35 Co 133/2023-509

Plný text

Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Michala Marka a soudců Mgr. Ondřeje Plška a Mgr. Ing. Dany Semirádové ve věci žalobců a) Jméno žalobce A , nar. Datum narození žalobce A , bytem Adresa žalobce A , b) Jméno žalobce B , nar. Datum narození žalobce B , bytem Adresa žalobce A , zastoupených advokátem Jméno advokáta A , sídlem Adresa advokáta A , proti žalované Jméno žalované ., IČO IČO žalované , sídlem Adresa žalované , zastoupenému advokátem Jméno advokáta B , sídlem Adresa advokáta B , z vedlejší účasti Jméno advokáta C , IČO IČO advokáta C , sídlem Adresa advokáta C , na straně žalované, o omluvu a zaplacení celkem 10 029 778 Kč, o odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu v Jablonci nad Nisou č. j. 13 C 42/2022-262 ze dne 7. 2. 2023, takto:

I. Rozsudek okresního soudu se mění tak, že se žaloba, kterou se proti žalované domáhá žalobce , Jméno žalobce A, omluvy a zaplacení celkem , částka, a žalobkyně , Jméno žalobce B, omluvy a zaplacení , částka, , zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.

III. Každý z žalobců je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Jablonci nad Nisou náhradu nákladů placených státem v řízení před okresním soudem ve výši , částka, , a to do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Každý z žalobců je povinen zaplatit České republice – Krajskému soudu v , adresa, náhradu nákladů placených státem v odvolacím řízení, a to ve výši a lhůtě, která bude určena v samostatném usnesení.

1. Shora označeným rozsudkem okresní soud rozhodl o žalobou uplatněných požadavcích obou žalobců na omluvu a peněžitou náhradu nemajetkové újmy ve výši , částka, pro každého z žalobců a požadavcích žalobce , Jméno žalobce A, na náhradu nákladů pohřbu ve výši , částka, a náhradu ztráty na výdělku po dobu pracovní neschopnosti ve výši , částka, , které měly být založeny odpovědností žalované jako zdravotnického zařízení za úmrtí novorozence při porodu žalobkyně dne , datum, . Tzv. mezitímním rozsudkem bylo vysloveno, že „právní základ žalobou uplatněného nároku na omluvu a náhradu újmy je opodstatněný s tím, že o jeho výši, znění omluvy a náhradě nákladů řízení bude rozhodnuto v konečném rozsudku“.

2. V odůvodnění rozsudku se podává, že průběh poskytování zdravotních služeb žalovanou byl objasňován zdravotnickou dokumentací, která zahrnovala zejména tzv. „průběžný dekurz“ (záznam léčby) a záznam měření srdečních ozev plodu a děložních stahů - kardiotokogram (dále též „CTG“). Vedle toho vyslechl soud pracovnice žalované, které zdravotnické služby ve fázi před vlastním porodem poskytovaly, a to , jméno FO, (porodní asistentku), , jméno FO, (zdravotní sestru), , tituly před jménem, , jméno FO, (mladší lékařku) a , tituly před jménem, , jméno FO, (starší lékařku). Vyslechnuta byla i žalobkyně.

3. Žalobou nastolenou otázku, zda postup žalované, resp. jejích pracovníků, při poskytování zdravotních služeb žalobkyni při porodu (probíhajícím od 23:00 dne , datum, do 3:35 dne , datum, , kdy došlo za pomoci tzv. císařského řezu k vybavení plodu), odpovídal ve smyslu § 4 odst. 5 zákona č. 372/2011 Sb., o , podezřelý výraz, službách, „pravidlům vědy a uznávaných medicínských postupů, při respektování individuality pacienta, s ohledem na konkrétní podmínky a objektivní možnosti“, tj. zda šlo o postup tzv. lege artis, řešil okresní soud za pomocí znaleckých posudků předložených účastníky a vypracovaných (a) znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, , DrSc, (b) znaleckou kanceláří , právnická osoba, (dále též „, Anonymizováno, “). a (c) znaleckým ústavem , právnická osoba, (dále též „ÚPDM“). Všichni znalci, resp. za znaleckou kancelář , tituly před jménem, Marek Ĺubušký a za znalecký ústav , tituly před jménem, , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, , byly soudem vyslechnuti. Přes souběžně prováděný výslech , tituly před jménem, , jméno FO, a , tituly před jménem, Ĺubuškého, který měl případně vyjasnit rozpory mezi závěry přijatými znalci v písemných posudcích, zůstaly závěry znalců odlišné. Tak znalec , tituly před jménem, , jméno FO, a znalecký ústav ÚPDM shodně uzavřeli, že s přihlédnutím k ostatním klinickým jevům čítaje v to zejména zakrvácení s krevními sraženinami v čase 1:30, jevil se CTG záznam od 1:50 jako „patologický“, přičemž nejpozději měl být (dle metodiky „FIGO 2015“) jako patologický vyhodnocen ve 2:40 hod., a to s okamžitou indikací ukončení porodu (císařským řezem). Proto byl-li za daných okolností takový závěr přijat lékařem žalované později, tj. jak objasněno, teprve ve 3:18 hod., šlo o postup, který „nebyl v souladu s pravidly lékařské vědy a uznávanými postupy“. Naproti tomu podle znalecké kanceláře MLA nebylo rozporným s pravidly lékařské vědy a uznávanými postupy, jestliže byl za daných okolností přijat závěr o patologii v průběhu porodu až ve 3:18 hod. Závěr o patologii s indikací ukončení porodu nutně musel být přijat teprve ve 3:17 tj. po deseti minutách od okamžiku (3:10 příp. 3:07), kdy CTG zaznamenalo bradykardii plodu (abnormálně pomalou srdeční frekvence).

