29 C 153/2017-444

Rubrum

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Sylvou Teličkovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zaplacení 2 000 001 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 2 000 001 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,05 % p. a. od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku ve výši 401 361,84 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalované [příjmení] [jméno] [příjmení].

Odůvodnění

1. Žalobkyně se v řízení zahájeném žalobou podanou u podepsaného soudu dne [datum] domáhala po žalované zaplacení částky 2 000 001 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že uzavřela se žalovanou dne [datum] (správně [datum]) kupní smlouvu, jejímž předmětem byl pozemek p. [číslo] o výměře [anonymizováno] m, nacházející se v k. ú. Nová Ulice, [územní celek], zapsaný v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce] na LV [číslo] to za kupní cenu 1 770 000 Kč. Žalobkyně dále uzavřela se žalovanou dne [datum] kupní smlouvu, jejímž předmětem byl pozemek p. [číslo] o výměře 500 m, nacházející se v k. ú. [část obce], [územní celek], zapsaný v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce] na LV [číslo] to za kupní cenu 1 250 000 Kč. Žalovaná jako prodávající při převodu obou pozemků a uzavírání kupních smluv ujistila žalobkyni jako kupující, že na předmětu převodu neváznou žádné dluhy, zástavní práva, věcná práva, předkupní práva či právo nájmu. Rovněž ujistila žalobkyni, že rozestavěná stavba je prosta jakýchkoliv nároků, v jejichž důsledku by mohlo dojít k omezení vlastnického práva žalobkyně jako kupující. Ujištění žalované, která uvedla v kupních smlouvách ohledně práv třetích osob k oběma převáděným pozemkům, se časem ukázalo jako nepravdivé. Žalobkyně později zjistila, že přes oba pozemky vede hlavní vodovodní řad OC DN 500 mm a LT DN 500 mm, který je ve správě [právnická osoba] Zjistila to ž v rámci řešení problému s dostavbou rozestavěného domu, kdy situace stavby, kterou jí předala prodávající, nekorespondovala s aktuální situací stavby. Žalobkyně současně s uzavřením kupní smlouvy ze dne [datum] podepsala kupní smlouvu na rozestavěnou stavbu na pozemku p. [číslo] v k. ú. [část obce], [územní celek], a to se [právnická osoba] s.r.o., se sídlem [adresa svědka]. Rovněž v této kupní smlouvě byla žalobkyně ujištěna, že předmět převodu je prost jakýchkoliv práv třetích osob. Nemovitosti žalobkyně, a to jak pozemky, tak stavby, které jsou součástí pozemku, jsou zatíženy právy třetí osoby. Toto žalobkyně nevěděla, a pokud by jí toto bylo známo v době uzavírání všech tří kupních smluv, tyto by neuzavřela. Skutečnost, že přes pozemky vedou hlavní vodovodní řady, značně snižuje hodnotu pozemků a samotné nemovitosti. Riziko havárie vodovodních řadů vzhledem k jejich stáří a již překročení plánované životnosti, je velice reálné. Nemovitost žalobkyně nacházející se na pozemku parc. č. st. [číslo] zasahuje do ochranného pásma vodovodního řadu a v případě jeho havárie, může dojít ke zničení celé nemovitosti. Podle vyjádření odborníků je již nyní zcela reálné, že z každého vodovodního řadu denně uniká až 10 m vody, kdy únik vody způsobuje v okolí vodovodního řadu dutiny a sedání půdy. Žalobkyně také není schopna dosáhnout vydání stavebního povolení na oplocení pozemku, a to z důvodu nesouhlasu správce vodovodního řadu, který požaduje, aby mu oba pozemky byly volně přístupné kdykoliv v případě údržby či opravy vodovodního řadu. Podle žalobkyně cena nemovitostí, za kterou žalobkyně tyto od žalované koupila, neodpovídá jejich skutečné hodnotě, proto žalovanou dne [datum] vyzvala k vrácení části kupní ceny. Konkrétně požaduje ze smlouvy ze dne [datum] vrácení částky 1 172 186 Kč a ze smlouvy z [datum] pak částku 827 815 Kč, celkem tedy 2 000 001 Kč, a to, jak uvedla, z důvodu bezdůvodného obohacení žalované. Na tuto výzvu žalovaná nereagovala, požadovanou částku neuhradila.

2. Podepsaným soudem byl dne [datum] ve věci vydán platební rozkaz pod č. j. 29 C 153/2017-28, proti kterému podala žalovaná včas dne [datum] odpor, ve kterém uvedla, že žalobou uplatněný nárok neuznává, a to ani zčásti. Žalovaná se k žalobě dále vyjádřila tak, že v obou kupních smlouvách, tedy z [datum] a z [datum], je jednoznačně uvedeno, že kupující prohlašuje, že je jí znám současný stav předmětu převodu, tedy si byla dobře vědoma toho, že přes pozemek vedou zmíněné vodovodní řady, byla jí známa také dokumentace k rozestavěné stavbě, kterou současně kupovala, a proto nemůže tvrdit, že by o tom nevěděla. Podle žalované dále uvedené vodovodní řady nikterak nesnižují hodnotu pozemků žalobkyně a nejedná se o žádné vady pozemků. K údajnému snížení hodnoty ani žalobkyně nepředložila žádný důkaz a naopak hodnota pozemků koupených žalobkyní je nyní výrazně vyšší, než za jakou cenu je žalobkyně kupovala. Žalobou uplatněný nárok je podle žalované zcela nedůvodný, vykonstruovaný a žalobkyně tak chce dosáhnout toho, aby v její prospěch zřídila žalovaná služebnosti a splnila i další požadavky dle dopisu ze dne [datum], což ale žalovaná odmítla v dopise ze dne [datum].

3. Na výzvu soudu žalobkyně doplnila svá skutková tvrzení podáním ze dne [datum] tak, že pokud jde o konkrétní práva třetích osob, kterými jsou zatíženy nemovitosti žalobkyně, a to pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] parc.č. st. [číslo], jakož i stavba rodinného domu, jedná se o věcné břemeno spočívající v právu vedení vodovodního řadu z ocelového potrubí, který je ve vlastnictví [územní celek] a ve správě [právnická osoba], [ulice a číslo], [obec]. Toto omezení vlastnického práva se nevztahuje pouze na část pozemku, kde je vodovodní řad uložen, ale vztahuje se i na celé ochranné pásmo, na obě dvě strany od středu vodovodního řadu. V tomto ochranném pásmu není možno provádět jakoukoliv výstavbu, není možno zde vysazovat žádné stromy ani keře, v ochranném pásmu nesmí být prakticky nic, co je spojeno se zemí. Toto ochranné pásmo zasahuje i na pozemek parc. č. st. [číslo], na kterém stojí stavba žalobkyně. O existenci vodovodního řadu žalovaná věděla již od samotného zahájení územního řízení pro novostavbu rodinného domu [okres], k. ú. [část obce], ul. [ulice a číslo]. Žalobkyně při koupi rozestavěného domu a pozemků neměla vůbec žádné indicie o tom, že by na pozemcích a v blízkosti stavby bylo ochranné pásmo vodovodů LT DN 500 a OC DN 500. Ani jeden z prodávajících, a to jak žalovaná, tak i [právnická osoba] s.r.o. (přesto, že obě o existenci vodovodů a ochranného pásma věděly a bylo jim známo ze stavebního řízení), ji při uzavírání kupních smluv na toto neupozornily, navíc ve smlouvách uvedly, že neexistují žádná práva třetích osob, která by omezovala vlastnická práva žalobkyně jako kupující. Vzhledem ke stáří vodovodního řadu, kdy tento už má svoji životnost za sebou, dochází zcela legálně k únikům pitné vody z tohoto vodovodního řadu. Tato skutečnost je žalobkyní doložena znaleckými posudky, a to znaleckými posudky soudního znalce [příjmení] [jméno] [jméno], CSc., [číslo] [rok] ([anonymizováno]) a [číslo] [rok] ([anonymizováno]). Za zmínku stojí skutečnost, že vzhledem k tlaku vody ve vodovodním řadu v případě větší poruchy, je velmi reálné, že voda z tohoto vodovodního řadu je schopna tryskat až do výšky 80 metrů. Pokud dojde k větší poruše vodovodního řadu mimo vrchní stranu řadu, tak tento vodní proud je schopen zcela zdevastovat okolí, nejen ve svém ochranném pásmu, ale i do značné vzdálenosti mimo něj. Ochranné pásmo vodovodního řadu neslouží k ochraně staveb v tomto nebo mimo ochranného pásma, slouží pouze pro ochranu vodovodního řadu a práva majitele či provozovatele vodovodního řadu spočívající v přístupu na pozemky ochranného pásma kdykoliv za účelem opravy, údržby či kontroly vodovodního řadu. Majitel pozemků, přes které vede ochranné pásmo vodního zdroje, nemůže tyto pozemky prakticky žádným způsobem využívat. Znehodnocení stavby a pozemků žalobkyně vyvozuje jednak ze znaleckých posudků, kde znalec vyčíslil pouze nejnutnější náklady na opravu dlažby a tepelného čerpadla s kolektory k němu příslušejícími, které jsou uloženy na pozemcích žalobkyně v určité hloubce pod zemí a samozřejmě i nad vodovodním řadem, o kterém žalobkyně nevěděla. Jedná se však o velice střízlivé ocenění, které plně nezahrnuje i další nutné náklady, které bude muset žalobkyně případně vynaložit. Náklady na pořízení a dokončení všech nemovitostí jsou žalobkyní vyčísleny na částku 18 686 000 Kč. Pokud jde o hodnotu výše znehodnocení pozemků, parc. [číslo] parc. [číslo] vedení vodovodních řádů 2 x DN 500mm, tak žalobkyně vychází ze znaleckého posudku [číslo] 2017 soudního znalce [příjmení] [jméno] [jméno], CSc. Žalobkyně byla při koupi nemovitostí žalovanou záměrně uvedena v omyl. Pokud by žalobkyni byla známa skutečnost, že všechny nemovitosti, které nyní vlastní, jsou zasaženy věcným břemenem majitele vodovodního řadu, které prakticky znemožňuje řádné a nerušené užívání a výkon vlastnického práva žalobkyně, k uzavření kupních smluv by z její strany nikdy nedošlo.

4. U prvního jednání ve věci dne [datum] žalobkyně a) opětovně doplnila svá tvrzení, když na výzvu soudu výslovně uvedla, že v projednávané věci byla žaloba v této věci původně koncipována jako žaloba z titulu bezdůvodného obohacení, nicméně fakticky se jedná o žalobu z titulu vad věci z kupních smluv. Podstata sporu podle žalobkyně a) spočívá v tom, že tato koupila od žalované společnosti pozemky, přičemž pokud by věděla, že jsou tyto pozemky zatíženy vedením vodovodního potrubí, pak by ke koupi nikdy nepřistoupila. Skutečnost, že přes předmětné pozemky vedou dvě vodovodní potrubí, věděla žalovaná již od r. 2013, přesto v kupní smlouvě na to žalobkyni nijak neupozornila. Od kupních smluv, které v souvislosti s koupí pozemků strany uzavřeli, nebylo odstoupeno, tyto zůstávají nadále v platnosti a žalobou uplatněný nárok, nechť je tedy považován za slevu z kupní ceny. Dále žalobkyně a) uvedla, že žalovaná byla v souvislosti se stavebním řízením [právnická osoba] vyzvána, aby bylo dodrženo ochranné pásmo obou vodovodních řadů a rovněž k tomu, aby před zahájením zemních prací investor provedl vytýčení sítí. Ani jedno žalovaná nerealizovala. Následně žalovaná uzavřela dohodu o spolupráci se [právnická osoba] s. r. o., která převzala stavbu RD na pozemcích ve vlastnictví žalobkyně, avšak ani tato společnost neupozornila žalobkyni na existenci dvou vodovodních řadů. Dle žalobkyně není pravdou, že by existencí těchto dvou vodovodních řadů nedocházelo ke znehodnocení pozemků, neboť ochranné pásmo každého z vodovodních řadů činí 2,5 m na každou stranu, celkem tedy 5 metrů u každého a žalobkyně zakoupila rozestavěnou nemovitost již s tepelným čerpadlem a kolektory rozmístěnými v zemi, aniž by bylo respektováno toto ochranné pásmo. Nyní je žalobkyně v situaci, kdy po ní vodárny požadují odstranění těchto kolektorů a fakticky by tedy takto došlo k odstřižení domu od zdroje teplé vody a tepla. Obdobně byl vybudován sklep a terasa navazující na RD, který však také zasahuje do ochranného pásma vodovodního řadu. Také je zde obdobná situace ohledně oplocení pozemku, neboť [právnická osoba] si nepřeje trvalé oplocení pozemku, vyžaduje naopak trvalou možnost přístupu. U jednání dne [datum] pak žalobkyně a) ještě k výzvě soudu dle ust. § 118a) odst. 1, 3 o. s. ř. doplnila svá tvrzení tak, že tvrzení žalované o tom, že se se skutečností vedení vodovodního řadu přes pozemky mohla žalobkyně a) seznámit sama je absurdní, neboť vodovodní řad je umístěn pod zemí a není tedy na místě viditelný. Z pohledu žalobkyně a) došlo k úmyslnému zatajení skutečnosti, že přes převáděné pozemky vede vodovodní řad a s tím koresponduje i ta skutečnost, že žalobkyně původně zakoupila pozemky za kupní cenu, která byla 3 x nižší, než za kterou pak pozemky prodávala dál, což bylo právě z důvodu zatížení pozemku uváděnými vadami. Pokud by žalovaná seznámila žalobkyni a) s existencí vodovodního řadu pod převáděnými nemovitostmi, pak by žalobkyně a) v této lokalitě nic nekupovala, a to s ohledem na předpokládané budoucí využití těchto pozemků. Pokud jde o okamžik, kdy se žalobkyně a) dozvěděla o skutečnosti, že pod pozemky vede vodovodní řad, pak se tak stalo teprve v souvislosti se stavebním řízením ohledně povolení stavby plotu, kde toto povolení nebylo vydáno právě s argumentací, že přes pozemek vede vodovodní řad. Žalobkyně a) se tedy o existenci vodovodního řadu na jejím pozemku dozvěděla asi v době okolo jednoho roku před podáním žaloby. Tvrzení strany žalované o tom, že o vodovodním řadu byl informován a věděl manžel žalobkyně a) daleko dříve, je irelevantní, neboť Ing. [celé jméno svědka] nebyl účastníkem žádné kupní smlouvy a ani stavebního řízení. Nebyl tedy žádnou ze stran a navíc žalobkyně a) a její manžel mají zúžené SJM. V řízení pak nebylo prokázáno ani to, jakým způsobem byla žalobkyni a) předána projektová dokumentace na výstavbu RD.

