13 C 77/2016-522

Rubrum

Okresní soud ve Vsetíně - pobočka ve Valašském Meziříčí rozhodl samosoudkyní Mgr. Hanou Kohoutkovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví takto:

Výrok

I. Podílové spoluvlastnictví žalobce a žalovaného k nemovitým věcem: pozemek p.č.st. [anonymizováno] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa] – rodinný dům, pozemek p.č.st. [číslo] - zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba – bez čp/če, jiná stavba, pozemek p. [číslo] – zahrada, pozemek p. [číslo] – zahrada, pozemek p. [číslo] – ostatní plocha, to vše zapsáno na [list vlastnictví] pro obec a [katastrální uzemí] u Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště Valašské Meziříčí, se zrušuje.

II. Do výlučného vlastnictví žalobce se přikazuje: pozemek p.č.st. [anonymizováno] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa] – rodinný dům, pozemek p.č.st. [číslo] - zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba – bez čp/če, jiná stavba, pozemek p. [číslo] – zahrada, pozemek p. [číslo] – zahrada, pozemek p. [číslo] – ostatní plocha, to vše zapsáno na [list vlastnictví] pro obec a [katastrální uzemí] u Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště Valašské Meziříčí.

III. Na vypořádací podíl zrušeného podílového spoluvlastnictví je žalobce povinen zaplatit žalovanému částku 1.653.500 Kč, a to do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na nákladech řízení k rukám JUDr. [jméno] [příjmení] částku 471.044 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalovaný je povinen zaplatit státu na účet Okresního soudu ve Vsetíně na nákladech řízení částku 32.416,50 Kč a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Původní žalobkyně [jméno] [příjmení] se svým návrhem doručeným soudu dne 1. 6. 2016 domáhala zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, a to k nemovitostem zapsaným na [list vlastnictví] pro obec a [katastrální uzemí] u Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště Valašské Meziříčí - pozemku p. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba - budova [adresa], pozemek p. [číslo] zahrada a pozemku [parcelní číslo] - zahrada. Žalobkyně navrhovala, aby podílové spoluvlastnictví bylo zrušeno a nemovité věci byly přikázány do vlastnictví žalovaného, přičemž by žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 1.365.000 Kč. Žalobkyně trvale žije na Slovensku, nemovitosti nevyužívá k uspokojování svých bytových potřeb, tyto nemovitosti, a to zejména dům, využívá zejména matka žalovaného, která v něm trvale žije. Současné uspořádání vztahů žalobkyni nevyhovuje, neboť žalobkyně bydlí poměrně daleko, nemovitosti využívá pouze k občasné rekreaci. Rovněž spoluvlastnické vztahy s žalovaným, který je bratrancem žalobkyně, nelze označit za uspokojivé, pročež je náročné udržovat svůj spoluvlastnický podíl. Po žalobkyni tak nelze spravedlivě žádat, aby ve spoluvlastnickém vztahu s žalovaným nadále setrvala. Žalobkyně již několik let usiluje o uspořádání spoluvlastnických vztahů, avšak bez úspěchu. Žalobkyně nabízela žalovanému odprodej svého spoluvlastnického podílu za 1.050.000 Kč, popř. nabízela odkoupení podílu žalovaného za částku 850.000 Kč, kdy tato částka má reflektovat investice, které žalobkyně do nemovitostí v posledních letech učinila a které rovněž nebyly v rámci spoluvlastnických vztahů vypořádány. Další možnou alternativou úpravy spoluvlastnictví byl prodej nemovitostí třetí osobě a rozdělení výtěžku prodeje. Na žádný z návrhů však žalovaný nepřistoupil. Žalovaný navrhoval reálné rozdělení nemovitostí, které však žalobkyně má za těžko představitelné v rámci zachování funkčnosti nemovitostí.

2. Žalovaný ve svém písemném vyjádření k žalobě doručené soudu dne 10. 8. 2016 uvedl, že právními předchůdci vlastníků nemovitostí bylo v minulosti dohodnuto, že v předmětném domě bude doživotně bydlet jeho matka [jméno] [příjmení], která v domě bydlí více než 70 let s tím, že nebylo nutné pro dobré příbuzenské vztahy sjednávat písemně věcné břemeno. Dále při převodu podílu paní [jméno] [příjmení], která již nežije, mělo být zachováno právo užívat pro ni či její dceru [anonymizováno] [jméno] [příjmení] některé prostory, což jí bylo přislíbeno, a rovněž je i jí využíváno dosud. Žalovaný má za to, že nemá vůči žalobkyni ani on, ani jeho matka žádný neuspokojivý vztah, naopak pokud v minulosti žalobkyně potřebovala zařídit některé záležitosti, bylo vždy tak učiněno. Pokud jde o zahrady, tak o tyto se sečením trávy stará pouze on a dokud se mohla starat jeho matka, tak se starala i ona. Jako alternativu žalobkyni, a to prostřednictvím jejího právního zástupce, navrhoval faktické stavební rozdělení nemovitostí, zejména rodinného domu. Rovněž lze vhodně rozdělit i pozemky. Má za to, že rodinný dům pro účely faktického stavebního rozdělení vhodný je, žalovaný proto navrhuje, aby žaloba byla v celém rozsahu zamítnuta s tím, že dle něj je nejvhodnějším řešením reálné stavební rozdělení domu a pozemků na 2 samostatné části se stejným podílem jako doposud.

3. Pokud se jedná o vyjádření dalších procesních stanovisek, a to zejména žalovaného, pak u jednání dne 6. 10. 2016 uvedl, že žaloba je podána v tzv. nevhodnou dobu dle § 1140 občanského zákoníku (v domě bydlí matka žalovaného, která má vysoký věk a nepříznivý zdravotní stav, přičemž dle tvrzení žalovaného není možné, aby jeho matka byla přemístěna do jiného objektu bydlení). Dále nerozporuje, že by vertikální rozdělení objektu bylo nemožné, ale uvedl, že by v domě mohly být vytvořeny 3 bytové jednotky.

4. Rozsudkem zdejšího soudu 13 C 77/2016-263 ze dne 10. dubna 2019 bylo rozhodnuto tak, že podílové spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaného k nemovitým věcem: pozemek p. č. st. [anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, výměra 332 m2, jehož součástí je stavba - budova [adresa] - objekt k bydlení; pozemek p. [číslo] zahrada, výměra 900 m2; pozemek [parcelní číslo], zahrada, výměra 217 m2, to vše zapsáno na [list vlastnictví] pro obec a [katastrální uzemí] u Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště Valašské Meziříčí, bylo zrušeno. Do výlučného vlastnictví žalobkyně byly přikázány nově vzniknuvší pozemek parc. č. st. [číslo] o výměře 177 m2, jehož součástí bude část rodinného domu na adrese [obec] č.p [číslo], dále pozemek parc. [číslo] nově o výměře 685 m2, do výlučného vlastnictví žalovaného byly přikázány nově vzniknuvší pozemek parc. č. st. [číslo] o výměře 155 m2, jehož součástí bude část rodinného domu na adrese [adresa žalovaného a žalobce], dále pozemek parc. [číslo] nově o výměře 342 m2, do podílového spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaného o velikosti ideálního spoluvlastnického podílu každého z nich [číslo] byl přikázán nově vzniklý pozemek parc. [číslo] o výměře 90 m2, to vše dle znaleckého posudku [číslo] ze dne 15. 8. 2018 vypracovaného soudním znalcem [příjmení] [celé jméno znalkyně], ve spojení s Geometrickým plánem pro rozdělení pozemku, změnu hranic pozemků vypracovaným [právnická osoba] práce Ing. [příjmení] a Ing. [právnická osoba], [IČO], č. plánu [číslo] 2019, potvrzeným Katastrálním úřadem pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště Valašské Meziříčí dne 28. 2. 2019. Dále bylo rozhodnuto o povinnosti žalobkyně zaplatit na vypořádací podíl zrušeného podílového spoluvlastnictví žalovanému částku 60.453 Kč. Výroky VI. - VIII. bylo rozhodnuto o nákladech řízení.

5. Rozsudek č.j. 13 C 77/2016-263 ze dne 10.4.2019 byl doplněn doplňujícím rozsudkem č.j. 13 C 77/2016-334 ze dne 5. května 2020 o výrok IX., kterým byl návrh žalovaného na odklad zrušení podílového spoluvlastnictví dle §1155 občanského zákoníku zamítnut.

6. Rozsudkem Krajského soudu v Ostravě č.j. 11 Co 216/2019-377 ze dne 24.9.2020 byl rozsudek okresního soudu v odstavcích I. - VIII. výroku zrušen a věc vrácena ve stejném rozsahu okresnímu soudu k dalšímu řízení. V odstavci IX. výroku byl rozsudek okresního soudu potvrzen. Výrokem III. bylo rozhodnuto o nákladech řízení. Z odůvodnění rozsudku se mj. podává, že okresní soud rozhodl o vypořádání reálným rozdělením věci, aniž řešil otázku, který z účastníků je ochoten nést náklady s reálným rozdělením spojené, zejména náklady stavební, případně v jakém poměru se budou účastníci na těchto nákladech podílet. Odkázal přitom na rozsudek NS ČR ze dne 30. 6. 1988 sp. zn. 3 CZ 18/1988 uveřejněný ve sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 45/1991, který uvádí, že„ Soud je povinen zabývat se tím, zda jsou dosavadní spoluvlastníci (nebo někteří z nich) ochotni hradit náklady na rozdělení věci. Jestliže by žádný ze spoluvlastníků nebyl ochoten vynaložit nic na provedení nezbytných stavebních úprav, musela by být stavba považována z tohoto hlediska za nedělitelnou“. Okresní soud se dále nezabýval otázkou, zda zejména reálným rozdělením domu, resp. pozemku, na němž dům stojí, na dvě samostatné části nedojde k disproporci mezi hodnotami obou nově vzniklých nemovitostí. Za tím účelem je nutno zjistit aktuální cenu nemovitostí v době zrušení a vypořádání spoluvlastnictví. Existence služebnosti zatěžující pozemek s domem [adresa] nebyla zjištěna, proto hodnotu nemovitostí není na místě pro neexistující právní vadu snižovat. Při nastíněné úvaze přitom nelze – pro účely stanovení hodnoty toho kterého souboru nemovitostí – zohledňovat investice účastníků do nemovitostí provedených v minulosti, žádný z účastníků totiž nepodal návrh na tzv. širší vypořádání spoluvlastnictví (dle § 1148 o. z.). Po vrácení spisu má okresní soud reagovat na skutečnost, že v době po vydání napadeného rozsudku došlo v důsledku aktivity žalovaného ke vzniku nových pozemků rozdělením pozemků tvořících původně předmět spoluvlastnictví.

7. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázané, že ke dni zahájení předmětného řízení, tj. 1. 6. 2016 byly nemovitosti zapsané na [list vlastnictví] pro obec a [katastrální uzemí] u Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště Valašské Meziříčí, a to p. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba [adresa], objekt bydlení, pozemek [parcelní číslo] zahrada a pozemek [parcelní číslo] zahrada, v podílovém spoluvlastnictví [jméno] [příjmení] a [celé jméno žalovaného], a to pro každého ve výši jedné poloviny. V katastru nemovitostí nejsou u nemovitostí zapsána žádná věcná břemena či služebnosti. Dne 30. 11. 2018 (v průběhu soudního sporu) uzavřela původní žalobkyně [jméno] [příjmení] s [celé jméno žalobce], narozeným 14. 5. 1992 kupní smlouvu o převodu vlastnictví k nemovitým věcem, a to k ideální polovině nemovitostí zapsaných na [list vlastnictví] pro obec a [katastrální uzemí]. Usnesením Krajského soudu v Ostravě č.j. 11 Co 216/2019-312 ze dne 20. 2. 2020 bylo rozhodnuto, že na místo dosavadní žalobkyně [celé jméno původní účastnice] do řízení vstupuje [celé jméno žalobce].

8. V důsledku aktivity žalovaného [celé jméno žalovaného] po vydání prvostupňového rozsudku ze dne 10. 4. 2019 došlo na základě geometrického plánu Ing. [jméno] [příjmení] ke změně na [list vlastnictví] pro obec a [katastrální uzemí] v tom směru, že nově jsou vedeny nemovitosti v katastru nemovitostí takto: p. č. St. [anonymizováno] o výměře 207 m - zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa] rodinný dům, p. č. st. [číslo] o výměře 31 m - zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bez čp/če, jiná stavba, [parcelní číslo] o výměře 900 m - zahrada, [parcelní číslo] o výměře 217 m - zahrada a [parcelní číslo] o výměře 94 m - ostatní plocha, jiná plocha. Ze spisového materiálu je dále zřejmé, že žalovaný [celé jméno žalovaného] měl zájem zapsat jinou stavbu – hospodářskou budovu na p. č. st. [číslo] pouze pro svou osobu (ačkoliv nemovitosti jsou v podílovém spoluvlastnictví), a to na základě ohlášení změny údajů o pozemku k zápisu do katastru nemovitostí ze dne 7. 2. 2020 (viz č.l. 320 a 321 spisu), přičemž následnými žádostmi ze dne 21. 2. 2020 a 26. 2. 2020 (viz č.l. 322 spisu) se snažil zápis stavby bez čp/če do podílového spoluvlastnictví, jak sebe, tak žalobce, zvrátit, avšak bezvýsledně.