4. Žalovaná po provedení důkazů posudkem znaleckého ústavu ÚPDM a výslechem pracovníků ústavu, s poukazem na rozpory v závěrech znalců, navrhovala provedení tzv. revizního znaleckého posudku. Podle okresního soudu však revize účastníky předložených posudků není namístě, neboť se lze opřít o závěry posudku ÚPDM o jehož správnosti a úplnosti nemá pochybnost. Naopak nejeví se okresnímu soudu dostatečně průkazným posudek znalecké kanceláře MLA. Podle okresního soudu znalec nepojednal dostatečně o CTG záznamu z doby od 1:30 hod. do 2:50 hod. a narozdíl od ostatních posudků je zde „bez zdůvodnění a jakéhokoliv rozboru konstatováno jen tolik, že záznam není považován za patologický“. Dále podle okresního soudu znalecký posudek MLA „nikterak nepracoval s informací o zakrvácení žalobkyně“ a znalecká kancelář neměla kompletní zdravotnickou dokumentaci (odst. 30 rozsudku).

5. Okresní soud pak uzavřel, že při (znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, a znaleckým ústavem ÚPDM) naznačeném včasném ukončení porodu císařským řezem (od 2:40 do 3:00 hod.), narodil by se syn žalobců resuscitovatelný a nedošlo by k jeho smrti, která přes již řádnou poporodní péči nastala , datum, ve 13:07 hod. Je tedy úmrtí syna žalobců v příčinné souvislosti s postupem žalovaného zdravotnického zařízení, který se vymykal „pravidlům vědy a uznávaných medicínských postupů“, a proto je dána odpovědnost žalované za újmu úmrtím syna žalobcům způsobenou. Co do základu po právu jsou podle okresního soudu jak žalobou uplatněné nároky na odčinění nemajetkovou újmy (ve smyslu § 2959 o. z. odčinění duševních útrap) omluvou a peněžitou náhradou, tak nároky na náhradu újmy majetkové, tj. ztráty na výdělku žalobce po dobu pracovní neschopnosti pro duševní poruchu vyvolanou úmrtím dítěte a nákladů pohřbu dítěte. K otázce vzniku žalobou tvrzené nemateriální újmy (duševních útrap) jakož i újmy materiální (ztráty na výdělku a nákladů na pohřeb) uvádí okresní soud tolik, že v tomto směru „nepanovala žádná polemika“.

6. Proti rozsudku se včas odvolala žalovaná. V odvolání okresnímu soudu vytýká, že neprovedl konfrontaci zpracovatelů posudku ÚPDM se zpracovateli posudku , Anonymizováno, a neumožnil žalované reagovat na posudek ÚPDM doplněný výslechem zpracovatelů při jednání , datum, a dodatkem č. , hodnota, , se kterým byla žalovaná seznámena až při posledním jednání soudu , datum, . Žalovaná proto nechala zpracovat vyjádření znalecké kanceláře , Anonymizováno, a dovozuje, že by mělo být jako důkaz provedeno odvolacím soudem, případně provedena konfrontace těchto znalců. Žalovaná s ohledem na rozdílné závěry znalců dané zejména odlišnostmi ve vyhodnocení CTG záznamů navrhovala, aby byl soudem v řízení ustanoven znalcem renomovaný ústav – Fakultní nemocnice , adresa, , který by zpracoval revizní znaleckým posudek. Takový důkaz však okresní soud odmítl provést. Dále žalovaná namítá, že hodnocení důkazů ze strany okresního soudu bylo jednostranné a tendenční. Bez relevantních důvodů, pouze s poukazem na zájem svědků na výsledku sporu, zpochybňuje okresní soud výpovědi zaměstnankyň žalované, které žalobkyni ošetřovaly. Tyto přitom odpovídaly konzistentně jak v řízení před soudem, tak při výsleších u policie. Přehlíží pak okresní soud při hodnocení znaleckých posudků, že posudek ÚPDM pracoval s nepodloženou informací o „silném krvácení“ pacientky, ačkoli prokazatelně byl zaznamenán „odtok většího množství plodové vody a drobná koagula“. Zásadní význam pro rozhodnutí má to, zda ze strany pracovníků žalované byly správně vyhodnoceny CTG záznamy, které v daném případě jediné mohly signalizovat patologii porodu. Žalovaná je přesvědčena, že toto hodnocení nebylo chybné a upozorňuje, že metoda CTG je zatížena vysokou mírou subjektivity a dle odborné studie, na kterou bylo poukazováno znalcem , Anonymizováno, , byla shoda odborníků na hodnocení záznamů vykázána pouze ve 48 %. Není dle žalované podložený závěr okresního soudu, že pacientka byla bez dostatečného dozoru personálu. Napadá žalovaná v odvolání rovněž právní hodnocení okresního soudu. Podle žalované okresní soud při řešení otázky, zda žalovaná postupovala lege artis, nahlíží chybně postup žalované ex post, se znalostí výsledku. Nebylo přitom v řízení dostatečně (např. znalcem z oboru neonatologie) objasněno, zda dřívější ukončení porodu císařským řezem (ve 2:40, jak dovozoval znalecký ústav ÚPMD či v 3:00, jak dovozoval znalec , tituly před jménem, , jméno FO, ) odvrátilo by úmrtí novorozence. Žalovaná zpochybňuje průkaznost posudků předkládaných žalobci. Poukazuje na to, že posudek ÚPMD byl vypracován „poměrně velmi rychle“ na objednávku žalobkyně, a to ve snaze vyvrátit závěry posudku MLA. Pracoval pak tento posudek s nepodloženými informacemi o krvácení a dle žalované nahlíží postup pracovníků žalované nepřípustně formou „eminence“, tj. tak, jak by sám postupoval, ačkoli pro daný postup není dán normativ. Žalovaná má za to, že znalecký posudek , Anonymizováno, oproti posudkům předkládaným žalobci je komplexní, sestavený na základě skutečností zaznamenaných ve zdravotnické dokumentaci a vypracovaný osobami, které aktuálně mají větší klinickou praxi a přiléhavější znaleckou specializaci – perinatologie, fetomaternální medicína. Všichni zpracovatelé posudku MLA se přitom shodli na závěru, že předmětné CTG záznamy mohly být při užití metodiky „FIGO 2015“ hodnoceny jako tzv. patologické s indikací ukončení porodu až od času 3:07 hod. tak, jak je vyhodnotil i personál žalované. Vysvětlila zároveň znalecká kancelář, že jednorázové „zakrvácení“ pacientky nemohlo mít na takové hodnocení vliv. Podle žalované lze za daných okolností přijmout závěr, že nedošlo k odbornému pochybení a následný fatální výsledek porodu, tedy úmrtí syna žalobců je nutné hodnotit jako přípustné riziko výkonu lékařského povolání. Žalovaná jako poskytovatel lékařské péče neodpovídá za dosažení příznivého výsledku, ale pouze za vynaložení náležitého úsilí. Tímto náležitým úsilím je pak péče řádného odborníka, tedy dle § 2643 občanského zákoníku v souladu s pravidly svého oboru. Toto náležité úsilí bylo odvolací soud napadený mezitímní rozsudek buď zrušil nebo změnil tak, že žalobu zamítne.

