13 C 69/2020

Rubrum

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudcem JUDr. Tomášem Štindlem ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátkou JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o určení vlastnictví takto:

Výrok

I. Určuje se, že žalobce je vlastníkem stavby bez čísla popisného, čísla evidenčního na parcele č. st. [číslo] v obci a katastrálním území Hudlice, zapsaném na [list vlastnictví], vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrálním pracovištěm Beroun.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

Odůvodnění

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal proti žalovanému určení vlastnictví objektů občanské vybavenosti (dílna s příslušenstvím) na stp. [číslo] [číslo] v [katastrální uzemí]. Žalobu odůvodnil tím, že právní předchůdci žalobce v letech 1972 – 1973 provedli v [katastrální uzemí] výstavbu dílny a 7 garáží na základě Povolení výstavby dílny a 7 garáží pro [příjmení] [příjmení] [jméno] vydaným rozhodnutím Odboru výstavby a územního plánování ONV v [obec] [číslo jednací] [anonymizováno] ze dne 2.5.1972. Po dokončení stavby bylo vydáno Povolení k užívání stavby dílen s příslušenstvím Odborem výstavby a územního plánování ONV v [obec] [číslo jednací] [anonymizováno] ze dne 31.7.1973. Tato stavba je postavena na pozemcích st.p. [číslo] st.p. [číslo] v [katastrální uzemí]. Žalobce dále tvrdil, že při slučování nebo vplynutí do družstva byly sestaveny účetní závěrky a v rámci toho provedeny inventury staveb a budov, které byly evidovány v účetní evidenci. V této evidenci byla i stavba dílny a garáží v [katastrální uzemí], která sloučením přešla do majetku Jednotného zemědělského družstva [příjmení] [jméno]. Žalobce dále sdělil, že původní evidence vychází z pozemkových knih a podle této evidence byl veden list vlastnictví [číslo] pro obec a [katastrální uzemí] pro manžele [příjmení]. Při přechodu z dřívější evidence nemovitosti na katastr nemovitostí byly malé parcely slučovány do větších celků a tyto větší celky byly evidovány v tzv. Zjednodušené evidenci pozemkového katastru. Pozemek PK [anonymizováno] v [katastrální uzemí] byl sloučen do pozemku p. [číslo] v [katastrální uzemí]. V roce 1972 byla zahájena stavba dílen s příslušenstvím a v roce 1973 byla provedena kolaudace. Později byla provedena změna číslování a parcele bylo přiděleno p. [číslo] v [katastrální uzemí]. Po roce 1992 byla zahájena digitalizace katastru nemovitostí a pod stavbou tak vznikly dva pozemky a to p.č.st [číslo] a p.č.st. [číslo] v [katastrální uzemí]. Tento pozemek je částí původního pozemku PK [anonymizováno] v [katastrální uzemí]. Pokud se týká stavby na pozemku st.p. [číslo] pak měl žalobce za to, že se nemohla nikdy stát vlastnictvím žalovaného, neboť disponuje notářským zápisem, v němž byla uzavřena darovací smlouva mezi [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], na základě které se [jméno] [příjmení] stala vlastníkem parcely pod stavbou p.č.st. [číslo], nicméně rozhodně se nestala vlastníkem stavby. Na základě výše uvedeného žalobce vyzval vlastníky pozemků pod uvedenou stavbou k uznání vlastnického práva žalobce k této stavbě formou souhlasného prohlášení o vzniku práva k nemovitosti. Žalovaný jako vlastník pozemku st.p. [číslo] v [katastrální uzemí] si doporučenou zásilku nepřevzal a ani nijak nereagoval. V průběhu řízení pak vzal žalobce zpět žalobu na určení vlastnictví ke stavbě na parcele st. p. [číslo] když tato parcela není ve vlastnictví žalovaného.

