13 C 44/2021-336

Rubrum

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní Mgr. Veronikou Sekerovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] b) [celé jméno žalobce], [datum narození] bytem [adresa] oba zastoupeni advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalovaným: 1. [celé jméno žalovaného], [datum narození] bytem [adresa žalovaného] 2. [právnická osoba], [IČO] sídlem [adresa žalované] oba zastoupeni advokátem [titul] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] pro: žaloba na ochranu osobnosti takto:

Výrok

I. Žaloba, aby žalovaný 1), [celé jméno žalovaného], byl povinen a) zdržet se setkávání s žalobci, [celé jméno žalobce] a [celé jméno žalobce], zdržet se jejich nežádoucího sledování a obtěžování, jakož i jejich kontaktování, a to jakýmkoliv způsobem, b) zdržet se vstupu do budovy na adrese [ulice a číslo], [obec] a jejího bezprostředního okolí, jakož i zdržení se tam, c) zdržet se vstupu do budovy na adrese [ulice a číslo], [obec a číslo] a jejího bezprostředního okolí, jakož i zdržování se tam, d) zdržet se vstupu do budovy na adrese [název ulice] [anonymizováno] [rok], [obec a číslo] a jejího bezprostředního okolí, jakož i zdržování se tam, e) zdržet se přibližování k žalobci a), [celé jméno žalobce], jeho manželce nebo jeho dětem na vzdálenost kratší než 100 m, f) zdržet se přibližování k žalobci b) [celé jméno žalobce], na vzdálenost kratší než 100 m, se zamítá.

II. Žalovaný 1), [celé jméno žalovaného], je povinen žalobci a), [celé jméno žalobce], zaplatit 40 000 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný 1), [celé jméno žalovaného], je povinen žalobci b), [celé jméno žalobce], zaplatit 35 000 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žaloba, aby žalovaný 1) byl povinen uhradit žalobci a) [celé jméno žalobce], 960 000 Kč a žalovaný 2) byl povinen uhradit částku 1 000 000 Kč, se zamítá.

V. Žaloba, aby žalovaný 1) byl povinen uhradit žalobci b), [celé jméno žalobce], 965 000 Kč a žalovaný 2) byl povinen uhradit částku 1 000 000 Kč, se zamítá.

VI. Žalobci a žalovaný 1) nemají nárok na náhradu nákladů řízení.

VII. Žalobci jsou povinni uhradit žalované 2), [právnická osoba], společně a nerozdílně na náhradě nákladů řízení 40 460,54 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce druhé žalované, advokáte [titul] [jméno] [příjmení].

Odůvodnění

1. Žalobci se žalobou na ochranu osobnosti podanou k soudu dne 17. 3. 2021 domáhali vydání rozsudku, kterým by žalovanému 1) byly uloženy povinnosti uvedené v I. výroku tohoto usnesení a oběma žalovaným dále povinnost zaplatit každému z žalobců společně a nerozdílně částku 1 000 000 Kč. Uvedli, že je žalovaný 1) coby bývalý policista a současný jednatel a společník žalované 2) přinejmenším v období od listopadu 2020 do února 2021 sledoval, k čemuž využíval vozidlo [značka automobilu], [registrační značka] a GPS sledovací zařízení. V rámci tohoto sledování si žalovaný 1) mj. pořizoval fotografie míst a vývěsek či zvonků budov, které žalobci navštívili, v místech kam žalobce a) doprovázel své nezletilé děti do školy nebo parkoval své vozidlo v blízkosti vozidel žalobců. Skutečnost, že byli sledováni, vyplynula z toho, že během servisní prohlídky vozidel, které žalobci využívají, bylo opakovaně nalezeno GPS monitorovací zařízení. [právnická osoba], [IČO], členem jejíhož představenstva jsou žalobci, proto zajistila žalobcům ochranu, v jejímž rámci bylo zjištěno, že žalobci byly sledováni žalovaným 1), přičemž způsob sledování jednoznačně odpovídal tomu, že jsou sledování prostřednictvím technických prostředků určených pro monitorování pohybu sledovaného objektu. Uvedli, že s ohledem na způsob sledování a předmět činnosti žalované 2) je nepochybné, že žalovaný 1) musel při své činnosti využívat technické a pravděpodobně i osobní zdroje žalované 2). Tato skutečnost měla a má zásadní dopady do každodenního života žalobců, kteří se obávali o život a zdraví svůj i osob jim blízkých. Zároveň byli nuceni vynaložit nemalé finanční prostředky na zajištěné ochrany své, svých obydlí i obchodních prostor a dat [právnická osoba] a.s. Tedy, že uvedeným došlo k fatálnímu a rozsáhlému zásahu do jejich soukromí.

2. Žalovaný 1) uvedl, že je pravdou, že se v několika případech nacházel na stejném místě jako některý z žalobců. Poukázal na to, že jako nezávislý novinář chystal článek o odpadovém hospodářství, o recyklaci elektroodpadu. Jeho zájem byl vyvolán článkem z listopadu 2020, z něhož dle něj vyplynulo, že aktuálně probíhá mezi [právnická osoba] a dalším hráčem na trhu boj o převzetí dominantního postavení na trhu. Od svého zdroje pak získal další informace o možných schůzkách mezi žalobci, jako členy statutárního orgánu [právnická osoba] a třetími subjekty (lobbisty) z nichž by měly vyplynout zajímavé okolnosti, jež by následně mohl zpeněžit u některého z vlivných novinových domů. Na místa, na nichž pak byl zároveň s žalobci, přijížděl náhodně na základě tipu o místu a času. Výslovně popřel, že by žalobce sledoval. Uvedl, že jeho jediným zájmem byla jejich činnost pro [právnická osoba] a.s., a to výlučně v pozici osob odpovědných za činnost této společnosti a výlučně v návaznosti na veřejný zájem týkající se nakládání s odpady a ochrany životního prostředí, popřípadě veřejný zájem spočívající v bránění, předcházení a odhalování korupce. Přičemž svoji činnost podřazoval pod zákonnou licenci oprávněného narušení soukromí vyplývající z článku 17 Listiny základních práv a svobod a ustanovení § 89 občanského zákoníku. Výslovně popřel, že by užíval jakoukoliv sledovací techniku (ať svoji či třetí osoby), či že by ke své činnosti využil personální či technické zdroje žalované 2). Žalovaná 2) uvedla, že se na žádném sledování nepodílela a o žádném sledování neví. Nemá žádnou techniku, za pomoci níž by mohla sledování provádět. Nemá ani žádné zaměstnance.

3. Provedenými důkazy zjistil soud následující skutečnosti.

4. Z čestného prohlášení [jméno] [příjmení], zaměstnance společnosti [právnická osoba], ze dne 1.4.2021 ve spojení s přiloženou fotodokumentací (viz. přílohová obálka žalobců) má soud za prokázané, že v autoservisu uvedené společnosti proběhly prohlídky vozů užívaných žalobci a dalšího zaměstnance [právnická osoba] a.s. pana [příjmení] se zaměřením na přítomnost nestandardních zařízení v jednotlivých vozech. Dne 3.12.2020 byla uskutečněna prohlídka vozu žalobce a) ing. [jméno] [příjmení], a to [značka automobilu] [anonymizováno], [registrační značka] (uživatelské oprávnění žalobce a) k vozu bylo prokázáno technickým průkazem společnosti [právnická osoba] ve spojení s předávacím protokolem ze dne 25.11.2019). Při této prohlídce byla nalezena černá krabička připevněná na podvozku v zadní části vozu. O prohlídce a místu nálezu byla pořízena fotodokumentace, která tvoří přílohu prohlášení (strana 2 -7 prohlášení). Dne 9.12.2020 byla uskutečněna prohlídka vozu žalobce b) [celé jméno žalobce], a to [značka vozidla], [registrační značka] (uživatelské oprávnění žalobce b) k vozu bylo prokázáno technickým průkazem společnosti [právnická osoba] ve spojení s předávacím protokolem ze dne 1.6.2018). Při této prohlídce byla nalezena černá krabička ve shodné podobě jako krabička nalezená na automobilu užívaném žalobcem a) připevněná rovněž na podvozku v zadní části vozu. O prohlídce a místu nálezu byla pořízena fotodokumentace, která tvoří přílohu prohlášení (strana 8 - 14 prohlášení). Následně bylo ještě prohlédnuto vozidlo pana [příjmení], a to [značka vozidla] [anonymizováno], [registrační značka], na němž nebylo nalezeno nic nestandardního.

5. Ze zprávy o provedené službě ze dne 7.4.2021 zpracované [právnická osoba] s.r.o. (přílohová obálka žalobců) ve spojení s výslechem svědka [příjmení] a tvrzeními žalobců má soud za prokázané, že si uvedenou společnost najala [právnická osoba] a.s. po té, kdy byly na vozidlech obou žalobců nalezena monitorovací zařízení. Úkolem [právnická osoba] (dále i jako„ ochranné služby“) bylo, poskytnou osobní ochranu oběma žalobcům, zejména monitorovat jejich pohyb a sledovat zda nedochází k podezřelým aktivitám v jejich okolí a to v návaznosti na nález GPS sledovacích zařízení. Činnost byla vykonávána sledováním fyzického pohybu obou žalobců, okolí míst, kde se zdržovali, tj. v místě jejich bydliště a sídla [právnická osoba] a dále sledováním vozidel užívaných oběma žalobci, tj. [značka vozidla] [anonymizováno], [registrační značka] užívaného žalobcem a) a vozidla [značka vozidla], [registrační značka] užívaného žalobcem b). Činnost ochranné služby spočívající ve sledování, resp. kontra sledování, byla realizována od 13.1.2021 do 2.2.2021, tj. po dobu 3 týdnů.

6. Ze zprávy včetně přiložené fotodokumentace má soud za prokázané, že ochranná služba zaznamenala sledování žalobců nejméně ve dnech [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] a 2.2.2021, kdy v průběhu sledování byla ztotožněna jedna ze sledujících osob, a to konkrétně žalovaný 1), který při sledování využíval [značka vozidla], [registrační značka]. Vzhledem ke ztotožnění osoby žalovaného 1) (zjištěno jméno a jeho bývalé zaměstnání u policie ČR) bylo ztotožněno i jeho současné zaměstnání, tedy činnost pro žalovanou 2), tj. ve společnosti [právnická osoba].

