13 C 49/2022-52

Rubrum

Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Drahozalovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátkou [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o určení vlastnictví z titulu odvolání daru takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá určení, že je výlučnou vlastnicí pozemků parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba – rodinný dům [adresa], [obec], stavba stojí na pozemku parc. [číslo] parc. [číslo] zahrada, parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, na pozemku stojí stavba – rodinný dům [adresa], [obec], stavba je součástí pozemku parc. [číslo] parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, na pozemku stojí stavba – rodinný dům [adresa], [obec], stavba je součástí pozemku parc. [číslo] vše zapsáno v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro [anonymizováno], [stát. instituce] na listu vlastnictví [číslo] pro [územní celek], k. ú. [územní celek], se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému k rukám právního zástupce žalovaného do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku 12 342 Kč.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou ze dne [datum] domáhala, že je výlučnou vlastnicí pozemků parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba – rodinný dům [adresa], [obec], stavba stojí na pozemku parc. [číslo] parc. [číslo] zahrada, parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, na pozemku stojí stavba – rodinný dům [adresa], [obec], stavba je součástí pozemku parc. [číslo] parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, na pozemku stojí stavba – rodinný dům [adresa], [obec], stavba je součástí pozemku parc. [číslo] vše zapsáno v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro [anonymizováno], [stát. instituce] na listu vlastnictví [číslo] pro [územní celek], k. ú. [územní celek] (dále jen„ předmětné nemovitosti“). Uvedla, že účastníci byli manželé, jejich manželství bylo uzavřeno dne [datum]. Jelikož jejich manželství bylo zpočátku harmonické, darovala darovací smlouvou [číslo jednací] uzavřenou dne 1. 10. 1998 žalovanému spoluvlastnický podíl o velikosti ideální jedné poloviny k jejich celku na předmětných nemovitostech. Žalobkyně nabyla předmětné nemovitosti do svého výlučného vlastnictví darem od svých rodičů, a proto bylo darovací smlouvou (čl. IV) v jejich prospěch zřízeno věcné břemeno spočívající v doživotním a bezplatném právu užívání části předmětných nemovitostí, a to bytu v přízemí rodinného domu [adresa], v současné době žije již jen matka žalobkyně, které je 90 let. S postupem času se vztahy mezi účastníky začaly zhoršovat, příčinu žalobkyně spatřuje v tom, že žalovaný začal nadměrně požívat alkoholické nápoje a pod vlivem alkoholu žalobkyni a její matku verbálně napadal, odbornou lékařskou pomoc však odmítal. Situace vyvrcholila v roce 2021, kdy v bydlišti účastníků musela ve dnech [datum], [datum] a [datum] zasahovat Policie ČR, a to z důvodu, že žalovaný začal být pod vlivem alkoholu i agresivní, jeho jednání byla přestupkově projednávána. V [měsíc] [rok] bezdůvodně obvinil žalobkyni z krádeže finančních prostředků. Žalobkyně i její matka nesou chování žalovaného velmi těžce, mají ze žalovaného strach, společné soužití je pro ně stresující. Žalobkyně má za to, že takové chování lze kvalifikovat jako hrubé porušení dobrých mravů. Z uvedených důvodů dopisem ze dne [datum] odvolala svůj dar pro nevděk a vyzvala žalovaného k jeho vrácení.

2. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě ze dne [datum] uvedl, že s návrhem žalobkyně nesouhlasí. Potvrdil, že účastníci byli manželé a za trvání manželství uzavřeli darovací smlouvu, na jejímž základě mu žalobkyně darovala spoluvlastnický podíl o velikosti ideální jedné poloviny k předmětným nemovitostem za současného zřízení věcného břemene pro její rodiče. K uzavření darovací smlouvy došlo proto, že se finančně podílel na rekonstrukci rodinného domu, za tím účelem prodal své nemovitosti ve [obec], rekonstrukci účastníci dále společně financovali hypotéčním úvěrem. Dále potvrdil, že vztahy mezi účastníky jsou problematické, nesouhlasil však s tvrzením, že rozvrat manželství zapříčinil výhradně on, hádky byly oboustranné, i žalobkyně se vůči němu vyjadřovala vulgárně. Na základě oznámení žalobkyně v jejich domácnosti opakovaně zasahovala Policie ČR, jeho jednání bylo vyhodnoceno ve čtyřech případech jako přestupek, ze kterých byl uznán vinným. Žalovaný svoji vinu přiznal a svého chování litoval. Ve dvou případech však policie žádné závadné chování nezjistila. Žalovaný se domnívá, že žalobkyně konflikty s ním vyvolávala záměrně, aby měla záminku pro přivolání Policie ČR. Žalovaný připustil, že v minulé době měl osobní problémy, kdy ztratil zaměstnání, které neadekvátně řešil pomocí alkoholu. Jelikož intenzita jeho jednání nebyla taková, aby se jednalo o hrubé porušení dobrých mravů, navrhl žalobu v plném rozsahu zamítnout.

3. Žalobkyně v reakci na vyjádření žalovaného uvedla, že společný úvěr účastníků byl investován do oprav rodinného domu pouze částečně a na rekonstrukci domu se finančně podíleli i její rodiče. Trvala na tom, že hlavní příčinou rozvratu jejich manželství byla závislost žalovaného na alkoholu, která se stále stupňuje, žalovaný podle žalobkyně vede již několik let trvale nezřízený život. Naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva k předmětným nemovitostem spatřuje ve skutečnosti, že změnu vlastnického práva lze v katastru nemovitostí provést pouze na základě pravomocného rozhodnutí soudu.

4. Při jednání dne [datum] účastníci setrvali na svých stanoviscích. Žalobkyně upřesnila, že hrubé chování žalovaného se začalo stupňovat zhruba od roku 2017, pod vlivem alkoholu ji napadl nejen slovně, ale i fyzicky (držel ji pod krkem), dále rozbíjel nábytek. Policii volala až v roce 2019, kdy byl žalovaný odvezen na protialkoholní záchytnou stanici. Přesná data jednotlivých útoků si nepamatuje, jednalo se o chování v podstatě soustavné. Doplnila, že policie zasahovala v bydlišti účastníků také dne [datum]. Žalovaný uznal, že jeho chování nebylo vhodné, trval však na tom, že nedosahovalo takové intenzity, že by bylo v rozporu s dobrými mravy.

5. Z přílohového spisu Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou sp. zn. 10 C 278/2021, zejména z protokolu o jednání a rozsudku Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou č. j. 10 C 278/2021-28 ze dne 6. 1. 2022, který nabyl právní moci dne [datum], ve znění opravného usnesení Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou č. j. 10 C 278/2021-36 ze dne 18. 2. 2022, soud zjistil, že manželství účastníků uzavřené dne [datum] bylo uvedeným rozsudkem k návrhu žalobkyně rozvedeno. Žalovaný měl původně zájem na obnovení společného soužití, později se k podanému návrhu na rozvod manželství připojil. Soud vycházel ze zjištění, že problémy mezi účastníky trvají 10 let, 3-4 roky bydlí odděleně, a to každý v jiném pokoji. Dle shodných tvrzení účastníků (resp. tvrzení žalobkyně, proti kterému žalovaný nic nenamítal) byla hlavní příčina rozvratu manželství shledána v nadměrném požívání alkoholu na straně žalovaného a s tím spojeným nevhodným chováním vůči žalobkyni.

6. Z darovací smlouvy uzavřené dne [datum] mezi žalobkyní jako dárkyní a žalovaným jako obdarovaným soud zjistil, že byla uzavřena smlouva, jejímž předmětem bylo darování spoluvlastnického podílu o velikosti ideální jedné poloviny vzhledem k celku k předmětným nemovitostem žalobkyní žalovanému. Současně bylo zřízeno věcné břemeno bydlení pro rodiče žalobkyně.