7. Rovněž vedlejší účastník na straně žalované, který do řízení vstoupil až po podání odvolání (podáním z , datum, ), odkazujíc na argumentaci žalované navrhoval zrušení či změnu rozsudku.

8. Žalobci navrhovali potvrzení rozsudku, neboť jej považují za věcně správný. Podle žalobců provedl okresní soud všechny nezbytné důkazy a řádně objasnil rozhodné skutečnosti. Žalobci popírají, že by posudek ÚPMD obstarávali „narychlo“, a poukazují na to, že jej žalované poskytli již , datum, , aby na jeho závěry mohla reagovat do začátku ledna 2023, kdy končila „koncentrační lhůta“. Nepochybil okresní soud ani v tom, že nevyčkal na předložení „odborné reakce na výslech znalců ÚPMD“, neboť tu neměla žalovaná k dispozici ani v dubnu 2023. Okresní soud pode žalobců již při jednání dostatečně vysvětlil, proč zamítá důkazní návrhy žalované. Správně okresní soud neprovedl důkaz revizním posudkem, a vyšel z posudku ÚPMD, neboť ten na rozdíl od posudku MLA popisoval konkrétní okolnosti a obsahoval podrobné hodnocení celého záznamu CTG. Není pravdou, že by žalobci akcentovali krvácení žalobkyně a že by šlo o informaci nepravdivou. Žalobci vysvětlili, že nešlo o dvě krvácení v průběhu porodu, nýbrž o popis krvácení žalovanou, jak jej vnímala, avšak jak nebyl zaznamenán v dokumentaci. Žalobci ve shodě s žalovanou považují za rozhodující způsob, jakým byly vyhodnoceny CTG záznamy, přičemž mají za to, že kompletní popis a správné vyhodnocení obsahuje právě posudek ÚPMD. Naopak znalec , Anonymizováno, (, tituly před jménem, , jméno FO, ) nebyl schopen ani při jednání soudu odůvodnit svůj závěr o tom, že záznam nevykazoval patologii dříve než v 3:07 hod. Poukazují dále žalobci na to, že pochybením žalované nebylo jen chybné vyhodnocení CTG záznamů, nýbrž i nedostatečně častá kontrola žalobkyně, neboť i dle interních předpisů žalované a metodiky „FIGO 2015“ měl být kontinuální CTG monitoring vyhodnocován minimálně po 30 minutách a po 15 minutách poslouchány ozvy. Takovou četnost kontrol personál žalované neprováděl, ačkoli po celou dobu nebyl zaneprázdněn účastí u jiného porodu. Nekorektní pak jsou námitky žalobců směřující ke zpochybnění odbornosti pracovníků znaleckého ústavu ÚPMD. Žalobci mají za to, že není důvod k pochybnostem o správnosti posudku ÚPMD, a proto není na místě nechat jej ve smyslu § 127 odst. 2 o. s. ř. přezkoumat jiným znalcem. Pokud by odvolací soud takové pochybnosti měl, navrhují žalobci, aby všechny znalce předvolal k jednání a jejich názory porovnal při konfrontaci. Poukazují žalobci v tomto směru na závěry vyslovené např. v rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, .

