % z nich pak má schopnost rozpoznat tak závažný stav jako v projednávané věci. Jde-li o posouzení významu zakrvácení žalobkyně, znalec připustil, že kancelář neměla při zpracování posudku kompletní zdravotnickou dokumentaci, kterou měl k dispozici ÚPMD a tato informace jim chyběla. Teoreticky však, jestliže by bylo krvácení způsobeno krvácením plodu, mohlo by se jednat o další atribut, který by vedl k oslabení organismu jak metabolicky, tak ve schopnosti přenášet kyslík a byl-li by vystaven nedostatku kyslíku, mohlo vše probíhat daleko dynamičtěji. Jestliže žalobkyně v projednávané věci zakrvácela, jednalo se o nevýznamnou epizodu v průběhu porodu vzhledem k jeho výsledku. Zhodnotit závažnost zakrvácení může dle znalce i porodní asistentka, která rozhodne, zda je potřeba konzultace s lékařem.
9. V reakci na závěry znaleckého posudku znalecké kanceláře MLA a výslech znalce Prof. [jméno FO] znalec Prof. [adresa] sdělil, že předmětné CTG záznamy konzultoval i s kolegy na klinice a všichni je shledali abnormálními, a to nikoliv až od 03:07 hod., ale daleko dříve. Nedovede si představit, že byl-li by ještě v 03:01 hod. záznam fyziologický, jak jej vyhodnotila [jméno FO]. [jméno FO], vše by se náhle od 03:07 hod. zkomplikovalo a stav plodu by byl shledán natolik fatální, že v 03:34 hod. by byl proveden císařský řez. Z CTG záznamu je jasně patrno, že již o mnoho dříve došlo k poklesu srdeční frekvence plodu na 97 tepů za minutu, krátkému úseku bradykardie pod 100 tepů za minutu a jasné ztrátě variability. Tedy v podstatě k preterminálnímu stavu, bez akce srdeční.
10. Za ÚPMD verifikovali závěry znaleckého posudku, který nebyl v daném případě zpracováván jako revizní, nýbrž jako standardní znalecký posudek, Doc. MUDr. [jméno FO], CSc. a Doc MUDr. [jméno FO], CSc., znalci z oboru zdravotnictví, odvětví porodnictví. ÚPMD byl zapsán Ministerstvem spravedlnosti do seznamu jako znalecký ústav pro obor zdravotnictví, odvětví mimo jiné gynekologie a porodnictví, perinatologie a fetomaternální medicína.
11. ÚPMD vyšel ve svém znaleckém zkoumání z kompletní zdravotnické dokumentace. Na jejím základě konstatoval postup žalované při péči o žalobkyni do cca 01:30 hod. za správný. Pro následující čas však zdůraznil, že v 01:30 hod. byl porodní asistentkou zaznamenán v dekurzu odtok většího množství plodové vody s krví a s drobnými koaguly. Za takové situace, tj. kdy pacientka v průběhu porodu zakrvácela (ať jde o krvácení jasnou nebo tmavou krví či o zakrvácení v koagulech), by pak měla být správně vždy porodní asistentkou přivolána sloužící lékařka, která by po zhodnocení situace a vaginálním vyšetření informovala vedoucí služby a následně vyloučila abrupci placenty či krvácení z vcestných cév. V daném případě ale porodní asistentka lékařku nezavolala. Naopak správně se rozhodla natáčet v 01:34 hod. CTG záznam, který nepřerušeně běžel do 02:50 hod. Tento ovšem vyhodnotila až v 03:01 hod. lékařka [jméno FO]. [jméno FO], a to jako fyziologický, ačkoliv CTG záznam byl již od 01:50 hod., tj. 20 minut po začátku krvácení, patologický, charakterizovaný redukovanou variabilitou – silencí (oscilace pod 5 úderů za minutu) s pozdními deceleracemi. Vaginální vyšetření bylo provedeno až po skončení záznamu v 03:01 hod. s nálezem zavalité branky pro prs. Z toho vyplývá, že krvácení nebylo způsobeno progresí nálezu. Dle ÚPMD byl tedy CTG záznam posouzen sekundární lékařkou [jméno FO]. [jméno FO] chybně, nebyla zavolána konziliární lékařka a indikace k ukončení porodu při patologickém CTG záznamu od 01:50 hod. by byla nejdéle v 02:40 hod. Shrnuto: zakrvácí-li rodička v koagulech, CTG záznam se stane patologickým (méně než 5 tepů déle než 50 minut), jsou přítomny pozdní decelerace (mají omezenou variabilitu), není přítomna děložní činnost a je zcela neperspektivní porodní nález, který vylučuje eventuální možnost přesvědčit se o stavu plodu in utero jinými metodami (i pokud by byly k dispozici) je povinností lékaře porod ukončit.
12. Doc. [jméno FO] a Doc. MUDr. [jméno FO], ve svých výpovědích doplnili, že jakmile pacientka zakrvácí, je nutné tuto ihned vyšetřit a zjistit stádium porodu, tedy, zda krvácení souvisí s progresí nálezu, a pokud nesouvisí, jako v tomto případě, je potřeba učinit další vyšetření a velmi pečlivě porod monitorovat. Jakmile začne být CTG záznam patologický, není o čem uvažovat. Zásadní problém znalci spatřovali ve skutečnosti, že konziliární lékařka nebyla zavolána včas. Na suspektní problémy, natož na patologické, se lékař musí volat vždy. Zakrvácí-li pacientka, musí ji zkontrolovat nejzkušenější lékař, ten rozhodne co dál, ten má indikační pravomoc. Znalci by za správný postup považovali tento: po zakrvácení pacientky by byl volán lékař, zřejmě mladší, který by rodičku vyšetřil. Jde o to, aby mladý lékař správně stav posoudil a sdělil jej staršímu lékaři, který rodičku eventuálně přešetří. Pacientka se monitoruje a lékař čeká u monitoru a vyhodnocuje. Sleduje, zda pacientka dále nekrvácí apod. Jestliže pacientka zakrvácí, vedoucí lékař se od ní „nehne“. V dané konkrétní situaci by dle znalců s ohledem na okolnosti porodu a patologii záznamu nebylo vůbec potřeba vyčkávat na vyhodnocení CTG záznamu celých 50 minut, počítáno od 01:50 hod., jak požaduje FIGO 2015, a okamžitě jednat. I kdyby ale vyčkáváno v souladu s FIGO 2015 bylo, indikace k ukončení porodu císařským řezem by nastala nejpozději ve 02:40 hod. Jestliže by byl porod v tento čas ukončen, [Anonymizováno] žalobců by se narodil určitě živý a zresuscitovatelný. Situace by byla úplně jiná.