7. Z výpisu z katastru nemovitostí pro [list vlastnictví] pro k.ú. [územní celek] a [územní celek] soud zjistil, že účastníci jsou vedeni jako spoluvlastníci předmětných nemovitostí, žalobce i žalovaný vlastní spoluvlastnický podíl o velikosti ideální jedné poloviny vzhledem k celku. Na předmětných nemovitostech vázne zástavní právo smluvní ve prospěch [právnická osoba]

8. Z listiny datované dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně odstoupila od darovací smlouvy uzavřené dne [datum] a domáhala se vrácení daru (spoluvlastnického podílu o velikosti ideální jedné poloviny vzhledem k celku k předmětným nemovitostem) pro nevděk. Žalobkyně spatřuje důvody odvolání daru v chování žalovaného, a to v nadměrném požívání alkoholu a tím se zhoršujícím chováním k žalobkyni a její matce, v důsledku dané situace se podstatně zhoršil i její zdravotní stav, chování žalovaného považuje za hrubé porušení dobrých mravů. Rekapitulovala konkrétně jednotlivé případy v roce 2021 ve dnech [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno], kdy byla pro vulgární napadání žalovaným nucena přivolat policii a poukázala na to, že ji žalovaný dne [datum] ústně obvinil z krádeže částky 300 000 Kč, které pak přivolaná hlídka policie u žalovaného našla.

9. Z kupní smlouvy o převodu vlastnictví k nemovitostem uzavřené dne [datum] mezi žalovaným jako prodávajícím a [jméno] [příjmení], narozenou [datum], jako kupující, bylo zjištěno, že byla uzavřena smlouva, jejímž předmětem byl převod vlastnictví k domu [adresa] a pozemku parc. [číslo] k.ú. [obec] (podrobněji specifikováno v čl. I této smlouvy) za dohodnutou kupní cenu ve výši 450 000 Kč.

10. Ze zprávy Policie ČR, [stát. instituce], Obvodní oddělení [obec] ze dne [datum] a z úředního záznamu Policie ČR, Krajské ředitelství policie Kraje [obec], Obvodní oddělení [obec] ze dne [datum] soud zjistil, že policejní hlídka zasahovala v bydlišti účastníků (na adrese [adresa žalovaného a žalobkyně]) celkem v 5 případech. V prvním případě dne [datum] žalovaný v silně podnapilém stavu slovně nadával žalobkyni a své nevlastní dceři [jméno] [příjmení], jeho rozčilení se stupňovalo a začal mlátit s dveřmi v domě, nevlastní dcera jednání žalovaného dále řešit nechtěla, protože se jí nijak nedotklo. Dále byla policejní hlídka volána dne [datum], kdy žalovaný chodil po požití alkoholu po domě, bouchal s dveřmi a žalobkyni vulgárně nadával. Ke škodě na majetku ani k fyzickému napadení nedošlo. Třetí incident se odehrál dne [datum], kdy žalovaný bouchal s nádobím a dveřmi, žalobkyni říkal, že udělá peklo a nebude topit, hodil jí na postel jeho snubní prsten a vulgárně nadával žalobkyni i její matce. K dalšímu konfliktu došlo dne [datum], kdy žalovaný v podnapilém stavu žalobkyni vulgárně nadával a několikrát hodil s nádobím v kuchyni. Škoda na majetku nevznikla. Dne [datum] žalobkyně policii uvedla, že žalovaný je v podnapilém stavu, nadával. Žalovaný policejní hlídce uvedl, že mají s žalobkyní dlouhodobé problémy a ona na něj opakovaně volá policii, žalobkyni nic neudělal, nenadával jí. Žalovaný se v přítomnosti policejní hlídky choval slušně, kultivovaně a nejevil známky ovlivnění alkoholem, proto bylo upuštěno jak od dechové zkoušky, tak od převozu na PZS v [obec]. V uvedených případech nedošlo ke škodě na majetku či fyzickému napadení ze strany žalovaného. Všechna jednání žalovaného byla kvalifikována jako přestupek proti občanskému soužití a byla oznámena k projednání na přestupkovou komisi [stát. instituce].