5. V průběhu řízení podepsaný soud usnesením ze dne 12. 10. 2018 pod č. j. 29 C 153/2017-213 k návrhu žalobkyně připustil, aby do řízení na straně žalující přistoupil jako další účastník [celé jméno původního účastníka] jako druhý žalobce /žalobce b) /, když tento se stal v rozsahu podílu [číslo] spoluvlastníkem předmětných nemovitostí, kterých se spor týká. Proti tomuto usnesení podala včas odvolání žalovaná, odvolací soud však usnesením ze dne 16. 1. 2019 pod č. j. 75 Co 3/2019-239 usnesení okresního soudu potvrdil a toto nabylo právní moci dne [datum]. Žalobce b) se připojil k žalobě a odkázal na stanoviska a podání žalobkyně a). U jednání soudu dne [datum] žalobkyně a) navrhla s ohledem na přistoupení žalobce b) do řízení změnu petitu žaloby, přičemž soud usnesením vyhlášeným u tohoto jednání tuto změnu připustil.

6. Žalovaná doplnila svá tvrzení podáním ze dne [datum] tak, že rozporuje správnost a použitelnost znaleckých posudků Ing. [jméno] [jméno], CSc., a to především z toho pohledu, že by mohly prokazovat vznik jakýchkoliv hypotetických škody žalobkyni. Tyto znalecké posudky pak nemohou ani vodítkem pro stanovení slevy z kupní ceny uplatňované žalobkyní. Žalovaná tyto posudky pokládá za zcela spekulativní. Zejména nebylo prokázáno, že by žalobkyni vznikaly z vodovodních řadů jakékoliv škody. Žalovaná tvrdí, že samotná skutečnost, že v pozemku vedly či vedou vodovody, nemá vliv na prodejnost pozemku a výši kupní ceny. Pozemky byly prodejné za stejnou cenu bez ohledu na údajnou nevědomost žalobkyně o vodovodních vedeních. Stavba budovy rodinného domu, k jejímuž účelu žalobkyně pozemky kupovala, byla řádně povolena a dokončena. Žalobkyně proto nemůže mít nárok na slevu z kupní ceny. Od doby prodeje pozemků žalobkyni navíc došlo ke zvýšení ceny těchto pozemků a v současnosti by jejich cena byla ještě vyšší, než 2 500 Kč za 1 m2, za kterou je žalobkyně kupovala. Cena pozemků je v současnosti vyšší bez ohledu na skutečnost, zda v nich skutečně vedou podzemní vodovody nebo nikoliv. Žalovaná setrvává na tvrzeních, že žalobkyně byla před uzavřením kupní smlouvy seznámena se všemi inženýrskými sítěmi a také s tím, že v pozemcích vedou vodovody, což vyplývalo také z dokumentace k pozemku a stavbě, které jí byly předány. U prvního jednání ve věci ([datum]) žalovaná taktéž doplnila svá tvrzení, a to tak, že tvrzení žalobkyně, že pozemky jsou zatíženy vadou, ať již právní či jinou, z katastru nemovitostí v tuto chvíli nevyplývá. Žalovaná má za to, že bude v první řadě třeba zabývat se tím, zda vůbec vodovodní řady, jak tvrdí žalobkyně, se pod pozemky nachází, tedy zda zde existuje nějaké věcné břemeno, případně zda se zde tyto vodovodní řady nachází neoprávněně. Potom by tyto měl odstranit ten, kdo je zde umístil. Pokud by takto nebyla prokázaná vada předmětu koupě spočívající v existenci věcného břemene, pak má žalovaná za to, že zde nepřipadá v úvahu žádná sleva z kupní ceny, když ani existence vodovodního řadu pod pozemkem žalobkyně nesnižovala a nesnižuje hodnotu tohoto pozemku. V dalším průběhu řízení, konkrétně u jednání dne [datum], žalovaná namítla, že pokud se v dané věci jedná o uplatnění nároku z titulu vad nemovitých věcí, pak nebylo prokázáno, že by předmětné nemovitosti byly zatíženy právy třetích osob, tedy zejména zástavními právy, věcnými břemeny a služebnostmi, s výjimkou těch zástavních práv, které zřídila sama žalobkyně a). Pokud by se v dané věci mělo jednat o jiné vady, tedy vady faktické, pak žalovaná namítla, že žalobkyně a) neoznámila existenci takovýchto vad žalované bez zbytečného odkladu, když navíc se podle přesvědčení žalované ani o žádné vady nejedná, neboť pokud někdo bez právního důvodu vede tvrzené vodovodní potrubí přes pozemek žalobkyně a), pak má žalobkyně a) právo, aby toto bylo odstraněno. O existenci vodovodního potrubí vedoucího přes pozemek žalobců, se žalobkyně a) musela dozvědět nejpozději v r. 2014, případně 2015, avšak vada v této souvislosti byla uplatněná až předžalobní výzvou, která byla žalované doručená dne [datum]. Žalovaná dále vyslovila nesouhlas s názorem žalobců, že by jejich nárok mohl být posouzen jako nárok z titulu bezdůvodného obohacení a rovněž namítla, že žalobce b) není aktivně legitimován, pokud jde o uplatněné vady nemovitých věcí, když nebyl účastníkem kupních smluv, svůj podíl na nemovitostech získal darem od žalobkyně a), tedy až derivativně, tedy se ani nemůže domáhat slevy z kupní ceny, když tuto kupní cenu nikdy neuhradil.

7. Soud se s ohledem na námitku žalované zabýval v prvé řadě otázkou věcné legitimace účastníků v tomto řízení, přičemž učinil závěr, že žalobkyně a) a žalovaná jsou jako původní účastnice kupních smluv z [datum] a z [datum], tedy jako prodávající a kupující, v tomto řízení věcně legitimovanými účastníky, tedy žalobkyně a) aktivně a žalovaná pasivně. Naproti tomu, pokud jde o žalobce b), který se účastníkem na straně žalující stal až v průběhu řízení, a to s ohledem na skutečnost, že mu žalobkyní a) byl darován podíl na předmětných nemovitostech v rozsahu [číslo], pak zde soud přisvědčuje námitce žalované o nedostatku pasivní legitimace. V řízení uplatněný nárok je nárokem vyplývajícím z tvrzených vad nemovitých věcí, které žalobkyně a) nabyla od žalované kupními smlouvami ze dne [datum] a [datum], kde žalobce b) nebyl smluvní stranou a na úhradě kupních cen se nepodílel (což ani netvrdil). Za této situace se tedy žalobce b) nemůže důvodně domáhat slevy z kupní ceny.

8. Ve shora označené věci rozhodl podepsaný soud rozsudkem ze dne 3. 10. 2019 pod č. j. 29 C 153/2017-292, ve znění opravného usnesení ze dne 15. 11. 2019 pod č. j. 29 C 153/2017-308, tak, že žalobu žalobců zcela zamítl (výrok I. rozsudku) a zavázal žalobce k povinnosti nahradit žalované náklady řízení ve výši 294 509,20 Kč (výrok II. rozsudku).

9. Na základě odvolání obou původních žalobců se předmětnou věcí zabýval Krajský soud v Ostravě, pobočka v Olomouci, který rozsudkem ze dne 21. 5. 2020 pod č. j. 75 Co 26/2020-339 rozhodl tak, že rozsudek okresního soudu ve výroku I. a II. ve vztahu k žalobkyni a) zrušil a věc v tomto rozsahu vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení (výrok I.), dále pak rozsudek okresního soudu ve výroku I. ve vztahu k žalobci b) potvrdil (výrok II. rozsudku) a rozhodl o nákladech řízení mezi žalobcem b) a žalovanou (výrok III. rozsudku). Krajský soud jako soud odvolací dovodil, že okresní soud dospěl ke správnému závěru o neexistenci aktivní věcné legitimace žalobce b) v projednávané věci. V řízení uplatněný nárok je nárokem vyplývajícím z tvrzených vad nemovitých věcí, které žalobkyně a) nabyla od žalované kupními smlouvami ze dne [datum] a [datum], kde žalobce b) nebyl smluvní stranou a na úhradách kupních cen se nepodílel. V řízení současně nebylo tvrzeno, natož prokázáno, že by žalobkyně a) postoupila žalobci b) práva z odpovědnosti za vady. Za této situace okresní soud podle soudu krajského správně uzavřel, že žalobce b) se nemůže důvodně domáhat slevy z kupní ceny, a žalobu ve vztahu k žalobci b) správně zamítl a tento výrok rozsudku okresního soudu byl odvolacím soudem podle ustanovení § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrzen. V tomto řízení tedy nadále na straně žalující vystupuje toliko žalobkyně [celé jméno žalobkyně].

10. Ve svém rozsudku ze dne 21. 5. 2020 pod č. j. 75 Co 26/2020-339 dále dovodil odvolací krajský soud, že v projednávané věci bylo prokázáno, že žalovaná v době prodeje pozemků žalobkyni a) věděla o existenci vodovodních řadů, tedy o vadě prodávaných pozemků, a na tuto vadu žalobkyni a) při uzavírání kupní smlouvy neupozornila, nemůže úspěšně uplatnit námitku opožděného oznámení vady. Z uvedeného vyplynulo, že není správný závěr okresního soudu, že právo žalobkyně na uplatnění vad je prekludováno. Okresní soud sice správně přihlédl k námitce žalované jako prodávající, že jí vada nebyla včas oznámena, avšak neřešil otázku, zda prodávající - žalovaná mohla v tomto případě tuto námitku uplatnit vzhledem k § 2112 odst. 2 občanského zákoníku. Pokud by totiž vada byla způsobena skutečností, o které prodávající v době odevzdání věci věděl nebo musel vědět, tak jako je tomu v tomto případě, nemá právo na tuto námitku. Žalovaná se tak za této situace nemůže v tomto řízení bránit námitkou, že vada nebyla žalobkyní a) včas vytknuta. Na tomto závěru nic nemění ani fakt, že žalovaná existenci vodovodního řadu nijak netajila a při zpracování projektu s touto skutečností počítala, jak vyplývá zejména z výpovědi svědka [celé jméno svědka]. Na druhou stranu žalobkyně a) v kupních smlouvách deklarovala a prohlásila, že je jí znám současný stav předmětu převodu, tedy převáděných pozemků. Pro posouzení důvodnosti nároku žalobkyně a) je podstatné, zda žalobkyně a) v době uzavření obou kupních smluv o existenci vedení vodovodního řadu přes kupované pozemky věděla nebo toto vědět mohla s přihlédnutím ke všem okolnostem. Zde je nutno aplikovat ustanovení § 2103 občanského zákoníku. V této souvislosti pak krajský soud udělil podepsanému soudu závazný pokyn, aby znovu posoudil otázku, zda žalobkyně a) v době uzavření obou kupních smluv o existenci vodovodního řadu, tedy o vadě, věděla, přičemž okresní soud dle pokynu soudu vezme v úvahu ujednání v kupních smlouvách, zejména prohlášení žalobkyně o seznámení se s předmětem koupě a prohlášení žalované, že seznámil kupující se stavem předmětu převodu a že jí označil viditelné vady předmětu převodu, pokud jsou jí známy, a dále vezme v úvahu následné jednání obou smluvních stran a přihlédne ke skutečnosti, že za žalobkyni a) fakticky jednal její manžel [příjmení] [celé jméno svědka] a i jeho prostřednictvím se žalobkyně a) mohla o existenci vad dozvědět. V případě potřeby okresní soud rovněž vyzve postupem dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. účastníky k doplnění tvrzení a označení důkazů ohledně vědomosti žalobkyně a) o tvrzené vadě pozemku.

11. Soud ve shora označené věci postupoval dle pokynu odvolacího krajského soudu a vyzval žalobkyni a žalovanou k doplnění skutkových tvrzení a důkazních návrhů. Žalobkyně doplnila svá tvrzení podáním ze dne [datum], žalovaná podáním ze dne [datum], když obsah těchto podání je rekapitulován níže (viz body 15. – 17. tohoto odůvodnění).