7. Ze zprávy ve spojení se svědeckou výpovědí svědka [jméno] [příjmení] má soud za prokázané, že zařízení nalezená v prosinci 2020 na vozidlech obou žalobců byla následně dne 25.1.2021 z vozidel sňata, vyfocena včetně do v nich vložených [příjmení] karet, bylo ověřeno, že zařízení jsou i nadále aktivní (vysílají data) a následně byla opět připevněna na vozidla. Ve zprávě jsou popsány a zároveň dokumentovány trasy a místa, na nichž se pohybovali v uvedeném období oba žalobci, zároveň je ve zprávě uvedeno, kdy bylo ochrannou službou pozitivně identifikováno sledování vozidel žalobců a činnost osob v jejich okolí, včetně kontroly adres a cílů cest žalobců. Ze zprávy rovněž vyplývá, že není výjimkou, pokud se žalovaný 1) objevil na místě o několik minut až desítek minut později než některý z žalobců, tedy, že je vyloučené, aby je na místo přímo sledoval (např. str. 15 zprávy - rozdíl téměř 45 minut, str. 25 zprávy – 15 minut, str. 47 - 40 minut). Rovněž byla zachycena situace, kdy byl žalovaný 1) spatřen v 8:13 hod na adrese [adresa]) odkud odjel v 8:15 hod a v 8:32 hod přijel na adresu [adresa], na níž již dříve v 8:12 hod. přijel žalobce a) (str. 29 - 30 zprávy ve spojení se str. 24 - 25 zprávy). Dokumentován je rovněž případ, kdy vozidlo žalovaného 1) sledovalo vozidlo žalobce b) ve všední den v ranní špičce od náhodné adresy v [obec] (tam dojel žalobce ze svého bydliště přes STK v dolních [obec]). Žalovaný 1) přijel na adresu v 7:34 hod a následně sledoval žalobce b) přes [část obce] a [ulice] ulici do centra až do OC [část obce], kde byl žalovaný 1) opět zachycen (str. 41 až 44). Při odjezdu žalobce b) z podzemních garáží za ním odjíždělo i vozidlo žalovaného 1). Žalobce b) následně odjel do místa svého bydliště, aniž by v okolí byla zjištěna další přítomnost žalovaného 1). Po více než 2 hodinách odjel žalobce b) ze svého bydliště na adresu [adresa], kam vzápětí po jeho příjezdu přijel žalovaný 1) (str. 44 až 45). Vozidlo žalovaného 1) zůstalo na adrese [ulice] ulice až do odjezdu žalobce b), tj. cca 1,5 hodiny, kdy rovněž odjelo (str. 46). Obdobná situace nastala i dne 28.1.2021, kdy byl žalovaný 1) zachycen na místech cílů cest žalobce a), a to aniž by ho fyzicky sledoval. Nejprve na adrese v [obec], kam žalovaný 1) přijel o cca 40 minut později než žalobce a), následně cca o hodinu později byl žalovaný 1) pozorován jak sleduje žalobce a) na poštu v ulici [ulice] na [obec a číslo], a to přesto, že než odjel žalovaný 1) z adresy v [obec], vystoupil ze svého vozu a fotil si údaje na adrese (zvonky a vývěsky), tedy nemohl fyzicky sledovat jízdu žalobce. Téhož dne byl žalovaný 1), opět s časovým odstupem, zachycen na adrese sídla [právnická osoba] (str. 47 – 50 zprávy). Obdobných situací je ve zprávě zachyceno více.

8. Svědek [jméno] [příjmení] v řízení uvedl, že pracuje pro [právnická osoba] s.r.o., a že bezpečnostní služby poskytuje déle než 30 let. Uvedl, že pracoval jako koordinátor na zakázce, kterou obdrželi od žalobců, resp. [právnická osoba]. Jeho úkolem byla koordinace osob zakázku realizující, u něj se sbíhaly výsledky šetření, získané materiály, sám se účastnil některých částí realizace zakázky a následně sestavoval i zprávu o činnosti, tj. zprávu předloženou v tomto řízení (viz. odstavec 5. tohoto rozsudku). K zahájení spolupráce došlo asi v prosinci 2020. Prvotním impulsem bylo podezření ze sledování žalobců třetí osobou, s tím, že úkolem bylo zjistit, rozsah sledování, kdo ho provádí popř. důvod sledování, ochrana firmy a žalobců.

9. Uvedl, že ví, že jejich společnost byla angažována, protože na vozidlech žalobců byla nalezena nějaká zařízení, která byla identifikována jako GPS lokátory. Uvedená zařízení nebyla zcela amatérská, šlo o poloprofesionální zařízení, s jistotou uvedl, že nešlo o zařízení používaná státními orgány (taková zařízení jsou napojována přímo na zdroj energie vozidla, neboť si státní orgány jsou schopny pod různými záminkami schopny sjednat přístup k vozidlu a odborné montáži). Uvedl, že zařízení umístěná na vozidlech žalobců mají vlastní zdroj energie, vlastní baterku, která však nemá příliš dlouhou životnost. Uvedená zařízení byla v době, kdy k nim měl přístup, aktivní, tedy vysílala údaje o své poloze (to bylo ověřeno příslušnými zařízeními - detektory), vyloučil, že by mohlo jít o zařízení, která byla na vozidlech delší dobu a již neplnila svoji funkci. I ze skutečnosti, že byla aktivní lze usuzovat na dražší, profesionálnější tip, neboť amatérská zařízení vydrží v provozu maximálně nižší jednotky dní. Zařízení zůstala aktivní i po vyndání a následném vložení SIM karet.

10. Nejprve došlo k prověření slabých míst ve firmě, vyloučení existence dalších sledovacích zařízení či softwarů v telefonech, počítačích, umístění odposlouchávacích zařízení v prostorách firmy apod. Jediná nalezená zařízení byla zařízení nalezená již dříve na automobilech žalobců. Bylo vyloučeno, že by objednatelem sledování byly osobní důvody (např. manželky, milenky) stejně jako interní personální vztahy.

11. Za účelem ověření, zda jsou žalobci sledováni, byly naplánovány tzv. slepé jízdy. Svědek uvedl, že za současného provozu již není reálně možné sledovat pohyb auta ve městě tzv. plech na plech (jak nejprve tvrdit žalovaný 1) svědkovi při konfrontaci jeho odhalení dne 2.2.2021), pokud by k tomu nebylo využito několik vozidel zároveň, což není finančně realizovatelné po delší dobu. Poukázal na to, že již v 90. letech počítali manuály policie s tím, že tento tip sledování je možné realizovat pouze v případě současného nasazení nejméně 3 vozů a 5 osob. Od té doby provoz značně zhoustl. Ke ztrátě kontaktu sledovaného vozidla dochází během průjezdu několika semafory. Proto se k ověření sledování volí slepé jízdy. Jde o naplánování tras, cílů a průjezdů předem určenými body, přičemž tyto trasy, cíle a průjezdy jsou voleny náhodně, nemají mít vztah k činnosti osob, u nichž je podezření na sledování a rovněž nejsou sdíleny s žádnou třetí osobou (sekretářkou, kolegy, rodinnými příslušníky). Na této trase při průjezdu předem dohodnutými body, na místech dohodnutých zastávek a cílů je pak zajištěna kontrola okolí pohybu. Tímto způsobem bylo u žalobců ověřeno, že jsou sledováni, přičemž na místě se nejčastěji nacházel žalovaný 1) se svým vozidlem [označení vozidla] [registrační značka], ten si rovněž fotil místa, kam žalobci šli (zvonky, vývěsky …), jejich vozidla apod. Že jde právě o žalovaného, svědek zjistil náhodně, neboť byl žalovaný poznán jednou z osob podílejících se na činnosti, když tato v minulosti s žalovaným sloužila a poznala ho na fotografii a sdělila jeho jméno a skutečnost, že žalovaný dříve sloužil u [obec] ČR. Další informace o žalovaném pak svědek zjistil z veřejných zdrojů.

12. Pokud byl při sledování zachycen žalovaný 1) uvedl svědek, že byl žalovaný sám, neuvědomuje si, že by v jeho vozidle byla zachycena další osoba ať již v přítomnosti žalovaného či sama, shodně jako si nevybavuje, že by žalovaný byl zachycen v jiném vozidle, než v popsané Škoda Octavia. Svědek vyloučil, že by žalovaný mohl sledovat žalobce sám v jediném vozidle, a to jak se shora uvedených důvodů tak i proto, že se na místa náhodně volených cílů cest žalobců (tj. cílů nemajících vztah k činnosti žalobců) dostavil běžně s časovým odstupem. Stejně jako žalovaný ukončil sledování jednoho žalobce bezprostředně po té, kdy druhý žalobce započal v jiné části [obec] svoji cestu a dojel na místo slepého cíle cesty tohoto druhého žalobce. Svědek uzavřel, že k rozsahu pohybu žalovaného 1) na náhodně vybraných místech pohybu a pobytu žalobců a četnosti těchto výskytů je vyloučeno, aby šlo o náhodná setkání (i s ohledem na to, že si žalovaný fotil místa pobytu žalobců), jediným možným způsobem, jak by mohl být žalovaný na těchto místech, bylo mít průběžně přístup k výstupům sledovacích zařízení.

13. Svědek rovněž potvrdil, že při kontra sledování zachytili více podezřelých vozů a osob, které vykonávali shodnou činnost jako žalovaný (tj. dostavili se na místo, kde se nacházel některý z žalobců, fotili jejich vozidlo a místo potencionálního pobytu). Šlo však o ojedinělé záchyty, pravidelně byl zachycen pouze žalovaný a jím užívané vozidlo.

14. Z pohybu a činnosti žalovaného 1) svědek uzavřel, že je přesvědčen, že úkolem žalovaného bylo zjistit pohyb žalobců, kam jezdí, s kým se mohou stýkat. O tom svědčí mimo shora uvedeného i to, že žalovaný zpravidla přijel na místo, zaparkoval, vystoupil, nafotil objekty, v nichž by žalobci mohli být. Rovněž nebylo výjimkou, že jen přijel, nafotil adresu, vývěsky, nasedl do auta a odjel.

15. Svědek zároveň popsal situaci ze dne 2. února 2021, kdy osobně s dalším kolegou konfrontovali žalovaného s tím, že byl„ odkopán“, a chtěli znát informace o klientovi, který si ho najal výměnou za GPS lokátory. Svědek uvedl, že první kontakt s žalovaným byl bezprostřední, že žalovaný byl překvapen, že o lokátorech vědí, chtěl vědět, jak dlouho se o sledování ví, zda lokátory z vozidel sejmuli. Žalovaný měl výslovně uvést„ Tak vy jste je našly?“. Ohledně svého klienta uvedl, že si musí vyžádat souhlas, s někým telefonoval a následně odjel s tím, že se vrátí. Po svém návratu uvedl, že ten den nic již nevyřeší, a že se sejdou následujícího dne. Druhý den pak přijel na dohodnuté místo u sídla [právnická osoba] a sdělil svědkovi a jeho společníkovi, že za ním mají jet jeho vozidlem do [název] centra v [část obce]. To svědek odmítl, neboť neměl zájem na setkání s neznámou osobou na neveřejném místě (v době událostí byla aktivována protikoronavirová opatření a [název] klub byl uzavřen). O setkání na veřejnosti neměl zájem žalovaný či jeho klient. Setkání mezi svědkem a žalovaným se odehrála na veřejném prostranství pod kamerami, setkání bylo rovněž foceno dalším kolegou svědka. Jde o běžný postup tak, aby existovala dokumentace o činnosti, která je následně klientům účtována, stejně jako o ochranu svědka a dalších pracovníků agentury.

16. Svědek uvedl, že jejich činností vyloučili, že by důvodem sledování byl terorizmus, manželky, milenky, boj společníků. Při své činnosti nezaznamenali, že by někdo sledoval manželky, děti či jiné rodinné příslušníky žalobců.

17. Svědek rovněž uvedl, že úkolem, který jako agentura dostali, bylo sledování dvou konkrétních vozidel žalobců.

18. Svědek potvrdil, že součástí prvních doporučení, které žalobcům dali, bylo vedle prověření techniky, IT techniky, existence sledovacího či odposlouchávacího softwaru, odstranění některých cedulí, fotografií byla i možnost vycestování do zahraničí či dočasný odjezd do míst, které nemají vztah ke sledovaným osobám (ať již jako osobám či jejich majetku). Účelem odcestování dle svědka je získání časového prostoru pro přípravu další činnosti ochranné služby, tak ověření, zda se případní sledující pokusí sledované osoby vypátrat. Takováto doporučení se dle svědka odvíjí od identifikovaných rizik. Pokud mají osoby odjet, je vždy před odjezdem provedena kontrola zařízení, automobilu apod., tak aby bylo jistota, že u odjíždějících není žádné sledovací zařízení či software.

19. Svědek k dotazu popsal, jakým způsobem je zpravidla realizován doprovod cenných zásilek. Výslovně uvedl, že se souhlasem klienta, pro nějž službu zajišťují, je do vozidla, jemuž je poskytován doprovod umístěn GPS lokátor, tak aby byla zajištěna kontinuita jeho sledování. Shodně jsou GPS lokátory vybavena i doprovodná vozidla agentury. Pohyb vozidel je sledován prostřednictvím pultu centrální ochrany provozovaného agenturou. Zajištění monitoringu pohybu sledované zásilky prostřednictvím GPS lokátoru je dle svědka v současnosti standardní postup.