11. Z obsahu Městského úřadu Žďár nad Sázavou sp. zn. OP2/685/19 soud zjistil, že při incidentu dne [datum] bylo žalovanému dechovou zkouškou zjištěno 2,13 ‰ alkoholu v dechu. Žalobkyně policii uvedla, že ji žalovaný v opilosti vulgárně napadal, dlouhodobé spory jsou způsobeny tím, že konzumuje alkoholické nápoje, když je střízlivý, tak žádné problémy nejsou. O Vánocích 2018 žalovaný prokopnul dveře v pokoji, ale to byl naštvaný, nikdy v minulosti nedošlo k fyzickému napadení ani jinému vyhrocení situace. Incidentu byla přítomna [jméno] [příjmení], dcera matky, která uvedla, že žalovaný je její nevlastní otec, má s ním dlouhodobé spory, potvrdila, že se účastníci hádali, když za nimi přišla, začal jí žalovaný vulgárně napadat, jeho jednání se jí osobně nedotklo. Na místo byla přivolána ZZS, následně byl žalovaný převezen na PZS v [obec]. Podezření z přestupku proti občanskému soužití bylo oznámeno Městskému úřadu Žďár nad Sázavou, usnesením správního orgánu č. j. OP2/685/19 ze dne 3. 1. 2020 OP2/685/19 ze dne 3. 1. 2020, byla věc odložena, neboť žalobkyně ani její dcera [jméno] [příjmení] nedaly souhlas k zahájení řízení o přestupku.

12. Z obsahu spisu Městského úřadu Žďár nad Sázavou sp. zn. OP2/387/21, ke konfliktu dne [datum], soud zjistil, že žalovaný žalobkyni vulgárně napadal, žalobkyně potvrdila, že jí ani nikoho jiného z rodiny žalovaný nikdy fyzicky nenapadl. Žalovaný byl rozhodnutím Městského úřadu Žďáru nad Sázavou, odbor majetkoprávní č. j. OP2/387/21 ze dne 15. 2. 2022 uznán vinným z úmyslného spáchání třech přestupků proti občanskému soužití podle § 7 odst. 1 písm. a) a § 7 odst. 1 písm. c) bod 4 zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích (dále jen„ přestupkový zákon“), kterých se dopustil tím, že žalobkyni a její matku úmyslně vulgárně napadal a dále tím, že chodil po domě, úmyslně bouchal s dveřmi a při tom vulgárně nadával. Správní orgán vzal za prokázané, že obviněný se takto choval proto, že byl frustrován z toho, že s ním žalobkyně nekomunikuje a požádala o rozvod, úmyslně jí tak začal nadávat a urážet ji, následně došlo k hádce. Žalovaný tímto chováním řeší dlouhodobě špatné vztahy mezi účastníky, jelikož spolu nekomunikují, vznikají nedorozumění a konflikty. Žalovaný neměl ke dni [datum] žádný záznam v evidenci přestupků. Nebylo prokázáno, zda byl žalovaný pod vlivem alkoholu či nikoliv. Za spáchané přestupky mu byl uložen správní trest pokuty ve výši 3 000 Kč.