13. ÚPMD také zareagoval na odkaz [tituly před jménem] [jméno FO] na studii ohledně spolehlivosti hodnocení CTG záznamů (čl. 187), kdy poukázal, že tato práce vychází z hodnocení CTG záznamů podle staré klasifikace, která platila od roku 1986 (FIGO 1986) do roku 2015, v ČR do jara 2016, a byla nepřesná. Právě proto bylo zavedeno doporučení FIGO 2015, které přineslo novou kvalifikaci. Používat argumentaci poplatnou bývalé kvalifikaci je tedy zcela nepřípadné. Je jasné, že i v současné době jsou i dle klasifikace FIGO 2015 záznamy CTG hodnoceny s určitou mírou subjektivity a kolegové mohou mít mírně odchylný názor, ale nikoliv v zásadních patologických jevech jako v daném případě. Silence je okolnost, kterou nelze oddiskutovat. Znalci připustili, že metoda sledování plodu kardiotokogramem sice poskytuje častěji falešné pozitivní patologické výsledky, jejichž důsledkem je zbytečná intervence, ale na druhé straně je metodou jen výjimečně falešně negativní, tzn. s minimální frekvencí normálního výstupu ve skupině patologické, kde by důsledkem byla zvýšená perinatální morbidita a mortalita.
14. Žádný z vyslechnutých znalců, kteří jsou současně i praktikujícími lékaři, si nevzpomínal, že by ve své praxi zaznamenal tak fatální konec porodu jako v projednávané věci, byl-li zjištěn [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]. I dle [tituly před jménem] [jméno FO] nemá naprostá většina dětí s [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] žádný problém ani během těhotenství ani během porodu. V průběhu porodu však, kdy probíhají kontrakce a dochází k přenosu tlakových gradientů na v důsledku úponu křehčí žílu, která vede okysličenou krev od placenty k plodu, může nastávat nepravidelná situanormálnce subakutní hypoxie a následně se projevit právě rozvojem akutní hypoxie.
15. Soud k důkazu provedl kromě znaleckých posudků a výslechu znalců rovněž výslechy příslušného zdravotnického personálu a stranami předložené listiny. [Anonymizovaný odstavec]
17. Z písemného sdělení žalované soud dále zjistil, že dne [datum] byla k porodu přijata ve [Anonymizováno]:[Anonymizováno] hod. další [podezřelý výraz], která porodila dne [datum] ve [Anonymizováno]:[Anonymizováno] hod. [Anonymizováno] [Anonymizováno] poměrně [Anonymizováno], kolem [Anonymizováno]:[Anonymizováno] hod. byl zjištěn [Anonymizováno] záznam CTG a po porodu rodička [Anonymizováno] [Anonymizováno]. O pacientku se starala porodní asistentka H. [jméno FO] a odrodila ji [jméno FO]. [jméno FO], která následně také ošetřovala poporodní poranění a krvácení. Vzhledem ke komplikacím s ozvami plodu a krvácení byla ve chvíli porodu a krátce po narození dítěte na porodním sále i porodní asistentka [jméno FO]. Žalovaná k dotazu soudu dále uvedla, že všechny osoby, které se podílely na porodu žalobkyně měli příslušnou kvalifikaci k hodnocení CTG záznamů. Žalovaná dále uvedla, že péče o rodičku probíhá během fyziologického porodu dle zvyklostí a doporučení České gynekologicko – porodnické společnosti. Sledování ozev (srdeční frekvence) plodu v průběhu porodu je dáno standardním pracovním postupem SPP GYP 12.
18. Z písemně zpracovaného standardního pracovního postupu SPP GYP 12 žalované soud zjistil, že jeho účelem je stanovení pravidel a parametrů sledování plodu porodní asistentkou v průběhu spontánního porodu, a to v souladu s doporučením ČGPS pro intrapartální sledování plodu a hodnocení CTG záznamu, schváleným výborem ČGPS ČLS JEP dne 4. 3. 2016. Standard SPP GYP 12 odkazuje na související dokumentaci, kterou je článek „Interpretace intrapartálního fetálního kardiotokogramu – FIGO 2015 z časopisu Česká gynekologie. Dle bodu 5 standardu je porodní asistentka povinna sledovat ozvy plodu podle této směrnice a je zodpovědná za sledování ozev plodu a včasné zjištění poruch ozev plodových. Zjištěné odchylky a patologie je povinna neprodleně hlásit službu majícímu lékaři. Auskultace (poslech) ozev plodu je dle standardu nutno provádět každých 15 minut během 1. doby porodní po dobu 60 s. během kontrakce a alespoň 30 s. po kontrakci. CTG záznam se musí vyhodnocovat alespoň jednou za 30 minut. První vyhodnocení provede ten, kdo záznam natáčí a odtrhne a ten také vyhodnocení zapíše do záznamu jako F, S nebo P a podepíše. Standard popisuje dále jednotlivé základní parametry hodnocení.
19. Soud vyslechl veškerý zdravotnický personál, který se na porodu žalobkyně podílel, tj. dvě porodní asistentky na úseku porodního sálu [tituly před jménem] [jméno FO] a [jméno FO], mladší lékařku [jméno FO]. [jméno FO] ([jméno FO]) a starší lékařku [jméno FO]. [jméno FO].
20. Tytéž osoby byly rovněž vyslechnuty ke shodné události o několik dnů později Policií ČR v rámci prověřování podezření pro spáchání trestné činnosti. Výpovědi učiněné v přípravném řízení soud provedl jako listinný důkaz.
21. Všechny svědkyně souhlasně uvedly, že po celou dobu porodu žalobkyně byla přítomna jedna standardní směna zdravotnického personálu, kterou tvořily ony. Během noční směny do půlnoci chodí starší lékař k příjmům, porodům a řeší akutní záležitosti, od půlnoci vše řeší mladší lékař s tím, že vznikne-li problém, zavolá staršího. V daném případě po příjmu druhé rodičky kolem půlnoci bylo vše v pořádku, proto starší lékařka z oddělení odešla a byla v případě potřeby na telefonu. Všechny svědkyně konstatovaly, že pracoviště považují za dobře vybavené pro poskytování péče okresní nemocnicí.