20. Svědek rovněž vyslovil překvapení, že po té, co policie obdržela podání o podezření na nezákonné sledování žalobců, neprovedla zajištění příslušných technických dat, např. kam jsou odesílána data z GPS lokátorů prostřednictvím SIM karet v nich umístěných, stejně jako nezajistila data o pohybu žalovaného a jeho telefonické kontakty bezprostředně po té, kdy byl konfrontován s tím, že byl svědkem odhalen, či nezajistila stažení záznamů z parkoviště před autoservisem, kde ke konfrontaci došlo. Když těmito úkony, k nimž je oprávněna pouze Policie, mohla být nezpochybnitelně ověřena totožnost jak sledujících osob, tak i objednatele služby.

21. Žalovaný 1) na podporu svého tvrzení, že pracoval jako nezávislý novinář předložil svůj novinářský průkaz (čl. 158), z něhož vyplývá, že je organizován v organizaci [název] [anonymizována čtyři slova], a to pro rok 2021. Ze zprávy této organizace ze dne 9.12.2021 (čl. 198) soud zjistil, že žalovaný 1) podal přihlášku do sdružení dne 3.2.2021 přes online registraci (kopie přihlášky na čl. 199) s tím, že jde o členství předběžné, kdy sdružení akceptuje, aby podklady osvědčující novinářskou činnost byly doloženy do jednoho roka. Doklady do doby vydání zprávy nebyly žalovaným 1) sdružení předloženy. Z webových stránek uvedeného sdružení má soud za prokázané, že ke vzniku členství postačuje pouze vyplnění registračního formuláře s osobními údaji žádajícího člena (čl. 157 a 172).

22. Ze emailové zprávy tiskového mluvčího DVJ – Svazu německých novinářů ze dne 7.9.2021 (čl. 174 - 176) má soud za prokázané, že Svaz německých novinářů nezná seriózní organizaci s názvem„ [název] [anonymizována čtyři slova]“.

23. Z emailové zprávy předsedy Syndikátu novinářů České republiky ze dne 24.11.2021 (čl. 177) má soud za prokázaném že organizace„ [název] [anonymizována čtyři slova]“ je organizace, která svým členům slibuje celou řadu výhod, vydání národních i mezinárodních novinářských průkazů, avšak na stránkách nelze dohledat, kdo jsou představitelé uvedené organizace, jaké jsou stanovy spolku.

24. Soud tak nemá za prokázané, že by předloženým novinářským průkazem žalovaný 1) prokázal, že pracoval či měl v úmyslu pracovat jako nezávislí novinář. Naopak má soud za prokázané, že žalovaný 1) požádal o vydání průkazu od nikoliv uznávaného sdružení a to až po té, kdy byl konfrontován svědkem [jméno] [příjmení] se skutečností, že sleduje žalobce.

25. Soud nemá za prokázané, že by se žalovaný 1) zabýval novinářskou činností ani z Nakladatelské smlouvy ze dne 19.6.2008 (čl. 212) předložené žalovaným, neboť na základně této smlouvy udělil jako autor publikace„ [název] [příjmení] [příjmení] [jméno]“ souhlas s jejím vydáním, přičemž jde o odbornou publikaci zaměřenou na uvedené zbraně.

26. Žalovaný 1) při svém účastnickém výslechu, kdy zároveň vypovídal i jako jednatel žalované 2) uvedl, že je pravdou, že byl několikrát na stejném místě jako některý z žalobců. Rozhodně je nesledoval a na místa, kam přijel, dostal tipy od svého informátora, s tím, že by na daném místě mělo dojít k zajímavé schůzce mezi žalobci a třetí blíže nespecifikovanou osobu či osobami. O osoby žalobců se zajímal výlučně jako o osoby reprezentující [právnická osoba].

27. K věci samé uvedl, že když odešel od policie, založil s kolegou společnost [právnická osoba], tedy druhou žalovanou. Vypracovali systém, program, ochrany měkkých cílů, který nabízeli potencionálním klientům (např. školám, zdravotnickým zařízením). S ohledem na koronavirovou epidemii však svůj program nemohli u svých klientů realizovat, kvůli opatřením omezujícím pohyb a shromažďování. Žalovaný proto hledal možnost jiných příjmů. 28. [anonymizována dvě slova] [rok] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba], [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [anonymizováno]. [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. [příjmení] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova].

29. Začal shromažďovat informace o daném tématu, o historii a vývoji sběru elektroodpadu v ČR. Dospěl k závěru, že již v roce 2006 se řešila otázka monopolu na likvidaci elektroodpadu, proto měla být zřízena nějaká komise (blíže žalovaným nespecifikovaná), avšak neměla být přijata žádná praktická opatření. To u něj vzbudilo zájem shodně jako jeho zjištění, že na trhu působí v podstatě jen dvě společnosti, kdy historicky snad na trhu působila ještě jedna, třetí. V době kdy narazil na uvedené články, se setkal i s jiným novinářem, který se dříve zabýval shodným tématem. Ten mu sdělil, že jde o téma, které odložil, protože na něj byl vyvíjen nátlak, ale pokud má zájem, že mu předá své podklady a dá mu tipy na osoby, které se v dané věci pohybují a na schůzky, které mají proběhnout, a již jen z jejich účastníků bude jasné, o co jde. Zároveň se měl dozvědět, že [právnická osoba] se snaží převzít dominantní postavení na trhu a za tím účelem měly probíhat v lednu a únoru 2021 různé schůzky žalobců s politiky, lobbisty apod.

30. Žalovaný následně upřesnil, že hovořil-li o monopolu, měl tím na mysli, že na uvedeném trhu působí dvě [právnická osoba] a [jméno], které spolu bojují o dominantní postavení na trhu. Výslovně uvedl, že si pro začátek své rešerše vybral [právnická osoba], neboť nemohl provádět rešerše ohledně obou společností, neboť se touto činností zabýval výlučně sám.

31. Uvedl, že z uvedených důvodů sledoval žalobce, asi pod dobu 14 dnů v lednu. Vyloučil, že by ke sledování použil jakoukoliv sledovací techniku či třetí osoby. Uvedl, že se pohyboval převážně v [obec], a to na místech, na něž dostal tip od třetích osob, že by na nich mohlo dojít k zajímavým schůzkám žalobců. Vyloučil, že by žalobce sledoval dříve, neboť neměl k dispozici funkční vozidlo a zachycenou [název vozidla] [anonymizováno] [registrační značka] získal až v průběhu měsíce ledna 2021. Od své činnosti a záměru upustil v návaznosti na kroky žalobců, tj. konfrontaci své osoby ochranou službou žalobců.

32. Potvrdil, že se skutečně nacházel na místech popsaných v žalobě (viz. vyjádření k žalobě obou žalobců ze dne 27.7.2021). Zdůraznil, že žalobce sledoval pouze jedinkrát, a to zcela náhodně, když při cestě z domova do [obec], kdy zvolil objízdnou trasu mimo D5. Tato trasa má vést přes [územní celek], kde náhodně zachytil vozidlo žalobce a). Vozidlo se mu sice ztratilo, ale zkusil ho v dané oblasti hledat, což se mu povedlo. Zastavil a chtě zjistit, co tam ing. [celé jméno žalobce] dělá, zda v místě není nějaký zájmový bod spojující ing. [příjmení] s jeho tématem. Měl pocit, že při této příležitosti asi zahlédl i vozidlo ochranné služby.

33. Výslovně uvedl, že po dobu, kdy sledování prováděl, nezachytil žádný kontakt žalobců, jenž by naznačoval jakoukoliv problematicky činnost žalobců či [právnická osoba].

34. Pokud byl dotazován na konkrétní případy sledování, uvedl, že si podrobnosti nepamatuje, nebo že šlo o místa, na něž dostal tip. Nevysvětlil na základě jakých informací či skutečností se přesunoval mezi místy sledování jednotlivých žalobců, a to bezprostředně za sebou (např. dne 20.1.2021). Pokud měl vysvětlit, proč byl opakovaně zachycen na parkovišti u obchodního domu [příjmení], kde žalobce a) parkoval, pokud odvážel děti do školy či je vyzvedával, uvedl žalovaný 1), že šlo o náhodu, věděl, že z tohoto místa žalobce odjíždí nejen do zaměstnání, ale i na schůzky. K dotazu, jak přišel právě na toto parkoviště, za situace, kdy žalobce nebydlí v [obec], zda věděl, kam jeho děti chodí do školy, uvedl, že nikoliv. Že by to mohlo být místo, kde lze žalobce pravidelně zachytit vydedukoval, když jednou sledoval žalobce právě na toto parkoviště, ten tam zaparkoval, ale v obchodě žalobce nenašel. Věděl, že v okolí jsou školy a tak si myslel, že tam jezdí pravidelně právě kvůli škole, a to přesto, že uvedl, že nevěděl, že žalobce má děti. Pokud jde o adresu na [obec], k ní uvedl, že tam byl náhodně, sledoval žalobce a) v jeho automobilu a zaujalo ho, že jel směrem, který nezná. Za žalobcem dojel až do [obec], kde zjistil, že adresa, na níž dojel, není pro jeho činnost validní.

35. Žalovaný popřel, že by vstupoval do budov či jiných uzavřených prostor, pořizoval fotografie žalobců či jiných osob, pořizoval videa. Svoji činnost prováděl pouze na veřejně přístupných místech, pořizoval fotografie pouze míst a adres.

36. Pokud byl dotazován na závěry svých rešerší, co zjistil o [právnická osoba], jeho činnosti, postavení na trhu, dalších hráčích trhu, způsobu sběru a likvidace elektroodpadu, tedy, jaké konkrétní informace měl před tím, než se zaměřil na žalobce, uváděl údaje velmi povrchně, často zaměňoval pojmy, účastníky. Uváděl údaje z novinových článků bez bližší souvislosti a propojení informací, včetně údajů, které se v článcích objevili až později, tedy v době, kdy již sledování neprobíhalo. Výslovně popřel, že by věděl, že ministerstvo životního prostředí publikuje každý rok zprávu o odpadovém hospodářství, a že by se s ní seznámil. Uvedl, že v rámci rešerší a přípravy podkladů nehovořil s autory článků, jež ho vedli k jeho činnosti, nekontaktoval žalobce, [právnická osoba] ani další zájmové osoby, [právnická osoba] či [prívnická osoba] s žádostí o vysvětlení, poskytnutí údajů apod. Měl za to, že ve sporu [právnická osoba] a [jméno] šlo o získání [právnická osoba], jako klienta, jehož spotřebiče představují 1/3 trhu a tedy, kdo získá tohoto klienta, ovládne trh s recyklací. Potvrdil, že své informace čerpal výlučně z novinových článků. Nebyl schopen rozlišit mezi jednotlivými tipy elektrospotřebičů, které jsou sbírány různým způsobem a na jejichž sběru se podílí různé společnosti kolektivního odběru.

37. Ve své účastnické výpovědi rovněž potvrdil, že se v minulosti novinářskou činností nezabýval, nepublikoval žádný článek. S novináři přišel do styku jen při presentaci své pracovní činnosti a při sportovních aktivit. Zájem o elektroodpad byl jeho první faktickou snahou o novinářskou činnost vyvolanou výlučně situací na trhu práce.

