13 C 87/2022 - 145

Rubrum

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Radmilou Vladykovou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně], narozená [Datum narození žalobkyně] bytem [Adresa žalobkyně] [Anonymizováno] zastoupená advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalovaným: 1. [Jméno žalované A], narozená [Datum narození žalované A] bytem [Adresa žalované A] 2. [Jméno žalované B], narozená [Datum narození žalované B] bytem [Adresa žalované A] obě zastoupené advokátkou [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky] o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k nemovitostem takto:

Výrok

I. Podílové spoluvlastnictví žalobkyně, prvé žalované a druhé žalované k pozemku parc. č. st. [Anonymizováno] (zastavěná plocha a nádvoří) o výměře [Anonymizováno] m2, jehož součástí je stavba [adresa], č. p. [Anonymizováno] (rodinný dům), k pozemku parc. č. [Anonymizováno] (zahrada) o výměře [Anonymizováno] m2 a k pozemku parc. č. [Anonymizováno] (ostatní plocha) o výměře [Anonymizováno] m2, vše zapsáno na LV č. [hodnota] v katastru nemovitostí u [právnická osoba] pro [Anonymizováno], Katastrální pracoviště [adresa], pro katastrální území [adresa] u [Anonymizováno], obec [adresa], se zrušuje.

II. Ve výroku I. tohoto rozsudku specifikované nemovitosti se přikazují do podílového spoluvlastnictví první a druhé žalované, a to první žalované v rozsahu ideálního podílu 5/8 a druhé žalované v rozsahu ideálního podílu 3/8.

III. Druhá žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na vypořádacím podílu částku 725 000 Kč do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalobkyně je povinna nahradit České republice na účet Okresního soudu v [adresa] na nákladech řízení částku 3 596 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. První žalovaná je povinna nahradit České republice na účet Okresního soudu v [adresa] na nákladech řízení částku 3 596 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VI. Druhá žalovaná je povinna nahradit České republice na účet Okresního soudu v [adresa] na nákladech řízení částku 3 596 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VII. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se ve vztahu k žalovaným domáhala zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitým věcem uvedeným ve výroku I tohoto rozsudku (dále také „předmětné nemovitosti“). Pro odůvodnění svého požadavku uvedla, že účastnice řízení jsou podílové spoluvlastnice pozemku parc. č. st. [Anonymizováno] (zastavěná plocha a nádvoří) o výměře [Anonymizováno] m2 , jehož součástí je stavba č. p. [Anonymizováno] (rodinný dům), pozemku parc. č. [Anonymizováno] (zahrada) o výměře [Anonymizováno] m2 a pozemku parc. č. [Anonymizováno] (ostatní plocha) o výměře [Anonymizováno] m2, vše zapsáno na LV č. [hodnota] v katastru nemovitostí u [právnická osoba] pro [Anonymizováno], Katastrální pracoviště [adresa], pro katastrální území [adresa] u [Anonymizováno], obec [adresa]. Žalobkyni náleží spoluvlastnický podíl o velikosti id. , první žalované náleží spoluvlastnický podíl o velikosti id. a druhé žalované id. . Obě žalované nemovitosti na rozdíl od žalobkyně trvale užívají pro své bydlení. Žalobkyně s ohledem na problematické vztahy s oběma žalovanými, nemá zájem setrvat v podílovém spoluvlastnictví k nemovitostem, a proto jednala s oběma žalovanými o jeho zrušení a vypořádání v rámci mimosoudního jednání. Mezi stranami však nedošlo ohledně výše vypořádacího podílu k dohodě. Žalobkyně se tedy žalobou domáhala zrušení podílového spoluvlastnictví k nemovitostem a přikázání nemovitostí do výlučného vlastnictví druhé žalované a dále uložení povinnosti zaplatit žalobkyni náhradu za vypořádací podíl. Jelikož žalobkyně byla nucena podat návrh, neboť žalované nebyly ochotné se domluvit, požadovala žalobkyně, aby jí byla přiznána plná náhrada nákladů řízení.