22. Porodní asistentka [jméno FO] [Anonymizováno] v projednávané věci vypověděla, že pracuje na pozici porodní asistentky u žalované 37 let. Po dobu porodu měla žalobkyni na starost. Jde-li o jí provedený záznam v dekurzu z 02:21 hod. ohledně průběhu porodu žalobkyně od 01:30 hod., zapsala jen to, co jí sdělila druhá porodní asistentka, svědkyně [jméno FO]. Sama v této době u žalobkyně nebyla, neboť u pacientky, kterou přijali na oddělení po žalobkyni, probíhal rychlejší porod, vyskytl se zde problém a s [jméno FO]. [jméno FO] pomáhaly zde. Mezi porodními asistentkami panuje dohoda, že ta, která má službu na porodním sále, je přítomna u nastalého akutního problému a ostatní pacientky kontroluje druhá porodní asistentka. S žalobkyní byla domluvena, že kdyby se něco dělo, zazvoní. Žalobkyně během doby, co byla u jiného porodu, skutečně zazvonila, řekla kolegyni, že zakrvácela, a ta v toaletní míse viděla, že se jedná o plodovou vodu s krví. Ještě před porodem druhé pacientky za nimi sestra [jméno FO] přišla na porodní pokoj a řekla jim, že žalobkyně zvonila, že jí teče plodová voda s krví, napojila ji na CTG a ozvy „dobrý“. Vaginálně ji nevyšetřovala. Ona i [jméno FO]. [jméno FO] vzaly sdělení na vědomí a dohodly se, že bude-li „to stejné“, vyšetří ji až paní doktorka. Pak se šla svědkyně [jméno FO] na žalobkyni znovu podívat a když rodily, přišla jí svědkyně [jméno FO] pomoct, přičemž jí řekla, že je CTG záznam „takový rozskákaný“ a ať „se na to jde potom paní doktorka kouknout, ale jinak „dobrý“. Poté zůstala s nimi u porodu druhé pacientky. Po skončení druhého porodu obě řekly [jméno FO]. [jméno FO], aby šla žalobkyni vyšetřit a svědkyně [jméno FO] se šla na žalobkyni znovu podívat. Poté, co skončila sama u porodu druhé pacientky, péči o žalobkyni opět od svědkyně [jméno FO] převzala. Následně byla žalobkyně vyšetřena [jméno FO]. [jméno FO], a to 3-5 minut předtím, než byl proveden zápis v dekurzu v 03:01 hod. Posléze svědkyně uvedla, že po dobu, co byla u druhého porodu, se na žalobkyni a na CTG záznam šel určitě někdo podívat, protože, když se CTG napojí, chodí se kontrolovat, neví však, kdo a v jakých intervalech. Hodnocení CTG záznamu se nezapisovalo do dekurzu, protože se řešilo rovnou s lékařkou a vyhodnocovalo se průběžně. CTG záznam sice byl zvláštní, ve slangu se říká „že tam řádil“, ale to se stává, a pak je zase záznam v normálu. Když už ale takový záznam trval delší dobu, odteklo větší množství plodové vody, při příjmu byl záznam suspektní a na záznamu se už objevily i nějaké kontrakce, domluvily se s lékařkou, že žalobkyni půjde vyšetřit. Svědkyně dále sdělila, že určitě viděla u žalobkyně [Anonymizováno] s [Anonymizováno] vodou s [Anonymizováno], [Anonymizováno] nikoliv.
23. Svědkyně [jméno FO] v řízení vypověděla, že na porodním sále pracuje 15 let. Potvrdila, že u porodu žalobkyně zaskakovala kolegyni [Anonymizováno][Anonymizováno] [jméno FO]. Když se schylovalo k porodu u druhé rodičky, kam kolegyně šla, byla požádána, aby se na žalobkyni šla podívat, protože jí budou dokapávat antibiotika. Nepamatuje si, že by dostala od svědkyně [Anonymizováno]. [Anonymizováno] o žalobkyni nějaké další informace. Když za žalobkyní přišla, antibiotika dokapávaly, žalobkyně jí řekla, že se rozbíhají nějaké kontrakce a odteklo větší množství plodové vody. Když žalobkyně odcházela na toaletu, viděla na podložce plodovou vodu s nějakou příměsí krve. Na toaletě, kde stála u dveří, jí žalobkyně ukázala [Anonymizováno], na níž viděla totéž, co na podložce. Určitě žádné sraženiny krve (koaguly) neviděla. Proč se záznam o koagulách objevil v dekurzu neví. Kolegyni [jméno FO] o nich nic neříkala. Příměs krve si vysvětlovala počínajícími kontrakcemi, o nichž žalobkyně mluvila, protože u progrese čípku jde o běžný jev. Žalobkyni nevyšetřovala. Protože žalobkyni odteklo větší množství plodové vody a mluvila o rozbíhajících se kontrakcích, byl předpoklad, že se schyluje k porodu, proto žalobkyni napojila na CTG. Po pěti až deseti minutách se vrátila zkontrolovat, zda se záznam natáčí. K hodnocení byl ještě krátký. Po napojení žalobkyně na CTG předala péči o žalobkyni zpět svědkyni [jméno FO] na porodním sále tak, že jí sdělila, že antibiotika dokapaly, odteklo více plodové vody s příměsí krve, rozbíhají se kontrakce a žalobkyni napojila. Zda byla v té době u druhého porodu již i [jméno FO]. [jméno FO] neví, této ale informace nepodávala, protože situace, o které by měla lékařku informovat, nenastala. Sama pak šla k žalobkyni až s ostatními, když se chystal císařský řez. Do doby než žalobkyni vyšetřila lékařka po skončení druhého porodu, neviděla nikoho, že by k žalobkyni šel. Sama pomáhala u druhého porodu také. 24. [jméno FO]. [jméno FO] (dříve [jméno FO]) při soudním jednání nejprve vypověděla, že si již nevzpomíná, kolik rodiček bylo hospitalizováno na oddělení společně s žalobkyní a zda po dobu její hospitalizace probíhal jiný porod. Posléze však podrobněji popsala svou účast u porodu druhé pacientky a uvedla, že porodní asistentky p. [jméno FO] a p. [jméno FO] s ní nic ohledně žalobkyně nekonzultovaly, ukazovaly jí jen poté, co skončila u druhého porodu, jeden CTG záznam. Tento jí přišel v pořádku, fyziologický, ani ne suspektní, jen plod považovala za „aktivnější“, tj. docházelo ke zvýšení tepové frekvence plodu, když se pohnul. Šla tedy žalobkyni vyšetřit, přičemž se dozvěděla o zakrvácení. Již neví, zda ji případně o zakrvácení informovala dříve i některá porodní asistentka, spíše ale ne. Při vyšetření jí žalobkyně řekla, že se nic moc neděje, nevypadala, že by pociťovala nějaké bolesti, ale dle CTG záznamu už by měly kontrakce probíhat. Nicméně při vyšetření žádné krvácení nezjistila a záznam jí přišel adekvátní fázi porodu, který se hýbal, běžel, žalobkyně se otvírala. Dohodly se tedy na dalším monitoringu. Za zvláštní nebo podezřelý by považovala CTG záznam, kdyby tepová frekvence plodu „lítala“ hodně nahoru, dolů, s velkými odchylkami a plod se nehýbal. K zakrvácení může dle svědkyně běžně dojít, když porod běží, protože porodní cesty jsou prokrvené a jak se rodička otvírá a leží napojená na CTG monitor, může se trocha krve nahromadit v pochvě a když se zvedne, může cévka prasknout. Jestliže je rodička napojená na CTG monitor a záznam je v pořádku, což může vyhodnotit i porodní asistentka, není nutno přikládat krvácení větší význam.
