69 Co 138/2024 - 1021

Rubrum

Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jaromíra Synka a soudkyň JUDr. Karly Musilové a Mgr. Martiny Telcové ve věci žalobců: a) [Jméno zainteresované osoby 0/0], narozená [Datum narození zainteresované osoby 0/0] bytem [Adresa zainteresované osoby 0/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0] b) [Jméno zainteresované osoby 1/0], narozený [Datum narození zainteresované osoby 1/0] bytem [Adresa zainteresované osoby 1/1] zastoupený obecným zmocněncem [Anonymizováno]. [Anonymizováno] [Anonymizováno] bytem [Adresa zainteresované osoby 1/0] proti žalované: [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]. [Anonymizováno][Anonymizováno] o., IČO [IČO zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0] o zaplacení částky 2.000.000 Kč s příslušenstvím, k odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu v Olomouci ze dne 23. 11. 2023, č. j. 13 C 92/2017-860, takto:

Výrok

I. Rozsudek okresního soudu se ve výroku I. mění takto: Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni a) částku 1.980.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1.980.000 Kč od 2. 6. 2017 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci b) částku 20.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 20.000 Kč od 2. 6. 2017 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. V rozsahu, v němž se žalobkyně a) domáhá stanovení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni a) částku 20.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 20.000 Kč od 2. 6. 2017 do zaplacení k ruce společné a nerozdílné s žalobcem b), a v rozsahu, v němž se žalobce b) domáhá stanovení povinnosti žalované zaplatit žalobci b) částku 1.980.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1.980.000 Kč od 2. 6. 2017 do zaplacení k ruce společné a nerozdílné s žalobkyní a), se žaloba zamítá.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni a) na náhradu nákladů řízení před soudem prvého stupně částku 719.082 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám zástupce žalobkyně a) [Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0].

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci b) na náhradu nákladů řízení před soudem prvého stupně částku 8.200 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Olomouci na náhradu nákladů řízení státu částku 93.445,38 Kč, a to ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

V. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni a) na náhradu nákladů odvolacího řízení částku 50.155 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám zástupce žalobkyně a) [Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0].

VI. Žalobce b) a žalovaná nemají vzájemně právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Odůvodnění

1. Napadeným rozsudkem okresní soud žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni a) a žalobci b) k rukám společným a nerozdílným částku 2.000.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 2. 6. 2017 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.), žalované uložil zaplatit na nákladech řízení státu – svědečném České republice na účet Okresního soudu v Olomouci částku ve výši 568 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.), uložil žalované zaplatit na nákladech řízení státu – znalečném 100 % přiznané částky, a to státu České republice na účet Okresního soudu v Olomouci, když výše nákladů bude stanovena samostatným usnesením (výrok III.), žalované uložil zaplatit žalobci b) na nákladech řízení částku 6.900 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok IV.), dále žalované uložil zaplatit žalobkyni a) na nákladech řízení částku 722.599 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta [Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0] (výrok V.).