9. Pokud se jedná o nabytí nemovitostí (historicky jak ve vztahu k původní žalobkyni [jméno] [příjmení], tak žalovanému [celé jméno žalovaného] a následně novému žalobci [celé jméno žalobce]), pak darovací a kupní smlouvou ze dne 23. 6. 2000 bylo převedeno z dárců [jméno] [příjmení], narozené [datum] a [jméno] [příjmení], narozené [datum] a [jméno] [příjmení], narozené [datum] jako prodávajícími na původní žalobkyni (dříve [jméno] [příjmení], rozená [příjmení], [datum narození]) a [celé jméno žalovaného], narozeného [datum], jakožto obdarované, a na paní [jméno] [příjmení], narozenou [datum], jakožto kupující, spoluvlastnictví k nemovitostem zapsaným na [list vlastnictví] pro obec a [katastrální uzemí], a to tak, že [jméno] [příjmení] darovala svůj spoluvlastnický podíl jedné poloviny nemovitostí svému synovi [celé jméno žalovaného], [jméno] [příjmení] darovala svou jednu čtvrtinu nemovitostí své dceři paní [jméno] [příjmení], paní [jméno] [příjmení] prodala svůj podíl jedné čtvrtiny paní [jméno] [příjmení] za kupní cenu 100.000 Kč; bodem IV. dárci i prodávající prohlásili, že na darovaných nemovitostech neváznou dluhy, věcná břemena, zástavní práva, ani jiné právní povinnosti, a obdarovaní a kupující žádné nepřejali. Pokud se jedná o další nabývací titul, a to darovací smlouvu ze dne 4. 2. 2014 s právními účinky zápisu ke dni 6. 3. 2014, pak touto darovala původní žalobkyni její matka [jméno] [příjmení] další jednočtvrtinový podíl na nemovitostech. Nabývacím titulem pro původní žalobkyni a žalovaného tak byla darovací a kupní smlouva ze dne 23. 6. 2000 a pro původní žalobkyni dále darovací smlouva ze dne 4. 2. 2014. Žalovaný soudu předložil prohlášení [jméno] [příjmení] (dcery [jméno] [příjmení], jedné z převodkyň podílu na nemovitostech na účastníky) ze dne 3. 4. 2018, ve kterém se uvádí, že nemovitost neměla být v budoucnu prodána a měla být místem setkávání užší rodiny. K takovému vyjádření soud nepřihlížel, neboť pokud chtěly strany smlouvy zamezit dalšímu převodu podílů na nemovitostech na jiné osoby, resp. měl být status quo nemovitosti zachován i do budoucna, mělo to být obsaženo v darovací a kupní smlouvě ze dne 23. 6. 2000. Aktuální žalobce [celé jméno žalobce] se pak stal spoluvlastníkem nemovitostí zapsaných na [list vlastnictví] pro k.ú. a [územní celek] na základě kupní smlouvy ze dne 30.11.2018 s právními účinky vkladu ke dni 18.3.2019 a to od [jméno] [příjmení] (nyní [anonymizováno]), což vyplynulo z výpisu z KN ze dne 27.1.2020 (viz č.l. 204 spisu).

10. Z účastnické výpovědi původní žalobkyně [jméno] [příjmení] (nyní [anonymizováno]) bylo zjištěno, že asi v roce 2001 získala jednočtvrtinový podíl na nemovitostech od své tety paní [jméno] [příjmení], a to na základě kupní smlouvy. Druhou čtvrtinu získala darem od své matky v roce 2015. Ona se vždy starala o část domu, kde původně v přízemí bydlela její matka, ona (původní žalobkyně) k rekreaci využívala 1. poschodí. Do domu v roce 2004 investovala částku cca 900.000 Sk až 1.000.000 Sk, a to společně se svou matkou, kdy došlo mj. k výměně krytiny, některých trámů apod. Situaci se snaží vyřešit s žalovaným asi od roku 2012, kdy se snažili dům nabízet k prodeji, resp. pouze její část domu. Zjistila však, že vzhledem k tomu, že se jedná o podílové spoluvlastnictví, tak bude lepší, když bude dům reálně rozdělen a pak bude i její část prodejná. Ona má veškeré své aktivity na Slovensku, kde bydlí jak její matka, tak i její děti, nikdo z jejich příbuzných nemá zájem jezdit do České republiky starat se o rodinný dům. Neužívá ani zahradu přiléhající k domu. Pokud měla v minulosti snahy něco změnit, např. vysadit keře apod., pak žalovaný to nepřijal pozitivně, proto své aktivity zanechala, aby nedocházelo ke konfliktům. Dům k rekreaci využívala asi do roku 2008, kdy přijížděla 1x za 2 měsíce, po této době do domu víceméně přestala jezdit, neboť v té době změnila práci, aktuálně jsou její aktivity pouze na Slovensku. S žalovaným neřeší nic, co se týká společného domu ani zahrady. Má za to, že reálné rozdělení rodinného domu by stály zvýšené náklady asi 300.000 Kč. Vzhledem k tomu, že ona nemá zájem nadále dům užívat, jsou to pro ni neúměrně vynaložené finanční prostředky k oddělení spoluvlastnictví. Tuto otázku řešila i s žalovaným asi v roce 2013, oba společně dospěli k závěru, že se jedná o neúměrné zvýšené finanční náklady. V rámci rekonstrukce opravila celé podkroví, došlo na zateplení, výměně střešní krytiny, nové omítky, nové podlahy, zavedla se plynová přípojka, elektřina apod. Její matka v přízemí rekonstruovala koupelnu, došlo k vybetonování podlahy v přízemí, u matky v kuchyni apod. Byla ochotna přistoupit na vypořádání podílového spoluvlastnictví tak, že by nemovitost byla přikázána žalovanému a on by jí vyplatil částku 1.000.000 Kč. V případě, že by nemovitost byla přikázána do jejího výlučného vlastnictví, byla připravena žalovaného vyplatit částkou 800.000 Kč, kdy důvodem rozdílu ve výši částky byla ta skutečnost, že ona do své poloviny nemovitosti investovala finanční prostředky, žalovaný nikoliv. Žalovaný nechal pouze vybudovat plynovou přípojku. V roce 2010 -2011 ukončila dodávky médií do domu, od té doby neplatí žádné náklady. Za rekonstrukci do roku 2004 po žalovaném nechtěla žádné finanční prostředky, ona si byla vědoma toho, že on nemá finanční prostředky, žalobkyně naopak zase počítala s tím, že on bude platit daň z nemovitosti, starat se o zahradu apod. Pokud se jedná o nějakých dohodách ohledně užívání nemovitosti při uzavření smlouvy ze dne 23. 6. 2000, např. umožnění užívání nemovitosti dcerou paní [příjmení], popř. možnost dožití matky pana [celé jméno žalovaného] v nemovitosti, žalobkyně uvedla, že v tomto směru nic přislíbeno nebylo. Tyto věci nebyly v rámci rodiny komunikovány ani jindy, pouze paní [příjmení], sestra žalovaného, informovala o tom, že se víceméně vzdává svého dědického podílu po své matce proti té skutečnosti, že se žalovaný bude starat o matku na [obec], o jiných dohodách neví. Na základě smlouvy ze dne 23. 6. 2000 hradila za čtvrtinový podíl na nemovitostech částku pouze 100.000 Kč, ačkoliv cena nemovitosti byla v té době stanovena znaleckým posudkem Ing. [příjmení] ve výši 1.352.100 Kč, a to z toho důvodu, že v té době neměla víc finančních prostředků, resp. finanční prostředky si musela ponechat právě na rekonstrukci svého podílu, neboť podíl byl tvořen v podstatě neobydleným podkrovím, které nebylo zatepleno, nedalo by se v něm bydlet bez stavebních úprav. Do společných částí domu investovala na rekonstrukci střechy a střešní okna, tato investice činila 200.000 Kč. Tuto rekonstrukci projednávala s žalovaným, on proti tomu výhrady neměl, ještě na popud žalovaného dala na střechu střešní krytinu Bramac, aby nemusely být sněhové zábrany.

11. Původní žalobkyně [jméno] [příjmení] (dříve [příjmení]) byla následně po převodu svého spoluvlastnického podílu na nemovitostech vyslechnuta i v procesní pozici svědkyně, přičemž soud zjistil následující skutečnosti: jako bývalá účastnice řízení byla spokojena s tím, jak bylo rozhodnuto u soudu prvního stupně. Následně byla překvapena, že krajský soud věc vrátil k dalšímu řízení. Ve své podstatě žalovaný znemožňuje aktuálnímu spoluvlastníkovi výkon jeho vlastnických práv. Pokud byla svědkyně dotázána na vztahy mezi ní a žalovaným v minulosti, pak uvedla, že v minulosti se stalo, že žalovaný vyměnil zámek v domě, aniž jí o tom řekl a dal by jí klíč, následně byla přítomna i tomu, že žalovaný vyměnil zámek v době, kdy už byl spoluvlastníkem žalobce, tehdy se zámek musel řešit i za účasti Policie ČR. V minulosti se rovněž stalo, že se žalovaný nastěhoval do její půlky domu do přízemí a využíval ji, a to bez jejího souhlasu a vědomí. Svědkyně mu tuto skutečnost písemně vytkla a následně musela se svým mladším synem vystěhovat věci žalovaného ze své koupelny, kterou žalovaný začal využívat jako spíž, měl tam nastěhovanou i lednici. Podle názoru svědkyně žalovaný svou matku [jméno] [příjmení] bere jako záminku a rukojmí toho, aby se s podílovým spoluvlastnictvím nemuselo nic dít. Ve své podstatě v minulosti mezi nimi jako spoluvlastníky se vše odehrávalo tak, že pokud ona jako spoluvlastnice nic nechtěla a byla tiše, tak z jeho strany byl klid, pokud se začala ozývat, např. když nesouhlasila s tím, aby na zahradě parkovaly vraky, pak s žalovaným byl vždy problém. Vztahy mezi ní a žalovaným se změnily v roce 2012, kdy žalovanému dala první nabídku na odkoupení jeho podílu na nemovitostech. Ve své podstatě žalovaný využil a využívá doby mnoha let, aby se věci děly podle něho, aby se neustále odvolával apod. Žalovaný je tak schopen zabývat životy mnoha lidí, a to bez zjevného důvodu. Svědkyně svou tetu [jméno] [příjmení] neviděla po dobu několika let, vůbec neví, co s ní je. O [jméno] [příjmení] se zajímá i její matka paní [jméno] [příjmení], která o ní jako o své sestře nemá žádné informace. Svědkyně uvedla, že jakmile její matka [jméno] [příjmení] dostala předvolání k jednání, tak zavolala žalovanému s tím, že nesouhlasila s tím, aby byla předvolána jako svědek a ve své podstatě mu vynadala. Svědkyně uvedla, že když řešila vypořádání spoluvlastnictví ještě ona, tak jí za to žalovaný nabídl, že jí zaplatí 150.000 Kč za vyplacení jejího podílu.