12. Soud po provedeném dokazování zjistil následující skutečnosti: -) z výpisu z obchodního rejstříku žalované, že [právnická osoba] s.r.o. byla do obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v Ostravě zapsána dne [datum] a do [datum] byl jednatelem [celé jméno svědka], [datum narození], od [datum] dosud je jednatelem [jméno] [příjmení], [datum narození]. -) z výpisu z katastru nemovitostí vedeného [stát. instituce], [stát. instituce] pro [list vlastnictví], že prokazuje stav zapsaný ke dni [datum], podle kterého je žalobkyně a) výlučnou vlastnicí nemovitostí označených jako parcela parc. č. st. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba [adresa] – rodinný dům, jakož i parcel p. [číslo] – ostatní plocha a [číslo] – ostatní plocha. V části B1 tohoto výpisu je zapsáno věcné břemeno cesty ve vztahu k parcele p. [číslo] zřízené bezúplatně smlouvou ze dne [datum]. V části C výpisu je zapsáno zástavní právo smluvní v souvislosti s hypotečním úvěrem zřízené ve prospěch [právnická osoba] na základě smlouvy ze dne [datum]. Jako nabývací tituly jsou v části E uvedeny smlouvy kupní ze dne [datum] a ze dne [datum]. -) z kupní smlouvy uzavřené dne [datum] mezi [právnická osoba], s.r.o. jako prodávající a žalobkyní jako kupující, že jejím předmětem je rozestavěná stavba rodinného domu na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce], přičemž dle čl. III. Činí kupní cena celkem 3 066 000 Kč. Dodatkem [číslo] ze dne [datum] byla toliko změněna splatnost kupní ceny dle čl. III. -) z kupní smlouvy uzavřené dne [datum] mezi žalovanou jako prodávající a žalobkyní jako kupující, že předmětem koupě je pozemek parc. [číslo] vzniklý z dílu„ b“ pozemku parc. č. st. [rok] a z dílu„ d“ pozemku parc. [číslo] když kupní cena sjednaná v čl. III. činí 1 770 000 Kč. Dle čl. II. prodávající prohlašuje mimo jiné, že ve vztahu k převáděným nemovitostem neprobíhá žádné soudní, správní, exekuční či jiné obdobné řízení, a dále, že na předmětu převodu neváznou žádné dluhy, zástavní práva, věcná práva, předkupní práva či právo nájmu, žádná třetí osoba nevznesla k předmětu převodu jakýkoliv nárok, v jehož důsledku by mohlo dojít k omezení práva prodávajícího či kupující. Pro případ, že by bylo některé z těchto prohlášení nepravdivé, má kupující právo od kupní smlouvy odstoupit a má právo na vrácení kupní ceny, případně i na náhradu vzniklé škody. V článku VII. je uvedeno, že prodávající prohlašuje, že seznámil kupující se stavem předmětu převodu a že jí označilo viditelné vady předmětu převodu, pokud jsou mu známy. Kupující prohlašuje, že je jí znám současný stav předmětu převodu. Přílohu smlouvy tvoří kopie katastrální mapy bez zakreslení inženýrských sítí. -) z kupní smlouvy uzavřené dne [datum] mezi žalovanou jako prodávající a žalobkyní jako kupující, že předmětem koupě je pozemek parc. [číslo] když kupní cena sjednaná v čl. III. činí 1 250 000 Kč. Dle čl. II. prodávající prohlašuje mimo jiné, že ve vztahu k převáděným nemovitostem neprobíhá žádné soudní, správní, exekuční či jiné obdobné řízení, a dále, že na předmětu převodu neváznou žádné dluhy, zástavní práva, věcná práva, předkupní práva či právo nájmu, žádná třetí osoba nevznesla k předmětu převodu jakýkoliv nárok, v jehož důsledku by mohlo dojít k omezení práva prodávajícího či kupující. Pro případ, že by bylo některé z těchto prohlášení nepravdivé, má kupující právo od kupní smlouvy odstoupit a má právo na vrácení kupní ceny, případně i na náhradu vzniklé škody. V článku VII. je uvedeno, že prodávající prohlašuje, že seznámil kupující se stavem předmětu převodu a že jí označilo viditelné vady předmětu převodu, pokud jsou mu známy. Kupující prohlašuje, že je jí znám současný stav předmětu převodu. -) z kopie situace stavby v měřítku 1:200, vyhotovené pro žalobkyni a) projektantem [jméno] [příjmení] v dubnu 2017, že byla pořízená v souvislosti s projektem oplocení RD žalobkyně a z této situace vyplývá vedení vodovodního řadu s ochranným pásmem vždy [číslo] cm, vedoucích přes pozemky p. [číslo]. -) z přípisu právního zástupce žalobkyně, že je adresovaný žalované a datovaný dne [datum], je k němu přiložena plná moc a jeho obsahem je konstatování, že v kupních smlouvách ze dne 13 (16) . 6. 2014 a [datum] byla žalobkyně a) ujištěna o tom, že předmět převodu je převáděn bez jakýchkoliv práv třetích osob, avšak žalobkyně a) postupem času zjistila, že přes pozemky vede hlavní vodovodní řad, a to dvakrát. Tato skutečnost vede ke značnému znehodnocení pozemků a vzhledem k ochrannému pásmu vodovodního řadu působí žalobkyni a) značné problémy při uplatňování jejího vlastnického práva k pozemkům. Dále je zde konstatováno, že žalobkyně a) byla žalovanou uvedena v omyl, když žalovaná o vodovodním řadu věděla, což vyplývá ze stavební dokumentace a z dříve proběhlého stavebního řízení. Pozemky podle zástupce žalobkyně a) neměly hodnotu odpovídající kupní ceně ve výši 3 020 000 Kč a proto je žalovaná vyzvána k vrácení části kupní ceny celkem ve výši 2 000 001 Kč, tedy z titulu kupní smlouvy ze dne [datum] částky 1 172 186 Kč a z titulu kupní smlouvy ze dne [datum] částky 827 815 Kč, a to na účet advokátní kanceláře. Dle dodejky vztahující se k zásilce shora tato byla podána dne [datum], doručená byla žalované [datum]. -) ze situace stavby týkající se novostavby rodinného domu na parc. [číslo] v k. ú. [část obce], že tato situace umístění rodinného domu na pozemku p. [číslo] byla navržena [celé jméno svědka] pro žalovanou jako investora, a to v květnu 2013. Situace obsahuje zakreslení inženýrských sítí směrem před dům a v komunikaci. Situace není opatřena žádným ověřovacím razítkem. -) ze souboru listin předložených žalobkyní, konkrétně z vyjádření společnosti [právnická osoba] k dokumentaci pro územní řízení ze dne [datum], územního souhlasu [číslo] 2013 ze dne [datum], situace stavby, smlouvy o právu provést stavbu uzavřené mezi žalovanou jako vlastníkem nemovitosti a [právnická osoba], s. r. o. jako stavebníkem, včetně emailové komunikace Ing. [jméno] [celé jméno svědka] s pracovníky projekční kanceláře [obec] ze dne [datum] a [datum], že dne [datum] adresovala [právnická osoba] [anonymizováno] k rukám p. [celé jméno svědkyně], zástupkyně žalované ve věci vyřízení územního rozhodnutí, stavebního povolení a všech náležitostí souvisejících ve vztahu k novostavbě RD na p. [číslo] ve věci žalované jako investora, vyjádření k dokumentaci pro územní řízení –„ Novostavba rodinného domu“ [okres], k.ú. [část obce], u. [ulice], [číslo], podle kterého s vydáním územního řízení souhlasí za splnění podmínek níže uvedených, mimo jiné ad 1) požaduje, aby bylo dodrženo ochranné pásmo vodovodů LT DN 500 a OC DN 500 a ad 2) před zahájením zemních prací požádá investor středisko rozvodu vodovodu a kanalizace o vytyčení podzemních sítí v provozování této společnosti. Podle územního souhlasu [číslo] 2013 ze dne [datum], vydaného [stát. instituce], odborem stavebním ve věci novostavby rodinného domu v [obec] na ul. [ulice] na p. [číslo] byl s toto stavbou vydán územní souhlas při zachování stanovených podmínek, mimo jiné, že je třeba respektovat příslušná ustanovení ČSN 73 [číslo] při křížení a souběhu se stávajícími inženýrskými sítěmi a před zahájením výkopových prací má být provedeno zaměření stávajících inženýrských sítí. Dne [datum] byla MMO ověřená situace stavby týkající se novostavby rodinného domu na parc. [číslo] v k. ú. [část obce], přičemž tato situace umístění rodinného domu na pozemku p. [číslo] byla navržena [celé jméno svědka] pro žalovanou jako investora, technickou kontrolu provedl Ing. [anonymizováno]. [příjmení], a to v květnu 2013. Situace obsahuje kromě umístění [příjmení] na pozemku také zakreslení inženýrských sítí včetně obou vodovodních řadů OC 500 a LT 500. Dne [datum] byla mezi žalovanou jako vlastníkem nemovitosti a [právnická osoba], s. r. o. jako stavebníkem uzavřena smlouva o právu provést stavbu RD na p. [číslo]. Podle emailové komunikace Ing. [jméno] [celé jméno svědka] s pracovníky projekční kanceláře [obec] ze dne [datum] (s Ing. [jméno] [příjmení]) a dne [datum] (s Ing. [jméno] [příjmení], DiS.) byl tomuto v souvislosti s návrhem oplocení zaslána situace – ochranné pásmo vodovodu, a to nejprve v červnu 2015 jen OC 500 s tím, že ochranné pásmo do navrhované terasy nezasahuje, následně v listopadu 2015 OC 500 i LT 500, když právě toto ochranné pásmo zasahuje do terasy. -) z podstatného obsahu stavebního spisu [anonymizováno], odboru stavebního, oddělení pozemních staveb, sp. zn. [anonymizováno] [spisová značka], z části týkající se rodinného domu žalobkyně a), zejména z vyjádření [právnická osoba] ze dne [datum] a dále z projektové dokumentace část C. situace stavby a projektové dokumentace k územnímu souhlasu [číslo] 2013, zejména souhlasu ze dne [datum] včetně situace stavby, jakož i souhlasu s ohlášenou stavbou ze dne 16. 12. 2013 č. j. [spisová značka] [číslo] 2013 a protokolu ze závěrečné kontrolní prohlídky stavby ze dne [datum], že dne [datum] podala [právnická osoba] v návaznosti na kolaudační prohlídku dne [datum] své vyjádření ke kolaudačnímu řízení –„ Novostavba rodinného domu“ [okres], k.ú. [část obce], ul. [ulice], p. [číslo] kde předně rekapituluje existenci vodovodních řadů vedoucích přes p. [číslo] (vedení OC DN 500 mm) a p. [číslo] (vedení LT DN 500 mm) a uvádí, že žalovaná jako investor stavby, byla již v r. 2013 upozorněna na jejich existenci a vyzvány k respektování ochranných pásem uvedených vodovodů. [právnická osoba] bylo při kolaudační prohlídce zjištěno, že stavba RD zasahuje do ochranného pásma vodovodu a s kolaudací tak nelze vyslovit souhlas. Kolaudace objektu je možná až po realizaci nápravných opatření, a to buď přeložení vodovodu OC DN 500 mm a LT DN 500 mm mimo soukromé pozemky, nebo provedení zabezpečovacích technických opatření zabraňujících vzniku škod na objektu RD, současně s tím by měla žalobkyně a) jako vlastnice pozemků uzavřít ve prospěch vlastníka vodovodů – [územní celek] – smlouvu o zřízení věcného břemene, jak je zde podrobně popsáno. Dle dalšího sdělení již vydala [právnická osoba] nesouhlasné stanovisko k PD – Novostavba garáže, gabionového oplocení s bránou a terasou u RD. Z projektové dokumentace část C., situace stavby a projektové dokumentace k územnímu souhlasu [číslo] 2013, zejména souhlasu ze dne [datum] včetně situace stavby, vyplývá, že vedení vodovodních řadů LT DN 500 a OC DN 500 bylo součástí této projektové dokumentace již od r. 2013, stavba RD nezasahuje do ochranného pásma vodovodů LT DN 500 a OC DN 500, a takto byla PD schválena MMO. Dle rozhodnutí [stát. instituce], odboru stavebního ze dne 16. 12. 2013 č. j. [spisová značka] [číslo] 2013, příslušný stavební úřad vydal souhlas s ohlášenou stavbou pro stavebníka [právnická osoba] zastoupeného [celé jméno svědkyně], kdy souhlas se týká rodinného domu na pozemku parc. [číslo] k. ú. [část obce], [územní celek], ostatní plocha, který dle geometrického plánu č. 1946 2013 vznikl z pozemků parc. [číslo] k. ú. [část obce], [územní celek], ostatní plocha, 2085, k. ú. [část obce], [územní celek], zastavěná plocha a nádvoří. V upozornění stavebníka v tomto rozhodnutí je opět uvedeno, že před započetím zemních prací je nutno zajistit vytýčení stávajících inženýrských sítí jejich vlastníky a provozovateli přímo v terénu a v jejich blízkosti dle pokynů těchto vlastníků a provozovatelů při zvýšené opatrnosti. -) z kopie emailu ze dne [datum] adresovaného Ing. [jméno] [příjmení], DiS. z projekční kanceláře ve [obec] na emailovou adresu [adresa], že připojená situace stavby - Novostavba RD se týká novostavby rodinného domu na parc. [číslo] v k. ú. [část obce], zobrazuje umístění rodinného domu na pozemku p. [číslo] byla navržena [celé jméno svědka] pro žalovanou jako investora, a to v květnu 2013. Situace obsahuje zakreslení inženýrských sítí směrem před dům a v komunikaci, není opatřena žádným ověřovacím razítkem. -) z připojeného spisu Okresního soudu v Olomouci sp. zn. 13 C 92/2017, zejména o) z žaloby ze dne [datum], že žalobkyně a) žaluje [právnická osoba] s.r.o. o částku 2 000 000 Kč s příslušenstvím, a to jako část kupní ceny uhrazené žalobkyní a) za nemovitost – rozestavěnou stavbu na původním pozemku p. [číslo] v k. ú. [část obce], [územní celek], když sjednaná kupní cena neodpovídala skutečné hodnotě rozestavěné stavby, neboť v souvislosti se stavbou zakoupenými pozemky p. [číslo] p. [číslo] bylo zjištěno, že přes tyto vede vodovodní řad LT DN 500 a OC DN 500, což pozemky i stavbu znehodnocuje. o) z odůvodnění odporu žalované [právnická osoba] s.r.o. ze dne [datum], že žalovaná považuje žalobu za nedůvodnou, namítá, že po uzavření kupní smlouvy dne [datum] žalobkyně a) si sama vyřizovala veškeré náležitosti zápisu stavby do katastru nemovitostí a dále, že žalobkyně a) měla ještě před uzavřením kupní smlouvy k dispozici kompletní projektovou dokumentaci, na které byly a jsou řádně vyznačeny veškeré inženýrské sítě, včetně vedení vodovodních řadů a tuto dokumentaci měla žalobkyně a) k dispozici při vyřizování hypotečního úvěru. Žalovaná dále namítla, že pokud tvrdí žalobkyně a), že její nemovitosti jsou zatíženy právy třetí osoby, pak z výpisu z [list vlastnictví] je zřejmé, že jediné omezení vlastnického práva souvisí s hypotečním úvěrem žalobkyně a) a zapsáno tak bylo z popudu jí samotné. Žalovaná navrhla zamítnutí této nedůvodné žaloby. o) z emailu Ing. [jméno] [celé jméno svědka] ze dne [datum] adresovaného [celé jméno svědka], že tento sděluji mimo jiné, že v projektové dokumentaci (PD) nenalezl výkresy [číslo] přílohu E, přebývá výkres [číslo]. Současně požaduje, aby zpevněná venkovní plocha před obývákem byla v půdorysu 7x7m a oddělená od domu korýtkem. o) ze sdělení [právnická osoba] ze dne [datum], že žalobkyně a), žalovaná, ani [právnická osoba] s.r.o., nepožádali o vytýčení podzemních sítí v provozování [právnická osoba] před zahájením zemních prací. o) z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] u jednání ze dne [datum], že žalobkyně a) je jeho klientka. Pokud jde o tuto konkrétní věc, tak jí poskytoval právní radu týkající se obsahu kupní smlouvy. Konkrétně tedy konzultoval s žalobkyní a) 2 kupní smlouvy, a to na koupi jak rozestavěného domu, tak pozemku a dále pak na smlouvu o dílo na dostavbu rozestavěného domu. K žalované společnosti nemám žádný vztah. Již si to přesně již nepamatuje, ale bylo to tak, že konzultace probíhala prostřednictvím emailu, kdy mu byl na jeho email vždy doručen nějaký návrh předmětné smlouvy, vybavuje si, že to zřejmě bylo ze strany žalované a konkrétní jméno se tam určitě objevil p. [celé jméno svědka], ale potom také ví, což si sám dohledal, že úschovu při koupi realizoval JUDr. [příjmení], takže i tam možná nějaká komunikace proběhla. Když potom nějaký návrh překontroloval, tak opět komunikoval přímo s protistranou tím myslí žalovanou nebo někoho z jejich strany, s klientkou každý krok nekonzultoval, měl od ní jasné zadání a ona mu důvěřovala. Přiznává, že se smlouvy z jeho strany dosti korigovaly, hlavně jsem se snažil, aby se jejich obsah vzájemně přiblížil a provázal, to bylo všechno ve prospěch klientky. Také proběhla osobní schůzka v jeho kanceláři, kde byl on, p. [celé jméno svědka], p. [celé jméno svědka] a manžel žalobkyně a), tam se řešily praktické věci týkající se placení kupní ceny a na všem tam dohodli. Pokud měl nějaké připomínky, tak si nepamatuje, že by byly nějaké problémy protistrany s jejich začleněním do smlouvy. Určitě to nakonec bylo připraveno tak, že dal pokyn klientce, aby kupní smlouvu na dům podepsala. Žalobkyně a) potom určitě v jeho přítomnosti podepisovala jak smlouvu na koupi rozestavěného domu, resp. k tomu on nemám žádné listiny, ale myslí si to. Pokud je na smlouvě napsáno [datum], pak ve stejný den má on ve svých listinách i to, že žalobkyni a) ověřoval podpis na koupi pozemku, což muselo jít přes katastr, takže si myslí, že obě smlouvy podepsala ve stejný den, i když k té rozestavěné budově vlastní listiny nemá. Pro svědka výše kupní ceny nebyla až tolik důležitá, řešil obsahově ty kupní smlouvy, aby po právní stránce byl mechanismus ve prospěch klientky. Svědek sám žádnou projektovou dokumentaci stavby neviděl, pouze jsem částečně projekt znal ve vztahu o dílo, ve vztahu k jejímu obsahu. Pokud mluvil o kupních smlouvách na pozemek a dům, tak znovu opakuje, že to bylo podle něho provázané a řešil to současně, ale je pravdou, že kupní smlouva na rozestavěný dům nebyla předkládána na katastr ani k tomu nedal žádný pokyn a už potom ani neřešil, jaký mechanismus byl za účelem zapsání toho domu do katastru nemovitostí. Svědek nikdy na stavbě nebyl a fakticky ji neviděl, ani když to bylo rozestavěné. Pokud jde o předávací protokol, tak ten nikdy neviděl, ani s ním nikdo protokol neřešil. o) z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [celé jméno svědka] u jednání ze dne [datum], a z jeho doplňující výpovědi u jednání dne [datum], že na základě písemné kupní smlouvy jeho manželka koupila rozestavěnou stavbu domu, kupní smlouvu podepisovala ona a zástupce žalované, ale v podstatě svědek měl od manželky plnou moc k jednání ohledně celé věci. Kupní smlouva se podepisovala sice na rozestavěný dům, ale tento byl již před dokončením, chyběly pouze vnitřní úpravy, zvenku byl dům celý dokončen. I když se v kupní smlouvě o projektu píše, tak se tam píše, že teprve bude dodán, takže manželka ho neviděla při podpisu smlouvy a byl jí, resp. i svědkovi předložen asi 14 dní po podpisu smlouvy. Svědek si přesně pamatuje, že v tom projektu vůbec nebylo zakresleno jakékoliv ochranné pásmo týkající se předmětného vodovodu. Vůbec o tom nevěděli. Od počátku se snažili chovat ekologicky, takže ještě předtím než manželka uzavřela kupní smlouvu, žalované sdělili, že by chtěli smlouvu týkající se vytápění tepelným čerpadlem a oni toto pak začali sami iniciativně řešit se stavebním úřadem. Všechno se pak dořešilo ještě v době, kdy vlastníkem byla žalovaná, resp. přesně to bylo tak, že [datum] bylo zažádáno a [datum] byl udělen souhlas, v ten den také byla podepsána kupní smlouva. Také se pak oproti původnímu projektu měnilo zvenku to, že se dodělávala terasa směrem do zahrady, tuto změnu řešil na základě doporučení p. Ing. [příjmení], kterého doporučila žalovaná. Bylo to tak, že manželka udělila plnou moc jmenovanému a tento vyřizoval změnu projektu ve vztahu ke stavebnímu úřadu. Změna nebyla povolena. Bez povolení se také stavěla samostatná stavba terasy, svědek ani žalobkyně a) my jsme vůbec nevěděli, že může nastat to, že nebude povolena. Asi rok po uzavření kupní smlouvy na dům se pak rozhodli, že postaví i opěrnou zídku, zase měl všechno zabezpečovat ve vztahu ke stavebnímu úřadu Ing. [příjmení], ale ten to neustále nečinil. Svědek si tak zpětně uvědomuje, že o tom vodovodu se dozvěděl postupně, kdy se zastavil nějaký soused a zmínil se o vodovodu, on se nad tím zpočátku vůbec nepozastavoval a to vzhledem k umístění stavby, kdy se vědělo, že na tomto místě byly dříve objekty ruské armády, takže si myslel, že toto souvisí s nefunkčními zbytky po armádě. Také potom chtěli ještě