13 C 549/2009- 419

Rubrum

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl soudkyní JUDr. Ivou Kučerovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] sídlem [adresa žalobkyně] zastoupená advokátem JUDr. [jméno] [příjmení], sídlem [adresa] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] sídlem [adresa žalované] za účasti vedlejšího účastníka na straně žalovaného [název vedlejší účastnice], [IČO], sídlem [adresa vedlejší účastnice] zastoupená advokátem JUDr. [jméno] [příjmení], sídlem [adresa] o povolení nezbytné cesty jako služebnosti takto:

Výrok

I. Návrh žalobkyně na povolení nezbytné cesty jako služebnost pro vlastníka nemovitých věcí – pozemku parcelní [číslo] o výměře 741m (zastavěná plocha a nádvoří) jehož součástí je stavba čp [číslo] (objekt občanské vybavenosti) a pozemku parcelní [číslo] o výměře 453m (ostatní plocha) vše v katastrální území Brná nad Labem obec Ústí nad Labem vedené na [list vlastnictví] Katastrálním úřadem pro Ústecký kraj, katastrální pracoviště Ústí nad Labem přes pozemky žalovaného 1) – parcela [číslo] o výměře 2171m (ostatní plocha), pozemek parcelní [číslo] o výměře 96m (ostatní plocha), vše v katastrální území Brná nad Labem obec Ústí nad Labem vedené na [list vlastnictví] Katastrálním úřadem pro Ústecký kraj, katastrální pracoviště Ústí nad Labem dle geometrického plánu [číslo] vypracovaného GEOVOT, [jméno] [příjmení], [ulice a číslo], [obec], úředně ověřeným oprávněným zeměměřickým inženýrem Ing. [jméno] [příjmení] dne [datum], se zamítá

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na nákladech řízení částku 5 400 Kč, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit vedlejšímu účastníkovi k rukám zástupce vedlejšího účastníka na nákladech řízení částku 45 310,87 Kč, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně zahájila řízení žalobou doručenou Okresnímu soudu v Ústí nad Labem ve věci 13 C 165/2008, v níž se domáhala určení, že nabyla vydržením právo cesty odpovídajícího věcnému břemeni přes pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] v k. ú. [část obce] nad [příjmení] k budově [adresa] na pozemku parc. [číslo] parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] k budově bez č. p./č. e. – objekt občanské vybavenosti ležící na pozemku parc. [číslo]. Dále navrhla vydání rozsudku, kterým se zřídí věcné břemeno spočívající v právu cesty k budově [adresa] na pozemcích shora označených.

2. Usnesením ze dne 21. 8. 2009, č. j. 13 C 165/2008-144 soud vyloučil řízení o návrhu žalobkyně na zřízení věcného břemene spočívající v právu cesty k budově [adresa] k samostatnému řízení. Věc je projednávána pod spisovou značkou 13 C 549/2009.

3. Skutkové okolnosti žalobkyně vylíčila tím, že na základě kupní smlouvy ze dne [datum] se stala vlastníkem budovy [adresa] na pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] budovy bez č. p./č. e. ležící na pozemku parc. [číslo] která není v evidenci katastru nemovitostí, všechny nemovitosti v k. ú. [část obce] nad [příjmení]. Nemovitosti nemají samostatný přístup, jsou součástí areálu termálního koupaliště, ve kterém ostatní nemovitosti včetně pozemku, přes které je možný přístup k předmětným nemovitostem, vlastní žalovaný. Přístupová cesta k nemovitostem se nachází na pozemcích parc. [číslo] parc. [číslo] které jsou ve vlastnictví žalovaného. Jiná přístupová cesta k budovám, než přes uvedené pozemky ve vlastnictví žalovaného, není z hlediska dispozice celého areálu možná ani účelná, když tento přístup byl nerušeně užíván po dobu 20 let. Nemovitost, resp. budova [adresa] je restaurace, přičemž k tomuto účelu chtěl nemovitost užívat v souladu s kolaudačním rozhodnutím ze dne [datum], jak žalobkyně, tak i jeho pozdější nájemci. Žalobkyně, resp. nájemci nemohou objekt restaurace využívat k účelu, k němuž byl kolaudován, neboť není k objektu zajištěn přístup. Navíc žalovaný možný přístup zcela vyloučil, když na základě územního rozhodnutí vydaného dne [datum], stavebním odborem Magistrátu města Ústí nad Labem k návrhu vedlejšího účastníka byl postaven plot na pozemku parc. [číslo] který přímo sousedí s pozemky parc. [číslo] [číslo] na nichž se nachází stavba restaurace ve vlastnictví žalobkyně. Uvedený plot zcela znemožnil přístup do restaurace vchodem pro hosty, tzn. že objekt restaurace je přístupný pouze vchodem pro zaměstnance, který hosté nemohou užívat pro rozpor s hygienickými předpisy. Stavba plotu je nesmyslná, jejím jediným cílem bylo právě zahradit vchod pro hosty restaurace. Žalobkyně nemůže vykonávat svá vlastnická práva, domáhá se proto zřízení věcného břemene, resp. s ohledem na změnu právní úpravy občanského zákoníku povolení nezbytné cesty jako služebnosti. Žalobní petit žalobkyně specifikovala podáním ze dne [datum] (došlo soudu dne [datum]), včetně zpracovaného geometrického plánu dle specifikace uvedené ve výroku tohoto rozsudku I.