2. Žalovaný nárok uplatňovaný žalobou neuznal. Tvrdil, že na Rozhodnutí Odboru výstavby a územního plánování ONV v [obec], [číslo jednací], [číslo] [anonymizováno] ze dne 2.5.1972 je uvedena parcela p. [číslo] v [katastrální uzemí], na které mají být předmětné stavby postaveny a na Povolení k užívání stavby dílen s příslušenstvím Odborem výstavby a územního plánování ONV v [obec] pod [číslo jednací] [anonymizováno] ze dne 31.7.1973 není vyznačeno žádné parcelní číslo pozemku, na kterém je užívání předmětných staveb povoleno. Dále sice žalobce doložil soudu Souhlasné prohlášení, které uzavřel se Zemědělským družstvem [obec], ve kterém prohlašuje ZD [obec], že uznává jako vlastník p.č.st. [číslo] v [katastrální uzemí], že je žalobce vlastníkem stavby občanské vybavenosti bez čp./ č.ev. na p.č.st. [číslo] v [katastrální uzemí], když však v tomto prohlášení není uvedeno, na základě jakého nabývacího titulu by měl být žalobce vlastníkem shora uvedené stavby. Vzhledem k neprokázání vlastnického práva žalobcem ke stavbě občanské vybavenosti bez čp./ č.ev. na p. č. st. [číslo] a na p.č.st. [číslo] v [katastrální uzemí], není žalobce dle názoru žalovaného, aktivně legitimován v tomto řízení. Žalovaný je nejen vlastníkem p.č.st. [číslo] zastavěné plochy a nádvoří o celkové výměře 110 m2, ale i stavby postavené na tomto pozemku, která doposud není zapsána v katastru nemovitostí a dále i p. [číslo] p. [číslo] vše v [katastrální uzemí], jež s touto stavbou a pozemkem sousedí, a to na základě kupní smlouvy o převodu vlastnictví k nemovitosti ze dne 18. 7. 2012. Žalovaný poukázal na znalecký posudek, který byl vypracován pro potřeby prodeje shora uvedených nemovitostí kupní smlouvou o převodu vlastnictví k nemovitosti, kterým byla oceněna budova bez čp. na pozemku p.č.st. [číslo] v [katastrální uzemí] a ze kterého dle jeho názoru bylo zřejmé, že prodávající – [jméno] [příjmení] – byl vlastníkem nejen parcely [číslo] ale i stavby na ní stojící. V průběhu řízení pak žalovaný sporoval, že by žalobce byl právním nástupcem [příjmení] [příjmení] [jméno], když tato skutečnost zůstala dle žalovaného neobjasněna. Žalobce totiž neprokázal, že by sloučením původních zemědělských družstev získal jejich veškerý majetek, tedy i stavbu bez čp/če na parcele parc. [číslo]. Nicméně postupem času žalovaný připustil, že žalobce je právním nástupcem [příjmení] [příjmení] [jméno], avšak tvrdil, že žalobce neprokázal, že stavba na parcele ve vlastnictví žalovaného je totožnou stavbou jako stavba, jejíž výstavba byla v roce 1972 povolena. Rovněž žalovaný poukázal na fakt, že platí daň z nemovitostí, a to nejen z parcely [číslo] ale ze stavby na ní stojící. Konečně žalovaný sporoval i vznik parcely [číslo] resp. její souvislost s původní parc. [číslo] na níž byla povolena výstavba dílny a garáží. Žalovaný tvrdil, že neexistuje souvislost mezi uvedenými parcelami. S ohledem na shora uvedené navrhoval žalovaný, aby žaloba žalobce byla jako nedůvodná a neoprávněná zamítnuta a aby mu bylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení.