9. Odvolací soud ve smyslu § 211 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád („o. s. ř.“), přezkoumal rozsudek okresního soudu i jeho postup v předchozím řízení, přičemž dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

10. Podle § 2636 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník („o. z.“), smlouvou o péči o zdraví se poskytovatel vůči příkazci zavazuje pečovat v rámci svého povolání nebo předmětu činnosti o zdraví ošetřovaného, ať již je jím příkazce nebo třetí osoba.

11. Podle § 2643 odst. 1 o. z. postupuje poskytovatel podle smlouvy s péčí řádného odborníka, a to i v souladu s pravidly svého oboru.

12. Podle § 2645 o. z. poskytovatel odpovídá za to, že splní své povinnosti s péčí řádného odborníka; k ujednáním, která to vylučují nebo omezují, se nepřihlíží.

13. Podle § 28 odst. 2 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, má pacient má právo na poskytování zdravotních služeb na náležité odborné úrovni.

14. Podle § 45 odst. 1 zákona č. 372/2011 Sb. je poskytovatel povinen poskytovat zdravotní služby na náležité odborné úrovni, vytvořit podmínky a opatření k zajištění uplatňování práv a povinností pacientů a dalších oprávněných osob, zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků při poskytování , podezřelý výraz, služeb.

15. Podle § 4 odst. 5 zákona č. 372/2011 Sb. se náležitou odbornou úrovní rozumí poskytování zdravotních služeb podle pravidel vědy a uznávaných medicínských postupů, při respektování individuality pacienta, s ohledem na konkrétní podmínky a objektivní možnosti.

16. Podle § 2913 odst. 1 o. z. poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit.

17. Podle věty první § 2914 o. z. kdo při své činnosti použije zmocněnce, zaměstnance nebo jiného pomocníka, nahradí škodu jím způsobenou stejně, jako by ji způsobil sám.

18. Podle § 2956 o. z. vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanoveními první části tohoto zákona, nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil; jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené duševní útrapy.

19. Podle § 2959 o. z. při usmrcení nebo zvlášť závažném ublížení na zdraví odčiní škůdce duševní útrapy manželu, rodiči, dítěti nebo jiné osobě blízké peněžitou náhradou vyvažující plně jejich utrpení. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.

20. Vyplývá ze shora citovaných ustanovení, že poskytovatel zdravotní služby (péče) odpovídá za škodu (újmu na právech) na straně pacienta či za duševní útrapy osob blízkých pacientu (usmrcenému či na zdraví zvlášť závažně poškozenému) v zásadě tehdy, když při poskytování zdravotní služby nepostupoval podle pravidel vědy a uznávaných medicínských postupů, při respektování individuality pacienta, s ohledem na konkrétní podmínky a objektivní možnosti (lege artis), a mezi jeho postupem non lege artis a újmou záležející primárně v poškození zdraví pacienta je vztah příčiny a následku (kauzální nexus). Poskytovatel lékařské péče neodpovídá za výsledek, který je při uzavírání smlouvy o péči o zdraví stranami zamýšlen. Ačkoli je jeho povinností svou činnost s odbornou péčí k takovému výsledku směřovat, není bez dalšího dána odpovědnost poskytovatele zdravotní služby za to, že zamýšlený výsledek nenastal.

21. Jestliže tedy žalobci dovozovali odpovědnost žalované jako poskytovatele zdravotní péče při porodu za újmu způsobenou jim úmrtím jejich novorozeného dítěte, bylo třeba v intencích žalobních tvrzení objasnit, jak probíhala ze strany žalované, resp. ve smyslu § 2914 o. z. ze strany pracovníků žalované, péče při porodu a zda tato péče vykazovala (v porovnání s pravidly vědy a uznávanými medicínskými postupy a při respektování individuality pacienta, s ohledem na konkrétní podmínky a objektivní možnosti) takové nedostatky, které ve svém důsledku vedly k úmrtí novorozence.

22. Odvolací soud přitom nemá výhrady ke skutkovým zjištěním okresního soudu o průběh žalobkyni poskytované zdravotní péče, během které měl být dle žaloby jednáním pracovníků žalované založeny žalobou uplatněné nároky. Zjištění v tomto směru byla učiněna, jak popsáno v odůvodnění napadeného rozsudku, zejména na základě listin obsažených ve zdravotnické dokumentaci vedené žalovanou, která (což potvrzeno v průběhu odvolacího řízení ustanoveným znalckým ústavem) nevykazovala v tomto směru relevantní nedostatky.

23. Má proto odvolací soud za zjištěné, že žalobkyně byla žalovanou jako poskytovatelem zdravotních služeb dne , datum, přijata na gynekologicko-porodnickém oddělení nemocnice v , Anonymizováno, k porodu v 38. týdnu gravidity („37 + 2“) po žalovanou udávaném spontánním odtoku (čiré) plodové vody. Vstupní vyšetření žalobkyně provedla (mladší) lékařka , tituly před jménem, , jméno FO, (dříve Abrahamová) v 19:21 hod. Zaznamenáno je, že jde o pacientku s dietou pro těhotenskou cukrovkou („GDM“ – gestační diabetes melitus), s rudimentární (zakrslou) dělohou v pravém děložním rohu. Provedeno je vaginální vyšetření a zaznamenána délka děložního hrdla: „čípek na phal“ (phalang, tj. 1,5 cm), prostupnost děložního hradla: „pro prst“. Dále je zjištěno, že odtéká čirá plodová voda, plod je živý, jeho „hlavička naléhá“ na porodní cesty, kontrakce zaznamenány nejsou („kontrakce 0“). Od 18:24 do 19:03 hod. pořízený CTG záznam je lékařkou při vstupní prohlídce vyhodnocen jako suspektní (podezřelý), pro tzv. sníženou variabilitu. Nařizuje lékařka podání antibiotik (infuzí) a další snímání CTG („přetočení CTG“).

