13 C 92/2017 - 860

Rubrum

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudcem Mgr. Alešem Frumarem ve věci žalobců: a) [Jméno zainteresované osoby 0/0], narozená [Datum narození zainteresované osoby 0/0] bytem [Adresa zainteresované osoby 0/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0] b) [Jméno zainteresované osoby 1/0], narozený [Datum narození zainteresované osoby 1/0] bytem [Adresa zainteresované osoby 1/1] zastoupený obecným zmocněncem Ing. Ivo Cigánkem bytem [Adresa zainteresované osoby 1/0] proti žalované: [Anonymizováno] [Anonymizováno] s.r.o., IČO [IČO zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0] o zaplacení částky 2 000 000 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni a) a žalobci b) k rukám společným a nerozdílným částku 2 000 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit na nákladech řízení státu - svědečném státu - České republice na účet Okresního soudu v Olomouci částku ve výši 568 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit na nákladech řízení státu – znalečném - 100 % přiznané částky, a to státu - České republice na účet Okresního soudu v Olomouci, když výše takových nákladů řízení státu bude stanovena samostatným usnesením.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci b) na nákladech řízení částku ve výši 6 900 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni a) na nákladech řízení částku ve výši 722 599 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta [Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0].

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci domáhala po žalované zaplacení částky 2 000 000 Kč s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila tvrzením, že uzavřela se žalovanou dne [datum] kupní smlouvu, jejímž předmětem byla rozestavěná stavba na pozemku p. č. 153/10 v k. ú. [jméno FO], obec [adresa]. Stavba je nyní zapsána v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště [adresa] na LV č. [hodnota]. Žalovaná jako prodávající při převodu rozestavěné stavby a uzavírání kupní smlouvy ujistila žalobkyni jako kupující, že na předmětu převodu neváznou žádné dluhy, zástavní práva, věcná práva, předkupní práva či právo nájmu. Rovněž ujistila žalobkyni, že rozestavěná stavba je prosta jakýchkoliv nároků, v jejichž důsledku by mohlo dojít k omezení vlastnického práva žalobkyně jako kupující. Ujištění žalované, která uvedla v kupní smlouvě ohledně práv třetích osob k rozestavěné stavbě, se časem ukázalo jako nepravdivé. Žalobkyně zjistila, že v blízkosti stavby vede hlavní vodovodní řad OC DN 500 mm a LT DN 500 mm, který je ve správě Moravské vodárenské a.s. Žalobkyně byla postavena před realitu, že rozestavěná nemovitost, kterou koupila, leží v ochranném pásmu vodovodního řádu. O tom, že nemovitosti žalobkyně jsou zatíženy právy třetí osoby žalobkyně, tedy nevěděla a pokud by jí toto bylo známo při uzavírání i této kupní smlouvy, tuto by neuzavřela, stejně jako kupní smlouvy na pozemky. Skutečnost, že přes pozemky vedou hlavní vodovodní řady, značně snižuje hodnotu pozemků a samotné nemovitosti. Riziko havárie vodovodních řadů vzhledem k jejich stáří je velice reálné. Nemovitost žalobkyně nacházející se na pozemku parc. č. st. 2589 zasahuje do ochranného pásma vodovodního řadu a v případě havárie může dojít ke zničení celé nemovitosti. Žalobkyně rovněž není schopna dosáhnout vydání stavebního povolení na oplocení pozemku, a to z důvodu nesouhlasu správce vodovodního řadu, který požaduje, aby mu oba pozemky byly volně přístupné kdykoliv v případě údržby či opravy vodovodního řadu. Podle názoru odborníků je zcela reálné, že v současné době denně uniká z přestárlého vodovodního řadu až 10m vody, kdy únik vody způsobuje v okolí vodovodního řadu dutiny a sedání půdy. Nemovitost, kterou žalobkyně zakoupila, není projektována a postavena tak, aby těmto vlivům odolala. Žalovaná navíc nabídla žalobkyni pro vytápění vybudování kolektoru tepelného čerpadla v prostoru nad vodovodními řady a při realizaci této akce žalobkyně byla aktivně nápomocna. Žalobkyně akci financovala a dokončila, aniž by tušila, že kolektor je umístěn nad vodovodními řady, v ochranném pásmu vodovodních řádů. Při jakékoliv údržbě či opravě vodovodních řadů musí dojít k poškození kolektoru a tím vyřazení otopného systému domu a ohřevu vody. Nemovitost žalobkyně nemá jiný zdroj tepla. Žalovaná při prodeji rozestavěné stavby žalobkyni věděla o skutečnosti, že v rámci stavebního řízení byly vzneseny požadavky třetí osoby a to Moravské vodárenské a. s., která ve svém vyjádření k dokumentaci pro územní řízení ze dne [datum] vznesla požadavek, aby bylo dodrženo ochranné pásmo vodovodů LT DN 500 mma OC DN 500 mm. Žalovaná navíc nenaplnila ani ustanovení kupní smlouvy o protokolárním předání a převzetí projektové dokumentace a všech písemností týkajících se stavebního řízení, z nichž by žalobkyně nepochybně zjistila, že stavba leží v ochranném pásmu vodovodního řadu a že žalovaná nesplnila podmínky uložené pro výstavbu v rámci stavebního řízení. V přímém rozporu jsou pak výpovědi [jméno FO] a [jméno FO], kteří opačně vypovídají ohledně předání stavební dokumentace žalobkyni. Je tak nutno konstatovat, že žalovaná prostřednictvím uvedených osob udržovala žalobkyni v nevědomosti o existenci vodovodních řadů vedoucích přes její pozemky. Svědeckými výpověďmi pracovníků Moravské vodárenské a. s. [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] bylo dle žalobkyně prokázáno, že stavba zasahuje do ochranného pásma vodovodního řadu a rovněž bylo prokázáno, že investor stavby, žalovaná, nepožádal v rozporu s územním souhlasem ze dne [datum] o vytýčení inženýrských sítí před zahájením stavby. Bylo také dle žalobkyně prokázáno, že vodovodní řady jsou na konci své živostnosti a je zde zcela reální únik vody do podzemí a to na každých 6 metrech. Žalobkyně má také za to, že bylo prokázáno, že žalobkyně za rozestavěnou stavbu zaplatila skutečně 6 066 000 Kč, ačkoliv bylo v písemné kupní smlouvě uvedeno, že kupní cena je 3 066 000 Kč. Znehodnocení stavby žalobkyně vodovodními řady a jejich ochranným pásmem je bezesporu dle žalobkyně prokázána i znaleckými posudky [tituly před jménem] [jméno FO] [tituly za jménem] Žalobkyně do rozestavěné stavby, aniž věděla, že je umístěna v ochranném pásmu vodovodního řadu, investovala další finanční prostředky ve výši nejméně 4 000 000 Kč, tyto investice jsou skutečností, že stavba stojí v ochranném pásmu vodovodního řadu znehodnoceny. Moravská vodárenská a. s. nesouhlasila s kolaudací stavby z důvodu nedodržení podmínek stanovených ve stavebním řízení a nedává ani souhlas s vybudováním oplocení kolem nemovitosti žalobkyně. Žalobkyně tak po žalované uplatňuje slevu z kupní ceny z důvodu uvedených vad a to v částce 2 000 000 Kč.

2. Usnesením ze dne [datum] č. j. [spisová značka] Okresní soud v Olomouci soud připustil, aby do řízení na straně žalující přistoupil jako další účastník [Jméno zainteresované osoby 1/0], když tento se stal spoluvlastníkem nemovitostí, které se spor týká. Usnesení nabylo právní moci.

3. U jednání soudu dne [datum] žalobkyně a) i žalovaný b) navrhli s ohledem na přistoupení žalobce b) do řízení změnu petitu žaloby, přičemž soud usnesením tuto změnu připustil.

4. Žalobce b) se připojil k žalobě a odkázal na stanovisko žalobkyně a). Doplnil dále, že má za to, že došlo k podvodu ze strany skupiny čítající pana [jméno FO], pana [jméno FO], paní [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO], když všechny tyto soby od počátku měli jediný cíl, aby co nejvíce oddálili skutečnost, že manžel žalobkyně a) nahlédne do stavebního spisu Magistrátu města Olomouce. Pouze totiž ze stavebního spisu by se dozvěděl veškeré skutečnosti týkající se vodovodního potrubí. Z toho důvodu také z počátku všechny uvedené osoby vycházeli žalobkyni a) vstříc při realizaci požadavků například na vybudování tepelného čerpadla. Veškeré jednání uvedených osob směřovalo k tomu, aby zabránily žalobkyni a) zjistit skutečný rozsah vodovodního potrubí, pomáhali tak na přípravě plotu, slíbily pomoc při budování terasy a garáže, doporučily žalobkyni a) [tituly před jménem] [jméno FO] na vypracování projektu na terasu a garáž. [tituly před jménem] [jméno FO] také pracoval nestandardně, když podklady pro vypracování projektu nezískal ze stavebního spisu vedeného stavebním úřadem, jak je běžné, ale z jiného zdroje. Teprve v roce 2015 [tituly před jménem] [jméno FO] poprvé sdělil manželovi žalobkyně a), že pozemkem vede jedna trubka, která ale neohrozí stavbu ani pozemek, postupně pak během roku 2015 manžel žalobkyně a) zjišťoval skutečný rozsah vodovodního potrubí a celý rozsah zjistil koncem roku 2016. Po celou dobu šlo dle žalobce b) uvedených osobám o to, aby žalobkyně a) do nemovitosti investovala co nejvíce prostředků a nechtěla odstoupit od kupní smlouvy. Pro žalobce b) a dle žalobce b) i pro žalobkyni a) se ve sporu nejedná o drobnosti, kdy do stavby byly investovány poctivě vydělané peníze s vidinou toho, že se vše vrátí v podobě klidného žití a radosti z nové nemovitosti, nicméně jednání uvedených darebáků tyto sny zničilo. Celá rodina žalobkyně a) a žalobce b) neví, kdy se může stát, že vodovodní řad kdekoliv praskne a stane se velká škoda. Celá věc je sledována nejširším okolím žalobců.

5. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby, když uvedla, že dle ní neunesla žalobkyně a) ani žalobce b) důkazní břemeno tvrzení a prokázání svých tvrzení k vydání bezdůvodného obohacení. Žalovaná má za to, že provedenými důkazy byl prokázán opak, neboť žalobkyně při uzavírání kupní smlouvy se žalovanou v červnu 2014 připojila vlastnoruční podpis k prohlášení, tak jak je zpracováno v bodě V. kupní smlouvy ze dne [datum], tedy že byla seznámena se stavem předmětu převodu, prohlásila, že je jí znám předmět převodu a současně bylo ujednáno, že součástí převodu bude rovněž protokolární předání a převzetí veškeré projektové dokumentace včetně všech doposud provedených revizí a písemností týkajících se správního řízení v souvislosti se stavebním řízením. Mezi stranami kupní smlouvy bylo také sjednáno právo odstoupení od smlouvy, pokud se některé prohlášení prodávajícího zpracované v bodě I. kupní smlouvy ukáže nepravdivým. Žalobkyně a) nikdy ani neuvažovala o odstoupení od kupní smlouvy. Navíc vodovodní řad je umístěn v zemi a zcela prokazatelně ne na pozemku parc. č. st. 5289, k. ú. [jméno FO]. Žalovaná dále namítá, že o existenci vodovodního řadu oba žalobci bez jakýchkoliv pochybností věděli, neboť část kupní ceny byla čerpána prostřednictvím hypotečního úvěru a banka měla k dispozici veškeré doklady včetně výkresů projektové dokumentace. Předmětem koupě dle kupní smlouvy ze dne [datum] uzavřené mezi žalobkyní a) jako kupující a žalovanou jako prodávající nebyl žádný pozemek ani jeho část, ale pouze rozestavěná stavba rodinného domu dosud nezapsaná v katastru nemovitostí. Žalobkyně a) v průběhu řízení nikdy nezodpověděla otázku soudu, pokud jde o tvrzenou skutečnost, kdy a jak došlo k posunutí stavby při její realizaci oproti stavebnímu povolení a jak se posunutí projevilo ve vztahu k umístění vodovodního řadu. Také žalobkyně a) nikdy neprokázala, v jakém množství již nyní dochází k úniku vody v potrubí ani nedoplnila, z čeho vychází při tvrzení o snížení ceny rodinného domu. Žalovaná dále namítla, že v daném případě je možno mluvit o prekluzi práva na uplatnění této žaloby, respektive uplynutí promlčecí doby, když žalobkyně a) ani žalobce b) nikdy řádně a včas u žalované vady nereklamovali, ani od smlouvy neodstoupili.

6. Soud provedl dokazování a zjistil:

7. Z kupní smlouvy uzavřené dne [datum] mezi žalobkyní a) jako kupující a žalovanou jako prodávající, že předmětem převodu je dle bodu I. smlouvy rozestavěná stavba na pozemku parc. č. 153/10 v kat. území [jméno FO] za sjednanou kupní cenu 3 066 000 Kč. Součástí kupní smlouvy je i ujednání o době a způsobu zaplacení kupní ceny. V bodě V. kupní smlouvy je pak ve třetím odstavci výslovně uvedeno, že součástí převodu bude rovněž protokolární předání a převzetí projektové dokumentace vztahující se k předmětu převodu, včetně doposud provedených revizí a všech písemností týkajících se správních řízení v souvislosti se stavebním řízením. Podpisy stran kupní smlouvy jsou ověřeny advokátem, který tuto smlouvu ověřoval.

8. Z dodatku č. [hodnota] kupní smlouvy stavby rodinného domu podepsaného oběma stranami kupní smlouvy dne [datum], že tento se týká způsobu placení kupní ceny dle kupní smlouvy.

9. Z kupní smlouvy uzavřené dne [datum] mezi žalobkyní a) jako kupující a společností [právnická osoba] jako prodávající, že předmětem převodu jsou pozemky parc. č. 153/10 a pozemek parc. č. st. 2085 vše zaspáno na LV č. [hodnota] pro k. ú. [jméno FO]. Součástí kupní smlouvy jsou pak také ujednání týkající se výše a způsobu placení kupní ceny. Podpisy stran kupní smlouvy jsou ověřeny advokátem, který kupní smlouvu sepsal.

10. Z kupní smlouvy uzavřené dne [datum] mezi žalobkyní a) jako kupující a společností [právnická osoba] jako prodávající, že předmětem převodu je pozemek parc. č. 153/286 pro k. ú. [jméno FO]. Součástí kupní smlouvy jsou pak také ujednání týkající se výše a způsobu placení kupní ceny. Podpisy stran kupní smlouvy jsou ověřeny advokátem, který kupní smlouvu sepsal.

11. Z předžalobní výzvy zaslané dne [datum] právním zástupcem žalobkyně a) žalované, že mezi jeho klientkou jako kupující a žalovanou jako prodávající byla uzavřena kupní smlouva, jejímž předmětem byla rozestavěná stavba na pozemku parc. č. 153/10 k. ú. [jméno FO] za dohodnutou kupní cenu 3 066 000 Kč, tato kupní cena byla v celém rozsahu uhrazena. V uzavřené kupní smlouvě byla žalobkyně a) ujištěna, že předmět převodu se převádí bez jakýchkoliv práv třetích osob. Ujištění prodávajícího se dle žalobkyně a) ukázala jak nepravdivá, když tato postupem času zjistila, že rozestavěný dům, který je předmětem smlouvy je postaven na pozemku, přes který vede hlavní vodovodní řad. Z tohoto důvodu převádění rozestavěná stavba zasahuje do ochranného pásma vodovodního řadu, který navíc je již u konce své fyzické živostnosti. Aktuálně tak dle žalobkyně a) hrozí nebezpečí úniku většího množství vody a poškození celé nemovitosti. Žalobkyně a) má za to, že žalovaná uvedla ji jako kupující při uzavírání kupní smlouvy v omyl, bez kterého by kupní smlouvu nikdy neuzavřela. To, že žalovaná o vodovodním řadu věděla je zřejmé ze stavební dokumentace v stavebním řízení. Z uvedených důvodů tak žalobkyně a) uplatňuje vůči žalované nárok na slevu z kupní ceny ve výši 2 000 000 Kč.

12. Z vyjádření Moravské vodárenské a. s. adresované Evě [jméno FO] dne [datum], že uvedená společnost se vyjadřuje k dokumentaci pro územní řízení „Novostavba rodinného domu“ [adresa], k. ú. [jméno FO], [adresa] a to k otázce výstavby vodovodní a kanalizační přípojky pro tento rodinný dům. S vydáním územního řízení Moravská vodárenská a. s. souhlasí za splnění v přípise uvedených podmínek, kdy jako první podmínka je, že bude dodrženo ochranné pásmo vodovodů LT DN 500 a OC DN 500.

13. Z územního souhlasu č. 523/2013 vydaného Magistrátem města Olomouce, odbor stavební dne [datum] č. j. SMOL/195893/2013/OS/US/Cer, že žadateli společnosti [právnická osoba] je vydán územní souhlas na výstavbu Novostavby rodinného domu v Olomouci, k. ú. [jméno FO], [adresa], který dle geometrického plánu č. [hodnota]-19/2013 vznikl z pozemků parc. č. 153/10 a 2085, přípojky na inženýrské sítě a napojení na kanalizaci se dále dotkne pozemku parc. č. 153/1. Zároveň v rozhodnutí stavební úřad stanovil podmínky pro provedení záměru a pro zpracování stavební dokumentace. V rozhodnutí je také výslovně zmíněno vyjádření Moravské vodárenské a. s. ze dne [datum] a povinnost žadatele před zahájením výkopových prací vytýčit všechna stávající podzemní zařízení a zabezpečit jejich ochranu při stavebních pracích. Před zahájením výkopových prací mělo být také provedeno zaměření stávajících inženýrských sítí. Územní souhlas byl vydán na dobu 3 let ode dne jeho vydání a nabyl právní moci dne [datum].

14. Ze smlouvy uzavřené dne [datum] mezi společností [právnická osoba] jako vlastníkem nemovitosti a žalovanou jako stavebníkem, že tuto smlouvu nazvanou jako smlouva o spolupráci uzavírají tyto subjekty dle § 1746 odst. 2 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. Předmětem smlouvy je právo stavebníka provést na pozemcích ve vlastnictví druhé strany stavbu novostaveb dvou rodinných domů včetně přípojek vody, kanalizace, plynu atd.

15. Z rozhodnutí Magistrátu města Olomouce, odbor stavební ze dne [datum] č. j. SMOL/OPS/42/4860/2013/Koc, že příslušný stavební úřad vydal souhlas s ohlášenou stavbou pro stavebníka [právnická osoba] zastoupeného Evou [jméno FO], kdy souhlas se týká rodinného domu na pozemku parc. č. 153/281 k. ú. [jméno FO], obec [adresa], ostatní plocha, který dle geometrického plánu č. [hodnota]-19/2013 vznikl z pozemků parc. č. 153/10, k. ú. [jméno FO], obec [adresa], ostatní plocha, 2085/0, k. ú. [jméno FO], obec [adresa], zastavěná plocha a nádvoří. V upozornění stavebníka v tomto rozhodnutí je opět uvedeno, že před započetím zemních prací je nutno zajistit vytýčení stávajících inženýrských sítí jejich vlastníky a provozovateli přímo v terénu a v jejich blízkosti dle pokynů těchto vlastníků a provozovatelů při zvýšené opatrnosti.

16. Z emailové komunikace mezi manželem žalobkyně a) [tituly před jménem] [jméno FO] jako zástupcem žalobkyně a) a [jméno FO] ze dne [datum], že mimo jiné manžel žalobkyně a) informuje pana [jméno FO], že v projektové dokumentaci nenalezl výkresy č. [hodnota], 9, 10 a přílohu E a naopak přebývá v ní výkres 12.

17. Ze smlouvy o dílo uzavřené dne [datum] mezi žalobkyní a) jako objednatelem a žalovanou jako zhotovitelem, že předmětem smlouvy je závazek zhotovitele dokončit pro objednatele stavbu rodinného domu na parcele č. 153/281 v k. ú. [jméno FO], [adresa] dle projektové dokumentace, která je přílohou č. [hodnota] této smlouvy a v souladu s rozpočtem dokončovacích prací včetně nadstandardů dle přílohy č. [hodnota] smlouvy. Dílo je zhotovitel povine provést a předat objednateli v termínu do 3 měsíců od data podpisu smlouvy. Cena díla byla sjednána na částku 541 300 Kč, kdy tato byla placena tak, že 500 000 Kč zaplatil objednatel při podpisu smlouvy o dílo a částku 41 300 Kč při předání stavby.

18. Z kupní smlouvy uzavřené dne [datum] mezi společností [právnická osoba] jako prodávající a žalobkyní a) jako kupující, že prodávající je vlastníkem pozemku parc. č. 153/10, ostatní plocha, jak je zapsáno na LV č. [hodnota] pro k. ú. [jméno FO], obec a [adresa], u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, KP [adresa]. Z tohoto pozemku byl na základě geometrického plánu č. [hodnota]-121/2014 vypracovaného [tituly před jménem] [jméno FO] a odsouhlaseného příslušným katastrálním úřadem dne [datum] oddělen pozemek parc. č. 153/286 o výměře 500 m, který je předmětem převodu dle smlouvy. Kupní cena byla sjednána na částku 1 250 000 Kč, tato je placena do advokátní úschovy.

19. Z emailové komunikace z adresy [e-mail] na adresu [e-mail], že [tituly před jménem] [jméno FO], Projekce [adresa] sděluje, že v příloze emailu zasílá situaci se zaznačeným vedením vodovodu. Ochranné pásmo do navržené terasy nezasahuje, od nejbližšího bodu terasy se nachází 5,5 m. Email byl odeslán dne [datum].

20. Z emailové komunikace ze dne [datum] mezi [tituly před jménem] [jméno FO] Projekce [adresa] a manželem žalobkyně a), že odesílatel informuje adresáta o problémech s vedením vodovodu a možnými omezeními vlastníka pozemku s tímto souvisejícími.

21. Z dopisu Moravské vodárenské a. s. adresovaného žalobkyni a) ze dne [datum], že uvedené společnosti byla předložena projektová dokumentace řešící novostavbu garáže a gabionové oplocení a terasu u rodinného domu. Dotčený orgán sděluje adresátovi, že na pozemku se nachází vodovodní řad. Nad vodovodním potrubím a jeho ochranným pásmem nesmí být postaveno gabionové oplocení. [jméno FO] naplánovaná podsklepená terasa je navržena přímo v trase vodovodního potrubí a jeho ochranném pásmu, což není přípustné. Z uvedených důvodů s projektovým řešením nesouhlasí.