2. Žalované se zrušením spoluvlastnictví k nemovitým věcem souhlasily, spornou se však stala výše vypořádacího podílu. Žalované uvedly jako důvody pro snížení resp. nepřiznání náhrady existenci právních vad váznoucích na nemovitostech, a to předkupní právo České republiky k pozemku parc. č. [Anonymizováno] obec [adresa], k. ú. [adresa] u [Anonymizováno], ve smyslu kupní smlouvy č. [hodnota] ze dne [datum] a zejména existenci zástavního práva k pozemku parc. č. [hodnota], jehož součástí je budova č. p. [Anonymizováno] a k pozemku parc. č. [Anonymizováno], obec [adresa], k. ú. [adresa] u [Anonymizováno]. Zástavní právo na předmětných nemovitostech bylo zřízeno na základě zástavní smlouvy č. [RČ] ze dne [datum] žalovanou 1) a jejím zesnulým manželem výlučně ve prospěch žalobkyně a jejího manžela. Tímto způsobem je zajištěn závazek mezi žalobkyní a jejím manželem, jakožto zástavními dlužníky a [právnická osoba]., která na základě smlouvy o úvěru č. [RČ] ze dne [datum] poskytla žalobkyni a jejímu manželovi úvěr ve výši 2 100 000 Kč na pořízení vlastních nemovitostí zapsaných na LV č. [hodnota], k. ú. [adresa]. Další důvod pro snížení (resp. nepřiznání náhrady) lze spatřovat v jednání žalobkyně, které je v rozporu s dobrými mravy, když se dožaduje náhrady za vypořádání na nemovitostech, na nichž vázne již [Anonymizováno] let zástavní právo zajišťující její pohledávku vůči bance a které brání žalovaným v jakékoli dispozici s nemovitostmi, přičemž žalobkyně nemá snahu vyrovnat tato omezení plynoucí ze zástavy. Žalobkyně změnila postoj v okamžiku, kdy byla její nezletilá dcera svěřena do péče první žalované. Žalované se vzhledem k okolnostem domnívají, že hlavním účelem jednání žalobkyně je úmyslně poškodit žalované. Současně žalobkyně neprojevuje žádný zájem o náklady spojené s údržbou, správou a souvisejícími investicemi do nemovitostí, ani se fakticky nikdy nechopila držby, tudíž jí snížením přiměřené náhrady (či jejím nepřiznáním) nevznikne žádná újma. Žalobkyně nevykonává spoluvlastnické právo zcela dobrovolně proto, aby nemusela hradit související náklady. Při stanovení přiměřené náhrady nelze odhlédnout ani od poměrů žalovaných, když žalované na rozdíl od žalobkyně dlouhodobě a aktivně pečují o společnou věc, současně žalované sdílí domácnost s dalšími osobami, které jsou na péči žalovaných odkázány. Žalované v průběhu řízení uvedly, že nemovitosti nejsou reálně dělitelné podle velikosti spoluvlastnických podílů, současně s ohledem na špatné vztahy mezi účastnicemi by to nebylo ani vhodné. Finanční prostředky na přiměřenou náhradu by žalované čerpaly prostřednictvím úvěru. V rámci závěrečného návrhu žalované navrhly, aby spoluvlastnictví bylo zrušeno a vypořádáno ve prospěch druhé žalované a dále, aby přiměřená náhrada nebyla přiznána vůbec. Pokud soud náhradu přizná, navrhují žalované, aby lhůta k zaplacení byla stanovena na 30 dnů.

3. Z realitního odhadu soud zjistil, že realitní zprostředkovatel ocenil ke dni [datum] předmětné nemovitosti na částku 8 855 000 Kč /viz realitní odhad na č. l. 5 spisu/.