4. Žalovaný a vedlejší účastník se žalobou nesouhlasili, navrhli zamítnutí. Své procesní stanovisko nezměnili v průběhu řízení, byť se účastníci pokusili o mimosoudní řešení věci. Smír se však nezdařil.

5. Žalovaný shodně s vedlejším účastníkem poukázali na to, že nejsou splněny zákonné podmínky pro povolení nezbytné cesty, neboť to neumožňuje zákonná úprava § 1032 odst. 2 obč. zák., dle kterého nelze povolit nezbytnou cestu přes prostor uzavřený za tím účelem, aby do něj cizí osoby neměly přístup, ani přes pozemek, kde veřejný zájem brání takovou cestu zřídit. Areál koupaliště, který sousedí s pozemky ve vlastnictví žalobkyně, je areálem uzavřeným, který má omezenou provozní dobu, a to pouze přes letní sezonu, kdy se jedná o veřejné koupaliště v [obec]. Areál je provozován vedlejším účastníkem za podmínek přesně stanovených, zejména v provozním řádu koupaliště a v návštěvním řádu. Povolením nezbytné cesty by nastala situace, kdy by nekontrolovaně mohly osoby vstupovat do areálu koupaliště, aniž by k tomu byly oprávněny. Nemovitost ve vlastnictví žalobkyně řadu let chátrá, není jako restaurace využívána. Navíc žalobkyně má možnost přístupu z veřejné komunikace. Provedením určitých stavebních úprav by bylo možno zřídit další vchod, pokud žalobkyně má za to, že vchodem pro zaměstnance by nebylo možno, aby vstupovala veřejnost, tedy hosté restaurace, případně pouze rozšíření stávajících vstupních dveří přístup pro hosty vytvořit. Pokud žalovaný přistoupil k oplocení areálu, tak z důvodu, že docházelo k porušování předpisů ze strany osob, návštěvníků restaurace, do areálu koupaliště, vznikal nepořádek, případně další závadné situace, na které žalovaný reagoval právě umístěním plotu, aby zabránil dalším negativním jevům. Nelze žalovaného jako vlastníka sousedního pozemku nadměrně omezovat ve vlastnickém právu. Navrhli zamítnutí žaloby.

6. Žalobkyně setrvala na podané žalobě a zdůraznila, že jediný přístup k nemovitosti je možný přes pozemky žalovaného. Nemovitosti byly kolaudovány a vždy sloužily jedinému účelu – provozování restaurace. K plnění tohoto účelu je však nezbytný přístup vchodem k tomu určeným. Takový přístup žalobkyně zajištěný nemá. Nelze na něj přenášet povinnost vybudovat přístup, neboť by to znamenalo vysoké náklady. Žalobkyně dále podtrhla, že restaurace v budovách žalobkyně fungovala bezproblémově až do května 2008. Nelze po ní spravedlivě a důvodně žádat, aby zcela změnila dispozici svého objektu a celý objekt přebudovala tak, aby vznikly nové stavební otvory umožňující užívání objektu pro účely restaurace v souladu s platným kolaudačním rozhodnutím. Budova žalobkyně byla od jejího zkolaudování součástí veřejného areálu koupaliště. Areál není trvale uzavřený a střežený. Hygienické předpisy neumožňují, aby stejným vchodem vstupovali do restaurace personál restaurace a současně návštěvníci restaurace. Restaurace nemůže být podle zvláštních předpisů provozována bez zpřístupnění hlavního vchodu, kdy ke vstupu brání oplocení zřízené žalovaným.

7. Usnesením podepsaného soudu ze dne 7. 2. 2012, č. j. 13 C 549/2009-162 bylo řízení přerušeno za účelem vyčkání pravomocného skončení řízení ve věci vedené pod spisovou značkou 13 C 165/2008. Ve věci 13 C 165/2008 byla řešena otázka, zda žalobkyně nabyla právo odpovídající věcnému břemeni vydržením.

8. O návrhu žalobkyně na určení, že nabyla právo odpovídající věcnému břemeni vydržením, bylo rozhodnuto pravomocně rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 8. 6. 2017 č. j. 9 Co 355/2016-465, kterým byl změněn rozsudek Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 30. 11. 2015 č. j. 13 C 165/2008-399. Žaloba na určení, že žalobkyni svědčí právo průchodu odpovídající věcnému břemeni přes pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] v k. ú. [část obce] nad [příjmení] v rozsahu nezbytném k provozování restaurace byla zamítnuta.

9. Usnesením Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 24. 8. 2017, č. j. 13 C 549/2009-214 byl rozhodnuto o pokračování v přerušeném řízení, neboť překážka pro kterou bylo řízení přerušeno, odpadla. Věc 13 C 165/2008 byla pravomocně skončena.

10. Usnesením Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 4. 12. 2017, č. j. 13 C 549/2009-231 soud vyhověl návrhu účastníků a řízení přerušil podle § 110 o. s. ř., neboť se pokusili o vyřešení věci mimosoudní cestou.

11. Žalovaný podal návrh na pokračování v řízení, neboť věc se nepodařilo smírnou cestou vyřešit.