25. Při výslechu na Policii ČR o několik dnů později [jméno FO]. [jméno FO] již detailněji popsala, že do 03:00 hod. byla u jiného porodu, poté žalobkyni vyšetřila, zkontrolovala monitor, udělala zápis a pokračovala ve službě. U druhého porodu s ní byla i porodní asistentka [Anonymizováno]. [jméno FO] a tu zaskočila u žalobkyně sestra [jméno FO]. Kolem 3:15 hod. ji volala porodní asistentka [Anonymizováno]. [jméno FO] s tím, že se jí nelíbí CTG záznam, aby se přišla podívat. Tepová frekvence plodu byla nižší, než by měla být, ale variabilita byla zachovaná. Žalobkyně neměla žádné bolesti, proto zavolala starší lékařku, která dorazila během pár minut. V rámci této výpovědi svědkyně oproti výpovědi učiněné před soudem dále také sdělila, že ji o krvácení žalobkyně zřejmě informovala porodní asistentka [jméno FO], která je viděla, a to při porodu druhé pacientky nebo po něm. Konkrétně jí řekla, že žalobkyni odteklo větší množství plodové vody s krví, hned ji napojila, záznam byl v pořádku a žalobkyně dál nekrvácela. Svědkyně dále konstatovala, že při operaci císařským řezem zjistily, že miminko mělo volně [Anonymizováno] [Anonymizováno] kolem [Anonymizováno]. Svědkyně dále upřesnila, že v době hospitalizace žalobkyně vykonávala praxi na gynekologicko-porodnickém oddělení cca 2,5 roku, bez atestace či kmene. Do doby, než má lékař potřebnou atestaci, pokud vše neprobíhá fyziologicky, radí se s atestovaným starším lékařem. 26. [jméno FO]. [jméno FO], která působila na směně v době hospitalizace žalobkyně jako starší lékař při soudním jednání uvedla, že žalobkyně byla přijata s odteklou plodovou vodou, bez kontrakcí. První CTG záznam byl suspektní, kdy chyběly akcelerace. Žalobkyni proto umístily na pokoj č. [hodnota], který je blízko porodního sálu i sesterny. Další záznam byl už fyziologický. Dle standardu oddělení se pak záznam přetočil znovu za 2-3 hodiny, tj. před půlnocí. Ten byl opět fyziologický, viděla jej. Ještě před 24:00 hod. odcházela přijímat další pacientku s tím, že stav na porodních sálech je stabilizovaný. Někdy v 03:15 hod. ji volali, že má okamžitě přiběhnout k žalobkyni. Když přišla, viděla na CTG záznamu bradykardii, kdy už nějakou dobu bylo u miminka zaznamenáno 90 ozev a nedocházelo k jakékoliv úpravě, nebylo tedy na co čekat a rozhodla o císařském řezu. V mezidobí ji nikdo o ničem neinformoval, nic nekonzultoval. Po příchodu k žalobkyni jí porodní asistentky říkaly, že když žalobkyně zvonila, odteklo jí větší množství plodové vody s trošičkou příměsí krve a drobnou koagulou. Svědkyně konstatovala, že v takovém případě by se měla rodička určitě napojit na CTG záznam a vaginálně vyšetřit. Někdy, když dojde k progresi vaginálního nebo porodního nálezu, mohou se porodní cesty trochu změnit a zakrvácet.
27. Žalobkyně na Policii ČR vypověděla, že otěhotněla po [Anonymizováno] [Anonymizováno] poté, co již jednou [Anonymizováno] [Anonymizováno] a [Anonymizováno]. Druhé těhotenství probíhalo bez komplikací, měla těhotenskou cukrovku, léčila se na hematologii. Manžel s ní u porodu z důvodu opatření proti onemocnění Covid-19 být nemohl. Do nemocnice přijela ihned po odtoku plodové vody. Natočili jí CTG záznam, poté ji vyšetřila [jméno FO]. [jméno FO] s tím, že je otevřená jen na jeden prs, budou jí dávat průběžně kapačky a když se porod sám nerozjede, příští den jej vyvolají. Neměla žádné bolesti ani kontrakce. Vzpomíná si, že se šla ve 23:45 hod. sprchovat a sestra [Anonymizováno]. [jméno FO] jí řekla, že poté dostane další kapačku, což se stalo. Měla ji špatně napíchnutou, proto ji celou dobu držela. Po dokapání ji odpojila druhá sestra. Musela na WC. Když slézala z postele, všimla si, že krvácí. Toto řekla sestře, která vše musela vidět. Na WC z ní do mísy odešla spousta krve, což sestře při návratu do pokoje řekla s tím, že v krvi byly i sraženiny. Sestra ji napojila na CTG monitor. Této sestře, když záznam posléze kontrolovala, sdělila svůj dojem, že se jí zdá „nějaký divný“, že je „něco špatně“. Sestřička ji uklidňovala, že je v pořádku. Pak už začala cítit i nějaké kontrakce. Tatáž sestra poté přiběhla ještě znovu, ale hned s třísknutím dveří odběhla, protože ji volali k druhému porodu. Ptala se jí, kdy již přijde lékařka, ale bylo jí odpovězeno, že je u jiného porodu a až došije, přijde. Po nějaké době přišla [jméno FO]. [jméno FO] s oběma porodními asistentkami, vyšetřila ji, řekla, že je otevřená stále na jeden prst, že už nekrvácí, k porodu to ještě není, má se otočit na bok a budou ji ještě monitorovat. Otočila se, pak přiběhla sestra H. [jméno FO], na záznamu nebyly viditelné ozvy, sestra tedy začala ozvy poslouchat a bylo vidět, že je vyděšená, že je nemůže najít. Zavolala na [jméno FO]. [jméno FO] a následně aby také zavolaly [jméno FO]. [jméno FO]. Obě lékařky se pak domlouvaly, jestli bude proveden císařský řez a sestra [Anonymizováno]. [Anonymizováno] jim už důrazně říkala, aby to dál neřešily a jednaly. Po operaci jí [jméno FO]. [jméno FO] pověděla, že neví, proč se to stalo, ale že [Anonymizováno] neměl tak utaženou [Anonymizováno] [Anonymizováno] kolem [Anonymizováno], aby se škrtil.