2. Proti tomuto rozsudku podala odvolání žalovaná do všech výroků rozsudku. Odvolací důvody uplatňuje dle § 205 odst. 2 písm. e) a g) o. s. ř. Pokud soud žalobě s odkazem na poslední rozhodnutí odvolacího soudu ze dne 21. 2. 2023 vyhověl, neboť se cítil být vázán právním názorem odvolacího soudu, tak jak je zapracován do tohoto usnesení, založil tím vadu řízení, kterou je žalovaná výrazným způsobem poškozena. Odvolací soud ve zrušovacím usnesení č. j. 69 Co 352/2022-685 ze dne 21. 2. 2023 zcela nesprávně konstatuje, že nelze dovodit, že by žalobkyně v době uzavírání smlouvy, případně dokonce při předání rozestavěné nemovitosti o vadách ohledně umístění stavby v ochranném pásmu věděla, nebo snad musela vědět. Současně odvolací soud konstatuje ve zrušovacím usnesení, že z dokazování nevyplývá, že by žalobkyně měla při uzavírání smlouvy o koupi rozestavěné stavby rodinného domu dokumenty, z nichž by vyplývaly uplatňované vady, když údajně nebylo prokázáno předání úplné projektové dokumentace k předmětu prodeje. Takovéto právní hodnocení je v hrubém rozporu se skutkovým stavem, tak jak je podrobně popsán a zapracován do rozsudku odvolacího soudu č. j. 75 Co 80/2022-507 ze dne 2. 6. 2022 (věc vedená před OS Olomouc pod sp. zn. 29 C 153/2017). Z odůvodnění tohoto pravomocného vykonatelného rozsudku odvolacího soudu je jednoznačně zřejmé, že žalovaná nijak nezatajovala existenci vodovodních řadů vedoucí mimo jiné v okolí rozestavěné stavby, nic v tomto směru nezastírala a tuto skutečnost zohlednila i při projektování rodinného domu žalobkyně. Nabývací titul, kde jsou vodovodní řady výslovně uvedeny – kupní smlouva ze dne 11. 12. 2013, je veřejně dostupnou listinou, kterou si mohl kdokoliv, včetně žalobkyně vyžádat z katastru nemovitostí. Odvolací soud vzal v této jiné právní věci za prokázané, že žalobkyně i její manžel [tituly před jménem] [Anonymizováno] byli seznámeni s projektovou dokumentací týkající se nejen pozemků, které žalobkyně kupovala, nýbrž i rozestavěného rodinného domu zahrnujícího mimo jiné zakreslení sporných vodovodních řadů, a to prostřednictvím firmy žalované. Protože odvolací soud ve zrušovacím rozhodnutí z 21. 2. 2023 výslovně zmiňuje výše uvedený jiný soudní spor vedený u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 29 C 153/2017, byť zcela nesprávně tvrdí, že se jedná o odlišnou situaci, soud prvého stupně měl s přihlédnutím zejména k ustanovení § 10 odst. 1 o. z. rozhodnout tento spor v souladu se závazným, pravomocným a vykonatelným rozsudkem odvolacího soudu č. j. 75 Co 80/2022-507 ze dne 2. 6. 2022, ze kterého vyplývá, že žalobkyně v době uzavření jak kupní smlouvy na rozestavěnou stavbu rodinného domu, tak i ohledně pozemku o existenci vodovodních řadů věděla či mohla vědět při vynaložení obvyklé pečlivosti, když současně bylo potvrzeno, že manžel žalobkyně [tituly před jménem] [Anonymizováno] byl seznámen s projektovou dokumentací týkající se nejen předmětných pozemků, ale i rozestavěného rodinného domu, která zahrnovala mimo jiné zakreslení sporných vodovodních řadů. Vyšlo najevo, že [tituly před jménem] [Anonymizováno] tuto dokumentaci skutečně k dispozici měl, tak jak je to zřejmé z jeho e-mailu ze dne 22. 6. 2014 adresovaného [jméno FO]. Legitimní očekávání žalované s ohledem na posouzení stejného skutkového stavu odvolacím soudem, tak jak je zapracováno do výše uvedeného rozsudku odvolacího soudu ze dne 2. 6. 2022, bylo takové, že soud žalobu žalobců rovněž zamítne, když se přikloní k podrobně popsanému skutkovému stavu, včetně právního hodnocení, jak je zapracováno v odůvodnění odvolacího soudu. Podle žalované je nepřípustné, aby stejný skutkový stav byl odvolacím soudem posouzen rozdílně, byť se jednalo o rozdílné obsazení dvou senátů stejného odvolacího soudu. Soud měl žalobu žalobců opětovně zamítnout a zavázat oba žalobce k úhradě nákladů státu i nákladů žalované. Výroky nákladů řízení považuje žalovaná za zcela nesprávné, když výrok označený pod bodem III. není určen konkrétní finanční částkou, takže je prozatím nepřezkoumatelný. Pokud jde o výrok V., nelze přehlédnout, že právní zástupce žalobkyně u jednání 23. 11. 2023 nebyl připraven náhradu nákladů jakkoliv vyčíslit, když pro vyčíslení si sám stanovil lhůtu 10 dnů, která dávno uplynula, aniž by soud měl jakýkoliv podklad k vyčíslení této náhrady. Soud přiznal na náhradě nákladů řízení žalobkyni finanční částky, které právní zástupce žalobkyně nikdy konkrétně uplatnil (2x 100.000 Kč soudní poplatek) a dále soud přiznal na těchto nákladech náhradu za úkony právní služby, které neodpovídají advokátnímu tarifu (například závěrečný návrh, doplnění odvolání, odvolání do procesního rozhodnutí, námitky atd.). Žalovaná tak navrhuje změnu napadeného rozsudku tak, že žaloba bude zamítnuta.