12. Soud pokračoval v řízení. [příjmení] dokazování. Poskytl účastníkům časový prostor pro opětovné mimosoudní řešení věci, tak jak avizovali u jednání dne [datum]. Smír se nezdařil. Žalobkyně setrvala na podané žalobě a doplnila, že věcné břemeno požadované má rozlohu 99,12 m2, což by zatěžovalo žalovaného na jeho pozemcích v 10 %. Aktuálně nemovitost nemůže žalobkyně užívat z důvodu bránění v přístupu, nemovitost chátrá, ztrácí na hodnotě. Nemůže být provozována, nejsou prováděny žádné stavební práce ani jiné úpravy. K jednání dne [datum] se žalobkyně nedostavila. Soud jednal v její nepřítomnosti, jakož i v nepřítomnosti právního zástupce, který byl o jednání vyrozuměn. Termín vzal na vědomí u jednání dne [datum]. Postupem podle § 101 odst. 3 o. s. ř. soud jednal v nepřítomnosti žalobkyně.

13. Soud provedl dokazování v následujícím rozsahu. Kupní smlouvou ze dne [datum]. Žalobkyně jako kupující nabyla nemovitosti v k. ú. [část obce] nad [příjmení] a to pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] budova [adresa] – objekt občanské vybavenosti na pozemku parc. [číslo] zapsáno na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště Ústí nad Labem, dále budovu bez č. p./č. e. – objekt občanské vybavenosti na pozemku parc. [číslo] která není v evidenci katastru nemovitostí. Výpis z katastru nemovitostí prokazující stav ke dni [datum] prokazuje vlastnické právo žalobkyně k předmětným nemovitostem, nabývacím titulem je shora označená kupní smlouva. Právní účinky vkladu nastaly ke dni [datum].

14. Odbor územního plánování a architektury Národního výboru města Ústí nad Labem vydal dne 31. 10. 1986 pod č. j. OÚPA/622/86, [číslo], [číslo] kolaudační rozhodnutí, kterým povolil užívání„ stavby Lázně [část obce] II. stavba [obec] objektů A – vstupního objektu, B – Restaurace, C – sociální zařízení u plaveckého bazénu, D – kabinových šaten“. Stavební povolení bylo vydáno dne 18. 3. 1983 pod č. j. 428/83-Ha 5. V kolaudačním rozhodnutí se dále uvádí, že„ vzhledem ke stavebnímu provedení a vybavení objektu restaurace a uloženým stavebním nákladům ve vztahu k návratnosti investice ukládá se uživateli podnikovému ředitelství Restaurací a odboru obchodu Národního výboru města Ústí nad Labem zodpovědně zvážit možnost využívání objektu B – Restaurace i mimo letní sezonu (např. Motorest – v souvislosti v blízkosti parkoviště včetně provedení vytápění uvnitř objektu).

15. Krajská hygienická stanice Ústeckého kraje se sídlem v [obec] vydala dne [datum] listinu, ve kterém mimo jiné uvádí, že„ křížení pracovníků s veřejností v jejich zázemí je z hlediska epidemiologického zcela nepřípustné“.

16. Žalobkyně pronajala předmětné nemovitosti nájemcům dle předložených nájemních smluv ze dne [datum], resp. [datum] ve znění dodatku. Informace o budově dle údajů Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště Ústí nad Labem ke dni [datum] dokládá vlastnické právo žalobkyně k budově [adresa], v k. ú. [část obce] nad [příjmení]. Vlastnické právo žalobkyně k pozemku parc. [číslo] budově na parcele [číslo] je doloženo dálkovým přístupem Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště Ústí nad Labem podle stavu ke dni [datum].

17. Vlastnické právo žalovaného k parcelám parc. [číslo] je doloženo informací o parcele dle dálkového přístupu Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště Ústí nad Labem včetně snímku katastrální mapy.

18. Právní subjektivita vedlejšího účastníka byla doložena registrem ekonomických subjektů.

19. Ve věci 13 C 165/2008 bylo provedeno místní ohledání dne [datum], o čemž byl pořízen protokol ve spise na č. l. 65 včetně fotografií na místě pořízených v černobílém provedení, které dokládají vstup do areálu koupaliště, vnější stranu objektu restaurace ve vlastnictví žalobkyně, vnitřní prostory objektu restaurace, jimiž bylo procházeno. Zejména pak situaci a náhled na budovu restaurace z veřejné komunikace (cyklostezky). Barevné fotografie zpracované žalobkyní (ve spise na č. l. 66 a násl.) zachycující stav vnější i vnitřní, včetně areálu koupaliště.

20. Mezi žalobkyní a žalovaným byla vedena korespondence, jíž se strany snažily řešit přístup k nemovitostem, jak dokládají dopisy ze dne [datum], [datum].

21. Restaurace na termálním koupališti v [obec] byla nabízena k prodeji (doloženo listinami ve spise na čl. 134, 135 včetně odhadu obvyklé ceny nemovitosti zpracované odhadcem Ing. [jméno] [příjmení] ze dne [datum])

22. Žalobkyně nabyla nemovitosti od kupujícího [jméno] [příjmení], který nabyl vlastnické právo na základě provedené dražby ze dne [datum] – údaje vyplývají z výpisu z katastru nemovitostí k datu [datum] (ve spise na č. l. 152).

23. Právní subjektivita žalobkyně byla doložena výpisem z obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v Ostravě, oddíl C, vložka [číslo]. Právní subjektivita žalovaného registrem ekonomických subjektů v systému ARES. Právní subjektivita vedlejšího účastníka byla doložena výpisem z obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v Ústí nad Labem, oddíl PE, vložka 739.