4. Z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že účastnice řízení jsou podílovými spoluvlastnicemi shora specifikovaných nemovitostí, kdy spoluvlastnický podíl žalobkyně na uvedených nemovitostech činí id. , podíl první žalované činí a podíl druhé žalované činí . Vkladovou listinou pro vlastnické právo účastnic bylo usnesení soudu o vypořádání SJM a o dědictví ze dne [datum], č. j. [spisová značka] a dále pro první žalovanou současně také dohoda o zřízení práva osobního užívání [Anonymizováno] ze dne [datum] a smlouva o převodu vlastnictví č. [hodnota] ze dne [datum] (zák. č. 95/1999 Sb.) Dále soud zjistil, že nemovitosti, a to pozemek parc. č. st. [Anonymizováno] a parc. č. [Anonymizováno] zatěžuje zástavní právo smluvní k zajištění pohledávek v celkové výši 2 100 000 Kč s příslušenstvím pro oprávněnou [právnická osoba]. a současně pozemek parc. č. [hodnota] zatěžuje předkupní právo pro oprávněnou Českou republiku /viz. výpis z katastru nemovitostí na č. l. 6 spisu/.

5. Z výzvy k jednání o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví ze dne [datum] zaslaného prostřednictvím právního zástupce žalobkyně žalovaným a podacího lístku soud zjistil, že žalobkyně před podáním žaloby jednala s žalovanými ohledně zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k nemovitostem, kdy žalobkyně navrhovala, aby žalované převzaly její podíl za finanční náhradu ve výši 1 108 000 Kč dle realitního odhadu /viz výzva a podací lístek na č. l. 7 spisu/.

6. Z vyjádření žalovaných k výzvě ze dne [datum] soud zjistil, že žalované souhlasily s vypořádáním spoluvlastnického podílu, nesouhlasily však s výší finanční náhrady požadované žalobkyní /viz vyjádření k výzvě na č. l. 8-9 spisu/.

7. Z kupní smlouvy ze dne [datum] uzavřené mezi [právnická osoba] jako prodávajícím a manželi [jméno FO] a první žalovanou jako kupujícími soud zjistil, že předmětem koupě byl pozemek parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] u [Anonymizováno] za kupní cenu 790 Kč. K předmětu kupní smlouvy má stát ze zákona předkupní právo jako právo věcné /viz kupní smlouva na č. l. 24-25 spisu/.

8. Ze smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitosti č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] ze dne [datum] uzavřené mezi [právnická osoba]. jako zástavním věřitelem a panem [jméno FO], r. č. [RČ] a první žalovanou jako zástavci soud zjistil, že smlouva byla zřízena za účelem zajištění řádného a včasného splnění pohledávek banky vůči klientovi ze smlouvy o úvěru č. [RČ] v celkové výši 2 100 000 Kč, přičemž předmětem zástavní smlouvy je budova č. p. [Anonymizováno][Anonymizováno](v části obce [adresa]) na pozemku parc. č. st. [Anonymizováno], pozemek parc. č. st. [Anonymizováno], pozemek parc. č. [Anonymizováno], vše zapsáno na LV č. [hodnota] v katastru nemovitostí u [právnická osoba] pro [Anonymizováno], Katastrální pracoviště [adresa], pro katastrální území [adresa] u [Anonymizováno], obec [adresa] /viz zástavní smlouva na č. l. 26-28 spisu/.

9. Z rozsudku zdejšího soudu ze dne [datum], č. j. [spisová značka] bylo zjištěno, že soud výrokem I. rozsudku svěřil dceru žalobkyně nezletilou [jméno FO], nar. [datum] do pěstounské péče první žalované. Z rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne [datum], č. j. [spisová značka] soud zjistil, že Krajský soud v Praze svým rozhodnutím mimo jiné výrok I. shora uvedeného rozsudku zdejšího soudu potvrdil /viz rozsudky na č. l. 29-38 spisu/.