3. K odvolání se vyjádřila žalobkyně a). Žalovaná ve svém odvolání uvádí, že nijak nezatajovala existenci vodovodních řadů vedoucích mimo jiné v okolí rozestavěné stavby. Nutno podotknout, že jen tak mimochodem naprojektovala stavbu rodinného domu žalobkyně přímo nad vodovodním řadem, což je nesporně prokázáno znaleckým posudkem, který byl v daném sporu vypracován. Argumentace žalované rozsudkem Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci č. j. 75 Co 80/2022-507 ze dne 2. 6. 2022 je právně irelevantní, i když se jedná o pravomocný rozsudek, jelikož žalobkyně o existenci vodovodních řadů nejen v blízkosti stavby, ale přímo pod stavbou nevěděla. Že existuje vodovodní řad přímo pod stavbou nemohla zjistit ani z kupní smlouvy ze dne 11. 12. 2013, kterou společnost [Anonymizováno] nabyla pozemky do svého vlastnictví. Soud v daném sporu vůbec nevyhodnotil skutečnost, že to byla právě společnost [Anonymizováno], která byla stavebníkem nemovitosti, jež se později převedla do vlastnictví žalobkyně. Bylo jen a jen v jejím zájmu, aby reálná situace s vodovodními řady nebyla nikde zohledněna. Rovněž tvrzení žalované, že žalobkyně měla k dispozici úplnou projektovou dokumentaci k prováděné stavbě je pouhou fikcí, které se žalovaná po celou dobu vedení obou sporů neúprosně drží. Z výpovědi svědků, a to jak [Anonymizováno], tak i [Anonymizováno] (oba společníci ve [právnická osoba]), tak i [jméno FO] přímo vyplývá, a to z jejich výpovědí v obou sporech, že nikdo z nich žalobkyni projektovou dokumentaci nepředal. Pokud jde o námitky žalované ohledně výroku o nákladech řízení, tak tyto jsou neopodstatněné. Žalovaná v každém stupni řízení požadovala po žalobkyni náhradu nákladů řízení, a to jak nákladů právního zastoupení, tak nákladů spojených s úhradou soudních poplatků. Po dlouholetém sporu bylo jednoznačně prokázáno znaleckým posudkem [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] v [Anonymizováno], že v dané lokalitě se vůbec neměla realizovat žádná výstavba. Pokud by tomu tak bylo, tak žalovaná ani společnost [Anonymizováno] by nedosáhly neopravněných zisků, což ani jedna z nich nemohla dopustit. Proto se po celou dobu úporně bránila realitě, že prováděli výstavbu na pozemcích, pod nimiž vedou vodovodní řady a po celou dobu se tedy snažila různými nepravdivými argumenty tyto situace zastřít. Rozsáhlým dokazováním bylo prokázáno, že předmět koupě – rozestavěná stavba trpěl v době koupě zásadní faktickou i právní vadou, když rozestavěná stavba byla umístěna na vedení vodovodního řadu o průměru 50 cm. Situace, kdy by došlo k poruše řadu přímo pod stavbou, je popsána ve znaleckých posudcích, které byly založeny do spisu v úvodu řízení. Existenci vodovodního řadu pod stavbou žalobkyně nemohla zjistit ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze požadovat. Naopak jak žalovaná, tak společnost [Anonymizováno] ujistily žalobkyni v uzavřených smlouvách o tom, že předměty koupě nemají žádné právní ani faktické vady. Celá snaha žalované o zvrácení rozhodnutí okresního soudu, o osvobození od soudních poplatků, o určení advokáta ex offo, je jen snahou o co největší protahování sporu, aby přivedla společnost do insolvence, nemusela hradit ničeho ani žalobkyni ani státu. Je to zřejmý příklad obcházení a zneužívání zákona. Žalobkyně a) tak navrhuje, aby odvolací soud odvolání zamítl.