24. Fotografie pořízená vedlejším účastníkem (ve spise na č. l. 252, 253), zejména na č. l. 253 zachycuje na objektu restaurace z bočního pohledu (z cyklostezky) oznámení„ volný vstup do areálu restaurace (se šipkou směrem do leva)“.

25. Žalobkyní předložený geometrický plán zachycuje nákres žalobkyní navrhovaného povolení nezbytné cesty, vypracovaný [jméno] [příjmení], GEOVOT, [ulice a číslo] pod [číslo] (ve spise na č. l. 257.

26. Výměra navrhovaného věcného břemene v rozsahu 99,12 m2 vyplývá z tabulky zpracované [jméno] [příjmení], geodetické služby (ve spise na č. l. 294) k pozemku parc. [číslo].

27. Krajská hygienická stanice Ústeckého kraje se sídlem v [obec] na žádost soudu zpracovala [datum] odpověď na možnost využívání restaurace z hlediska hygienických předpisů.

28. Ve věci 13 C 549/2009 bylo provedeno ohledání na místě samém dne [datum], o kterém byl pořízen protokol (ve spise na č. l. 318) a fotografie z místa (ve spise na č. l. 319-342). Dokládají zejména vchod do koupaliště [část obce] se vstupní bránou včetně provozního řádu koupaliště od května do září, denně 9:00 – 20:00 hod., část vnějších prostor areálu a vnější situace objektu restaurace ve vlastnictví žalobkyně (pozn. soudu – vnitřní prostory objektu restaurace nemohly být zdokumentovány, neboť žalobkyně nebyla na místním ohledání přítomna, vstup do restaurace nebyl umožněn).

29. Listinou (ve spise na č. l. 347) žalobkyně předložila vyrozumění Policie ČR, KŘP Ústeckého kraje, služba kriminální policie a vyšetřování, územní odbor [obec], oddělení hospodářské kriminality ze dne 10. 6. 2013, č. j. KRPU-278708-10/TČ-2012-041081-ROS k šetření ohledně zneužití pravomoci úřední osoby, jíž se měla dopustit pracovnice vydávající územní souhlas k stavbě plotu„ na základě provedeného šetření, podaných vysvětlení a zajištěných listinných důkazů lze konstatovat, že je pravdou, že [příjmení] jako úřední osoba Stavebního odboru Magistrátu města Ústí nad Labem zpracovala územní souhlas vydaný pod č. j. MM/SO/S24375 2008 ze dne 23. 4. 2008 v rozporu s ustanovením § 96 odst. 3 písm. d) stavebního zákona, kde je vyžadován souhlas osob, které mají vlastnická práva nebo jiná věcná práva k pozemku nebo stavbám na nich a tyto pozemky mají společnou hranici s pozemkem, na kterém má být záměr uskutečněn. Provedeným šetřením se ale nepodařilo prokázat, že by [příjmení], či jiný úředník stavebního odboru Magistrátu města Ústí nad Labem jednali jako úřední osoba v úmyslu způsobit jinému škodu nebo jinou závažnou újmu anebo opatřit sobě nebo jinému neoprávněný prospěch. Stejně tak nelze prokázat, že by následující rozhodnutí vydaná stavebním odborem Magistrátu města Ústí nad Labem byla vydávána s účelem způsobit obstrukce v předmětném řízení“.

30. Žalovaný předložil výpis usnesení 7. zasedání zastupitelstva města Ústí nad Labem, konaného dne [datum] (ve spise na č. l. 396) k doložení, že zastupitelstvo města schválilo nabytí pozemku parc. [číslo] jehož součástí je objekt občanské vybavenosti parc. [číslo] parc. [číslo] v k. ú. [část obce] nad [příjmení] od [právnická osoba] s. r. o., [IČO] za cenu 5 380 000 Kč za podmínek a) ukončení veškerých soudních sporů vedených proti statutárnímu městu [obec], b) nemovitosti nebudou zatížené zástavními právy, ani podobnými závazky, c) kupní cena bude uhrazena po zápisu nemovitostí na list vlastnictví statutárního města Ústí nad Labem.

31. Vedlejší účastník předložil provozní řád a návštěvní řád koupaliště [část obce] (ve spise na č. l. 397-400) k doložení, že koupaliště [část obce] je přístupno v omezeném provozu, a to od 1. 6. do 6.

9. Vstup do areálu koupaliště je povolen pouze s platnou vstupenkou. Z návštěvního řádu dále vyplývá zejména, že návštěvníci jsou povinni dodržovat stanovenou otevírací dobu, setrvávat na koupališti po ukončení provozu není dovoleno. Dále je zde vymezen zákaz vstupu areálu koupaliště tam označeným osobám a zakázány jsou činnosti, zejména pohybovat se mimo prostory vyhrazené pro návštěvníky areálu koupaliště. Návštěvní řád je závazný pro všechny návštěvníky, provozovatele občerstvení a zaměstnance areálu koupaliště [část obce].

32. Vlastnické právo žalobkyně k předmětným nemovitostem je aktuálně zachováno, jak dokládá výpis z katastru nemovitostí na [list vlastnictví] (podle stavu ke dni [datum]).