13. Z rozhodnutí Městského úřadu Žďár nad Sázavou č. j. OP2/555/21 ze dne 30. 5. 2022 bylo zjištěno, že žalovaný byl uznán vinným ze čtyř přestupků proti občanskému soužití podle § 7 odst. 1 písm. a) a § 7 odst. 1 písm. c) bod 4 přestupkového zákona, kterých se dopustil ve dnech [datum] a [datum] v rodinném domě [adresa]. Prvních dvou přestupků se dopustil dne [datum] tím, že žalobkyni ublížil na cti tím, že hodil svůj snubní prsten na postel a přitom žalobkyni vulgárně nadával a dále úmyslně narušil občanské soužití tak, že se vůči žalobkyni dopustil hrubého jednání, kdy bouchal s nádobím a dveřmi a přitom žalobkyni říkal, že udělá peklo, že nebude v předmětném rodinném domě topit, a slovně urážel matku žalobkyně. Třetího a čtvrtého přestupku se žalovaný dopustil dne [datum] tím, že úmyslně žalobkyni ublížil na cti tím, že jí jiným způsobem hrubě urazil, neboť jí v podnapilém stavu vulgárně nadával a dále tím, že úmyslně narušil občanské soužití tak, že se vůči žalobkyni dopustil jiného hrubého jednání, neboť v podnapilém stavu v kuchyni rodinného domu po žalobkyni házel nádobím. Za spáchání uvedených čtyř přestupků mu byl uložen správní trest pokuty ve výši 5 000 Kč. Žalovaný v rámci svého výslechu uvedená jednání připustil, projevil nad nimi účinnou lítost a omluvil se za ně. Ke způsobu spáchání přestupků žalovaného správní orgán konstatoval, že je ve formě nepromyšleného jednání, kdy žalovaný pouze reagoval na vzniklé spory se žalobkyní, kdy účastníci byli v té době v rozvodovém řízení. Za přitěžující okolnost správní orgán považoval skutečnost, že žalovaný se všech čtyř přestupkových jednání dopustil ve stavu pod vlivem alkoholu, který si přivodil sám (dne [datum] bylo orientační dechovou zkouškou žalovanému zjištěno 2,03 ‰ alkoholu v dechu). Nebyly shledány důvody pro vykázání žalovaného ze společné domácnosti.

14. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný tento skutkový stav. Manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum], rozvedeno bylo rozsudkem Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou ze dne 6. 1. 2022, č. j. 10 C 278/2021-28, který nabyl právní moci dne [datum]. Za trvání manželství žalobkyně darovala žalovanému spoluvlastnický podíl v rozsahu jedné ideální poloviny k předmětným nemovitostem, zároveň bylo zřízeno věcné břemeno dožití ve prospěch rodičů žalobkyně k užívání části předmětných nemovitostí. Účastníci užívají dosud, tedy i po rozvodu jejich manželství, předmětné nemovitosti společně, bydlí zde i matka žalobkyně. Vztahy mezi účastníky se v průběhu manželství postupně zhoršovaly, k výraznému zhoršení došlo poté, co žalovaný přišel o zaměstnání a začal v nadměrném množství požívat alkoholické nápoje, což bylo i hlavní příčinou rozvratu manželství. Mezi účastníky i mezi žalovaným a matkou žalobkyně docházelo buď k oboustranným hádkám, nebo naopak mezi sebou vůbec nekomunikovali. Tvrzení žalobkyně, že tento stav trvá od roku 2017, zůstalo pouze v obecné rovině, prokázáno bylo v roce 2019 a dále od roku 2021. Žalovaný se především pod vlivem alkoholu opakovaně o žalobkyni a její matce vyjadřoval vulgárně, v domě bouchal dveřmi. Jeho jednání byla ve dnech [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] řešena za účasti Policie ČR, kterou přivolala žalobkyně, všechna jednání byla následně postoupena k projednání přestupkové komisi [stát. instituce]. Projednání události ze dne [datum] bylo odloženo, protože žalobkyně ani její dcera nedaly souhlas k zahájení řízení o přestupku. Žalovaný byl shledán vinným spácháním přestupků ublížení na cti a narušení občanského soužití při incidentech ze dne [datum], [datum] a [datum], byl mu dvakrát uložen trest pokuty. Mezi účastníky v každém z těchto případů došlo k hádce, žalovaný označil žalobkyni, popř. její matku, vulgárními výrazy, k tomu dne [datum] a [datum] bouchal dveřmi a nádobím, dne [datum] nádobím házel. Uloženou pokutu uhradil, svého jednání litoval, vysvětlil, že takto nevhodně se choval pod vlivem tíživých okolností rozvodového řízení, které nesl těžce. Incident ze dne [datum] je řešen v přestupkovém řízení, které dosud neskončilo. Hlídka Policie ČR na místě nezjistila, že by žalovaný byl pod vlivem alkoholu. V průběhu hádek nikdy nedošlo k fyzickému napadení, žalovaný nebyl ze společného bydliště policií vykázán. Dne [datum] žalovaný na policii nahlásil krádež finančních prostředků v částce 300 000 Kč, uvedený obnos byl následně policií v jeho věcech nalezen.