4. Žalobce b) se k odvolání vyjádřil tak, že jádro odvolání žalované spočívá v připodobnění této kauzy k pravomocně skončené kauze, ve které žalovanou stranou byla firma [právnická osoba], a ve které byla [Anonymizováno] úspěšná. Na samém počátku sporu po podání obou žalob byla na okresním soudě s žalobkyní řešena účelnost dvoukolejného řízení a bylo dohodnuto, že věci budou řešeny v samostatných kauzách. Prodávajícími jsou různé subjekty, prodávali různé věci za různé ceny s různými podmínkami s různými kupními smlouvami, a historie obou obchodních jednání jsou také odlišné. Na těchto skutečnostech se nezměnilo nic, co by rozdíly zahlazovalo, ba naopak. Různost kauz se v pokračujícím procesu zásadně zvýšila novým nálezem poté, co odvolací soud správně rozhodnul o potřebě zodpovězení otázky, zda v daném místě existují čtyři vodovodní řady nebo pouze dva, a které to jsou. Okresní soud následně zadal vypracování nového znaleckého posudku a výsledkem je zjištění, že existují jen dva řady, na pláncích [Anonymizováno] [Anonymizováno] jsou zobrazeny jako krajní. Této kauzy se týká jen jeden řad, který vede přímo pod středem domu. To znamená zásadní zvýšení ohrožení domu případnou havárii a nemožnost jakékoliv opravy řadu, když se vada nachází pod základy. Znalecký posudek vyhodnotil ztrátu hodnoty domu jako absolutní, nemovitost je neprodejná, má nulovou tržní cenu. [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]. [Anonymizováno]. ve svých vyjádřeních dosud uváděla, že postižen je pouze dům žalobců. Nyní je z nového plánu řadu zřejmé, že stejně postižené jsou další dva domy. Všechny tři stavěl [právnická osoba] a může očekávat nové žaloby, a nevzniknou-li, bude to o něčem významném svědčit. Reálné události prokazují, že [Anonymizováno] [Anonymizováno] o skutečném vedení řadu vždy věděla a ve svých plánech a vyjádřeních pro stavební řízení tyto úmyslně zakreslovala ve fiktivní poloze, aby vyhověla přání investora rozmístit na pozemcích co nejvíce domů. Činila tak nepochybně s vědomím, že škodu, pokud bude prokázána nebude hradit. Škodu platí majitel řadů. Odpověď na otázku „v čí prospěch“ lze určit osoby, které o nezákonném jednání Veolie věděly. Mezi ně patří i firma [právnická osoba] (pan [Anonymizováno] a paní [Anonymizováno]) s p. [jméno FO] a firma [Anonymizováno] (pan [Anonymizováno]). Společnost [právnická osoba] vede s žalobkyní mnoho let soudní spor a všude uváděla smyšlenou polohu řadů, čímž oklamala žalobkyni, soudy i stavební úřad, a ve hmotných následcích svého podvodu i [Anonymizováno] [Anonymizováno] [adresa]. Pravomocně ukončený rozsudek s [Anonymizováno] byl okresním soudem vystaven na vadných tvrzeních (dovození překonalo důkaz, nenaplnění obvyklé péče kupující atd.). Odvolací soud rozsudek okresního soudu přes námitky žalobkyně neřešil a shledal správným, čímž žalobkyně jako kupující významně poškodil. Po novém nálezu a při nových důkazech jsou rozsudky [Anonymizováno] vadné a mají být revidovány. Údajné legitimní očekávání žalované, že v souzené věci bude rozhodnuto stejně, jako v kauze [Anonymizováno], je licoměrné, věc se má jinak. Žalobce b) tak navrhuje zamítnutí odvolání.