12. Z účastnické výpovědi žalobce [celé jméno žalobce] bylo zjištěno, že předchozí spolumajitelku nemovitosti paní [příjmení] znal celý život, byla kamarádkou jeho matky. Žalobce vyrůstal s jejími dvěma dětmi, znal prostředí, znal i žalovaného [celé jméno žalovaného]. Když paní [příjmení] na něj chtěla převést svoji polovinu nemovitostí, měl za to, že by neměly vzniknout nějaké problémy s žalovaným. Vklad spoluvlastnického práva do katastru nemovitostí proběhl 22. 5. 2019. Následně chtěl žalobce navštívit nemovitost spolu se svou snoubenkou, bratrem a nevlastním synem, tehdy jej hned v zádveří žalovaný zastavil, chytil jej za ruku, nechtěl jej pustit dál, žalobce nechtěl vyvolávat napětí, a proto odešel. Potom chtěl pomoct vystěhovat věci paní [příjmení], které tam ještě měla. Tehdy byl hlavní vchod domu zamknutý, byla vyměněna zámková vložka, musela přijet hlídka Policie ČR, byl o tom sepsán záznam. Policie ČR mu umožnila vložku odvrtat a vyměnit, nový klíč předal žalovanému. Dne 12. 6. 2019 opět chtěl žalobce jít do domu, vložka byla opět vyměněná, opět přijela hlídka PČR, žalovaný mu nechtěl vydat klíče, později mu je vydal na základě telefonické domluvy ze strany policie. Žalobce však do nemovitosti moc chodit nechtěl, nechtěl vzbuzovat konflikty. Poté, co zjistil, že s přítelkyní čeká dítě, a protože u rodičů snoubenky obývají pouze 1 pokoj a partnerka má z předchozího vztahu ještě desetiletého syna, tak naznal, že je nejvyšší čas se přestěhovat do domu, který z poloviny vlastní. V lednu 2020 žalovaného ústně informoval o tom, že bude do své poloviny nemovitosti připojovat elektřinu, neboť budova byla po odchodu předchozí majitelky v její části neobyvatelná. Chtěl proto obnovit původní připojení a elektřinu napojit do společného rozvaděče na fasádě domu. Snaha o první instalaci proběhla 13. 1. 2020, kdy žalovaný technika firmy ČEZ vyhodil a instalaci mu neumožnil. Další termín byl domluven na 16. 3. 2020, tehdy žalovaný odstranil hlavní jistič a kontakty, rozplomboval krytky, takže [právnická osoba] nemohla připojení provést. Ještě před tímto druhým pokusem o instalaci šel s rodinou navštívit žalovaného. S příslušníky jeho rodiny se žalovaný bavil a souhlasil s tím, že si žalobce vybuduje novou přípojku elektrické energie. Žalovanému tehdy ještě odeslal doporučený dopis, a to kvůli zavedení nového odběrného místa. Sdělil mu, že bude muset udělat do výkopové práce a půjde o zásah do obvodové zdi. Žalovaný na jeho dopis nijak nereagoval, proto započal s pracemi a následně firma zavedla nové odběrné místo, za které hradil poplatek za přípojku ve výši 12.500 Kč. Dne 3. 8. 2020 se opět dostavil technik, aby připojil nové odběrné místo, žalovaný ho opět vyhodil. Nový termín byl smluven na 10. 8. 2020, tam už k připojení elektřiny došlo, hlavně díky tomu, že žalovaný nebyl přítomen doma. V mezidobí, někdy v únoru 2020, bez vědomí žalobce proběhla změna v katastru nemovitostí, kdy žalovaný kontaktoval katastr a chtěl tam zapsat nějaké přístavby, katastr jej o řízení neinformoval, žalobce se o tom dozvěděl až 3. 3. 2020, kdy mu telefonovala z katastru nemovitostí paní [příjmení]. V lednu 2020 ještě probíhala nějaká kontrolní prohlídka ze Stavebního úřadu v [obec], žalobce věděl, že tehdy nějaký zápis nepodepsal. S rekonstrukcí své části nemovitostí započal někdy v létě 2020, o tomto informoval žalovaného v dopise. Žalovaný však celou dobu s žalobcem nekomunikoval, pouze tehdy, když dělal výkop a když sbíral ovoce, tak žalovaný zavolal hlídku Policie ČR, tehdy žalobce jen situaci vysvětlil, policisté mávli rukou a odjeli. O zahradu se více méně stará sám žalobce, žalovaný si seče pouze vzdálenější úsek zahrady o ploše 25 m, o nic jiného se nestará. Žalobce v části nemovitosti zavedl nové rozvody elektřiny, vody, topení, vyměnil podlahy v přízemí, vyvložkoval a opravil komín, vyměnil okna v přízemí. Žalovaný jej buď ignoroval, nebo agresivně reagoval na to, když vyvážel suť při výměně podlahy. Žalobce uvedl, že se snažil žalovanému žádné naschvály nedělat, respektoval jeho spoluvlastnictví a jeho pobyt v domě. V té době jej žalovaný začal při vyvážení suti fotit, žalobce si to nepřál, proto natáhl ruku k objektivu, aby mu zabránil ve focení své osoby. Tehdy jej žalovaný chytil pod krkem. Pokud se jedná o matku žalovaného [jméno] [příjmení], tak žalobce ji neviděl asi rok a půl. Netuší, jestli tam je nebo není. Když býval v nemovitosti tak ji nevídal, neviděl ani pracovníky pečovatelské služby. V nemovitosti zatím nebydlí i přesto, že s partnerkou vychovávají 2 nezletilé děti ve věku 10 let a 14 měsíců, obývají pouze 1 pokoj u rodičů partnerky. Žalobce zatím do nemovitosti nechce investovat, když neví, jak dopadne předmětné řízení. Žalobce se s žalovaným snažil vycházet a domluvit se na užívání nemovitosti. Dne 2. 7. 2021 mu odeslal doporučený dopis, kde mu navrhl mimosoudní dohodu, tak aby dům byl reálně rozdělen, s tím, že by žalovanému přenechal i část, kde je WC a vchod. Toto by užíval pouze žalovaný. Dále by mu zůstala garáž, on by na své náklady vystavěl zeď v domě a jediné, na čem by se podílel žalovaný, by byla instalace schodů. Žalovaný však na tento dopis nereagoval a ignoroval ho. Žalobce již není ochoten hradit náklady na reálné rozdělení domu za situace, kdy mezi ním a žalovaným postupem času nedochází k žádné dohodě a reálné rozdělení by pouze vyvolalo další soudní spory, a to např. i z důvodu nepodílení se žalované na nákladech na rozdělení. Žalovaný se v podstatě o dům nestará, neprovádí ani udržovací práce. Žalobce celkově investoval do svého podílu na nemovitostech cca 250.000 Kč, čímž myslel investice do bydlení, nikoliv do společných prostor. Většinu prací dělá svépomocí, proto je cena nižší. Pokud se jedná o garáž na pozemku, tak on ke garáži nemá ani klíč, pouze ví, že v ní parkuje se svým autem žalovaný. Žalovaný má na zahradě další 4 vraky a na zahradě je další nepořádek od žalovaného. Žalovaný auto z garáže nevyužívá, nevyjíždí z ní. Auto, které užívá žalovaný, má zaparkované v provizorním přístěnku. Asi rok zpětně žalovaný nemovitost nevyužíval v noci, žalobce uvedl, že žalovaný odjížděl třeba v 20.00 večer a vracel se v 7.30 ráno. Žalobce uvedl, že má za to, že v tomto čase byla paní [příjmení] v domě sama. Žalobce uvedl, že ví, že aktuálně žalovaný v domě přespává, ale pravidelně odjíždívá z nemovitosti kolem 14.00 hodiny odpoledne a vrací se kolem 19.00 hodiny večer. Asi před rokem byl žalobce přítomen toho, kdy za paní [příjmení] přijela pečovatelka, žalovaný nebyl doma, pečovatelka jej požádala o nějakou pomoc, tak ji poskytl. Mohlo jít o jeden z posledních z kontaktů s paní [příjmení]. Žalobce má za to, že žalovaný se o nemovitost řádně nestará, je tam shnilé bednění, pod střechou jsou kuny, je zničená střešní izolace, fasáda je opadaná, je nezbytné provést drenáž. Asi před týdnem (výslech prováděn dne 20. 10. 2021), když žalobce stěhoval materiál do domu na rekonstrukci hlavními dveřmi, tak žalovaný mu chtěl dveře přibouchnout a zamknout, žalobce držel kliku z druhé strany, řekl mu, ať to nezavírá, žalovaný ho chytil za ruku a řekl mu, že mu rozbije hubu, ale že na to ještě nenastal čas. Pokud žalovaný uvedl, že přemístil odrazovou plochu, takto bylo za situace, kdy žalobce potřeboval posekat zahradu a pouze branku přemístil, aby pod ní mohl posekat. Nevěděl, že s tím žalovaný má nějaký problém. Pokud žalovaný zmiňoval napadení panem [příjmení], tak žalobce uvedl, že k žádnému fyzickému napadení nedošlo, uvedl, že tam byly emoce, protože dědeček žalobce věděl, že žalovaný mu brání ve vstupu do nemovitosti.

13. Z výslechu žalovaného [celé jméno žalovaného] provedeného dne 20.4.2017 bylo zjištěno, že na základě kupní a darovací smlouvy z června 2000 se dohodly 3 sestry, tj. jeho matka, matka žalobkyně a jejich sestra, dnes již nežijící paní [jméno] [příjmení], na tom, že převedou své vlastnictví k nemovitostem v [katastrální uzemí] Dohoda mezi sestrami byla taková, že čtvrtinu nemovitostí dostane k užívání rodina [příjmení], druhou čtvrtinu rodina [příjmení], přičemž tato umožní návštěvu objektu rodině [příjmení], a polovinu bude mít k užívání rodina [příjmení]. U dohody sester, která vymezila základní dohodu ohledně nemovitosti, byl on, jeho sestra [jméno] [příjmení], žalobkyně a její matka. Tato dohoda proběhla před uzavřením smlouvy v červnu 2000. [příjmení] se do nemovitosti přistěhoval poté, co na něj byla převedena polovina nemovitosti. Předtím do nemovitosti jezdil za svou matkou. Při příležitosti přistěhování si změnil i trvalý pobyt. [příjmení] se staral o vše, co se týkalo poloviny nemovitosti, udržoval zahradu. Je pravdou, že žalobkyně provedla rekonstrukci rodinného domu, je pravdou, že nechala opravit střechu. Cena opravy střechy mohla dosáhnout částky 200.000 Kč, tato částka mohla být i vyšší. [příjmení] se o konkrétních částkách za rekonstrukci s žalobkyní nebavil, nezajímal se o to. Elektřinu v podkroví, které opravovala žalobkyně, dělal on se svým švagrem, respektoval, že žalobkyně chce být co do svého bydlení nezávislá, rovněž zajišťoval vybudování 2 přípojek plynu. Je pravdou, že žalobkyně přestala do rodinného domu jezdit někdy kolem roku 2008 -2009, on se jí neptal na důvod, ví, že došlo k odpojení plynu u domácnosti žalobkyně, je možné, že se tak stalo z důvodu neplacení. Aktuálně je z její části domu odpojený plynoměr a elektroměr. Pokud se jednalo o opravu střechy, měl za to, že to není nutné, žalobkyni navrhoval, ať opraví jen půlku střechy, řekl jí, že se na tom finančně podílet nebude. Žalobkyně jej k úhradě za rekonstrukci střechy nevyzývala. Není pravdou, že by se bavili o tom, že by žalobkyně hradila cenu za rekonstrukci střechy a on by měl platit daň z nemovitosti, je však pravdou, že tuto daň z nemovitosti platil on. O zahradu se po celou dobu, co vlastní nemovitost, staral on. V roce 2012 se od známých dozvěděl, že žalobkyně nabízí k prodeji svou část domu. Žalobkyně se o tom s ním nebavila. Poté žalobkyni řekl, že půlku domu nemíní ani kupovat, ani prodávat, a to z rodinných důvodů, neboť„ vždy tomu tak bylo“. [příjmení] si užívání své části nemovitosti představoval tak, že pokud byla nastavena rodinná dohoda, na základě které obdrželi část nemovitosti, tak tato dohoda bude platit navždy, tzn., že žalobkyně bude jezdit do nemovitosti pouze k rekreačním účelům a na jejich vzájemném uspořádání se nebude nic měnit. Ve své polovině nemovitosti bydlí pouze on se svou matkou, která má zdravotní problémy, má Alzheimera, problém s ledvinami, není však upoutána na lůžku, fyzicky je na tom vzhledem ke svému věku ještě dobře. [příjmení] předpokládal, že k prodeji rodinného domu nedojde, ptal se na finanční možnosti u bankovního ústavu. Vzhledem k tomu, že má již 1 úvěr ve výši 200.000 Kč, bylo mu řečeno, že jiný úvěr může dostat maximálně ve výši 300.000 Kč. [příjmení] o případném zastavení nemovitosti pro získání úvěru na vyplacení žalobkyně neuvažoval. Pokud byl žalovaný dotázán na péči o svou matku, tak uvedl, že od pondělka do pátku jeho matka je v Charitním domě v [obec], kde je o ni postaráno, pondělí a úterý ji do Charity dováží a odváží přímo vůz z Charity, od středy do pátku odvoz zajišťuje synovec. Na odpoledne od 16. do 19. hodiny v pondělí a v úterý mají zajištěno hlídání matky jinou osobou, které platí, ve středu až pátek je hlídání rovněž zajištěno, a to od 17 do 19 hodin. Pokud se jedná o sobotu a neděli, pak jsou domluveni se sestrou, že k ní matka chodí na obědy a tráví u ní část odpoledne. Péči o matku není potřeba zajišťovat v noci, neboť doma je on. Jedním z důvodů, proč nemá zájem na vypořádání podílového spoluvlastnictví, je ta skutečnost, že nechce matku umisťovat nikde jinde než v rodinném domě, na který je zvyklá.