28. Ve své účastnické výpovědi žalobkyně nad rámec výpovědi na Policii ČR doplnila, že na záchodě viděla, že na [Anonymizováno] jsou krevní sraženiny, a to asi velikosti gumových medvídků. Byla celá špinavá a záchod také. Sestra [jméno FO] s ní na záchodě nebyla, nešla se do mísy podívat ani nepřišla blíž a jen řekla, ať žalobkyně nic neuklízí a jde si lehnout. Mezi záchodem a vchodovými dveřmi je ještě umyvadlo a sprchový kout, proto sestra rozsah krvácení dle jejího názoru určitě nemohla vidět. Žalobkyně záchod spláchla a [Anonymizováno] vyhodila do koše. Sestra ji napojila na CTG záznam. Po nějaké době jej přišla zkontrolovat a pak ještě jednou, ale to na ni někdo zavolal a ona odběhla, přičemž bouchla dveřmi. Následně slyšela, že se vedle na porodním sále, někdy kolem 02:15 hod., narodilo miminko. Následně za delší čas za ní přišla [jméno FO]. [jméno FO] se sestrou [jméno FO] a mezitím běžel dlouhý záznam, který nikdo nekontroloval ani neodtrhl. Když byla zavolána [jméno FO]. [jméno FO], ještě se lékařky radily a nechaly žalobkyni si psát s manželem, což trvalo dle odeslaných zpráv asi do 03:24 hod. Poté pěšky odešla se zřízencem na porodní sál.
29. Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav, kdy po zhodnocení každého důkazu jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti ve smyslu ustanovení § 132 o.s.ř. dospěl k následujícím právním závěrům:
30. Pokud jde o znalecké zkoumání, přiklonil se soud v projednávané věci k výsledkům konstatovaným znalci ÚPMD, podpořeným znaleckými zjištěními Prof. [jméno FO], když těmito znalci jsou jasně vysvětlovány důvody, proč CTG záznamy od 01:50 hod. bylo nutno jednoznačně hodnotit, a to nikoliv ex post, ale již v době porodu žalobkyně, jako patologické, a jaký význam je potřeba přisuzovat zakrvácení žalobkyně. Především pak znalecký posudek ÚPMD spolu s jeho doplněním konstruktivně, uceleně, i v jednotlivostech, a z pohledu soudu nejpřesvědčivěji, pracuje s veškerou zdravotnickou dokumentací a zjištěnými údaji, k tomuto zaujímá stanoviska a vyhodnocuje je. Jde-li o písemný znalecký posudek MLA, soud v něm bližší pojednání o rozhodném čase po 01:30 hod. dne [datum] a stěžejním CTG záznamu z doby od 01:30 hod. do 02:50 hod. postrádal. Narozdíl od dvou ostatních posudků zde bylo bez zdůvodnění a jakéhokoliv rozboru konstatováno jen tolik, že záznam není považován za patologický. Toto příliš nenapravil ani Prof. [jméno FO], ač jeho výpověď byla značně obšírná, rétorické schopnosti skvělé a soud jej k vysvětlení hodnocení daného záznamu opakovaně vyzval. Přesto Prof. [jméno FO] alespoň upřesnil, že znalci MLA sice nepovažují záznamy od 01:50 hod. za patologické, ale nepovažují je ani za fyziologické či nehodnotitelné. V takovém případě se však dle soudu nabízí již jen třetí cesta, tj. že i tito znalci posoudili záznamy minimálně za suspektní. Znalecký posudek MLA dále nikterak nepracoval s informací o zakrvácení žalobkyně a znalci neměli dle Prof. [jméno FO] na rozdíl od ÚPMD kompletní zdravotnickou dokumentaci. Až v rámci výslechu Prof. [jméno FO] k dotazu soudu okrajově uvedl, že dle něj nemělo zakrvácení v daném případě význam a jeho závažnost mohla posoudit i jen porodní asistentka. Znalci ÚPMD [jméno FO]. [jméno FO] a [jméno FO]. [Anonymizováno] před soudem pak v rámci své výpovědi obhájili závěry vyjádřené v posudku logičtěji, konstruktivněji, bez zjevných rozporů a bílých míst. Zásadní závěr, že již od 1:50 hod. bylo na místě záznam hodnotit jako patologický a nejpozději od 02:40 hod. indikovat císařský řez, pak zcela podpořil také znalec Prof. [adresa]. Znalci ÚPMD následně v dodatku znaleckého posudku jasně vysvětlili, proč na svých závěrech setrvávají i po upřesnění, že žalobkyně zakrvácela jen jednou.
31. Jestliže právní zástupce žalované poukazoval na nižší odbornost a erudici znalců ÚPMD a Prof. [jméno FO] oproti specializaci znalců MLA, soud se s tímto neztotožnil, neboť okolnost, že znalci ÚPMD i Prof. [adresa] nemají v seznamu znalců vedeném Ministerstvem spravedlnosti zapsánu specializaci perinatologie a fetomaternální medicína (podobor gynekologie a porodnictví se zabývá péčí o matku a plod krátce před porodem, během porodu a přímo po skončení těhotenství) není dáno neexistencí atestace či nedostatkem odbornosti, ale toliko tím, že byli do seznamu zapsáni ještě před změnou v oblasti znalectví od 1. 1. 2021, kdy se toto odvětví nezapisovalo. Dle zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech, mají znalci zapsaní dle zákona č. 36/1967 Sb. 5 let na to, aby se nechali zapsat do nového seznamu dle § 46. Dokud nebudou zapsáni v novém seznamu, budou vykonávat činnost dle znaleckého oprávnění, které obdrželi v souladu se zákonem č. 36/1967 Sb. Zápisem podle nového zákona do nového seznamu se bude znalecké oprávnění "transformovat" dle seznamu oborů, odvětví a případně specializace dle nového zákona. Jak uvádí důvodová zpráva, existují tedy teoreticky dva seznamy, jeden, který je po dobu pěti let veden podle starého zákona a nový seznam znalců, který již respektuje nová pravidla, stanovené obory a odvětví. Jak je soudu známo z jeho činnosti byl nový seznam znalců zprovozněn Ministerstvem spravedlnosti dne 27. 6. 2022 a dosud není „transformace“ kompletní. Seznam znaleckých odvětví jednotlivých znaleckých oborů je stanoven v příloze č. 2 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 505/2020 Sb. a zahrnuje rovněž odvětví perinatologie a fetomaternální medicíny. Seznam znaleckých oborů a odvětví, pro které mohl být jmenován znalec před 1. 1. 2021 obsahoval pouze odvětví porodnictví (viz např. příloha č. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 123/2015 Sb.). Znalci MLA byli kromě Prof. [Anonymizováno] do seznamu zapsáni jako znalci až po 1. 1. 2021. Jestliže tedy znalci MLA jsou v současné době vedeni v seznamu znalců i pro odvětví perinatologie a fetomaternální medicíny a ostatní znalci „toliko“ pro odvětví porodnictví, jedná se o faktickou formální záležitost, která o erudici znalců nevypovídá. Nelze také přehlédnout, že právě ÚPMD je v současné době registrován jako jediný znalecký ústav vedený Ministerstvem spravedlnosti pro odvětví perinatologie a fetomaternální medicíny.