38. Výslovně popřel, že by měl přístup ke sledovací technice. On sám s takovou technikou pracovat neumí, pokud byl u policie a potřebovali nasadit techniku, bylo to úkolem jiné složky policie, která tuto činnost zajišťovala a on dostával až výstupy. Uvedl, že [právnická osoba] žádnou takovou techniku nemá, nepracuje s ní. Pokud na svých stánkách [právnická osoba] nabízí doprovod cenným zásilkám, zajišťovali by ho osobně, pokud by byla od klienta poptávka na využití sledovacího zařízení, museli by ji odmítnout. Zdůraznil, že uvedenou službu zatím ani neposkytovali, neboť těžiště jejich práce je činnost při ochraně měkkých cílů.

39. Pokud jde o žalovanou 2) uvedl, že tato se činnosti spojené s přípravou článku a sledování neúčastnila. Neposkytla mu žádnou technickou ani personální činnost. Společnost nemá žádné zaměstnance. Na činnost, kterou vyvíjí, stačí on se svým společníkem, pro případ potřeby si pak najímají jednorázově spolupracovníky. V majetku společnosti jsou pouze zbraně určené pro výcvik. Společnost nemá vozidla, a to ani na leasing či zapůjčená od třetí osoby. On i kolega využívají při své práci soukromá vozidla. 40. [role v řízení] [anonymizováno 10 slov] [rok] [anonymizována čtyři slova] [role v řízení], [anonymizována tři slova], [anonymizována čtyři slova], [anonymizováno] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno]. [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [datum]„ [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována tři slova]“, [anonymizována čtyři slova] [datum] ([číslo listu]) [anonymizována čtyři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizováno]„ [anonymizována čtyři slova]“ [anonymizováno] [anonymizováno] [datum] ([číslo listu] [anonymizována tři slova] [číslo listu]) [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno]„ [anonymizována tři slova]“, [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [datum], [anonymizována tři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [anonymizováno] ([číslo listu] [anonymizována tři slova] [číslo listu]) [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [anonymizováno] [datum] [anonymizováno] [anonymizováno]„ [anonymizována čtyři slova] [anonymizována tři slova]“ ([číslo listu]), [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [datum] ([anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [příjmení], [anonymizována tři slova] [datum] [anonymizováno] [číslo listu]). [anonymizováno 5 slov] [role v řízení] [anonymizováno], [anonymizována čtyři slova] [anonymizována tři slova], [anonymizováno] [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizováno]) [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] ([číslo listu]).

41. Jediný článek, který vyšel na podzim 2020, byť již v říjnu 2020 a nikoliv listopadu, jak tvrdil žalovaný 1), byl článek týdeníku [název] ze dne 11.10.2020, jenž reaguje na vývoj kauzy řešené na přelomu července a srpna 2020 způsobené [právnická osoba], která od ledna 2020 změnila společnost, jíž hradila příspěvek na kolektivní sběr elektroodpadu v segmentu televizorů a monitorů značky Samsung (nikoliv však jiných výrobků Samsung).

42. Z článků vyplynulo, že podstatou sporu byla skutečnost, že každý člen kolektivního sběru má vytvořena či nasmlouvána svá sběrná místa. V případě [právnická osoba] jsou těmito sběrnými místy sběrné dvory v obcích. Společnost [jméno], s níž [právnická osoba] uzavřela novou smlouvu, však v průběhu 6 měsíců nevytvořila svá sběrná místa ani neuzavřela smlouvy se sběrnými dvory provozovanými obcemi. V červenci sdělila [právnická osoba], že nadále nebude svážet televizory a monitory značky SAMSUNG, a to s ohledem na to, že nadále již není SAMSUNGEM pověřenou organizací k jejich sběru a následné likvidaci. Jediným článkem, který hovoří o širším segmentu trhu než televizorech a monitorech, shodně jako žalovaný 1), a to konkrétně o veškerých elektrospotřebičích výrobce SAMSUNGU„ …. od telefonů po pračky,… jde o třetinu každoročně sebraného elektroodpadu…“ je článek v týdeníku [název]. Uvedený článek týdeníku [název] s názvem„ Dva kohouti na šrotišti“ publikovaný dne 11.10.2020 (čl. 205) odkazuje na to, že je sepsán na základě ověřených informací, jejichž zdroj však není nikde uveden. Celá řada informací je uvozena slovy např.„ podle dostupných indicií“,„ dobře informovaný zdroj“. Části článku jsou údajnými vzájemnými obviněními [právnická osoba] a [právnická osoba]. Pod článkem je zveřejněna reakce [právnická osoba] a.s. na v článku tvrzené obvinění [právnická osoba] ohledně daňových úniků. Údaje uvedené v článku nebyly ověřeny z žádného veřejného zdroje.

43. Nelze přehlédnout, že první článek publikovaný o tomto tématu v týdeníku [název] dne 29.7.2020 byl sepsán [jméno] [jméno], představitelem společnosti [právnická osoba], tedy představitelem společnosti, která je přímým účastníkem popisovaného sporu (čl. 313 ve spojení s čl. 278).

44. Soud dále provedl důkaz dalšími publikovanými články k ověření, jaké údaje bylo možné v listopadu 2020 zjistit o tvrzeném sporu ohledně zpětného sběru elektroodpadu značky SAMSUNG či sporu uvedených dvou společností. Z těchto článků zjistit, že tématu se na přelomu července a srpna věnoval deník iDNES, který publikoval několik článků, včetně článku„ Zkusili jsme se zbavit výrobku Samsung. Od srpna je to nemožné“ ze dne 6.8.2020 (čl. 283). Jeho předmětem byl pokus odnést do sběrného dvora televizor Samsung a reálná možnost postupovat dle návodu [právnická osoba] při zpětném odběru televizoru. Již z tohoto článku vyplynulo, že celá záležitost je řešena na úrovni ministerstva, a že je svolávána schůzka jak se zástupci Svazu měst a obcí ČR, tak i [právnická osoba] a [jméno]. V téže době došlo k publikaci dalších článků s obdobným obsahem např. na webu [webová adresa] (čl. 286). Již dne 6.8.2020 vyšla tisková zpráva Ministerstva životního prostředí o vyřešení problému, když se [právnická osoba] zavázala k plnění svých závazků, tj. odvozu spotřebičů, které budou občany umístěny do sběrných dvorů (čl. 293). Obdobně dne 7.8.2020 informuje o výsledcích jednání i svaz místních samospráv na své webu (čl. 294). Článek týkající se uvedené záležitosti vyšel např. i dne 12.8.2020 na webu [webová adresa] (čl. 288). Tématu se pak delší dobu nevěnoval žádný článek kromě shora uvedeného článku týdeníku [název] ze dne 11.10.2020, který však výsledky schůzky na ministerstvu životního prostředí vůbec nereflektoval. Následně se tématu sběru vysloužilých televizorů a monitorů věnuje článek ekonomickém deníku ze dne 7.12.2020 (čl. 290) v němž je poměrně široce referováno o změně partnera kolektivního systému [právnická osoba] a následný vývoj situace, včetně způsobu, jímž měla [právnická osoba] vyřešit svůj závazek k zpětnému odběru televizorů a monitorů zn. Samsung, a to prostřednictvím [právnická osoba].

45. Z webu ministerstva životního prostředí soud zajistil ministerstvem publikovanou výroční zprávu odboru odpadů – Vybrané ukazatele odpadového hospodářství v oblasti odpadních elektrických a elektronických zařízení za rok 2018, publikovanou v lednu 2020 (čl. 296), z níž lze mimo jiné zjistit, že největším kolektivním systémem na sběr elektrozařízení je [právnická osoba] s podílem cca 44% zpětně odebraných spotřebičů podle jejich hmotnosti. Na druhém a třetím místě je pak [právnická osoba] s 20% a [jméno] [příjmení] s 18%. Na trhu dále působí dalších 14 kolektivních systémů. Podíl jednotlivých společností na trhu se pak liší podle jednotlivého segmentu elektrospotřebičů.

46. Žalobce a), [celé jméno žalobce], v účastnické výpovědi uvedl, že je členem představenstva [právnická osoba], tedy nejužšího vedení firmy. Konkrétně má na starosti obchodní činnost. Náplní jeho práce jsou i obchodní jednání, a to i obchodní jednání mimo sídlo společnosti na něž se zpravidla dopravuje svým vozem. Na podzim 2020 začal mít neurčitý pocit, že se okolo něj něco děje. Tento pocit byl objektivizovaný v den, kdy byl na soukromé schůzce v bance [ulice], kde parkoval v neveřejném podzemním parkovišti v objektu, v němž měl schůzku. Při odjezdu ho zastavila ostraha, která mu sdělila, že se na něj vyptával neznámý muž, který chtěl vědět, kam a proč šel a jak dlouho tam je. Onen neznámý muž měl ostraze tvrdit, že je kolegou žalobce. Ostraha muže popsala, dle popisu však žalobce neidentifikoval žádnou sobě známou osobu. Později, když byl ztotožněn žalovaný 1), jako osoba, která ho sleduje, zjistil, že popis osoby, o níž hovořila ostraha, sedí na žalovaného 1). Uvedl, že o schůzce v bance nikdo z kolegů nevěděl, šlo o soukromou záležitost, neexistoval důvod, proč by se na něj a jeho schůzku měl kdokoliv vyptávat, nebyl důvod, aby ho někdo sháněl. Tuto událost probíral s předsedou představenstva [právnická osoba], tedy s žalobcem b) a následně požádali o radu právní zástupce společnosti, konkrétně Mgr. [jméno] [příjmení]. Výstupem bylo doporučení nechat zkontrolovat vozidlo žalobce, k čemuž došlo v servise [název] [anonymizováno] [část obce], který provádí servis vozidel společnosti, se zadáním prohlídka celého vozidla se zaměřením na nestandardní předměty. Při této prohlídce bylo nalezeno GPS sledovací zařízení (viz. odstavec 4 rozsudku), které bylo žalobci v servisu ukázáno. Zařízení zůstalo umístěno na vozidle, nebylo sňato.

47. Následně byla prověřena další vozidla vedení společnosti, s tím, že shodné zařízení bylo nalezeno ještě na vozidle žalobce b). Uvedl, že po nálezu zařízení byli v šoku, vše konzultovali v úzkém vedení společnosti a se svým právním zástupcem. Ten jim doporučil obrátit se na ochranou službu. Uvedl, že se neobrátili na policii, protože měli obavu, že tato by jim nebyla schopna poskytnout okamžitou ochranu, na rozdíl od ochranné služby.

48. Kontakt s ochranou službou, [právnická osoba] s.r.o., navázali v prosinci 2020. Ta nejprve potvrdila, že zařízení nalezená na vozidlech žalobců jsou GPS lokátory, a že jsou aktivní. Následně došlo k prověření vozidel, firmy, telefonů, IT techniky, prostor společnosti zda tam nejsou umístěna další zařízení. Tato prověření byla negativní. Před vánoci dostali od ochranné služby různá doporučení, jak je možné dál pokračovat. Jedním z nich bylo kontrasledování, tedy úkony směřující ke zjištění, kdo sleduje žalobce. Dohodli se, že k tomu přistoupí až po novém roce, neboť o svátích jsou většinou doma, po známých a rodině a není tak pravděpodobné, že by se povedlo zjistit, kdo a proč sledování provádí.

49. Kontra sledování probíhalo v lednu, přičemž jeho průběh, zadávání slepých cest a cílů popsal žalobce shodně jako svědek [příjmení], popsal i některá z míst, která byla vybrána a na něž byl sledován (např. finanční úřad, bydliště tchýně apod.), s tím, že byly v převážné míře voleny bytové domy, veřejné instituce a místa, na nichž nesídlí žádné společnosti, tedy místa která nemají žádnou spojitost s podnikáním [právnická osoba]. Potvrdil, že cíle, trasy a časy neznal nikdo jiný, než on a ochranná služba. Nikdy se nezanášely do diářů společnosti, nesděloval je asistence, kolegům ani rodině. V průběhu kontrasledování dostával zprávy o výsledcích, tedy že se potvrdilo, že jsou sledováni, že je sledován i při cestách s rodinou, když veze děti do školy, na kroužky a později i to, že byl ztotožněn jeden ze sledujících, a to žalovaný 1). Dozvěděl se i o jeho pracovní minulosti.