14. Z výpovědi žalovaného provedené dne 20. 10. 2021 bylo zjištěno, že on žalobce nikdy fyzicky nenapadl, žalobce pouze účelově vypovídá. Když fotil hromadu suti, pak to dělal proto, aby měl dokumentaci, aby bylo jasné, jaké nepovolené stavební práce žalobce dělá. Žalovaný na žalobce podal stížnost na stavebním úřadu, že provádí nepovolené práce. K dotazu soudu žalovaný sdělil, že žalobci nikdy nedá právo něco dělat na nemovitosti. Žalovaný má za to, že předchozí majitelka [celé jméno původní účastnice] a žalobce se nějak dohodli, že svým postupem přijdou k penězům za nemovitosti. [příjmení] s žalobcem nekomunikuje a ignoruje ho. Pokud jde o jeho matku [jméno] [příjmení], tak tato má 95 let, v nemovitosti se zdržuje, dům neopouští, protože již nechodí. Jezdila za ní 3x týdně pečovatelská služba, protože matka měla problém s dekubity. Návrh žalobce na rozdělení nemovitosti, který mu letos poslal, nějak četl, ale není ochoten se s ním mimosoudně domluvit. Žalovaný byl v podstatě překvapen postupem katastrálního úřadu, který přístavby na pozemku nezapsal do výlučného vlastnictví žalovaného, ale do podílového spoluvlastnictví jej a žalobce. Tento postup katastrálního úřadu nečekal. Žalovaný uvedl, že žalobce 2x odstranil odrazovou stěnu, která se nachází na zahradě a přemístil ji jinam. Žalobce odváží trávu na jeho výlučný pozemek. Žalovaný uvedl, že dědeček žalobce [jméno] [příjmení] mu přijel vyhrožovat a sprostě nadávat v době, kdy se žalobce stal spoluvlastníkem. Rovněž první návštěva žalobce a jeho rodiny, o které žalobce hovořil, probíhala jinak, než žalobce uváděl. Z jejich strany šlo jen o vyhrožování, a že někdo skončí v sádře. Pokud se jedná o výměnu zámku, tak tuto žalovaný vyměnil jen proto, že se zámek pokazil, nebyl v tom žádný úmysl. Pokud se jedná o druhou výměnu zámku, tak tam šlo o to, že žalobce zámek odvrtal. Tvrdil, že na radu policie, žalovaný tento zámek vyměnil a klíč mu nechal na okně, nebo ho předal policii. K dotazu soudu, jak si žalovaný představuje další spoluexistenci v rámci nemovitosti, žalovaný uvedl, že žalobce v nemovitosti být nemůže, protože žalovaný má k nemovitosti jiný vztah než žalobce, a to dlouholetý. Když žalobce provádí stavební práce, tak tyto provádět sám může, ale pokud si tam žalovaný volá řemeslníky, tak k tomu žalovaný souhlas nedal. Nechce, aby do domu chodily jiné osoby. Pokud žalobce přijde dělat nějaké rekonstrukce, tak otevře hlavní vchod, dveře do chodby a protože odstranil schodu na schodech, tak prach jde na půdu. Žalovaný navrhl v rámci předmětného sporu, aby žalobce opustil objekt, protože žalobce v objektu nemá co dělat. Žalovaný uvedl, že ví, co žalobci náleží, a to je 200.000 Kč. Žalovaný uvedl, že zásadní neshody mezi ním a paní [příjmení] začaly v době, kdy paní [příjmení] začala řešit zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví.

15. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení], snoubenky žalobce bylo zjištěno, že když se šla poprvé podívat do nemovitosti, tak je zastavil žalovaný, že tam nemají s žalobcem co dělat. Tehdy byl žalobce chycen žalovaným hrubě za ruku, žalovaný je v podstatě vyhodil ven. Někdy na začátku léta 2019 si předchozí majitelka paní [příjmení] chtěla odvézt své věci, tehdy byl ze strany žalovaného vyměněn zámek, za přítomnosti policie se musel zámek převrtat a umístit nový zámek. Během krátké doby, snad týdne, žalovaný znovu zámek vyměnil, pak už žalobci nechal klíč. Žalovaný v podstatě vůbec nekomunikuje, vyhýbá se jim, neodpoví ani na pozdrav. Svědkyně nezaznamenala žádné negativní či neuctivé chování žalobce či rodinných příslušníků vůči žalovanému. Když žalobce koupil podíl na nemovitosti, pak dům obyvatelný nebyl. S žalobcem chtěli dát elektrické hodiny do starého rozvaděče, to ale žalovaný neumožnil, rovněž zamezoval pracovníkům ČEZu, aby elektro hodiny šli dát zpět. Museli postavit nový rozvaděč, tehdy tam žalovaný nechtěl opět pouštět pracovníky ČEZu. Aktuálně v nemovitosti není doděláno topení, chybí kotel, je tam zavedena jen voda a elektřina, nábytek chybí. Důvod proč s žalobcem se ještě do nemovitosti nenastěhovali, jsou ty, že čekají, až se vyřeší soudy, protože žalovaný se pořád odvolává.

16. Z výpovědi svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], sestry žalovaného, bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] je její matkou. Svědkyně v nemovitosti na [obec a číslo] nebyla minimálně rok a půl, protože její bratr, žalovaný, jí to neumožnil, odmítl ji k matce pustit. Zakázal to i jejímu manželovi, se kterým býval dříve velký kamarád. Svědkyně se do kontaktu se svou matkou, která má 95 let, má Alzheimera a není schopná se samostatně pohybovat, dostane pouze tak, že někdy po večerech, když jde kolem a vidí, že se dole svítí, tak se snaží nahlížet do okna, aby matku alespoň viděla. Kontakt žalovaný neumožnil ani jejím dětem, které s babičkou měly pěkný vztah. Ve své podstatě jí bratr znemožnil přístup k matce, vůbec neví, jak se jí daří. Svědkyně se snažila o umístění matky do Charitního domu ve [obec], avšak žalovaný s tím nedal souhlas, rovněž ošetřující lékařka matky sdělila, že žalovaný převzal za matku veškerou odpovědnost. Svědkyně o vztazích, které panují v domě na [adresa] vůbec nic neví, možná by ji do objektu pustil žalobce, ale žalovaný ne. Pokud byl spor veden s předchozí spolumajitelkou paní [příjmení], tak svědkyně věřila, že se spolu domluví a dojdou k dohodě, což se ale nestalo. Svědkyně chce věřit tomu, že žalovaný o matku chce pečovat, a to dobře, svědkyně má za to, že žalovaný si uvědomil skutečnost, že v minulosti dostal podíl na nemovitostech a má jakýsi závazek vůči tomu, aby se o matku postaral. Žalovaný jí pouze sdělil větu, že o maminku bude pečovat on. Svědkyně nechtěla spekulovat, jestli převzetí péče o matku má souvislost s předmětným řízením. Je jí známo, že bylo vedeno řízení o určení věcného břemene doživotního bydlení ve prospěch matky paní [příjmení]. S obsahem spisu není seznámena. Svědkyně je ochotna zajistit pro svou matku bydlení, a to prostřednictví zařízením sociálních služeb. Velmi ji mrzí situace, kdy byla odstavena násilím od své matky.

17. Z výpovědi svědka [celé jméno žalobce], otce žalobce, bylo zjištěno, že svědek ví o tom, že v nemovitosti [adresa] na [obec] panují problémy, a to např. při předání klíčů, kdy se jeho syn, žalobce, nemohl dostat do nemovitosti. [příjmení] mu byl vydán až po zásahu policie. [příjmení] za žalobcem do domu chodí poměrně často, snaží se mu pomáhat s rekonstrukcí. Svědek uvedl, že s žalovaným se nedá na ničem domluvit, neodpovídá na pozdrav, pořád si„ vede svoje“ a žalovaný o sobě tvrdí, že je jediným majitelem objektu. Žalovaný nechtěl dovolit zapojení elektřiny ze strany žalobce, nepustil dovnitř ani pracovníka ČEZu. Pokud svědek pomáhal synovi s rekonstrukcí, tak se snaží, aby žalovaného neomezovali. Žalovaný se v rámci nemovitosti o nic nestará, ani neseče trávu. Jeho syn v nemovitosti zatím nebydlí, stále probíhá rekonstrukce. Syn prozatím bydlí v rodinném domě rodičů jeho partnerky.

18. Svědek [příjmení] [jméno] [jméno], advokát, který byl ustanoven opatrovníkem [jméno] [příjmení] (v rámci řízení o určení věcného břemene doživotního bydlení, věc vedena u zdejšího soudu pod sp. zn. 13 C 61/2017 - poznámka soudu). V dané věci nemohl vypovídat, neboť paní [jméno] [příjmení] jej nezbavila povinnosti mlčenlivosti, jako ustanoveného zástupce.

19. Z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta, který v tomto řízení dříve zastupoval žalovaného, bylo zjištěno, že dřívější žalobkyni [jméno] [příjmení] viděl až u jednání soudu, stejně tehdy jednal s jejím právním zástupcem, kdy oba měli zájem na mimosoudní dohodě v dané věci. On klienta, žalovaného, již dříve upozorňoval na to, že tento spor bude časově i finančně náročný. [příjmení] [celé jméno žalovaného], kterého tehdy zastupoval, věděl, že jeho vztahy s paní [příjmení] nebyly dobré, že mezi nimi docházelo ke konfliktům, neboť bez jeho souhlasu paní [příjmení] rekonstruovala část domu. [příjmení] [celé jméno žalovaného] se tehdy nelíbilo ani nabytí nemovitosti ze strany paní [příjmení], tehdy svědek prošel všechny nabývací tituly a nezjistil žádné pochybení při nabytí spoluvlastnického podílu paní [příjmení]. Tuto skutečnost žalovanému sdělil. Konflikt mezi žalovaným a paní [příjmení] ohledně rekonstrukce považoval žalovaný za podstatný, cítil to jako křivdu, ale to zejména ve vztahu k nabytí nemovitosti. Svědek jiné vztahy mezi spoluuživateli nemovitosti, když zastupoval [celé jméno žalovaného], neznal, poprvé v nemovitosti byl snad tehdy, když proběhlo jednání soudu na místě samém. Možná tam byl i před tím. Svědek v dané věci zastupoval žalovaného s tím, že se na něj obrátila JUDr. [jméno] [příjmení], se kterou se svědek zná léta, že žalovaného ona zastupovat nemůže, neboť by mohla být ve střetu zájmů, za situace, kdy v dřívější době spolupracovala na nějakých dokumentech s paní [příjmení]. Za jeho právní zastupování mu zaplatila dle dřívější dohody JUDr. [jméno] [příjmení], není pravdou, že by mu nabízel žalovaný úhradu jeho právních služeb.

20. Z listinných důkazů bylo zjištěno, že původní žalobkyně [jméno] [příjmení] se snažila minimálně od roku 2012 řešit situaci týkající se společného užívání nemovitostí, když bylo prokázáno, že ve 3 případech, a to dopisy ze dne 3. 11. 2012, 28. 1. 2013 a 17. 12. 2013, které byly žalovanému doručeny poštou, a toto doručení bylo v řízení prokázáno, navrhovala různé způsoby vypořádání podílového spoluvlastnictví mezi účastníky. Žalovaný na žádný z navrhovaných způsobů nereagoval, resp. toto nebylo prokázáno. Ještě před podáním žaloby se žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce pokusila vyřešit spor ohledně vypořádání podílového spoluvlastnictví smírnou cestou, kdy soudu byly předloženy dopisy právního zástupce žalobkyně ze dne 18. 1. 2016, 27. 1. 2016, 3. 3. 2016. Na tyto dopisy již žalovaný reagoval, a to např. dopisem ze dne 21. 1. 2016, kdy uvedl, že mj. pokládá za vhodné, aby se o uspořádání spoluvlastnických vztahů jednalo konkrétně a jednoznačně, přičemž zásadní záležitostí je bydlení jeho matky v domě [adresa], a dále v dopise ze dne 17. 3. 2016 sdělil žalovaný právnímu zástupci žalobkyně, že za nejschůdnější řešení navrhuje reálné rozdělení rodinného domu [adresa] v [obec] s tím, že každý bude užívat svou oddělenou část s tím, že podle odborného posouzení takové řešení ve vztahu k charakteru domu, polohovému umístění jeho jednotlivých vnitřních prostor a možného rozdělení pozemků. Představa žalovaného je taková, že jím dosud užívané prostory v domě by zůstaly v jeho části, prostory užívané původní žalobkyní by zůstaly původní žalobkyni, společné prostory by řešili tak, jak odpovídají poměrům podlahových ploch obou částí.

21. Soudu bylo předloženo vyjádření k ceně obvyklé [číslo] ze dne 4. 10. 2016 zpracovaného Ing. [jméno] [příjmení] a znalecký posudek [číslo] [rok] Ing. [jméno] [příjmení], které však s ohledem na datum zpracování (rok 2015 [číslo]) nejsou k datu rozhodnutí ve věci (konec roku 2021) aktuální.

22. Dne 12. 5. 2017 proběhlo jednání na místě samém, v rámci kterého byla soudem shlédnuta nemovitost - rodinný dům [adresa] spolu se zahradami a byla pořízena fotografická dokumentace, která se nachází na č. l. 82-91 spisu; jak vyplývá z předložené dokumentace, vstup do domu je společný, přízemní část vpravo od vstupu (tedy z pohledu od silnice levou část) užívá žalovaný se svou matkou, kdy ze společné chodby vede vstup do kuchyně, následně do obývacího pokoje, koupelny, spižírny a ložnice; dále se v přízemí vstupuje do sklepa; další je vstup do chodby, koupelny, kuchyně a malého obývacího pokoje a velkého obývacího pokoje, které užívá žalobkyně (resp. i její matka); následuje schodiště, které vede do obytné části v 1. nadzemním podlaží, které je v části v užívání žalobkyně, v této části se nachází rekonstruovaná část s možnostmi spaní v několika prostorech včetně 2 pokojů, koupelny, kuchyně; před prostorem v 1. nadzemním podlaží, který užívá žalobkyně, se nachází půdní prostory, které nejsou ani stavebně upraveny, a nachází se tam množství možného stavebního či jiného materiálu. Dle vyjádření stran je tato stavebně neupravená část půdy v užívání žalovaného.