3. Soud v řízení provedl tyto důkazy: Rozhodnutí ONV [obec] [číslo jednací], [číslo] ze dne 2. 5. 1972, ze kterého soud zjistil, že Odbor výstavby a územního plánování ONV v [obec] povolil výstavbu dílny a 7 garáží v areálu JZD na pozemku p. [číslo] v [katastrální uzemí]. Povolení k užívání stavby ze dne 31. 7. 1973, ze které soud zjistil, že Odbor výstavby a územního plánování ONV v [obec] udělil žadateli – [příjmení] [příjmení] [jméno] - povolení k užívání stavby dílen s příslušenstvím, jejich stavba byla povolena povolení [číslo jednací] ze dne 2. 5. 1972. Výpis z katastru nemovitostí, ze kterého je zřejmé, že žalovaný je zapsán jako vlastník parc. [číslo] stavby bez čp/če na ní stojící. Znalecký posudek, ze kterého soud zjistil, že celková hodnota budovy na pozemku p.č.st. [číslo] a příslušenstvím a pozemku p.č.st. [číslo], p.č.st. [číslo] a p.č.st. [číslo] v [katastrální uzemí] je 585 700 Kč. Kupní smlouva ze dne 18. 7. 2012, ze které soud zjistil, že žalovaný nabyl do svého vlastnictví od [jméno] [příjmení] pozemky p.č.st. [číslo], p.č.st. [číslo] a p.č.st. [číslo] a stavbu bez čp/če na pozemku p.č.st. [číslo] v katastrálním [obec] za cenu 368 000 Kč. Rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrálního pracoviště Beroun ze dne 3. 2. 2014, kterým byl povolen vklad vlastnického práva k parcele st.p. [číslo] v k.ú. [obec] ve prospěch žalovaného, a to na základě kupní smlouvy uzavřené dne 18. 7. 2013 mezi žalovaným a [jméno] [příjmení]. Výpis z obchodního rejstříku, ze kterého soud zjistil, že Jednotné zemědělské družstvo v [obec] vzniklo 2. 1. 1953. Ke dni 20. 8. 1975 změnilo název na Jednotné zemědělské družstvo Dukla [obec]. Ke dni 27. 4. 1977 byl název změněn na Jednotné zemědělské družstvo [příjmení] [jméno] a ke dni 22. 9. 1994 došlo ke změně názvu na [název žalobkyně]. Kopie katastrálních map na č.l. 56-61 spisu z let 1970 1995, z nichž je zřejmé, že v k.ú. [obec] nejprve existovala parcela [číslo] následně vznikla parcela [číslo] v roce 1990 s tím, že dotčená stavba je nejprve vedena na parc. [číslo] následně na parc. [číslo]. Srovnávací sestavení parcel ze dne 3. 2. 2021, ze kterého soud zjistil, že z původního pozemku PK 240 vznikly mimo jiných pozemky p.č.st. [číslo], [číslo], p. [číslo] v [katastrální uzemí]. Souhlas ONV v [obec] ze dne 24. 2. 1977, ze kterého soud zjistil, že bylo schváleno sloučení Jednotného zemědělského družstva [příjmení] se sídlem v [obec] do Jednotného zemědělského družstva [příjmení] [jméno]. Usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 27. 4. 1977, kterým bylo rozhodnuto o sloučení Jednotného zemědělského družstva [příjmení] se sídlem v [obec] do Jednotného zemědělského družstva [příjmení] [jméno]. Přehled majetku žalobce z prosince 1989, ve kterém jsou uvedeny pod inventárním [číslo] dílny [obec]. Notářský zápis ze dne 29. 11. 