samostatně stavět garáž, toto měl také zařídit Ing. [příjmení], pak se věc dostala do situace, kdy Ing. [příjmení] požádal stavební úřad o vyjádření, a protože stavební úřad od počátku věděl o vodovodu, tak požádal o stanovisko [právnická osoba] a tato právě kvůli vodovodu vyjádřila nesouhlas. [právnická osoba] se vyjádřila konkrétně tak, že nesouhlasí se žádnou stavbou, která by stála v ochranném pásmu toho vodovodu. Pokud jde o ochranné pásmo týkající se nemovitosti ve vlastnictví manželky, pak pokud je dno trubky v hloubce více než 1,5 m což je, pak ochranné pásmo je 2,5 m nalevo od povrchu trubky a to stejné napravo. Tato situace tedy výrazně omezuje možnosti manželky. Svědek šel nakonec na stavební úřad osobně do stavebního spisu, ale nebylo to hned, jak se problémy zjistili, protože nejprve řešil s Ing. [příjmení], který nejprve přiznal jednu trubky potom následně i ty druhé, svědek mu přestal věřit, do spisu šel v závěru roku 2015. Svědek jednal s jednatelem žalované, chtěl nějaké smírné vyřešení věci, stavěli se k tomu naprosto negativně, nechtěli se na ničem dohodnout, dávali od toho ruce pryč. [příjmení] problém má žalobkyně a) ohledně pozemků se [právnická osoba] s. r.o., když v této společnosti se svědkem nikdo nekomunikoval, ale také ví, že v hodně věcech je na základě zplnomocnění zastupovala žalovaná. Dům, který koupila manželka, stavěla žalovaná v ulici jako první, pak ještě postavila 2 domy a měla v úmyslu stavět i další, bohužel vodovod je koncipován tak, že dům ve vlastnictví manželky je vodovodnímu potrubí nejblíže, takže máme největší problémy. U žalobkyně a) je to totiž tím, že je narušeno ochranné pásmo u těch druhých staveb nikoliv. Pokud jde o kolektor, tak se jedná se o plastové trubky, zemní kolektor, který je koncipován tak, že jsou v podzemí v hloubce 1,30 m plastové trubky, které jsou rozvedeny po celém pozemku a tvoří síť. Takto jsou plastové trubky kolektoru vedeny i nad vodovodem takže hrozí v případě např. havárie vodovou porušení i těchto trubek. V ochranném pásmu nesmí být ani strom, ani např. skládka dřeva, v podstatě pouze holá plocha. Až po velkých diskuzích, kdy vodárny povolily stavbu plotu, ale podmínkou je, že musí být ručně rozebíratelný plot. Skutečná kupní cena byla 6 066 000 Kč a byla placena tak, že nejprve zaplatila žalobkyně a) částku 3 066 000 Kč za samotnou rozestavěnou stavbu, potom zaplatila 3 000 000 Kč v hotovosti žalované k rukám p. [celé jméno svědkyně] a to [datum] a potom platila cenu za smlouvu o dílo za dokončení stavby a to bylo 575 000 Kč. Část kupní ceny platila žalobkyně a) z hypotečního úvěru. Žalobkyně a) i svědek se s kupovanou stavbou seznámili tak, že byli na osobní prohlídce rozestavěného domu, respektive svědek určitě a žalobkyně a) a zřejmě také, nikdo víc. Při podpisu smlouvy žalobkyně a) nedostala žádnou projektovou dokumentaci, tuto dostala cca 14 dní po podpisu smlouvy, nikdy neproběhlo protokolární předání předmětu koupě a teď si už ani svědek neumí zdůvodnit, proč např. nežádali tento protokol, bylo tam tolik práce a problémů, že to nebrali za podstatné. V projektové dokumentaci, kterou pak žalobkyně a) 14 dní po podpisu kupní smlouvy obdržela, nebyla dle svědka žádná zmínka o ochranném pásmu vodovodů. Je dle svědka skutečností, že opravdu projektovou dokumentaci žalobkyně a) dostala oproštěnou od jakýchkoliv zmínek o ochranném pásmu vodovodů. Konkrétně tedy 14 dní od podpisu kupní smlouvy dostala žalobkyně a) projektovou dokumentaci, resp. dostala páté paré, na obalu pak jsou vypsány dokumenty, ze kterých je projektová dokumentace složena a v tomto soupise již tehdy chyběla část E, kde právě měly být ty dopisy týkající se vodovodů, tedy podmínek stavby rodinného domu a chyběly tam také 3 výkresy. Svědek se nejprve jako zástupce kupující obrátil na žalovanou, aby mi to dodala, tato tak neučinila, resp. vůbec neodpověděla. Je pravdou, že svědek potažmo jeho manželka to tehdy dál neřešili, nešli např. na stavební úřad, protože netušili hloubku toho problému a byly jiné problémy se samotnou stavbou. Svědek ví o tom, že v kupní smlouvě na rozestavěný dům je zakotvena možnost odstoupení za určitých podmínek, i o tom uvažovali, ale nakonec tak neučinili, protože si uvědomují, že za současného stavu, kdyby vrátili nemovitost, by měli velký problém se dostat k penězům, jestli bychom vůbec uspěli. Je spíše jistota, že by naopak peníze nikdy neviděli. o) z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] u jednání ze dne [datum], že je zaměstnancem [anonymizováno] vodárenské na pozici specialista technickoprovozních činností. Osobně jednal s manželem žalobkyně a), žalobkyni a) přímo nezná, za žalovanou zná paní [celé jméno svědkyně], se kterou také jednal. Vzhledem k tomu, že se nějaké věci řešily už dříve tak ví, že byly nějaké problémy, jednalo se o ochranné pásmo vodovodů, nazval by to jako DN 500, důležité je to [číslo] což určuje průměr potrubí. Paní [celé jméno svědkyně] někoho v tomto směru zastupovala, neví koho, ale předložila plnou moc. Pokud se na ten předmětný dopis ze [datum] podívá, tak jako první bod je zmíněno ochranné pásmo vodovodů DN 500, oni jsou důležité všechny ty body, ale snaží se je psát dle důležitosti postupně. V tomto případě se také nejedná o klasické body, které běžně píší, některé jsou běžné pro každou stavbu, ale tady šlo o určitou výjimku, tak proto to i zdůrazňovali. Svědek neví, jak to bylo dál, nemá žádné konkrétní informace o případném stavebním řízení, s [právnická osoba] tu věc pak dále nikdo neřešil. Další listinu potom našel v archivech [právnická osoba], listina se týká žádosti paní [celé jméno svědkyně] a to za [právnická osoba], kdy se to týkalo rozdělení pozemků. Předpokládá, že ta původní stavba byla řešena v rámci jednoho pozemku a pak se to mělo dělit. Kromě ochranného pásma vodovodů v tom roce 2013 neshledali žádná další specifika týkající se daného pozemku. Omezení pokud je na pozemku ochranné pásmo vodovodů se řídí vodním zákonem a stavebním zákonem, jsou tam omezení jak do šířky ochranného pásma buď 1,5 m, nebo 2,5 m, tady si myslí, že to bylo těch 2,5 m a potom záleží, jestli je vodovod hluboko, když je menší šířka, tak tam je také omezení do šířky. To vše v rámci ochranného pásma. Potom se věc řešila až v roce 2016, kdy má 2 dopisy ze [datum], které byly adresovány žalobkyni a), ale věc řešil Ing. [celé jméno svědka] a projektant, jehož jméno si nepamatuje, týkalo se to změny s názvem novostavba garáže, kdy nejprve toho [datum] dali nesouhlasné stanovisko, ale potom se to v ten den změnilo, kdy vydali stanovisko, že na určité části pozemku, která nezasahuje do ochranného pásma vodovodu, se stavět může, ale se zbytkem stále nesouhlasili. Svědek neví o tom, že by nějakou činností mělo dojít k poškození vodovodů, právě tím, že by povolil tu změnu, novostavba garáže, resp. ne přímo stavbou garáže, ale tím ostatním co tam bylo, mohlo dojít k poškození vodovodů, takže proto se ta situace měnila. Nikdy se neřešilo, že by jeden z těch vodovodů byl poškozen. Obecně se dá říct, že pokud je na pozemku ochranné pásmo vodovodů, tak v tom ochranném pásmu např. plot být může, ale musí se jednat o klasický drátěný, aby byl snadno rozebratelný v případě havárie, nemůže být např. z betonu apod. Pokud jde o vegetaci tak se k tomu většinou nevyjadřují, neřeší to, může se sát, že i nad vodovodem se vysadí strom. Se svědkem pak nikdo neřešil např. přeložku toho vodovodu, pokud někdo chce přeložku takto většinou i platí, neumí se vyjádřit, jaká částka se dá za výstavbu přeložky. Obecně pokud je na pozemku vodovod pak se může stát, že bude majitel pozemku určitým způsobem omezen, např. když [právnická osoba] potřebuje udělat nějaké práce na vodovodu. Neví o tom, že by se na těchto vodovodech někdy řešila nějaká havárie. Neumí se přesně vyjádřit k životnosti vodovodů, které jsou na předmětném pozemku, obecně se dá říct, že životnost je tak 100 let. [příjmení] vodovodů v tomto případě je [územní celek], takže určitě o tom, že na pozemku je vodovod se dozví jak od jejich společnosti tak možná i dotazem na město jako vlastníka. V tomto případě se to investor dozvěděl z našeho dopisu. Také stavební úřad si informace může od nich opatřit, ale jestli je má, nebo nemá, to on neřeší. o) z výpovědi svědka [celé jméno svědka] u jednání ze dne [datum], že je OSVČ, jedním z jeho klientů je [právnická osoba] což je stavební společnost a on v rámci stavební činnosti je autorizovaným zástupcem. Obecně se stará o přípravu projektu před výstavou a následně dohled při samotné výstavbě. Pokud jde o manžele [celé jméno svědka], tak zná oba osobně, když více se viděl s Ing. [celé jméno svědka], paní žalobkyni a) viděl asi jednou osobně, bylo to tak, že žalovaná stavěla dům tehdy na ul. [ulice], ten dům byl určen k prodeji, takže se dala inzerce a na tu inzerci se přihlásili mimo jiné manželé [celé jméno svědka]. V době prodeje byla stavba v podstatě před dokončením, chyběly např. podlahy, vnitřní dveře, ale vnější část stavby byla hotová. Potom, když on po stavební stránce jednal s manželi [příjmení], tak se to týkalo už dokončení vnitřních úprav např. podlah apod. O tom, že pozemkem vedou vodovody a je tam ochranné pásmo, tedy že je určitý problém s tímto na pozemku a musí se to dodržovat, se vědělo od počátku i při přípravě projektu to věděl, od počátku kdy projekt připravoval, myslí tím projekt stavby 3 rodinných domů s tímto počítal. Podle něj jediným omezením bylo dodržet předepsané ochranné pásmo, tedy vzdálenost stavby od sítě. Žalovaná tak, jak je ze zákona povinnost před započetím stavby žádala vyjádření všech provozovatelů sítí, resp. správců, proto požádala i [anonymizováno] vodárenskou, svědek byl seznámen s jejich prvotním stanoviskem. Pokud byl svědkovi sdělen obsah dopisu [právnická osoba] ze dne [datum], zejména body 1, 2 daného vyjádření, tak opakuje, že o ochranném pásmu vodovodů věděl, před zahájením stavby došlo k vytýčení trasy vedení vodovodů, pokud si pamatuje tak vodovod byl v hloubce 3,5 m, ale k tomu bodu 2 daného vyjádření se blíže vyjádřit nemůže. Svědek, když konkrétní projekt připravil, dostal mapu, kde byly zakresleny a vytýčeny sítě vč. vodovodů, takže toto musel respektovat. Když se dům prodával, tak stavba byla postavena tak, že to odpovídalo zakreslením všech sítí a plánům z projektové dokumentace, ale fyzicky to nikdy nepřeměřoval, tvrdí také, že po Sovětských vojscích tam bylo tolik sítí v zemi, že by to možná ani prakticky nešlo. Když zasahoval do projektu, tak se řešili stavby rodinných domů, neřešilo se samotné oplocení, ale běžně je ve stavební dokumentaci oplocení definováno jako lehké demontovatelné oplocení z pletiva. Asi v roce 2015 nebo 2014 v rámci rozhovoru před ním Ing. [celé jméno svědka] řekl, že by chtěl pod původní terasou vystavět sklep a on ho již tehdy upozornil, že by se mohl dostat do blízkosti ochranného pásma, určitě v tomto směru na to přišla řeč, neví, jak to bylo úplně přesně, ale proto to nechtěl projektovat. S panem [příjmení] [celé jméno svědka] řešili oplocení, kdy se nějak prováděly zemní práce a betonáž základu plotu, ví o tom, že na papíře by mohlo vadit jaké hodnocení je u ochranného pásma, resp. při schvalovacím procesu, kdy dávali podmínky ohledně vodovodů, ale běžně se to neděje, že by někdo žádal o stavební povolení na plot. Jediný s kým se jednalo, byl soused v té době a ten neměl námitky, také si pak myslí, že kdyby došlo k nějakému problému s vodovodem, tak by se technika měla dostat i na další část pozemku. V tomto konkrétním případě neřešil osazení pozemku nad vodovodem a v ochranném pásmu vodovodů stromy, ale ví, že obecně v ochranném pásmu vodovodů nesmí být stromy vyšší než 3 m, alespoň si to myslí. S ním přímo nikdo ani žalobkyně, ani její manžel např. náhradu škody neřešili, ale paní [celé jméno svědkyně] mu předložila nějaký znalecký posudek, který měl vyčíslovat škodu, kterou zřejmě žalobkyně požadovala po žalované, jméno osoby, která vypracovala posudek, si nepamatuje. Paní [celé jméno svědkyně] mu řekla, ať se na posudek podívá, popř. sežene někoho, kdo by pro ni zpracoval znalecký posudek na takovéto ocenění. Nahlédnutím do posudku zjistil, že od počátku je vystavěn na špatných základech, neboť hned na začátku se hovoří o tom, že stavba je částečně postavena na násypu a částečně na výkopu a on objektivně vím, že stavba je postavena na výkopu ve stávajícím terénu v hloubce 2,5 m, když znalec vycházel ze špatných údajů hned na začátku, pak z toho vycházejí i špatné závěry dál. Pokud jde o základy, tak první základ je v rostlém terénu v šířce 60 cm a výšce 40 cm, poté následuje základový pás ze ztraceného pevnění ve výšce 50 cm a šířce 30 cm a ten je přebetonován základovou deskou na hutněném podkladu v tloušťce 12 -15 cm. Při existenci takovýchto základů je podle svědka téměř vyloučeno, aby se voda ze vzdálenosti 2,5 m dostala pod dům a zapříčinila odplavení podkladních základových vrstev. Obecně si myslí, že přímo ani žalobkyně ani její manžel nemuseli vědět z přímého rozhovoru o existenci ochranného pásma vodovodů, ale od počátku se stavba situovala tak, že byly sítě respektovány, od počátku byly zakresleny, výrazně barevně byly zakresleny i vodovody, tento nákres existoval již rok před zahájením stavby, byl součásti projektové dokumentace, která se předávala, u toho předání samotného nebyl. Projektován byl předmětný dům na vytápění plynovým topením, ví o tom, že v průběhu, když dům vlastnila žalovaná, došlo ke změně na topení tepelným čerpadlem s venkovním půdním kolektorem. o) z výpovědi svědkyně [celé jméno svědkyně] u jednání ze dne [datum], že žalobkyni viděla snad jednou, to právně v souvislosti s prodejem předmětného rodinného domu, žalovaná je jejím zaměstnavatelem cca od roku 2001, je zaměstnaná v podstatě jako administrativní pracovník, ale fakticky vykonává činnost dle aktuální činnosti žalované, která se zabývá stavební činností všeho druhu. Bylo to tak, že pozemky vlastnila spol. [anonymizováno] a pak byla nějaká dohoda mezi žalovanou a touto společností o výstavbě rodinných domů, obecně to bývá tak, jak to bylo i v tomto případě, že když se jedná o výstavbě tak svědkyně osobně nejprve obejde dotčené orgány státní správy, jde i na oddělení koncepce rozvoje [stát. instituce], zjistí jejich stanoviska, zda se v dané lokalitě může stavět a jaká jsou případně omezení. Ještě než jde na ty orgány atd., tak má k dispozici úplně první nákres projektu dané stavby, se kterým právě jde na ty orgány, koncepce rozvoje apod. a ve vtahu k tomuto nákresu se tyto orgány vyjadřují, v tomto konkrétním případě s takovýmto nákresem došla i na [anonymizováno] vodárenskou. Podle svědkyně se od prvopočátku řešily 3 rodinné domy, mezi nimi i dům žalobkyně a). Konkrétně, pokud to bylo ohledně [anonymizováno] vodárenské, tak tam tak jako běžně přišla s nákresem a mapou, říká se tomu situační výkres. Pracovníci [anonymizováno] vodárenské to srovnali se svými mapami, v tomto případě si vyhledali potrubí vodovodní v dané lokalitě. Jako vždy na vodárnách řeší budoucí napojení nových staveb na vodovodní řád, což tedy řešili i v tomto případě a v rámci toho byla upozorněna, že tam je veden vodovodní řád v pozemcích. Kolem toho vodovodního řádu musí být dodrženo ochranné pásmo a to i při stavbě rodinných domů. Tuto informaci, pokud se týká omezení týkající se ochranného pásma vodovodů, předala projektantovi p. [celé jméno svědka]. Svědkyně sama nemám stavební vzdělání, takže předala ty podklady a dál se o to nezajímala, ani neví, jestli osobně někdo z vodáren, např. byl na pozemku něco zaměřovat, vytyčovat apod. Nedokáže ani odpovědět, jestli někdo jiný od žalované pracovníky vodáren na pozemek volal. Pan [celé jméno svědka] potom připravil projektovou dokumentaci, předal ji svědkyni a jejím úkolem je pak s touto projektovou dokumentací seznámit a zažádat stanoviska všech dotčených orgánů, tedy i [anonymizováno] vodárenské. V tomto případě pak musely všechny dotčené orgány dát kladné stanovisko, tedy i [ulice] vodárenská s touto projektovou dokumentací a na základě toho pak byl vydán územní souhlas a souhlas se stavbou. Trvá na tom, že pokud bylo vydané souhlasné stanovisko se stavbou tak všem dotčeným orgánům, které následně vydaly kladné stanovisko, musela být předložena projektová dokumentace ve stavu, který toto kladné stanovisko odůvodňoval, tedy i [anonymizováno] vodárenské. Neuvědomuje si, že by po ní někdo výslovně požadoval k tomu předmětnému domu projektovou dokumentaci, prodej domu měl na starosti pan [celé jméno svědka], podle ní ale projektová dokumentace není tajná a když se dům dostaví a kolauduje, tak se archivuje projektová dokumentace na příslušném stavebním úřadě. Navíc, pokud se při prodeji kupní cena financuje z hypotečního úvěru obecně, tak hned na začátku pro účely toho úvěrování si banka vyžádá projektovou dokumentaci a s touto dále pracuje při vyřizování. Otázku týkající se kupní ceny jak na rozestavěný dům, tak na pozemek, resp. na dům určitě si řešil přímo p. [celé jméno svědka]. Ví k tomu pouze to, že měla být oddělena další část pozemku k pozemku, který je okolo domu. Jediné co s ní někdo řešil ohledně projektu, byl způsob vytápění a to z plynového kotle na tepelné čerpadlo, řešila to ještě ona, oznámila to na stavební úřad, teď se to řeší tzv. změnou stavby před dokončením, neví, jestli to bylo stejné i tehdy, ale každopádně ze zkušenosti ví, že doklady k tomu novému vytápění se pak dokládají ke kolaudaci. Nikdo s ní neřešil, že by se oproti původnímu projektu mělo k domu ještě něco přistavovat. Svědkyně se nemůže vyjádřit k přesnému obsahu kupních smluv, resp. výši kupní ceny, prodali se i další dva domy, takže cena byla kolem 3,5 mil. S ní nikdy nikdo neřešil výši kupní ceny, způsob placení kupní ceny, termíny placení kupní ceny, toto řeší výlučně pan [celé jméno svědka]. Pokud jde o dostavbu domu, takto je technická otázka, tu ona neřeší, na to nemá vzdělání, někdy řeší dostavbu interiéru, téměř na všech zakázkách, ale v tomto případě to tak nebylo, nebyla o to požádána. Pokud v žádosti o změnu před dokončením stavby uvedla, změna zdroje vytápění z plynového vytápění na tepelné čerpadlo země – voda, tak pokud tam nejsou uvedeny žádné kolektory, o těchto nevěděla a neřešila jsem je. Ze svých zkušeností ví, že pokud se stavba má vytápět tepelným čerpadlem, tak všechny podklady k tomu většinou připravuje firma, která pak realizuje dodávku tepelného čerpadla a podle ní se k tomu např. vyjadřuje ještě hygiena, což ví stoprocentně. Zda nakonec stojí nebo nestojí dům v ochranném pásmu, k tomu se vyjádřit nemůže, tvrdí, že pokud získali kladné stanovisko od [anonymizováno] vodárenské, takto muselo být v pořádku, dále to neřešila. Pokud je jí předestřen dopis [právnická osoba] ze dne [datum], tak je to reakce na projektovou dokumentaci, kterou [právnická osoba] předložila nikoliv pouze ten nákres, který jsme předkládali za účelem vydání toho kladného stanoviska, ale projektovou dokumentaci, aby mohlo být vydáno umístění stavby a stavební povolení. Pokud jsou tam ty body tak je zná, tyto musí být dodrženy a pokud jde o to vytýčení v