24. Žalobkyni jsou podána antibiotika a od 20:00 hod. do 20:35 hod. prováděno snímání CTG. Záznam CTG nevykazuje dle hodnotící (starší) lékařky , tituly před jménem, , jméno FO, patologické jevy, je vyhodnocen jako fyziologický (normální) a snímání CTG je proto ukončeno. Žalovaná kolem 23. hod. udává, že již vnímá kontrakce (po 4 minutách) a pohyby plodu. Změřen je porodní asistentkou bc. , jméno FO, krevní tlak (110/86), pulz (92) a tělní teplota (36,6). Od 22:54 hod. do 23:39 hod. pořizovaný CTG záznam vyhodnocen je bc. , jméno FO, jako fyziologický.

25. Asi v 1:30 hod. sděluje žalobkyně zdravotní sestře , jméno FO, , že došlo k odtoku většího množství plodové vody s krví (s „drobnými koaguly“). Od 1:34 hod. je proto pořizován kontinuální záznam CTG. , právnická osoba, 2:50 hod. je záznam vyhodnocován , tituly před jménem, , jméno FO, jako fyziologický, zároveň je lékařkou provedeno vaginální vyšetření a (v 3:01 hod.) zaznamenáno, že děložní branka je „navalitá“ s prostupností „1 cm“, hlavička naléhá, plodová voda aktuálně nevytéká a kontrakce jsou počínající a slabé. U žalobkyně je dle pokynu lékařky nadále prováděn CTG monitoring a počítáno se spontnánním porodem.

26. Při kontrole po 3. hodině bc. , jméno FO, zjišťuje, že CTG aktuálně vykazuje možnou patologii porodu a přivolává , tituly před jménem, , jméno FO, , následně je v čase 3:15 přivolána MUDr. , jméno FO, , která CTG záznam v 3:18 hod. vyhodnocuje jako patologický pro tzv. bradykardii (dle „FIGO 2015“ stav, kdy bazální /průměrná/srdeční frekvence je déle než 10 minut pod hodnotou , hodnota, tepů za minutu, zde odhadem „95/min“) a rozhoduje o provedení porodu císařským řezem. Svolán je operační tým a v čase 3:34 hod. zahájena císařský řez. Plod je vybaven ve stavu „těžké“ hypoxie (postižení tkání způsobené nedostatkem kyslíku), přičemž nejpravděpodobnější příčinou nedostatečného okysličení jeví se tzv. velamentózní úpon pupečníku (úpon pupečníku mimo placentu) komplikovaný obtočením pupečníku kolem krku plodu. Stav novorozence, u něhož zaznamenány nulové hodnoty tzv. skóre Apgarové, je zcela kritický a pro celkovou těžkou metabolickou acidózu není jeho přežití pravděpodobé. Okamžitě po porodu je prováděna kardiopulmonální resuscitace, podávány adrenalin, bikarbonát, luminal. Novorozenec je transportován na novorozeneckou jednotku intenzivní péče , Anonymizováno, nemocnice v , adresa, , kde přes veškerou další péči ještě dne , datum, umírá.

27. Vedle toho bylo v řízení okresnbím soudem objasněno, že standard zdravotní péče při porodu v daném zdravotnickém zařízení zahrnuje použití a vyhodnocování kariotokogramu (CTG) v souladu s interním dokumentem žalované označeným jako „Standardní pracovní postup GYP 12“ a v souladu s doporučeným postupem České gynekologické a porodnické společnosti a , právnická osoba, k interpretaci intrapartálního fetálního kardiotokogramu – FIGO 2015.

28. Důvodnými jsou však výtky odvolatel směřující proti způsobu, kterým okresní soud řešil ve smyslu § 127 o. s. ř. odbornou otázku souladu postupu žalované při poskytování zdravotní péče s naznačenými standardy péče.

29. Okresní soud v tomto směru postupoval správně potud, že v situaci, kdy na klíčovou otázku odpovídají v řízení předložené znalecké posudky (ze strany žalobců posudky , tituly před jménem, , jméno FO, a ÚPMD a ze strany žalované posudek , Anonymizováno, ) protichůdně, pokusil se v souladu s větou první § 127 odst. 2 o. s. ř. rozpory mezi znalci odstranit slyšením znalců při jednání , datum, a , datum, , jehož součástí byla i konfrontace s opačnými závěry. Snažil se zároveň okresní soud objasnit, který z posudků a z jakého důvodu měl by být podkladem pro rozhodnutí soudu a který z posudků pro své nedostatky být podkladem pro rozhodnutí nemůže.

30. Ke snaze okresního soudu nalézt nedostatky v jednotlivých posudcích je třeba poznamenat, že v podstatě každý nedostatek posudku či postupu znalce může obecně snižovat důvěru ve správnost přijatých závěrů. Ne každá vada posudku však vede k nesprávnému závěru. Odmítnout závěry protichůdného posudku, co podklad pro objasnění v řízení rozhodných skutečností, měl by soud v zásadě tehdy, podaří-li se mu identifikovat jeho relevantní nedostatky. To se může dít i cestou současného výslechu (konfrontace) znalců při jednání soudu. Nepodaří-li se však relevantní nedostatky některého z posudků identifikovat, odpovídá ustanovení § 127 odst. 2 o. s. ř., aby soud řešil tuto otázku za pomoci tzv. revizního znaleckého posudku (k tomu srovnej závěry přijaté např. v rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, ).