5. Po zjištění, že odvolání je přípustné, bylo podáno včas a osobou k tomuto úkonu oprávněnou, přezkoumal krajský soud napadený rozsudek v režimu neúplné apelace s důrazem na uplatněné odvolací důvody, jakož i řízení, které vydání tohoto rozhodnutí předcházelo (§ 206 a § 212a o. s. ř.), a po provedení odvolacího řízení dospívá k závěru, že napadený rozsudek je třeba změnit.

6. Skutková zjištění, která okresní soud učinil na základě provedeného dokazování, považuje krajský soud za správná a tato zjištění přebírá.

7. Okresní soud správně zjistil, že mezi žalobkyní a) a žalovanou byla uzavřena 16. 6. 2014 kupní smlouva, jejímž předmětem byla rozestavěná stavba. Smlouvu je třeba posuzovat jako smlouvu kupní ve smyslu § 2079 a následující zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ve znění účinném před novelou provedenou zákonem č. 374/2022 Sb. (dále jen o. z.), kdy jejím předmětem byla rozestavěná stavba jako věc nemovitá s ohledem na smlouvu o zřízení stavby uzavřenou žalovanou s vlastníkem pozemku před 1. 1. 2014 (§ 3055 odst. 2 o. z.). Žalobci se domáhají slevy z kupní ceny s tím, že předmět koupě vykazuje vady, přičemž tvrdí zejména, že stavba se nachází v ochranném pásmu vodovodního řadu, tento ohrožuje a narušuje stavbu, je tím omezováno jejich vlastnické právo právy třetích osob.

8. Žalobkyně a) oznámila vady stavby dopisem ze dne 25. 5. 2017. Učinila tak včas ve lhůtě pěti let od nabytí stanovené v § 2129 odst. 2 o. z. Jednalo se nepochybně o vadu skrytou, která spočívá v existenci vodovodního řadu, který se nachází hluboko pod stavbou.

9. Nelze přisvědčit žalované, že by oznámení vad bylo pozdní s ohledem na lhůty stanovené v § 2112 o. z. Krajský soud odkazuje na své závěry, které učinil již v rozhodnutí ze dne 23. 6. 2020, č. j. 69 Co 15/2020-236, kdy má za to, že vzhledem ke specialitě a konstrukci ustanovení § 2129 odst. 2 o. z. se neuplatní ani podpůrně § 2112 odst. 1 věta druhá o. z. ve vztahu ke skrytým vadám a neuplatní se tak ani dvouletá lhůta od odevzdání věci. V § 2129 odst. 2 o. z. je upravena pětiletá lhůta od nabytí a nemůže se nepochybně vedle ní (místo ní) uplatnit současně omezení dvou let v § 2112 odst. 1 věta druhá o. z., neboť to by znamenalo, že po uplynutí dvou let od odevzdání věci by kupující stavby nemohl již oznámit její vady (bez ohledu na to, zda mohl či v této lhůtě nemohl vady zjistit), přestože naopak dle § 2129 odst. 2 o. z. má výslovně stanovenou k tomuto lhůtu pěti let od nabytí. V případě skrytých vad stavby je tak třeba dospět k závěru, že plyne pouze pětiletá lhůta pro oznámení vad dle § 2129 odst. 2 o. z. Úpravu § 2129 odst. 2 o. z. lze tak považovat za komplexní úpravu lhůt pro oznámení skrytých vad u staveb. Tomu svědčí i vlastní úprava nemožnosti vznést námitku pozdního oznámení v případě vědomosti prodávajícího v tomto ustanovení.

10. Krajský soud pak odkazuje i na své závěry ohledně nemožnosti žalované namítat opožděnost oznámení vad dle § 2112 odst. 2 o. z. při případné aplikaci § 2112 odst. 1 věta druhá o. z. v bodě 10 usnesení ze dne 23. 6. 2020, č. j. 69 Co 15/2020-236.