1990, ze kterého soud zjistil, že mezi manžely [příjmení] a jejich dcerou [jméno] [příjmení] byla uzavřena darovací smlouva týkající se parcel v katastrálním území. [obec], včetně pozemku p. [číslo]. Stavby nejsou v notářském zápise uvedeny. Přehledy majetku žalobce za období 13/ 2010, 12/ 2020 ve kterých jsou uvedeny pod inventárním [číslo] dílny [obec]. Sdělení advokátní kanceláře Mgr. [příjmení], ze kterého soud zjistil, že dne 17. 4. 2012 advokát Mgr. [příjmení], jako právní zástupce [jméno] [příjmení], zaslal Zemědělskému družstvu [obec] výzvu k předložení kolaudačních souhlasů, kolaudačních rozhodnutí, případně jakýchkoliv jiných obdobných dokumentů z důvodu užívání pozemků vlastnictví [jméno] [příjmení] Zemědělským družstvem [obec] vše bez právního titulu. Výzva se týkala i parcely [číslo]. Sdělení Katastrálního úřadu [obec] ze dne 31. 8. 2021, ze kterého soud zjistil, že v roce 1966 vyla v k.ú. [obec] utvořena parcela [číslo]. Tato parcela byla zakreslena v mapě evidence nemovitostí a katastru nemovitostí a nebyla evidována na žádném listu vlastnictví. Tato parcela vznikla z parcel původních vlastníků – mimo jiné z parcel PK [číslo] a [anonymizováno]. Následně v roce 1977 byl z parcely p. [číslo] oddělen pozemek parc. [číslo] i tento pozemek existoval pouze v grafické podobě a nebyl veden na žádném listu vlastnictví. Ke dni 27. 9. 2011 pak v k.ú. [obec] proběhla obnova operátu a byly doplněny pozemky dosud evidované zjednodušeným způsobem. V rámci této obnovy byla doplněna parcela PK [číslo] – vlastník [jméno] [příjmení] – jako parcela KN st. [číslo] a parcela PK [anonymizováno] – vlastník [jméno] [příjmení] – jako parcela KN st. [číslo]. Posledně jmenovaná darovala parcelu st. [číslo] [jméno] [příjmení] ke dni 18. 11. 2011, který ji prodal žalovanému ke dni 23. 12. 2013. Budova na parcele [číslo] není dodnes vedena na žádném listu vlastnictví pro konkrétního vlastníka. Srovnávací sestavení parcel ze dne 16. 8. 2021, ze kterého je zřejmý vznik parcely KN [číslo] z parcela PK [číslo]. Výpověď svědkyně [jméno] [příjmení], která uvedla, že skutečně parcely v k.ú. [obec] vlastnila, dostala je od svých rodičů. Nebyla si již jistá, zdali se tak stalo na konci roku 1989, nebo až v roce 1990. Dále uvedla, že jí parcely darovali rodiče s tím, že na nich byly již hospodářské stavby zemědělského družstva. Zároveň uvedla, že tyto parcely dosahovaly až k zahradě, která souvisí s jejich rodinným domem. Zmínila, že parcely darovala svému synovi [jméno]. Výpověď svědka [jméno] [příjmení], ze které soud zjistil, podrobnosti prodeje parcel si již nepamatuje, avšak věděl, že k prodeji parcel žalovanému došlo. Dle vlastních slov převáděl přesně totéž, co dostal od své matky tak, jak je zaneseno v notářském zápise, na základě kterého nemovitosti od své matky dostal. Dále uvedl, že nemovitosti ve skutečnosti vlastně ani neviděl, přebral prostě to, co bylo v notářském zápisu, který s matkou podepsal.

4. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázaný tento skutkový stav: Žalovaný je vlastníkem parcely [číslo] v k. ú. [obec]. Vlastnické právo nabyl na základě kupní smlouvy od [jméno] [příjmení], který se vlastníkem parcely stal na základě darovací smlouvy od své matky. Na parcele [číslo] stojí stavba, jejíž výstavba byla povolena na základě rozhodnutí někdejšího ONV [obec] ze dne 2. 5. 1972. Stavba byla povolena pro stavebníka [příjmení] [příjmení] [jméno]. Žalobce je právním nástupcem [příjmení] [příjmení] [jméno]. Parcela [číslo] v k. ú. [obec] ve vlastnictví žalovaného má svůj původ v parcele [číslo] v k. ú. [obec].

5. Podle ustanovení § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“, určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

6. Soud hodnotil všechny v řízení provedené důkazy v souladu s ustanovením § 132 o.s.ř. a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

7. Na prvním místě se soud zabýval otázkou, zdali žalobce má na požadovaném určení naléhavý právní zájem a konstatuje, že nepochybně ano. Vzhledem k tomu, že mezi účastníky tohoto řízení nedošlo k dobrovolné dohodě týkající se vlastnictví stavby na parcele [číslo] v k. ú. [obec], a pokud žalobce chce dosáhnout adekvátního zápisu vlastnického práva v katastru nemovitostí, nemá jinou možnost, než se tak domáhat prostřednictvím této určovací žaloby v řízení vedeném před soudem. O existenci naléhavého právního zájmu na požadovaném určení tak soud neměl nejmenších pochyb.

8. Pokud se věci samotné týká, dospěl soud k závěru, že žalobce skutečně je vlastníkem staveb bez čísla evidenčního, čísla popisného umístěných na parcele [číslo] v k. ú. [obec], která je ve vlastnictví žalovaného, když v průběhu řízení vedeného před soudem žalobce prokázal všechna svá v žalobě uvedená tvrzení. Naproti tomu je soud toho názoru, že procesní obrana žalovaného nebyla úspěšná.

9. Žalovaný primárně namítal, že žalobce není aktivně legitimován k podání této žaloby, a to vzhledem k tomu, že neprokázal své vlastnické právo ke stavbě na parcele [číslo] zároveň neexistuje přímá souvislost mezi parcelou [číslo] v k. ú. [obec], na které byla v 70. letech povolena výstavba dílen a garáží a povoleno užívání těchto staveb. Na povolení užívání staveb není uvedeno, na které parcele bylo užívání staveb povoleno. Zde soud konstatuje, že nemohl přijmout výtku žalovaného, že žalobce není aktivně legitimován k podání této žaloby vzhledem k tomu, že neprokázal vlastnictví stavby na parcele [číslo] neboť tato výtka nemůže být opodstatněná v situaci, kdy se právě žalobce touto určovací žalobou domáhá určení vlastnictví ke stavbě na parcele [číslo] v k. ú. [obec]. Za nepřípadnou pak soud vnímal i výtku žalovaného týkající se nesouladu v rozhodnutích o povolení výstavby dílen a garáží a rozhodnutí o povolení užívání vystavěných garáží a dílen. Zde soud konstatuje, že na povolení k užívání stavby ze dne 31. 7. 1973 je jasně uvedeno, že se jedná o dílny a příslušenství, jejichž výstavba byla povolena rozhodnutím Odboru výstavby a územního plánování ONV v [obec] ze dne 2. 5. 1972 sp. zn. Výst. [číslo]. Přesně tuto spisovou značku pak má právě zmíněné rozhodnutí o povolení výstavby dílny a 7 garáží ze dne 2. 5. 1972. Pokud tedy na základě rozhodnutí ze dne 31. 7. 1973 bylo povoleno užívání staveb, které byly vystavěny na základě takto označeného povolení k výstavbě, je dle názoru soudu zcela neoddiskutovatelné, že bylo povoleno užívání staveb dílen a 7 garáží, které byly vystavěny na parcele [číslo] v k. ú. [obec]. Skutečnost, že na samotném povolení k užívání stavby ze dne 31. 7. 1973 již není konkrétní parcela, na níž měly být nemovitosti vystavěny, uvedena, nemůže vést k závěru, že není zřejmé na jaké parcele je povoleno užívání staveb na ní vystavených, jelikož právě s ohledem na totožnost spisových značek uvedených v rozhodnutích správních orgánů lze parcelu jednoznačně určit. V tomto směru proto soud vnímal výtku žalovaného o tom, že žalobce není aktivně legitimován k podání žaloby za nepřípadnou.