33. Na doplnění dokazování soud vyslechl v procesním postavení svědka [jméno] [příjmení] (u jednání dne [datum]), který je autorem geometrického plánu, z něhož žalobkyně dokládá rozsah jím navrhované nezbytné cesty. Svědek uvedl, že geometrický plán zpracovával na podkladě jiného plánu, který zpracoval jeho otec v roce 2007 a to geometrický plán [číslo] 2007, zpracovaný otcem Ing. [jméno] [příjmení] ze dne [datum]. Na místě samém nebyl, prováděl pouze přepracování, neboť došlo ke změnám v katastrální mapě. Oba geometrické plány jsou zcela ve shodě o průběhu věcného břemene i ohledně výměry. Vyšrafovaná červená část je vyznačena jako nezbytná cesta. Vyznačil ji podle pokynů, které dostává od zákazníka a podle stanovených souřadnic.

34. Dne [datum] soud vyslechl v procesním postavení svědkyně [celé jméno svědkyně] zaměstnankyni Krajské hygienické stanice Ústeckého kraje se sídlem v [obec] – vedoucí oddělení hygieny, výživy, pracoviště [obec]. Ve své výpovědi popsala činnosti a okruh agendy, který zpracovává v rámci své pracovní náplně. K posouzení, kudy mohou do provozovny vcházet zaměstnanci a kudy mohou vcházet hosté. Posouzení činí na základě předložené projektové dokumentace, šetření na místě samém. V daném případě provedeno nebylo, neovařovala, zda restaurace je provozována či nikoliv. Ke zpracování svého dopisu ze dne [datum] (ve spise na č. l. 299, shora citován) odpovídala na dotazy soudu a k dispozici měla vyjádření pracovnice Městských služeb. [obec], k němuž se vyjadřovala, fyzicky neviděla. Na Krajské hygienické stanici nenalezli žádnou dokumentaci k předmětné stavbě. Obecně je možno říci, že stejným vchodem jak pro zaměstnance provozovny, může chodit i veřejnost, přičemž ale pro příjem surovin musí být samostatný vchod. Hosté nemohou projít přes kuchyňské zázemí, ani přes kuchyň. Musí být řešeno tak, že host musí projít přímo do hostinské místnosti a nemůže procházet žádnými jinými prostorami. Jedním vstupem, kdy se zákazník ocitá přímo v potravinářské provozovně, tak přístup tam nemá, je to již zázemí potravinářské provozovny a tam zákazník přístup nemá. Teoreticky by bylo možné vytvoření nového vchodu, který by byl oddělený pro procházení zákazníků. Vchod by byl oddělený od stravovacího zázemí. Stejnými dveřmi mohou hosté projít, ale nemohou vstoupit přímo do té provozovny, kde probíhá činnost, tedy příprava jídla.

35. Důkazy v řízení provedené soud hodnotil podle § 132 o. s. ř., každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přihlédl ke všemu, co v řízení vyšlo najevo. Právní posouzení věci soud založil v režimu občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb. jak bude dále rozvedeno a právní názor vyjádřil v tomto rozsudku.

36. Soud zohlednil rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky, která budou dále označena.

37. Zohlednil přitom, že povolení nezbytné cesty jako služebnosti je rozhodnutím konstitutivním, kterým se zakládají právní poměry účastníků tohoto řízení.

38. Podle § 1029 odst. 1 obč. zák. vlastník nemovité věci, na níž nelze řádně hospodařit či jinak ji řádně užívat proto, že není dostatečně spojena s veřejnou cestou, může žádat, aby mu soused za náhradu povolil nezbytnou cestu přes svůj pozemek.

39. Podle § 1029 odst. 2 obč. zák. nezbytnou cestu může soud povolit v rozsahu, který odpovídá potřebě vlastníka nemovité věci řádně ji užívat s náklady co nejmenšími, a to i jako služebnost. Zároveň musí být dbáno, aby soused byl zřízením nebo užíváním nezbytné cesty co nejméně obtěžován a jeho pozemek co nejméně zasažen. To musí být zvlášť zváženo, má-li se žadateli povolit zřízení nové cesty.

40. Podle § 1032 odst. 1 obč. zák. Soud nepovolí nezbytnou cestu a) převýší-li škoda na nemovité věci souseda zřejmě výhodu nezbytné cesty, b) způsobil-li si nedostatek přístupu z hrubé nedbalosti či úmyslně ten, kdo o nezbytnou cestu žádá, nebo c) žádá-li se nezbytná cesta jen za účelem pohodlnějšího spojení.

41. Podle § 1032 odst. 2 obč. zák. nelze povolit nezbytnou cestu přes prostor uzavřený za tím účelem, aby do něj cizí osoby neměly přístup, ani přes pozemek, kde veřejný zájem brání takovou cestu zřídit.

42. Rozhodnutí o povolení nezbytné cesty je rozhodnutím konstitutivním, jak shora naznačeno, neboť teprve jím je založen právní vztah mezi oprávněným a povinným. Je nezbytné po [datum] a to i v řízeních zahájených před tímto datem posuzovat naplnění podmínek pro povolení nezbytné cesty podle § 1029 a násl. obč. zák. (usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 11. 2016, sp. zn. 22 Cdo 3242/2015, rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 10. 2016, sp. zn. 22 Cdo 1499/2015). Soud posuzoval právní poměry účastníků v režimu občanského zákoníku, zákon č. 89/2012 Sb.