22. Z výpovědi svědka [tituly před jménem] [jméno FO], manžela žalobkyně a), že na základě písemné kupní smlouvy manželka koupila rozestavěnou stavbu domu, kupní smlouvu podepisovala ona a zástupce žalované, ale v podstatě svědek měl od manželky plnou moc k jednání ohledně celé věci. Kupní smlouva se podepisovala sice na rozestavěný dům, ale tento byl již před dokončením, chyběly pouze vnitřní úpravy, zvenku byl dům celý dokončen. I když se v kupní smlouvě o projektu píše, tak se tam píše, že teprve bude dodán, takže manželka ho neviděla při podpisu smlouvy a byl jí, resp. i svědkovi předložen asi 14 dní po podpisu smlouvy. Svědek si přesně pamatuje, že v tom projektu vůbec nebylo zakresleno jakékoliv ochranné pásmo týkající se předmětného vodovodu. Vůbec o tom nevěděli. Od počátku se snažili chovat ekologicky, takže ještě předtím než manželka uzavřela kupní smlouvu, žalované sdělili, že by chtěli smlouvu týkající se vytápění tepelným čerpadlem a oni toto pak začali sami iniciativně řešit se stavebním úřadem. Všechno se pak dořešilo ještě v době, kdy vlastníkem byla žalovaná, resp. přesně to bylo tak, že [datum] bylo zažádáno a [datum] byl udělen souhlas, v ten den také byla podepsána kupní smlouva. Také se pak oproti původnímu projektu měnilo zvenku to, že se dodělávala terasa směrem do zahrady, tuto změnu řešil na základě doporučení p. [tituly před jménem] [jméno FO], kterého doporučila žalovaná. Bylo to tak, že manželka udělila plnou moc jmenovanému a tento vyřizoval změnu projektu ve vztahu ke stavebnímu úřadu. Změna nebyla povolena. Bez povolení se také stavěla samostatná stavba terasy, svědek ani žalobkyně a), my jsme vůbec nevěděli, že může nastat to, že nebude povolena. Asi rok po uzavření kupní smlouvy na dům se pak rozhodli, že postaví i opěrnou zídku, zase měl všechno zabezpečovat ve vztahu ke stavebnímu úřadu [tituly před jménem] [jméno FO], ale ten to neustále nečinil. Svědek si tak zpětně uvědomuje, že o tom vodovodu se dozvěděl postupně, kdy se zastavil nějaký soused a zmínil se o vodovodu, on se nad tím zpočátku vůbec nepozastavoval a to vzhledem k umístění stavby, kdy se vědělo, že na tomto místě byly dříve objekty ruské armády, takže si myslel, že toto souvisí s nefunkčními zbytky po armádě. Také potom chtěli ještě samostatně stavět garáž, toto měl také zařídit [tituly před jménem] [jméno FO], pak se věc dostala do situace, kdy [tituly před jménem] [jméno FO] požádal stavební úřad o vyjádření, a protože stavební úřad od počátku věděl o vodovodu, tak požádal o stanovisko Moravskou vodárenskou a.s. a tato právě kvůli vodovodu vyjádřila nesouhlas. Moravská vodárenská a.s. se vyjádřila konkrétně tak, že nesouhlasí se žádnou stavbou, která by stála v ochranném pásmu toho vodovodu. Pokud jde o ochranné pásmo týkající se nemovitosti ve vlastnictví manželky, pak pokud je dno trubky v hloubce více než 1,5 m což je, pak ochranné pásmo je 2,5 m nalevo od povrchu trubky a to stejné napravo. Tato situace tedy výrazně omezuje možnosti manželky. Svědek šel nakonec na stavební úřad osobně do stavebního spisu, ale nebylo to hned, jak se problémy zjistili, protože nejprve řešil s [tituly před jménem] [jméno FO], který nejprve přiznal jednu trubky potom následně i ty druhé, svědek mu přestal věřit, do spisu šel v závěru roku 2015. Svědek jednal s jednatelem žalované, chtěl nějaké smírné vyřešení věci, stavěli se k tomu naprosto negativně, nechtěli se na ničem dohodnout, dávali od toho ruce pryč. Stejný problém má žalobkyně a) ohledně pozemků se společností [právnická osoba], když v této společnosti se svědkem nikdo nekomunikoval, ale také ví, že v hodně věcech je na základě zplnomocnění zastupovala žalovaná. Dům, který koupila manželka, stavěla žalovaná v ulici jako první, pak ještě postavila 2 domy a měla v úmyslu stavět i další, bohužel vodovod je koncipován tak, že dům ve vlastnictví manželky je vodovodnímu potrubí nejblíže, takže máme největší problémy. U žalobkyně a) je to totiž tím, že je narušeno ochranné pásmo u těch druhých staveb nikoliv. Pokud jde o kolektor, tak se jedná se o plastové trubky, zemní kolektor, který je koncipován tak, že jsou v podzemí v hloubce 1,30 m plastové trubky, které jsou rozvedeny po celém pozemku a tvoří síť. Takto jsou plastové trubky kolektoru vedeny i nad vodovodem takže hrozí v případě např. havárie vodovou porušení i těchto trubek. V ochranném pásmu nesmí být ani strom, ani např. skládka dřeva, v podstatě pouze holá plocha. Až po velkých diskuzích, kdy vodárny povolily stavbu plotu, ale podmínkou je, že musí být ručně rozebíratelný plot. Skutečná kupní cena byla 6 066 000 Kč a byla placena tak, že nejprve zaplatila žalobkyně a) částku 3 066 000 Kč za samotnou rozestavěnou stavbu, potom zaplatila 3 000 000 Kč v hotovosti žalované k rukám p. [jméno FO] a to [datum] a potom platila cenu za smlouvu o dílo za dokončení stavby a to bylo 575 000 Kč. Část kupní ceny platila žalobkyně a) z hypotečního úvěru. Žalobkyně a) i svědek se s kupovanou stavbou seznámili tak, že byli na osobní prohlídce rozestavěného domu, respektive svědek určitě a žalobkyně a) a zřejmě také, nikdo víc. Při podpisu smlouvy žalobkyně a) nedostala žádnou projektovou dokumentaci, tuto dostala cca 14 dní po podpisu smlouvy, nikdy neproběhlo protokolární předání předmětu koupě a teď si už ani svědek neumí zdůvodnit, proč např. nežádali tento protokol, bylo tam tolik práce a problémů, že to nebrali za podstatné. [právnická osoba] dokumentaci, kterou pak žalobkyně a) 14 dní po podpisu kupní smlouvy obdržela, nebyla dle svědka žádná zmínka o ochranném pásmu vodovodů. Je dle svědka skutečností, že opravdu projektovou dokumentaci žalobkyně a) dostala oproštěnou od jakýchkoliv zmínek o ochranném pásmu vodovodů. Konkrétně tedy 14 dní od podpisu kupní smlouvy dostala žalobkyně a) projektovou dokumentaci, resp. dostala páté paré, na obalu pak jsou vypsány dokumenty, ze kterých je projektová dokumentace složena a v tomto soupise již tehdy chyběla část E, kde právě měly být ty dopisy týkající se vodovodů, tedy podmínek stavby rodinného domu a chyběly tam také 3 výkresy. Svědek se nejprve jako zástupce kupující obrátil na žalovanou, aby mi to dodala, tato tak neučinila, resp. vůbec neodpověděla. Je pravdou, že svědek potažmo jeho manželka to tehdy dál neřešili, nešli např. na stavební úřad, protože netušili hloubku toho problému a byly jiné problémy se samotnou stavbou. Svědek ví o tom, že v kupní smlouvě na rozestavěný dům je zakotvena možnost odstoupení za určitých podmínek, i o tom uvažovali, ale nakonec tak neučinili, protože si uvědomují, že za současného stavu, kdyby vrátili nemovitost, by měli velký problém se dostat k penězům, jestli bychom vůbec uspěli. Je spíše jistota, že by naopak peníze nikdy neviděli.

23. Z výpovědi svědky [tituly před jménem] [jméno FO], že pokud jde o její vztah k účastníkům, tak [tituly před jménem] [jméno FO] znám od vidění, bližší vztah nemá. Jejího syna [tituly před jménem] [jméno FO] zná z doslechu. Pokud jde o obecného zmocněnce žalobce b) dříve svědka [tituly před jménem] [jméno FO], pak je zaměstnancem firmy, které on je jednatel a to asi 6 let. [tituly před jménem] [jméno FO] je jejím přímým nadřízeným. Pokud jde o žalovanou, o té slyšela od [tituly před jménem] [jméno FO], ví, že se kupoval dům a v té souvislosti mluvil [tituly před jménem] [jméno FO] o žalované i o společnost ALONECOMPANY, svědkyně to chápe asi tak, že jedna společnost prodávala dům a jedna pozemek. Svědkyně s tím prodejem jako takovým nemá nic společného, pouze ji [tituly před jménem] [jméno FO] požádal, abych s ním jela do sídla žalované, že potřebuje předat peníze za dům, jednalo se o částku 3 milióny Kč, byly v hotovosti s tím, že on už pak nemá čas z nějakých důvodů jet na katastr, kde by potřeboval převzít potvrzení o přijetí návrhu na vklad, takže měla jet s ním, abych na to dohlédla na katastru. Bezpečně si pamatuje, že se to odehrálo v létě 2014 a mohla nahlédnout přesně na to datum, právě do potvrzení o přijetí návrhu na katastr, a to datum [datum]. Jela jsem přímo s [tituly před jménem] [jméno FO] do sídla žalované, kde byli přítomni oni dva a dále pan [jméno FO] a paní [jméno FO], takže peníze přebírala paní [jméno FO]. [jméno FO] spočítala pomocí strojku na počítání peněz, zda částka souhlasí, skutečně šlo o 3 miliony Kč, podle svědkyně se tam nic nepodepisovalo, potom [tituly před jménem] [jméno FO] odešel, ona zůstala a paní [jméno FO] ji odvezla na katastr, kde se podal návrh, svědkyně dostala to potvrzení a rozloučili se. Svědkyně nikdy neviděla žádnou kupní smlouvu ani od žalované ani případně od ALONECOMPANY, neví ani kolik činila celková kupní cena, byla to záležitost [tituly před jménem] [jméno FO]. Pokud mluví svědkyně o paní [jméno FO] a panu [jméno FO], tak pokud si pamatuje, tak se vzájemně představili.

24. Z výpovědi svědka [jméno FO], že byl jednatelem společnosti ALONECOMPANY a to od jejího založení a ze společnosti odešel asi před 1,5 rokem. Nezná osobně ani žalobkyni a) a nezná ani žalobce b), zná pouze jméno žalobkyně a) a to v souvislosti s tím, že se uzavírala nějaká kupní smlouva na nemovitosti na Mošnerové ulici, resp., je to v tom areálu po ruských vojácích. Když mluví o uzavírání kupních smluv, tak myslí mezi jeho tehdejší společností a žalobkyní a). Jeho společnost měla uzavřenou smlouvu o výstavbě se společností [právnická osoba], tedy žalovanou, na základě této smlouvy pak tedy za společnost ALONECOMPANY jednala žalovaná. Se společností žalovanou a jejím statutárním orgánem mají běžné obchodní vztahy. Společnost ALONECOMPANY vlastnila pouze pozemky v té lokalitě, vše co se týkalo výstavby od vůbec umístění stavby, rozdělení pozemku až po samotnou stavbu zařizovala žalovaná. Veškerá činnost související s realizací výstavby, včetně následného prodeje kupujícím zařizovala žalovaná. Veškerá výstavba proběhla na tomto území v pořádku, vypořádali se podle uzavřené smlouvy, žádné spory mezi sebou nevedou. Svědek nikdy osobně nejednal s [tituly před jménem] [jméno FO] ani jejím manželem, nikdy na místě výstavby nebyl v době, kdy by tam byli, ani si nepamatuje, že by se na spol. ALONECOMPANY tito obrátili s nějakým požadavkem na vrácení částky kupní ceny. Pokud jde o samotnou kupní smlouvu na nemovitost, toto si všechno zařizovala spol. [právnická osoba]. Kupní smlouvu za společnost podepsal osobně. Svědek v době, kdy byla podepsaná kupní smlouva na pozemky, neřešil existenci vodovodního řádu. Jenom si pamatuje, že tato otázka by měla být součástí vyjádření ke stavebnímu povolení. V této konkrétní věci nic ohledně vodovodního řádu neřešil.

25. Z výpovědi [tituly před jménem] [jméno FO] slyšeného jako svědka, že žalobkyně a) je jeho klientka. Pokud jde o tuto konkrétní věc, tak jí poskytoval právní radu týkající se obsahu kupní smlouvy. Konkrétně tedy konzultoval s žalobkyní a) 2 kupní smlouvy, a to na koupi jak rozestavěného domu, tak pozemku a dále pak na smlouvu o dílo na dostavbu rozestavěného domu. K žalované společnosti nemá žádný vztah. Již si to přesně již nepamatuje, ale bylo to tak, že konzultace probíhala prostřednictvím emailu, kdy mu byl na jeho email vždy doručen nějaký návrh předmětné smlouvy, vybavuje si, že to zřejmě bylo ze strany žalované a konkrétní jméno se tam určitě objevil p. [jméno FO], ale potom také ví, což si sám dohledal, že úschovu při koupi realizoval [tituly před jménem] Vidovič, takže i tam možná nějaká komunikace proběhla. Když potom nějaký návrh překontroloval, tak opět komunikoval přímo s protistranou tím myslí žalovanou nebo někoho z jejich strany, s klientkou každý krok nekonzultoval, měl od ní jasné zadání a ona mu důvěřovala. Přiznává, že se smlouvy z jeho strany dosti korigovaly, hlavně jsem se snažil, aby se jejich obsah vzájemně přiblížil a provázal, to bylo všechno ve prospěch klientky. Také proběhla osobní schůzka v jeho kanceláři, kde byl on, p. [jméno FO], p. [jméno FO] a manžel žalobkyně a), tam se řešily praktické věci týkající se placení kupní ceny a na všem tam dohodli. Pokud měl nějaké připomínky, tak si nepamatuje, že by byly nějaké problémy protistrany s jejich začleněním do smlouvy. Určitě to nakonec bylo připraveno tak, že dal pokyn klientce, aby kupní smlouvu na dům podepsala. Žalobkyně a) potom určitě v jeho přítomnosti podepisovala jak smlouvu na koupi rozestavěného domu, resp. k tomu on nemám žádné listiny, ale myslí si to. Pokud je na smlouvě napsáno [datum], pak ve stejný den má on ve svých listinách i to, že žalobkyni a) ověřoval podpis na koupi pozemku, což muselo jít přes katastr, takže si myslí, že obě smlouvy podepsala ve stejný den, i když k té rozestavěné budově vlastní listiny nemá. Pro svědka výše kupní ceny nebyla až tolik důležitá, řešil obsahově ty kupní smlouvy, aby po právní stránce byl mechanismus ve prospěch klientky. Svědek sám žádnou projektovou dokumentaci stavby neviděl, pouze částečně projekt znal ve vztahu ke smlouvě o dílo, ve vztahu k jejímu obsahu. Pokud mluvil o kupních smlouvách na pozemek a dům, tak znovu opakuje, že to bylo podle něho provázané a řešil to současně, ale je pravdou, že kupní smlouva na rozestavěný dům nebyla předkládána na katastr ani k tomu nedal žádný pokyn a už potom ani neřešil, jaký mechanismus byl za účelem zapsání toho domu do katastru nemovitostí. Svědek nikdy na stavbě nebyl a fakticky ji neviděl, ani když to bylo rozestavěné. Pokud jde o předávací protokol, tak ten nikdy neviděl, ani s ním nikdo protokol neřešil.

26. Z výpovědi svědkyně [jméno FO], že žalobkyni viděla snad jednou, to právně v souvislosti s prodejem předmětného rodinného domu, žalovaná je jejím zaměstnavatelem cca od roku 2001, je zaměstnaná v podstatě jako administrativní pracovník, ale fakticky vykonává činnost dle aktuální činnosti žalované, která se zabývá stavební činností všeho druhu. Bylo to tak, že pozemky vlastnila spol. Alonecompany a pak byla nějaká dohoda mezi žalovanou a touto společností o výstavbě rodinných domů, obecně to bývá tak, jak to bylo i v tomto případě, že když se jedná o výstavbě tak svědkyně osobně nejprve obejde dotčené orgány státní správy, jde i na oddělení koncepce rozvoje Magistrátu města Olomouce, zjistí jejich stanoviska, zda se v dané lokalitě může stavět a jaká jsou případně omezení. Ještě než jde na ty orgány atd., tak má k dispozici úplně první nákres projektu dané stavby, se kterým právě jde na ty orgány, koncepce rozvoje apod. a ve vtahu k tomuto nákresu se tyto orgány vyjadřují, v tomto konkrétním případě s takovýmto nákresem došla i na Moravskou vodárenskou. Podle svědkyně se od prvopočátku řešily 3 rodinné domy, mezi nimi i dům žalobkyně a). Konkrétně, pokud to bylo ohledně Moravské vodárenské, tak tam tak jako běžně přišla s nákresem a mapou, říká se tomu situační výkres. Pracovníci Moravské vodárenské to srovnali se svými mapami, v tomto případě si vyhledali potrubí vodovodní v dané lokalitě. Jako vždy na vodárnách řeší budoucí napojení nových staveb na vodovodní řád, což tedy řešili i v tomto případě a v rámci toho byla upozorněna, že tam je veden vodovodní řád v pozemcích. Kolem toho vodovodního řádu musí být dodrženo ochranné pásmo a to i při stavbě rodinných domů. Tuto informaci, pokud se týká omezení týkající se ochranného pásma vodovodů, předala projektantovi p. [jméno FO]. Svědkyně sama nemám stavební vzdělání, takže předala ty podklady a dál se o to nezajímala, ani neví, jestli osobně někdo z vodáren, např. byl na pozemku něco zaměřovat, vytyčovat apod. Nedokáže ani odpovědět, jestli někdo jiný od žalované pracovníky vodáren na pozemek volal. [jméno FO] potom připravil projektovou dokumentaci, předal ji svědkyni a jejím úkolem je pak s touto projektovou dokumentací seznámit a zažádat stanoviska všech dotčených orgánů, tedy i Moravské vodárenské. V tomto případě pak musely všechny dotčené orgány dát kladné stanovisko, tedy i Moravská vodárenská s touto projektovou dokumentací a na základě toho pak byl vydán územní souhlas a souhlas se stavbou. Trvá na tom, že pokud bylo vydané souhlasné stanovisko se stavbou tak všem dotčeným orgánům, které následně vydaly kladné stanovisko, musela být předložena projektová dokumentace ve stavu, který toto kladné stanovisko odůvodňoval, tedy i Moravské vodárenské. Neuvědomuje si, že by po ní někdo výslovně požadoval k tomu předmětnému domu projektovou dokumentaci, prodej domu měl na starosti pan [jméno FO], podle ní ale projektová dokumentace není [podezřelý výraz] a když se dům dostaví a kolauduje, tak se archivuje projektová dokumentace na příslušném stavebním úřadě. Navíc, pokud se při prodeji kupní cena financuje z hypotečního úvěru obecně, tak hned na začátku pro účely toho úvěrování si banka vyžádá projektovou dokumentaci a s touto dále pracuje při vyřizování. Otázku týkající se kupní ceny jak na rozestavěný dům, tak na pozemek, resp. na dům určitě si řešil přímo p. [jméno FO]. Ví k tomu pouze to, že měla být oddělena další část pozemku k pozemku, který je okolo domu. Jediné co s ní někdo řešil ohledně projektu, byl způsob vytápění a to z plynového kotle na tepelné čerpadlo, řešila to ještě ona, oznámila to na stavební úřad, teď se to řeší tzv. změnou stavby před dokončením, neví, jestli to bylo stejné i tehdy, ale každopádně ze zkušenosti ví, že doklady k tomu novému vytápění se pak dokládají ke kolaudaci. Nikdo s ní neřešil, že by se oproti původnímu projektu mělo k domu ještě něco přistavovat. Svědkyně se nemohla vyjádřit k přesnému obsahu kupních smluv, resp. výši kupní ceny, prodali se i další dva domy, takže cena byla kolem 3,5 mil. S ní nikdy nikdo neřešil výši kupní ceny, způsob placení kupní ceny, termíny placení kupní ceny, toto řeší výlučně pan [jméno FO]. Pokud jde o dostavbu domu, tak to je technická otázka, tu ona neřeší, na to nemá vzdělání, někdy řeší dostavbu interiéru, téměř na všech zakázkách, ale v tomto případě to tak nebylo, nebyla o to požádána. Pokud v žádosti o změnu před dokončením stavby uvedla, změna zdroje vytápění z plynového vytápění na tepelné čerpadlo země – voda, tak pokud tam nejsou uvedeny žádné kolektory, o těchto nevěděla a neřešila jsem je. Ze svých zkušeností ví, že pokud se stavba má vytápět tepelným čerpadlem, tak všechny podklady k tomu většinou připravuje firma, která pak realizuje dodávku tepelného čerpadla a podle ní se k tomu např. vyjadřuje ještě hygiena, což ví stoprocentně. Zda nakonec stojí nebo nestojí dům v ochranném pásmu, k tomu se vyjádřit nemůže, tvrdí, že pokud získali kladné stanovisko od Moravské vodárenské, tak to muselo být v pořádku, dále to neřešila. Pokud jí byl předestřen dopis Moravské vodárenské a. s. ze dne [datum], tak je to reakce na projektovou dokumentaci, kterou Moravské vodárenské a. s. předložila nikoliv pouze ten nákres, který předkládali za účelem vydání toho kladného stanoviska, ale projektovou dokumentaci, aby mohlo být vydáno umístění stavby a stavební povolení. Pokud jsou tam ty body tak je zná, tyto musí být dodrženy a pokud jde o to vytýčení v bodě 2 tak to ona jsem na starosti neměla, takže se k tomu nemůže vyjádřit, měl to na starosti podle ní pan [jméno FO] maximálně pan [jméno FO]. Dotčeným orgánům se posílá celá projektová dokumentace, oni se pak vyjádří, toto vyjádření se předkládá stavebnímu úřadu a na základě toho stavební úřad vydává své rozhodnutí. Za účelem úvěru se zase předkládá také projektová dokumentace a banka si zkoumá jiné důležité skutečnosti pro úvěr. Vždycky si sama banka požádá, co potřebuje. Klientům se dává celá projektová dokumentace, do níž jsou zapracovány ty připomínky jednotlivých orgánů dotčených a jednotlivá vyjádření těch dotčených orgánů, jsou součástí stavebního spisu a má je stavební úřad. Smlouvy jak na prodej jak rozestavěného rodinného domu, tak pozemku zřejmě měla v kanceláři k dispozici, nepřipravovala je však, ale určitě bylo potřeba zajistit podpisy apod. Projektová dokumentace této stavby nebyla žádným [podezřelý výraz] tak jako nikdy, ale nedovede odpovědět na otázku, zda ji předávala nebo byla osobně při tom, když se projektová dokumentace předávala žalobkyni a).