31. Okresní soud při řešení rozporů mezi posudky dospěl k závěru (odst. 30 odůvodnění), že se nemůže prosadit posudek MLA, neboť: (a) záznam CTG klasifikuje v době od 1:30 hod. do 2:50 hod. jako nikoli patologický „bez zdůvodnění a jakéhokoli rozboru“, (b) nikterak nepracuje s „informací o zkrvácení žalobkyně“ a (c) na rozdíl od znaleckého ústavu ÚPMD neměl kompletní zdravotnickou dokumentaci.

32. Zejména poslední dvě výtky (ad b, c) však nejsou oprávněné. Přehlíží totiž okresní soud, že již v písemném posudku , Anonymizováno, (čl. 55 spisu, str. 17 posudku) je v souladu s dokumentací zaznamenán v 1:30 hod. odtok plodové vody „s krví (drobná koagula)“, pročež nelze bez dalšího dovodit, že by s „krácením“ jako s klinickým projevem, který může mít význam pro rozhodnutí o ukončení porodu císařským řezem, znalec nepočítal. Navíc při slyšení před soudem pracovník znalecké kanceláře MLA (, tituly před jménem, , jméno FO, ) vysvětlil, že ani s přihlédnutím k zakrvácení potřeba ukončení porodu indikována nebyla. Správně přitom, narozdíl od posudku ÚPMD (str. 13 posudku), nepřihlížela znalecká kancelář k „silnému krvácení“ (v čase 2:12 hod.), neboť tento údaj vycházel pouze z tvrzení žalobců (přehledu zpracovaného žalobcem na č. l. 199 spisu a předkládaného znaleckému ústavu ÚPMD společně s požadavkem na vypracování posudku) a nebyl podložen zdravotnickou dokumentací, výpověďmi zdravotnického personálu ani výpovědí žalobkyně (při jednání , datum, ). Pokud pak znalecká kancelář , Anonymizováno, zmiňuje v posudku (str. 36), že jí nebyla předložena část zdravotnické dokumentace, týká se to výlučně té části, která by byla potřebná k odpovědi na otázku „příčiny úmrtí novorozence“. Zmínka o nedostatku dokumentace ve výpovědi , tituly před jménem, , jméno FO, při jednání , datum, (č. l. 132 spisu) je pak zjevně reakcí na údaj o (silném) krvácení pacientky, který ve svém posudku akcentoval ÚPMD.

33. K první výtce (ad a) je pak třeba uvést, že znalecká kancelář , Anonymizováno, na str. 23 písemného posudku při popisu chronologie porodu pořízený CTG záznam hodnotí i za dobu od 1:30 do 2:50 hod. přičemž dochází k závěru, že „do 3:07 hod. nelze hodnotit jako patologické a měly by být hodnoceny jako stav plodu bez či s nízkou pravděpodobností hypoxie/acidózy“. V průběhu jednání , datum, tento svůj závěr pracovník znalecké kanceláře MLA (, tituly před jménem, , jméno FO, ) zopakuje. Lze však s okresním soudem souhlasit, že , tituly před jménem, , jméno FO, ani po výzvě soudu k vyjádření k posudku , tituly před jménem, , jméno FO, nedává explicitní odpověď na otázku, zda podle něj jsou či nikoli v záznamech CTG v době od 1:50 hod. do 2:50 hod. obsaženy jevy (zejména tzv. snížení variability), v nichž , tituly před jménem, , jméno FO, spatřuje důvod pro závěr o patologii záznamu, případně proč v těchto jevech (na rozdíl od , jméno FO, ) patologii nespatřuje (viz záznam výpovědi č. l. 134 spisu).

34. I jen tato odpověď obsažená v závěru posudku , Anonymizováno, o nikoli patologickém záznamu v předmětné době podložená zkoumáním stejných podkladů s obdobnou odbornou erudicí však nutně měla v okresním soudu vyvolat minimálně pochybnosti o tom, zda závěr přijatý ÚPMD o hodnocení záznamu CTG, lze považovat za jediný správný. Nemělo být přehlíženo v tomto směru ani to, že v popisu patologických jevů liší se i posudky , tituly před jménem, , jméno FO, a ÚPMD, neboť zatímco , tituly před jménem, , jméno FO, identifikuje v záznamu CTG v době od 1:50 hod. jako patologické jevy tzv. sníženou variabilitu (ve smyslu metodiky FIGO 2015: „méně než 5 tepů za minutu déle než 50 minut v základních segmentech“) a variabilitu saltatorně (skokově) zvýšenou (ve smyslu metodiky FIGO 2015: „více než 25 tepů za minutu trvající déle než 30 minut“), ÚPMD vedle snížené (silentní) variability popisuje (str. 14 a 17 posudku) v záznamu jako patologické i tzv. pozdní decelerace (dle metodiky FIGO 2015 jsou za patologické považovány „opakované pozdní decelerace za období delší než 30 minut nebo 20 minut při snížené variabilitě“).