43. Institut nezbytné cesty je svou povahou výjimečný, sloužící k omezení vlastnického práva jednoho vlastníka v soukromém zájmu jiného. I když je tedy zřízení nezbytné cesty převážně v soukromém zájmu žalobce, není tu úplná absence zájmu veřejného. Nezbytnou cestu lze zřídit jen na návrh. Žalobcem je vlastník nemovité věci, která postrádá přístup. Žalovaný je vlastník zatěžovaného pozemku, případně osoba, jejíž věcné právo k pozemku bude nezbytnou cestou dotčeno. Z textu zákona se nepodává, že by právo nezbytné cesty muselo mít nutně povahu služebnosti. Může tedy jít i o obligační právo. Nicméně povolení cesty jako služebnosti bude pravidlem; jinak by totiž hrozilo, že při každé změně v osobě vlastníka panující či služebné nemovitosti bude nutno zřizovat cestu znovu. Není rozhodující, k jakému účelu je nemovitá věc, ke které má být cesta zřízena, používána. Zda je to rekreační pozemek, pole, obytný dům či továrna. Pro rozsah zřizovaného práva je rozhodná hospodářská potřeba panující nemovitosti, resp. obvyklý způsob a rozsah jejího užívání. Cestu lze zřídit jen v takovém rozsahu, bez kterého by řádné (obvyklé) užívání bylo znemožněno či značně ztíženo. Zřízení nezbytné cesty představuje vážný zásah do práva vlastníka pozemku. Proto je třeba vždy poměřovat, zda výhoda, kterou cesta poskytuje, není podstatně menší, než újma, která by vznikla zřízením cesty pro vlastníka zatížené nemovitosti. Soud musí zajistit, aby bylo možno nemovitost řádně užívat, především však musí dbát, aby vlastník pozemku byl omezen co nejméně. Proto může zřídit cestu jen v rozsahu zajišťujícím objektivně řádné užívání, byť i nepůjde o užívání komfortní. Možnost zřídit nezbytnou cestu patří mezi případy, kdy z právního předpisu vyplývá určitý způsob vypořádání vztahů mezi účastníky (§ 152 odst. 2 o. s. ř. – viz Nejvyšší soud ČR 22 Cdo 1075/2006). Proto soud není vázání návrhem. Pokud žalobce navrhuje nevhodné umístění cesty, může ji soud zřídit v jiném místě, avšak jen na pozemku patřícím žalovanému. V rozhodnutí o zřízení věcného břemene cesty v geometrickém plánu, který je součástí rozhodnutí, je třeba stanovit, kudy cesta povede. Je též třeba stanovit, jakým způsobem má být právo vykonáváno a jaký je jeho obsah; například právo průchodu bez omezení, právo projíždění vozidlem, které může být limitováno jak časově, tak i pokud jde o druh vozidla. Jelikož je rozhodnutí o zřízení práva cesty rozhodnutím konstitutivním, upravuje v rámci tohoto řízení hmotné právo podmínky pro vznik, změnu či zrušení práva jen rámcově a dává široký prostor pro úvahu soudu, přičemž v hraničních případech jsou dány skutečnosti umožňující s jistou mírou přesvědčivosti zdůvodnit různá řešení. Rozhodnutí ve věci je tak v zásadě na úvaze soudu, která však musí být řádně odůvodněna a nesmí být zjevně nepřiměřená (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 1. 6. 2010, sp. zn. 22 Cdo 2595/2008). Při zřizování nezbytné cesty je třeba dbát, aby právo vlastníka pozemku bylo omezeno co možná nejméně (rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 7. 2005, sp. zn. 22 Cdo 1897/2004). Povolením nezbytné cesty nelze vlastníka sousedního pozemku nepřiměřeně omezit. To platí zejména tehdy, žádá-li se nezbytná cesta přes uzavřené prostory anebo brání-li zřízení takové cesty veřejný zájem. Soud nepovolí nezbytnou cestu ani v případě, kterou vlastník žádá pouze za účelem pohodlnějšího spojení. Zákon nepovoluje její zřízení ani v případech, kdy by měla probíhat přes uzavřený prostor, např. přes dvůr anebo přes pozemek, k jehož ochraně převažuje veřejný zájem nad zájmem soukromým (např. pozemky v národních parcích či přírodních rezervacích).

44. V posuzované věci je situace následující. Žalobkyně je vlastníkem budovy [adresa] stojící na pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] budovy bez č. p./č. e. na pozemku par. [číslo] v k. ú. [část obce] nad [příjmení]. Oproti tomu žalovaná je vlastníkem sousedních pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] v k. ú. [část obce] nad [příjmení]. Restaurace byla zkolaudována (rozhodnutím ze dne [datum]) v rámci stavby Lázně [část obce] II. objektů – vstupního objektu, sociální zařízení plaveckého bazénu, kabinových šaten. Žalobkyně tvrdí, že bez problémů objekt provozovala jako restauraci až do května 2008. Následně jí byl zamezen přístup, neboť žalovaný v rozporu se zákonem umístil stavbu plotu, čímž zcela zabránil, aby návštěvníci mohli do restaurace vcházet. Situaci se nepodařilo vyřešit. Žalobkyně nemůže objekt provozovat, objekt chátrá, neboť nemá do objektu zajištěn přístup. Žádá, aby nezbytná cesta byla vedena přes pozemky žalovaného, neboť stávající objekt přístup pro veřejnost nemá. Vyloučila, že by návštěvníci mohli stejným vchodem pro personál do restaurace vstupovat, neboť je to v rozporu s hygienickými předpisy.