32. O nižší odbornosti dle soudu rozhodně nesvědčí ani rozdílnost titulů, kterého každý ze znalců dosáhl, jak také naznačoval právní zástupce žalované, neboť titul profesor již není podmíněn žádnou další odbornou činností, na jejímž základě by osoba s dosaženým akademickým titulem docent, mohla získat profesorský titul. [jméno FO]. [jméno FO] je naopak vyhledávanou znalkyní v obou perinatologie a fetomaternální medicíny a uznávanou kapacitou na hodnocení CTG záznamů a lékařských postupů během porodu, což je zřejmé mimo jiné i z faktu, že se se na rozdíl od všech ostatních zainteresovaných znalců podílela také na článku „Interpretace intrapartálního fetálního kardiotokogramu – FIGO 2015, který byl dne 4. 3. 2016 doporučen ČGPS jako zásadní a nejdůležitější podklad pro intrapartální sledování plodu a hodnocení CTG záznamů, schválený výborem ČGPS ČLS JEP. Erudici všech znalců k podání kvalifikovaného znaleckého posudku tedy soud považoval za rovnocennou.
33. S ohledem na přesvědčivost sdělených výsledků znaleckého zkoumání ÚPMD, který je, jak shora uvedeno, také jediným registrovaným znaleckým ústavem vedeným Ministerstvem spravedlnosti pro odvětví perinatologie a fetomaternální medicíny, podpořených znalcem Prof. [jméno FO], soud zamítl důkazní návrh žalované na provedení revizního znaleckého posudku. Podle § 127 odst. 2 o.s.ř. je soud oprávněn přistoupit k zadání revizního znaleckého posudku je-li pochybnost o správnosti posudku nebo je-li posudek nejasný nebo neúplný a ani vysvětlení znalce nevedlo k výsledku. V projednávané věci však dle soudu znalci ÚPMD srozumitelně vyložili závěry svého zkoumání, tyto mají oporu v podkladových materiálech a netrpí rozpory, jak shora podrobněji rozebráno. Naproti tomu u znaleckého zkoumání znalecké kanceláře MLA soud shodné parametry neshledal. Zákonné podmínky pro zadání revizního znaleckého posudku tedy soud za naplněné neměl.
34. S ohledem na shora uvedené tedy soud vyšel pro posouzení, zda postup žalované je možno hodnotit jako lege artis či nikoliv, z výsledků znaleckého zkoumání znalců ÚPMD, podpořeného znalcem Prof. [jméno FO], a vzal za stěžejní jejich závěr, že CTG záznam vykazoval v daném případě od 01:50 hod. tak zásadní patologické jevy, že i při hodnocení s určitou mírou subjektivity, na níž primárně poukazoval Prof. [jméno FO], byl záznam jednoznačně a neoddiskutovatelně patologický. Dále také, že reagoval-li by zdravotnický personál žalované na patologické CTG záznamy ještě mezi 02:40 hod.- 03.00 hod., narodilo by se dítě žalobců živé a resuscitovatelné. Současně nebylo znalci zjištěno, že by žalovaná nemohla fatálnímu konci s ohledem na stav dítěte, rodičky nebo vývoj porodu zabránit či, že by k chybnému postupu došlo případně až po narození dítěte.
35. Při hodnocení výpovědí svědkyň soud nemohl přehlédnout, že se jedná o zaměstnankyně žalované, které mají i z osobních důvodů značný zájem na výsledku sporu. Nejvěrohodněji působila výpověď [jméno FO]. [jméno FO]. Výpovědi porodních asistentek H. [jméno FO] a P. [jméno FO] byly podány s jasnou a pochopitelnou snahou o přenesení odpovědnosti na kolegyni. Výpověď [jméno FO]. [jméno FO] působila až příliš sebevědomě a jistě, ovšem ne přesvědčivě. Při výpovědi u soudu si [jméno FO]. [jméno FO] prakticky na nic podstatného nevzpomínala, při výslechu na policii o pár dnů později již uměla dát události i do konkrétních časových souvislostí. V době hospitalizace žalobkyně vykonávala lékařskou praxi toliko 2,5 roku, bez atestace či kmene. Připustila, že mohla v průběhu druhého porodu slyšet od porodní asistentky[Anonymizováno][Anonymizováno]. [jméno FO] o odtoku většího množství plodové vody s krví. Že tuto informaci skutečně obdržela potvrdila sestra [Anonymizováno]. [Anonymizováno]. V té souvislosti musela vědět i to, že sestra [jméno FO] žalobkyni vaginálně nevyšetřila. Důvod přítomnosti krve v plodové vodě tedy mohla jen domýšlet. A přesto, že byla zaneprázdněna i s jednou a posléze oběma porodními asistentkami u druhého komplikovaného porodu a byla si vědoma faktu, že při příjmu byl CTG záznam žalobkyně suspektní, starší lékařku ku pomoci nezavolala a žalobkyni navštívila, vyšetřila a CTG záznam shlédla až v cca 02:56 hod. Při vyšetření sice další krvácení nezjistila, nezjistila ale ani progresi porodu a důvod zakrvácení. Za zcela neodborné, tedy non lege artis, je pak nutno považovat její vyhodnocení CTG záznamu za dobu od 01:34 hod. do 02:50 hod. jako fyziologické, a to přesto, že záznam jednoznačně vykazoval již od 01:50 hod. výrazné znaky patologie.