11. Právo žalobkyně z vad není vyloučeno ani s ohledem na ustanovení § 2170 o. z., resp. § 2103 o. z. Krajský soud předně konstatuje, že ustanovení § 2103 o. z. se v dané věci nepoužije. Jak odvolací soud uvedl již v rozhodnutí ze dne 21. 2. 2023, č. j. 69 Co 352/2022-685, v případě kupní smlouvy se jedná o smlouvu spotřebitelskou, kdy na straně jedné stojí podnikatel ([právnická osoba]), na straně druhé žalobkyně jako nepodnikající osoba. Je tak třeba aplikovat § 2158 a následující o. z. o prodeji zboží v obchodě ve znění před novelou provedenou zákonem č. 374/2022 Sb. (srov. rozhodnutí NS ČR ze dne 27. 7. 2006, sp. zn. 33 Odo 1314/2005). Přiměřeně je tak třeba aplikovat i ustanovení § 2170 o. z., dle něhož právo z vadného plnění kupujícím nenáleží, pokud kupující před převzetím věci věděl, že věc má vadu, nebo pokud kupující vadu sám způsobil (§ 2131 o. z.). Ustanovení o prodeji zboží v obchodě v § 2170 o. z. tak spojuje absenci práva z vad toliko s prokázanou vědomostí o konkrétní vadě nikoliv i s možností se s ním seznámit. Za rozhodný z tohoto hlediska lze považovat okamžik uzavření smlouvy. Z ničeho nelze dovodit, že by žalobkyně o vadě spočívající v existenci vodovodního řadu pod stavbou věděla v době uzavření smlouvy, resp. v době převzetí věci. Taková vada nevyplývá ani z projektové dokumentace. Z úplné projektové dokumentace (případně nabývacího titulu předchůdce) mohlo být zjistitelné, že přes pozemek vedou nějaké vodovodní řady, nebylo však v žádném případě zjistitelné, že rozestavěná stavba byla (v rozporu s dokumentací) umístěna nad vodovodním řadem, respektive v ochranném pásmu vodovodního řadu. Je tak nerozhodné, zda měla žalobkyně a) úplnou verzi projektové dokumentace k dispozici, třebaže lze současně konstatovat, že předání úplné dokumentace v době uzavření smlouvy z dokazování nevyplývá.

12. Závěr o důvodnosti žaloby je ovšem stejný i v případě aplikace § 2103 o. z. na danou věc, neboť s ohledem na charakter uplatňovaných vad se nejedná o vady, o kterých by žalobkyně a) věděla nebo které by musela žalobkyně a) při vynaložení obvyklé pozornosti poznat. Že se zde nejedná o vady zřejmé dle § 2103 o. z. je zjevné i z toho, že až do provedení znaleckého posudku nebylo jisté, zda předmět koupě vytýkané vady vůbec vykazoval. Žalobci tvrdili, že v době prodeje rozestavěné stavby vykazovala tato vady spočívající v tom, že se nachází v ochranném pásmu vodovodního řadu. Žalobci tvrdili, že řady nebyly řádně vytyčeny a stavba byla umístěna v ochranném pásmu. Taková vada nebyla zjistitelná ani z projektové dokumentace, ani z katastru nemovitostí. Z nabývacího titulu právního předchůdce žalobců na pozemek společnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno]. [Anonymizováno]. [Anonymizováno]., resp. z úplné projektové dokumentace mohlo být zjistitelné, že přes pozemek vedou nějaké vodovodní řady, nebylo však zjistitelné, že rozestavěná stavba byla umístěna nad vodovodním řadem, respektive v ochranném pásmu vodovodního řadu. Nemohlo být ani zjistitelné, že rozestavěná stavba je ohrožena, případně narušena vodovodním řadem. V případě těchto tvrzených vad je tak již z povahy věci vyloučeno, aby byly zjištěny způsobem, který namítá žalovaná, tedy že by vedení vodovodního řadu pod samotnou stavbou mohli žalobci zjistit na katastru nemovitostí, respektive z projektové dokumentace. Vodovodní řady jsou umístěny hluboko pod zemí, nemohly být zjištěny ani při prohlídce nemovitosti před prodejem, ať už by byla jakkoliv důkladná.