27. Z výpovědi svědka [tituly před jménem] [jméno FO], zaměstnance Moravské vodárenské na pozici specialista technickoprovozních činností. Osobně jednal s manželem žalobkyně a), žalobkyni a) přímo nezná, za žalovanou zná paní [jméno FO], se kterou také jednal. Vzhledem k tomu, že se nějaké věci řešily už dříve tak ví, že byly nějaké problémy, jednalo se o ochranné pásmo vodovodů, nazval by to jako DN 500, důležité je to číslo [hodnota], což určuje průměr potrubí. [jméno FO] někoho v tomto směru zastupovala, neví koho, ale předložila plnou moc. Pokud se na ten předmětný dopis ze [datum] podívá, tak jako první bod je zmíněno ochranné pásmo vodovodů DN 500, oni jsou důležité všechny ty body, ale snaží se je psát dle důležitosti postupně. V tomto případě se také nejedná o klasické body, které běžně píší, některé jsou běžné pro každou stavbu, ale tady šlo o určitou výjimku, tak proto to i zdůrazňovali. Svědek neví, jak to bylo dál, nemá žádné konkrétní informace o případném stavebním řízení, s Moravskou vodárenskou a. s. tu věc pak dále nikdo neřešil. Další listinu potom našel v archivech Moravské vodárenské a. s., listina se týká žádosti paní [jméno FO] a to za společnost ALONECOMPANY, kdy se to týkalo rozdělení pozemků. Předpokládá, že ta původní stavba byla řešena v rámci jednoho pozemku a pak se to mělo dělit. Kromě ochranného pásma vodovodů v tom roce 2013 neshledali žádná další specifika týkající se daného pozemku. Omezení pokud je na pozemku ochranné pásmo vodovodů se řídí vodním zákonem a stavebním zákonem, jsou tam omezení jak do šířky ochranného pásma buď 1,5 m, nebo 2,5 m, tady si myslí, že to bylo těch 2,5 m a potom záleží, jestli je vodovod hluboko, když je menší šířka, tak tam je také omezení do šířky. To vše v rámci ochranného pásma. Potom se věc řešila až v roce 2016, kdy má 2 dopisy ze [datum], které byly adresovány žalobkyni a), ale věc řešil [tituly před jménem] [jméno FO] a projektant, jehož jméno si nepamatuje, týkalo se to změny s názvem novostavba garáže, kdy nejprve toho [datum] dali nesouhlasné stanovisko, ale potom se to v ten den změnilo, kdy vydali stanovisko, že na určité části pozemku, která nezasahuje do ochranného pásma vodovodu, se stavět může, ale se zbytkem stále nesouhlasili. Svědek neví o tom, že by nějakou činností mělo dojít k poškození vodovodů, právě tím, že by povolil tu změnu, novostavba garáže, resp. ne přímo stavbou garáže, ale tím ostatním co tam bylo, mohlo dojít k poškození vodovodů, takže proto se ta situace měnila. Nikdy se neřešilo, že by jeden z těch vodovodů byl poškozen. Obecně se dá říct, že pokud je na pozemku ochranné pásmo vodovodů, tak v tom ochranném pásmu např. plot být může, ale musí se jednat o klasický drátěný, aby byl snadno rozebratelný v případě havárie, nemůže být např. z betonu apod. Pokud jde o vegetaci tak se k tomu většinou nevyjadřují, neřeší to, může se sát, že i nad vodovodem se vysadí strom. Se svědkem pak nikdo neřešil např. přeložku toho vodovodu, pokud někdo chce přeložku tak to většinou i platí, neumí se vyjádřit, jaká částka se dá za výstavbu přeložky. Obecně pokud je na pozemku vodovod pak se může stát, že bude majitel pozemku určitým způsobem omezen, např. když Moravská vodárenská a. s. potřebuje udělat nějaké práce na vodovodu. Neví o tom, že by se na těchto vodovodech někdy řešila nějaká havárie. Neumí se přesně vyjádřit k životnosti vodovodů, které jsou na předmětném pozemku, obecně se dá říct, že životnost je tak 100 let. Vlastník vodovodů v tomto případě je [adresa], takže určitě o tom, že na pozemku je vodovod se dozví jak od jejich společnosti, tak možná i dotazem na město jako vlastníka. V tomto případě se to investor dozvěděl z našeho dopisu. Také stavební úřad si informace může od nich opatřit, ale jestli je má, nebo nemá, to on neřeší.

28. Z výpovědi svědka [jméno FO], že je OSVČ, jedním z jeho klientů je společnost [právnická osoba] což je stavební společnost a on v rámci stavební činnosti je autorizovaným zástupcem. Obecně se stará o přípravu projektu před výstavou a následně dohled při samotné výstavbě. Pokud jde o manžele [jméno FO], tak zná oba osobně, když více se viděl s [tituly před jménem] [jméno FO], paní žalobkyni a) viděl asi jednou osobně, bylo to tak, že žalovaná stavěla dům tehdy na [adresa], ten dům byl určen k prodeji, takže se dala inzerce a na tu inzerci se přihlásili mimo jiné manželé [jméno FO]. V době prodeje byla stavba v podstatě před dokončením, chyběly např. podlahy, vnitřní dveře, ale vnější část stavby byla hotová. Potom, když on po stavební stránce jednal s manželi [jméno FO], tak se to týkalo už dokončení vnitřních úprav např. podlah apod. O tom, že pozemkem vedou vodovody a je tam ochranné pásmo, tedy že je určitý problém s tímto na pozemku a musí se to dodržovat, se vědělo od počátku i při přípravě projektu to věděl, od počátku kdy projekt připravoval, myslí tím projekt stavby 3 rodinných domů s tímto počítal. Podle něj jediným omezením bylo dodržet předepsané ochranné pásmo, tedy vzdálenost stavby od sítě. Žalovaná tak, jak je ze zákona povinnost před započetím stavby žádala vyjádření všech provozovatelů sítí, resp. správců, proto požádala i Moravskou vodárenskou, svědek byl seznámen s jejich prvotním stanoviskem. Pokud byl svědkovi sdělen obsah dopisu Moravské vodárenská a.s. ze dne [datum], zejména body 1, 2 daného vyjádření, tak opakoval, že o ochranném pásmu vodovodů věděl, před zahájením stavby došlo k vytýčení trasy vedení vodovodů, pokud si pamatuje tak vodovod byl v hloubce 3,5 m, ale k tomu bodu 2 daného vyjádření se blíže vyjádřit nemohl. Svědek, když konkrétní projekt připravil, dostal mapu, kde byly zakresleny a vytýčeny sítě vč. vodovodů, takže toto musel respektovat. Když se dům prodával, tak stavba byla postavena tak, že to odpovídalo zakreslením všech sítí a plánům z projektové dokumentace, ale fyzicky to nikdy nepřeměřoval, tvrdil také, že po sovětských vojscích tam bylo tolik sítí v zemi, že by to možná ani prakticky nešlo. Když zasahoval do projektu, tak se řešili stavby rodinných domů, neřešilo se samotné oplocení, ale běžně je ve stavební dokumentaci oplocení definováno jako lehké demontovatelné oplocení z pletiva. Myslí si, že nějakou dobu po prodeji, možná rok 2015 nebo 2014 ho oslovil, resp. to bylo tak, že v rámci rozhovoru před ním [tituly před jménem] [jméno FO] řekl, že by chtěl pod původní terasou vystavět sklep a on ho již tehdy upozornil, že by se mohl dostat do blízkosti ochranného pásma, určitě v tomto směru na to přišla řeč, neví, jak to bylo úplně přesně, ale proto to nechtěl projektovat. S panem [tituly před jménem] [jméno FO] řešili oplocení, kdy se nějak prováděly zemní práce a betonáž základu plotu, ví o tom, že na papíře by mohlo vadit jaké hodnocení je u ochranného pásma, resp. při schvalovacím procesu, kdy dávali podmínky ohledně vodovodů, ale běžně se to neděje, že by někdo žádal o stavební povolení na plot. Jediný s kým se jednalo, byl soused v té době a ten neměl námitky, také si pak myslí, že kdyby došlo k nějakému problému s vodovodem, tak by se technika měla dostat i na další část pozemku. V tomto konkrétním případě neřešil osazení pozemku nad vodovodem a v ochranném pásmu vodovodů stromy, ale ví, že obecně v ochranném pásmu vodovodů nesmí být stromy vyšší než 3 m, alespoň si to myslí. S ním přímo nikdo ani žalobkyně, ani její manžel např. náhradu škody neřešili, ale paní [jméno FO] mu předložila nějaký znalecký posudek, který měl vyčíslovat škodu, kterou zřejmě žalobkyně požadovala po žalované, jméno osoby, která vypracovala posudek, si nepamatuje. [jméno FO] mu řekla, ať se na posudek podívá, popř. sežene někoho, kdo by pro ni zpracoval znalecký posudek na takovéto ocenění. Nahlédnutím do posudku zjistil, že od počátku je vystavěn na špatných základech, neboť hned na začátku se hovoří o tom, že stavba je částečně postavena na násypu a částečně na výkopu a on objektivně vím, že stavba je postavena na výkopu ve stávajícím terénu v hloubce 2,5 m, když znalec vycházel ze špatných údajů hned na začátku, pak z toho vycházejí i špatné závěry dál. Pokud jde o základy, tak první základ je v rostlém terénu v šířce 60 cm a výšce 40 cm, poté následuje základový pás ze ztraceného pevnění ve výšce 50 cm a šířce 30 cm a ten je přebetonován základovou deskou na hutněném podkladu v tloušťce 12 -15 cm. Při existenci takovýchto základů je podle svědka téměř vyloučeno, aby se voda ze vzdálenosti 2,5 m dostala pod dům a zapříčinila odplavení podkladních základových vrstev. Obecně si myslí, že přímo ani žalobkyně ani její manžel nemuseli vědět z přímého rozhovoru o existenci ochranného pásma vodovodů, ale od počátku se stavba situovala tak, že byly sítě respektovány, od počátku byly zakresleny, výrazně barevně byly zakresleny i vodovody, tento nákres existoval již rok před zahájením stavby, byl součásti projektové dokumentace, která se předávala, u toho předání samotného nebyl. Projektován byl předmětný dům na vytápění plynovým topením, ví o tom, že v průběhu, když dům vlastnila žalovaná, došlo ke změně na topení tepelným čerpadlem s venkovním půdním kolektorem.

29. Ze smlouvy o postoupení práv ze dne [datum] uzavřené mezi [Jméno zainteresované osoby 0/0] jako postupitelkou a [tituly před jménem] [jméno FO] jako postupníkem se podává, že postupitelka uzavřela dne [datum] kupní smlouvu se společností [právnická osoba], jejímž předmětem byla rozestavěná stavba na pozemku parc. č. 153/10 v k. ú. [jméno FO], obec [adresa], kdy z titulu této smlouvy je postupitelka nositelkou práv pro uplatnění práv z odpovědnosti za vady k předmětu koupě. Ze smlouvy se podává, že postupitelka bezplatně smlouvu postupuje postupníkovi části svých práv pro uplatnění práv z odpovědnosti za vady vůči společnosti [právnická osoba], a to v rozsahu odpovídajícím velikosti spoluvlastnického podílu spoluvlastníka na nemovitosti pozemku parc. č. st. 153/10 v k. ú. [jméno FO], obec [adresa], a to o velikosti 1/10 z celku, kdy postupník je oprávněn uplatňoval práva z odpovědnosti vůči společnosti [právnická osoba] z titulu kupní smlouvy uzavřené dne [datum] ve stejném rozsahu jako postupitelka.

30. Ze zprávy Hypoteční banky a. s. ze dne [datum] soud zjistil, že hypoteční úvěr č. 5500/473719 – 02/14/01 – 001/00R byl poskytnut za účelem nákupu následné výstavby nemovitosti, kdy součástí spisové dokumentace Hypoteční banky je smlouva o poskytnutí hypotečního úvěru, smlouva o zřízení a vedení běžného čerpacího účtu, návrhy na povolení čerpání, předložené faktury k proplacení, žádost o přípravu návrhu smlouvy o úvěru, plná moc k vyřízení úvěru, zástavní smlouva, geometrický plán, odhad obvyklé ceny nemovitosti, kupní smlouva, smlouva o dílo, stavební povolení, dispozice nemovitosti, kolaudační rozhodnutí, když z předložené dokumentace je zřejmé, že proces vedoucí k uzavření hypoteční smlouvy byl zahájen dne [datum] a ze zprávy Hypoteční banky a. s. ze dne [datum] soud zjistil, že dokument – Novostavba rodinné domu – situace stavby byl bance doložen až v souvislosti s plněním následných podmínek úvěru dne [datum].

31. Z výpisu z Katastru nemovitostí soud zjistil, že žalobkyně a) je podílovým spoluvlastníkem v rozsahu 99/100 a žalobce b) v rozsahu 1/100 nemovitostí, a to p. č. St. 2589, jehož součástí je stavba [jméno FO] 1356, kdy stavba stojí na pozemku p. č. St. 2589, dále pak pozemku p. č. 153/281, pozemku p. č. 153/286 tak, jak jsou tyto nemovitosti zapsány na LV č. [hodnota] pro k. ú. [jméno FO], obec a [adresa] u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště [adresa]. Z listin předložených Katastrálním úřadem pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště [adresa] soud zjistil genezi o rozdělování, zcelování a číslování pozemků, která následně vyústila do stavu, jak je uveden výše.

32. Ze stavebního spisu, který je připojen ke spisu [spisová značka] lze vysledovat veškerou stavební činnost týkající se sporné nemovitosti, včetně následné stavby kolektoru, terasy a garáže, které byly převážně povoleny po podpisu kupní smlouvy a zcela realizovány po podpisu kupní smlouvy, když se jedná zejména o územní souhlas 523/2013 na výstavbu rodinného domu, územní souhlas č. 225/2015 na kabelovou přípojku, souhlas s ohlášenou stavbou rodinného domu č. SMOl/OSP/42/4860/2013/Koc., souhlas s ohlášenou změnou stavby před dokončením č. j. SMOl/OSP/42/2114/2014/Koc., oznámení o užívání stavby rodinného domu č. S – SMOl/273221/2016/OS, včetně dokumentu z řízení o dodatečném povolení doplňujících staveb oplocení rodinného domu a garáže v zázemí rodinného domu.

33. Z četných zákresů vedení vodovodních řadů založených ve spise lze vysledovat, kudy vedou vodovodní řady, když obsahem spisu je množství zákresů vodovodních řadů ze stavební dokumentace, ze kterých se podává, že vodovodní řady LT500 prochází pozemkem parcela číslo 153/281 a pozemkem p. č. 153/286, když součástí spisu je pak další zákres od Moravské vodárenské a. s., ze kterého vyplývá, že jedna větev vodovodního řadu vede pozemkem 153/286, a druhá pozemkem 153/281 a pozemkem p. č. St. 2589, vše v k. ú. [jméno FO].

34. Ze spisu [spisová značka], který byl opakovaně realizován k důkazu, soud zjistil, že je vedeno řízení, které se týká slev za skryté vady pozemků, když rozsudkem ze dne [datum] č.j. [spisová značka] byla žaloba zamítnuta, což bylo potvrzeno rozsudkem Krajského soudu v [adresa]-pobočka v Olomouci ze dne [datum] č.j. [spisová značka].