10. Z listin a emailové komunikace předložené soudu žalovanými soud zjistil, že druhá žalovaná podala dne [datum] [právnická osoba] žádost o hypoteční úvěr ve výši 700 000 Kč a následně ohledně předmětné žádosti komunikovala s bankou /viz listiny na č. l. 127-132 spisu/.

11. Z darovací smlouvy ze dne [datum] uzavřené mezi první žalovanou jako dárkyní a žalobkyní jako obdarovanou soud zjistil, že předmětem smlouvy je pozemek ve zjednodušené evidenci č. [hodnota], vše zapsáno na LV č. [hodnota] v katastru nemovitostí u [právnická osoba] pro [Anonymizováno], Katastrální pracoviště [adresa], pro katastrální území [adresa], obec [adresa] /viz č. l. 133-134 spisu/.

12. Ze zprávy [právnická osoba]. ze dne [datum] o potvrzení údajů hypotečního úvěru č. [RČ] soud zjistil, že dne [datum] byl žalobkyni a jejímu manželovi poskytnut hypoteční úvěr ve výši 2 100 000 Kč. Do [datum] byla na pohledávkách z úvěru uhrazena částka 899 228,95 Kč na jistinu a částka ve výši 1 017 849,63 Kč na úroky z úvěru. Od [datum] do [datum] bude uhrazena na jistině částka 1 200 771,05 Kč a na úrocích částka 174 308,26 Kč. Ke dni [datum] na předmětném úvěru nejsou evidovány žádné částky po splatnosti /viz potvrzení banky na č. l. 138 spisu/.

13. Ze znaleckého posudku č. [č. účtu] ze dne [datum] vypracovaného na základě usnesení zdejšího soudu ze dne [datum], č. j. [spisová značka] znalkyní z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady, specializace nemovitosti [tituly před jménem] [jméno FO], IČO [IČO] bylo zjišttěno, že na pozemku parc. č. st. [Anonymizováno] se nachází stavba rodinného domu č. p. [Anonymizováno], která je součástí pozemku. Pozemek parc. č. [Anonymizováno] obklopuje stavební pozemek a plní funkci zahrady s drobnými zahradními stavbami a porosty. Pozemek parc. č. [Anonymizováno] se nachází na východní straně a má tvar podlouhlého pásu. V objektu jsou obyvatelná dvě podlaží o podlahové ploše cca [Anonymizováno] m, dále je zde sklep, který plní funkci suterénních prostor. V nemovitosti je jedna koupelna s WC, jedno WC a jedna kuchyně. Dům byl stavěn od roku [Anonymizováno], kolaudován byl v roce [Anonymizováno], je průměrně udržovaný převážně v původním stavebně technickém stavu, s vyšším opotřebením. Dispoziční uspořádání nemovitosti neumožňuje její rozdělení na plnohodnotné části, současně ze [Anonymizováno] m je rovna cca [Anonymizováno] m, což nesplňuje podmínky minimální výměry bytu dle ČNS. Rozdělení nemovitosti není ani účelné a ani možné. Tržní cena nemovitých věcí je 5 860 000 Kč a tržní hodnota podílu o velikosti je 732 500 Kč. Pozemek parc. č. [Anonymizováno] je oddělitelný od zbytku nemovitosti, existence předkupního práva ve prospěch České republiky váznoucího na tomto pozemku sníží hodnotu celé nemovitosti o 60 000 Kč. Pokud jde o vliv zástavního práva na výslednou cenu spoluvlastnického podílu, tak znalkyně uvedla, že cena obvyklá se vždy stanovuje bez zohlednění zástavního práva /viz znalecký posudek včetně doplnění na č. l. 80-95 a 105 spisu/.