36. Provedenými důkazy má soud dále za prokázáno, že žalobkyně byla přijata k hospitalizaci před termínem porodu z důvodu odtoku plodové vody. Kontrakce ještě nenastoupily, otevřená byla na 1 prst. Již první CTG záznam při příjmu byl hodnocen jako suspektní. Následovaly záznamy fyziologické. Mezi 01:00 hod. a 01:30 hod. žalobkyni odteklo další větší množství plodové vody, a to tentokrát s příměsí krve a krevními sraženinami. Události byla přítomna jen žalobkyně a svědkyně [Anonymizováno]. [jméno FO]. Dle žalobkyně, o jejíž výpovědi neměl soud důvod pochybovat, vyšlo do záchodové mísy mnoho krve s většími sraženinami, které měla i na [Anonymizováno]. Toto ale dle žalobkyně sestra [jméno FO] neviděla, protože se na záchod podívat nepřišla, ačkoliv ji žalobkyně o krvi i sraženinách informovala. Jestliže svědkyně [Anonymizováno]. [jméno FO] uváděla, že o žádných krevních sraženinách neví, soud její výpovědi neuvěřil. Kromě žalobkyně totiž jejich existenci potvrdila také porodní asistentka H. [jméno FO], která se o nich dozvěděla právě od svědkyně [jméno FO]. Do dekurzu, v němž jsou drobné koaguly popsány, pak zanesla jen to, co jí svědkyně [jméno FO] řekla. Rovněž [jméno FO]. [jméno FO] potvrdila, že ji porodní asistentky po příchodu k pacientce o drobných koagulách informovaly. Z uvedeného má tedy soud za prokázáno, že žalobkyně skutečně před 1:30 hod. zakrvácela, a to minimálně s drobnými koagulami. Všichni znalci pak souhlasně konstatovali, že za takto vzniklé situace byl postup žalované, spočívající v následném napojení žalobkyně na CTG záznam, zcela správný. Není však mezi znalci žádného sporu ani o tom, že pro konstatování správného postupu žalované není pouhé napojení žalobkyně na kardiotokogram dostačující. Stěžejní totiž je, aby byl záznam také řádně kontrolován a vyhodnocován, a to minimálně v intervalech stanovených standardem oddělení, v souladu s FIGO 2015. V případě zakrvácení pacientky jako v tomto případě by pak měl být dle znalců ÚPMD a Prof. [jméno FO] monitor sledován prakticky stále a mělo by být pro možnost posouzení závažnosti situace provedeno také vaginální vyšetření, kterým by byl minimálně zjištěn aktuální stav probíhajícího porodu. Provedení vaginálního vyšetření by za správný postup v dané situaci považovala také [jméno FO]. [jméno FO]. Na základě provedeného dokazování má však soud za prokázáno, že žalobkyně byla po zakrvácení s koagulami před 01:30 hod. vaginálně vyšetřena až [jméno FO]. [adresa]-5 minut před 03:01 hod., tj. nejdříve v 02:56 hod. Porodní asistentka [Anonymizováno]. [jméno FO] přitom v době zakrvácení a napojení na CTG neměla dle své výpovědi o žalobkyni žádné další poznatky. Jestliže tedy o pacientce nic nevěděla a sama ji ani nevyšetřila, není na místě dle soudu považovat její postup za správný, domýšlela-li si, že krvácení souvisí „jen“ s progresí nálezu, po napojení žalobkyně pokoj opustila.
37. Sestra [Anonymizováno]. [jméno FO] dále opakovaně vypověděla, že CTG záznam žalobkyně nikdy nevyhodnocovala. Zkontrolovala jej toliko jednou, cca 5-10 min. po napojení, a jen potud, zda se natáčí. O tomto také informovala kolegyni [jméno FO] na porodním sále, což sestra [jméno FO], a posléze při výpovědi na Policii ČR i [jméno FO]. [jméno FO], svědecky potvrdily. Dle žalobkyně i sestry [jméno FO] však přišla poté sestra [jméno FO] za žalobkyní ještě jednou. Svědkyně [jméno FO] toto popírá. I kdyby ale pokoj č. [hodnota] skutečně následně ještě jednou navštívila, nevyplývá z žádného z provedených důkazů, že by žalobkyni jakkoliv vyšetřila a CTG záznam hodnotila. Jedině svědkyně [Anonymizováno]. [jméno FO] vypověděla, že [Anonymizováno]. [jméno FO] poté, co přišla pomoct k druhému porodu, řekla, že CTG záznam žalobkyně „je takový rozskákaný“, a dohodly se, že po skončení porodu půjde žalobkyni vyšetřit [jméno FO]. [jméno FO]. Třetí návštěvu u žalobkyně ovšem jednak sestra [jméno FO] vyloženě popřela, a druhé hlášení nepotvrdila ani [jméno FO]. [jméno FO], a jednak ani z tohoto svědectví není patrné, že by sestra [jméno FO] provedla řádné hodnocení CTG záznamu dle parametrů FIGO 2015. S tímto by korespondovala i výpověď žalobkyně, která řekla, že [Anonymizováno]. [jméno FO] přišla ještě podruhé, ale po příchodu ihned odběhla, protože byla volána k druhému porodu, a bouchla hlasitě dveřmi. Rozhodně je faktem, že dekurz žádnou zmínku o hodnocení CTG záznamu v době od 01:30 hod. do 03:01 hod. neobsahuje. Zcela jistě žalobkyni dle výsledku dokazování nekontrolovala v tomto čase ani [jméno FO]. [jméno FO] ani porodní asistentka [jméno FO], které byly zaměstnány druhým porodem a poporodními komplikacemi a spoléhaly se na sestru [jméno FO], a ani [jméno FO]. [jméno FO], která se nacházela na lékařském pokoji a o dění na porodních sálech ji nikdo neinformoval. Z uvedeného tak vyplývá, že cca od 01:45 hod. (sestra [jméno FO] kontrolovala napojení monitoru) do cca 02:56 hod. (vyšetření [jméno FO]. [jméno FO]) zůstala žalobkyně bez řádného dohledu, CTG záznam nebyl odborně vyhodnocován a kontrolován a žalobkyně nebyla vyšetřena ani vaginálně ani ohledně ozev plodu, a to přesto, že zakrvácela s drobnými koagulami a případná běžná progrese nálezu jako možný důvod krvácení nebyla nijak ověřována. Znalci ÚPMD přitom konstatovali, že zakrvácí-li pacientka, a je nerozhodné jak, je nutno ji napojit na CTG, u monitoru setrvat a vyčkávat, jak se bude situace vyvíjet. Dle standardního pracovního postupu SPP GYP 12 žalované má být CTG monitor vyhodnocován i bez zakrvácení pacientky ve smyslu FIGO 2015 minimálně po 30-ti minutách a po 15-ti minutách poslouchány ozvy. Z provedeného dokazování ovšem vyplynulo, že k něčemu z toho v předmětné době nedošlo. I kdyby důvodem byla zaneprázdněnost obou porodních asistentek a [jméno FO]. [jméno FO] u druhého porodu, nelze přehlédnout, že [jméno FO]. [jméno FO] byla po celou dobu nevytížena a připravena péči zajistit. Nikdo ji ale nezavolal, nikdo ji o ničem neinformoval. Tento postup žalované pak dle názoru soudu rovněž nelze považovat za poskytování zdravotních služeb na náležité odborné úrovni, tedy lege artis.