35. Ze spisu [spisová značka] soud zjistil následující skutečnosti: z výpisu z obchodního rejstříku, že obchodní firma [právnická osoba] byla do obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v [adresa] zapsána dne [datum] a do [datum] byl jednatelem [jméno FO], nar. [datum], od [datum] dosud je jednatelem [jméno FO], nar. [datum]. z výpisu z katastru nemovitostí vedeného Katastrálním úřadem pro Olomoucký kraj, Katastrálním pracovištěm [adresa] pro LV č. [hodnota], že prokazuje stav zapsaný ke dni [datum], podle kterého je žalobkyně a) výlučnou vlastnicí nemovitostí označených jako parcela parc. č. st. 2589 – zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba č. p. 1356 – rodinný dům, jakož i parcel p. č. 153/281 – ostatní plocha a 153/286 – ostatní plocha. V části B1 tohoto výpisu je zapsáno věcné břemeno cesty ve vztahu k parcele p. č. 153/1, zřízené bezúplatně smlouvou ze dne [datum]. V části C výpisu je zapsáno zástavní právo smluvní v souvislosti s hypotečním úvěrem zřízené ve prospěch Hypoteční banky, a.s. na základě smlouvy ze dne [datum]. Jako nabývací tituly jsou v části E uvedeny smlouvy kupní ze dne [datum] a ze dne [datum]. z kupní smlouvy uzavřené dne [datum] mezi společností [právnická osoba] jako prodávající a žalobkyní jako kupující, že jejím předmětem je rozestavěná stavba rodinného domu na pozemku parc. č. 153/10 v k. ú. [jméno FO], přičemž dle čl. III. činila kupní cena celkem 3 066 000 Kč. Dodatkem č. [hodnota] ze dne [datum] byla toliko změněna splatnost kupní ceny dle čl. III. z kupní smlouvy uzavřené dne [datum] mezi [právnická osoba] jako prodávající a žalobkyní a) jako kupující, že předmětem koupě je pozemek parc. č. 153/281, vzniklý z dílu „b“ pozemku parc. č. st. 2085 a z dílu „d“ pozemku parc. č. 153/10, když kupní cena sjednaná v čl. III. činí 1 770 000 Kč. Dle čl. II. prodávající prohlašuje mimo jiné, že ve vztahu k převáděným nemovitostem neprobíhá žádné soudní, správní, exekuční či jiné obdobné řízení, a dále, že na předmětu převodu neváznou žádné dluhy, zástavní práva, věcná práva, předkupní práva či právo nájmu, žádná třetí osoba nevznesla k předmětu převodu jakýkoliv nárok, v jehož důsledku by mohlo dojít k omezení práva prodávajícího či kupující. Pro případ, že by bylo některé z těchto prohlášení nepravdivé, má kupující právo od kupní smlouvy odstoupit a má právo na vrácení kupní ceny, případně i na náhradu vzniklé škody. V článku VII. je uvedeno, že prodávající prohlašuje, že seznámil kupující se stavem předmětu převodu a že jí označilo viditelné vady předmětu převodu, pokud jsou mu známy. Kupující prohlašuje, že je jí znám současný stav předmětu převodu. Přílohu smlouvy tvoří kopie katastrální mapy bez zakreslení inženýrských sítí. z kupní smlouvy uzavřené dne [datum] mezi [právnická osoba] jako prodávající a žalobkyní a) jako kupující, že předmětem koupě je pozemek parc. č. 153/286, když kupní cena sjednaná v čl. III. činí 1 250 000 Kč. Dle čl. II. prodávající prohlašuje mimo jiné, že ve vztahu k převáděným nemovitostem neprobíhá žádné soudní, správní, exekuční či jiné obdobné řízení, a dále, že na předmětu převodu neváznou žádné dluhy, zástavní práva, věcná práva, předkupní práva či právo nájmu, žádná třetí osoba nevznesla k předmětu převodu jakýkoliv nárok, v jehož důsledku by mohlo dojít k omezení práva prodávajícího či kupující. Pro případ, že by bylo některé z těchto prohlášení nepravdivé, má kupující právo od kupní smlouvy odstoupit a má právo na vrácení kupní ceny, případně i na náhradu vzniklé škody. V článku VII. je uvedeno, že prodávající prohlašuje, že seznámil kupující se stavem předmětu převodu a že jí označilo viditelné vady předmětu převodu, pokud jsou mu známy. Kupující prohlašuje, že je jí znám současný stav předmětu převodu. z kopie situace stavby v měřítku 1:200, vyhotovené pro žalobkyni a) projektantem [jméno FO] v dubnu 2017, že byla pořízená v souvislosti s projektem oplocení RD žalobkyně a z této situace vyplývá vedení vodovodního řadu s ochranným pásmem vždy 3500 cm, vedoucích přes pozemky p. č. 153/281 a 153/286. z přípisu právního zástupce žalobkyně a), že je adresovaný [právnická osoba] a datovaný dne [datum], je k němu přiložena plná moc a jeho obsahem je konstatování, že v kupních smlouvách ze dne 13(16). 6. 2014 a [datum] byla žalobkyně a) ujištěna o tom, že předmět převodu je převáděn bez jakýchkoliv práv třetích osob, avšak žalobkyně a) postupem času zjistila, že přes pozemky vede hlavní vodovodní řad, a to dvakrát. Tato skutečnost vede ke značnému znehodnocení pozemků a vzhledem k ochrannému pásmu vodovodního řadu působí žalobkyni a) značné problémy při uplatňování jejího vlastnického práva k pozemkům. Dále je zde konstatováno, že žalobkyně a) byla [právnická osoba] uvedena v omyl, když žalovaná o vodovodním řadu věděla, což vyplývá ze stavební dokumentace a z dříve proběhlého stavebního řízení. Pozemky podle zástupce žalobkyně a) neměly hodnotu odpovídající kupní ceně ve výši 3 020 000 Kč, a proto byla [právnická osoba] vyzvána k vrácení části kupní ceny celkem ve výši 2 000 001 Kč, tedy z titulu kupní smlouvy ze dne [datum] částky 1 172 186 Kč a z titulu kupní smlouvy ze dne [datum] částky 827 815 Kč, a to na účet advokátní kanceláře. Dle dodejky vztahující se k zásilce shora tato byla podána dne [datum], doručená byla žalované [datum]. ze situace stavby týkající se novostavby rodinného domu na parc. č. 153/281 v k. ú. [jméno FO], že tato situace umístění rodinného domu na pozemku p. č. 153/281 byla navržena [jméno FO] pro [právnická osoba] jako investora, a to v květnu 2013. Situace obsahuje zakreslení inženýrských sítí směrem před dům a v komunikaci. Situace není opatřena žádným ověřovacím razítkem. ze souboru listin předložených žalobkyní a), konkrétně z vyjádření společnosti Moravská vodárenská, a. s. k dokumentaci pro územní řízení ze dne [datum], územního souhlasu č. 523/2013 ze dne [datum], situace stavby, smlouvy o právu provést stavbu uzavřené mezi žalovanou jako vlastníkem nemovitosti a společností [právnická osoba] jako stavebníkem, včetně emailové komunikace [tituly před jménem] [jméno FO] s pracovníky projekční kanceláře [adresa] ze dne [datum] a [datum], že dne [datum] adresovala společnost Moravská vodárenská k rukám p. [jméno FO], zástupkyně [právnická osoba]( potažmo [právnická osoba]) ve věci vyřízení územního rozhodnutí, stavebního povolení a všech náležitostí souvisejících ve vztahu k novostavbě RD na p.č. 153/281, 153/280 a 153/279, ve věci [právnická osoba] jako investora, vyjádření k dokumentaci pro územní řízení – „Novostavba rodinného domu“ [adresa], k.ú. [jméno FO], u. Zirmova, 153/283, podle kterého s vydáním územního řízení souhlasí za splnění podmínek níže uvedených, mimo jiné ad 1) požaduje, aby bylo dodrženo ochranné pásmo vodovodů LT DN 500 a OC DN 500 a ad 2) před zahájením zemních prací požádá investor středisko rozvodu vodovodu a kanalizace o vytyčení podzemních sítí v provozování této společnosti. Podle územního souhlasu č. 523/2013 ze dne [datum], vydaného Magistrátem města Olomouce, odborem stavebním ve věci novostavby rodinného domu v Olomouci na [adresa] na p. č. 153/281, byl s toto stavbou vydán územní souhlas při zachování stanovených podmínek, mimo jiné, že je třeba respektovat příslušná ustanovení ČSN 73 6005 při křížení a souběhu se stávajícími inženýrskými sítěmi a před zahájením výkopových prací má být provedeno zaměření stávajících inženýrských sítí. Dne [datum] byla MMO ověřená situace stavby týkající se novostavby rodinného domu na parc. č. 153/281 v k. ú. [jméno FO], přičemž tato situace umístění rodinného domu na pozemku p. č. 153/281 byla navržena [jméno FO] pro [právnická osoba] jako investora, technickou kontrolu provedl [tituly před jménem] B. Formáček, a to v květnu 2013. Situace obsahuje kromě umístění RD na pozemku také zakreslení inženýrských sítí včetně obou vodovodních řadů OC 500 a LT 500. Dne [datum] byla mezi [právnická osoba] jako vlastníkem nemovitosti a společností [právnická osoba] jako stavebníkem uzavřena smlouva o právu provést stavbu RD na p. č. 153/281. Podle emailové komunikace [tituly před jménem] [jméno FO] s pracovníky projekční kanceláře [adresa] ze dne [datum] (s [tituly před jménem] [jméno FO]) a dne [datum] (s [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem]) byl tomuto v souvislosti s návrhem oplocení zaslána situace – ochranné pásmo vodovodu, a to nejprve v červnu 2015 jen OC 500 s tím, že ochranné pásmo do navrhované terasy nezasahuje, následně v listopadu 2015 OC 500 i LT 500, když právě toto ochranné pásmo zasahuje do terasy. z podstatného obsahu stavebního spisu MMOL, odboru stavebního, oddělení pozemních staveb, sp. zn. S-SMOL/102925/2018/OS, z části týkající se rodinného domu žalobkyně a), zejména z vyjádření Moravské vodárenské, a. s. ze dne [datum] a dále z projektové dokumentace část C. situace stavby a projektové dokumentace k územnímu souhlasu č. 523/2013, zejména souhlasu ze dne [datum] včetně situace stavby, jakož i souhlasu s ohlášenou stavbou ze dne [datum] č. j. SMOl/OPS/42/4860/2013/Koc a protokolu ze závěrečné kontrolní prohlídky stavby ze dne [datum], že dne [datum] podala Moravská vodárenská, a. s. v návaznosti na kolaudační prohlídku dne [datum] své vyjádření ke kolaudačnímu řízení – „Novostavba rodinného domu“ [adresa], k.ú. [jméno FO], [adresa], p.č. 153/281, kde předně rekapituluje existenci vodovodních řadů vedoucích přes p.č. 153/281 (vedení OC DN 500 mm) a p.č. 153/286 (vedení LT DN 500 mm) a uvádí, že investor stavby byl již v r. 2013 upozorněna na jejich existenci a vyzvány k respektování ochranných pásem uvedených vodovodů. Podle Moravské vodárenské, a. s. bylo při kolaudační prohlídce zjištěno, že stavba RD zasahuje do ochranného pásma vodovodu a s kolaudací tak nelze vyslovit souhlas. Kolaudace objektu je možná až po realizaci nápravných opatření, a to buď přeložení vodovodu OC DN 500 mm a LT DN 500 mm mimo soukromé pozemky, nebo provedení zabezpečovacích technických opatření zabraňujících vzniku škod na objektu RD, současně s tím by měla žalobkyně a) jako vlastnice pozemků uzavřít ve prospěch vlastníka vodovodů – Statutárního města [adresa] – smlouvu o zřízení věcného břemene, jak je zde podrobně popsáno. Dle dalšího sdělení již vydala Moravská vodárenská, a.s. nesouhlasné stanovisko k PD – Novostavba garáže, gabionového oplocení s bránou a terasou u RD. Z projektové dokumentace část C., situace stavby a projektové dokumentace k územnímu souhlasu č. 523/2013, zejména souhlasu ze dne [datum] včetně situace stavby, vyplývá, že vedení vodovodních řadů LT DN 500 a OC DN 500 bylo součástí této projektové dokumentace již od r. 2013, stavba RD nezasahuje do ochranného pásma vodovodů LT DN 500 a OC DN 500, a takto byla PD schválena MMO. Dle rozhodnutí Magistrátu města Olomouce, odboru stavebního ze dne [datum] č. j. SMOL/OPS/42/4860/2013/Koc, příslušný stavební úřad vydal souhlas s ohlášenou stavbou pro stavebníka [právnická osoba] zastoupeného Evou [jméno FO], kdy souhlas se týká rodinného domu na pozemku parc. č. 153/281 k. ú. [jméno FO], obec [adresa], ostatní plocha, který dle geometrického plánu č. [hodnota]-19/2013 vznikl z pozemků parc. č. 153/10, k. ú. [jméno FO], obec [adresa], ostatní plocha, 2085/0, k. ú. [jméno FO], obec [adresa], zastavěná plocha a nádvoří. V upozornění stavebníka v tomto rozhodnutí je opět uvedeno, že před započetím zemních prací je nutno zajistit vytýčení stávajících inženýrských sítí jejich vlastníky a provozovateli přímo v terénu a v jejich blízkosti dle pokynů těchto vlastníků a provozovatelů při zvýšené opatrnosti. z kopie emailu ze dne [datum] adresovaného [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] z projekční kanceláře ve Šternberku na emailovou adresu [tituly před jménem] [jméno FO] [e-mail], včetně připojené situace stavby z 5/2013, že připojená situace stavby - Novostavba RD se týká novostavby rodinného domu na parc. č. 153/281 v k. ú. [jméno FO], zobrazuje umístění rodinného domu na pozemku p. č. 153/281, byla navržena [jméno FO] pro žalovanou jako investora, a to v květnu 2013. Situace obsahuje zakreslení inženýrských sítí směrem před dům a v komunikaci, není opatřena žádným ověřovacím razítkem. z výpovědi svědka [tituly před jménem] [jméno FO], že žalobkyně a) je jeho manželkou a s [právnická osoba] se poprvé setkal ve chvíli, kdy manželka uzavírala kupní smlouvu na pozemek. V tomto období již manželku zastupoval na základě plné moci. Koupi předmětných pozemků na základě kupních smluv ze dne [datum] a [datum] zprostředkoval pan [jméno FO] (z [právnická osoba].), se kterým se svědek setkal asi rok předtím, neboť jim nabízel prodej jiné nemovitosti. Věděl, o co by měli zájem, a proto jim nabídl a ukázal pozemek, na kterém se již v tu dobu nacházela rozestavěná stavba. Svědek uvedl, že o tom, že přes pozemek vede vodovodní řad, mu žádnou informaci pan [jméno FO] neposkytl. Následně se dohodli na kupní ceně a vyšlo najevo, že pan [jméno FO], resp. jeho společnost [právnická osoba] nejsou vlastníky pozemků, ale pouze stavby. Vlastníkem pozemků byla společnost [právnická osoba], ta zmocnila společnost [právnická osoba] ke všem jednáním o prodeji, takže z tohoto pohledu to bylo v pořádku. Kupní smlouvy podepsala nejprve manželka a teprve poté je dodala žalovaná společnost podepsané z její strany. Již v době, kdy kupovali pozemky s rozestavěnou nemovitostí, měli zájem se chovat ekologicky, a tedy plynové topení změnit na vytápění tepelným čerpadlem. Toto předpokládá umístění kolektoru, a tento je rozprostřen prakticky po celé ploše pozemku v hloubce cca 1,3 m. Toto zprostředkovala společnost [právnická osoba] a realizačně se na tom podílela. Dnes je podle svědka zřejmé, že kolektor tam takto umístěn nemůže být, překrývá ochranné pásmo vodovodního potrubí. Ze strany MMO bylo vybudování kolektoru povoleno, proto ani nemohou nařídit odstranění stavby. Pokud jde o stanovisko Moravské vodárenské, tak ta nesouhlasila ani s kolektory, ani s umístěním stavby domu a negativně se také vyjádřili ke kolaudaci domu. Dnes je dům zkolaudován a užíván, nicméně jsou problémy při užívání v té souvislosti, že nemohou postavit plot, i když má svědek psy, chodí tam bezdomovci. [právnická osoba] dělala problémy při kolaudaci plotu a garáže, když tvrdila, že se jedná o černou stavbu, ale toto není pravdou. Při stavbě garáže sice došlo k určitým pochybením, ale je to stavba povolená. Svědek vypověděl, že projektovou dokumentaci k rozestavěnému domu dostal k dispozici asi 2 týdny po podpisu kupní smlouvy, ale byla prosta veškeré dokladové části s vyjádřeními dotčených strany, byly tam pouze výkresy, ale bez zakreslení sítí. Svědek v souvislosti s koupí rozestavěné stavby a pozemku měl za to, že stačí kontrola v katastru nemovitostí ohledně existence věcných břemen a kupní smlouvu kontroloval právník. Po zakoupení rozestavěné budovy na této stavbě byla spousta problémů, 4x tam zateklo střechou, a proto teprve později zjistil, že chybí část projektové dokumentace a výkresů. Svědek ohledně stavby komunikoval především s panem [jméno FO], kdy teprve následně zjistil, že není zaměstnancem společnosti [právnická osoba], ale jejich spolupracovníkem jako OSVČ. Tomuto poslal [datum] email, kde mu mimo jiné vytkl i chybějící část PD a výkresů, na toto nereagoval. Následně svědek požádal společnost [právnická osoba] o zpracování cenové nabídky na vybudování terasy k domu a oplocení. Terasu mu nabídli, ale do plotu se jim moc nechtělo, nicméně domluvili projektanta ze Šternberka. Ten zpracoval projekt, a teprve v této souvislosti se od něj svědek dozvěděl asi v polovině roku 2015, že přes pozemek vede vodovodní potrubí, a teprve v listopadu 2015, že tam vede ještě další potrubí, ještě blíže k domu a terasa tak zasahuje do ochranného pásma. Resp., když spolu komunikovali s tímto projektantem [tituly před jménem] [jméno FO], tak od něj svědek obdržel [datum] e-mail se situací stavby, kterou si sám zajistil od firmy [právnická osoba] a ze které nevyplývá vedení dvou vodovodních řadů v blízkosti domu, jsou zde znázorněny pouze běžné inženýrské sítě. [tituly před jménem] [jméno FO] z projekční kanceláře svědkovi řekl, že vypracuje projekt pro terasu i oplocení, zajistí stavební řízení a toto stálo 70 000 Kč. Následně se po určitou dobu nic nedělo, poté měl svědek domluvené stavebníky a [tituly před jménem] [jméno FO] byl na dovolené v Itálii, takže se spolu domluvili, že se začne s budováním terasy a oplocení, a pak se vše dořeší z hlediska úřadu. Nicméně jakmile došlo na vyjádření Moravské vodárenské, tak ta se vyjádřila negativně, nesouhlasili ani s umístěním terasy ani s oplocením, což odůvodňovali existencí ochranného pásma. Svědek uvedl, že z hlediska seznámení se se stavem pozemku udělal, co jako laik mohl. Manželka /žalobkyně a)/si na část kupní ceny brala hypotéku a odborníci z banky měli k dispozici veškerou dokumentaci a ani oni nezjistili, že přes pozemek vede dvojí vodovodní potrubí. Podle svědka po zjištění existence dvojího vodovodního potrubí, které vede přes pozemek, od kupních smluv neodstoupili, bylo by to finančně nevýhodné. Podle svědka je existencí vodovodního potrubí na pozemku tento pozemek znehodnocen, nechali si zpracovat znalecký posudek a vychází z něj i z logiky věci. Pokud jde o konkrétní úniky vody z vodovodního potrubí, tak v této chvíli dům se již sesedá, ale co je příčinou, to zatím není zcela zřejmé, svědek to dává do souvislosti s možnými úniky vody. Je to velká nejistota, potrubí je za plánovanou živostností. Pak se i možnost havárie stává pravděpodobnější. Při budování kolektoru na pozemku narazili na betonový objekt, který je uložen nad vodovodním potrubím, a tedy zasahuje do ochranného pásma. V podstatě se jedná o obdélníkovou železobetonovou stavbu, jakýsi bazén, snad to byla jímka. Toto bylo vybudováno v době, kdy prostor užívala sovětská armáda, v té době se nikdo neptal a nad vodovodním potrubím stály budovy, byla zde asfaltová plocha, vše zřízeno načerno. Až do likvidace zde tyto stavby byly podle svědka umístěny cca 50 let. Svědek vypověděl, že kdyby s manželkou věděli o existenci potrubí na pozemku, tak by nemovitost nebo pozemky takto zatížené vadou nikdy nekoupili. Svědek uvedl, že manželka nežádala o odstranění vodovodu, o tomto neuvažovali, jde o stavbu veřejného zájmu. Manželka se zúčastnila prohlídky stavby, vše spolu konzultovali, s [právnická osoba] nejednala, protože v době předsmluvních jednání o existenci této společnosti ani nevěděli. Důvodem, proč nemovitosti kupovala manželka svědka je ta skutečnost, že vůči svědkovi jsou vedeny exekuce, mají zrušené SJM. Manželka je v důchodu, v době uzavření kupních smluv v roce 2014 byla v domácnosti, resp. byla jednatelkou společnosti. Když kupovali rozestavěnou stavbu, tak dům vypadal zvenčí jako dokončený. Cena za tuto rozestavěnou stavbu byla 6 641 000 Kč. V hotovosti společnosti [právnická osoba] podle svědka uhradili částku ve výši 3 000 000 Kč, na což žádná smlouva speciálně neexistuje. Toto požadovala společnost [právnická osoba] a pokud měli o nemovitosti zájem, museli přistoupit na jejich podmínky. Kupní ceny za pozemky byly hrazeny bezhotovostně, vše dle kupní smlouvy a žádná částka nad rámec bez smlouvy za pozemek nebyla. [adresa] 000 000 Kč hradila manželka svědka z vlastních prostředků, které nabyla svou prací. z výpovědi svědka [jméno FO], že manžele [jméno FO] zná v té souvislosti, že si od jeho společnosti [právnická osoba] kupovali hrubou stavbu domu. Pozemky neprodávali, jejich vlastníky byla společnost [právnická osoba] Ohledně stavby poskytli žalobkyni a) veškeré potřebné informace, v projektové dokumentaci v souvislosti s rozestavěnou stavbou byly zakresleny všechny inženýrské sítě, a tedy i vodovodní potrubí vedené přes pozemek žalobkyně a). Záležitosti týkající se stavby, včetně jednání před stavebním úřadem, měla na starosti paní [jméno FO]. Manželé [jméno FO] se na ně s problémem ohledně umístění stavby neobrátili. Svědek uvedl, že předání projektové dokumentace manželům [jméno FO] souviselo se stavebním řízením. O prodeji pozemků s [jméno FO] sám svědek nejednal, resp. byl pouze prostředníkem, kdy obdržel od společnosti ALONECOMPANY s.r.o., konkrétně od tehdejšího jednatele pana [jméno FO], ověřenou smlouvu a tu předal [jméno FO]. Společnost [právnická osoba] nakoupila a zasíťovala pozemky a svědka oslovili s tím, aby na těchto pozemcích postavil domy, tyto potom nabízel k prodeji, pozemky ale prodávala společnost [právnická osoba] Měli mezi sebou uzavřenou smlouvu, která toto řešila. Konkrétně společnost [právnická osoba] nabízela k prodeji domy s pozemky patřícími jiné společnosti, ale z hlediska nabídky, inzerce na tom byli rovnocenně. Konkrétně manžele [jméno FO] zprostředkoval svědek. Kupní smlouvu na rozestavěnou stavbu si nechal zpracovat podle svědka u svého právníka pan [jméno FO], ohledně pozemku si pak společnost [právnická osoba] nechala zpracovat smlouvu u [tituly před jménem] [adresa]. [jméno FO] svědek viděl pouze při podpisu kupní smlouvy, nevzpomněl si, že by poté bylo z její strany nebo strany pana [jméno FO] žádáno o doplnění projektové dokumentace. Kupní cena za rozestavěnou stavbu byla uhrazena v souladu s uzavřenou smlouvou, žádnou částku nad rámec zde uvedenou svědek v hotovosti nepřevzal. Svědek uvedl, že v místě budovali tři rodinné domy, které byly stejné, a průměrná cena za rozestavěnou stavbu činila 3,5 mil. Kč. Nabízeli stavbu a pozemek jiného vlastníka. V případě [jméno FO] se to kupovalo obojí zároveň. Společnost [právnická osoba] stavěla dům, ale stavební povolení vyřizovala společnost [právnická osoba], tedy i zaměření sítí zřejmě provedli oni. Fakticky to bylo tak, že dostali stavební povolení vystavené na tuto firmu a začali stavět. Na základě dohody se pak stali dodavatelem i vlastníkem stavby. V případě manželů [jméno FO] pak po prodeji rozestavěné stavby bylo dohodnuto, že stavbu dokončí. Svědek si nevzpomněl, že by prováděli změny ohledně vytápění nemovitosti. z výpovědi svědkyně [jméno FO], že s žalobkyní a) se viděla asi jen jedenkrát v souvislosti s prodejem domu, a pokud jde o [právnická osoba], tak k této žádný bližší vztah neměla, společnost [právnická osoba] byla ve vztahu s touto společností pouze v souvislosti s vlastnictvím a prodejem pozemků. Pokud jde o nemovitosti žalobkyně a), tak svědkyně byla od počátku u záležitostí týkajících se povolení stavby domu, a hned na počátku od Moravské vodárenské obdrželi mapový podklad se zakreslením sítí, v tomto případě vodovodního řadu a jeho ochranného pásma. Na toto ochranné pásmo byli upozorněni a tyto informace předala projektantovi, aby je mohl zpracovat do umístění stavby na pozemku. Stavební povolení bylo vydáno pro společnost [právnická osoba], kterou svědkyně zastupovala na základě plné moci. Po umístění stavby na pozemek a vypracování projektové dokumentace sítě byly již zakreslené v projektové dokumentaci, neboť se k nim museli vyjadřovat dotčení vlastníci sítí, tedy vodovodu, plynového vedení, apod. Bez toho by se k umístění stavby nemohla vyjádřit ani Moravská vodárenská. V době prodeje RD žalobkyni a) byl dům rozestavěný, nebyl dokončený a nebyl zkolaudován, nicméně tyto záležitosti měl na starosti kolega [jméno FO], veškeré záležitosti týkající se stavby samotné řešil on, ale zejména projektant pan [jméno FO]. Svědkyně uvedla, že řeší nejprve přípravou fázi týkající se povolení stavby a následně vstupuje do projektu ve fázi, kdy se již zařizují interiéry, s klienty vybírá podlahy, dlažbu, vnitřní vybavení, apod. Svědkyně si nevzpomněla, kdy byla žalobkyni a), případně jejímu manželovi [tituly před jménem] [jméno FO] předána projektová dokumentace, ale rozhodně umístění sítí zde nebylo žádným [podezřelý výraz], v tomto směru nic nezakrývali. V tomto konkrétním případě, se podle svědkyně navíc odděloval ještě jiný pozemek, a vždy na všech situačních plánech byly sítě vyznačeny, včetně těchto dvou vodovodních řadů. Žalobkyně a) či její manžel měli možnost se s vedením sítí seznámit, měli možnost to vidět. Existenci vedení vodovodních řadů nikdy nezastírali. Celý projekt, stavba, byla koncipována se zohledněním vedení těchto vodovodních řadů a jejich ochranného pásma, stavba byla na pozemku umístěna tak, aby nezasahovala do ochranného pásma, natož do vodovodních řadů. To vše vycházelo z prvotních informací, které obdrželi od Moravské vodárenské, a tyto skutečnosti byly zapracovány. Prvotní informace od Moravské vodárenské byla taková, že pokud bude dodrženo ochranné pásmo vodovodního řadu, pak není problém stavbu realizovat, z tohoto vycházeli a na základě této informace byla stavba umístěna mimo ochranné pásmo a stavba byla stavebním úřadem povolena. Svědkyně měla informaci o tom, že v průběhu stavby došlo ke změně typu vytápění domu, když původně bylo navrženo vytápění plynovým kotlem, a hovořilo se o změně obecně na tepelné čerpadlo. V tomto případě mohlo dojít v souvislosti se změnou stavby před dokončením podle svědkyně pouze k tomu, že bylo uvedeno, že dojde ke změně vytápění z plynového kotle na tepelné čerpadlo. V době prodeje rozestavěného domu bylo vytápění koncipováno s umístěním plynového kotle. Informace o tom, že žalobkyně a) řeší umístění vodovodního řadu na jejím pozemku, se ke svědkyni dostala až v souvislosti se stavbou samostatného objektu v zadní části pozemku, který snad nebyl umístěn tak, jak měl být. Rozhodně po koupi rozestavěného RD se na ně žalobkyně a), ani její manžel [tituly před jménem] [jméno FO], neobrátili v souvislosti s tím, že by jim měli zatajit vedení vodovodního řadu přes pozemek. Vodovodní řady byly vždy ve všech situačních plánech zakresleny. Ohledně prodeje domu jednal kolega [jméno FO] s [tituly před jménem] [jméno FO], sama to neřešila. On vystupoval jako zájemce o koupi domu, proto byla veškerá jednání vedena s ním. Před prodejem RD žalobkyni a) proběhla určitě příprava, nebylo to tak, že by v jednom týdnu projevili zájem a v druhém už by nemovitost koupili, nějaký měsíc to podle svědkyně trvalo. Kolegové pan [jméno FO] a pan [jméno FO] podle svědkyně s [tituly před jménem] [jméno FO] řešili technické záležitosti, pan [jméno FO] měl za úkol zpracovat projektovou dokumentaci a po zahájení stavby působil na stavbě jako technický dozor. Není zaměstnancem společnosti [právnická osoba], ale spolupracovníkem. V souvislosti s nemovitostí žalobkyně a) změnu stavby před dokončením v návaznosti na změnu vytápění svědkyně připustila, že realizovala na stavebním úřadě ještě ona, ale další záležitosti týkající se terasy, sklepa či zadní samostatné stavby, to si řešili [jméno FO] sami. Stavba samotná změny umožňovala. Jediné, co se v tomto období řešilo, bylo dokoupení další části pozemku. Pokud jde o cenu za stavbu, tak jednání ohledně ceny vedl pan [jméno FO]. Svědkyně nevěděla, zda byla hrazena v hotovosti či jinak, ale ani, že by byla hrazena částka tři miliony Kč navíc, nad rámec smluvně ujednané kupní ceny. U každé stavby se stane, že na pokyn pana [jméno FO] přebírá svědkyně od klientů nějakou hotovost, a to v rámci stanovené kupní ceny. V tomto případě se současně dělal i prodej pozemků. Uvedla, že si nepamatuje, že by přebírala od [jméno FO] nějakou hotovost. V jiných případech mohla být zmocněna, po dohodě s panem [jméno FO], k převzetí určité hotovosti v nižších částkách od jiných klientů. Na situaci stavby z 5/2013 chybí zakreslení sítí, konkrétně vodovodních řadů a podle svědkyně v této podobě by přes stavební úřad neprošla a není tam ani žádné razítko stavebního úřadu, že to prošlo a je povoleno. RD v době, kdy byl umístěn na pozemek, byl zakreslen na základě podkladů od Moravské vodárenské, a byl umístěn mimo ochranné pásmo vodovodního řadu. Svědkyně od Moravské vodárenské měla podklady, které předala projektantovi, ten realizoval umístění stavby na pozemku tak, aby stavba nezasahovala do ochranného pásma vodovodního řadu, a takto umístěná stavba prošla stavebním řízením a byla povolena. RD se stavěl dle schválené projektové dokumentace. Pokud by byl umístěn v ochranném pásmu, pak by Moravská vodárenská zcela jistě nevyslovila souhlas s takovým umístěním stavby. Svědkyně osobně o vytýčení podzemních sítí nežádala, stavbu jako takovou neřešila a ani neřeší v jiných případech, neboť na to nemá odborné vzdělání. Tyto stavební záležitosti za firmu řešil pan [jméno FO], případně pan [jméno FO]. Podle svědkyně [tituly před jménem] [jméno FO] projektovou dokumentaci určitě měl k dispozici, přinejmenším byla k dispozici na firmě a řešily se s ní další související záležitosti ohledně přikoupení pozemku. Od začátku zde nebylo co skrývat, svědkyně s informací o existenci vodovodního řadu od počátku pracovala, brala to jako fakt. V případě, kdy obecně klient financuje koupi částečně hypotékou, tak je mu předána projektová dokumentace pro potřeby banky. Nikdy se nestalo, že by klientovi odepřeli projektovou dokumentaci poskytnout. Svědkyně vypověděla, že projektovou dokumentaci předávají klientům vždy v době před uzavřením kupní smlouvy, aby se s ní mohli seznámit a případně navrhnout další změny. Jedná se o stavební část projektové dokumentace. z výpovědi svědka [tituly před jménem] [jméno FO], že záležitosti ohledně nemovitostí paní [jméno FO] začal řešit v souvislosti s žádostí o povolení stavby oplocení pozemku. Řešili, že oplocení, o které požádali, a jehož základ se již na pozemku nacházel, v podobě asi 0,5 metrového betonového soklu, nemohlo být na pozemku umístěno s ohledem na existenci vodovodního řadu a ochranného pásma. Původní záměr [jméno FO] bylo oplocení v podobě gabionové zídky, tedy košů vysypaných kamenivem. Tento typ oplocení ale na toto místo není vhodný, docházelo by k přetížení a oplocení musí být s ohledem na vodovodní řady rozebíratelné. Z tohoto důvodu také požadovali odstranění betonového základu původně zamýšleného plotu. Na základě dohody s projektantem tento upravil projekt oplocení a to tak, že pouze v části ochranného pásma vodovodního řadu je oplocení rozebíratelné a základem je jedna betonová deska zapuštěná do země, ve zbytku mohlo zůstat oplocení, jak bylo původně navrženo. S takovýmto řešením vyslovili souhlas. Zda je oplocení takto realizováno svědek nevěděl, na místě nebyl. Svědek dále uvedl, že pokud jde o trubku o průměru půl metru, tedy 500 mm, tak tato má na každou stranu ještě ochranné pásmo 1,5 m, celkem tedy se jedná o 3,5 m, pokud je umístění vodovodního řadu hlouběji než 2,5 m, tak se přidává na každou stranu jeden metr. V daném případě je jedno potrubí v hloubce do 2,5 m a druhé potrubí s ohledem na terénní úpravy je umístěno hlouběji, tedy je v tomto případě i rozsáhlejší ochranné pásmo. V ochranném pásmu, kromě rozebíratelného oplocení, jsou i další omezení, např. zde nesmí být umístěny žádné stavby, nesmí zde být vysazovány stromy, tolerovány jsou někdy keře, které není takový problém odstranit v případě nutné opravy. Pokud jde o potrubí, které prochází přes pozemek žalobkyně a), tak pochází ze 70. let a tehdy to vybudovala Severomoravská vodárenská. O žádném úniku vody v této oblasti poznatky svědek neměl, zatím zde v této části potrubí nebyly hlášeny ani žádné poruchy. Svědek uvedl, že životnost potrubí, které je umístěno na pozemcích žalobkyně, je z hlediska ekonomiky cca 50 let. Žádné velké úniky vody zde nezaznamenali, to by se poznalo. Každopádně nějaký únik vždy je, neboť potrubí není absolutně těsné. Přeložka obou vodovodních řadů by byla finančně velmi náročná, v závislosti na délce přeložky, kam by bylo překládáno, apod. Na pozemcích, kudy vedou vodovodní řady, jsou postaveny RD a oni dávali vyjádření k existenci sítí. Domy pak byly povoleny zřejmě územním souhlasem, který se k nim vůbec nedostal, nebyli účastníky tohoto řízení. Podle svědka během stavby ani před jejím zahájením nebyli požádáni o vytýčení sítí, ale touhle záležitostí se zabývá provozní oddělení společnosti. Informace o tomto by mohl mít [tituly před jménem] Štěpánek, případně [tituly před jménem] Skoupil. Svědek uvedl, že pokud jde o vodovodní řady nacházející se na pozemcích žalobkyně a), tak někde v dokumentaci je uvedená litina, jinde ocel. Životnost 50 let se vztahuje na potrubí z PVC a oceli, litina má životnost okolo 80 let. V tomto konkrétním případě uvedl svědek spodní hranici, ale materiál mu není znám. Podle svědka v rámci vodovodního řadu dochází k únikům vody, ale má na mysli spíše delší úseky vodovodního řadu. Pokud pozemek žalobkyně má šířku 30 – 40 m, pak zde k únikům docházet nemusí. K únikům zpravidla dochází ve spojích, kdy každých 6 metrů se nachází spoj. z výpovědi svědka [jméno FO], že v r. 2013 jednal ohledně prodeje pozemku a domu na [adresa] v Olomouci s [tituly před jménem] [jméno FO], když věděl, že zastupuje svou manželku. S [tituly před jménem] [jméno FO] se setkal až následně v souvislosti s podpisem kupních smluv. Svědek byl projektantem celkem [hodnota] rodinných domů v této lokalitě, tedy včetně RD, který zakoupila žalobkyně a). Projektovou dokumentaci zpracovával z pověření společnosti [právnická osoba], ale formálně zde vystupoval jako investor majitel pozemku. Při zpracování projektu vycházel z podkladů dodaných MOVO, a. s., která stejně tak jako jiní provozovatelé inženýrských sítí, má možnost se k projektu vyjadřovat, přičemž zde byla vznesena pouze podmínka zachování ochranného pásma těchto dvou vodovodních řadů a požadavek na vytýčení před zahájením stavby. Pokud není zasahováno do ochranného pásma inženýrských sítí, tedy např. i elektrického či plynovodního vedení, tak zpravidla ochranné pásmo ani nevytyčují. V tu dobu tedy vytýčení také neprováděli právě z tohoto důvodu, tedy že nezasahovali do ochranného pásma, nepovažovali to za nutné. [jméno FO], zastoupena manželem, zakoupila nemovitosti ve fázi hrubé stavby, jednalo se o stavbu, kde již byla osazena okna, byla hotová fasáda, předpokládal, že i rozvody elektřiny a topení, před dokončením vnitřních úprav. V této fázi žádné výrazné změny v projektové dokumentaci prováděny nebyly, teprve následně v průběhu realizace stavby došlo ke změně zdroje tepla, kdy plynový kotel byl nahrazen tepelných čerpadlem, a toto řešila dodavatelská firma s majitelkou. Svědek vypověděl, že osobně žalobkyni a) ani [tituly před jménem] [jméno FO] neseznámil s projektovou dokumentací, ale seznámení s PD proběhlo podle něj před podpisem kupní smlouvy nebo při jejím podpisu. Dům byl doděláván na základě dodatku smlouvy a s majiteli pak už řešili dílčí vnitřní úpravy, zařizovací prvky, apod. V těchto věcech jednali [jméno FO] jednak se svědkem, jednak s vedením společnosti [právnická osoba], a také s paní [jméno FO]. Svědek výslovně uvedl, že v době prodeje pozemku a rozestavěné stavby, tato stavba nezasahovala do ochranného pásma vodovodních řadů, neboť se nijak nezvětšovala, zůstala tak, jak byla vyprojektována. Docházelo k více pracím, méně pracím, a také nadstandardu, ale nijak se přitom nezvětšoval půdorys domu. Původní terasa u domu byla vyprojektována jako podpůrný základ a betonová deska, následně byla terasa změněna na jiný typ stavby, ale tímto [tituly před jménem] [jméno FO] pověřil jinou společnost. Pro žalobkyni a) realizovali v souvislosti se změnou vytápění zemní práce na pozemku pro umístění kolektorů tepelného čerpadla. Dále se také podíleli na vybudování základů budoucího plotu. Svědek se poprvé dozvěděl, že manželé [jméno FO] začali řešit otázku vedení vodovodního řadu přes jejich pozemek, nejméně rok po uzavření kupní smlouvy. Dozvěděl se o tom v té souvislosti, že byla pozastavená stavba terasy či přístavku. Sám nebyl přítomen u nějakého jednání, kde by ze strany žalobkyně a) byl vznesen požadavek či reklamace v souvislosti s vodovodním vedením přes pozemek žalobkyně a). Svědek také uvedl, že od počátku věděli, že v případě těchto pozemků se jedná o prostory po sovětských vojskách, kde sítí různého typu bylo více, přičemž i při zemních pracích v souvislosti s přípravou kolektorů tepelného čerpadla narazili na podzemní stavbu, kterou odstraňovali. Skutečnost, že přes pozemek vedou vodovodní řady, nijak netajili. Majitelé ostatních domů, které svědek projektoval, jsou na tom stejně, také přes jejich pozemky tyto vodovodní řady vedou. Vodovodní řady byly důrazně vyznačeny v situaci RD, takže to ostatně utajit nijak nešlo. Svědek uvedl, že před podpisem kupní smlouvy proběhlo s panem [jméno FO] určitě 5 možná i 10 jednání. Jednali zejména o stavu stavby, o podmínkách dokončování této stavby, aby se tam dalo bydlet. Jednání probíhala vždy podle činností, které bylo třeba realizovat k dokončení domu, řešily se hlavně stavební záležitosti. Dělali také návrh rozpočtu, řešili více práce i méně práce a podle toho se se doplňoval a měnil rozpočet. Žádné nadstandardní požadavky ze strany [jméno FO] vzneseny nebyly, jednalo se o běžné požadavky na konkrétní materiály. [tituly před jménem] [jméno FO] je podle svědka technicky zdatný, v dobrém slova smyslu, a to v mnoha činnostech. Předtím již realizoval jinou stavbu, takže zběhlý v záležitostech technických určitě je. Svědek uvedl, že působil jako osoba zajišťující odbornou způsobilost firmy [právnická osoba], pana [jméno FO] a paní [jméno FO], jsou jednateli společnosti [právnická osoba] Svědek nebyl společníkem ani jednatelem v této společnosti. Smlouvu na vypracování projektu měl uzavřenou s [právnická osoba], přičemž se jednalo o projekt pro stavební povolení, neboť v té době ještě nebylo známo, kdo stavbu koupí, nevěděli, že to budou [jméno FO]. Realizační projekt pro [právnická osoba] svědek nevypracovával. Stavba před dokončením byla nabízena různým zájemcům, nikoliv konkrétně pouze panu [jméno FO]. [jméno FO] se začal o stavbu zajímat asi jako druhý v pořadí. Stavba před dokončením byla nabízena ve spolupráci se společností ALONECOMPANY s. r. o., ale žádná kampaň ani neprobíhala, zájemce od počátku stavby měli zajištěné. Pro realizaci stavby stačil pouze projekt pro stavební povolení, který byl v tomto případě proveden tak, aby dle něj bylo možno stavět, byla dána skladba materiálu, zafixovaný rozměr stavby, apod. Bylo to tak záměrně, neboť se změnou majitele mohlo docházet k různým dalším změnám v projektu. Stavět dle projektu pro stavební povolení je možno i dnes, jen jsou zde navíc další požadavky na zajištění různých zpráv, např. geologických, radonová zpráva, apod. Tehdejší jednatel společnosti ALONECOMPANY s. r. o. do projekčních prací nijak nezasahoval, zúčastnil se pouze podpisu kupních smluv. Po prodeji rozestavěné stavby pak pro [jméno FO] realizovali podlahy, dlažbu, došlo ke kompletaci sanity, také byly prováděny práce kolem domu, jako úpravy komunikací, terasu, základy pro plot, základy pro kolektory tepelného čerpadla. Terasa byla původně projektována tak, že navazovala na obývací pokoj a měla velikost cca 3,5 m x 6 m, přičemž půdorys domu přesahoval směrem do zahrady asi o 1,5 m, neboť obývák byl odskočen do ulice. Výkopové práce jako základy pro kolektory tepelného čerpadla, byly prováděny dle požadavku majitelů do hloubky 1,5 m a v ploše cca 400 – 500 metrů čtverečních, to vše asi 5 m směrem do zahrady. Podle svědka i zde bylo respektováno ochranné pásmo vodovodního řadu a výkopy byly až za ochranným pásmem. Vodovodní řady se nacházely v hloubce 3 metrů, takže výkopy je ovlivnit nijak nemohly, navíc kolektory jsou plastové trubky, takže je to podle svědka taková stavba – nestavba. Kolektory jsou umístěny za vodovodním řadem, veškeré vstupy do domu se nachází nad původním terénem v násypu. Svědek zdůraznil, že existence vodovodních řadů nebyla nijak tajena a předpokládal, že se kupující seznámili s touto skutečností, jak je uvedeno v kupní smlouvě. Byl přítomen při podpisu kupní smlouvy, ale sám ji nečetl, neměl možnost do ní ani nijak zasahovat. Svědek nevěděl, kdy byla a v jaké podobě, předána kupujícím projektová dokumentace, zda to bylo před podpisem či poté. Vytyčení stavby prováděl osobně svědek z pověření společnosti [právnická osoba], a to podle plánů, které byly schváleny. Podle svědka aktuálně dům zasahuje do ochranného pásma maximálně 20ti cm. Dům postavili tak, jak byl naplánovaný, schválený a vycházeli z podkladů správce sítě. V době, kdy byla stavba projektována, tak nezasahovala do ochranného pásma. Svědek připustil, že neprovedli vytyčení vodovodního řadu, což možná byla chyba, ale vycházeli z poměrně přesných podkladů správce sítě. Svědek uvedl, že také přes pozemky dalších dvou RD prochází ochranné pásmo vodovodního řadu, všichni vědí, že tam tento vodovodní řad je, úmyslně nic netajili. Ochranné pásmo je u těchto RD vzdálené více do zahrady, nicméně majitelé pozemků také omezuje např. při budování bazénů, apod. Majiteli těchto 2 RD jsou manželé Zbožínkovi a dcera pana Lébra. Svědek také vypověděl, že byl stavebním dozorem při výkopových pracích realizovaných jako příprava pro položení kolektorů tepelného čerpadla, byl při tom, když se likvidovala podzemní stavba, která se na pozemku nacházela, a viděl, jak byla dodavatelem tepelného čerpadla vytýčená trasa kolektorů. Kolektory lze podle něj osadit i v ochranném pásmu vodovodního řadu, stejně tak jako zde lze zasadit keře či stromy, když hloubka kořenů není taková, aby zasáhla až 3 metry pod zem, tedy do místa uložení vodovodního řadu. Situace stavby týkající se oplocení RD zpracovaná projektantem [jméno FO] svědkovi není známa a má za to, že i přes existenci ochranných pásem vodovodních řadů, není problém kolektory pro tepelné čerpadlo zde vybudovat. Svědek potvrdil, že rozpočet dokončovacích prací zpracovával, byl zpracován přímo dle pokynů [tituly před jménem] [jméno FO], proto je zde, pokud jde o terasu uvedeno, že základy pro terasu jsou betonové, základové zdivo je ze ztraceného bednění a stropní konstrukce monolitická. Pokud by p. [jméno FO] nevyslovil tento požadavek, tak by se dělala terasa, jak byla původně vyprojektována, tedy betonová na hutněném násypu. Ani terasa podle představ [tituly před jménem] [jméno FO] podle svědka nepředstavuje žádný problém, neboť se svým umístěním od ochranného pásma vzdaluje. Pokud jde o situaci stavby RD označené písmenem C., vypracovaná [tituly před jménem] [jméno FO], která je součástí projektové dokumentace, pak zde se jedná pouze o snímek katastrální mapy a zde se sítě nevyznačují. Pokud jde o situaci stavby žalobkyně a), pak svědkovi není známo, jestli jde o listinu, která prošla stavebním řízením, není zde žádné razítko, podpis. Sám disponuje vyhotovením situace stavby, kde jsou barevně vyznačeny inženýrské sítě. Svědek si nevzpomněl, že by byl [tituly před jménem] [jméno FO] požádán o doplnění projektové dokumentace po podpisu kupní smlouvy a pokud byl o toto požádán, tak zcela jistě vyhověl. z výpovědi [jméno FO], bývalého jednatele [právnická osoba], že jednatelem ve společnosti ALONECOMPANY s. r. o. byl asi do r. 2017. Pokud jde o účastníky tohoto řízení, tak [tituly před jménem] [jméno FO] v životě neviděl, pana [jméno FO] viděl u jednání soudu v jiné věci, vedené proti společnosti pana [jméno FO], kde vypovídal. Nepotkali se ani při podpisu kupní smlouvy na předmětné nemovitosti. Společnost ALONECOMPANY s. r. o. uzavřela smlouvu o stavbě se společností pana [jméno FO] [právnická osoba] a veškeré záležitosti týkající se stavebního řízení a stavby řešil on sám. Faktickým stavem sítí umístěných na těchto pozemcích se p. [jméno FO] nezabýval, toto řešil pan [jméno FO], sám pak již pouze podepsal jako jednatel kupní smlouvu. Kým byla vyhotovena, nevěděl, byla mu předložena společností [právnická osoba] Projekčními a stavebními záležitostmi se vůbec nezabýval, to byla záležitost pana [jméno FO]. [jméno FO] uvedl, že si nepamatuje, že by se do doby, než přestal být jednatelem žalované společnosti, na něj obrátili [tituly před jménem] [jméno FO] či [tituly před jménem] [jméno FO] s reklamací ohledně zakoupeného pozemku, případně s nějakými požadavky z toho pramenícími. Uvedl, že když v KN není zapsáno věcné břemeno, tak zde asi žádné není. Uvedl, že neví, zda kupní smlouvu před jejím podpisem četl. Potvrdil, že jeho podpis je připojen na kupních smlouvách ze dne [datum] a [datum], „Smlouvě o spolupráci“ a „Výzvě k uplatnění předkupního práva“, jakož i „Kupní smlouvě o nemovitostech s podmínkou rozvazovací“ ze dne [datum]. Dále p. [jméno FO] uvedl, že pokud v obou kupních smlouvách kupující ujistil o tom, že na nemovitostech neváznou žádná věcná břemena a práva třetích osob, pak si tím byl jistý, jinak by tuto smlouvu nepodepsal. Uvedl, že se nezabýval možností přeložky vodovodního řadu vedoucího přes předmětné pozemky. Z kupní smlouvy o nemovitostech s podmínkou rozvazovací uzavřené mezi [právnická osoba]. jako prodávající a [právnická osoba] jako kupující dne [datum], zejména článku 8., bodů 8.1.1 odst. 2 a 8.2, zejména 8.2.2 soud zjistil, že tuto smlouvu uzavřela [právnická osoba]., zastoupená místopředsedou představenstva [tituly před jménem] [jméno FO], jako prodávající a žalovaná, zastoupená jednatelem [jméno FO], jako kupující dne [datum], kdy předmětem této kupní smlouvy byl mimo jiné pozemek p. č. 153/10 o výměře 5804 m - ostatní plocha, jiná plocha, v k. ú. [jméno FO], obec a [adresa], zapsaný na LV č. [hodnota] u KÚ pro Olomoucký kraj, KP [adresa]. Dle článku 8. Stav Předmětných Nemovitostí, bodu 8.1.1 jsou pozemky mimo rámec obyčejných faktických vad, zatíženy závadami kromobyčejnými, kdy tyto pozemky vykazují ekologické zatížení (včetně kontaminovaného odpadu). Dle odst. 2) na nemovitosti - pozemku p. č. 153/10 (o výměře 5804 m), p. č. st. 2085 (o výměře 212 m) a p. č. 153/242 (o výměře 440 m) vede vodovodní řad (2 x DN 500), když délka jednotlivých vedení přes výše dotčené pozemky činí cca 190+180=370 m. V případě přeložení by trasa přeložky činila cca 380-400 m a z hlediska nutných nákladů na přeložení uvedených vodovodních řadů včetně demontáže stávajícího vedení v rámci sanace území je nutno uvažovat s celkovými náklady 12-15 mil. Kč. Dle bodu 8.2.2 odst. 1) je jako výjimka ze závazku odevzdání nemovitostí bez právních vad uvedeno zatížení /právní vady/ označené jako vedení vodovodního řadu (2xDN 500) přes pozemky zde uvedené – mimo jiné p. č. 153/10 (výměra dle KN 5804 m). ze spisu MMOl, odboru stavebního, oddělení pozemních staveb, týkajícího se stavby RD žalobkyně č. p. 1356 v Olomouci, konkrétně z projektové dokumentace se situací stavby, části C – situačního výkresu vyhotoveného v 5/2013, že již v tomto výkresu je zakresleno vedení vodovodního řadu OC 500 zeleně a LT 500 červeně, a to ve vztahu k situaci novostavby RD na p. č. 153/281 v k. ú. [jméno FO]. Tato situace umístění rodinného domu na pozemku p. č. 153/281 byla navržena [jméno FO] pro [právnická osoba] jako investora, a to v květnu 2013. Situace obsahuje zakreslení inženýrských sítí směrem před dům a v komunikaci. z dokumentace k ohlášení změny před dokončením č. j. SMOl/OPS/42/2114/2014/Koc, zejména z podání označeného jako ohlášení stavby ze dne [datum] a souhlasu s ohlášenou změnou stavby před dokončením vydaným dne [datum], že ohlášení stavby ze dne [datum] bylo podané u MMOl dne [datum], přičemž se týká novostavby RD na pozemku p. č. 153/281 v k. ú. [jméno FO], [adresa], kde stavebníkem je spol. [právnická osoba], zastoupená jednatelem [jméno FO], za kterého jedná [jméno FO]. Změna stavby před dokončením se týká změny zdroje vytápění z původního plynového kotle na tepelné čerpadlo země – voda, jakož i změny stavebníka z původního [právnická osoba] na nového stavebníka – společnost [právnická osoba] Plánované dokončení stavby bylo stanoveno na [datum]. S ohlášenou změnou stavby před dokončením pak dne [datum] vydal MMOL, odbor stavební, oddělení pozemních staveb, svůj souhlas. z vyjádření MOVO a.s. [adresa] k dokumentaci pro územní řízení ze dne17. 7. 2013, že s vydáním územního řízení souhlasí za splnění podmínek zde uvedených, mimo jiné ad 1) požadují, aby bylo dodrženo ochranné pásmo vodovodů LT DN 500 a OC DN 500, ad 2) před zahájením zemních prací požádá investor středisko rozvodu vodovodu a kanalizace o vytýčení podzemních sítí v provozování jejich společnosti formou objednávky. z vyjádření MOVO a.s. [adresa] ke kolaudačnímu řízení ze dne [datum], že se vztahuje ke kolaudačnímu řízení ve věci novostavby RD na p. č. 153/281 v k. ú. [jméno FO], u. Zirmova, kdy je konstatováno na základě kolaudační prohlídky ze dne [datum], že stavba RD zasahuje do ochranného pásma vodovodu, neboť bez souhlasu provozovatele veřejného vodovodu došlo v rámci stavby RD k realizaci terénních úprav, zahrnujících m.j. navýšení terénu, v důsledku čehož je dno části vodovodního řadu OC DN 500 mm uloženo v hloubce větší, jako 2,5 m od upraveného povrchu a ochranné pásmo vodovodu OC DN 500 mm po provedených terénních úpravách tak činí 2, 5 m od vnějšího potrubí na obě strany. Z tohoto důvodu MOVO a. s. [adresa] vyslovila, že s kolaudací není možné souhlasit a současně konstatovalo (podepsaný [tituly před jménem] [jméno FO]), že kolaudace objektu bude možná až po realizaci zde uvedených nápravných opatření. z opakované výpovědi svědka [tituly před jménem] [jméno FO], že v souvislosti s koupí pozemků a rozestavěného RD vystupovala ve smluvních záležitostech jeho manželka, technické záležitosti řešil on a v těchto ji zastupoval. Svědek dále uvedl, že s panem [jméno FO] se znali z nějaké předchozí nabídky nemovitostí a byli osloveni s nabídkou prodeje předmětných nemovitostí. Většinu těchto záležitostí řešili s panem [jméno FO]. V době, kdy projevili o nemovitosti zájem, tak stavba RD byla zvenčí hotová, pokud jde o pozemky, tak ty nebyly nijak vytýčeny. Dům byl podle svědka postaven ledabyle, nekvalitně, ale měli zájem něco koupit, takže to akceptovali. Na pozemku nebylo zřejmé, kde začíná a kde končí, byly zde náletové dřeviny, plechovky, suť, obrys nějaké nádrže, nepořádek po sovětské armádě. V rámci možností si to prošli a rozhodli se pro koupi, neboť pozemek má kvality svou polohou, nikoliv ale jako samotný. Pak přišly komplikace, protože podle svědka si pan [jméno FO] řekl o částku 3 000 000 Kč bez dokladu s tím, že jinak se prodej nezrealizuje. V této situaci od koupě chtěli upustit, ale pan [jméno FO] jim vystavil fakturu na částku asi 50 000 nebo 60 000 Kč za zmařená obchodní jednání. Toto na ně zapůsobilo, neboť si říkali, že by si to nedovolil požadovat, pokud by nebylo jeho postavení pevné, a tedy na tyto podmínky přistoupili. Hotovost svědek sehnal a peníze pak převzala kolegyně pana [jméno FO], paní [jméno FO]. V návrhu kupní smlouvy se jednalo hned o dva pozemky, protože jeden pozemek byl malý, a s koupí takto nesouhlasili. Smlouvy, které uzavírali, tak byly vzájemně provázané. Ve smlouvě nic nenasvědčovalo tomu, že by tam bylo něco proti zásadám poctivého prodeje, bylo tam uvedeno prohlášení prodávajícího, že pozemky jsou bez právních vad, že k nim neexistují práva třetích osob a že vlastnická práva nového majitele nebudou dotčena žádnou novou skutečností. V první kupní smlouvě byl nabývací titul označen, ve druhé kupní smlouvě nebyl uveden údaj o nabývacím titulu, jen konstatování, že prodávající je vlastníkem pozemku. Podstatné podle svědka je, že do obou pozemků zasahuje vodovodní potrubí. K tomu, jaké informace či dokumentaci si zajišťovali před prodejem pozemků a rozestavěného RD, svědek vypověděl, že samotnou kupní smlouvu jim předkládal pan [jméno FO]. Vypracoval ji pro něj jeho právník [tituly před jménem] Vidovič, kterého svědek nikdy neviděl. Za něj kontroloval obsah kupních smluv [tituly před jménem] Hudeček, a konstatoval, že tyto jsou v pořádku, žádné nesrovnalosti nezjistili. Stavbu i pozemek si před koupí prohlédli, z KN si svědek zajistil odpovídající LV a geometrický plán, kde bylo rovněž vše v pořádku. Za prodávající jednal pan [jméno FO], pan [jméno FO] pak zastupoval i majitele pozemků [jméno FO]. Pokud jde o projektovou dokumentaci ke stavbě, tak ze strany pana [jméno FO] jim bylo podle svědka řečeno, že ohledně stavby, interiérů a všech záležitostí pro ně vše u stavebního úřadu zajistí, že vše dovedou až ke kolaudci. Svědek uvedl, že neměl důvod tomu nevěřit, stavba byla povolená, neboť již stála, pochybnosti tedy neměl. Projektová dokumentace jim byla slíbena, tedy že bude předána po podpisu kupních smluv, ale k jejímu předání, jak tvrdil svědek, nikdy nedošlo. Sám si něco našel na stavbě, ale nebylo to úplné. V emailu adresovaném panu [jméno FO] ze dne [datum], svědek konstatuje, že má projektovou dokumentaci, ale že v ní schází nějaké výkresy. Podle svědka jim tato dokumentace byla podstrčena a rozhodně nemá potřebné náležitosti, jak by měla mít, scházely tam některé výkresy, což je důležité, neboť takto mohl zjistit, že stavba byla postavena tam, kde stát neměla. Teprve když svědek v roce 2015 začal řešit oplocení pozemků, tak jej pan [jméno FO] nakontaktoval na projektanta pana [jméno FO] ze Šternberka, a poté zjistili, že přes jejich pozemky vedou dvoje trubky. S tímto projektantem se domluvili na tom, že pro ně realizuje projektovou dokumentaci na stavbu plotu a zajistí také stavební řízení, na což dostal peníze. Jeho povinností jako odborníka bylo zajistit si veškeré potřebné podklady, ale on na stavební úřad nezašel a projektovou dokumentaci si nezajistil. O žádných trubkách spolu nehovořili, svědkovi ukazoval, jak bude vypadat oplocení, garáž a terasa. Nikde nebyla žádná zmínka o trubkách, které by vedly přes pozemek. Teprve ve fázi, kdy bylo potřeba oslovit potřebné orgány, tak projektant zjistil a [datum] svědkovi oznámil, že přes pozemek vede trubka, ale že je to dostatečně vzdálené od stavby. Teprve [datum] pak svědkovi oznámil také to, že přes pozemek vedou i druhé trubky, které již byly pro stavbu problémem. Na konci roku 2015 svědek zašel na MMOl, zkopíroval si všechny výkresy a udělal si přehled o tom, co všechno bylo prodávajícími a [právnická osoba] vlastně spácháno. Podle výpovědi svědka, pánové [jméno FO], [jméno FO] a společnost [právnická osoba], jej ubezpečili, že vše zařídí, že se nemusí o nic starat, což mu jako pracovně vytížené osobě samozřejmě vyhovovalo. Jejich snahu lze dokumentovat i tím, že chtěl změnit způsob vytápění domu na tepelné čerpadlo, o čem jednali ještě před uzavřením kupní smlouvy. Bylo mu řečeno, že to bude potřeba zrealizovat formou ohlášení změny stavby před jejím dokončením a svědek jim řekl, že si to na MMOl zařídí. Na to pak reagovali neobvykle rychle, paní [jméno FO] hned rukou vypsala odpovídající návrh, podala to a [datum], tedy ve stejný den jako byla podepsána kupní smlouva, tak byl udělen souhlas s touto změnou. Svědek dále uvedl, že kdyby toto vše věděli, nikdy by dům a pozemky s takovouto právní vadou nezakoupili. Svědek uvedl, že kupní smlouvy na pozemky i rozestavěnou stavbu dělal pro [jméno FO] [tituly před jménem] Vidovič, protože u něj byla také zřízena advokátní úschova. K nim se návrhy smluv dostaly od [právnická osoba] a [právnická osoba], tedy od prodávajících. Svědek požádal [tituly před jménem] [jméno FO], aby smlouvu zkontroloval, protože nevěděl, proč má kupovat zvlášť dva pozemky a zvlášť samostatnou rozestavěnou stavbu. [tituly před jménem] Hudeček vše zkontroloval a doplnil tam pouze u pozemků provázanost smluv, tedy pokud by se nezrealizoval prodej jednoho pozemku, tak se nezrealizuje ani prodej druhého. Svědek neměl pochybnosti o řádnosti vyhotovených smluv. Manželku svědek v těchto všech záležitostech zastupoval, předpokládá, že na základě nějaké písemné plné moci, neboť je to v těchto právních záležitostech potřeba. Nikdy se netajil tím, že sám nemůže disponovat s majetkem, neboť se stal věřitelem závazků třetí osoby, konkrétně [jméno FO], který pak byl odsouzen nepodmíněně, ale na svědkův majetek byla podána exekuce. Jedná se o záležitost již z roku 1993. S manželkou vždy potřebné věci probrali a poté se ona rozhodla, jak postupovat. Svědek uvedl, že si nepamatuje, že by někdy někdo pochyboval o tom, že je ve věci prodeje pozemků a stavby oprávněným zástupcem své manželky. Svědek uvedl, že vzděláním je inženýr strojař a ve strojírenství působí celý život. Momentálně je jednatelem společnosti [právnická osoba] a v obchodním rejstříku je dále zapsán jako společník společnosti [právnická osoba]., ale o té nemá žádné podrobnější informace, zde aktivně nepůsobí. Nabídka koupě pozemků a stavby od pana [jméno FO] přišla asi na konci května 2014. Prohlídka na místě proběhla tak, že je tam zavezl pan [jméno FO], protože svědek tu ulici neznal. Bylo to poté, kdy si sjednali schůzku, a domníval se, že to bylo také koncem května 2014 nebo začátkem června 2014. Již při prohlídce stavby bylo zřejmé, že vytápění je řešeno jako plynové, přičemž svědek vždy měl zájem o kolektor, což považuje za nejekologičtější způsob vytápění. Když se tedy rozhodli pro koupi domu a pozemků, tak svědek vyslovil požadavek na změnu vytápění, kdy nejpozději ke dni [datum] již tento záměr byl zřejmý, neboť byla podána žádost o změnu stavby před jejím dokončením. Dne [datum] pak dostal návrh kupní ceny od pana [jméno FO], [datum] a [datum] se pak podepisovaly kupní smlouvy. A dne [datum] již byl vydán také souhlas se změnou vytápění. Žádost o povolení stavby garáže podával ing. [tituly před jménem] [jméno FO], kdy svědek nevěděl. Zaplatil mu za to, aby pro něj zpracoval projekt a zařídil stavební povolení.