14. Mezi účastnicemi bylo nesporné, že předmětné nemovitosti užívají výlučně žalované. Dále bylo nesporné, že předmětné nemovitosti vyjma parc. č. [Anonymizováno] jsou zatíženy zástavním právem zřízeným na základě zástavní smlouvy první žalované a jejím zesnulým manželem výlučně ve prospěch žalobkyně a jejího manžela k zajištění závazku mezi žalobkyní a jejím manželem jakožto zástavnímu dlužníky z titulu smlouvy u [právnická osoba]. Nesporným bylo i to, že žalobkyně předmětné nemovitosti neužívá. Od smrti manžela první žalované je žalobkyně nikdy nevyužívala, a proto nehradila nic na nákladech spojených s údržbou, správou a investicemi. Konečně účastnice učinily nesporným, že mezi účastnicemi jsou konfliktní vztahy a není možné, aby předmětné nemovitosti užívaly společně.

15. Na základě shora popsaných skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Účastnice řízení jsou v katastru nemovitostí zapsané jako podílové spoluvlastnice předmětných nemovitostí. Podíl žalobkyně na uvedených nemovitostech činí id. , podíl první žalované činí id. a druhé žalované id. . Žalované nemovitosti užívají k trvalému bydlení. Žalobkyně nadále nemá zájem ve spoluvlastnictví setrvávat, před podáním žaloby jednala se žalovanými o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k předmětným nemovitostem v rámci mimosoudního jednání. Mezi stranami však nedošlo k dohodě ohledně výše vypořádacího podílu. Předmětné nemovitosti představují rodinný dům, který má dvě obyvatelná podlaží o podlahové ploše [Anonymizováno] m, sklep a dále zahradu. Na předmětných nemovitostech váznou věcná práva, a to předkupní právo oprávněné České republiky k pozemku parc. č. [Anonymizováno] a zástavní právo, jímž jsou zatíženy předmětné nemovitosti vyjma pozemku parc. č. [Anonymizováno], na základě zástavní smlouvy první žalované a jejího zesnulého manžela a kterým je zajištěn závazek žalobkyně a jejího manžela vůči [právnická osoba] ve výši 2 100 000 Kč na základě smlouvy o úvěru. Druhá žalovaná podala [právnická osoba] žádost o hypoteční úvěr ve výši 700 000 Kč.

16. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.

17. Podle § 1140 odst. 1, 2 o. z. nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Každý ze spoluvlastníků může kdykoliv žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.

18. Podle § 1142 odst. 1 o. z. jedná-li se o společnou věc, která má jako celek sloužit k určitému účelu, není její rozdělení možné.

19. Dle § 1147 o. z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě, v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

20. Dle § 1150 o. z. rozdělení společné věci není na újmu osobě, která má věcné právo ke společné věci.

21. Po provedeném dokazování soud shledal žalobu důvodnou, a proto přistoupil ke zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví účastníků ve smyslu § 1140 a násl. o. z. V řízení totiž bylo prokázáno, že žalobkyně, ani žalované nechtějí nadále setrvat v podílovém spoluvlastnictví, k němuž nemohou být ze zákona nuceny. Pokud jde o způsob vypořádání, soud se nejprve zabýval otázkou, zda lze nemovité věci mezi účastnice rozdělit postupem podle § 1144 o. z. Provedeným dokazováním bylo zjištěno, že předmětné nemovitosti reálně dělitelné dle podílů účastnic nejsou. Možnost reálného rozdělení nepřipadá v úvahu jednak zejména proto, že mezi účastnicemi byly a jsou napjaté vztahy a dělení nemovitostí by mezi nimi vyvolalo pouze další spory, a jednak tyto nemovitosti tvoří jednotný funkční celek umožňující bydlení v současnosti pro jednu domácnost.