10. Ke shodnému závěru pak dospěl soud i pokud se týkalo výtky žalovaného v tom směru, že žalobce neprokázal, že je právním nástupcem původního subjektu označeného jako Jednotné zemědělské družstvo [příjmení] [jméno]. V průběhu řízení byl totiž prokázán naprostý opak. Z výpisu z obchodního rejstříku, který byl v průběhu řízení k důkazu proveden, totiž vyplynulo, že současný žalobce je právním nástupcem Jednotného zemědělského družstva v [obec], které ke dni 20. 8. 1975 změnilo název na Jednotné zemědělské družstvo Dukla [obec], ke dni 27. 4. 1977 pak změnilo název na Jednotné zemědělské družstvo [příjmení] [jméno] a teprve ke dni 22. 9. 1994 změnilo název na [název žalobkyně], tedy na současný název žalobce. Z výpisu z obchodního rejstříku je rovněž patrné, že Jednotné zemědělské družstvo [příjmení] v [obec] se s Jednotným zemědělským družstvem Dukla [obec] sloučilo ke dni 1. 1. 1977. Stejná skutečnost pak vyplývá i ze zápisu ze společné schůze členů JZD Dukla [obec] a [příjmení] [příjmení] [jméno] ze dne 26. 11. 1976. Jestliže tedy došlo na přelomu let 1976 a 1977 ke sloučení [příjmení] [příjmení] [jméno] s bývalým JZD Dukla [obec], pak je nepochybné, že současný žalobce je právním nástupcem těchto subjektů, neboť v případě JZD Dukla [obec], které se sloučilo s [příjmení] [příjmení] [jméno], došlo již jen ke dni 27. 4. 1977 ke změně názvu na [příjmení] [příjmení] [jméno] a následně ke dni 22. 9. 1994 ke změně názvu na [název žalobkyně]. Zároveň je ze zmíněného zápisu ze společné schůze členů JZD patrné, že do JZD Dukla [obec] byl včleněn veškerý majetek [příjmení] [příjmení] [jméno], čímž bylo vyvráceno tvrzení žalovaného o tom, že žalobce neprokázal, že převzal veškerý majetek svých případných právních předchůdců. O tom, že toto tvrzení žalovaného není pravdivé, pak svědčí i přehledy majetku žalobce z prosince 1989 a z roku 2010 a 2020, v nichž jsou vždy pod interním [číslo] vedeny dílny [obec]. Ze všech těchto provedených důkazů proto soud dospěl k závěru, že žalobce nepochybně je právním nástupcem někdejšího [příjmení] [příjmení] [jméno], a proto je zcela nepochybně aktivně legitimován k podání této žaloby. Zároveň je nepochybné, že žalobce po celou dobu eviduje ve svém majetku stavbu bez čísla popisného, čísla evidenčního, která je předmětem tohoto řízení. Nicméně na tomto místě soud připomíná, že v průběhu řízení žalovaný změnil svůj postoj, když souhlasil s tvrzením žalobce, že je právním nástupcem [příjmení] [příjmení] [jméno]. Soud však považoval za potřebné tuto problematiku v rámci odůvodnění svého rozhodnutí podrobněji vysvětlit. V této souvislosti pak soud považuje za důležité na okraj zdůraznit, že z hlediska vlastnického práva není nikterak podstatné, že dle tvrzení žalovaného je to on, kdo platí daň z nemovitostí, a to nejen z parcely [číslo] v k. ú. [obec], ale i ze staveb na ní umístěných. Plnění daňové povinnosti dle názoru soudu absolutně nic nevypovídá o vlastnickém právu k nemovitostem.