36. Z další opakované výpovědi svědka ing. [jméno FO] realizované u jednání dne [datum] soud již skutkové zjištění učinit nemohl, neboť výpověď svědka ing. [jméno FO] soud již dále považuje za nevěrohodnou, když svědek je nejen obecným zmocněncem žalobce b) a k žalované má negativní vztah, ale je i zřejmé, že nemovité věci zakupoval (v zastoupení manželky), je na výsledku sporu extrémně zaangažován, což mj. vyplývá i z obsahu jeho podání doručeného soudu dne [datum]. Svědek tvrdil, že projektovou dokumentaci v paré 5 nalezl údajně v rozestavěné stavbě. Dále svědek uvedl, že z kopie 5 projektové dokumentace vyplývá, že o řadech nikdy nevěděl. [jméno FO] mu nejprve převzal k realizaci stavbu terasy, byli na tom domluveni, on jsem mu to psal, on to přijal, bylo to emailem ze dne [datum]. [jméno FO] mu dne [datum] vypracoval, resp. byl spoluautorem smlouvy o dílo, která má přílohu ze dne [datum], kde pan [jméno FO] přesně, rozměrově a cenově definuje stavbu terasy, proto svědka udivilo, že ve věci 29 C soud uzavřel, že [jméno FO] to nechtěl nikdy stavět, neboť věděl, že jsou tam vodovodní řady. [jméno FO] pověřil k vyprojektování věci [tituly před jménem] [jméno FO] a [jméno FO] byl zplnomocněn jeho manželkou k vypracování věci v celém rozsahu přidružených staveb, tedy terasy, plotu i garáže. [jméno FO] se k tomu nepostavil tak, že šel na stavební úřad, neboť by se tam dozvěděl, že na daných místech nemůže žádná stavba stát. Svědek uvedl, že toto je v logickém rozporu s tím, že by v tu dobu měl mít o vodovodních řadech povědomost. [jméno FO] mu poslal dne [datum] email, kde nejsou zakresleny žádné vodovodní řady. [jméno FO] [tituly před jménem] [jméno FO] mu poslal [datum] email, kde je zakreslena jedna trubka, jako podklad, již tam není část C. Ve spise není nikde zjištění o tom, že by tam existovala pouze jedna trubka, ale vždy dvě trubky. Dne [datum] mi [tituly před jménem] [jméno FO] poslal email o tom, že trubka není jedna, ale dvě. [tituly před jménem] [jméno FO] se vyjadřuje k tomu, že kolektor asi nebyl povolen, neboť je nad vodovodními řady, což je nesprávné. Ve stavebním řízení ohledně kolektoru svědek, resp. manželka nebyli účastníkem řízení, současně se tím měnil stavebník z [právnická osoba] na žalobkyni a). Svědek uvedl, že z emailu s [tituly před jménem] [jméno FO] je zřejmé, že až do [datum] o vodovodních řadech nic netušil. Smlouvu o spolupráci a smlouvu o dílo z [datum] manželka podepsala, podepsala ji i společnost [právnická osoba].