50. Zdůraznil, že po té, co se nalezlo sledovací zařízení na vozidle, byl značně znepokojen, neuměl si představit, proč by měl být sledován, jaký je cíl. Pořád se ohlížel, podezříval všechny okolo sebe, ale zároveň se nechtěl se svými obavami komukoliv svěřit. Vše tak řešil výlučně s žalobcem b) a právním zástupcem, následně i s ochrannou službou. Obával se, že důvodem sledování může být i nějaký plánovaný úrok na jeho rodinu, děti, vydírání apod. Neustále se otáčel, špatně spal, byl podrážděný, měl strach o rodinu, pokud s ní nebyl. Jeho strach se zvýšil ještě i po té, kdy na zjistil, že je sledován žalovaným 1), který je podstatně jiné tělesné konstituce než žalobce a rovněž po té, kdy byla zjištěna totožnost žalovaného a zjistil údaje o jeho předchozích pracovních nasazeních u policie, sportovních aktivitách (bojových sportech), zkušenostech s výbušninami a i informace z webových stránek druhé žalované, kde je popisován výcvik, který poskytuje, včetně výcviku zacházení se zbraní. Tlak na něj se zvyšoval i tím, že se nechtěl se situací svěřit nikomu blízkému ani přátelům. Následně zjistil, že vše na něm zanechalo takové psychické stopy, jeho stav se nelepšil, nezklidňoval, že byl nucen vyhledat odbornou pomoc a od července 2021 do současnosti absolvuje terapie (tuto skutečnost žalobce dokládal potvrzením certifikovaného klinického hypnoterapeuta – čl. 239).

51. Přes veškeru odbornou pomoc se žalobce i nadále ohlíží, sleduje, zda ho někdo nesleduje, i nadále činí různá opatření ve firmě apod. Má za to, že důvodem stále se nezklidňujícího stavu a možnosti návratu k normálu je, že do dnešního dne nezná důvod, proč byl sledován.

52. Žalobce uvedl, že má za to, že tvrzení žalovaného 1) o tom, že chystal článek o boji firem v odpadovém hospodářští je nedůvěryhodný. Poukazoval na celou řádu nepřesností, či přímo skutečnému stavu odporujícím tvrzením žalovaného o organizaci a průběhu sběru vysloužilých elektrospotřebičů, účastnících tohoto trhu i zapojení [právnická osoba] do některých segmentů odpadového hospodářství. Zdůraznil, že žalovaný nerozlišuje mezi jednotlivými segmenty vysloužilých elektrospotřebičů (např. velká bílá technika, domácí elektrospotřebiče, elektronika, fotovoltaické panely), když sběr jednotlivých skupin je organizován samostatně a [právnická osoba] působí pouze ve sběru některých těchto segmentů, přičemž v žádném z těchto segmentů nemá majoritní podíl a objektivně ho ani nemůže získat, za situace, kdy rozhodující podíl má zejména [právnická osoba], jejíž existenci žalovaný ani nezmínil.

53. Uvedl, že jim bylo ochranou službou doporučeno na nějaký čas odjet s rodinou do zahraničí, což následně učinil v únoru 2021, kdy odjel na 14 dnů. Jaký účel mělo mít vycestování žalobce do zahraničí právě v únoru 2021, co se v uvedené době mělo dít, aby jeho vycestování mělo význam, žalobce neuvedl.

54. K dotazu soudu proč, pokud měl obavu, že se sledování dotýká i jeho rodiny neučinil žádné opatření, jímž by eliminoval či snížil možnost jejího napadení, uvedl, že nechtěl manželku znepokojovat, měl za to, že tlak, který byl vyvinut na něj je dost hrozný, než aby tomu vystavoval i manželku. Děti chodí do školy, nevěděl, jak by odůvodnil nenadálý odjezd v průběhu školního roku, změnu rytmu chodu rodiny. Měl za to, že ochranná služba byla najata i za účelem zajištění jejich bezpečnosti.

55. Uvedl, že [právnická osoba] má své PR oddělení, které komunikuje s novináři, stejně jako je autorem některých článků. Běžně publikují zprávy o sběru elektroodpadu, výsledcích sběru, část článků je edukativních apod. Zároveň toto oddělení rovněž monitoruje standardní tiskoviny. Ze své činnosti vědí, že tématem sběru odpadu se průběžně zabývají jednotky novinářů. Pokud zaznamenali historicky problematické články, snažili se o nápravu jejich vyznění pořadem práva, s tím, že pokud se jim nepovedlo zajistit opravu informace, věc předali své advokátní kanceláři k dalšímu právnímu řešení.

56. Žalobce b) [celé jméno žalobce] ve svém účastnickém výslechu uvedl, že se o možném sledování dozvěděl od žalobce a), a to způsobem, který popsal žalobce a). Se situací ho ing. [celé jméno žalobce] seznámil po té, co bylo nalezeno sledovací zařízení na jeho vozidle. Popsal, že nálezy na vozidlech konzultovali s právní kanceláří, která pracuje pro [právnická osoba], s tím, že jim bylo doporučeno najmutí ochranné služby. Ta měla v první fázi identifikovat, jaká zařízení vůbec byla na vozidlech nalezena (zda jde o lokátory, odposlouchávací zařízení či jiná), zda jde o zařízení aktivní či stará apod. a podle výsledku navrhnout další postup. Uvedl, že uvažovali i o nahlášení policii, to jim však právní zástupce vymluvil, s tím, že je nejprve třeba, aby věděli, jaká zařízení byla nalezena a k čemu či komu slouží.

57. S ochranou službou jednal žalobce a), žalobce b) tak má většinu informací zprostředkovanou. Ví, že došlo k prověření prostor společnosti, IT techniky, mobilních telefonů, a že výsledek prověřování byl negativní. Obdobné šetření bylo provedeno i v bydlištích obou žalobců. Následně bylo žalobcům doporučeno kontra sledování spočívající v naplánování slepých cest, tras a cílů. Pokud šlo o trasy, které měl absolvovat on, byly domlouvány pouze mezi ním a ochranou službou. O jejich realizaci nikomu neřekl, nikdo neznal čas, trasu ani cíl takových cest. Při těchto cestách pak ochranná služba sledovala, zda jsou sledováni. Od žalobce a) ví, že se poměrně rychle potvrdilo, že jsou skutečně sledováni. Od ing. [celé jméno žalobce] rovněž ví, že jedna ze sledujících osob byla identifikována jako žalovaný 1). Jeho osobu si následně goooglil, a z toho co zjistil o jeho pracovní činnosti v současnosti i minulosti, po zhlédnutí jeho veřejného facebookového profilu, na němž vystupuje jako militantní osoba, jde o profil plný zbraní, výbušnin, boje, se začal velmi bát.

58. Jeho obavy byly nejprve neurčité, vycházeli z překvapení, že se stali objektem sledování a nejistotou ohledně důvodu sledování. Napadali je veškeré myslitelné možnosti a na žádnou neměli odpověď. Po té, co zjistili, že je sleduje žalovaný 1) a na základě zjištěných informací a sebeprezentace žalovaného 1), měl strach již zcela konkretizovaný, obával se o život svůj i svých blízkých.

59. Uvedl, že byl rovněž informován, že někdy před koncem sledování ochranná služba přímo konfrontovala žalovaného ve snaze zjistit důvod sledování, ale byla neúspěšná. Krátce na to došlo k ukončení kontra sledování. Ví, že někdy po tom byla sňaty i GPS lokátory z vozidel a následně ještě jezdili asi 1 měsíc s vozy do servisu na kontrolu, zda na ně nebyly umístěny lokátory nové.

60. Uvedl, že má za to, že po ukončení kontra sledování, které nepřineslo poznatky o objednateli sledování a jeho důvodu, jim bylo doporučeno, aby odjeli na nějakou dobu do zahraničí, neboť pro ně nemusí být v ČR bezpečno. Žalobce b) proto odjel do zahraničí na začátku března 2021, a to asi na dobu jednoho měsíce.

61. K dotazu, jak měl být využit čas jejich nepřítomnosti v zahraničí, či jak se měla změnit za tu dobu jejich situace, uvedl, že má za to, že v tu dobu byly činěny právní kroky. Bylo podáno oznámení na policii, byla podána žaloba, která byla rovněž doručena na vědomí žalovanému 1).

62. Pokud jde o projevy obav žalobce b) uvedl, že se cítil velmi špatně, nekonformně, neustále pozoroval okolí, ohlížel se. Aktivoval doma zabezpečovací zařízení, ve firmě učinili celou řadu bezpečnostních opatření, a to i značně nákladných. Skutečnost, že se nepodařilo objasnit důvod sledování a to, kdo si ho objednal, i nadále vytváří psychický tlak na oba žalobce. Neustále řeší zabezpečení firmy. V době, kdy celá věc gradovala, se obával o sebe, o rodiče, neznali důvod sledování, a tak považoval za potřebné rodiče připravit na možné nestandardní situace a zejména na to, že musejí být opatrní, aby se nevystavili zbytečnému nebezpečí. Zdůraznil, že rodiče jsou pokročilého věku a ve spojení s omezeními roku 2020 a 2021 spojenými s koronavirovou epidemií a tím jejich izolací, vše působilo ještě větší stres nejen rodičů, ale i jeho, když ani v době, kdy věděl, že je sledován, nemohl vynechat návštěvy u rodičů, kteří byli odkázáni na jeho pomoc.

63. K tvrzenému důvodu sledování ze strany žalovaného 1) zdůraznil, že sledování nedávalo smysl, šlo o období značných restrikcí, značných omezení setkávání, a to nejen na veřejnosti, byla nařizována práce z domova. V té době se nic nedělo ani v oblasti jejich podnikání, nepřipravovala se žádná zásadní legislativní změna. Uvedl, že je pravdou, že se setkávají v rámci svého podnikání i s představiteli veřejného života a ministerstva jde však o úroveň úřednickou, do úrovně náměstka. Při změně legislativy, a to i plánované, při vytváření prováděcích předpisů apod. běžně dochází ke schůzkám na ministerstvu, jde však o schůzky svolávané se všemi většími představiteli kolektivních systémů.

64. Rovněž poukazoval na rozpory výsledků tvrzených rešerší žalovaného o kolektivním systému sběru vysloužilých elektrospotřebičů, v rámci něhož má působit [právnická osoba] se skutečností. Zdůraznil, že největším hráčem uvedeného systému je [právnická osoba], která má cca 50% podíl na trhu, s tím, že dále v tomto segmentu působí ještě pět či čtyři větší společnosti, které se dělí o převážný zbytek trhu. Uvedl, že se [právnická osoba] jsou konkurenti, jejich postavení na trhu je obdobné a objektivně žádná z nich není schopna aspirovat na nějaký rozhodující podíl na trhu.

65. Výpisem z obchodního rejstříku [právnická osoba] a.s., [IČO], sídlem [adresa] (čl. 144 a 237), bylo prokázáno, že předmětem činnosti společnosti, jejímiž členy představenstva jsou oba žalobci, je provozování kolektivního systému zpětného odběru odpadních elektrozařízení.