45. Objekt restaurace tak, jak bylo při místním ohledání zjištěno, se nachází v areálu koupaliště. Koupaliště je provozováno v omezenou provozní dobu pouze v letní sezoně od května do září každého roku. Návštěvníci jsou povinni dodržovat provozní i návštěvní řád. Objekt koupaliště je uzavřeným areálem. Je areálem oploceným, do kterého se vchází hlavním vchodem po zaplacení vstupného a dále dodržování podmínek stanovených v návštěvním řádu a provozním řádu koupaliště. Objekt restaurace je vícepodlažní budova. V přízemí budovy je situováno zázemí pro personál a prostory sloužící k provozování restaurace. Pro hosty restaurace je vymezeno přízemí a patro s terasou. Restaurace má boční vchod, resp. vchody dva z veřejné komunikace, kterou je cyklostezka. Jeden vchod slouží jako dveře do chladicího boxu, druhý vstup do restaurace. Žalobkyně tento prezentovala jako vstup do areálu restaurace informativní tabulkou, jak bylo fotografiemi doloženo.

46. Při posuzování zda žalobkyně má zajištěn přístup do nemovitosti, resp. zda jsou dány zákonné podmínky pro povolení nezbytné cesty, soud zohlednil hmotnou úpravu § 1029 obč. zák. ve spojení s § 1032 odst. 2 obč. zák. Přihlédl k hlediskům institutu nezbytné cesty a v tomto konkrétním případě dospěl k závěru, že žalobkyni není možno přisvědčit. Při úvaze o povolení nezbytné cesty je třeba zvažovat, zda žalobkyně má spojení se svou nemovitostí, zda zásah do vlastnického práva vlastníka sousedního pozemku by nebyl nepřiměřený, jaká by případně byla výměra nezbytné cesty a tím zásah do vlastnického práva vlastníka sousedního pozemku. Významné je i to, že pro žalobkyni by to vyžadovalo určité náklady, ale žalobkyně za současné situace není vlastníkem, který by neměl zcela žádný přístup do své nemovitosti.

47. Například podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 10. 6. 2015, sp. zn. 22 Cdo 5235/2014 je třeba zohledňovat, že zřízení nezbytné cesty představuje vážný zásah do práva vlastníka pozemku, je proto třeba vždy poměřovat výhodu, kterou cesta poskytuje s újmou, která by vznikla zřízením cesty pro vlastníka zatížené nemovitosti. Soud může zřídit cestu jen v rozsahu zajišťujícím objektivně řádné užívání, byť i nepůjde o užívání komfortní. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 22 Cdo 1814/2015 ze dne 15. 11. 2016 soud může rozhodnout o zřízení služebnosti pouze v případech stanovených zákonem. Povolení nezbytné cesty soudem (a to i formou služebnosti) je výslovně upraveno v § 1029 a násl. obč. zák. Soud může rozhodnout o povolení nezbytné cesty formou služebnosti cesty (§ 1276 obč. zák.), avšak jen za podmínek upravených v § 1029 odst. 1, odst. 2 obč. zák., tedy jen tehdy, jestliže vlastník nemůže nemovitou věc řádně užívat proto, že není dostatečně spojena s veřejnou cestou.

48. Shodně usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. 3. 2016, sp. zn. 22 Cdo 903/2016.

49. Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 18. 10. 2016, sp. zn. 22 Cdo 2823/2016 s právní větou„ Právo cesty lze zřídit jen přes pozemek, nikoliv přes budovu, tj. tak, že by cesta využívala budovu, vedla by přes její součást. Soud nemůže zřídit věcné břemeno nezbytné cesty přes prostor tvořící uzavřený celek s budovou, jelikož by tím došlo k významnému zásahu do soukromí a vlastnického práva.

50. Přiléhavým se soudu jeví právě posléze zmiňované usnesení Nejvyššího sodu ČR sp. zn. 22 Cdo 2823/2016.

51. V posuzované věci by žalobkyní navrhovaná nezbytná cesta vedla přes uzavřený areál koupaliště, do kterého se vstupuje hlavní branou. Tedy v této části by dle návrhu žalobkyně mohli do areálu koupaliště vstupovat i jiné osoby, než návštěvníci koupaliště, což je však ale provozním a návštěvním řádem koupaliště vyloučeno. Současně je to omezeno i provozní dobou koupaliště, která není celoroční. Takto vzniklá situace by vytvořila nekontrolovatelný pohyb osob, což by mělo negativní následky. Došlo by k zásahu do soukromí a vlastnického práva žalovaného nepřiměřeně. Oproti tomu těžko si lze představit, jak by žalobkyně kontrolovala pohyb těch osob, které směřují a stávají se pouze návštěvníky její restaurace. Povolením nezbytné cesty v daném případě by bylo vstupováno přes uzavřený celek, což není možné.

52. Opakovaně judikaturou je konstatováno, že při zřizování nezbytné cesty je třeba dbát, aby právo vlastníka pozemku bylo omezeno co nejméně. To by v daném případě nebylo naplněno. Současně dle názoru soudu je nepovolení nezbytné cesty dáno ust. § 1032 odst. 2 obč. zák., kdy nelze povolit nezbytnou cestu přes prostor uzavřený za tím účelem, aby do něj cizí osoby neměly přístup, resp. ani přes pozemek, kde veřejný zájem brání takovou cestu zřídit. Veřejný zájem je možno spatřovat na ochraně majetku žalovaného – obce, která je povinna dbát v rámci provozu areálu koupaliště i o ochranu zdraví osob.