37. Z paré 5 projektové dokumentace se podává, že tato je v části C-situace stavby- odlišná od paré 2 a 4, které jsou součástí stavební dokumentace ( u spisu [spisová značka] vč. navazujícího řízení o změně vytápění ze dne [datum] a dalších stavebních úprav), podle které byl staven dům,, dáván územní souhlas vč. podmínek respektování průběhu sítí označených a specifikovaných ve stavením řízení Moravskou vodárenskou, a.s. Nicméně z výpovědi svědka ing. [jméno FO] se podává, že paré 5 neobdržel od žalované či od [právnická osoba]

38. Ze znaleckého posudku č. 09/2023 podaného znaleckým ústavem [adresa] učení technické v Brně, Fakulta stavební soud zjistil následující: znalecký ústav zjistil, že pod předmětnou stavbou se nachází vodovodní řad DN 500 litinový z roku 1955 (viz obrázek 13, obrázek 14, obrázek 15, obrázek 16 znaleckého posudku). Trasa vodovodního řadu byla učena výše popsanou metodou, je ve shodě s trasou, kterou uvádí provozovatel vodovodu. O existenci vodovodního řadu, o jeho trase a o průběhu pod předmětnou Stavbou není z pohledu znaleckého ústavu pochyb. Není pochyb ani o tom, že Vodovodní řad se nachází ve stejné poloze a fyzických parametrech i ve dnech [datum] a [datum]. Ochranné pásmo tohoto řadu zasahuje do půdorysu Stavby, a to plochou 76,4 m2, přičemž plocha půdorysu stavby činí 145 m2. Kolize Stavby s trasou vodovodu a ochranným pásmem je natolik významná (i s ohledem na průměr vedení a stáří), že v případě havarijní události na Vodovodním řadu v místě pod Stavbou, např. porucha s únikem vody, by nebylo možné zajistit opravu Vodovodního řadu a jeho následné zprovoznění. Stáří řadu je ke dni zpracování posudku 68 let, přičemž dolní a horní hranice teoretické životnosti litinových vodovodních potrubí je udávána v rozsahu 60 – 100 let (12). Zjištěná poruchovost řadu je velmi nízká, a to 0,04 pp/km/rok, přičemž do hodnoty 0,2 pp/km/rok hovoříme jako o nízké poruchovosti. Pravděpodobnost vzniku poruchy na základě znalosti stáří řadu a poruchovosti není možné přesněji kvantifikovat, avšak jeví se spíše jako nižší. Z výše uvedeného vyplývá, že předmětná Stavba je v kolizi s trasou Vodovodního řadu a rovněž jeho ochranného pásma. Ochranné pásmo vodovodního řadu pod půdorysem stavby není účinné, nezajišťuje bezprostřední ochranu řadu a jeho provozuschopnost. Trasa Vodovodního řadu byla z technických důvodů (proveditelnost trasování) vyhledána a zaměřena pouze od severní strany Stavby a dále byla extrapolována na základě předpokladu přímého průběhu a znalosti o provedených kopaných sondách č. [hodnota] a 4 v minulosti. Trasa zjištěná v rámci tohoto znaleckého posudku koreluje s informacemi o trase Vodovodního řadu dodané Provozovatelem. Tyto informace korelují a není důvod se domnívat, že by trasa pod Stavbou uhýbala. Jelikož nebyly zjištěny žádné informace, které by dokládaly změnu trasy či jakékoliv úkony rekonstrukce, opravy apod., má se za to, že popsaný stav byl totožný i ve dnech [datum] a [datum]. Zpracovatel posudku si na základě svých znalostí a zkušeností troufá tvrdit, že v případě významné havárie Vodovodního řadu (prasklina s únikem vody) v místě pod Stavbou, by s vysokou pravděpodobností došlo vlivem proudu unikající vody k poškození Stavby (v rozsahu i fatálním) a na druhé straně by nebylo možné skrz existenci Stavby nad místem projevu havárie provést úkony vedoucí k opravě a znovu zprovoznění vodovodního řadu. Stavba jednoznačně ohrožuje spolehlivost dodávky pitné vody Vodovodním řadem vedoucím pod ním, a to významným způsobem, jelikož se jedná o řad větší dimenze (DN 500) a vyššího stáří. Z hlediska provozování veřejných vodovodů je tento stav naprosto neakceptovatelný. V některých případech jsou povolovány výjimky z ochranného pásma, avšak v tomto případě by výjimka nebyla odůvodnitelná. Znalecký ústav učinil následující odpovědi na zadané znalecké úkoly: Pod stavbou č. p. 1356 na p. č. st. 2589 v k. ú. [jméno FO] se nachází litinový vodovodní řad DN 500 v hloubce 3, 1 – 3,5 m pod terénem (střed potrubí). Poloha řadu vzhledem ke Stavbě je patrná z obr. 13 a z přílohy B. Ochranné pásmo vodovodního řadu je vymezeno i s ohledem na průměr a hloubku uložení potrubí, a to 2,5 m na každou stranu od vnějšího líce potrubí. Tím je dána celková šířka ochranného pásma 5,5 m (tloušťka stěny potrubí se zanedbává, u potrubí DN 500 činí obvykle 16 mm). Ochranné pásmo pod stavbou je patrné z obr.

13. Půdorysná plocha stavby činí 145 m2, přičemž plocha ochranného pásma pod stavbou činí 76,4 m2. Není pochyb o tom, že popsaný stav byl totožný i ve dnech [datum] a ke dni [datum]. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem, kdy Stavby se nachází v prostoru vodovodního řadu a v jeho ochranném pásmu. A je tedy ohrožena případnou poruchou tohoto vodovodního řadu, která je vzhledem k životnosti vodovodního řadu vysoce pravděpodobná. A kdy hrozí fatální následky pro Stavbu a zároveň Stavba znemožňuje opravu případné poruchy lze konstatovat následující: 1) Pokud vodovod bude přeložen a stávající vodovod bude zasanován tak, aby nedošlo k jeho zborcení. V tomto případě budou tímto zásahem vady eliminovány a sleva bude nulová. 2) Pokud k přeložení vodovodního řadu nedojde, tak při zjištění výše uvedených skutečností Znalecký ústav konstatuje, že Stavba nacházející se na daném místě je v běžném obchodním styku neobchodovatelná. Slevu pak Znalecký ústav odhaduje na 100 % z ceny zaplacené na pořízení Stavby (až do [datum] nebo do doby, kdy kupující zjistil, že vodovodní řad a jeho ochranné pásmo je v kolizi se Stavbou). Sleva by byla v případě „Rozestavěné stavby“ podle kupní smlouvy 3 066 000 Kč. U jednání dne [datum] zástupci znaleckého ústavu stvrdili závěry znaleckého posudku do protokolu s tím, že na závěrech znaleckého posudku si trvají. Zástupci znaleckého ústavu se přesvědčivým způsobem vypořádali se všemi dotazy účastníků, závěry znaleckého posudku tedy zůstaly nezpochybněny a jsou věrohodné. K dotazu soudu se pak – nad rámec svých zjištění co do vodovodního řadu pod domem žalobců a) a b) z hlediska materiálu – litina, uvedli, že i kdyby teoreticky byl pod domem vodovodní řad z oceli, pak závěr znaleckého posudku by byl stejný, tzn. dům je bezcenný a sleva by byla stejná, běžném obchodním styku by i dům na ocelovém potrubí byl neobchodovatelný.

39. Ze sdělení Moravské vodárenské, a. s. ze dne [datum] včetně polohopisů kopaných sond 1 a 4 a evidenční karty majetku, soud zjistil, že sondy 1 a 4 byly kopány v roce 2019 na pozemcích p. č. 153/279 a 132/120 v k. ú. [jméno FO]. Veškeré podklady k těmto kopaným sondám Moravská vodárenská poskytla znaleckému ústavu VÚT v Brně. Soud z uvedeného sdělení zjistil, že sonda č. [hodnota] byla vykopaná dne [datum] na pozemku p. č. 153/279, kdy hloubka vrchu potrubí byla 2,3 m, sonda č. [hodnota] byla vykopaná [datum] na pozemku p. č. 132/120, kdy hloubka vrchu potrubí byla 2,1 m. Vždy byl vykopán pouze vrch potrubí a vytyčení bylo provedeno přístrojem Vivax vLoc Pro. Vytyčení proběhlo bez metalurgického ukotvení. Sondy byly kopány jen za účelem vyměření průběhu trasy vodovodního potrubí DN500 a materiál tohoto potrubí nebyl ověřován. Pro účely materiálu předmětného vodovodního řadu DN500 – litina – Moravská vodárenská, a. s. vychází z původní evidenční karty z roku 1955, kde je uvedeno „výtl. řád o průměru 500 l“, kde písmenem „l“ byl označován materiál litina.

40. Zdůrazňuje se, že soud provedl veškeré účastníky navržené listinné důkazy, z dalších provedených listinných důkazů skutková tvrzení nečinil.