66. Z výpis z obchodního rejstříku [právnická osoba] (čl. 14), tj. žalované 2), má soud za prokázané, že společnost byla zapsána do obchodního rejstříku dne 14.5.2019. Jejím společníkem je s obchodním podílem o velikosti 49% žalovaný 1), který je zároveň jejím jednatelem. Předmětem podnikání společnosti je mimo jiné ostraha majetku a osob, pořizování střelnic a výuka ve střelbě se zbraní. Z Výpisu z živnostenského rejstříku žalované 2) (čl. 171) má soud za prokázáno, že pro žalovanou pracuje kromě žalovaného 1) a druhého společníka a jednatele [příjmení] [jméno] [příjmení] pan [příjmení] [jméno] [příjmení], a to jako odpovědný zástupce pro koncesovanou živnost – Ostraha majetku a osob. 67. [anonymizována tři slova] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]„ [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [anonymizováno]. [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [anonymizováno]“ ([anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova]). [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizováno]) [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova], [anonymizováno] [anonymizováno], [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [anonymizována tři slova] ([číslo listu]).

68. Ze zprávy Policie ČR ze dne 26.10.2021 má soud za prokázané, že se ode dne 5.5.2021 zabývaly orgány činné v trestním řízení podezřením ze sledování žalobců, a to pro podezření ze spáchání přečinu nebezpečného pronásledování, které bylo dne 23.7.2021 odloženo (čl. 153). Důvodem odložení věci byla obrana žalovaného 1), že svoji činnost vykonával jako novinář, tedy, že rozsah oprávněného zásahu do soukromí v případě využití zákonné licence má řešit prvotně civilní soud (viz. Usnesení okresního státního zastupitelství v [obec] čj. [číslo jednací] ze dne 31.8.2021 - čl. 227). Zároveň z usnesení vyplynulo, že se policii nepodařilo zajistit majitele GPS lokátorů, ani určit osobu, jíž byly prostřednictvím vložených SIM karet zasílány lokační údaje, ani osobu, která předplacené SIM karty dobíjela. Z žádosti téhož státního zastupitelství ze dne 28.1.2022 soud zjistil, že probíhá přezkum rozhodnutí o odložení věci (čl. 220).

69. Z otisku elektronické letenky má soud za prokázané, že žalobce a) objednal dne 6.1.2021 letenky pro sebe a svoji rodinu na [země] s termínem cesty 15.2.2021 až 3.3.2021 (čl. 240), přičemž část pobytu připadala na termín jarních prázdnin [obec a číslo], tedy i dětí žalobce.

70. Ze zprávy [stát. instituce] ve spojení s kartou vozidla má soud za prokázané, že vozidlo [název vozidla] [registrační značka] (čl. 188) je ve vlastnictví žalovaného 1), přičemž vozidlo bylo poprvé uvedeno do provozu dne 12.1.2021 a jeho vlastníkem a provozovatelem je od toho dne žalovaný 1). Dále soud zjistil, že další vozidla výslovně uvedená ve zprávě ochranné služby, a to [název vozidla] [anonymizováno], [registrační značka] a [název vozidla] [registrační značka] (čl. 255 – 257) jsou vozidla neevidovaná na žádného z žalovaných či jinou osobu výslovně spjatou s žalovanou 2) (společník, jednatel, odpovědný zástupce). Zároveň soud zjistil, že [registrační značka] nebyla přidělena vozidlu [název vozidla], ale vozidlu [název vozidla] [anonymizováno].

71. Na základě výše uvedeného dokazovaní učinil soud tento skutkový závěr. Žalovaný 1) nejméně v období od 15.1.2021 do 2.2.2021 včetně sledoval oba žalobce, a to za využití sledovací techniky. Žalovaný 1) není novinářem, a to ani nezávislým.

72. Po právní stránce soud věc posoudil podle ustanovení Listiny základních práv a svobod, a to dle Čl. 7 Listiny, který zaručuje nedotknutelnost osoby a jejího soukromí, která může být omezena jen v případech stanovených zákonem. Čl.10 Listiny zakotvuje právo každého člověka na ochranu před neoprávněným shromažďováním, zveřejňováním nebo jiným zneužíváním údajů o své osobě. A dále Čl. 17 Listiny dle něhož svoboda projevu a právo na informace jsou zaručeny. Každý má právo svobodně vyhledávat, přijímat a rozšiřovat ideje a informace bez ohledu na hranice státu. Svobodu projevu a právo vyhledávat a šířit informace lze omezit zákonem, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu práv a svobod druhých, bezpečnost státu, veřejnou bezpečnost, ochranu veřejného zdraví a mravnosti.

73. Podle ustanovení § 86 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále i jako „o.z.“) nikdo nesmí zasáhnout do soukromí jiného, nemá-li k tomu zákonný důvod. Zejména nelze bez svolení člověka narušit jeho soukromé prostory, sledovat jeho soukromý život nebo pořizovat o tom zvukový nebo obrazový záznam, využívat takové či jiné záznamy pořízené o soukromém životě člověka třetí osobou, nebo takové záznamy o jeho soukromém životě šířit. Ve stejném rozsahu jsou chráněny i soukromé písemnosti osobní povahy. Podle ustanovení § 88 o.z. svolení není třeba, pokud se podobizna nebo zvukový či obrazový záznam pořídí nebo použijí k výkonu nebo ochraně jiných práv nebo právem chráněných zájmů jiných osob. Přičemž dle ustanovení § 90 o.z. zákonný důvod k zásahu do soukromí jiného nebo k použití jeho podobizny, písemnosti osobní povahy nebo zvukového či obrazového záznamu nesmí být využit nepřiměřeným způsobem v rozporu s oprávněnými zájmy člověka.

74. Podle § 82 o.z. má člověk, jehož osobnost byla dotčena, právo domáhat se toho, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno nebo aby byl odstraněn jeho následek.

75. Podle § 2956 o.z. vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanoveními první části tohoto zákona, nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil; jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené duševní útrapy. Podle § 2957 o.z. způsob a výše přiměřeného zadostiučinění musí být určeny tak, aby byly odčiněny i okolnosti zvláštního zřetele hodné. Jimi jsou úmyslné způsobení újmy, zvláště pak způsobení újmy s použitím lsti, pohrůžky, zneužitím závislosti poškozeného na škůdci, násobením účinků zásahu jeho uváděním ve veřejnou známost, nebo v důsledku diskriminace poškozeného se zřetelem na jeho pohlaví, zdravotní stav, etnický původ, víru nebo i jiné obdobně závažné důvody. Vezme se rovněž v úvahu obava poškozeného ze ztráty života nebo vážného poškození zdraví, pokud takovou obavu hrozba nebo jiná příčina vyvolala. Podle § 2951 odst. 2 o.z. se nemajetková újma odčiní přiměřeným zadostiučiněním. Zadostiučinění musí být poskytnuto v penězích, nezajistí-li jeho jiný způsob skutečné a dostatečně účinné odčinění způsobené újmy.

76. Soud se nejprve zabýval tím, zda došlo k zásahu do soukromí žalobců a zda se tohoto zásahu dopustili právě žalovaní. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že bylo prokázáno, že žalovaný 1) sledoval oba žalobce nejméně v období od 15. 1. 2021 do 2.2.2022 včetně. Žalovaný 1) byl opakovaně zachycen na místech, kam dříve dojeli žalobci. Byl zaznamenán jeho příjezd na tato místa, jeho pobyt na uvedených místech, kde se zdržel pouze po dobu, kdy byli na místě i žalobci, zajistil informace o místě jejich pobytu a údaje o tom, kdo v uvedeném místě bydlí či sídlí. Jinou činnost na takovýchto místech nevykonával. Uvedené je prokázáno nejen zprávou [právnická osoba] s.r.o. a výslechem svědka [příjmení], ale i samotným žalovaným 1), který v řízení připustil, že na místech, kdy byl ochranou službou zachycen, skutečně byl, a že na těchto místech byl právě kvůli žalobcům.

77. Soud neuvěřil obraně žalovaného 1), že na těchto místech byl pouze na základě tipu třetí osoby, neboť by na těchto místech mělo docházet ke konspiračním schůzkám mezi žalobci a třetími osobami za účelem ovlivnění trhu kolektivního sběru elektrozařízení. V této souvislosti soud poukazuje zejména na výslech obou žalobců a svědka [příjmení], kteří popsali, jak byli za účelem ověření, zda a kým dochází ke sledování žalobců, nastaveny slepé trasy a cíle, že šlo o adresy nemající žádný vztah k podnikatelské činnosti žalobců, že šlo o adresy veřejných míst, jako je pošta či finanční úřad, nebo naopak adresy soukromé, jako je bydliště tchýně, rodičů, přátel. I ze zprávy ochranné služby a tam obsažené fotodokumentace vyplynulo, že žalovaný 1) byl zachycen právě na adresách zjevně nesouvisejících s podnikáním v obytných čtvrtích, v oblastech rodinných domů apod.

78. Sám žalovaný 1) při ve své účastnické výpovědi uvedl, že žalobce sledoval (viz. odstavec 34 rozsudku v části týkající se přítomnosti žalovaného na parkovišti u Billy či sledování žalobce do [obec]) Žalovaný 1) před soudem ani k výslovnému dotazu nespecifikoval, jaká konkrétní podezření, ať již jeho či třetí osoby, ho měly na uvedená místa přivést. Uvedl pouze, že mu bylo řečeno, kam a kdy má jet, a že až tam bude, vše pochopí. Žalovaný pak v řízení uvedl, že nezachytil žádnou situaci či setkání, které by naznačovaly, že se žalobci chovají v rozporu s veřejným zájmem.

79. Soud neuvěřil tvrzení žalovaného 1) o náhodném zachycení a následném sledování žalobce a) v obci [obec] (odstavec 32 rozsudku), neboť obec s tímto názvem se nikde poblíž D5 na trase [obec] - [obec] nenachází. Obce tohoto jména jsou v ČR dvě, jedna na [obec] a druhá na jih od [obec]). Soud tak má za prokázané, že žalovaný vyhledával žalobce právě dle dat z GPS sledovacích zařízení, aniž by řešil, kde se fakticky pohybuje, čímž volně zaměňuje i názvy obcí ([obec] x [obec]), v nichž byl ochranou službou zachycen, při spontánním vysvětlování důvodu svého pobytu na místě s žalobci.

80. Soud neuvěřil žalovanému 1), že na uvedená místa navštívil na základě tipu třetí osoby, neboť má za prokázané, že cíle byly plánovány pouze mezi žalobci, a to s každým samostatně, a koordinátorem kontrasledování, a že jiné osoby o čase, trase a místu cíle informovány nebyly. Soud tak má za prokázané, že žalovaný 1) musel mít k dispozici výstupy z GPS lokátorů vozidel či jiného zařízení monitorujícího pohyb vozů žalobců. O tom svědčí i skutečnost, že se do místa cíle tras žalobců dostavoval s několikaminutovým zpožděním, a to mnohdy i 10 či 20 minut. Tento závěr je podporován i situací z 20.1.2021, kdy byly ochranou službou naplánovány dvě slepé trasy, pro každého z žalobců jedna, které se časově překrývaly, přičemž žalovaný 1) se pohyboval mezi trasami a cíli obou žalobců průběžně, z jednoho místa sledování odjížděl na druhé v době, kdy se vůz druhého z žalobců dal do pohybu ve zcela jiné části [obec] a do zastávky či cíle druhého z žalobců dojel s časovým zpožděním. Dle soudu je tak nepochybné, že žalovaný 1) musel mít k dispozici výstupy sledovacích zařízení nebo žalobci museli být sledováni celou řadou osob a vozidel, což však ochranná služba vyloučila.