15. Darovací smlouva mezi účastníky byla uzavřena dne [datum], tedy za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění do [datum] (dále jen„ o.z.“) a k jednání žalovaného, pro které se žalobkyně domáhá vrácení daru, došlo až za účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ n.o.z.“). Podle § 3028 odst. 1 n.o.z. tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Podle § 3028 odst. 3 n.o.z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

16. Byla-li darovací smlouva uzavřena před 1. 1. 2014, je nutné nárok na vrácení daru vždy poměřovat o.z., i když k „ nemravnému“ chování obdarovaného (žalovaného), pro které dárce (žalobkyně) žádá vrácení daru, došlo až po 1. 1. 2014. Právo dárce žádat obdarovaného o vrácení daru a tomu odpovídající povinnost obdarovaného dar vrátit je totiž úzce spjato se samotnou darovací smlouvou, a pokud by tato uzavřena nebyla, resp. pokud by dárce obdarovanému dar neposkytl, nemohlo by mu (logicky vzato) nikdy vzniknout ani právo požadovat jeho vrácení. Právo dárce na vrácení daru a tomu odpovídající povinnost obdarovaného dar vrátit tedy nevznikají samy o sobě (nejde o typické právo a povinnost sui generis), ale již při uzavření darovací smlouvy. Zákonem nastavené podmínky pro vrácení daru jsou součástí okolností, za kterých se darovací smlouva uzavírá, a nemohou proto být později bez ohledu na vůli smluvních stran měněny novou právní úpravou mající dopad na právní poměr založený darovací smlouvou. Za situace, kdy byla darovací smlouva uzavřena před 1. 1. 2014, vzniklo legitimní očekávání, že dárce se bude moci kdykoli v budoucnu domáhat vrácení daru jen za splnění určitých, v době uzavření smlouvy oběma známých, podmínek uvedených v § 630 o.z. Akceptací jiného názoru by došlo k nepřiměřenému narušení zásady ochrany nabytých práv účastníků, kteří při založení právního poměru (darování) vycházeli z určitého legitimního očekávání a nemohli jakkoli ovlivnit či předvídat, že dojde ke změně právní úpravy ve vztahu k vrácení daru. I když důvod vedoucí ke ztrátě obdarovaným nabytého vlastnického práva z iniciativy dárce nebyl v darovací smlouvě výslovně sjednán, vyplýval přímo ze zákona (viz. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 387/2021 ze dne 27. 4. 2021, rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2339/2019 ze dne 31. 3. 2020).

17. Podle § 630 o.z. dárce se může domáhat vrácení daru, jestliže se obdarovaný chová k němu nebo členům jeho rodiny tak, že tím hrubě porušuje dobré mravy.

18. Dle § 80 o.s.ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

19. Soud v první řadě posuzoval, zda žalobkyně prokázala existenci jejího naléhavého právního zájmu na určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není ve smyslu § 80 o.s.ř. Jedinou formou, kterou lze dosáhnout případného uvedení do stavu před darováním, tak jak vyplývá z ustanovení § 630 o.z., je žaloba určovací (nikoliv žaloba na vyklizení nemovitosti). Vlastník nemovitosti, který daroval podíl na této nemovitosti (žalobkyně), tak má po uplatnění práva na vrácení daru naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva (viz. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 137/2002 ze dne 29. 4. 2002).

20. K zániku právního vztahu z darování, tj. obnově vlastnictví dárce k věci, dojde na základě dvou na sebe navazujících právních skutečností, a to kvalifikovaného hrubého porušení dobrých mravů chováním obdarovaného vůči dárci, popř. členům jeho rodiny, a na základě jednostranného právního úkonu dárce vůči obdarovanému, kterým se domáhá vrácení daru. Je přitom nezbytné, aby dárce v právním úkonu směřujícím k vrácení daru uvedl konkrétní skutečnosti, v nichž spatřuje hrubé porušení dobrých mravů obdarovaným vůči němu nebo členům jeho rodiny. Jen tak, při současném splnění zákonných předpokladů podle § 630 o.z., nastanou zamýšlené právní účinky jednostranného hmotněprávního úkonu dárce, tj. zrušení darovací smlouvy a obnovení jeho vlastnictví ex nunc - okamžikem, kdy jeho projev vůle došel obdarovanému (viz. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 1620/2001 ze dne 12. 12. 2002, rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 767/2011, ze dne 27. 9. 2012). Žalobkyně tuto podmínku splnila, ve výzvě ze dne [datum] uvedla konkrétní jednání žalovaného ve dnech [datum], [datum], [datum] a [datum].