22. S ohledem na právě uvedené, soud dále hodnotil podmínky pro přikázání věci jedné nebo více spoluvlastnicím. Při využití tohoto způsobu vypořádání nutno jednak přihlédnout k tomu, aby byla věc účelně využita (srov. kupř. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 1283/2001), jednak je třeba zohlednit, zda spoluvlastník, kterému má být věc přikázána, s takovýmto postupem vůbec souhlasí a v dalším je třeba přihlédnout ke kredibilitě spoluvlastníka, jemuž má být věc přikázána, tedy k tomu, zda disponuje finančními prostředky k vyplacení spoluvlastnického podílu a to i z pohledu včasnosti takové výplaty. Účastnice shodně v rámci závěrečných řečí navrhly, aby byl spoluvlastnický podíl žalobkyně přikázán do vlastnictví druhé žalované. Soud tomuto návrhu vyhověl, první žalované tak nadále zůstane podíl o velikosti , naopak podíl druhé žalované se zvýší o podíl žalobkyně, tj. nově bude ve výši (výrok II. rozsudku).

23. Z hlediska schopnosti druhé žalované zaplatit žalobkyni přiměřenou náhradu ve výši, jak bude specifikována dále, nevyšlo v řízení najevo nic, co by závěr o její schopnosti, deklarovanou podáním žádosti (a následným dalším krokům při jednání s bankou) o hypoteční úvěr u [právnická osoba]., zpochybňovalo.

24. V předmětné věci byla po celou dobu řízení mezi účastnicemi sporná výše přiměřené náhrady za spoluvlastnický podíl žalobkyně, když nakonec v rámci závěrečného návrhu žalované navrhly, aby přiměřená náhrada nebyla přiznána vůbec z důvodů níže uvedených.

25. Soud se k námitkám žalovaných zabýval tím, jak se skutečnost, že předmětné nemovitosti jsou zatížené zástavním právem zajišťujícím závazek vylučované žalobkyně, promítne do základu pro určení výše přiměřené náhrady. Tato skutečnost nebyla zohledněna ve znaleckém zkoumání. Soud zjistil, že předmětné nemovitosti (vyjma pozemku parc. č. [Anonymizováno]), jsou zatížené zástavním právem, zřízeným zástavní smlouvou uzavřenou mezi první žalovanou a jejím zesnulým manželem jako zástavci a [právnická osoba]. jako zástavním věřitelem. Zástavní právo bylo zřízeno výlučně ve prospěch žalobkyně a jejího manžela k zajištění pohledávky [právnická osoba]. vůči žalobkyni a jejímu manželovi ze smlouvy o úvěru v celkové výši 2 100 000 Kč. Ze zprávy [právnická osoba] soud dále zjistil, že ke dni [datum] činila nesplacená výše úvěru žalobkyně 1 375 079,3 Kč (jistina včetně úroků) a rovněž, že ke dni [datum] banka na úvěru neeviduje žádné částky po splatnosti. K tomu soud uvádí, že obě žalované budou spoluvlastnit celou nemovitost v hodnotě 5 860 000 Kč, přičemž výše dosud nesplacené pohledávky žalobkyně z titulu smlouvy o úvěru, současně s připočtením vypořádacího podílu je výrazně nižší než současná tržní hodnota celé nemovitosti. Soud z tohoto důvodu a rovněž s přihlédnutím k tomu, že úvěr je žalobkyní řádně a včas splácen, výši přiměřené náhrady za spoluvlastnický podíl z důvodu zástavního práva váznoucího na společných nemovitostech nijak nekorigoval.