bodě 2 takto ona jsem na starosti neměla, takže se k tomu nemůže vyjádřit, měl to na starosti podle ní pan [celé jméno svědka] maximálně pan [celé jméno svědka]. Dotčeným orgánům se posílá celá projektová dokumentace, oni se pak vyjádří, toto vyjádření se předkládá stavebnímu úřadu a na základě toho stavební úřad vydává své rozhodnutí. Za účelem úvěru se zase předkládá také projektová dokumentace a banka si zkoumá jiné důležité skutečnosti pro úvěr. Vždycky si sama banka požádá, co potřebuje. Klientům se dává celá projektová dokumentace, do níž jsou zapracovány ty připomínky jednotlivých orgánů dotčených a jednotlivá vyjádření těch dotčených orgánů, jsou součástí stavebního spisu a má je stavební úřad. Smlouvy jak na prodej jak rozestavěného rodinného domu, tak pozemku zřejmě měla v kanceláři k dispozici, nepřipravovala je však, ale určitě bylo potřeba zajistit podpisy apod. Projektová dokumentace této stavby nebyla žádným tajemstvím tak jako nikdy, ale nedovede odpovědět na otázku, zda ji předávala nebo byla osobně při tom, když se projektová dokumentace předávala žalobkyni a). o) z výpovědi svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] u jednání ze dne [datum], že Mgr. [celé jméno žalobkyně] zná od vidění, bližší vztah nemá. Jejího syna [celé jméno původního účastníka] zná z doslechu. Pokud jde o obecného zmocněnce žalobce b) dříve svědka [příjmení] [jméno] [celé jméno svědka], pak je zaměstnancem firmy, které on je jednatel a to asi 6 let. Ing. [celé jméno svědka] je jejím přímým nadřízeným. Pokud jde o žalovanou, o té slyšela od Ing. [celé jméno svědka], ví, že se kupoval dům a v té souvislosti mluvil [celé jméno svědka] o žalované i o [právnická osoba], svědkyně to chápe asi tak, že jedna společnost prodávala dům a jedna pozemek. Svědkyně s tím prodejem jako takovým nemá nic společného, pouze ji Ing. [celé jméno svědka] požádal, abych s ním jela do sídla žalované, že potřebuje předat peníze za dům, jednalo se o částku 3 milióny Kč, byly v hotovosti s tím, že on už pak nemá čas s nějakých důvodů jet na katastr, kde by potřeboval převzít potvrzení o přijetí návrhu na vklad, takže měla jet s ním, abych na to dohlédla na katastru. Bezpečně si pamatuje, že se to odehrálo v létě 2014 a mohla nahlédnout přesně na to datum, právě do potvrzení o přijetí návrhu na katastr, a to datum [datum]. [jméno] jsem přímo s Ing. [celé jméno svědka] do sídla žalované, kde byli přítomni oni dva a dále pan [celé jméno svědka] paní [celé jméno svědkyně], takže peníze přebírala paní [celé jméno svědkyně]. Paní [celé jméno svědkyně] spočítala pomocí strojku na počítání peněz, zda částka souhlasí, skutečně šlo o 3 miliony Kč, podle svědkyně se tam nic nepodepisovalo, potom Ing. [celé jméno svědka] odešel, ona zůstala a paní [celé jméno svědkyně] ji odvezla na katastr, kde se podal návrh, svědkyně dostala to potvrzení a rozloučili jsme se. Svědkyně nikdy neviděla žádnou kupní smlouvu ani od žalované ani případně od [anonymizováno], neví ani kolik činila celková kupní cena, byla to záležitost Ing. [celé jméno svědka]. Pokud mluví svědkyně o paní [celé jméno svědkyně] a panu [celé jméno svědka], tak pokud si pamatuje, tak se vzájemně představili. o) z výpovědi svědka [celé jméno svědka] u jednání ze dne [datum], že byl jednatelem [právnická osoba] a to od jejího založení a ze společnosti odešel asi před 1,5 rokem. Nezná osobně ani žalobkyni a) a nezná ani žalobce b), znám pouze jméno žalobkyně a) a to v souvislosti s tím, že se uzavírala nějaká kupní smlouva na nemovitosti na [příjmení] ulici, resp., je to v tom areálu po ruských vojácích. Když mluví o uzavírání kupních smluv, tak myslí mezi jeho tehdejší společností a žalobkyní a). Jeho společnost měla uzavřenou smlouvu o výstavbě se [právnická osoba] [anonymizováno], tedy žalovanou, na základě této smlouvy pak tedy za [právnická osoba] jednala žalovaná. Se společností žalovanou a jejím statutárním orgánem mají běžné obchodní vztahy. Společnost [anonymizováno] vlastnila pouze pozemky v té lokalitě, vše co se týkalo výstavby od vůbec umístění stavby, rozdělení pozemku až po samotnou stavbu zařizovala žalovaná. Veškerá činnost související s realizací výstavby, včetně následného prodeje kupujícím zařizovala žalovaná. Veškerá výstavba proběhla na tomto území v pořádku, vypořádali se podle uzavřené smlouvy, žádné spory mezi sebou nevedou. Svědek nikdy osobně nejednal s [anonymizována dvě slova] ani jejím manželem, nikdy na místě výstavby nebyl v době, kdy by tam byli, ani si nepamatuje, že by se na spol. [anonymizováno] tito obrátili s nějakým požadavkem na vrácení částky kupní ceny. Pokud jde o samotnou kupní smlouvu na nemovitost, toto si všechno zařizovala spol. [anonymizována dvě slova]. Kupní smlouvu za společnost podepsal osobně. Svědek v době, kdy byla podepsaná kupní smlouva na pozemky, neřešil existenci vodovodního řádu. Jenom si pamatuje, že tato otázka by měla být součástí vyjádření ke stavebnímu povolení. V této konkrétní věci nic ohledně vodovodního řádu neřešil. -) z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [celé jméno svědka], že žalobkyně a) je jeho manželkou a s žalovanou společností se poprvé setkal ve chvíli, kdy manželka uzavírala kupní smlouvu na pozemek. V tomto období již manželku zastupoval na základě plné moci. [obec] předmětných pozemků na základě kupních smluv ze dne [datum] a [datum] zprostředkoval pan [celé jméno svědka], se kterým se svědek setkal asi rok předtím, neboť jim nabízel prodej jiné nemovitosti. Věděl, o co by měli zájem, a proto jim nabídl a ukázal pozemek, na kterém se již v tu dobu nacházela rozestavěná stavba. Svědek uvedl, že o tom, že přes pozemek vede vodovodní řad, mu žádnou informaci pan [celé jméno svědka] neposkytl. Následně se dohodli na kupní ceně a vyšlo najevo, že pan [celé jméno svědka], resp. jeho [právnická osoba] s.r.o. nejsou vlastníky pozemků, ale pouze stavby. [příjmení] pozemků byla žalovaná společnost a [právnická osoba] s.r.o. zmocnila [právnická osoba] s.r.o. ke všem jednáním o prodeji, takže z tohoto pohledu to bylo v pořádku. Kupní smlouvy podepsala nejprve manželka a teprve poté je dodala žalovaná společnost podepsané z její strany. Již v době, kdy kupovali pozemky s rozestavěnou nemovitostí, měli zájem se chovat ekologicky, a tedy plynové topení změnit na vytápění tepelným čerpadlem. Toto předpokládá umístění kolektoru, a tento je rozprostřen prakticky po celé ploše pozemku v hloubce cca 1,3 m. Toto zprostředkovala [právnická osoba] s. r. o. a realizačně se na tom podílela. Dnes je podle svědka zřejmé, že kolektor tam takto umístěn nemůže být, překrývá ochranné pásmo vodovodního potrubí. Ze strany MMO bylo vybudování kolektoru povoleno, proto ani nemohou nařídit odstranění stavby. Pokud jde o stanovisko [anonymizováno] vodárenské, tak ta nesouhlasila ani s kolektory, ani s umístěním stavby domu a negativně se také vyjádřili ke kolaudaci domu. Dnes je dům zkolaudován a užíván, nicméně jsou problémy při užívání v té souvislosti, že nemohou postavit plot, i když má svědek psy, a chodí tam bezdomovci. Žalovaná společnost dělá problémy při kolaudaci plotu a garáže, kdy tvrdí, že se jedná o černou stavbu, ale toto není pravdou. Při stavbě garáže sice došlo k určitým pochybením, ale je to stavba povolená. Svědek vypověděl, že projektovou dokumentaci k rozestavěnému domu dostal k dispozici asi 2 týdny po podpisu kupní smlouvy, ale byla prosta veškeré dokladové části s vyjádřeními dotčených strany, byly tam pouze výkresy, ale bez zakreslení sítí. Svědek v souvislosti s koupí rozestavěné stavby a pozemku měl za to, že stačí kontrola v katastru nemovitostí ohledně existence věcných břemen a kupní smlouvu kontroloval právník. Po zakoupení rozestavěné budovy na této stavbě byla spousta problémů, 4x tam zateklo střechou, a proto teprve později zjistil, že chybí část projektové dokumentace a výkresů. Svědek ohledně stavby komunikoval především s panem [celé jméno svědka], kdy teprve následně jsem zjistil, že není zaměstnancem [právnická osoba] s.r.o., ale jejich spolupracovníkem jako OSVČ. Tomuto poslal [datum] email, kde mu mimo jiné vytkl i chybějící část PD a výkresů, na toto nereagoval. Následně svědek požádal [právnická osoba] s.r.o. o zpracování cenové nabídky na vybudování terasy k domu a oplocení. Terasu mu nabídli, ale do plotu se jim moc nechtělo, nicméně domluvili projektanta ze [příjmení]. Ten zpracoval projekt, a teprve v této souvislosti se od něj svědek dozvěděl asi v polovině roku 2015, že přes pozemek vede vodovodní potrubí, a teprve v listopadu 2015, že tam vede ještě další potrubí, ještě blíže k domu a terasa tak zasahuje do ochranného pásma. Resp., když spolu komunikovali s tímto projektantem Ing. [příjmení], tak od něj svědek obdržel [datum] e-mail se situací stavby, kterou si sám zajistil od firmy [právnická osoba] a ze které nevyplývá vedení dvou vodovodních řadů v blízkosti domu, jsou zde znázorněny pouze běžné inženýrské sítě. Ing. [příjmení] z projekční kanceláře svědkovi řekl, že vypracuje projekt pro terasu i oplocení, zajistí stavební řízení a toto stálo 70 000 Kč. Následně se po určitou dobu nic nedělo, poté měl svědek domluvené stavebníky a Ing. [příjmení] byl na dovolené v Itálii, takže se spolu domluvili, že se začne s budováním terasy a oplocení, a pak se vše dořeší z hlediska úřadu. Nicméně jakmile došlo na vyjádření [anonymizováno] vodárenské, tak ta se vyjádřila negativně, nesouhlasili ani s umístěním terasy ani s oplocením, což odůvodňovali existencí ochranného pásma. Svědek uvedl, že z hlediska seznámení se se stavem pozemku udělal, co jako laik mohl. Manželka /žalobkyně a) /si na část kupní ceny brala hypotéku a odborníci z banky měli k dispozici veškerou dokumentaci a ani oni nezjistili, že přes pozemek vede dvojí vodovodní potrubí. Podle svědka po zjištění existence dvojího vodovodního potrubí, které vede přes pozemek, od kupních smluv neodstoupili, bylo by to finančně nevýhodné. Podle svědka je existencí vodovodního potrubí na pozemku tento pozemek znehodnocen, nechali si zpracovat znalecký posudek a vychází z něj i z logiky věci. Pokud jde o konkrétní úniky vody z vodovodního potrubí, tak v této chvíli dům se již sesedá, ale co je příčinou, to zatím není zcela zřejmé, svědek to dává do souvislosti s možnými úniky vody. Je to velká nejistota, potrubí je za plánovanou živostností. Pak se i možnost havárie stává pravděpodobnější. K dotazu právního zástupce žalobkyně svědek [příjmení] [celé jméno svědka] uvedl, že při budování kolektoru na pozemku narazili na betonový objekt, který je uložen nad vodovodním potrubím, a tedy zasahuje do ochranného pásma. V podstatě se jedná o obdélníkovou železobetonovou stavbu, jakýsi bazén, snad to byla jímka. Toto bylo vybudováno v době, kdy prostor užívala sovětská armáda, v té době se nikdo neptal a nad vodovodním potrubím stály budovy, byla zde asfaltová plocha, vše zřízeno načerno. Až do likvidace zde tyto stavby byly podle svědka umístěny cca 50 let. Svědek vypověděl, že kdyby s manželkou věděli o existenci potrubí na pozemku, tak by nemovitost nebo pozemky takto zatížené vadou nikdy nekoupili. K dotazu právního zástupce žalované svědek uvedl, že manželka nežádala o odstranění vodovodu, o tomto neuvažovali, jde o stavbu veřejného zájmu. Manželka se zúčastnila prohlídky stavby, vše spolu konzultovali, s žalovanou společností nejednala, protože v době předsmluvních jednání o existenci této společnosti ani nevěděli. Důvodem, proč nemovitosti kupovala manželka svědka je ta skutečnost, že vůči svědkovi jsou vedeny exekuce, mají zrušené SJM. Manželka je v důchodu, v době uzavření kupních smluv v roce 2014 byla v domácnosti, resp. byla jednatelkou společnosti. Když kupovali rozestavěnou stavbu, tak dům vypadal zvenčí jako dokončený. Cena za tuto rozestavěnou stavbu byla 6 641 000 Kč. V hotovosti [právnická osoba] s.r.o. podle svědka uhradili částku ve výši 3 000 000 Kč, na což žádná smlouva speciálně neexistuje. Toto požadovala [právnická osoba] s.r.o. a pokud měli o nemovitosti zájem, museli přistoupit na jejich podmínky. Kupní ceny za pozemky byly hrazeny bezhotovostně, vše dle kupní smlouvy a žádná částka nad rámec bez smlouvy za pozemek nebyla. Částku 3 000 000 Kč hradila manželka svědka z vlastních prostředků, které nabyla svou prací. -) z výpovědi svědka [celé jméno svědka], že manžele [příjmení] zná v té souvislosti, že si od jeho [právnická osoba] s.r.o. kupovali hrubou stavbu domu. Pozemky neprodávali, jejich vlastníky byla [právnická osoba] s.r.o. Ohledně stavby poskytli žalobkyni veškeré potřebné informace, v projektové dokumentaci v souvislosti s rozestavěnou stavbou byly zakresleny všechny inženýrské sítě, a tedy i vodovodní potrubí vedené přes pozemek žalobkyně. Záležitosti týkající se stavby, včetně jednání před stavebním úřadem, měla na starosti paní [celé jméno svědkyně]. Manželé [celé jméno svědka] se na ně s problémem ohledně umístění stavby neobrátili. K dotazu právního zástupce žalované svědek uvedl, že předání projektové dokumentace manželům [příjmení] souviselo se stavebním řízením. O prodeji pozemků s [anonymizováno] sám svědek nejednal, resp. byl pouze prostředníkem, kdy obdržel od [právnická osoba] s.r.o., konkrétně od tehdejšího jednatele pana [celé jméno svědka], ověřenou smlouvu a tu předal [anonymizováno]. Společnost [anonymizováno] nakoupila a zasíťovala pozemky a svědka oslovili s tím, aby na těchto pozemcích postavil domy, tyto potom nabízel k prodeji, pozemky ale prodávala [právnická osoba]. Měli mezi sebou uzavřenou smlouvu, která toto řešila. Konkrétně [právnická osoba] s.r.o. nabízela k prodeji domy s pozemky patřícími jiné společnosti, ale z hlediska nabídky, inzerce na tom byli rovnocenně. Konkrétně manžele [příjmení] zprostředkoval svědek. Kupní smlouvu na rozestavěnou stavbu si nechal zpracovat podle svědka u svého právníka pan [celé jméno svědka], ohledně pozemku si pak [právnická osoba] nechala zpracovat smlouvu u JUDr. [příjmení]. Paní [celé jméno žalobkyně] svědek viděl pouze při podpisu kupní smlouvy, nevzpomněl si, že by poté bylo z její strany nebo strany pana [celé jméno svědka] žádáno o doplnění projektové dokumentace. Kupní cena za rozestavěnou stavbu byla uhrazena v souladu s uzavřenou smlouvou, žádnou částku nad rámec zde uvedenou svědek v hotovosti nepřevzal. K dotazu právní zástupkyně žalobkyně svědek uvedl, že v místě budovali tři rodinné domy, které byly stejné, a průměrná cena za rozestavěnou stavbu činila 3,5 mil. Kč. Nabízeli stavbu a pozemek jiného vlastníka. V případě [anonymizováno] se to kupovalo obojí zároveň. [právnická osoba] stavěla dům, ale stavební povolení vyřizovala [právnická osoba], tedy i zaměření sítí zřejmě provedli oni. Fakticky to bylo tak, že dostali stavební povolení vystavené na tuto firmu a začali stavět. Na základě dohody se pak stali dodavatelem i vlastníkem stavby. V případě manželů [příjmení] pak po prodeji rozestavěné stavby bylo dohodnuto, že stavbu dokončí. Svědek si nevzpomněl, že by prováděli změny ohledně vytápění nemovitosti. -) z výpovědi svědkyně [celé jméno svědkyně], že s žalobkyní se viděla asi jen jedenkrát v souvislosti s prodejem domu, a pokud jde o žalovanou společnost, tak k této žádný bližší vztah nemám, [právnická osoba] s.r.o. byla ve vztahu s touto společností pouze v souvislosti s vlastnictvím a prodejem pozemků. Pokud jde o nemovitosti paní žalobkyně, tak svědkyně byla od počátku u záležitostí týkajících se povolení stavby domu, a hned na počátku od [anonymizováno] vodárenské obdrželi mapový podklad se zakreslením sítí, v tomto případě vodovodního řadu a jeho ochranného pásma. Na toto ochranné pásmo jbyli upozorněni a tyto informace předala projektantovi, aby je mohl zpracovat do umístění stavby na pozemku. [ulice] povolení bylo vydáno pro [právnická osoba] s. r. o., kterou svědkyně zastupovala na základě plné moci. Po umístění stavby na pozemek a vypracování projektové dokumentace sítě byly již zakreslené v projektové dokumentaci, neboť se k nim museli vyjadřovat dotčení vlastníci sítí, tedy vodovodu, plynového vedení, apod. Bez toho by se k umístění stavby nemohla vyjádřit ani [ulice] vodárenská. V době prodeje RD paní žalobkyni byl dům rozestavěný, nebyl dokončený a nebyl zkolaudován, nicméně tyto záležitosti měl na starosti kolega [celé jméno svědka], veškeré záležitosti týkající se stavby samotné řešil on, ale zejména projektant pan [celé jméno svědka]. Svědkyně uvedla, že řeší nejprve přípravou fázi týkající se povolení stavby a následně vstupuje do projektu ve fázi, kdy se již zařizují interiéry, s klienty vybírá podlahy, dlažbu, vnitřní vybavení, apod. Svědkyně si nevzpomněla, kdy byla žalobkyni, případně jejímu manželovi [příjmení] [celé jméno svědka] předána projektová dokumentace, ale rozhodně umístění sítí zde nebylo žádným tajemstvím, v tomto směru nic nezakrývali. V tomto konkrétním případě, se podle svědkyně navíc odděloval ještě jiný pozemek, a vždy na všech situačních plánech byly sítě vyznačeny, včetně těchto dvou vodovodních řadů. Žalobkyně či jejím manžel měli možnost se s vedením sítí seznámit, měli možnost to vidět. Existenci vedení vodovodních řadů nikdy nezastírali. Celý projekt, stavba, byla koncipována se zohledněním vedení těchto vodovodních řadů a jejich ochranného pásma, stavba byla na pozemku umístěna tak, aby nezasahovala do ochranného pásma, natož do vodovodních řadů. To vše vycházelo z prvotních informací, které obdrželi od [anonymizováno] vodárenské, a tyto skutečnosti byly zapracovány. Prvotní informace od [anonymizováno] vodárenské byla taková, že pokud bude dodrženo ochranné pásmo vodovodního řadu, pak není problém stavbu realizovat, z tohoto vycházeli a na základě této informace byla stavba umístěna mimo ochranné pásmo a stavba byla stavebním úřadem povolena. Svědkyně má informaci o tom, že v průběhu stavby došlo ke změně typu vytápění domu, když původně bylo navrženo vytápění plynovým kotlem, a hovořilo se o změně obecně na tepelné čerpadlo. V tomto případě mohlo dojít v souvislosti se změnou stavby před dokončením podle svědkyně pouze k tomu, že bylo uvedeno, že dojde ke změně vytápění z plynového kotle na tepelné čerpadlo. V době prodeje rozestavěného domu bylo vytápění koncipováno s umístěním plynového kotle. Informace o tom, že žalobkyně řeší umístění vodovodního řadu na jejím pozemku, se ke svědkyni dostala až v souvislosti se stavbou samostatného objektu v zadní části pozemku, který snad nebyl umístěn tak, jak měl být. Rozhodně po koupi rozestavěného RD se na ně žalobkyně, ani její manžel [příjmení] [celé jméno svědka], neobrátili v souvislosti s tím, že by jim měli zatajit vedení vodovodního řadu přes pozemek. Vodovodní řady byly vždy ve všech situačních plánech zakresleny. K dotazu právního zástupce žalované svědkyně uvedla, že ohledně prodeje domu jednal kolega [celé jméno svědka] s Ing. [celé jméno svědka], sama to neřešila. [příjmení] vystupoval jako zájemce o koupi domu, proto byla veškerá jednání vedena s ním. Před prodejem RD žalobkyni proběhla určitě příprava, nebylo to tak, že by v jednom týdnu projevili zájem a v druhém už by nemovitost koupili, nějaký měsíc to podle svědkyně