21. Při právním posouzení je třeba vycházet z toho, že podmínky vrácení daru podle § 630 o.z. nenaplňuje jakékoliv nevhodné chování obdarovaného, pouhý nevděk, ojedinělý exces v chování obdarovaného, případně reakce na nevhodné chování dárce. Musí se jednat o takové chování, které s ohledem na všechny okolnosti konkrétního případu lze kvalifikovat jako hrubé porušení dobrých mravů. Nejvyšší soud ve svých rozhodnutích opakovaně vyložil pojem„ rozpor s dobrými mravy“, jakož i kvalifikaci hrubého porušení dobrých mravů. Pojmem dobré mravy, lze rozumět souhrn společenských, kulturních a mravních norem, jež v historickém vývoji osvědčují jistou neměnnost, vystihují podstatné historické tendence, jsou sdíleny rozhodující částí společnosti a mají povahu norem základních. Aplikace § 630 o.z. je pak na místě v případě takového závadného chování obdarovaného, které z hlediska svého rozsahu a intenzity nevzbuzuje žádné pochybnosti o jeho kolizi s dobrými mravy. Obvykle jde o porušení značné intenzity nebo o porušování soustavné, a to ať už fyzickým násilím, hrubými urážkami, neposkytnutím potřebné pomoci apod. Ne každé chování, které není v souladu se společensky uznávanými pravidly slušného chování ve vzájemných vztazích mezi lidmi, naplňuje znaky § 630 o.z.; předpokladem aplikace tohoto ustanovení je kvalifikované porušení morálních pravidel konkrétním chováním obdarovaného, jehož stupeň závažnosti je hodnocen podle objektivních kritérií, a nikoliv jen podle subjektivního názoru dárce (viz. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2425/98, ze dne 28. 11. 2000, usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 1302/2007 ze dne 26. 6. 2009, usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 3053/2008 ze dne 30. 10. 2008, rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2781/2009 ze dne 25. 1. 2011).