11. Dle názoru soudu pak byla v průběhu řízení vyvrácena i procesní obrana žalovaného spočívající ve tvrzení, že žalobce neprokázal, že stavba na parcele v jeho vlastnictví je totožnou stavbou jako ta, jejíž výstavba a následné užívání byly povoleny rozhodnutími z roku 1972, respektive 1973. Proti tomuto tvrzení žalovaného dle názoru soudu stojí kopie katastrálních map z let 1970 – 1995, z nichž je zřejmé, že nedošlo k žádným změnám týkajících se sporné stavby, neboť ta je na katastrálních mapách zakreslena stále ve stejné podobě a je tedy evidentní, že o totožnosti stavby nemůže existovat pochybnost. Navíc žalovaný v této souvislosti nepředložil žádný důkaz, ze kterého by bylo možné dovodit, že současná stavba umístěná na parcele v jeho vlastnictví je odlišnou stavbou od té, která byla povolena k výstavbě a následnému užívání na základě rozhodnutí ze 70. let. Dle názoru soudu se v tomto případě jednalo ze strany žalovaného pouze o účelové tvrzení. Z žádných důkazů, které byly v průběhu řízení provedeny, nebylo možné toto tvrzení žalovaného hodnověrným způsobem prokázat.

12. Pokud pak v průběhu řízení žalovaný tvrdil, že nebyla prokázána souvislost s parcelou [číslo] v k. ú. [obec], na níž byla v 70. letech povolena výstavba garáží a dílen a následně i jejich užívání se současnou parcelou v jeho vlastnictví, tedy s parcelou [číslo] ve shodném katastrálním území, pak soudu nezbylo než konstatovat, že v průběhu celého řízení byl prokázán naprostý opak. Skutečnost, že parcela [číslo] [číslo] v k. ú. [obec] mají jednoznačně souvislost, vyplynula jednak ze srovnávacího sestavení parcel ze dne 3. 2. 2021, ze srovnávacího sestavení parcel ze dne 16. 8. 2021 a konečně i ze sdělení Katastrálního úřadu [obec] ze dne 31. 8. 2021. Již ze samotného srovnávacího sestavení parcel ze dne 16. 8. 2021 bylo prokázáno, že parcela ve vlastnictví žalovaného, tedy [číslo] v k. ú. [obec] má svůj původ v parcele PK [anonymizováno]. Ohledně této parcely pak ze sdělení Katastrálního úřadu [obec] ze dne 31. 8. 2021 vyplynulo, že z parcely PK [anonymizováno] a PK [číslo] byla v roce 1966 utvořena parcela [číslo] která však byla pouze zakreslena v mapě evidence nemovitostí a nebyla evidována na žádném listu vlastnictví. Na této parcele, tedy parcele [číslo] pak byla v roce 1972 povolena výstavba dílen a garáží a následně v roce 1973 bylo povoleno i jejich užívání. Z parcely [číslo] pak byl v roce 1977 oddělen pozemek parc. [číslo] i tento pozemek existoval pouze v grafické podobě a nebyl veden na žádném listu vlastnictví. V rámci obnovy operátu pak byla ke dni 27. 9. 2011 doplněna mimo jiné právě již zmíněná parcela PK [anonymizováno] původního vlastníka [jméno] [příjmení], a to jako parcela katastru nemovitostí [číslo]. Je tedy zřejmé, že z původní parcely PK [anonymizováno], která byla opětovně doplněna v rámci obnovy katastrálního operátu, vznikla právě parcela [číslo] na které vznikla v 70. letech sporná stavba, když je zároveň zcela zjevné, že v rámci obnovy operátu z parcely PK [anonymizováno] vznikla parcela katastru nemovitostí [číslo] která je ve vlastnictví žalovaného. Souvislost parcel je tak dle názoru soudu zcela nepochybně prokázána. Na okraj soud samozřejmě může konstatovat, že v evidenci parcel v k. ú. [obec] panoval zcela zjevný nepořádek, avšak ten jde zcela jednoznačně na vrub původní velmi ledabylé evidenci nemovitostí, která byla v naší republice před rokem 1989 zcela běžná, a to s ohledem na to, že v zásadě neexistovalo soukromé vlastnictví a evidence nemovitostí byla pro tehdejší stát věcí podružnou a nepodstatnou. Nicméně souvislost mezi parcelou [číslo] současnou parcelou [číslo] je naprosto zjevná.