trvalo. [příjmení] pan [celé jméno svědka] a pan [celé jméno svědka] podle svědkyně s Ing. [celé jméno svědka] řešili technické záležitosti, pan [celé jméno svědka] měl za úkol zpracovat projektovou dokumentaci a po zahájení stavby působil na stavbě jako technický dozor. Není zaměstnancem [právnická osoba] s. r. o., ale spolupracovníkem. V souvislosti s nemovitostí žalobkyně změnu stavby před dokončením v návaznosti na změnu vytápění svědkyně připustila, že realizovala na stavebním úřadě ještě ona, ale další záležitosti týkající se terasy, sklepa či zadní samostatné stavby, to si řešili [celé jméno svědka] sami. Stavba samotná změny umožňovala. Jediné, co se v tomto období řešilo, bylo dokoupení další části pozemku. Pokud jde o cenu za stavbu, tak jednání ohledně ceny vedl pan [celé jméno svědka]. Svědkyně nevěděla, zda byla hrazena v hotovosti či jinak, ale ani, že by byla hrazena částka tři miliony Kč navíc, nad rámec smluvně ujednané kupní ceny. U každé stavby se stane, že na pokyn pana [celé jméno svědka] přebírá svědkyně od klientů nějakou hotovost, a to v rámci stanovené kupní ceny. V tomto případě se současně dělal i prodej pozemků. K dotazu právního zástupce žalobkyně svědkyně uvedla, že si nepamatuje, že by přebírala od [anonymizováno] nějakou hotovost. V jiných případech mohla být zmocněna, po dohodě s panem [celé jméno svědka], k převzetí určité hotovosti v nižších částkách od jiných klientů. Na situaci stavby z 5/ 2013 chybí zakreslení sítí, konkrétně vodovodních řadů a podle svědkyně v této podobě by přes stavební úřad neprošla a není tam ani žádné razítko stavebního úřadu, že to prošlo a je povoleno. RD v době, kdy byl umístěn na pozemek, byl zakreslen na základě podkladů od [anonymizováno] vodárenské, a byl umístěn mimo ochranné pásmo vodovodního řadu. Svědkyně od [anonymizováno] vodárenské měla podklady, které předala projektantovi, ten realizoval umístění stavby na pozemku tak, aby stavba nezasahovala do ochranného pásma vodovodního řadu, a takto umístěná stavba prošla stavebním řízením a byla povolena. RD se stavěl dle schválené projektové dokumentace. Pokud by byl umístěn v ochranném pásmu, pak by [ulice] vodárenská zcela jistě nevyslovila souhlas s takovým umístěním stavby. Svědkyně osobně o vytýčení podzemních sítí nežádala, stavbu jako takovou neřešila a ani neřeší v jiných případech, neboť na to nemá odborné vzdělání. Tyto stavební záležitosti za firmu řešil pan [celé jméno svědka], případně pan [celé jméno svědka]. Podle svědkyně [příjmení] [celé jméno svědka] projektovou dokumentaci určitě měl k dispozici, přinejmenším byla k dispozici na firmě a řešily se s ní další související záležitosti ohledně přikoupení pozemku. Od začátku zde nebylo co skrývat, svědkyně s informací o existenci vodovodního řadu od počátku pracovala, brala to jako fakt. V případě, kdy obecně klient financuje koupi částečně hypotékou, tak je mu předána projektová dokumentace pro potřeby banky. Nikdy se nestalo, že by klientovi odepřeli projektovou dokumentaci poskytnout. Svědkyně vypověděla, že projektovou dokumentaci předávají klientům vždy v době před uzavřením kupní smlouvy, aby se s ní mohli seznámit a případně navrhnout další změny. Jedná se o stavební část projektové dokumentace. -) z výpovědi svědka [celé jméno svědka], že záležitosti ohledně nemovitostí paní [celé jméno žalobkyně] začal řešit v souvislosti s žádostí o povolení stavby oplocení pozemku. Řešili, že oplocení, o které požádali, a jehož základ se již na pozemku nacházel, v podobě asi 0,5 metrového betonového soklu, nemohlo být na pozemku umístěno s ohledem na existenci vodovodního řadu a ochranného pásma. Původní záměr [anonymizováno] bylo oplocení v podobě gabionové zídky, tedy košů vysypaných kamenivem. Tento typ oplocení ale na toto místo není vhodný, docházelo by k přetížení a oplocení musí být s ohledem na vodovodní řady rozebíratelné. Z tohoto důvodu také požadovali odstranění betonového základu původně zamýšleného plotu. Na základě dohody s projektantem tento upravil projekt oplocení a to tak, že pouze v části ochranného pásma vodovodního řadu je oplocení rozebíratelné a základem je jedna betonová deska zapuštěná do země, ve zbytku mohlo zůstat oplocení, jak bylo původně navrženo. S takovýmto řešením vyslovili souhlas. Zda je oplocení takto realizováno svědek neví, na místě nebyl. Svědek dále uvedl, že pokud jde o trubku o průměru půl metru, tedy 500 mm, tak tato má na každou stranu ještě ochranné pásmo 1,5 m, celkem tedy se jedná o 3,5 m, pokud je umístění vodovodního řadu hlouběji než 2,5 m, tak se přidává na každou stranu jeden metr. V daném případě je jedno potrubí v hloubce do 2,5 m a druhé potrubí s ohledem na terénní úpravy je umístěno hlouběji, tedy je v tomto případě i rozsáhlejší ochranné pásmo. V ochranném pásmu, kromě rozebíratelného oplocení, jsou i další omezení, např. zde nesmí být umístěny žádné stavby, nesmí zde být vysazovány stromy, tolerovány jsou někdy keře, které není takový problém odstranit v případě nutné opravy. Pokud jde o potrubí, které prochází přes pozemek žalobkyně, tak pochází ze 70. let a tehdy to vybudovala [anonymizováno] vodárenská. O žádném úniku vody v této oblasti poznatky svědek nemá, zatím zde v této části potrubí nebyly hlášeny ani žádné poruchy. K dotazu právního zástupce žalobkyně svědek uvedl, že životnost potrubí, které je umístěno na pozemcích žalobkyně, je z hlediska ekonomiky cca 50 let. Žádné velké úniky vody zde nezaznamenali, to by se poznalo. Každopádně nějaký únik vždy je, neboť potrubí není absolutně těsné. Přeložka obou vodovodních řadů by byla finančně velmi náročná, v zavislosti na délce přeložky, kam by bylo překládáno, apod. Na pozemcích, kudy vedou vodovodní řady, jsou postaveny RD a oni dávali vyjádření k existenci sítí. Domy pak byly povoleny zřejmě územním souhlasem, který se k nim vůbec nedostal, nebyli účastníky tohoto řízení. Podle svědka během stavby ani před jejím zahájením nebyli požádáni o vytýčení sítí, ale touhle záležitostí se zabývá provozní oddělení společnosti. Informace o tomto by mohl mít Ing. [příjmení], případně Ing. [příjmení]. K dotazu právního zástupce žalované svědek uvedl, že pokud jde o vodovodní řady nacházející se na pozemcích žalobkyně, tak někde v dokumentaci je uvedená litina, jinde ocel. Životnost 50 let se vztahuje na potrubí z PVC a oceli, litina má životnost okolo 80 let. V tomto konkrétním případě uvedl svědek spodní hranici, ale materiál mu není znám. Podle svědka v rámci vodovodního řadu dochází k únikům vody, ale má na mysli spíše delší úseky vodovodního řadu. Pokud pozemek žalobkyně má šířku 30 – 40 m, pak zde k únikům docházet nemusí. K únikům zpravidla dochází ve spojích, kdy každých 6 metrů se nachází spoj. -) z výpovědi svědka [celé jméno svědka], že v r. 2013 jednal ohledně prodeje pozemku a domu na ul. [ulice] v [obec] s Ing. [celé jméno svědka], když věděl, že zastupuje svou manželku. S Mgr. [celé jméno žalobkyně] se setkal až následně v souvislosti s podpisem kupních smluv. Svědek byl projektantem celkem 3 rodinných domů v této lokalitě, tedy včetně RD, který zakoupila žalobkyně a). Projektovou dokumentaci zpracovával z pověření [právnická osoba] s. r. o., ale formálně zde vystupoval jako investor majitel pozemku. Při zpracování projektu vycházel z podkladů dodaných [právnická osoba] a která stejně tak jako jiní provozovatelé inženýrských sítí má možnost se k projektu vyjadřovat, přičemž zde byla vznesena pouze podmínka zachování ochranného pásma těchto dvou vodovodních řadů a požadavek na vytýčení před zahájením stavby. Pokud není zasahováno do ochranného pásma inženýrských sítí, tedy např. i elektrického či plynovodního vedení, tak zpravidla ochranné pásmo ani nevytyčují. V tu dobu tedy vytýčení také neprováděli právě z tohoto důvodu, tedy že nezasahovali do ochranného pásma, nepovažovali to za nutné. Paní [celé jméno žalobkyně], zastoupena manželem, zakoupila nemovitosti ve fázi hrubé stavby, jednalo se o stavbu, kde již byly osazeny okna, byla hotová fasáda, předpokládám, že i rozvody elektřiny a topení, před dokončením vnitřních úprav. V této fázi žádné výrazné změny v projektové dokumentaci prováděny nebyly, teprve následně v průběhu realizace stavby došlo ke změně zdroje tepla, kdy plynový kotel byl nahrazen tepelných čerpadlem, a toto řešila dodavatelská firma s majitelkou. Svědek vypověděl, že osobně žalobkyni a) ani Ing. [celé jméno svědka] neseznámil s projektovou dokumentací, ale seznámení s PD proběhlo podle něj před podpisem kupní smlouvy nebo při jejím podpisu. Dům byl doděláván na základě dodatku smlouvy a s majiteli pak už řešili dílčí vnitřní úpravy, zařizovací prvky, apod. V těchto věcech jednali [celé jméno svědka] jednak se svědkem, jednak s vedením [právnická osoba] s. r. o., a také s paní [celé jméno svědkyně]. Svědek výslovně uvedl, že v době prodeje pozemku a rozestavěné stavby, tato stavba nezasahovala do ochranného pásma vodovodních řadů, neboť se nijak nezvětšovala, zůstala tak, jak byla vyprojektována. Docházelo k více pracím, méně pracím, a také nadstandardu, ale nijak se přitom nezvětšoval půdorys domu. Původní terasa u domu byla vyprojektována jako podpůrný základ a betonová deska, následně byla terasa změněna na jiný typ stavby, ale tímto Ing. [celé jméno svědka] pověřil jinou společnost. Pro žalobkyni a) realizovali v souvislosti se změnou vytápění zemní práce na pozemku pro umístění kolektorů tepelného čerpadla. Dále se také podíleli na vybudování základů budoucího plotu. Svědek se poprvé dozvěděl, že manželé [celé jméno svědka] začali řešit otázku vedení vodovodního řadu přes jejich pozemek, nejméně rok po uzavření kupní smlouvy. Dozvěděl se o tom v té souvislosti, že byla pozastavená stavba terasy či přístavku. Sám nebyl přítomen u nějakého jednání, kde by ze strany žalobkyně byl vznesen požadavek či reklamace v souvislosti s vodovodním vedením přes pozemek žalobkyně. Svědek také uvedl, že od počátku věděli, že v případě těchto pozemků se jedná o prostory po sovětských vojskách, kde sítí různého typu bylo více, přičemž i při zemních pracích v souvislosti s přípravou kolektorů tepelného čerpadla narazili na podzemní stavbu, kterou jsme odstraňovali. Skutečnost, že přes pozemek vedou vodovodní řady, nijak netajili. Majitelé ostatních domů, které svědek projektoval, jsou na tom stejně, také přes jejich pozemky tyto vodovodní řady vedou. Vodovodní řady byly důrazně vyznačeny v situaci RD, takže to ostatně utajit nijak nešlo. K dotazu právního zástupce žalované svědek uvedl, že před podpisem kupní smlouvy proběhlo s panem [celé jméno svědka] určitě 5 možná i 10 jednání. Jednali zejména o stavu stavby, o podmínkách dokončování této stavby, aby se tam dalo bydlet. Jednání probíhala vždy podle činností, které bylo třeba realizovat k dokončení domu, řešily se hlavně stavební záležitosti. Dělali také návrh rozpočtu, řešili více práce i méně práce a podle toho se se doplňoval a měnil rozpočet. Žádné nadstandardní požadavky ze strany [anonymizováno] vzneseny nebyly, jednalo se o běžné požadavky na konkrétní materiály. Ing. [celé jméno svědka] je podle svědka technicky zdatný, v dobrém slova smyslu, a to v mnoha činnostech. Předtím již realizoval jinou stavbu, takže zběhlý v záležitostech technických určitě je. K dotazu právního zástupce žalobkyně a) svědek uvedl, že působil jako osoba zajišťující odbornou způsobilost firmy [právnická osoba], pana [celé jméno svědka] paní [celé jméno svědkyně], jsou jednateli společnosti [právnická osoba] Svědek nebyl společníkem ani jednatelem v této společnosti. Smlouvu na vypracování projektu měl uzavřenou s [právnická osoba], přičemž se jednalo o projekt pro stavební povolení, neboť v té době ještě nebylo známo, kdo stavbu koupí, nevěděli, že to budou [celé jméno svědka]. Realizační projekt pro [právnická osoba] svědek nevypracovával. Stavba před dokončením byla nabízena různým zájemcům, nikoliv konkrétně pouze panu [celé jméno svědka]. Pan [celé jméno svědka] se začal o stavbu zajímat asi jako druhý v pořadí. Stavba před dokončením byla nabízena ve spolupráci se [právnická osoba] s. r. o., ale žádná kampaň ani neprobíhala, zájemce od počátku stavby měli zajištěné. Pro realizaci stavby stačil pouze projekt pro stavební povolení, který byl v tomto případě proveden tak, aby dle něj bylo možno stavět, byla dána skladba materiálu, zafixovaný rozměr stavby, apod. Bylo to tak záměrně, neboť se změnou majitele mohlo docházet k různým dalším změnám v projektu. Stavět dle projektu pro stavební povolení je možno i dnes, jen jsou zde navíc další požadavky na zajištění různých zpráv, např. geologických, radonová zpráva, apod. Tehdejší jednatel společnosti [právnická osoba] do projekčních prací nijak nezasahoval, zúčastnil se pouze podpisu kupních smluv. Po prodeji rozestavěné stavby pak pro [celé jméno svědka] realizovali podlahy, dlažbu, došlo ke kompletaci sanity, také byly prováděny práce kolem domu, jako úpravy komunikací, terasu, základy pro plot, základy pro kolektory tepelného čerpadla. Terasa byla původně projektována tak, že navazovala na obývací pokoj a měla velikost cca 3,5 m x 6 m, přičemž půdorys domu přesahoval směrem do zahrady asi o 1,5 m, neboť obývák byl odskočen do ulice. Výkopové práce jako základy pro kolektory tepelného čerpadla, byly prováděny dle požadavku majitelů do hloubky 1,5 m a v ploše cca 400 – 500 metrů čtverečních, to vše asi 5 m směrem do zahrady. Podle svědka i zde bylo respektováno ochranné pásmo vodovodního řadu a výkopy byly až za ochranným pásmem. Vodovodní řady se nacházely v hloubce 3 metrů, takže výkopy je ovlivnit nijak nemohly, navíc kolektory jsou plastové trubky, takže je to podle svědka taková stavba – nestavba. Kolektory jsou umístěny za vodovodním řadem, veškeré vstupy do domu se nachází nad původním terénem v násypu. Svědek zdůraznil, že existence vodovodních řadů nebyla nijak tajena a předpokládal, že se kupující seznámili s touto skutečností, jak je uvedeno v kupní smlouvě. Byl přítomen při podpisu kupní smlouvy, ale sám ji nečetl, neměl možnost do ní ani nijak zasahovat. Svědek nevěděl, kdy byla a v jaké podobě, předána kupujícím projektová dokumentace, zda to bylo před podpisem či poté. Vytyčení stavby prováděl osobně svědek z pověření [právnická osoba] s. r. o. a to podle plánů, které byly schváleny. Podle svědka aktuálně dům zasahuje do ochranného pásma maximálně 20ti cm. Dům postavili tak, jak byl naplánovaný, schválený a vycházeli z podkladů správce sítě. V době, kdy byla stavba projektována, tak nezasahovala do ochranného pásma. Svědek připustil, že neprovedli vytyčení vodovodního řadu, což možná byla chyba, ale vycházeli z poměrně přesných podkladů správce sítě. K dotazu obecného zmocněnce žalobce b) svědek uvedl, že také přes pozemky dalších dvou RD prochází ochranné pásmo vodovodního řadu, všichni vědí, že tam tento vodovodní řad je, úmyslně nic netajili. Ochranné pásmo je u těchto RD vzdálené více do zahrady, nicméně majitelé pozemků také omezuje např. při budování bazénů, apod. Majiteli těchto 2 RD jsou manželé [příjmení] a dcera pana [příjmení]. Svědek také vypověděl, že byl stavebním dozorem při výkopových pracích realizovaných jako příprava pro položení kolektorů tepelného čerpadla, byl při tom, když se likvidovala podzemní stavba, která se na pozemku nacházela, a viděl, jak byla dodavatelem tepelného čerpadla vytýčená trasa kolektorů. Kolektory lze podle něj osadit i v ochranném pásmu vodovodního řadu, stejně tak jako zde lze zasadit keře či stromy, když hloubka kořenů není taková, aby zasáhla až 3 metry pod zem, tedy do místa uložení vodovodního řadu. Situace stavby týkající se oplocení RD zpracovaná projektantem [jméno] [příjmení] svědkovi není známa a má za to, že i přes existenci ochranných pásem vodovodních řadů, není problém kolektory pro tepelné čerpadlo zde vybudovat. Svědek potvrdil, že rozpočet dokončovacích prací zpracovával, byl zpracován přímo dle pokynů Ing. [celé jméno svědka], proto je zde, pokud jde o terasu uvedeno, že základy pro terasu jsou betonové, základové zdivo je ze ztraceného bednění a stropní konstrukce monolitická. Pokud by p. [celé jméno svědka] nevyslovil tento požadavek, tak by se dělala terasa, jak byla původně vyprojektována, tedy betonová na hutněném násypu. Ani terasa podle představ Ing. [celé jméno svědka] podle svědka nepředstavuje žádný problém, neboť se svým umístěním od ochranného pásma vzdaluje. Pokud jde o situaci stavby RD označené písmenem C., vypracovaná Ing. [jméno] [příjmení], která je součástí projektové dokumentace, pak zde se jedná pouze o snímek katastrální mapy a zde se sítě nevyznačují. Pokud jde o situaci stavby žalobkyně a), pak svědkovi není známo, jestli jde o listinu, která prošla stavebním řízením, není zde žádné razítko, podpis. Sám disponuje vyhotovením situace stavby, kde jsou barevně vyznačeny inženýrské sítě. Svědek si nevzpomněl, že by byl Ing. [celé jméno svědka] požádán o doplnění projektové dokumentace po podpisu kupní smlouvy a pokud byl o toto požádán, tak zcela jistě vyhověl. -) z výpovědi [celé jméno svědka], bývalého jednatele žalované, že jednatelem v žalované [právnická osoba] s. r. o. byl asi do r. 2017. Pokud jde o účastníky tohoto řízení, tak Mgr. [celé jméno žalobkyně] v životě neviděl, pana [celé jméno svědka] viděl u jednání soudu v jiné věci, vedené proti společnosti pana [celé jméno svědka], kde vypovídal. Nepotkali se ani při podpisu kupní smlouvy na předmětné nemovitosti. [právnická osoba] uzavřela smlouvu o stavbě se společností pana [právnická osoba] a veškeré záležitosti týkající se stavebního řízení a stavby řešil on sám. Faktickým stavem sítí umístěných na těchto pozemcích se p. [celé jméno svědka] nezabýval, toto řešil pan [celé jméno svědka], sám pak již pouze podepsal jako jednatel kupní smlouvu. Kým byla vyhotovena, nevěděl, byla mu předložena [právnická osoba] s. r. o. Projekčními a stavebními záležitostmi se vůbec nezabýval, to byla záležitost pana [celé jméno svědka] [celé jméno svědka] uvedl, že si nepamatuje, že by se do doby, než přestal být jednatelem žalované společnosti, na něj obrátili Mgr. [celé jméno žalobkyně] či Ing. [celé jméno svědka] s reklamací ohledně zakoupeného pozemku, případně s nějakými požadavky z toho pramenícími. K dotazu právního zástupce žalované bývalý statutární zástupce žalované uvedl, že když v KN není zapsáno věcné břemeno, tak zde asi žádné není. K dotazu právního zástupce žalobkyně a) bývalý statutární zástupce žalované uvedl, že neví, zda kupní smlouvu před jejím podpisem četl. Potvrdil, že jeho podpis je připojen na kupních smlouvách ze dne [datum] a [datum],„ Smlouvě o spolupráci“ a„ Výzvě k uplatnění předkupního práva“, jakož i„ Kupní smlouvě o nemovitostech s podmínkou rozvazovací“ ze dne [datum]. Dále p. [celé jméno svědka] uvedl, že pokud v obou kupních smlouvách kupující ujistil o tom, že na nemovitostech neváznou žádná věcná břemena a práva třetích osob, pak si tím byl jistý, jinak by tuto smlouvu nepodepsal. K dotazu obecného zmocněnce žalobce b) bývalý statutární zástupce žalované uvedl, že se nezabýval možností přeložky vodovodního řadu vedoucího přes předmětné pozemky.