22. Po právním zhodnocení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že návrh žalobkyně není důvodný. Byť bylo prokázáno, že žalovaný se vůči žalobkyni ve dnech [datum], [datum], [datum] a [datum] choval v rozporu se zásadami slušného chování, kdy jí, popř. její matku označoval velmi vulgárními výrazy a bouchal při tom v domě dveřmi a nádobím, nedosahuje ani v jednom případě takové chování dostatečné intenzity, aby ho bylo s ohledem na všechny okolnosti daného případu možno kvalifikovat jako hrubé porušení dobrých mravů. Vztahy mezi účastníky, včetně vztahu mezi žalovaným a matkou žalobkyně, dlouhodobě nejsou bezproblémové, kdy jednou z příčin dalšího zhoršování těchto vztahů bylo požívání alkoholu žalobcem, které bylo následně i hlavním důvodem rozvodu manželství. Napjaté vztahy se na jedné straně projevovaly oboustrannými hádkami ohledně domu a zahrady, nebo na straně druhé úplnou absencí jakékoliv komunikace. Toto vyplývá z řízení vedených před přestupkovou komisí [stát. instituce] i z rozvodového řízení účastníků. Napětí mezi účastníky vyvrcholilo v roce 2021, neboť k návrhu žalobkyně bylo zahájeno rozvodové řízení, žalovaný s rozvodem manželství zpočátku nesouhlasil (konkrétně konflikt, k němuž došlo dne [datum], byl reakcí žalovaného na podání uvedeného návrhu). Konkrétní chování žalovaného v rozporu s dobrými mravy bylo prokázáno ve čtyřech incidentech ve dnech [datum], [datum], [datum] a [datum], ve zbytku zůstalo pouze v rovině obecného tvrzení vzájemných neshod. V průběhu žádné z těchto čtyř událostí nedošlo k fyzickému napadení, žalovaný nebyl Policií ČR z místa bydliště vykázán, je však zcela bez pochyby, že žalovaný se choval v rozporu s dobrými mravy a porušil základní pravidla slušného mezilidského chování. Žádná, byť i tíživá situace, nemůže být řešena vulgárním a urážejícím vyjadřováním o druhé straně, zvlášť když jde o osoby žijící ve společné domácnosti. Přesto prokázané verbální vulgarity, obsahující sice hrubé urážky, ale nikoliv např. výhružky spácháním trestného činu, a bouchání dveřmi či nádobím v jednom případě v roce 2019 a ve třech případech v roce 2021 nenaplňují znaky hrubého porušení dobrých mravů. Nic na tom nemění ani skutečnost, že žalobkyně nadávky žalovaného subjektivně vnímá velmi úkorně, což je pochopitelné. Soud zohlednil, že ke konfliktům a hádkám dochází vzájemně, obě strany spatřují v chování druhého naschvály. V jednotlivých prokázaných skutcích soud neshledal ani soustavnost z časového hlediska, dle názoru soudu 3 incidenty v jednom kalendářním roce takovou podmínku nenaplňují. Jednání žalovaného spočívající v oznámení ztráty finanční částky ve výši 300 000 Kč sice mohlo ze subjektivního pohledu žalobkyně působit jako ponižování, avšak z objektivního hlediska se nejedná o chování, které by zjevně porušovalo dobré mravy.

23. Tvrzení žalobkyně, že žalovaný vede v důsledku své závislosti na alkoholu trvale nezřízený život, nebylo prokázáno. Právní otázku výkladu pojmu„ trvalé vedení nezřízeného života“ řešil Nejvyšší soud v rozsudku sp. zn. 21 Cdo 190/2010 ze dne 24. 11. 2011, kdy dospěl k závěru, že za vedení nezřízeného života lze označit takové chování, které evidentně vybočuje z rámce obecné představy o chování v souladu s dobrými mravy, zejména závislost na alkoholu, drogách nebo hazardních hrách, zanedbání povinné výživy, zadlužování bez zjevné možnosti dluhy splácet, opatřování prostředků k životu nekalým způsobem, trvalé vyhýbání se práci či promrhávání rodinného majetku apod. O trvalé vedení nezřízeného života pak půjde v takových případech, kdy chování bude vykazovat známky kontinuálnosti (tedy nikoli jen nahodilosti či ojedinělosti) a dlouhodobosti, kdy již zpravidla nebude možné očekávat návrat k běžnému způsobu života tak, jak je vnímán většinovou společností. V posuzovaném případě nebylo prokázáno, že by žalovaný dlouhodobě a kontinuálně nadměrně užíval alkohol.

24. Z uvedených důvodů soud dospěl k závěru, že k účinnému odstoupení od darovací smlouvy nedošlo a vlastnické právo k předmětnému podílu na nemovitých věcech nadále svědčí žalovanému, proto žalobu v celém rozsahu zamítl.

25. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že právo na jejich náhradu přiznal žalovanému, který měl ve věci plný procesní úspěch. Tarifní hodnota ve sporu o určení vlastnictví dle § 9 odst. 4 písm. b) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) činí 50 000 Kč Náklady řízení ve výši 12 342 Kč představují náklady právního zastoupení sestávající z mimosmluvní odměny ve výši 9 300 Kč za tři úkony právní služby a 3 100 Kč (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě, účast u jednání dne [datum]) dle § 11 odst. 1 písm. a), d), g) advokátního tarifu, z náhrady hotových výdajů spojenými s uvedenými úkony ve výši 900 Kč (3 x 300 Kč) podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu a z částky 2 142 Kč jako náhrady daně z přidané hodnoty v souladu s ustanovením § 137 odst. 1, 3 o.s.ř.. Dle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalobkyně povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalovaného.

Poučení