23. K posouzení otázky, zda-li jsou pozemek p. č. st. [anonymizováno] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba - budova [adresa], pozemek p. [číslo] zahrada a pozemek [parcelní číslo] - zahrada, veškeré nemovitosti zapsány pro obec a [katastrální uzemí] u Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště Valašské Meziříčí, reálně dělitelné dle § 1144 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, popř. budova [adresa] dělitelná na bytové jednotky, byl usnesením zdejšího soudu č. j. 13 C 77/2016-145 ze dne 27. 6. 2018 soudem ustanoven znalec z oboru ekonomika, ceny odhadu nemovitostí a stavebnictví - stavby obytné Ing. Bc. [celé jméno znalkyně]. Dne 16. 8. 2018 byl soudu doručen znalecký posudek [číslo] ve kterém znalkyně v rámci popisu nemovitých věcí uvedla, že předmětem dělení je pozemek evidovaný jako zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je budova [adresa] evidovaná ve veřejném seznamu jako„ objekt k bydlení“, dle platného katastrálního zákona se jedná o rodinný dům. V jednotném funkčním celku se zastavěnou plochou a stavbou jsou užívány další 2 parcely evidované jako zahrada, celek tvoří souvislou plochu o výměře 1.449 m2. Severně od posuzované plochy leží parcela [číslo] ostatní plocha, ostatní komunikace o výměře 255 m2 ve výlučném vlastnictví žalovaného. Dle faktického stavu se o komunikaci nejedná, plocha není zpevněná, ani nenavazuje na žádnou komunikaci či už zpevněnou, či nezpevněnou, na tomto pozemku byly zjištěny trvalé porosty, parcela je přístupná přes pozemek p. [číslo] potažmo i přes pozemek [parcelní číslo] [adresa] je starší 80 let, stavba založená převážně na kamenných základech a betonu, základy nejsou izolované proti zemní vlhkosti, případně je izolace dožitá, stavba je částečně podsklepená, přízemní, zastřešená sedlovým krovem se 2 vikýři, podkroví částečně využíváno. K severnímu průčelí je přistavěn vstup, ve kterém mimo zádveří najdeme i vestavěnou koupelnu, přístupnou ze schodišťové chodby v přízemí domu vybavenou umyvadlem a sprchovým boxem, dále je zde samostatné WC přístupné ze zádveří ve verandě, jediné v 1. nadzemním podlaží domu. Stavba je zděná, realizovaná z různého materiálu od nepálené cihly, přes CPP a dozdívky z různých tvárnic, strop nad sklepem nespalný, nad 1. nadzemním podlaží polospalný strop s rovným podhledem, podkrovní prostory, v části, kde jsou vestavěné obytné prostory, mají stropy rovné i skosené, západní část podkrovního prostoru je otevřená, jedná se o půdní prostor, kde je dobře viditelná konstrukce sedlové střechy i krytina. Stavba značného stáří do nedávna měla 2 zásadní problémy - vnik vlhkosti do nosných stěn vinou vzlínání - je zřejmé, že hladina spodní vody je v místě zvýšená, poblíž domu běží místní potok. Vlhkost trvale rozrušuje nosné stěny, což je dobře viditelné až do výšky 1 m nad úrovní čisté podlahy 1. nadzemního podlaží. Navíc byla poškozena střešní krytina a do stavby lokálně zatékalo. První problém je ponechán neřešeným, východní část domu v úrovni 1. nadzemního podlaží trpí zemní vlhkostí méně, neboť pod její částí jsou realizované sklepy. Problém dožité střešní krytiny byl vyřešen v nedávné minulosti, došlo k revizi krovů, výměně poškozených prvků, na krokve byla položena pojistná hydroizolace a nová střešní krytina. Během těchto prací byly do plochy střechy vloženy střešní okna, do podkrovního prostoru byl vestavěn nový byt a také šikmá střecha ve východní části podkroví domu byla opatřena tepelnou izolací. Následuje popis jednotlivých částí nemovitosti. Pokud se týče dalších zjištění znalkyně, pak u domu byly zjištěny 2 vedlejší stavby, které nejsou evidovány. Přístřešek pro automobil je jen lehkou demontovatelnou kůlnou stojící v severovýchodní části parcely [číslo]. Stavba v severovýchodním rohu pozemku p. č. st. [anonymizováno] (pravděpodobně částečně stojící i na parcele žalovaného parcelní [číslo]) je stavbou zděnou s dřevěnou přístavbou, slouží jako garáž, není evidována, žádný z účastníků nebyl schopen doložit stavební povolení, kolaudační rozhodnutí či kolaudační souhlas pro tento objekt.

24. Na otázku soudu, zda-li jsou předmětné nemovitosti reálně dělitelné, znalkyně uvedla, že reálné dělení možné je a toto zdokumentovala náhledem - viz č.l. 173 spisu, kdy pozemky náležející k západní části (zeleně) přibližná plocha 516 m2, pozemky náležející východní části (žlutě) přibližná plocha 818 m2 a pozemky společného vjezdu (modře) přibližná plocha 115 m2, kdy západní část sestává ze stavební parcely„ A“, zastavěné západní části původního domu [adresa] a pozemku„ a“ tvořícího se stavební parcelou a domem [adresa] jednotný funkční celek (zelená plocha), přídatné spoluvlastnictví pak ve smyslu § 1223 občanského zákoníku tvoří podíl na pozemku„ d“ - společný dvůr (bledě modře vyznačeno). Východní část pak sestává ze stavební parcely„ B“ zastavěné východní části původního domu [adresa], pozemku„ C“ zastavěného neevidovanou zděnou garáží, pozemku„ b“ tvořícího se stavební parcelou a domem [adresa] jednotný funkční celek (plocha těchto parcel je žlutá), přídatné spoluvlastnictví pak ve smyslu § 1223 občanského zákoníku tvoří podíl na pozemku„ d“ - společný dvůr (bledě modře vyznačeno).

25. Znalkyně zároveň uvádí ve zdůvodnění, že se jedná o nejkvalitnější řešení reálného dělení nemovitých věcí, kdy západní část je v tak špatném technickém stavu, že investice, které je zde nutno realizovat za účelem reálného rozdělení celku, jsou z hlediska investic, které je zde třeba vynaložit, aby i tato část byla technicky plnohodnotná a bylo ji možno i nadále užívat bez právních závad, jsou zanedbatelnými investicemi; nově vzniklá západní část domu má ideální výměru pozemků v jednotném funkčním celku, dům stojí u východní hranice nového celku, nezastavěná plocha parcel v jednotném funkčním celku může být využita jak k rozšíření stavby, tak ke stavbě nové vedlejší stavby či k rekreaci. Díky přiměřené ploše parcel je nová západní část objektu vhodná k rekonstrukci jak na objekt trvalého bydlení, tak k rekreačním účelům. Výhody východní části jsou zřejmé, ucelená plocha pozemků a stavba garáže - tu je nutno legalizovat, přičemž zda doposud provedená modernizace interiéru je výhodou či nevýhodou, ukáže trh - často je na trhu větší zájem o domy před rekonstrukcí, než o stavby opravené dle záměru původního vlastníka. Pokud se jedná o zápory navrhovaného řešení, pak vzniklé části nejsou plošně identické, navíc celá společná garáž leží ve východní části, jedná se ovšem o objekt, který postrádá legalitu a legitimitu. Vzniklé části jsou hodnotově nerovné a je nutná společná investice - požární zeď v podkroví, a to v souladu s platnými požárními předpisy. Následně jsou nutná přechodná ujednání buď formou krátkodobých či trvalých věcných břemen, kterými bude řešeno napojení nově vzniklých celků na přípojky inženýrských sítí, které jsou ve stávajícím stavu společné. Pokud se týče druhé otázky, tj. zdali je stavba - budova [adresa] postavená na pozemku p. č. st. [anonymizováno] pro obec a [katastrální uzemí] dělitelná na bytové jednotky a zda lze uživatelsky reálně rozdělit pozemky p. č. st. [anonymizováno], [číslo] a [číslo] tak, aby vlastníci budoucích bytových jednotek měli k bytovým jednotkám přístup, pak znalkyně odpověděla, že vymezit bytové jednotky lze, přičemž pozemky [číslo] a [číslo] budou ponechány buďto v podílovém spoluvlastnictví, nebo je lze rozdělit na 3 parcely. Pokud se jedná o klady tohoto řešení, pak se jedná o minimální limitně se blížící se nule investice do stavby či inženýrských sítí v souvislosti s rozdělením celku na jednotky, především v případě, že pozemky p. [číslo] zůstanou v rovnodílném podílovém spoluvlastnictví stran, přičemž při vymezení jednotek, na rozdíl od navrhovaného reálného dělení, je dosaženo rozdělení, které se více blíží uživatelskému stavu ve stavbě, který vládl doposud, inženýrské sítě zůstávají technicky nezměněny, správcovská smlouva definuje rozúčtování energií v domě. Pokud se jedná o zápory řešení, pak při vymezení jednotek v domě jsou konstrukce HSV společné, o mnohých prvcích PSV spoluvlastníci rozhodují rovněž společně, nejedná se tedy o definitivní vlastnické rozdělení celku, ale o dělení uživatelské, kdy reálné dělení pozemků je možné jen částečně, vedlejší stavby neevidované zůstávají rovněž v podílovém spoluvlastnictví, navíc je nutno řešit jejich legalitu a legitimitu. Prostor kolem celé stavby [adresa] musí být společný, aby se předešlo případným sporům o vstup na pozemky při opravě domu či o vstup do vedlejších staveb, plus nutnost uzavření správcovské smlouvy, kde budou vymezené povinnosti vlastníků a zřízení fondu oprav. V závěru znalkyně odporučila reálné dělení celku obsažené v odpovědi [číslo] s případnou kompenzací za menší výměru parcel, které je v daném případě řešením výhledově vhodnějším. Následně byl zpracován geometrický plán pro rozdělení pozemku a změnu hranic pozemků, a to [číslo] který ověřil úředně oprávněný zeměměřičský inženýr Ing. [jméno] [příjmení] pod číslem položky seznamu úředně oprávněných zeměměřičských inženýrů [číslo] ze dne 26. 2. 2019.

26. Ze znaleckého posudku [číslo] 2021 znalce z oboru ceny a odhady nemovitostí, a stavebnictví – stavby obytné, stavební odvětví různá, pozemní stavby [celé jméno znalce] ze dne 16. 4. 2021 bylo zjištěno, že pokud se týče zadání otázky [číslo] (vyčíslení nákladů na stavební práce, které bude nutno vynaložit na reálné rozdělení rodinného domu [adresa] postaveném na p. č. St. [anonymizováno] zapsaném na [list vlastnictví] pro obec a k. ú. [obec], a to dle návrhu rozdělení vypracovaného znalkyní [příjmení] [jméno] [celé jméno znalkyně] ve znaleckém posudku [číslo] ve spojitosti s geometrickým plánem Ing. [jméno] [příjmení] [číslo] 2019) znalec uvedl, že tyto náklady dle zpracovaného položkového rozpočtu činí 367.484 Kč. Pokud se týká stanovení obvyklé ceny vypořádávaných nemovitostí zapsaných na [list vlastnictví] pro k. ú. a [územní celek], pak znalec dospěl k závěru, že tato obvyklá cena činí 3.307.000 Kč. Přestože znalecký posudek byl zadán za situace, kdy bylo uvažováno o reálném rozdělení nemovitostí dle návrhu vypracovaného znalkyní [příjmení] [jméno] [celé jméno znalkyně] ve znaleckém posudku [číslo] to ve spojitosti geometrickým plánem Ing. [jméno] [příjmení] [číslo] 2019, pak závěry znalce jsou přijatelné a jednoznačné i za situace, kdy rozhodnutím soudu nedošlo k vytvoření nových pozemků (p. č. St. [číslo], p. č. St. [číslo]), přičemž lze vycházet ze stanovení obvyklých cen pro jednotlivé pozemkové parcely.

27. Svým písemným podáním doručeným dne 24. 9. 2021 se žalovaný odmítl vyjádřit k dotazu soudu k otázce, zda je žalovaný ochoten a schopen v případě přikázání nemovitostí jednomu ze spoluvlastníků vyplatit vypořádací podíl druhému ze spoluvlastníků, kdy výše vypořádacího podílu vyplývá ze znaleckého posudku [celé jméno znalce] [číslo] 2021 a požadavku soudu tuto skutečnost doložit (viz č.l. 462 spisu).

28. Detailem bankovního účtu u ČSOB poštovní spořitelny žalobce bylo zjištěno, že disponibilní zůstatek tohoto účtu žalobce je 1.692.588,38 Kč (viz č.l. 461 spisu), tímto žalobce prokazuje svoji solventnost při vypořádání podílového spoluvlastnictví.