26. Soud dále posuzoval s ohledem na obranu žalovaných snížení či odepření přiměření náhrady z důvodu rozporu s dobrými mravy ve smyslu § 2 odst. 3 o. z. Snížení, resp. odepření přiměřené náhrady v řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví pro rozpor s dobrými mravy je postup zcela výjimečný a primárně zohledňuje okolnosti vztahující se k vypořádávaným věcem nebo skutečnosti, které se věcí ve spoluvlastnictví nějakým významným způsobem dotýkají (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka]). Žalované namítaly, že na předmětných nemovitostech vázne zástavní právo zajišťující pohledávku žalobkyně vůči bance již od roku 2007, které brání žalovaným v jakékoli dispozici s nemovitostmi a žalobkyně současně nemá snahu vyrovnat tato omezení plynoucí ze zástavy. K tomu soud především uvádí, že první žalovaná a její zesnulý manžel uzavřeli zástavní smlouvu zajišťující pohledávku žalobkyně zcela dobrovolně, zřejmě v době, kdy vztahy mezi účastnicemi ještě nebyly konfliktní. Rovněž druhá žalovaná přijala dobrovolně v dědickém řízení spoluvlastnický podíl na předmětných nemovitostech, které již v té době byly zástavním právem zatíženy, a zcela jistě o této skutečnosti měla povědomí. Soud konstatuje, že neshledal důvody pro to, aby žalobkyni náhradu za odnětí jejího vlastnického práva odepřel či snížil pro rozpor s dobrými mravy. Takovým důvodem nemůže být ani skutečnost, že žalované na rozdíl od žalobkyně dlouhodobě a aktivně pečují o společnou věc či skutečnost, že se žalovanými sdílí domácnost i další osoby, které jsou na jejich péči odkázané. Mezi účastnicemi bylo nesporné, že žalobkyně o společnou věc aktivně nepečovala, toto však nelze považovat za jednání v rozporu s dobrými mravy, když zároveň bylo učiněno nesporným, že vztahy mezi účastnicemi jsou velmi konfliktní, žalobkyně předmětné nemovitosti vůbec neužívala. V rozporu s dobrými mravy není ani to, že žalobkyně se nijak nepodílela na nákladech spojených s údržbou, správou a souvisejícími investicemi do nemovitostí, když žalované mají právní nástroje, které jim umožňují tento stav řešit. Nelze odhlédnout ani od toho, že naopak žalované žalobkyni nehradí nic za to, že nemovitosti užívají pravděpodobně nad rámec svých podílů. Soud má za to, že stav, kdy žalobkyně nemovitosti neužívala a ničeho nehradila a nemovitosti užívaly pouze žalované, všem vyhovoval. V řízení vůbec nebylo nikým tvrzeno, že by žalované po žalobkyni v době před tímto soudním sporem požadovaly uhrazení investic do předmětných nemovitostí. K námitce žalovaných, že žalobkyni nepřiznáním přiměřené náhrady nevznikne žádná újma, když předmětné nemovitosti neužívala, nelze rovněž přihlížet.

27. S ohledem na shora uvedené soud dospěl k závěru, že důvody, které žalované uvádějí, vyjma předkupního práva, a na základě kterých požadují, aby přiměřená náhrada žalobkyni nebyla vůbec přiznána či aby byla snížena, nejsou relevantní a tyto nijak při stanovení výše vypořádacího podílu nezohlednil.

28. Při stanovení výše přiměřené náhrady žalované vycházel soud, respektujíc rozhodovací praxi Nejvyššího soudu ČR, z obvyklé ceny celé věci, tedy předmětných nemovitostí jako celku, nikoli z ceny, za niž by bylo možné prodat příslušný spoluvlastnický podíl (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 1114/2016, 22 Cdo 4856/2017). Rovněž soud podotýká, že existence podílového spoluvlastnictví není sama o sobě důvodem, pro který by měla být cena nemovitostí stanovená pro účely vypořádání spoluvlastnictví snížena (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 4556/2018 ve spojení s I. ÚS 1472/19). Pro účely rozhodování soudů v konkrétních řízeních je pak pro určení přiměřené náhrady rozhodující cena nemovitostí v době jejich vypořádání (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 4556/2018 ve spojení s I. ÚS 1472/19). V případě vypořádání spoluvlastnictví jde o to, aby náhrada opravdu nahradila to, o co vylučovaný spoluvlastník přichází, je-li výchozím principem přiměřenost náhrady (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 2903/2010). Jinými slovy řečeno, účelem poskytnutí přiměřené náhrady je vyvážení majetkové újmy vylučovaného spoluvlastníka, tedy zohlednění, o co při pozbytí spoluvlastnického podílu přichází. Dále soud podotýká, že zatímco zjištění obvyklé ceny je otázkou skutkovou, a v judikatuře dovolacího soudu o tom nikdy nepanovaly žádné pochybnosti, určení výše přiměřené náhrady je otázka právní. Tato východiska jsou ostatně potvrzena již v poměrech ObčZ závěrem, podle kterého určení výše přiměřené náhrady je otázkou právní, ke které není oprávněn znalec, naproti tomu stanovení obvyklé ceny tvořící základ pro určení výše přiměřené náhrady je otázkou skutkovou a v dovolacím řízení v zásadě nelze zpochybňovat správnost určení obvyklé ceny, neboť zpochybnění skutkového stavu není způsobilým dovolacím důvodem (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 326/2016, 22 Cdo 4445/2018).