35. Vedle toho měl okresní soud ve svých úvahách klást větší důraz na to, že, jak akcentováno znalcem MLA (s odkazem na závěry odborné studie „Shoda ohledně intrapartálních záznamů kardiotokogramu mezi odbornými porodníky“ publikované v Journal of of Evaluation in Clinical Practice) a připouštěno i ostatními znalci, identifikace patologických jevů v CTG záznamu je zatížena vysokou mírou subjektivity a častou neshodou mezi odborníky. Taková situace jednoznačně vyžadovala, aby okresní soud ve smyslu věty druhé § 127 odst. 2 o. s. ř. nechal stranami předložené znalecké posudky přezkoumat jiným (revizním) znalcem, kterého by sám ustanovil, jak žalovaná již před okresním soudem navrhovala.

36. Danou vadu v postupu okresního soudu odvolací soud zhojil a k provedení revize posudků předkládaných v řízení před okresním soudem ustanovil znalcem znalecký ústav Fakultní nemocnice , adresa, a následně dle § 213 odst. 4 o. s. ř. doplnil dokazování o čtení písemného revizního znaleckého posudku č. ZP 47/2024 ze dne , datum, a výslech zpracovatele posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , při jednání dne , datum, .

37. Znalecký ústav v závěrech o přezkumu znaleckých posudků nenalézá konkrétní pochybení, které by mohla být příčinou rozdílných závěrů. Příčinu spatřuje v odlišném hodnocení předmětných CTG záznamů v době od 1:50 do 2:55 hod. jednotlivými znalci, přičemž připojuje vlastní hodnocení, podle něhož (při použití metodiky FIGO 2015) je v daném úseku „bazální frekvence v pásmu normokardie, variabilita je normální (není redukovaná), akcelerace jsou přítomny, decelerace jsou přítomny sporadicky, a to variabilní nezávažné a pozdní decelerace přítomny nejsou (str. 16 posudku). Z výpovědi , tituly před jménem, , jméno FO, vztahující se k popisu CTG záznamu, jak jej provedli , tituly před jménem, , jméno FO, a ÚPMD, pak vyplynulo, že znalecký ústav připouští existenci patologii signalizujících jevů, připisuje jim však epizodní charakter, v době od 1:50 do 2:50 takové dostatečně dlouhé časové pásmo, v němž by byly tyto jevy natolik četné či dosahovaly takových hodnot, aby (dle FIGO 2015) měl být přijat závěr o „patologii“ záznamu, který by i s přihlédnutím k dalším zaznamenaným klinickým projevům a okolnostem indikoval potřebu ukončení porodu.

38. Ohrožení života plodu, je tak dle znaleckého ústavu jednoznačně patrné až v době od 2:55 hod., kdy dochází k saltatornímu nárůstu variability, přičemž známky „akutní tísně“ plodu jsou patrné od 3:07 hod. Teprve v čase 3:17 hod. lze dle znaleckého ústavu označit záznam CTG za patologický, a to pro tzv. bradykardii, kdy se (ve smyslu FIGO 2015) dostává bazální frekvence (průměrná srdeční frekvence plodu) pod 110 tepů za minutu po dobu více než 10 minut.

39. Vyplývá, ze znaleckých posudků včetně posudku revizního, že nejen v úvaze o tom, kdy měl být přijat závěr o patologii v porodu a přikročeno dle lékařských standardů k provedení císařského řezu, nýbrž i v samotné identifikaci patologii signalizujících jevů, které CTG zaznamenává, se i hodnotitele s vysokou odbornou erudicí rozcházejí. Za takové neshody, jejíž příčinu nemůže soud (při nedostatku identifikace takové „chyby“ revizním znalcem) spatřovat v pochybení některého ze znalců při hodnocení CTG záznamů, leč v subjektivním vnímání a následné analýze a syntéze jevů zaznamenaných CTG a jevů klinických, není možné přijmout závěr o tom, že by se žalovaná jako poskytovatel zdravotních služeb či její pracovníci při vyhodnocování záznamů CTG jakož i ostatních jevů v době do 3:17 odchýlili od pravidel vědy a uznávaných medicínských postupů, v daném případě zejména od klasifikačních pravidel pro CTG označených jako FIGO 2015.

40. Z uvedeného nutně plyne, že závěr okresního soudu o „opožděném“ a „zásadně chybném“ vyhodnocení CTG záznamu ze strany pracovníků žalované při poskytování zdravotních služeb žalobkyni neobstojí.

41. Pokud pracovnice žalované (mladší lékařka z podnětu porodní asistentky) zaznamenaly patologii porodu ve 3:15 hod. a následně byl stav (pro bradykardii) jako patologický ve 3:18 hod. verifikován starší lékařkou a okamžitě rozhodnuto o provedení císařského řezu, který pak prováděn od 3:34 hod., pak tento postup ve smyslu § 4 odst. 5, § 45 odst. 1 zákona č. 372/2011 Sb. pravidlům vědy a uznávaným medicínským postupům odpovídá, jak potvrdil znalecký ústav Fakultní nemocnice , adresa, , uzavírajíce zároveň, že jako patologický lze při důsledném dodržení klasifikačních pravidel FIGO 2015 hodnotit CTG záznam nejdříve ve 3:17 hod. Je z popisu zřejmé, že v daném případě nebyl patologický stav způsobený tzv. velamentózním úponem pupečníku demonstrován projevy srdeční činnosti plodu zaznamenanými CTG ani jinými projevy natolik jednoznačně, aby to nutně vyvolalo takové podezření poskytovatele , podezřelý výraz, :17 hod., resp. v době (dle ÚPMD do 2:40 hod.) kdy by takové rozhodnutí a následný zákrok pravděpodobně znamenaly zachování života dítěte.