29. S ohledem na dobu trvání sporu, změnu ve spoluvlastnictví nemovitých věcí i závěr rozsudku Krajského soudu v Ostravě č. j. 11 Co 216/2019-377 ze dne 24. 9. 2020 (zejména vyřešení otázky, který z účastníků je ochoten nést náklady s reálným rozdělením věci spojené, zejména náklady stavební) činil soud u jednání dne 30. 11. 2021 dotazy na oba účastníky: -) zda je některý z účastníků ochoten nést náklady na reálné rozdělení nemovitých věcí zapsaných na [list vlastnictví] pro k. ú. a [územní celek] a to ve výši 367.484 Kč (viz znalecký posudek [celé jméno znalce] [číslo] 2021 z 16. 4. 2021): Žalobce uvedl, že není ochoten nést náklady na reálné rozdělení nemovitosti s ohledem na chování a jednání žalovaného, kdy náklady by bylo nutné z větší části vynaložit na té části rodinného domu, kterou užívá žalovaný, kdy má důvodnou pochybnost o tom, že by polovina těchto nákladů byla uhrazena následně žalobci ze strany žalovaného. Žalobce má za to, že je již vyloučeno bezproblémové soužití a užívání nemovitosti. Žalovaný uvedl, že náklady na reálné rozdělení nemovitostí neponese. -) zda některý ze spoluvlastníků upřednostňuje rozdělení nemovitostí na bytové jednotky: žalobce uvedl, že dělení na bytové jednotky neřeší rozdělení věci jako celku, v tom případě by mezi účastníky musela být dohoda o následném užívání nemovitosti, kde jsou bytové jednotky. Tuto variantu žalobce vyloučil, a to i za situace, kdy by vznikly náklady, které by bylo zapotřebí hradit společně, kdy žalobce má důvodnou obavu, že by ze strany žalovaného náklady hrazeny nebyly. Uvedl, že je otázkou užívání společného schodiště, kdy žalobce by schodiště již nemohl užívat sám, a tímto schodištěm by došlo k rozdělení bytu, který je jak v přízemí, tak v prvním nadzemním podlaží a ve své podstatě by žalobce se svou rodinou tento byt mohl užívat problematicky s tím, že by museli užívat společné schodiště. Žalobce by s ohledem na vztahy, které panují mezi účastníky, již nemohl plně využívat zahradu. Žalovaný uvedl, že žalobce [celé jméno žalobce] v předmětném rodinném domě nemá vůbec co dělat a považoval tak za bezpředmětné se k otázce vymezení bytových jednotek vyjadřovat. -) zda je některý z účastníků ochoten a schopen druhého vyplatit za situace, kdy nemovitosti by byly přikázána do výlučného vlastnictví některého z nich: Žalobce uvedl, že je ochoten a schopen vyplatit protistraně vypořádací podíl, který vyplývá ze znaleckého posudku [celé jméno znalce] [číslo] 2021, a to ve výši 1.653.500 Kč, což i prokázal výpisem z účtu, který je založen ve spisovém materiálu a prokázal jím svou solventnost při vypořádání. Dále dal na zvážení, zda ve věci nejsou dány podmínky pro snížení vypořádacího podílu za situace, kdy soužití a jednání žalovaného ve vztahu k žalobci se příčí dobrým mravům (viz rozsudek NS ČR 22 Cdo 2908/2015). Žalobce má i důvodnou obavu z dalších nákladů vyplývajících z možné další žaloby na vyklizení žalovaného z nemovitosti. Žalovaný uvedl, že znalecký posudek [celé jméno znalce] ani nečetl, připustil, že mu byl doručen, žalovaný se tím nehodlá zabývat a nehodlá se o tom vůbec bavit.

30. Pokud se jedná o technický stav nemovitostí, oba účastníci u jednání dne 30.11.2021 připustili, že dům [adresa] je v horším stavu. Jsou problémy s fasádou na severní straně, dům nemá hydroizolaci stěn, část nemovitosti, kterou užívá žalobce, prozatím není obyvatelná, chybí tam topení a kotel, není dosud přípojka plynu, rozvody vody nejsou dokončené, v té části nemovitosti se prozatím nedá bydlet. Žalobce dále uvedl, že stav krovů a podbití není dobré, rýny nejsou čištěné a jsou děravé, takže odkapává voda na fasádu a odpadává venkovní omítka, rovněž není dobrá střešní izolace. Do nemovitosti je zapotřebí větších investic, aby se dostala do lepšího stavu. Žalovaný uvedl, že pokud jde o přípojku vody, tak tuto v minulosti dělal pro paní [příjmení], přípojku dosud pro žalobce nezrušil, uvedl, že žalobce v podstatě nemá přípojku vody v domě, musel by ji tahat z hlavního vodovodního řádu. Dále žalovaný uvedl, že ČEZ neměl důvod připojovat žalobce k odběru elektřiny, neboť neměl jeho souhlas a přípojka není udělaná podle projektu. Žalovaný dále soudu předložil geometrický plán [číslo] 2021 s tím, že na základě něho by došlo k rozdělení p. č. St. [anonymizováno] na p.č. st. [číslo] a p.č. [číslo]. Do výlučného vlastnictví žalovaného by mělo připadnout všechno, s tím, že geometrický plán hodlá předložit katastrálnímu úřadu ve [obec].

31. Z potvrzení o přijatém oznámení ze dne 10. 6. 2019 Policie ČR, Krajské ředitelství policie Zlínského kraje, Územní odbor [obec] vyplynulo, že dne 9. 5. 2019 v 11.32 hodin bylo na linku 158 přijato oznámení od pana [celé jméno žalobce], že na adrese [obec a číslo] se [celé jméno žalovaného] dopouští schválnosti a brání ve vstupu do domu, jehož je novým spolumajitelem. Ve věci nemovitosti se jedná o občanskoprávní spor, který je řešen soudně. Schválnost byla oznámena na Městský úřad Rožnov pod Radhoštěm k projednání. Další potvrzení o přijatém oznámení je datováno 12. 6. 2019, kdy [celé jméno žalobce] ústně oznámil spor při užívání domu [adresa] v obci [obec] [celé jméno žalobce] byl dne 7. 5. 2020 vyrozuměn podle § 74 odst. 4 zákona č. 250/2016 Sb. o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, že přestupek, který dne 23. 3. 2020 oznámil na obvodní oddělení PČR [obec] byl oznámen příslušnému správnímu orgánu k projednání. Soudu bylo dále předloženo oznámení ČEZ Distribuce ze dne 16. 3. 2020 v 11.40 hodin v [adresa] (zákazník [celé jméno žalobce]) o neprovedených pracích, kdy„ chybí hlavní jistič a vodiče, okýnko bylo rozplombováno panem [celé jméno žalovaného], nelze namontovat a bylo zaplombováno“. Ve věci závady na odběrném místě ze dne 17. 3. 2020 ČEZ Distribuce oznámila žalobci [celé jméno žalobce], že tímto reagují na telefonický hovor ze dne 17. 3. 2020 týkající se neprovedené montáže elektroměru na adrese [adresa žalovaného a žalobce], a v obou termínech nemohl provést pracovní příkaz na montáž elektroměru z důvodu, že spolumajitel objektu si nepřeje montáž elektroměru do společného rozvaděče, nevpustil pracovníka Distribuce a neumožnil montáž elektroměru. Při druhé kontrole odběrného místa 16. 3. 2020 bylo zjištěno, že chybí hlavní jistič, vodiče, okýnko – nelze namontovat elektroměr z důvodu zjištěných závad.

32. Dopisem ze dne 6. 5. 2020 oznámil žalobce žalovanému plánované práce na nemovitosti [obec a číslo], upozornil žalovaného, že se dopustil neoprávněného zásahu do práva domu znemožnění užívání nemovitosti v důsledku nemožnosti užívat elektřinu a poškození cizí věci s tím, že věc byla předána Policii ČR. Žalobce žalovaného tímto informoval i o budoucích plánovaných pracích na jím užívané polovině rodinného domu z důvodu havarijního stavu – podlaha nad sklepem v přízemí, kdy statika se vlivem sklepní vlhkosti značně narušila a hrozí její zřícení, mělo by dojít k zamezení sklepní vlhkosti a tím k zastavení chátrání celého domu. Žalobce vyjadřuje snahu jednat s žalovaným a komunikovat osobně, avšak s ohledem na ignorování jeho osoby ze strany žalovaného je nucen k věci přistoupit touto cestou.

33. Žalobce žalovanému odeslal dne 2. 7. 2021 doporučený dopis, kdy žalovaného oslovil ve věci návrhu mimosoudní dohody ohledně reálného rozdělení nemovitosti a pozemků v obci [obec a číslo], kdy žalobce upřednostňuje smírné řešení sporu, uvádí, že využívání nemovitostí žalovaným a jeho matkou bere s respektem, věří, že naleznou společné nejlepší řešení reálného rozdělení majetku. Žádal o spolupráci a vytvoření vzájemné konstruktivní dohody, tak aby byly jasně stanoveny hranice pozemku a nemovitostí, aby nedocházelo k vzájemnému narušování nově vzniklých soukromých majetků, má za to, že nynějším stavem o nemovitost není řádné staráno, navrhl reálné rozdělení nemovitosti na dvě bytové jednotky s bližší specifikací. Pokud by žalovaný nesouhlasil s reálným rozdělením nemovitostí, pak žalobce navrhl odkup jeho podílu za částku odpovídající znaleckému posudku ze dne 26. 3. 2021 a vyplacení částečných nákladů na rekonstrukci ve výši 90.000 Kč. Rovněž uvádí, že je ochoten odkoupit i podíl žalovaného na nemovitosti. Žalobce dále uvádí, že v dohledné době plánuje v nemovitosti bydlet, preferuje smírné řešení sporu. Prosí o rozumné zvážení a přehodnocení situace. Dále upozorňuje žalovaného, že pokud by i přesto nesouhlasil s mimosoudní dohodou, tak návrhy zde uvedené nebudou nadále platné a nebude je možno nárokovat v soudním sporu.

34. Žalovaný soudu předložil prohlášení [jméno] [příjmení], narozené [datum] ze dne 3. 9. 2019, ve kterém uvedla, že v letech 1968 až 2001 byla vlastníkem pozemkové parcely p. [číslo] (p. [číslo] p. č. St. [číslo]) v k.ú. a obci [obec] Toto prohlášení [jméno] [příjmení] ze dne 3. 9. 2019 nemá vztah k projednávanému sporu, týká se jiných nemovitostí, soud z něj proto nemohl učinit žádné skutkové zjištění.

35. Žalovaný soudu předložil další listinné důkazy (ohlášení udržovacích prací ze dne 10. 7. 2000 týkající se výměny střešní krytiny, sdělení k ohlášení udržovacích prací ze dne 5. 10. 2000 Obecnímu úřadu v Dolní Bečvě, sdělení [stát. instituce] ze dne 4. 9. 2000, zápis předsedy komise výstavby [stát. instituce] ze dne 4. 10. 2000, prohlášení [jméno] [příjmení], že souhlasí s výměnou střešní krytiny ze dne 1. 7. 2000, totožné prohlášení [jméno] [příjmení] ze dne 26. 6. 2000, doplnění k ohlášení udržovacích prací [jméno] [příjmení] ze dne 12. 9. 2000). Vzhledem k tomu, že tyto důkazy nemají ve věci opodstatnění, zachycují výměnu střešní krytiny před více jak 20 lety na vypořádávané nemovitosti, soud z nich proto nemohl učinit žádné skutkové zjištění.

36. Žalovaný dále předložil geometrický plán pro vyznačení změny obvodu budovy vyhotovitele [jméno] [příjmení] (ověřený zeměměřickým inženýrem Ing. [jméno] [příjmení]) č. plánu [číslo] 2021 ze dne 8. 4. 2021, který žalovaný ústně doplnil u jednání dne 30. 11. 2021 tak, že tímto by došlo k rozdělení p. č. St. [anonymizováno] na p. č. st. [číslo] a p. č. st. [číslo] s tím, že do jeho výlučného vlastnictví by mělo připadnout všechno a žalovaný hodlá tento geometrický plán předložit Katastrálnímu úřadu ve [obec]. Je tak patrno, že žalovaný dále hodlá nerespektovat spoluvlastnické vztahy v rámci uvedené nemovitosti a hodlá obstruovat předmětné řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví dalším dělením nemovitostí na uvedeném [list vlastnictví] pro k. ú. a [územní celek].

37. Podle § 1143 občanského zákoníku nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

38. Podle § 1144 odst. 1, 2 občanského zákoníku je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. Rozdělení věci však nebrání nemožnost rozdělit věc na díly odpovídající přesně podílům spoluvlastníků, vyrovná-li se rozdíl v penězích.