38. Jestliže byl tedy stěžejní CTG záznam vyhodnocen žalovanou opožděně a zásadně chybně a žalobkyně zůstala po dobu, která se ukázala být bohužel kritická, bez odpovídající kontroly, ač to tak být nemuselo, nezbývá soudu, než uzavřít, že příslušná směna zdravotnického personálu žalované nepostupovala při péči o žalobkyni na předpokládané odborné úrovni, dle pravidel vědy, s maximální péčí, obezřetně, pečlivě a s respektem k vlastním schopnostem, zkušenostem a aktuálním časovým možnostem, tj. lege artis. V důsledku těchto pochybení byla starší lékařka [jméno FO]. [jméno FO], která cca od 24:00 hod. odpočívala mimo oddělení, zavolána k pacientce a informována o situaci až ve 03:15 hod., tj. až po 85 minutách od počátku patologického záznamu, kdy již byl stav novorozence natolik závažný, že i při jeho vybavení císařským řezem v 03:35 hod., nebylo možno následné smrti ani přes veškerou péči zabránit. I když byl posléze zjištěn [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] a není vyloučeno, že k hypoxii plodu mohlo začít docházet ještě v době před přijetím žalobkyně k hospitalizaci, je evidentní, že CTG záznamy i průběh porodu na nedobrý stav dítěte s dostatečným předstihem pro jeho přežití upozorňovaly. Nad to všichni znalci souhlasně uvedli, že si ze své praxe úmrtí plodu při [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] nevybavují. Prof. [jméno FO] ze znalecké kanceláře MLA, která přikládala právě [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] největší význam, popsal jaké riziko pro dítě při kontrakcích značí. V případě žalobkyně se však o pravých kontrakcích vůbec nedá hovořit. Při příjmu totiž neměla žádné a poté jen velmi slabé a málo četné.
39. Příčinná souvislost jako jeden z nezbytných předpokladů odpovědnosti za škodu je dána tehdy, je-li škoda podle obvyklého (přirozeného) chodu věcí i obecné zkušenosti, respektive poznatků, adekvátním následkem protiprávního úkonu či škodní události (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 8. 2017, sp. zn. 25 Cdo 3285/2015). Základním kritériem, ze kterého vychází teorie adekvátnosti, je objektivní předvídatelnost škodního následku (srov. nález Ústavního soudu ze dne 1. 11. 2007, sp. zn. I. ÚS 312/05, č. 177/2007 Sbírky ÚS, rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 3. 2. 2015, sp. zn. 25 Cdo 1222/2012, a ze dne 5. 9. 2019, sp. zn. 25 Cdo 83/2019, nebo v literatuře Knappová, M., Švestka, J. a kol.: Občanské právo hmotné, svazek II, 3. vydání, Praha, ASPI, 2002, s. 459). Tato tzv. teorie adekvátnosti kauzálního nexu vychází z toho, že smyslem subjektivní odpovědnosti za škodu je nařídit její náhradu tam, kde škůdce škodu způsobil, ačkoli mu lze vytknout, že ji způsobit nemusel, že mohl jednat jinak. Tato odpovědnost tedy předpokládá, že vůbec bylo v lidských silách předvídat, že předmětné jednání bude mít za následek danou újmu.
40. Předestřené obecné pojetí příčinné souvislosti se v zásadě prosadí bez ohledu na konkrétní povahu vzniklé škody, neboť zákon nemá žádnou speciální úpravu pro určitou oblast škod, tedy ani pro tzv. medicínské spory. V rámci uplatňování nároků na náhradu škody na zdraví ve vztahu k poskytovatelům zdravotní péče a prokazování rozhodných skutečností, včetně příčinné souvislosti, akceptovala judikatura určitá specifika v procesní rovině, mimo jiné i to, že nelze vždy trvat na stoprocentním prokázání příčinné souvislosti mezi postupem poskytovatele zdravotní péče a úmrtím pacienta, nicméně existence příčinné souvislosti musí být prokázána s vysokou mírou pravděpodobnosti, musí se jednat o příčinu převažující; nestačí tu pouhá naděje na vyléčení, či obecné konstatování obvyklé padesátiprocentní pravděpodobnosti vyléčení (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Poskytovatel zdravotní péče také neodpovídá za nesprávně stanovenou diagnózu či jiný postup tzv. non lege artis (tj. protiprávní jednání), jestliže zdravotní stav pacienta byl takový, že ani řádně zvolený postup při léčbě by trvalému poškození jeho zdraví při obvyklém chodu věcí nezabránil (např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2011, sp. zn. 25 Cdo 1778/2009, Soubor C 10109). Lze dodat, že předestřené pojetí samozřejmě neznačí, že by posuzované protiprávní jednání vždy muselo být příčinou výlučnou a jedinou, na výsledné utrpěné újmě se může podílet více příčin, a to včetně okolností přičitatelných poškozenému ve smyslu § 2918 o. z. (srov. více rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 2021, sp. zn. 25 Cdo 2544/2020), čemuž následně odpovídá i rozsah náhrady. Má-li však být určitý škodní následek přičítán v plném rozsahu k tíži škůdci, je třeba dospět k závěru, že nebýt jeho protiprávního počínání, k posuzované újmě by nedošlo.
41. V projednávané věci tedy soud s ohledem na veškeré shora uvedené skutečnosti uzavřel, že žalovaná postupovala v daném případě ve vztahu k žalobkyni a jejímu dítěti non lege artis, když císařský řez indikovala opožděně a v příčinné souvislosti s tím se tak [Anonymizováno] žalobců stal po narození neresuscitovatelným. Jednalo se přitom o příčinu zásadní, neboť kdyby zdravotnický personál žalované řádně vyhodnocoval a reagoval na CTG záznamy, dával je do souvislosti s průběhem porodu a včas informoval starší lékařku, dítě by se narodilo i přes [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] živé a resuscitovatelné. K danému soud podotýká, že považuje v projednávané věci za nerozhodné, zda by se [Anonymizováno] žalobců narodil zcela zdravý či nikoliv. Takto totiž žaloba nestála. Žalobcům šlo o přežití syna a soud proto také k věci v tomto smyslu přistupoval.
42. Pro úplnost je potřeba dodat, že dle výpovědi obou lékařek měl [Anonymizováno] žalobců při vybavení [Anonymizováno] [Anonymizováno] kolem [Anonymizováno], nikoliv však natolik těsně, aby mohl způsobit [Anonymizováno].
43. Žádné případné spoluzavinění žalobců na úmrtí syna soud neshledal.
44. Žalobci žalobou po žalované nárokovali omluvu a náhradu materiální i nemateriální újmy. Soud těmto nárokům přisvědčil, když žalovaná svou vinu na úmrtí syna žalobců odmítá a těmto se v tom důsledku dostalo „jen“ vyjádření soustrasti, nikoliv však omluvy. Náhrada jakékoliv újmy jim tak logicky taktéž poskytnuta nebyla. O znění omluvy a náhradě újmy bude vedeno soudní řízení za situace, kdy soudy pravomocně rozhodnou mezitímním rozsudkem o naplnění zákonných předpokladů odškodnění.