13. Z ostatních provedených důkazů, konkrétně soupisu požadavků poškozeného ke kompenzaci škody způsobené [právnická osoba] s.r.o. ze dne [datum], odpovědi žalované adresované žalobkyni a) a datované [datum], znaleckých posudků Ing. [jméno] [jméno], CSc. [číslo] 2017 a [číslo] 2017, souboru kopií listin předložených žalobkyní a) a zahrnující kopie listin ze stavebního spisu a projektové dokumentace, situaci stavby bez ověření a listiny, která je součástí projektové dokumentace rozestavěné stavby, kterou žalovaná dne [datum] prodávala žalobkyni a) a nazvané Novostavba rodinného domu C. situace stavby, soud nezjistil skutečnosti významné pro rozhodnutí ve věci, případně byly dílčí listiny čteny přímo z připojeného stavebního spisu či připojeného spisu sp. zn. 13 C 92/2017.

14. Soud v rámci prvního rozhodnutí ve věci zamítl důkazní návrh žalobkyně listinami předloženými u jednání dne [datum], a to kupní smlouvou o nemovitostech s podmínkou rozvazovací ze dne [datum] a prohlášením o zaplacení kupní ceny a dohodou o podání návrh na vklad práva do KN ze dne [datum], když tyto důkazy byly předloženy po koncentraci a jedná se o listiny dostupné ve veřejném rejstříku. Soud dále zamítl důkazní návrh žalobkyně a) na realizaci výslechu znalce [příjmení] [jméno] [jméno], Csc. a realizaci nového znaleckého posudku na znehodnocení předmětných nemovitostí a ocenění s a bez vodovodních řadů, jakož i důkazní návrh žalované na realizaci znaleckého posudku na stanovení obvyklé ceny pozemku žalobců a důkazní návrh žalované na realizaci důkazu čtením kupních smluv, které byly uzavřeny mezi žalovanou jako prodávající dne [datum] s kupujícími, a to Ing. [jméno] [příjmení], manželi [příjmení] a se společností 1. [právnická osoba], a to pro nadbytečnost, když realizací těchto důkazů by nebyly zjištěny žádné pro rozhodnutí ve věci relevantní skutková zjištění.