53. Nelze odhlédnout ani od skutečnosti, že žalobkyně, byť s určitými stavebními úpravami, může docílit vytvoření vchodu z boční strany do restaurace. Aktuálně má přístup zajištěn z veřejné komunikace, tedy nikoli, že by přístup neměla zcela žádný. Žalobkyně sice naznačila, že případné stavební úpravy by byly pro ni nákladné, nehledě k tomu, že restaurace nevydělává, neboť řadu let není provozována, objekt chátrá. Aktuálně žalobkyně sama žádné stavební či jiné úpravy neprovádí. Vyhovění hygienickým předpisům, na které žalobkyně poukazovala, by bylo možno tak, že návštěvníci restaurace mohou vstoupit shodnými dveřmi jako zaměstnanci restaurace, ale při průchodu nemohou procházet prostorami, které již slouží potravinářské činnosti. Tomu by bylo možno uzpůsobit objekt restaurace ve vnitřních prostorách.

54. Byť zřízení nezbytné cesty představuje určitý způsob vypořádání vztahů mezi účastníky, tedy mezi vlastníkem nemovitosti a vlastníkem přilehlého pozemku, soud by mohl na základě vlastní úvahy stanovit rozsah služebnosti, který by zatěžoval vlastníka přilehlého pozemku co nejméně a zajišťoval vlastníku stavby přístup ke stavbě v nezbytném rozsahu.

55. V projednávané věci soud neshledal možnosti pro zřízení nezbytné cesty, byť v jiném, než navrhovaném rozsahu, neboť jak shora naznačeno, má za to, že zákon vylučuje zřízení nezbytné cesty dle hmotné úpravy § 1032 odst. 2 obč. zák. Návrhu žalobkyně soud vyhovět nemohl a rozhodl, jak ve výroku uvedeno, o zamítnutí žaloby.

56. Postupem podle § 142 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o nákladech řízení. Zohlednil, že žalobkyně nebyla účastníkem úspěšným, oproti tomu uspěl žalovaný a vedlejší účastník. Náklady účelně vynaložené žalovaným k bránění práva byly shledány podle vyhlášky č. 254/2015 Sb. Žalovaného soud považoval za účastníka právně nezastoupeného. Přiznal paušální náhradu hotových výdajů podle § 1 odst. 1, § 1 odst. 3 a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Úkon v částce 300 Kč za přípravu na jednání a úkon za 300 Kč za účast na jednání (9 úkonů po 300 Kč za přípravu na jednání a 9 úkonů po 300 Kč za účast na jednání dne [datum], [datum], [datum] [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a účast při místním ohledání [datum]).

57. Náklady řízení vedlejšího účastníka, který přistoupil na straně žalovaného a sdílí s ním procesní výsledek, je třeba považovat za účastníka úspěšného. Náklady účelně vynaložené byly přiznány v rozsahu nákladů právního zastoupení podle vyhlášky č. 177/96 Sb., kdy s ohledem na předmět sporu soud shledal náklady účelně vynaložené. Úkon právní služby ve výši 2 500 Kč podle § 7, § 9 odst. 3 písm. a) citované vyhlášky za přípravu a převzetí zastoupení, zastoupení při jednání dne [datum], [datum], místní ohledání dne [datum], zastoupení při jednání [datum], tedy 5 úkonů po 2 500 Kč. Jízdné za použití osobního automobilu k jednání [datum] na cestě [obec] – [obec] a zpět za ujetých 50 km v částce 282 Kč, ztráta času cestou k jednání 2 půlhodiny po 100 Kč, tedy 200 Kč; zastoupení na jednání [datum] úkon za 2 500 Kč, jízdné k jednání [obec] – [obec] a zpět za ujetých 50 km 282 Kč, ztráta času 2 půlhodiny po 100 Kč, 200 Kč; zastoupení na jednání dne [datum], úkon za 2 500 Kč, jízdné [obec] – [obec] a zpět 282 Kč, ztráta času 2 půlhodiny po 100 Kč, 200 Kč; zastoupení na jednání dne [datum] v částce 2 500 Kč, jízdné 282 Kč, ztráta času 200 Kč; místní ohledání dne [datum] – úkon 2 500 Kč, jízdné [obec] – [část obce] nad [příjmení] a zpět za ujetých 41 km v částce 232 Kč; ztráta času 2 půlhodiny po 100 Kč, tedy 200 Kč; zastoupení na jednání dne [datum] úkon 2 500 Kč, jízdné [obec] – [obec] a zpět 282 Kč, ztráta času 200 Kč, zastoupení na jednání [datum] úkon 2 500 Kč, jízdné [obec] – [obec] a zpět 303 Kč, ztráta času 200 Kč; zastoupení na jednání [datum] úkon 2 500 Kč, jízdné 302 Kč, ztráta času 200 Kč. Podle § 13 odst. 3 citované vyhlášky byla přiznána paušální náhrada po 300 Kč ke 12 úkonům, tedy 3 600 Kč. Podle § 137 odst. 3 o. s. ř. byla přiznána daň z přidané hodnoty, neboť zástupce žalobkyně prokázal, že je plátcem této daně. Daň činí 7 863,87 Kč Náklady řízení celkově 45 310,87 Kč byly přiznány vedlejšímu účastníkovi.

58. Postupem podle § 160 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o lhůtě k plnění. Náklady řízení je žalobkyně povinna zaplatit k rukám zástupce vedlejšího účastníka podle § 149 odst. 1 o. s. ř.

Poučení