29. Přiměřená náhrada za spoluvlastnický podíl žalobkyně, která ze společenství ve vztahu k předmětným nemovitostem vystupuje, tak s ohledem na právě popsané představuje částku odpovídající obvyklé ceny zjištěné znaleckým posudkem, který stanovil obvyklou cenu předmětných nemovitostí po zaokrouhlení na 5 860 000 Kč. Současně soud posoudil, že na takto zjištěnou cenu má vliv existence předkupního práva ve prospěch České republiky k pozemku parc. č. [Anonymizováno], kdy dojde ke snížení hodnoty celé nemovitosti o 60 000 Kč, a to s ohledem na závěry znaleckého posudku. Vzhledem k uvedenému pak bylo pouze druhé žalované uloženo uhradit žalobkyni přiměřenou náhradu ve výši 725 000 Kč, když soud vycházel ze závěrů znaleckého posudku ( 5 860 000 Kč – 60 000 Kč : 8 = 725 000 Kč) (výrok III. rozsudku).

30. Lhůta k plnění byla určena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. Soud uložil druhé žalované povinnost zaplatit žalobkyni vypořádací podíl ve lhůtě do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku, když druhé žalovaná tuto lhůtu navrhla a žalobkyně proti tomu neměla námitky, přičemž soud takto určenou lhůtu považoval v daném případě za vhodnou a dostatečnou.

31. Ve výrocích IV, V. a VI. rozhodl soud o povinnosti účastnic k zaplacení nákladů státu, a to podle § 148 odst. 1 o. s. ř., podle něhož má stát podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladu řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. V tomto řízení vznikly České republice – Okresnímu soudu v [adresa] náklady v souvislosti s vyplacením znalečného v rámci nároku na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, a to v částce 16 788 Kč (viz usnesení zdejšího soudu ze dne [datum], č. j. [spisová značka] a ze dne [datum], č. j. [spisová značka], když co do částky 6 000 Kč byla použita žalobkyní složená záloha a co do částky 10 788 Kč bylo znalečné uhrazeno z prostředků státu). Soud tedy s ohledem na výsledek nároku na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, v němž žalobkyně i obě žalované byli úspěšné zčásti (stejně), uložil každé z nich podle § 148 odst. 1 o. s. ř. povinnost k jejich náhradě po odečtení zálohy rovným dílem, tj. ve výši 3 596 Kč.

32. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení. Dle stanoviska Ústavního soudu ze dne [datum], Pl. ÚS-st. 59/23, je v případě, kdy soud vyhoví návrhu na zrušení spoluvlastnictví a o způsobu jeho vypořádání, třeba na procesní úspěch obou stran řízení (majících v řízení s povahou iudicium duplex totožné postavení žalobkyně i žalovaných pohlížet jako na částečný (stejný). Všechny účastnice byly úspěšné zčásti, a proto náhrada nákladů řízení nenáleží žádné z nich (výrok VII. rozsudku).

Poučení