81. Naopak v řízení provedenými důkazy nebylo prokázáno, že by do sledování žalobců byla zapojena i druhá žalovaná. Byť se tato skutečnost může jevit s ohledem na shora uvedené jako velmi pravděpodobná, důkaz, který by spojil činnost žalovaného 1) s využitím materiálního či personálního vybavení žalované 2) v řízení předložen nebyl. Ke spojení žalovaných pak nedostačuje sama skutečnost, že žalovaný 1) je společníkem a jednatelem žalované 2). Komu patřily GPS lokátory, v řízení prokázáno nebylo, nebylo ani policií zjištěno, komu odcházela data z těchto lokátorů, když šlo o předplacené karty a nebyl ztotožněn ani nikdo, kdo by je nabíjel. Ochranné službě se nepodařilo ztotožnit žádnou další konkrétní osobu, jež se podílela na sledování žalobců, a pokud jde o vozidla, která se podílela na sledování žalobců, žádné nebylo evidováno na vlastníka či provozovatele žalovanou 2). Ani závěr soudu o tom, že žalovaný 1) musel při sledování žalobců využívat technické nástroje, nedává jistotu, že tyto nástroje patřili, či byli ovládány právě žalovanou 2). Žalovaný 1) velmi pravděpodobně pracoval pro třetí osobu, zda byl touto osobou najat pouze pro určité úkony spojené se sledováním, nebo jeho úkolem bylo zajistit sledování jako celek, včetně nasazení sledovací techniky, dalších osob či vozů v řízení nebylo prokázáno, shodně jako že by touto osobou byla právě žalovaná 2). Vzhledem k tomu, že v řízení nebylo prokázané, že by se na sledování žalobců podílela právě žalovaná 2), soud žalobu vůči ní v celém rozsahu zamítl (výrok IV. a V. rozsudku).

82. Soud se dále zabýval otázkou, zda sledováním žalobců žalovaným 1) došlo k zásahu do jejich soukromí a dospěl k závěru, že ano. Soukromí osoby je základním osobnostním právem, které je chráněno na ústavní rovině. Jeho narušení je přípustné pouze na základě zákonné licence. Jedním z rámců zákonné licence vztahující se k oprávněnému narušení soukromí osoby je licence upravená v ustanovení Čl. 17 Listiny, a to právo svobodně vyhledávat a šířit informace. Tato licence je však ohraničena ochranu práv a svobod druhých. Uvedené teze jsou pak rozpracovány v ustanoveních občanského zákoníku, zejména v ustanovení § 86, 88 a 90.

83. Soukromí, jak uvedeno, je jednou ze základních hodnot osobnosti člověka, jako takové je chráněno před vnějšími zásahy. Osobnost člověka je chráněna v širším smyslu slova, než jen jako souhrn života, integrity, důstojnosti, podoby či osobních písemností (jak je demonstrativně uvedeno v ustanoveních občanského zákoníku), ale i právo na svobodné rozhodnutí člověka o svém vlastním sebeurčení ve společnosti, právo na štěstí a štěstí svých blízkých osob (§ 3 o.z.). Soukromým životem se rozumí nejen internum, nýbž i externum, které se vztahuje k obchodním, pracovním nebo i sociálním aktivitám (srovnej nález ústavního soudu ÚS I. 1586/09). Ze soukromí nelze vyjmout ani obchodní aktivity člověka, čí místo, kdy vykonává svoji práci. Soukromím je tak i právo člověka nebýt sledován, právo, aby o jeho pohybu a místu pobytu nebyly zjišťovány a shromažďovány žádné informace, a to bez ohledu zda je o pohyb v užším slova smyslu soukromý či pohyb spojený s pracovními či obchodními aktivitami. Právo na soukromí tedy zahrnuje i ochranu proti sledování, pozorování či sbírání informací o jeho pohybu a pobytu. Zásah do soukromí osoby v podobě sledování je možný výlučně na základě zákonné licence, kterou jsou např. ustanovení trestního řádu.

84. Žalovaný 1) se v řízení bránil zákonnou licencí spočívající v právu na svobodné vyhledávání a šíření informací. Zpravodajstvím je třeba rozumět informování veřejnosti o věcech oprávněného veřejného nebo obecného zájmu, a to v mezích nastavených Čl. 7 a 17 Listiny. I zde je rozhodující účel a povaha činností, při které k zásahu do osobnosti dochází. Při výkladu zákonné licence platí použití restriktivního výkladu, neboť jde o výjimku z absolutního osobnostního práva (srovnej komentář k § 89 v komentáři k Občanskému zákoníku I. Obecná část, 1. vydání 2014, nakladatelství Beck). Soud v této záležitosti zdůrazňuje, že ani využití zpravodajské licence není bezbřehé a je ohraničeno právě osobnostními právy jednotlivce.

85. Žalovaný v řízení tvrdil, že jeho zájem vzbudil článek v týdeníku [název] z listopadu 2020, který se zabýval recyklací elektroodpadu. Měl za to, že na trhu recyklace elektroodpadu probíhá konkurenční boj mezi [právnická osoba] a [jméno] o získání dominantního postavení na trhu, přičemž informace o získání dominantního postavení je podrobena veřejnému zájmu. Začal proto sbírat a zjišťovat informace k uvedenému tématu a narazil přitom na informátora, který ho nasměřoval ke [právnická osoba], která měla činit kroky směřující k získání rozhodujícího podílu na trhu s recyklací elektrospotřebičů. V řízení bylo prokázáno, že si žalovaný však žádnou rešerši k tématu nedělal (či velmi povšechnou a nepozornou), předložené články byly vytištěny až po zahájení soudního řízení, resp. až po té, kdy žalovaný 1) objektivně v soudním spise zjistit, že žaloba byla podána. Pokud měl sdělit, jaké konkrétní informace o tématu zjistil, co ví o kolektivním sběru odpadu, o hráčích na trhu, uváděl výlučně zcela povšechné a neurčité informace, jež měli původ právě v jím zmiňovaném článku a jeho nepřesnostech z týdeníku [název]„ Dva kohouti na šrotišti“, který vyšel nikoliv v listopadu, jak uváděl žalovaný, ale již v říjnu 2020. Bylo zjevné, že si nevyhledal ani jiné zdroje informací, neboť pokud by tak učinil, musel by sám zjistit, že článek v [název] je zavádějící. Prvním zcela zjevným rozporem je, že ve všech ostatních článcích na téma sporu ohledně odběru vysloužilých zařízení [právnická osoba] jsou zmiňovány jen televizory a monitory, nikoliv již další výrobky této společnosti, jak tvrdí [název]. Tedy, že údaj o 1/3 veškerého elektroodpadu v ČR, o jehož sběr a následnou recyklaci má jít, je zcela nepravdivý. Rovněž by zjistil, že problém se zpětným odběrem, který vznikl ke dni 1.8.2020, a o němž sdělovací prostředky informovaly koncem července 2021, byl již dne 6.8.2020 po schůzce zainteresovaných subjektů na ministerstvu životního prostředí vyřešen. Za situace, kdy dle svého tvrzení narazil na článek v listopadu a až do poloviny ledna, kdy se zajímal o místa pobytu žalobců, shromažďoval informace, je zarážející, že nenarazil na další z článků, např. z prosince 2020 publikovaném v ekonomickém deníku, který celou záležitost poměrně podrobně zmapoval a to včetně důvodů vzniku a dalšího vývoje situace. Zarážející je, že žalovaný neznal další hráče kolektivního sběru, že si neopatřil žádné informace z veřejných zdrojů, např. každoročně ministerstvem životního prostředí zveřejňovanou zprávu o zpětném odběru elektrozařízení, když i z ní by zjistil rozsah zavádějících informací obsažených v [název] č. 106/1999 Sb., nepoložil žádné dotazy dotčeným subjektům.

86. Nelze přehlédnout, že i z údajů zveřejňovaných ministerstvem životního prostředí vyplývá, že dominantní postavení na trhu zpětného odběru elektrozařízení (nikoliv recyklaci) má [právnická osoba]. Společnosti [právnická osoba] a [jméno] pak mají podíl obdobný, a to v závislosti na komoditě, přičemž ani jedna ze společností není schopna objektivně aspirovat na získání dominantního postavení na trhu. Je-li ve smyslu ustanovení § 10 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže chápáno dominantním postavením nejméně 40% tržní podíl na relevantním trhu. Tedy, muselo by mezi těmito dvěma soutěžiteli dojít k převzetí celého portfolia jejich klientů a získání ještě několika klientů dalších.

87. Soud tak má žalovaným tvrzenou zpravodajskou licenci za vyvrácenou, když si neopatřil žádný reálný podklad pro tvrzený článek a jeho zájem se zjevně soustředil jen na místa pobytu žalobců, a to přesto, že mezi tvrzeným vzbuzeným zájmem a zahájením sledování uplynuly nejméně dva měsíce.

88. Jak popsáno shora, z ochrany soukromí není vyloučena ani jejich pracovní činnost, pokud by se svojí činností nedopouštěli takového jednání, na jehož odhalení je veřejný zájem, neboť jím zasahují do jiného chráněného zájmu. Taková situace zde však nenastala, žalovaný 1) sám potvrdil, že žádnou problematickou činnost žalobců, schůzku apod. nezachytil. Zároveň je nepochybné, že žalovaný 1) svojí činností nejméně po dobu 3 týdnů systematicky shromažďoval informace o pohybu žalobců, tedy porušil Čl. 10 Listiny.

89. Na základě shora uvedeného dospěl soud k závěru, že ze strany žalovaného 1) došlo k neoprávněnému zásahu do soukromí žalobců.

90. Následně se soud zabýval tím, zda sledování žalobců ze strany žalovaného 1) i nadále trvá či bezprostředně hrozí. Žalobci v řízení netvrdili, že by byli v průběhu řízení žalovanými sledováni, měli však za to, že hrozba sledování nebyla odstraněna, neboť žalovaný 1) neučinil nic, aby tuto možnost aktivně eliminoval. Měli za to, že s ohledem na obranu žalovaného 1), že se zajímal o činnost žalobců z důvodu jejich postavení ve [právnická osoba] ve spojení s nakládáním s vysloužilým elektroodpadem, a že [právnická osoba] i nadále působí jako kolektivní systém sběru elektroodpadu a oni jsou i nadále ve vedení společnosti, mohou být kdykoliv vystaveni dalšímu sledování žalovanými. Měli tedy za to, že by soud měl rozhodnout o zdržovacím nároku žalobců jako nároku preventivním.

91. Soud má za to, že žalobci citovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu ke zdržovacím výrokům v případě ochranných známek či jiných nekalosoutěžních praktik nejsou v případě ochrany soukromí přiléhavá. V projednávané věci jde o neoprávněný zásah do soukromí žalobců spočívající ve sledování jejich osob. Předpokladem pro vydání zdržovacího, zápůrčího výroku v osobnostní rovině je, že tento zásah stále trvá nebo bezprostředně hrozí (např. rozhodnutí NS SSR Cpj 59/71 či NS ČR sp.zn. 30 Cdo 3729/2009). Soud nemá za to, že by jen na základě nezměněného postavení žalobců, jako statutárních zástupců soutěžitele v oblasti zpětného odběru vysloužilého elektroodpadu a nezměněného předmětu podnikání žalovaných, bezprostředně hrozil další zásah do soukromí žalobců. Z uvedených důvodů požadavek na vydání zdržovacího výroků zamítl (výrok I.).

92. Pro úplnost soud dodává, že v řízení nebylo prokázáno, že by se žalovaný 1) bezprostředně zdržoval v místě bydliště žalobců, či že by sledoval manželku či děti žalobce a), tedy, že by se dopustil jednání, jehož zdržení se žalobci domáhali pod písm. b), c) a části e) výroku I. rozsudku.

93. Žalobci se rovněž domáhali odčinění nemajetkové újmy způsobené zásahem do svého soukromí, a to ve formě finanční satisfakce, když měli za to, že rozsah újmy jinak odčinit nelze.

94. Soud souhlasí s žalobci, že zásah do jejich soukromí jako přirozeného práva žalobců byl podstatný a nepřípustný, a že k jeho odčinění není dostačující pouhé konstatování, že k zásahu došlo, a že je tedy namístě žalobcům poskytnout satisfakci za tento zásah.