39. Podle § 1147 občanského zákoníku není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

40. Podle § 1140 odst. 1, 2 občanského zákoníku nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.

41. Podle § 1150 občanského zákoníku rozdělení společné věci není na újmu osobě, která má věcné právo ke společné věci.

42. Při rozhodování o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví není soud vázán žalobním návrhem a je povinen dodržet zákonné pořadí způsobů vypořádání. Soud musí nejprve zkoumat možnost rozdělení společné věci; není-li rozdělení společné věci dobře možné, pak ji soud přikáže za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům, a teprve v případě, pokud společnou věc nechce žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud její prodej ve veřejné dražbě, přičemž v odůvodněných případech může rozhodnout o tom, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky. Rozhodne-li soud o rozdělení společné věci, může zřídit služebnost nebo jiné věcné právo, vyžaduje-li to řádné užívání nově vzniklé věci bývalým spoluvlastníkem.

43. Pokud se jedná o vztahy, které panují mezi spoluvlastníky předmětné nemovitosti, resp. které panovaly od začátku vedení soudního sporu mezi původní žalobkyní [jméno] [příjmení] (dříve [příjmení]) a žalovaným, byly zjištěny následující skutečnosti. [příjmení] mezi spoluvlastníky při užívání nemovitosti vznikaly od roku 2012, kdy tehdejší žalobkyně začala usilovat o vypořádání spoluvlastnictví. [jméno] [příjmení] (dříve [příjmení]), nyní v pozici svědkyně, uvedla, že pokud se v rámci užívání společných nemovitostí ničeho po žalovaném nedomáhala, bylo vše v klidu. Pokud však začala usilovat o jakékoliv změny, např. upozornila na vraky na pozemku, popř. snažila se znemožnit užívání své části nemovitosti žalovaným (žalovaný neoprávněně užíval její koupelnu jako spíž apod.), narazila na negativní chování žalovaného, který se jí snažil užívání nemovitosti, byť k rekreačním účelům, znepříjemnit. I v důsledku těchto konfliktů se [jméno] [příjmení] rozhodla prodat svou část nemovitosti žalobci [celé jméno žalobce]. Od počátku, kdy se nový spoluvlastník [celé jméno žalobce] snažil ujmout svého spoluvlastnického práva, zvelebit a zrekonstruovat část nemovitosti, narážel na negativní chování žalovaného, který se mu snažil zabránit v jakémkoliv užívání nemovitosti. Žalovaný nejprve žalobce slovně napadal, dokonce žalobce při snaze o obhlídce nemovitosti chytil za ruku, což potvrdila svědkyně [jméno] [příjmení], snoubenka žalobce, i další svědkové. Otec žalobce [celé jméno žalobce] vypověděl, že při užívání nemovitosti panují mezi účastníky problémy, a to např. při výměně zámků ze strany žalovaného, bránění při zapojování elektřiny apod. Žalobce soudu řádně zdokumentoval, že žalovaný výměnou zámkové vložky ve dvou případech bránil žalobci ve vstupu do nemovitosti, dále mu znemožnil připojení elektřiny do rozvodné sítě, následně žalovaný bránil dvakrát ve vstupu pracovníka ČEZ, který se pokoušel připojit novou elektrickou přípojku, kdy toto se podařilo až poté, co žalovaný v době práce pracovníka ČEZ na pozemku přítomen nebyl. Žalovaný dalšími svými činy i procesními vyjádřeními zavdal důvodnou pochybnost o tom, že užívání spoluvlastnictví bude v pořádku, a to za situace, kdy u jednání soudu dne 30. 11. 2021 se vyjádřil v tom směru, že žalobce vlastně vůbec nemá nárok na užívání přípojky vody, uvedl, že„ zatím přípojku pro žalobce nezrušil“ a pokud tak učiní, bude ji žalobce muset„ tahat“ z hlavního vodovodního řádu. Rovněž předložením dalšího geometrického plánu vyhotovitele [jméno] [příjmení] [číslo] 2021 ze dne 8. 4. 2021 žalovaný opětovně naznačil, že hodlá dělat změny v katastru nemovitostí a svými dalšími procesními úkony si zajistit užívání nemovitosti tak, jak chce pouze žalovaný. Je tak zřejmé, že žalovaný si po dobu několika let osobuje větší práva, než mu náleží, naprosto neuznává, že je„ pouze“ podílovým spoluvlastníkem nemovitosti v rozsahu a svým počínáním brání novému spoluvlastníkovi po dobu mnoha měsíců v řádném užívání a rekonstruování nemovitosti. Za tohoto stavu je tak zřejmé, že vztahy mezi spoluvlastníky jsou špatné, a to pouze vinou žalovaného, který si představuje, že spoluvlastnictví bude vyřešeno tak, že žalovaný vyplatí žalobce částkou 200.000 Kč a žalobce nemovitost opustí.

44. Jak vyplynulo z provedeného dokazování, žalobce a žalovaný jsou spoluvlastníky každý k nemovitostí zapsaných na [list vlastnictví] pro obec a [katastrální uzemí] u Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště Valašské Meziříčí. Návrh na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví byl podán 1. 6. 2016 právní předchůdkyní žalobce paní [jméno] [příjmení] (nyní [jméno] [příjmení]). Původní žalobkyně se pokoušela o mimosoudní řešení zrušení podílového spoluvlastnictví již od roku 2012, kdy žalovanému předložila návrhy na odkoupení jeho podílu. Žalovaný na tyto snahy o mimosoudní řešení reagoval negativně a lze připustit, že od této doby se vztahy mezi podílovými spoluvlastníky zhoršily. Původní žalobkyně navrhovala, aby nemovitosti připadly do výlučného vlastnictví žalovaného. Žalovaný navrhoval nejprve reálné rozdělení popř. vymezení bytových jednotek v rodinném domě. Následně negoval veškeré snahy o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, nejprve s odkazem na svou matku [jméno] [příjmení], která ve věku 95 let v domě stále i přes zhoršený zdravotní stav bydlí a domáhal se odkladu vypořádání podílového spoluvlastnictví právě z tohoto důvodu. Následně poté co byl návrh žalovaného na odklad zrušení podílového spoluvlastnictví dle § 1155 o. z. zamítnut doplňujícím rozsudkem zdejšího soudu č. j. 13 C 77/2016-334 ze dne 5. 5. 2020 (potvrzeno rozsudkem Krajského soudu v Ostravě č. j. 11 Co 216/2019-377 ze dne 24. 9. 2020), žalovaný opět změnil své procesní stanovisko a již nechtěl přistoupit k žádnému způsobu vypořádání. Více méně nabádal žalobce, aby tento„ odešel“ z nemovitosti a žalovaný byl ochoten vyplatit jej částkou 200.000 Kč (tj. částkou, která je více než osminásobně nižší než vypořádací podíl za nemovitosti). Žalovaný rovněž v průběhu soudního řízení (a to po vyhlášení rozsudku soudu I. stupně č. j. 13 C 77/2016-263 ze dne 10. 4. 2019) učinil změny v zápisech v katastru nemovitostí (nechal zapsat stavbu – garáž bez čp/če na p. č. St. [číslo]), a to bez vědomí druhého spoluvlastníka, čímž došlo ke změně na [list vlastnictví] pro k. ú. a [územní celek]. Procesní stanovisko žalobce (resp. původní žalobkyně [jméno] [příjmení], dříve [příjmení]) se od začátku soudního sporu rovněž měnilo, kdy nejprve bylo navrhováno přikázání nemovitých věcí do vlastnictví žalovaného, následně byl souhlas s reálným dělením nemovitostí a poté, co byl vypracován znalecký posudek [celé jméno znalce] týkající se ocenění stavebních prací, souvisejících s reálným rozdělením nemovitostí, došlo k poslední změně procesního stanoviska, a to tak, že žalobce navrhoval, aby nemovitosti připadly do jeho výlučného vlastnictví. Zásadní otázkou provázející postup soudu dle § 1143 a násl. o. z. bylo, zda některý ze spoluvlastníků, tj. žalobce a žalovaný, je ochoten nést náklady na reálné rozdělení nemovité věci.

45. Pokud se jedná o reálné dělení, bylo vycházeno z rozhodnutí NS ČR 3 CZ 18/88, kdy je soud povinen zabývat se tím (před rozhodnutím o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví ke stavbě), zda jsou dosavadní spoluvlastníci nebo některý z nich ochotni hradit náklady na rozdělení věci. Jestliže by žádný ze spoluvlastníků nebyl ochoten nic vynaložit na provedení nezbytných stavebních úprav, musela by být stavba z tohoto hlediska považována za nedělitelnou.

46. Jak vyplynulo ze znaleckého posudku o reálném rozdělení nemovitostí dle návrhu vypracovaného znalkyní [příjmení] [jméno] [celé jméno znalkyně] ve znaleckém posudku [číslo] to ve spojitosti s geometrickým plánem Ing. [jméno] [příjmení] [číslo] 2019 (viz původní rozhodnutí ve věci – rozsudek č.j. 13 C 77/2016-263 ze dne 10.dubna 2019), nemovitosti zapsané na [list vlastnictví] pro k.ú. a [územní celek] reálně dělitelné jsou.

47. Na základě znaleckého posudku [celé jméno znalce] byly náklady na rozdělení a stavební práce vypočteny ve výši 367.484 Kč. Žalobce po zjištění výše těchto nákladů již nebyl ochoten nést předpokládané náklady na stavební práce. Žalovaný se k této otázce prakticky vůbec nevyjádřil a odmítal se na toto téma bavit. Pokud se jedná o vyhodnocení, že rodinný dům [adresa] je věc nedělitelná, neboť žádný z účastníků není ochoten nést náklady na jeho reálné rozdělení, pak tento závěr soudu byl vztažen i na přiléhající pozemky, kdy je zřejmé, že p. č. st. [anonymizováno], p. č. st. [číslo], p. [číslo] zapsané na [list vlastnictví] pro k. ú. a [územní celek] tvoří jednolitý celek, historicky takto užívaný (rodinný dům a zahrada). Nedávalo by smysl, aby jeden z účastníků byl vlastníkem rodinného domu [adresa] a druhému ze spoluvlastníků by připadly přilehlé pozemky, neboť by bylo nutno jednak zajistit řádný přístup nového vlastníka domu přes pozemky jiného vlastníka formou služebnosti (což by zajisté s ohledem na nastolené vztahy mezi účastníky činilo do budoucna problémy – viz shora v odůvodnění), z využití rodinného domu by tak bylo odejmuto užívání přilehlé zahrady, což není logické a z hospodářského hlediska účelné, přičemž každý ze spoluvlastníků danou nemovitost chtěl využívat zjm. pro účely bydlení.

48. Další formou, která je podřazena reálnému dělení nemovitosti, je vymezení bytových jednotek v domě. Znalkyně [příjmení] [celé jméno znalkyně] ve svém znaleckém posudku [číslo] uvedla, že v domě bytové jednotky vymezit lze, přičemž pozemky [číslo] a [číslo] budou buď ponechány v podílovém spoluvlastnictví, nebo je lze rozdělit na další parcely (s ohledem na datum zpracování znaleckého posudku nebyly znalkyni známy okolnosti dalšího postupu žalovaného, tj. další změny učiněné v katastru nemovitostí, tudíž označené parcely [číslo] a [číslo] a jejich rozloha, se kterou bylo počítáno ve znaleckém posudku a geometrickém plánu [číslo] již neodpovídají aktuálnímu zápisu v KN). Znalkyně dále uvedla, že zápory tohoto řešení jsou v tom, že konstrukce HSV jsou společné, o mnohých prvcích PSV spoluvlastníci rozhodují rovněž společně, nejedná se tedy o definitivní vlastnické rozdělení celku, ale pouze o dělení uživatelské, přičemž prostor kolem celé stavby [adresa] musí být společný, aby se předešlo případným sporům o vstup na pozemky při opravě domu či o vstup do vedlejších staveb, plus nutnost uzavření správcovské smlouvy, kde budou vymezené povinnosti vlastníků a zřízení fondu oprav.

49. Varianta vymezení bytových jednotek pak nebyla znalkyní seznána jako nejvhodnější varianta (znalkyně se přikláněla k variantě reálného dělení), rovněž žádný z účastníků se k této variantě před rozhodnutím soudu nepřiklonil, kdy žalobce měl reálnou obavu z dalších pokusů žalovaného zabránit mu v užívání nemovitostí za situace, že by účastníci museli spoluužívat mj. společné schodiště a zahradu, což by mohlo zapříčinit další konflikty. Žalovaný se pak k otázce vymezení bytových jednotek odmítl vyjádřit (viz protokol o jednání soudu dne 30.11.2021), neboť jak žalovaný sám uvedl:“ …. žalobce [celé jméno žalobce] v předmětném rodinném domě nemá vůbec co dělat“. Za daného stavu věcí, a to zjm. s ohledem na negativní vztahy mezi účastníky vyvolané chováním a prováděnými naschvály ze strany žalovaného, variantu vymezením bytových jednotek soud při rozhodování o vypořádání podílového spoluvlastnictví nezvolil.