13. Krajský soud má však rovněž za to, že vada ve smyslu § 2103 o. z. musí být zjistitelná buď přímo při prohlídce nebo z dokladů, které má kupující prokazatelně k dispozici. Za vadu ve smyslu § 2103 o. z. nelze považovat takovou, po které by musel kupující pátrat, například na katastrálním úřadu v nabývacích titulech svých předchůdců, nebo vyžadováním dalších částí dokumentace od prodávajícího.

14. K článku V. kupní smlouvy ze dne 16. 6. 2014 je možno uvést, že tento neobsahuje ujištění, že rozestavěná stavba je bez vad, to však nemá podstatný vliv na posouzení věci, neboť není důvod zabývat se aplikací § 2103 věta druhá o. z., když soud neshledává podmínky ani pro aplikaci § 2103 věta prvá o. z.

15. Žalobkyně a) tak oznámila vadu včas a uplatnila právo na slevu. Okresním soudem bylo ze znaleckého posudku správně zjištěno, že stavba v době převodu trpěla (a dosud trpí) vadou spočívající v existenci vodovodního řadu, který vede přímo pod stavbou. Jedná se o vadu faktickou (ohrožení a znehodnocení stavby) i právní s ohledem na existenci ochranného pásma dle § 23 z. č. 274/2001 Sb. Okresní soud tak správně dovodil, že požadovaná výše slevy je důvodná, když dle znaleckého posudku stavba s ohledem na vedení vodovodního řadu má nulovou hodnotu a je neprodejná. Krajský soud tak souhlasí se závěrem okresního soudu, že žalovaná je povinna plnit žalovanou částku jako slevu z kupní ceny (§ 2106 odst. 1 písm. c/ o. z.).

16. Krajský soud však nesouhlasí s okresním soudem, pokud dospěl k závěru, že je zde aktivní solidarita na straně žalobců. Kupujícím dané věci byla žalobkyně a), která postoupila část svých práv z vadného plnění na žalobce b), a to v rozsahu spoluvlastnického podílu jedné setiny, jak vyplývá ze smlouvy o postoupení a jak bylo vyjasněno oběma žalobci. Žalobci jsou sice spoluvlastníky, avšak aktivní solidarita zde není ničím založena, nevyplývá ani z příbuzenského vztahu, jak tvrdili žalobci. Solidarita dle § 1127 o. z. není založena ani pro úkony, kterými se spoluvlastnictví teprve zakládá, tedy ani v případě, že by oba žalobci byli kupujícími z kupní smlouvy ze dne 16. 6. 2014, nebyla by mezi nimi solidarita. Solidarita mezi nimi není tím spíše, že pohledávku z titulu slevy měla toliko žalobkyně a její část postoupila smlouvou o postoupení pohledávky na žalobce b). Žalobci a) a b) tak mají každý toliko svou část pohledávky, žalobkyně a) 99/100, tj. částku 1.980.000 Kč a žalobce b) 1/100 požadované slevy, tj. 20.000 Kč.

17. Okresní soud pak správně zamítl další návrhy na doplnění dokazování, kdy s důvody pro tento postup se krajský soud ztotožňuje.

18. K odvolací argumentaci žalované rozhodnutím v jiné věci vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 29 C 153/2017 je třeba především uvést, že se jedná o odlišné věci, kdy šlo o odlišné účastníky smluv, odlišné smlouvy a jejich předměty. Ve věci vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 29 C 153/2017 se jednalo o slevu z kupní ceny pozemku, kde podstatná byla sama přítomnost vodovodních řadů, která měla být vadou pozemku (tato vyplývá ze stavební dokumentace a z nabývacího titulu k pozemku právního předchůdce). Zde se jedná o faktické umístění stavby na vodovodním řadu, které není zřejmé ani z dokumentace, ani z nabývacího titulu předchůdce. Současně lze uvést, že rozhodnutí soudů ve věci sp. zn. 29 C 153/2017 nelze považovat za ustálenou rozhodovací praxi, jak má na mysli § 13 o. z. Nad rámec uvedeného lze pak dále uvést, že okruh účastníků v obou věcech je jiný a nelze tak hovořit ani o závaznosti dřívějšího rozhodnutí pro účastníky tohoto řízení.