95. Žalobci se domáhali úhrady satisfakce ve výši 1 000 000 Kč, každý. Tvrdili, že sledování u nich vyvolalo obavy o svůj život, o život svých blízkých, rodiny, dětí. Obávali se únosu blízkých, vydírání apod. Uvedli, že na základě této obavy angažovali ochranou službu, učinili celou řadu opatření ve firmě i v domácnosti, byli nuceni odcestovat dlouhodobě do zahraničí. Žalobce a) dodnes podstupuje psychologickou terapii, aby se se situací vyrovnal.

96. Soud nemá pochybnost o tom, že jakékoliv zjištění o sledování zasáhne podstatným způsobem do integrity člověka a vyvolá celou řadu negativních pocitů a obav, a to i obav o rodinu. V tomto ohledu jde o důsledek obecný, objektivně vyvolaný u sledovaných subjektů. Soud proto dospěl k závěru, že žalobcům náleží i finanční náhrada za zásah do jejich osobnostních práv.

97. Pokud jde o výši této náhrady, posuzoval soud, jaký konkrétní dopad do konkrétní sféry žalobců, tento zásah měl. Soud přitom vycházel zejména z výpovědi samotných žalobců.

98. Žalobce a) uvedl, že po té, co byl na jeho vozidle GPS lokátor, vyhledal pomoc právní kanceláře [právnická osoba], která doporučila, s ohledem na rychlost zajištění ochrany žalobců nasazení ochranné služby před Policií ČR. Této úvaze soud rozumí. Proč však byla police informována až na přelomu dubna a května 2021 (zahájeny úkony trestního řízení byly až dne 5.5.2021) v řízení nevyplynulo. Soud nemá za logické, pokud se žalobci obávali o své životy a životy svých rodiny v prosinci 2020 (v době nalezení lokátorů) a v lednu 2021 (kdy bylo sledování potvrzeno), že věc nepředali policii dříve, neboť nic nebránilo tomu, aby ochranná služba poskytovala žalobcům podporu a policie vyšetřovala. Policie navíc byla ve věci angažována až po té, kdy již byla podána žaloba (dne 17.3.2021), a kdy byl žalovaný 1) objektivně informován o probíhajícím řízení. Tedy více než dva měsíce po té, kdy byla ukončena činnost ochranné služby spojená s kontra sledováním. Navíc až v době, kdy končila šestiměsíční lhůta k získání mobilních dat o provozu GPS lokátorů za období měsíce listopadu a starších.

99. Žalobce a) uvedl, že se obával únosu dětí, vydírání, přesto od 3.12.2020 neučinil žádné opatření směřující k ochraně dětí, jako např. nastavení kontrolních systémů mezi dětmi, rodinu, školou kroužky směřující k nemožnosti odchodu dětí s jakoukoliv třetí osobou, změně místa jejich pobytu, odcestování apod. Ze zprávy ochranné služby naopak vyplývá, že dcera odcházela z parkoviště i Billy do školy sama (např. str. 13, 18 či 37 oproti popisu na str. 27, kde se výslovně hovoří o tom, že odešla pro dceru do školy). Žalobce a) dále uvedl, že nebyl důvod nasazovat ochranou službu z období vánočních svátků, když v tu dobu není pravděpodobné, že by byli sledování, neboť jsou doma s rodinou, jezdí po návštěvách a příbuzných.

100. Žalobci si neshodli, kdy a z jakého důvodu měli dostat doporučení k odcestování od ochranné služby. Žalobce a) uvedl, že to bylo na začátku spolupráce, což odpovídá i obsahu výpovědi svědka [příjmení], žalobce b), že doporučení bylo navázáno na ukončení kontra sledování. K odcestování žalobce a) došlo až v období jarních prázdnin, a to po té, co bylo ukončeno kontra sledování, tedy v době, kdy žalobci již neměli kontrolu nad tím, zda dochází k dalšímu sledování či nikoliv. Žalobce b) pak odcestovat po cca měsíci od ukončení kontra sledování. Žádný z žalobců neuvedl žádná opatření, která by měla být na jejich ochranu podnikána v době jejich pobytu v zahraničí, tedy, co by se za dobu jejich pobytu v zahraničí mělo změnit, aby jimi pociťované nebezpečí zaniklo či se alespoň omezilo.

101. Nelze rovněž opominout ani výpověď svědka [příjmení], který uvedl, že úkol, který jim byl zadán, bylo sledování žalobců a ověření, zda jsou a popřípadě kým, sledováni. Uvedl, že neměli za úkol ověřit, zda někdo sleduje i rodinné příslušníky žalobců. Jejich prvotní monitoring situace pak směřoval k prověření zabezpečení [právnická osoba], jejich prostor a dat. Z výpovědi svědka lze rovněž dovodit, že úkolem nebylo poskytnutí osobní ochrany žalobcům (právě potřebou ověřit sledování žalobců jinak, než jejich permanentním sledováním, zdůvodňoval plánování slepých cest a míst, při nichž sledovali žalobce zejména při průjezdu předem známými body a v cílových místech, tak aby nebylo nutné vynakládat značné personální a tím i finanční náklady). Rovněž i to, že k uvedenému kontra sledování došlo více, než měsíc po zajištění GPS lokátorů, svědčí o tom, že žalobci důvod sledování spatřovali zejména v obchodní činnosti [právnická osoba] a nikoliv v důvodech týkajících se jich osobně či jejich rodin.

102. O tom, že žalobci neměli bytostnou, bezprostřední, obavu o své rodiny nasvědčuje i to, že souhlasili s tím, aby slepé cesty byly naplánovány i do místa bydliště tchýně či rodičů, aniž by zároveň zajistili alespoň po určité období jejich ochranu.

103. Ze všech shora uvedených důvodu dospěl soud k závěru, že již samotné zjištění, že je člověk sledován je schopno objektivně vyvolat obavy o život člověka a jeho blízkých, to vše umocněno situací, kdy není známa osoba, jež se sledování dopouští a důvod sledování. Popsaného chování žalobců však nesvědčí o jejich přesvědčení či alespoň akutní obavě, že by důvodem sledování měl být jejich osobní a rodinný život, bezprostřední obava o život manželky, dětí či rodičů, či obava z únosu nebo vydírání spojeného s rodinným životem. Zároveň však žalobci nedali souhlas se svým sledováním, v řízení nebylo prokázané, že by jakkoliv vyprovokovali zájem žalovaného 1) o jejich osoby a to ani v postavení členů statutárního orgánu [právnická osoba] a naopak byla vyvrácena obrana žalovaného 1), že by měl takové informace, které zakládali obavu z jednání žalobců proti veřejnému zájmu.

104. Výši satisfakce soud stanovil s ohledem na uvedené, tedy, že jakékoliv sledování vyvolává obavy, a to i obavy vztahující se k dalším příslušníků užší rodiny (a to i jejich osud, pokud by se člověku něco stalo), avšak v řešeném případě tyto obavy nepřerostly do změny chodu rodiny, do opatření na jejich aktivní ochranu. Soud vzal rovněž v úvahu, že v řízení nebylo prokázáno, že by získané údaje byly předány třetí osobě, využity ve prospěch třetí osoby nebo dány ve veřejnou známost (publikovány). Výši částky soud korigoval i výší částek přiznávaných v případě zveřejnění informací ze soukromí dotčených osob, které se pohybují v řádech desítek tisíc korun, a to i tehdy, jsou-li získány v důsledku neoprávněného sledování (srovnej např. rozhodnutí NS ČR sp.zn. 25 Cdo 149/2020, kdy rozhodnutími soudu byla žalobcům v citované věci přiznána satisfakce ve výši 250 000 Kč za situace, kdy byly o žalobcích zveřejněny informace o tvrzeném mimomanželském poměru doprovozené tajně pořízenými fotografiemi žalobců, a to na základě dlouhodobého sledování a pořizování snímků přímo žalobců). Rozdílnost částky u obou žalobců je dána rozdílností jejich rodinného zázemí, kdy žalobce a) má děti, ochranou službou bylo potvrzeno, že je sledován i při svých cestách s dětmi (do školy apod.), což je objektivně schopno vyvolat nekonkretizovanou obavu, myšlenku, zda se sledování nemůže ohrozit bezpečí dětí.

105. Žalobci a) soud přiznal vůči žalovanému 1) satisfakci ve výši 40 000 Kč a žalobci b) ve výši 35 000 Kč (výrok II. a III. rozsudku). Lhůtu k plnění přiznal soud v souladu s ustanovením § 160 o.s.ř. v délce tří dnů. Ve zbytku požadované částky byla pak žaloba vůči žalovanému 1) zamítnuta. Vzhledem k tomu, že v řízení nebylo prokázáno, že by se na sledování žalobců podílela i žalovaná 2), byla žaloba na úhradu satisfakce proti ní zamítnuta (výrok IV. a V. rozsudku)

106. O náhradě nákladů řízení rozhodoval soud podle § 142 odst. 1 a 2 o. s. ř., a to mezi žalobci na straně jedné a samostatně vůči prvému žalovanému a samostatně vůči druhé žalované na straně druhé. Předmětem řízení byly dva nároky žalobců. Prvním z nich byl požadavek na vydání zdržovacího výroku, zákazu přiblížení žalovaným 1), druhým nárokem byl požadavek na odčinění zásahu do přirozených práv žalobců.

107. V řízení proti žalovanému 1) byli žalobci úspěšní z nároků, tedy žalobci i žalovaný 1) byli v řízení úspěšní a neúspěšní ve shodném poměru a žádnému z nich nárok na náhradu nákladů nevznikl.

108. V případě žalované 2) se žalobci domáhali pouze finančního zadostiučinění. Zde pak byla zcela úspěšná žalovaná 2), které soud přiznal nárok na náhradu nákladů řízení v částce 40 460,54 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč, právní zástupce v řízení zastupoval oba žalované, tedy výše odměny za každý úkon právní pomoci byla ponížena dle § 12 odst. 4 a.t. z částky 3 100 Kč na 2 480 Kč za zastoupení každého z žalovaných. Náklady na zastoupení advokátem jsou tvořeny z úkonů právní služby poskytnutých žalvoané 2), a to z částky 2 480 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t.; 2 480 Kč za vyjádření ve věci samé ze dne 27.7.2021 dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., když podání ve věci 13 C 44/2021 a 13 C 45/2021 byla obsahově shodná (soud však za tento úkon přiznal 2x režijní paušál, neboť toto obsahově shodné podání bylo podáno do v té době dvou samostatných řízení); 2 480 Kč za písemné vyjádření v koncentrační lhůtě ze dne 1.2.2022 dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t.; 4 960 Kč (2 x 2 480 Kč) za účast na jednání soudu dne 18.1.2022 od 9:00 do 11:40 hod dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t;. 9 920 Kč (4 x 2 480 Kč) za účast na jednání soudu dne 15.2.2022 od 9:00 do 15:35 § 11 odst. 1 písm. g) a. t. 4 960 Kč (2 x 2 480 Kč) za účast na jednání soudu dne 15.3.2022 od 9:30 do 12:15) dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t.; 3 600 Kč, tj. dvanácti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., 2 558,46 Kč cestovní náhrada v souvislosti s cestou realizovanou dne o) 18. 1. 2022 náhrada 852,82 Kč za 70 ujetých km v částce 452,82 Kč (36,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2021 Sb. při průměrné spotřebě 4,9 l /100 km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t., o) 15. 2. 2022 náhrada 852,82 Kč za 70 ujetých km v částce 452,82 Kč (36,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2021 Sb. při průměrné spotřebě 4,9 l /100 km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. a o) 15. 3. 2022 náhrada 852,82 Kč za 70 ujetých km v částce 452,82 Kč (36,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2021 Sb. při průměrné spotřebě 4,9 l /100 km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. 7 022,08 Kč daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 33 438,46 Kč.

Poučení