41. Pro nadbytečnost byl zamítnut výslech znalce [tituly před jménem] [jméno FO] a důkazní návrh žalobce b) v podání ze dne [datum], který jednak nebyl srozumitelný, byl nekonkrétní a tak, jak byl navržen, byl nerealizovatelný. Znalecký posudek znalce [tituly před jménem] [jméno FO] (ze dne 10.12-2017 č. [hodnota]-9/2017) byl v řízení prakticky nepoužitelný (a tudíž výslech znalce by nemohl přinést nápravu), když znalecký posudek se jednak nevěnuje vůbec stavbě hlavní, ale až stavbám vedlejším (jako kupř. terasa), které byly postaveny podstatně později než [datum], kdy byl kupován rozestavěný dům a pozemek, vůbec tento posudek neoceňuje vadu předmětu koupě ke dni [datum] a týká se oceňování vedlejších staveb, které nejsou vůbec předmětem řízení. Znalecký posudek znalce [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum] č. [hodnota]-3-2017 se týkal sice hlavní stavby, nicméně ocenění vady se nevztahovalo k datu [datum], navíc bylo oceněno jako zmařená investice do vedlejších staveb a jako náklad spojený s opravou vad a poruch stavby hlavní, tedy nedocházelo tímto posudkem k vyčíslení slevy na rozestavěném díle ke dni [datum]. S ohledem na zpracovaný znalecký posudek 09/2023 znaleckým ústavem [adresa] učení technické v Brně, Fakulta stavební, s ohledem na míru odbornosti tohoto znaleckého ústavu, již ani nemělo význam zadávat nový znalecký posudek znalci [tituly před jménem] [jméno FO]. Pouze se doplňuje, že v řízení byl nepoužitelný i znalecký posudek znalce [jméno FO], který se týkal zcela jiné, než posuzované problematiky (střešní krytina apod).

42. Dále soud zamítl žalobkyní a) označené důkazy, kdy pokud se jednalo o vyžádání stanoviska majitele a správce sítí o skutečném průběhu sítí, kde sítě skutečně vedou, pak tento důkaz byl nadbytečný a navíc tak, jak byl navržen, tedy formou dotazů (stanovisko) zcela nerealizovatelný, kdy by snad šlo uvažovat, že by takto byly vytyčeny sítě pro účely znaleckého zkoumání, nicméně ani ohledání takto vytyčených sítí soudem v terénu by nemělo žádný smysl, neboť soud nedisponuje odbornými znalostmi a není mu známo co takové značky v terénu fakticky znamenají (kupř. co do hloubky, směru vedení apod.). Vyžádání odborného stanoviska, zda stavba sesedá, nemělo význam, a i kdyby bylo vyžádáno, opět by to nijak nenahradilo znalecké zkoumání. Pouze se doplňuje, že ve věci byl zpracován znalecký posudek znaleckého ústavu [adresa] učení technické v Brně, Fakulta stavební, v rámci, kterého došlo k vytýčení skutečného průběhu sítí, a to i za součinnosti správce vodovodních sítí – Moravské vodárenské a. s., kdy i tento správce provedl své vytýčení sítí, které bylo ve shodě se zaměřením sítí provedených znalecký ústavem. Pro nadbytečnost byl zamítnut výslech pověřené osoby z Magistrátu města Olomouce, a to [tituly před jménem] Černé, aby objasnila, zda stavba má či nemá vadu, když pověřená osoba Magistrátu města Olomouce se jen stěží může relevantně vyjádřit k právní otázce, která je předmětem tohoto řízení a rovněž pak zcela nehospodárný, s ohledem na právní hodnocení věci a další realizované důkazy, by byl opětovný výslech paní [jméno FO] k tomu, kdy fakticky předala dokumentaci skutečného stavu při prodeji rozestavěné stavby. Kdy jednak manžel žalobkyně již krátce po podpisu odeslal email [jméno FO], kde poukázal na nekompletnost dokumentace, kterou si převzala žalobkyně při podpisu smlouvy, dále je zřejmé, a to ze zprávy Hypoteční banky, a.s., že žalobci disponovali příslušnou dokumentací nejpozději [datum], nehledě k tomu, že k otázce včasnosti reklamace se již závazně vyjádřil odvolací soud. Navíc se zdůrazňuje, že výslech této osoby byl rozsáhle realizován, jak v tomto řízení, tak v řízení [spisová značka], a výslechy této osoby byly již komplexní a obsahově vyčerpávající. Dále soud neprovedl pro nadbytečnost opětovný výslech svědka [tituly před jménem] [jméno FO], který jednak již podrobně vypovídal a zejména z povahy věci je zřejmé, že tento se v jednací síni jen těžko může vyjádřit k tomu, kudy přesně vedou vodovodní řady, když toto zjištění je třeba případně činit znalecky v terénu, k čemuž byl soudem zpracován znalecký posudek č. 09/2023 znalecký ústavem [adresa] učení technické v Brně, Fakulta Stavební. Dále soud považoval za nadbytečné činit důkaz geometrickým zaměřením stavby, zda leží v ochranném pásmu, když by se jednalo o duplicitní činnost k soudem zrealizovanému znaleckému posudku č. 09/2023 znaleckého ústavu [adresa] učení technické v Brně, Fakulta Stavební.

43. Z výše provedených důkazů soud zjistil následující skutkový stav:

44. Žalobkyně jako kupující uzavřela se žalovanou jako prodávající písemnou kupní smlouvu, jejímž předmětem byl prodej rozestavěné stavby na pozemku parc. č. 153/10 v kat. území [jméno FO] za sjednanou kupní cenu 3 066 000 Kč. Součástí kupní smlouvy je i ujednání o době a způsobu zaplacení kupní ceny. V bodě V. kupní smlouvy je pak ve třetím odstavci výslovně uvedeno, že „součástí převodu bude rovněž protokolární předání a převzetí projektové dokumentace vztahující se k předmětu převodu, včetně doposud provedených revizí a všech písemností týkajících se správních řízení v souvislosti se stavebním řízením.“ Podpisy stran kupní smlouvy jsou ověřeny advokátem, který tuto smlouvu ověřoval. Dle žalobců nyní již dokončená stavba rodinného domu je postavena v ochranném pásmu vodovodního řadu. Žalobci svůj žalobní nárok postavili na tvrzení, že jim nebyla v rozporu s kupní smlouvou předána veškerá projektová dokumentace, konkrétně pak jí žalovaná nepředala tu část, ve které bylo omezení týkající se omezení v důsledku ochranného pásma vodovodů. Žalobci tak žádají po žalované z titulu odpovědnosti z vad prodané věci slevu ve výši 2 000 000 Kč, když mají za to, že tato sleva odpovídá snížení hodnoty rodinného domu vzhledem k již existujícím omezením vlastnického práva žalobců. Žalobkyně dále jako kupující uzavřela s [právnická osoba] jako prodávající dne [datum] kupní smlouvu, jejímž předmětem byl pozemek p. č. 153/281 o výměře 708 m, nacházející se v k. ú. [jméno FO], obec [adresa], zapsaný v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště [adresa] na LV č. [hodnota], a to za kupní cenu 1 770 000 Kč. Žalobkyně dále uzavřela s [právnická osoba] dne [datum] kupní smlouvu, jejímž předmětem byl pozemek p. č. 153/286 o výměře 500 m, nacházející se v k. ú. [jméno FO], obec [adresa], zapsaný v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště [adresa] na LV č. [hodnota], a to za kupní cenu 1 250 000 Kč. Dle obsahu všech těchto smluv prodávající prohlašuje mimo jiné, že ve vztahu k převáděným nemovitostem neprobíhá žádné soudní, správní, exekuční či jiné obdobné řízení, a dále, že na předmětu převodu neváznou žádné dluhy, zástavní práva, věcná práva, předkupní práva či právo nájmu, žádná třetí osoba nevznesla k předmětu převodu jakýkoliv nárok, v jehož důsledku by mohlo dojít k omezení práva prodávajícího či kupující. Pro případ, že by bylo některé z těchto prohlášení nepravdivé, má kupující právo od kupní smlouvy odstoupit a má právo na vrácení kupní ceny, případně i na náhradu vzniklé škody. Obsahem smluv je uvedeno, že prodávající prohlašuje, že seznámil kupující se stavem předmětu převodu, v případě rozestavěné stavby-že kupující prohlašuje, že je mu znám současný stav předmětu převodu, v případě pozemků-a že jí byly označeny viditelné vady předmětu převodu, pokud jsou prodávajícímu známy. Kupující tedy prohlašuje, že je jí znám současný stav předmětu převodu. V době uzavření shora označených kupních smluv přes všechny označené pozemky vedl, a nadále vede, hlavní vodovodní řad OC DN 500 mm a LT DN 500 mm, který je ve správě Moravské vodárenské a.s. a tato skutečnost vyplývá mimo jiné z vyjádření společnosti Moravská vodárenská, a. s. k dokumentaci pro územní řízení ze dne [datum], jakož i ze stavebního spisu MMOL, odboru stavebního, oddělení pozemních staveb, sp. zn. S-SMOL/102925/2018/OS, týkajícího se novostavby RD žalobkyně, která současně s uzavřením kupní smlouvy ze dne [datum] na pozemek téhož dne podepsala kupní smlouvu na rozestavěnou stavbu na pozemku p. č. 153/10 v k. ú. [jméno FO], obec [adresa], a to se společností [právnická osoba], se sídlem [adresa]. Vedení vodovodních řadů OC DN 500 mm a LT DN 500 mm není ošetřeno žádnou služebností (věcným břemenem), není uvedeno ve výpisech z katastru nemovitostí vztahujících se k předmětným pozemkům žalobců. [právnická osoba] dokumentaci se situací stavby, části C, kde se nachází situační výkres vyhotovený v květnu 2013, je zřejmé, že již v tomto výkresu je zakresleno vedení vodovodního řadu OC 500 zeleně a LT 500 červeně, a to ve vztahu k situaci novostavby RD na p. č. 153/281 v k. ú. [jméno FO]. Tato situace umístění rodinného domu na pozemku p. č. 153/281 byla navržena [jméno FO] pro [právnická osoba], a to v květnu 2013. Situace obsahuje zakreslení inženýrských sítí směrem před dům a v komunikaci. Formulář ohlášení stavby ze dne [datum] byl podán u MMOl dne [datum], přičemž se týká novostavby RD na pozemku p. č. 153/281 v k. ú. [jméno FO], [adresa], kde stavebníkem je spol. [právnická osoba], zastoupená jednatelem [jméno FO], za kterého jedná [jméno FO]. Změna stavby před dokončením se týká změny zdroje vytápění z původního plynového kotle na tepelné čerpadlo země – voda, jakož i změny stavebníka z původního [právnická osoba] na nového stavebníka – společnost [právnická osoba] Plánované dokončení stavby bylo stanoveno na [datum]. S ohlášenou změnou stavby před dokončením pak dne [datum] vydal MMOL, odbor stavební, oddělení pozemních staveb, svůj souhlas. Podáním ze dne [datum] žalobkyně a) sdělila žalované, že v kupní smlouvě ze dne [datum] byla ujištěna o tom, že předmět převodu je převáděn bez jakýchkoliv práv třetích osob, avšak postupem času zjistila, že přes pozemky vede hlavní vodovodní řad, a to dvakrát. Tato skutečnost vede podle žalobkyně a) ke značnému znehodnocení pozemků a vzhledem k ochrannému pásmu vodovodního řadu působí žalobkyni a) značné problémy při uplatňování jejího vlastnického práva k pozemkům. Dále je zde konstatováno, že žalobkyně a) byla žalovanou uvedena v omyl, když žalovaná o vodovodním řadu věděla, což vyplývá ze stavební dokumentace a z dříve proběhlého stavebního řízení. Rozestavěná stavba podle žalobkyně a) neměla hodnotu odpovídající kupní ceně ve výši 3 066 000 Kč, a proto tímto přípisem žalobkyně a) žalovanou vyzvala k vrácení části kupní ceny celkem ve výši 2 000 000 Kč, tedy z titulu kupní smlouvy ze dne [datum]. Tato zásilka byla odeslána dne [datum] a žalované byla doručena. Žalovaná požadovanou částku neuhradila. Žalobkyně a) (stejně tak jako žalobce b)) od předmětné kupní smlouvy ze dne [datum] neodstoupila. Ze znaleckého posudku č. 09/2023 podaného znaleckým ústavem [adresa] učení technické v Brně, Fakulta stavební soud zjistil následující: znalecký ústav zjistil, že pod předmětnou stavbou se nachází vodovodní řad DN 500 litinový z roku 1955 (viz obrázek 13, obrázek 14, obrázek 15, obrázek 16 znaleckého posudku). Trasa vodovodního řadu byla učena výše popsanou metodou, je ve shodě s trasou, kterou uvádí provozovatel vodovodu. O existenci vodovodního řadu, o jeho trase a o průběhu pod předmětnou Stavbou není z pohledu znaleckého ústavu pochyb. Není pochyb ani o tom, že Vodovodní řad se nachází ve stejné poloze a fyzických parametrech i ve dnech [datum] a [datum]. Ochranné pásmo tohoto řadu zasahuje do půdorysu Stavby, a to plochou 76,4 m2, přičemž plocha půdorysu stavby činí 145 m2. Kolize Stavby s trasou vodovodu a ochranným pásmem je natolik významná (i s ohledem na průměr vedení a stáří), že v případě havarijní události na Vodovodním řadu v místě pod Stavbou, např. porucha s únikem vody, by nebylo možné zajistit opravu Vodovodního řadu a jeho následné zprovoznění. Stáří řadu je ke dni zpracování posudku 68 let, přičemž dolní a horní hranice teoretické životnosti litinových vodovodních potrubí je udávána v rozsahu 60 – 100 let (12). Zjištěná poruchovost řadu je velmi nízká, a to 0,04 pp/km/rok, přičemž do hodnoty 0,2 pp/km/rok hovoříme jako o nízké poruchovosti. Pravděpodobnost vzniku poruchy na základě znalosti stáří řadu a poruchovosti není možné přesněji kvantifikovat, avšak jeví se spíše jako nižší. Z výše uvedeného vyplývá, že předmětná Stavba je v kolizi s trasou Vodovodního řadu a rovněž jeho ochranného pásma. Ochranné pásmo vodovodního řadu pod půdorysem stavby není účinné, nezajišťuje bezprostřední ochranu řadu a jeho provozuschopnost. Trasa Vodovodního řadu byla z technických důvodů (proveditelnost trasování) vyhledána a zaměřena pouze od severní strany Stavby a dále byla extrapolována na základě předpokladu přímého průběhu a znalosti o provedených kopaných sondách č. [hodnota] a 4 v minulosti. Trasa zjištěná v rámci tohoto znaleckého posudku koreluje s informacemi o trase Vodovodního řadu dodané Provozovatelem. Tyto informace korelují a není důvod se domnívat, že by trasa pod Stavbou uhýbala. Jelikož nebyly zjištěny žádné informace, které by dokládaly změnu trasy či jakékoliv úkony rekonstrukce, opravy apod., má se za to, že popsaný stav byl totožný i ve dnech [datum] a [datum]. Zpracovatel posudku si na základě svých znalostí a zkušeností troufá tvrdit, že v případě významné havárie Vodovodního řadu (prasklina s únikem vody) v místě pod Stavbou, by s vysokou pravděpodobností došlo vlivem proudu unikající vody k poškození Stavby (v rozsahu i fatálním) a na druhé straně by nebylo možné skrz existenci Stavby nad místem projevu havárie provést úkony vedoucí k opravě a znovu zprovoznění vodovodního řadu. Stavba jednoznačně ohrožuje spolehlivost dodávky pitné vody Vodovodním řadem vedoucím pod ním, a to významným způsobem, jelikož se jedná o řad větší dimenze (DN 500) a vyššího stáří. Z hlediska provozování veřejných vodovodů je tento stav naprosto neakceptovatelný. V některých případech jsou povolovány výjimky z ochranného pásma, avšak v tomto případě by výjimka nebyla odůvodnitelná. Znalecký ústav učinil následující odpovědi na zadané znalecké úkoly: Pod stavbou č. p. 1356 na p. č. st. 2589 v k. ú. [jméno FO] se nachází litinový vodovodní řad DN 500 v hloubce 3, 1 – 3,5 m pod terénem (střed potrubí). Poloha řadu vzhledem ke Stavbě je patrná z obr. 13 a z přílohy B. Ochranné pásmo vodovodního řadu je vymezeno i s ohledem na průměr a hloubku uložení potrubí, a to 2,5 m na každou stranu od vnějšího líce potrubí. Tím je dána celková šířka ochranného pásma 5,5 m (tloušťka stěny potrubí se zanedbává, u potrubí DN 500 činí obvykle 16 mm). Ochranné pásmo pod stavbou je patrné z obr.

13. Půdorysná plocha stavby činí 145 m2, přičemž plocha ochranného pásma pod stavbou činí 76,4 m2. Není pochyb o tom, že popsaný stav byl totožný i ve dnech [datum] a ke dni [datum]. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem, kdy Stavby se nachází v prostoru vodovodního řadu a v jeho ochranném pásmu. A je tedy ohrožena případnou poruchou tohoto vodovodního řadu, která je vzhledem k životnosti vodovodního řadu vysoce pravděpodobná. A kdy hrozí fatální následky pro Stavbu a zároveň Stavba znemožňuje opravu případné poruchy lze konstatovat následující: 1) Pokud vodovod bude přeložen a stávající vodovod bude zasanován tak, aby nedošlo k jeho zborcení. V tomto případě budou tímto zásahem vady eliminovány a sleva bude nulová. 2) Pokud k přeložení vodovodního řadu nedojde, tak při zjištění výše uvedených skutečností Znalecký ústav konstatuje, že Stavba nacházející se na daném místě je v běžném obchodním styku neobchodovatelná. Slevu pak Znalecký ústav odhaduje na 100 % z ceny zaplacené na pořízení Stavby (až do [datum] nebo do doby, kdy kupující zjistil, že vodovodní řad a jeho ochranné pásmo je v kolizi se Stavbou). Sleva by byla v případě „Rozestavěné stavby“ podle kupní smlouvy 3 066 000 Kč. U jednání dne [datum] zástupci znaleckého ústavu stvrdili závěry znaleckého posudku do protokolu s tím, že na závěrech znaleckého posudku si trvají. Zástupci znaleckého ústavu se přesvědčivým způsobem vypořádali se všemi dotazy účastníků, závěry znaleckého posudku tedy zůstaly nezpochybněny a jsou věrohodné. K dotazu soudu se pak – nad rámec svých zjištění co do vodovodního řadu pod domem žalobců a) a b) z hlediska materiálu – litina, uvedli, že i kdyby teoreticky byl pod domem vodovodní řad z oceli, pak závěr znaleckého posudku by byl stejný, tzn. dům je bezcenný a sleva by byla stejná, běžném obchodním styku by i dům na ocelovém potrubí byl neobchodovatelný.

45. Ze sdělení Moravské vodárenské, a. s. ze dne [datum] včetně polohopisů kopaných sond 1 a 4 a evidenční karty majetku, soud zjistil, že sondy 1 a 4 byly kopány v roce 2019 na pozemcích p. č. 153/279 a 132/120 v k. ú. [jméno FO]. Veškeré podklady k těmto kopaným sondám Moravská vodárenská poskytla znaleckému ústavu VÚT v Brně. Soud z uvedeného sdělení zjistil, že sonda č. [hodnota] byla vykopaná dne [datum] na pozemku p. č. 153/279, kdy hloubka vrchu potrubí byla 2,3 m, sonda č. [hodnota] byla vykopaná [datum] na pozemku p. č. 132/120, kdy hloubka vrchu potrubí byla 2,1 m. Vždy byl vykopán pouze vrch potrubí a vytyčení bylo provedeno přístrojem Vivax vLoc Pro. Vytyčení proběhlo bez metalurgického ukotvení. Sondy byly kopány jen za účelem vyměření průběhu trasy vodovodního potrubí DN500 a materiál tohoto potrubí nebyl ověřován. Pro účely materiálu předmětného vodovodního řadu DN500 – litina – Moravská vodárenská, a. s. vychází z původní evidenční karty z roku 1955, kde je uvedeno „výtl. řád o průměru 500 l“, kde písmenem „l“ byl označován materiál litina.

46. Podle ust. § 2079 odst. 1 občanského zákoníku se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

47. Podle ust. § 2112 odst. 1 občanského zákoníku, neoznámí-li kupující vadu bez zbytečného odkladu poté, co ji mohl při včasné prohlídce a dostatečné péči zjistit, soud mu právo z vadného plnění nepřizná. Jedná-li se o skrytou vadu, platí totéž, nebyla-li vada oznámena bez zbytečného odkladu poté, co ji kupující mohl při dostatečné péči zjistit, nejpozději však do dvou let od odevzdání věci.

48. Podle ust. § 2112 odst. 2 občanského zákoníku, k účinkům podle odstavce 1 soud přihlédne jen k námitce prodávajícího, že vada nebyla včas oznámena. Prodávající však nemá právo na námitku, je-li vada důsledkem skutečnosti, o které prodávající v době odevzdání věci věděl nebo musel vědět.

49. Podle ust. § 2103 občanského zákoníku, kupující nemá právo z vadného plnění, jedná-li se o vadu, kterou musel s vynaložením obvyklé pozornosti poznat již při uzavření smlouvy. To neplatí, ujistil-li ho prodávající výslovně, že věc je bez vad, anebo, zastřel-li vadu lstivě.

50. Podle § 2158 odst. 1 občanského zákoníku je-li prodávajícím podnikatel, platí pro prodej při jeho podnikatelské činnosti kromě obecných ustanovení o kupní smlouvě i ustanovení tohoto pododdílu, ledaže je kupujícím také podnikatel a při uzavření smlouvy je z okolností zřejmé, že se koupě týká také jeho podnikatelské činnosti.

51. Podle § 2169 odst. 3 občanského zákoníku neodstoupí-li kupující od smlouvy nebo neuplatní-li právo na dodání nové věci bez vad, na výměnu její součástí nebo opravu věci, může požadovat přiměřenou slevu. Kupující má právo na přiměřenou slevu i v případě, že mu prodávající nemůže dodat novou věc bez vad, vyměnit její součást nebo věc opravit, jakož i v případě, že prodávající nezjedná nápravu v přiměřené době nebo že by zjednání nápravy spotřebiteli působilo značné obtíže.

52. Podle § 2170 občanského zákoníku právo z vadného plnění kupujícímu nenáleží, pokud kupující před převzetím věci věděl, že věc má vadu, anebo pokud kupující vadu sám způsobil.

53. Po provedeném dokazování, s přihlédnutím ke shora uvedeným zákonným ustanovením, dospěl soud k závěru, že žaloba žalobců je v celém rozsahu důvodná, a proto jí vyhověl.

54. Předně soud odkazuje na usnesení Krajského soudu v [adresa] - pobočka v Olomouci ze dne [datum], č. j. [spisová značka] v rámci kterého bylo jednoznačně vyloženo, že žalobkyně reklamovala případnou vadu včas, tedy ve lhůtě 5 roků od nabytí vlastnického práva a současně bylo vyloženo, že žalovaná ani nemůže účinně namítat opožděnost oznámení vad i v případě aplikace § 2112 odst. 1 věta druhá o. z. Krajský soud okresnímu soudu uložil, že se má zabývat, zda předmět kupní smlouvy (rozestavěná stavba) skutečně vykazoval vadu (skrytou), kterou žalobci vytýkají, a zda tato vada zakládá právo na slevu v požadované výši.