42. Vzhledem k uvedenému nemůže mít pro posouzení odpovědnosti žalované relevanci to, zda (v době od 1:34 hod., kdy byl CTG načítáno kontinuálně) byla či nikoli důsledně dodržována (dle FIGO 2015) předepsaná četnost kontrol a hodnocení CTG - jednou za 30 minut.

43. Protože nevyplývají ze skutkových zjištění ani z tvrzení žalobců, že by zde byly (vedle popisovaného sporného postupu při kontrolách a vyhodnocování CTG záznamu) jiné skutečnosti, v nichž by bylo možné spatřovat vybočení z pravidel vědy a uznávaných medicínských postupů, a které by mohly být považovány za relevantní příčinu úmrtí dítěte žalobců, uzavírá odvolací soud, že postup žalované při poskytování zdravotní péče je třeba pokládat za „lege artis“, pročež nelze dovodit odpovědnost žalované ve smyslu § 2913 o. z. za újmu způsobenou žalobcům úmrtím dítěte a nelze jí uložit povinnost k žalobou požadovaným náhradám materiální či nemateriální újmy, čítaje v to i požadovanou písemnou omluvu.

44. Byl proto rozsudek okresního soudu dle § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. změněn tak, že žaloba byla ve všech bodech zamítnuta.

45. Protože meritorním rozhodnutím odvolacího soudu se řízení končí, bylo ve smyslu § 151 odst. 1 o. s. ř. rozhodnuto rovněž o povinnosti k náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů. V tomto směru platí, že žalobci byly řízení v řízení zcela neúspěšní, a měli by proto v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. nahradit žalované a vedlejšímu účastníku žalovanou podporujícímu náklady, které tito v řízení k obraně svých práv účelně vynaložili. V daném případě však odvolací soud zcela výjimečně dle § 150 o. s. ř. úspěšným účastníkům právo na náhradu nákladů nepřiznal. Hodné zvláštního zřetele jsou v posuzovnaé věci nejen povaha žalobou uplatněného nároku nýbrž i okolnosti jeho uplatnění a osobní poměry žalobců. Soud tak přihlíží k tomu, že úmrtí dítěte znamenalo pro žalobce zcela mimořádné trauma a vyvolalo přirozenou snahu zjistit jeho příčinu. Pochopitelná byla i jejich nedůvěra ve stanovisko a závěry žalované v předprocesním stádiu. Postoje žalobců i jejich projevy měly být ze strany žalované přijímány s větší empatií do té míry, že v situaci, kdy mezi účastníky vzniká spor o nedostatcích poskytované zdravotní péče s fatálním následkem, měla žalovaná sama předložit znalecký posudek či alespoň odborné stanovisko třetí osoby, které by podezření žalobců vyvracelo. V tomto směru žalovaná reaguje až po předžalobní výzvě a předložení posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , který obsahuje závěr o vadném postupu pracovníků žalované při porodu a následcích tohoto pochybení. Teprve v průběhu řízení pak předkládá vlastní posudek MLA, který sice reaguje na posudek , tituly před jménem, , jméno FO, , avšak (jak již naznačeno) nijak jednoznačně a s relevantním odůvodněním nevyvrací závěry o patologicky snížené variabilitě CTG či skokově zvýšené variabilitě. Takový posudek jen stěží mohl v dané situaci pro žalobce představovat přesvědčivý důkaz o správnosti léčebného postupu žalované. Pro naznačený nikoli nevýznamný podíl žalované na vyvolání soudního sporu a mimořádné osobní poměry žalobců jeví se v daném případě spravedlivým takové uspořádání, podle kterého výjimečně nebude straně žalované přiznáno právo na náhradu nákladů řízení.

46. Aplikace § 150 o. s. ř., která má svůj důvod především ve vztazích mezi žalobci a žalovanou, neprosadí se však u nákladů, které byly placeny v řízení státem. V tomto případě platí dle § 148 odst. 1 o. s. ř., že stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Jestliže tedy byli žalobci v řízení zcela neúspěšní, a nevykazují natolik nedostatečné majetkové poměry, aby příp. mohli být osvobozeni od soudních poplatků, je každý z nich povinen nahradit státem placené výdaje, a to v rozsahu odpovídajícím poměru mezi žalobou uplatněnými individuálními nároky toho kterého z žalobců, tj. každý polovinu. Protože v řízení před okresním soudem vyplaceno bylo znalecké kanceláři , právnická osoba, znalečné ve výši , částka, dle usnesení z , datum, , , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, znalečné ve výši , částka, dle usnesení z , datum, , , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, znalečné ve výši , částka, dle usnesení z , datum, a , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, znalečné ve výši , částka, dle usnesení z , datum, , celkem , částka, , je každý z žalobců povinennahradit státu , částka, .

47. V řízení před soudem odvolacím tvoří náklady státu znalečné přiznané znaleckému ústavu Fakultní nemocnice , adresa, . To v době vyhlášení rozsudku bylo určeno pouze částečně (usnesením č. j. , spisová značka, ze dne , datum, za podání písemného znaleckého posudku) a proplaceno státem v rozsahu , částka, . Protože nebylo dosud určeno a proplaceno znalečné za podání posudku při ústním jednání sodu, vyhradil odvolací soud rozhodnutí o výši nákladů placených v odvolacím řízení státem ve smyslu § 151 odst. 6 o. s. ř. samostatnému usnesení.