50. V tomto směru tak soud při rozhodnutí o zrušení podílového spoluvlastnictví vycházel ze závěrů rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 559/2004, podle kterého platí, že„ při úvahách o vypořádání podílového spoluvlastnictví k domu jeho rozdělením na jednotky je třeba přihlédnout i k okolnostem dalšího možného soužití účastníků v jednom domě“. Tyto vztahy byly prokázány jako konfliktní, a to zcela z důvodů na straně žalovaného. Rovněž lze odkázat na závěry usnesení Nejvyššího soudu České republiky pod sp. zn. 22 Cdo 2595/2008, které uvádí:„ Rozdělení budovy v podílovém spoluvlastnictví na bytové jednotky má přednost před jinými způsoby vypořádání podílového spoluvlastnictví. Hypotetická možnost komplikací při správě a údržbě domu, ke kterým by mohlo v budoucnu dojít, nemůže sama o sobě vyloučit dělení domu na jednotky. Samotná okolnost, že účastníci vedou soudní spor o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, je zpravidla důkazem toho, že vztahy mezi nimi nejsou optimální; to však nemůže vyloučit možnost rozdělení domu na jednotky“.

51. Obdobně pak hovoří závěry rozsudku Nejvyššího soudu České republiky pod sp. zn. 22 Cdo 355/2012:„ Možnost budoucích komplikací při správě a údržbě domu není sama o sobě důvodem vylučujícím dělení domu na jednotky, a jednak to, že existence sporů mezi podílovými spoluvlastníky může – v poměrech konkrétního případu- vést k závěru, že rozdělení domu na jednotky není možné. Takový závěr je však podmíněn uvedením konkrétních neshod mezi spoluvlastníky, aby bylo možno jejich intenzitu při úvaze, zda se jedná o takovou míru neshod, jež skutečně rozdělení domu na jednotky brání, přezkoumat. Občanský zákoník upřednostňuje vypořádání podílového spoluvlastnictví rozdělením věci, případně rozdělení domu na bytové jednotky, neboť tímto způsobem je zachováno vlastnické právo dosavadním podílovým spoluvlastníkům. Jestliže tyto způsoby nemají přicházet do úvahy, a spoluvlastník tak má být svého dosavadního spoluvlastnického práva zbaven, musí být důvody k tomu vedoucí postaveny najisto“.

52. Ve shodě s usnesením Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 879/2019 pak v daném případě nebyla zvolena varianta vypořádání spoluvlastnictví vymezením bytových jednotek v domě a to v důsledku špatných vztahů mezi účastníky vyvolaných chováním a jednáním žalovaného.

53. Je-li soudem zjištěno, že žádný z účastníků není ochoten nést náklady na reálné vypořádání, a varianta vymezení nemovitosti na bytové jednotky nepřichází v úvahu, nastupuje ustanovení § 1147 občanského zákoníku a to přikázání nemovitých věcí za přiměřenou náhradu jednomu z účastníků.

54. Oba účastníci byli soudem vyzváni k vyjádření se k této otázce. Žalobce soudu prokázal svou solventnost při vypořádání podílového spoluvlastnictví, a to detailem bankovního účtu u ČSOB poštovní spořitelny, že jeho disponibilní zůstatek na účtu je 1.692.588,38 Kč. Žalovaný se k této otázce odmítl vyjádřit, a to jak písemně, tak ústně u jednání. V rámci rozhodnutí soudu o tom, kterému z účastníků připadne výlučné vlastnictví nemovitosti, pak bylo vycházeno i z rozsudku Nejvyššího Soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 3685/2008 („ Soud může přikázat věc jen tomu spoluvlastníku, který prokáže schopnost zaplatit přiměřenou náhradu ostatním spoluvlastníkům“). Za tohoto stavu věci tak soud přistoupil k zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví tak, že rozhodl o přikázání věci do výlučného vlastnictví jednoho z nich. Vzhledem k tomu, že žalobce jasně anoncoval a prokázal svou solventnost výpisem z bankovního účtu, na kterém je evidována vyšší částka v řádu desetitisíců, než vypořádací podíl, bylo rozhodnuto o tom, že výlučným vlastníkem nemovitostí se stane žalobce. Vypořádací podíl byl určen znaleckým posudkem [celé jméno znalce] ve výši 1.653.500 Kč (polovina z celkové obvyklé hodnoty nemovitosti 3.307.000 Kč). Tento vypořádací podíl je výrokem III. žalobce povinen vyplatit žalovanému do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku (ve smyslu ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. byla stanovena delší lhůta k plnění vzhledem k výši finanční částky).

55. Pokud bylo žalobcem požadováno, resp. dáno na zvážení, zda není na místě snížit vypořádací podíl žalovanému za situace, kdy soužití a jednání žalovaného ve vztahu k žalobci se příčí dobrým mravům, pak ve shodě s usnesením Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 2908/2015 lze uzavřít, že„ přikázání spoluvlastnického podílu představuje nucené odejmutí vlastnického práva, jež musí splňovat ústavní podmínky stanovené článkem 11 odst. 4 Listiny, čímž je mimo jiné poskytnutí přiměřené náhrady, za kterou se považuje hodnotový ekvivalent vyjádřený v penězích, umožňující podle místních podmínek obstarání obdobné věci“.

56. Snížení přiměřené náhrady za přikázaný spoluvlastnický podíl s odkazem na § 6 odst. 2 občanského zákoníku proto přichází do úvahy jen ve výjimečných případech zásadního rozporu jednání účastníků řízení s dobrými mravy. Přestože bylo chování žalovaného vůči žalobci, jakožto novému spoluvlastníkovi, vyhodnoceno jako negativní a ztěžující jeho výkon spoluvlastnického práva, pak nedosáhlo takové míry a intenzity (zjm. výměny zámků, problémy při připojení elektřiny apod.), aby to vedlo ke snížení vypořádacího podílu. Negativní chování žalovaného vůči žalobci bylo soudem vyhodnoceno v rámci volby varianty vypořádání spoluvlastnictví (viz bod 48-52 odůvodnění), tj. nezvolení varianty vymezení bytových jednotek v domě.

57. O nákladech řízení bylo rozhodnuto výrokem IV. tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci na nákladech řízení k rukám právního zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení] částku. 471.044 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Soud v dané věci rozhodl o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, a to dle posledního procesního návrhu žalobce, kdy soud s ohledem na dobu trvání sporu hodnotil i přístup žalovaného k soudnímu jednání (změna procesních stanovisek od návrhu na reálné rozdělení po prohlášení bytových jednotek, následným změnám procesního stanoviska, tak že nemá být nic vypořádáváno,„ žalobce má z nemovitosti odejít“ apod., obstrukčním jednáním v průběhu celého soudního sporu). Při rozhodování o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví je tak skutečný spor veden ohledně způsobu vypořádání. Soud při rozhodování o nákladech řízení nevycházel mechanicky a formalisticky pouze ze skutečnosti, který z účastníků podal ve věci žalobu, ale přičiněním kterého z účastníků docházelo k prodlužování soudního řízení, k obstrukcím v soudním řízení, zajišťování důkazů ve věci (zjm. znalecké posudky), které byly po opětovné změně procesního stanoviska účastníků již nadbytečné (viz Usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 2059/2015). Za tohoto stavu věci tak soud rozhodl o povinnosti žalovaného jako neúspěšného účastníka tohoto sporu uhradit žalobci náklady řízení, které spočívají v jeho právním zastoupení (a v právním zastoupení jeho právní předchůdkyně [jméno] [příjmení]). Tarifní hodnota jednotlivých úkonů byla stanovena dle § 8 odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), a to z prvního žalobního návrhu doručeného soudu dne 1. 6. 2016 (žalobní petit zněl na zrušení podílového spoluvlastnictví a přikázání nemovitých věcí do vlastnictví žalovaného). V tomto směru tak bylo vycházeno z ceny celé věci po odečtení ceny podílu klienta, tj. cena celé nemovité věci 3.307.000 Kč, což vyplynulo ze znaleckého posudku [celé jméno znalce], po odečtení podílu klienta v rozsahu . Tarifní hodnota tak činí 1.653.500 Kč, z toho sazba odměny činí 14.940 Kč. Právnímu zástupci žalobce tak byly přiznány tyto úkony: žaloba, předžalobní výzva z 18. 1. 2016, vyjádření ze 4. 10. 2016, účast u jednání dne 6. 10. 2016, návrh na pokračování v řízení z 25. 1. 2017, účast u jednání dne 20. 4. 2017 v rozsahu 2 úkonů (jednáno bylo od [číslo] do 13.35 hodin), jednání na místě samém dne 12. 5. 2017, jednání dne 10. 5. 2018, jednání dne 17. 1. 2019, jednání dne 4. 4. 2019, vyjádření k odvolání z 29. 5. 2019, návrh na vstup nového účastníka z 8. 11. 2019, návrh na změnu rozsudku z 20. 3. 2020, vyjádření z 23. 4. 2020, vyjádření k odvolání z 18. 9. 2020, jednání před odvolacím soudem 24. 9. 2020, vyjádření z 13. 1. 2021, vyjádření z 16. 6. 2021, vyjádření na výzvu soudu z 23. 7. 2021, sdělení na výzvu soudu z 22. 9. 2021, jednání dne 20. 10. 2021, jednání dne 30. 11. 2021 a záznam z jednání s klientem dne 14. 6. 2021, tj. 24 úkonů po 14.940 Kč, tj. 358.560 Kč, dále 24 režijních paušálů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, tj. 7.200 Kč, dále ztráta času k jednotlivým jednáním (4 půl hodiny ke každému z jednání, tj. 8 x 400 Kč = 3.200 Kč), dále uhrazený soudní poplatek 7.000 Kč, zaplacená záloha na znalecký posudek 10.000 Kč (č.l. 143), záloha na znalecký posudek 1.000 Kč (č.l. 393 spisu), a dále cestovné k jednáním: vozidlem Škoda Octavia se spotřebou 4,6 litrů nafty na 100 km, amortizací 3,8 Kč za 1 km, a to ke 3 jednáním (6. 10. 2016, 20. 4. 2017, 12. 5. 2017) v rozsahu 56 km do sídla soudu a 56 km zpět, tj. 577 Kč za každou z cest, tj. 1.731 Kč; dále cestovné vozidlem Superb o průměrné spotřebě 4,7 litrů nafty na 100 km, amortizací 3,8 Kč na 1 km, a to k 4 jednáním ze sídla advokátní kanceláře do sídla soudu – opět 2 x 56 km (a to ve dnech 10. 5. 2018, 17. 1. 2019, 4. 4. 2019 a 24. 9. 2020), tj. každá z cest 580 Kč x 4, tj. 2.320 Kč; a dále vozidlem Audi o průměrné spotřebě 8,4 litrů nafty na 100 km a amortizací 3,8 Kč na 1 km ke dvěma jednáním (20. 10. 2021, 30. 11. 2021) opět 2 x 56 km (tj. 703,14 Kč za 1 cestu, tj. 1.406 Kč), celkem cestovné činí 5.457 Kč (1.731 Kč vozidlo Octavia, 2.320 Kč vozidlo Superb, 1.406 Kč vozidlem Audi). Dále bylo právnímu zástupci žalobce přiznáno DPH ve výši 78.627 Kč Celkem tedy náklady řízení činí 471.044 Kč.

58. Výrokem V. bylo rozhodnuto o povinnosti žalovaného zaplatit státu na účet Okresního soudu ve Vsetíně na nákladech řízení 32.416,50 Kč, a to dle § 148 odst. 1 o. s. ř., kdy stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Stát za vypracování dvou znaleckých posudků a úhradu geometrického plánu uhradil celkem 32.416,50 Kč (po odečtení záloh uhrazených žalobcem ve výši 11.000 Kč). Stát tak vynaložil 16.282 Kč za znalecký posudek [celé jméno znalce] (po odečtení zálohy ze strany žalobce ve výši 1.000 Kč), dále 8.755 Kč za znalecký posudek Ing. Bc. [jméno] [celé jméno znalkyně] (znalečné celkově 18.755 Kč po odečtení 10.000 Kč na záloze ze strany žalobce) a dále 7.379,50 Kč za vypracování geometrického plánu. I v tomto směru lze konstatovat, že minimálně náklady na znalecký posudek Ing. Bc. [jméno] [celé jméno znalkyně] a geometrický plán byly vynaloženy zbytečně, a to s ohledem na neustálé změny procesních stanovisek žalovaného, který nejprve požadoval reálné rozdělení nemovitostí, popř. prohlášení bytových jednotek, následně změnil své procesní stanovisko a neměl zájem nést žádné náklady na reálné rozdělení věci. Soud rovněž s ohledem, zda u žalovaného nejsou předpoklady pro osvobození od placení soudních poplatků, na něj činil dotaz na jeho příjmy. Žalovaný uvedl, že jeho důchod je ve výši 16.000 Kč a dále, že podniká (v tomto směru soudu nebyly doloženy žádné skutečnosti, přestože sám žalovaný své podnikání nazval charita). S ohledem však na skutečnost, že na vypořádací podíl má žalovaný obdržet od žalobce částku 1.653.500 Kč, tak bude mít dostatečné finanční prostředky na to, aby náklady řízení státu uhradil.