55. Dále soud odkazuje na usnesení Krajského soudu v [adresa]-pobočka v Olomouci ze dne [datum] č.j.[spisová značka], v rámci kterého bylo jednoznačně vyloženo, že je existence vodovodních řadů, resp. ochranných pásem těchto řadů, nepochybně vadou stavby, a to jak právní, tak faktickou.

56. Dále soud odkazuje na usnesení Krajského soudu v [adresa] – pobočka v Olomouci ze dne [datum] č. j. [spisová značka], v rámci kterého krajský soud uvedl následující: V daném případě se jedná o smlouvu spotřebitelskou, kdy na straně jedné stojí podnikatel ([právnická osoba]) a na straně druhé žalobkyně jako nepodnikající osoba. V takovém případě je třeba aplikovat ustanovení § 2158 a následující o. z. o prodeji zboží v obchodě (srov. rozhodnutí NS ČR ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Přiměřeně je tak třeba aplikovat i ustanovení § 2170 o. z., dle něhož právo z vadného plnění kupujícímu nenáleží, pokud kupující před převzetím věci věděl, že věc má vadu, nebo pokud kupující vadu sám způsobil (§ 2131 o. z.). Ustanovení o prodeji zboží v obchodě v § 2170 o. z. tak spojuje absenci práva z vad toliko s prokázanou vědomostí o konkrétní vadě, nikoliv i s možností se s ní seznámit. Za rozhodný je třeba v případě nemovité věci považovat okamžik uzavření smlouvy. Krajský soud uvedl, že je současně třeba si ujasnit, jaké vady žalobci (mimo jiné) v řízení uplatňují. Žalobci tvrdili, že v době prodeje předmět převodu (rozestavěná stavba) vykazoval vady spočívající ve skutečnosti, že se stavba nachází v ochranném pásmu vodovodního řadu. Žalobci současně tvrdí, že řady nebyly řádně vytyčeny a stavba byla vadně umístěna v ochranném pásmu. Je tak zřejmé, že takové vady nebyly zjistitelné ani z projektové dokumentace, ani na katastru nemovitostí. Z nabývacího titulu právního předchůdce žalobců na pozemek společnosti [právnická osoba], resp. z úplné projektové dokumentace mohlo být zjistitelné, že přes pozemek vedou nějaké vodovodní řady, nebylo však v žádném daném případě zjistitelné, že rozestavěná stavba byla (v rozporu s dokumentací) umístěna v ochranném pásmu vodovodního řadu. Nemohlo být ani zjistitelné, že rozestavěná stavba je ohrožena, případně narušena vodovodním řadem. V případě těchto tvrzených vad je tak již z povahy věci vyloučeno, aby byly tyto vady zjištěny způsobem, který uvádí okresní soud. Vodovodní řady jsou umístěny pod zemí, nemohly být zjištěny ani při prohlídce nemovitosti před prodejem, ať už by byla jakkoliv důkladná, tyto tvrzené vady tak v žádném případě nelze označit jako tzv. vady zřejmé (na které míří ustanovení § 2103 o. z.). Nelze tak dovodit, že by o vadách ve smyslu ustanovení § 2170 o. z. žalobkyně a) v době uzavření smlouvy (případně při předání nemovitosti) věděla nebo snad musela vědět. Ani v případě aplikace § 2103 o. z. by však s ohledem na shora uvedené nebylo možno dovodit, že žalobci nemají práva z vadného plnění, neboť s ohledem na charakter uplatňovaných vad se nejedná o vady, které by musela žalobkyně a) při vynaložení obvyklé pozornosti poznat. Že se zde nejedná o vady zřejmé je zjevné nakonec i z toho, že ani v této fázi soudního sporu není dosud jisté, zda předmět koupě vytýkané vady vykazoval. V tomto se jedná i o situaci odlišnou od věci vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. [spisová značka], neboť tam se jednalo o slevu z kupní ceny pozemku, kde podstatná byla sama přítomnost vodovodních řadů, která měla být vadou pozemku (tato vyplývá z dokumentace a z nabývacího titulu k pozemku právního předchůdce), nikoli faktické umístění stavby v ochranném pásmu a vliv řadů na stavbu. Krajský soud uvedl, že vada ve smyslu § 2103 o. z. musí být zjistitelná buď přímo při prohlídce nemovitosti, nebo z dokladů, které má kupující prokazatelně k dispozici. Není možné za vady ve smyslu ustanovení § 2103 o. z považovat takové, po kterých by musel kupující pátrat. Z dokazování nijak nevyplývá a okresní soud to ani výslovně netvrdí, že by žalobkyně měla při uzavření smlouvy dokumenty, z nichž by vyplývaly uplatňované vady (nebylo prokázáno předání úplné projektové dokumentace dle smlouvy a uplatňované vady z povahy věci z projektové dokumentace nadto ani nevyplývají, jak shora uvedeno). K čl. V. kupní smlouvy ze dne [datum] je možno uvést, že tento neobsahuje ujištění, že rozestavěná stavba je bez vad, to však nemá podstatný vliv na posouzení věci, neboť není důvod zabývat se aplikací § 2103 věta druhá o. z., když soud neshledává podmínky ani pro aplikaci § 2103 věta prvá o. z. Krajský soud uvedl, že má za to, že vytýkané vady, že se rozestavěná stavba nachází v ochranném pásmu vodovodního řadu, respektive že vodovodní řad nějakým způsobem ohrožuje či poškodil stavbu, jsou vadami skrytými a nelze tak žalobcům odepřít práva z vadného plnění s poukazem na to, že se jedná o vady, za které prodávající neodpovídá dle § 2170 o. z. Nebylo by možno toto právo odepřít ani dle ustanovení § 2103 o. z. Aplikace § 2170 o. z. pak není nijak v rozporu s aplikací § 2129 odst. 2 o. z., když každé ustanovení řeší jinou problematiku. V ustanovení § 2129 odst. 2 o. z. je upravena lhůta pro vytknutí skrytých vad a v § 2170 o. z. vyloučení práva z vad s ohledem na znalost vady. Poukazovaná dvouletá doba v § 2165 o. z. je dobou zákonné povinnosti z vadného plnění, ustanovení § 2129 odst. 2 o. z. se týká lhůty pro oznámení vad (v době rozhodné dle § 2100 o. z.) a je speciální pro koupi nemovitých věcí, aplikaci § 2129 odst. 2 o. z. tak uvedené ustanovení nijak nebrání.

57. Žalobci učinili předmětem žaloby částku 2 000 000 Kč, a to z titulu slevy z kupní ceny, když koupená věc má vady. Tvrdili a prokázali, že žalobkyně a) jako kupující a žalovaná jako prodávající uzavřeli dne [datum] písemnou kupní smlouvy, jejímž předmětem byl prodej rozestavěné stavby rodinného domu na pozemku parc. č. 153/10 v kat. území [jméno FO] za sjednanou kupní cenu 3 066 000 Kč. K deklarované kupní ceně žalobci tvrdili, že tato neodpovídá žalobkyní a) skutečně zaplacené kupní ceně, která byla vyšší, tato skutečnost však není pro rozhodnutí v této věci podstatná. Důvodem pro podání žaloby je pak dle žalobců skutečnost, že žalovaná jim záměrně zatajila fakt, že tím, že na pozemku přiléhajícím k rodinnému domu vede vodovodní potrubí a nemovitosti se nachází v ochranném pásmu vodovodů je omezováno jejich vlastnické právo právy třetích osob- Moravské vodárenské a. s. a žalovaná jim má z titulu těchto vad zaplatit slevu z kupní smlouvy ve výši 2 000 000 Kč. Konkrétně například žalobci nemohou svůj majetek oplotit jakýmkoliv oplocením, ale pouze takovým, které schválí Moravská vodárenská a. s., dále na pozemku nemohou být vysazovány stromy, hrozí také havárie starého vodovodního potrubí a tím poškození majetku žalobců. Celá tato situace dle žalobců snižuje hodnotu rodinného domu. Ve všech záležitostech (s výjimkou uzavírání smluv) zastupoval žalobkyni a) její manžel [tituly před jménem] [jméno FO] na základě plné moci, který tuto skutečnost potvrdil opakovaně ve své svědecké výpovědi.

58. S ohledem na skutková tvrzení žalobkyně a), se soud v tomto řízení zabýval v prvé řadě skutečností, zda na předmětných nemovitostech vázne žalobci tvrzená vada, tedy, že přes pozemky žalobců vedou vodovodní řady OC DN 500 mm a LT DN 500 mm, a v návaznosti na to pak, zda byla tato vada žalobkyní a) žalované vytknuta řádně a včas, tedy žalobkyní a) zvolený nárok z vadného plnění byl uplatněn řádně a včas. Tato skutečnost byla vyřešena na usnesením Krajského soudu v [adresa] - pobočka v Olomouci ze dne [datum], č. j. [spisová značka] v rámci kterého bylo jednoznačně vyloženo, že žalobkyně a) reklamovala případnou vadu včas, tedy ve lhůtě 5 roků od nabytí vlastnického práva a současně bylo vyloženo, že žalovaná ani nemůže účinně namítat opožděnost oznámení vad i v případě aplikace § 2112 odst. 1 věta druhá o. z. Usnesením Krajského soudu v [adresa] – pobočka v Olomouci ze dne [datum] č. j. [spisová značka] jednoznačně vyloženo, že je existence vodovodních řadů, resp. ochranných pásem těchto řadů, nepochybně vadou stavby, a to jak právní, tak faktickou. Konečně bylo usnesením Krajského soudu v [adresa] – pobočka v Olomouci ze dne [datum] č. j. [spisová značka] jednoznačně vyloženo následující: V daném případě se jedná o smlouvu spotřebitelskou, kdy na straně jedné stojí podnikatel ([právnická osoba]) a na straně druhé žalobkyně jako nepodnikající osoba. V takovém případě je třeba aplikovat ustanovení § 2158 a následující o. z. o prodeji zboží v obchodě (srov. rozhodnutí NS ČR ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Přiměřeně je tak třeba aplikovat i ustanovení § 2170 o. z., dle něhož právo z vadného plnění kupujícímu nenáleží, pokud kupující před převzetím věci věděl, že věc má vadu, nebo pokud kupující vadu sám způsobil (§ 2131 o. z.). Ustanovení o prodeji zboží v obchodě v § 2170 o. z. tak spojuje absenci práva z vad toliko s prokázanou vědomostí o konkrétní vadě, nikoliv i s možností se s ní seznámit. Za rozhodný je třeba v případě nemovité věci považovat okamžik uzavření smlouvy. Krajský soud uvedl, že je současně třeba si ujasnit, jaké vady žalobci (mimo jiné) v řízení uplatňují. Žalobci tvrdili, že v době prodeje předmět převodu (rozestavěná stavba) vykazoval vady spočívající ve skutečnosti, že se stavba nachází v ochranném pásmu vodovodního řadu. Žalobci současně tvrdí, že řady nebyly řádně vytyčeny a stavba byla vadně umístěna v ochranném pásmu. Je tak zřejmé, že takové vady nebyly zjistitelné ani z projektové dokumentace, ani na katastru nemovitostí. Z nabývacího titulu právního předchůdce žalobců na pozemek společnosti [právnická osoba], resp. z úplné projektové dokumentace mohlo být zjistitelné, že přes pozemek vedou nějaké vodovodní řady, nebylo však v žádném daném případě zjistitelné, že rozestavěná stavba byla (v rozporu s dokumentací) umístěna v ochranném pásmu vodovodního řadu. Nemohlo být ani zjistitelné, že rozestavěná stavba je ohrožena, případně narušena vodovodním řadem. V případě těchto tvrzených vad je tak již z povahy věci vyloučeno, aby byly tyto vady zjištěny způsobem, který uvádí okresní soud. Vodovodní řady jsou umístěny pod zemí, nemohly být zjištěny ani při prohlídce nemovitosti před prodejem, ať už by byla jakkoliv důkladná, tyto tvrzené vady tak v žádném případě nelze označit jako tzv. vady zřejmé (na které míří ustanovení § 2103 o. z.). Nelze tak dovodit, že by o vadách ve smyslu ustanovení § 2170 o. z. žalobkyně a) v době uzavření smlouvy (případně při předání nemovitosti) věděla nebo snad musela vědět. Ani v případě aplikace § 2103 o. z. by však s ohledem na shora uvedené nebylo možno dovodit, že žalobci nemají práva z vadného plnění, neboť s ohledem na charakter uplatňovaných vad se nejedná o vady, které by musela žalobkyně a) při vynaložení obvyklé pozornosti poznat. Že se zde nejedná o vady zřejmé je zjevné nakonec i z toho, že ani v této fázi soudního sporu není dosud jisté, zda předmět koupě vytýkané vady vykazoval. V tomto se jedná i o situaci odlišnou od věci vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. [spisová značka], neboť tam se jednalo o slevu z kupní ceny pozemku, kde podstatná byla sama přítomnost vodovodních řadů, která měla být vadou pozemku (tato vyplývá z dokumentace a z nabývacího titulu k pozemku právního předchůdce), nikoli faktické umístění stavby v ochranném pásmu a vliv řadů na stavbu. Krajský soud uvedl, že vada ve smyslu § 2103 o. z. musí být zjistitelná buď přímo při prohlídce nemovitosti, nebo z dokladů, které má kupující prokazatelně k dispozici. Není možné za vady ve smyslu ustanovení § 2103 o. z považovat takové, po kterých by musel kupující pátrat. Z dokazování nijak nevyplývá a okresní soud to ani výslovně netvrdí, že by žalobkyně měla při uzavření smlouvy dokumenty, z nichž by vyplývaly uplatňované vady (nebylo prokázáno předání úplné projektové dokumentace dle smlouvy a uplatňované vady z povahy věci z projektové dokumentace nadto ani nevyplývají, jak shora uvedeno). K čl. V. kupní smlouvy ze dne [datum] je možno uvést, že tento neobsahuje ujištění, že rozestavěná stavba je bez vad, to však nemá podstatný vliv na posouzení věci, neboť není důvod zabývat se aplikací § 2103 věta druhá o. z., když soud neshledává podmínky ani pro aplikaci § 2103 věta prvá o. z. Krajský soud uvedl, že má za to, že vytýkané vady, že se rozestavěná stavba nachází v ochranném pásmu vodovodního řadu, respektive že vodovodní řad nějakým způsobem ohrožuje či poškodil stavbu, jsou vadami skrytými a nelze tak žalobcům odepřít práva z vadného plnění s poukazem na to, že se jedná o vady, za které prodávající neodpovídá dle § 2170 o. z. Nebylo by možno toto právo odepřít ani dle ustanovení § 2103 o. z. Aplikace § 2170 o. z. pak není nijak v rozporu s aplikací § 2129 odst. 2 o. z., když každé ustanovení řeší jinou problematiku. V ustanovení § 2129 odst. 2 o. z. je upravena lhůta pro vytknutí skrytých vad a v § 2170 o. z. vyloučení práva z vad s ohledem na znalost vady. Poukazovaná dvouletá doba v § 2165 o. z. je dobou zákonné povinnosti z vadného plnění, ustanovení § 2129 odst. 2 o. z. se týká lhůty pro oznámení vad (v době rozhodné dle § 2100 o. z.) a je speciální pro koupi nemovitých věcí, aplikaci § 2129 odst. 2 o. z. tak uvedené ustanovení nijak nebrání.

59. Shora uvedenými komplexními právními názory krajského soudu na věc, uvedených v kasačních rozhodnutích, je dáno právní hodnocení věci, kdy soud shora uvedené právní názory krajského soudu na tomto místě pro stručnost přejímá a v celém rozsahu na ně odkazuje. Provedeným dokazováním, a to nejen znaleckým posudkem č. 09/2023 vypracovaným znaleckým ústavem [adresa] učení technické v Brně, Fakulta stavební, bylo prokázáno, že předmět koupě – rozestavěná stavba trpěl v době koupě trpěl zásadní faktickou i právní vadou, když rozestavěná stavba, která je předmětem tohoto řízení, byla umístěna na trubce vodovodního řadu o průměru 50 cm, kdy v řízení bylo znalecky prokázáno, že předmětná vodovodní trubka a k tomu vážící se ochranné pásmo 2,5 m na každou stranu (celkem [hodnota] m), vede prakticky pod prostředkem tehdy rozestavěné stavby, když plocha ochranného pásma pod stavbou byla znalecky zjištěna na 76,4 m, což je víc než polovina půdorysné plochy stavby (145 m2). V řízení bylo znalecky znaleckým ústavem zjištěno, že stavba nacházející se na daném místě je v obchodním styku neobchodovatelná, když sleva pak byla znaleckým ústavem vyčíslena na 100 procent z ceny zaplacené na pořízení stavby (až do [datum] nebo do doby, kdy kupující zjistil, že vodovodní řad a jeho ochranné pásmo je v kolizi se stavbou). Sleva pak činí dle znaleckého posudku v případě rozestavěné stavby, podle kupní smlouvy, částku 3 066 000 Kč. Provedená volba nároku z odpovědnosti za vady (sleva věci) je v souladu § 2169 odst. 3 občanského zákoníku. S ohledem na mimořádnou závažnost a její rozsah, pak lze hodnotit slevu žalobkyně za přiměřenou, což bylo ostatně potvrzeno znaleckým dokazováním.

60. Nárok žalobce b) obstojí shodně jako nárok žalobkyně a) ze všech shora uvedených důvodů, když žalobce b) své spoluvlastnické právo nabyl až po uplatnění reklamace (smlouva o postoupení práv ze dne [datum]), kdy postoupit pak lze nepochybně i práva nabytá v důsledku již uplatněného práva z vad (viz blíže [spisová značka]). Hmotně právní postavení, i výsledek sporu, se u žalobce b) nutně odvíjí od právního vyhodnocení jednání žalobkyně a) před, při a po uzavření kupní smlouvy na rozestavěnou stavbu ze dne [datum].

61. Veden shora uvedenými úvahami soud žalobě žalobců a) a b) v celém rozsahu vyhověl.

62. Žalovaná byla v řízení plně procesně neúspěšná, a tudíž je povinna zaplatit státu – České republice na účet Okresního soudu v Olomouci na nákladech řízení státu částku 568 Kč v pariční lhůtě ve smyslu ustanovení § 149 odst. 2 o. s. ř., když se jedná o svědečné, které soud vyplatil na základě usnesení Okresního soudu v Olomouci ze dne [datum] č. j. [spisová značka] svědkyni [tituly před jménem] [jméno FO].

63. Žalovaná byla v řízení plně procesně neúspěšná, a tudíž je povinna zaplatit státu – České republice na účet Okresního soudu v Olomouci na nákladech řízení státu částku, jejíž výše bude stanovena samostatným usnesením, a to ve smyslu ustanovení § 149 odst. 2 o. s. ř., když se jedná o znalečné, které soud přiznal usnesením Okresního soudu v Olomouci ze dne [datum], č. j. [spisová značka] (ve výši 91 490,72 Kč) znaleckému ústavu [adresa] učení technické v Brně, Fakulta stavební. Dále pak náklady řízení státu z titulu znalečného budou tvořeny znalečným za účast zástupců znaleckého ústavu u jednání dne [datum], tyto náklady však nejsou prozatím známy a budou vyúčtovány dodatečně. Z těchto důvodů soud tedy rozhodl toliko co do základu náhrady nákladů řízení státu z titulu znalečného, a to tak, že žalovaná uhradí 100 % posléze stanovené výše nákladů řízení státu z titulu znalečného, která bude stanovena samostatným usnesením.

64. O nákladech řízení žalobce b) bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého má žalobce b) vůči žalované právo na náhradu nákladů řízení, neboť měl ve věci plný procesní úspěch. Žalobce b) byl v řízení zastoupen obecným zmocněncem, a tudíž náklady řízení jsou ve smyslu § 151 odst. 3 o. s. ř. a vyhl. č. 254/2015 Sb. jsou tvořeny 300 Kč za každý úkon žalobce b) či jeho obecného zmocněnce, když v daném případě se jednalo o 24 úkonů (účast u jednání dne [datum], účast u jednání dne [datum], účast u jednání dne [datum], vyjádření na č. l. 172ř), účast u jednání dne [datum], odvolání založené na č. l. 195, 198, 199 a 200, podání na č. l. 211, účast u odvolacího jednání dne [datum], vyjádření č. l. 302, vyjádření č. l. 436, účast u jednání dne [datum], odvolání č. l. 474, vyjádření č. l. 487, účast u odvolacího jednání dne [datum], námitka č. l. 511,vyjádření č. l 595, účast u jednání [datum] přesahující 2 hodiny- 2 úkony, odvolání na č. l. 629, 642-643, vyjádření na č. l. 661, účast u odvolacího jednání dne [datum], námitky na č. l. 822, účast u jednání dne [datum], celkem se tedy jedná o částku 6 900 Kč, a to v pariční lhůtě.

65. O nákladech řízení žalobkyně a) bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého má žalobkyně a) vůči žalované právo na náhradu nákladů řízení, neboť měla ve věci plný procesní úspěch. Náklady řízení žalobkyně a) předně tvoří zaplacení soudní poplatek z žaloby ve výši 100 000 Kč a soudní poplatek z odvolání ve výši 100 000 Kč. Náklady řízení žalobkyně a) tvoří odměna advokáta dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., konkrétně se jedná o 25 úkonů a 2 půl úkony právní pomoci po 16 300 Kč za jeden úkon právní služby. V daném případě se jednalo o následující úkony: příprava a převzetí, podání žaloby, účast u jednání (č. l. 50), vyjádření č. l. 56, účast u jednání (č. l. 102), účast u jednání (č. l. 121), účast u jednání (č. l. 132), účast u jednání (č. l. 150), účast u jednání (č. l. 167), závěrečný návrh (č. l. 172f), účast u jednání (č. l. 172 ch), účast u jednání (č. l. 174), odvolání č. l. 194, doplnění odvolání č. l. 207, účast u jednání odvolacího soudu (č. l. 231), půl úkon – odvolání do procesního rozhodnutí, účast u jednání dne [datum], odvolání č. l. 172, vyjádření č. l. 493, účast u odvolacího jednání č. l. 495, půl úkon odvolání do procesního rozhodnutí č. l. 552, účast u jednání dne [datum] - přesahující 2 hodiny (2 úkony), odvolání (č. l. 633 a 646-648, účast u odvolacího jednání dne [datum], námitky na č. l. 710, účast u jednání dne [datum]. Dále jsou náklady řízení tvořeny náhradou hotových výdajů ve výši 8 100 Kč za 27 úkonů právní služby po 300 Kč a 21 % DPH z těchto částek, tj. 90 699 Kč, když advokát žalobkyně a) je plátcem DPH. Tedy celkem náklady soudního řízení žalobkyně a) činí částku 722 599 Kč. O místu plnění ve výroku V. rozsudku soud rozhodoval dle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůtu k plnění soud stanovil, jakožto obecnou třídenní, a to v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta prvá o. s. ř.

Poučení