13. Konečně proti tvrzení žalovaného o tom, že kromě parcely [číslo] je i vlastníkem stavby na ní umístěné hovořil i notářský zápis ze dne 29. 11. 1990, na základě kterého získala [jméno] [příjmení], tedy právní předchůdkyně žalovaného vlastnické právo k parcele PK [anonymizováno], kterou následně darovala svému synovi [jméno], který tuto parcelu prodal žalovanému. Na zmíněném notářském zápisu je jednoznačně uvedeno, že dochází k převodu toliko parcel, aniž by byla uvedena jakákoli stavba na nich umístěná. V průběhu řízení slyšená svědkyně [jméno] [příjmení] pak potvrdila, že uvedenou parcelu skutečně darem od svých rodičů získala a následně tuto parcelu darovala synovi. I sám svědek [jméno] [příjmení] potvrdil, že od své matky dostal darem pouze ty nemovitosti, které byly uvedeny v notářském zápise z roku 1990. Soud opětovně konstatuje, že v tomto notářském zápise není o stavbách ani slovo. Proti tvrzení žalovaného o tom, že je vlastníkem i stavby na parcele [číslo] v k. ú. [obec] pak hovoří i rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrálního pracoviště Beroun ze dne 3. 2. 2014, kterým byl povolen pouze vklad vlastnického práva k parcele [číslo] v k. ú. [obec] ve prospěch žalovaného, a to na základě kupní smlouvy uzavřené mezi ním a [jméno] [příjmení]. I z tohoto rozhodnutí je patrné, že se vždy jednalo pouze o pozemek a nikoli o stavbu na něm uvedenou.

14. Podle názoru soudu tak bylo v průběhu řízení jasně prokázáno, jakým způsobem v minulosti vznikla parcela [číslo] v k. ú. [obec], která je ve vlastnictví žalovaného. Bylo prokázáno i to, že tato parcela má svůj původ v parcele [číslo] v k. ú. [obec], na níž bylo povoleno výstavba dílen a garáží, jakož i jejich užívání a prokázáno bylo i to, že výstavba těchto dílen a garáží na parcele [číslo] byla povolena ve prospěch [příjmení] [příjmení] [jméno]. Následně žalobce prokázal, že je právním nástupcem [příjmení] [příjmení] [jméno], které se v minulosti sloučilo s jeho právním předchůdcem, když na základě sloučení právní předchůdce žalobce převzal i veškerý majetek [příjmení] [příjmení] [jméno] a tedy zákonitě i stavbu na parcele [číslo] v k. ú. [obec]. S ohledem na všechna tato zjištění musel soud konstatovat, že žalobce svá v žalobě uvedená tvrzení v plném rozsahu prokázal, zatímco žalovaným aplikovaná procesní obrana zůstala neúčinná. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a určil, že žalobce je vlastníkem staveb bez čísla evidenčního, čísla popisného umístěných na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec].

15. O nákladech řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že nikomu z účastníků právo na jejich náhradu nepřiznal. Důvodem je skutečnost, že poměr úspěchu a neúspěchu účastníků v tomto řízení je zcela totožný. Žalobce se totiž zpočátku řízení domáhal určení vlastnictví nejen ke stavbě na parcele [číslo] v k.ú. [obec], ale i ke stavbě na parcele [číslo] v k.ú. [obec]. Ohledně posledně jmenované stavby však vzal žalobu zpět, neboť vlastníkem parcely [číslo] žalovaný není. Tímto svým jednáním zavinil, že řízení muselo být částečně zastaveno, a proto ve svém důsledku došlo k tomu, že každý z účastníků je v tomto řízení úspěšný i neúspěšný přesně z jedné poloviny.

Poučení