19. K dřívějším námitkám žalované lze dále uvést, že aplikace § 2170 o. z. není v rozporu s aplikací § 2129 odst. 2 o. z., když každé ustanovení řeší jinou problematiku. V ustanovení § 2129 odst. 2 o. z. je upravená lhůta pro vytknutí skrytých vad a § 2170 o. z. upravuje vyloučení práva z vad s ohledem na znalost vady. Žalovanou dříve poukazovaná dvouletá doba v § 2165 o. z. je dobou zákonné povinnosti z vadného plnění, ustanovení § 2129 odst. 2 se týká lhůty pro oznámení vad (v době rozhodné dle § 2100 o. z.) a je speciální pro koupi staveb, aplikaci § 2129 odst. 2 o. z. tak uvedené ustanovení nijak nebrání.

20. Krajský soud proto rozsudek okresního soudu změnil a každému z žalobců přiznal část slevy, která mu podle shora uvedeného náleží (§ 220 o. s. ř.). Krajský soud pak zamítl požadavek žalobců na vyslovení aktivní solidarity ve vztahu k zbývajícím částkám.

21. Vzhledem ke změně rozhodnutí bylo třeba nově rozhodnout o nákladech řízení dle § 224 odst. 2 o. s. ř.

22. Krajský soud dospěl k závěru, že žalobci byli úspěšní v požadavku na slevu, kdy v úhrnu byla přiznána celá požadovaná částka, neúspěšní byli toliko v nepatrné části, tj. ve vyslovení aktivní solidarity. Žalobci mají tak právo na náhradu nákladů řízení dle § 142 odst. 3 o. s. ř.

23. Náklady řízení žalobkyně a) před soudem prvého stupně sestávají z odměny za 25 úkonů právní služby po 16.220 Kč (tarifní hodnota 1.980.000 Kč) a dva poloviční úkony po 8.110 Kč, jedná se o úkony uvedené v napadeném rozhodnutí pod bodem číslo 65 odůvodnění. K tomu náleží 27 režijních paušálů po 300 Kč a 21 % DPH. Dále soudní poplatek za žalobu ve výši 100.000 Kč a část poplatku za odvolání ve výši 99 % v částce 99.000 Kč, celkem se jedná o částku 719.082 Kč.

24. Žalobci b) přísluší náhrada za 24 úkonů po 300 Kč, jak jsou uvedeny v napadeném rozhodnutí, a dále část soudního poplatku ve výši 1.000 Kč, celkem 8.200 Kč.

25. Žalobcům je třeba přiznat náklady vyplývající z obsahu spisu, pokud se jich nevzdali. Není tak rozhodné, zda žalobci vzniklé náklady výslovně vyúčtovali, jak namítá žalovaná. Přiznané úkony lze pak všechny považovat za účelné úkony právní služby.

26. Žalovaná je pak z důvodu neúspěchu povinna hradit náklady státu dle § 148 o. s. ř. Tyto činí částku 568 Kč za svědečné a 92.877,38 Kč státem vyplacené znalečné, celkem 93.445,38 Kč.

27. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř., když žalobci měli i v odvolacím řízení převážný úspěch, mají právo na plnou náhradu nákladů řízení.

28. V případě žalobkyně a) se jedná o 2 úkony právní služby po 16.220 Kč (vyjádření k odvolání, účast u jednání) a poloviční úkon po 8.110 Kč (vyjádření k odvolání do usnesení o nákladech řízení), 3x režijní paušál 300 Kč a DPH 21 %, celkem 50.155 Kč.

29. V případě žalobce b) se tento dle obsahu nákladů odvolacího řízení vzdal, proto bylo rozhodnuto o nákladech mezi ním a žalovanou tak, že žádný z nich nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.