15. U jednání dne [datum], konaném po částečném zrušení rozsudku podepsaného soudu odvolacím krajským soudem, vyzval soud žalobkyni a žalovaného k doplnění tvrzení a důkazních návrhů. Žalobkyně byla vyzvána, aby uvedla, kdy a jak se konkrétně jako kupující seznámila se stavem předmětu koupě dle kupních smluv ze dne [datum] a [datum], zda tak učinila před uzavřením těchto kupních smluv, a to ať již osobně či prostřednictvím svého zástupce Ing. [jméno] [celé jméno svědka], a dále kdy a kým byla žalobkyni či jejímu zástupci Ing. [celé jméno svědka] předložena projektová dokumentace vztahující se k rozestavěnému domu na pozemku p. [číslo] zahrnující situaci se zakreslením sítí, a zda měla možnost nahlédnout do této projektové dokumentace před uzavřením kupních smluv, případně jaké jiné listiny či dokumentace jí byly předloženy žalovanou či třetími osobami. Žalovaný byl vyzván, aby uvedl, kdy a jak konkrétně žalovaná jako prodávající seznámila žalobkyni, případně jejího zástupce Ing. [jméno] [celé jméno svědka], jako kupující, se stavem předmětu převodu a zda jí označila viditelné vady předmětu převodu, pokud jí byly známy, dále, zda před uzavřením kupních smluv dne [datum] a [datum] žalovaná umožnila žalobkyni, případně jejímu zástupci Ing. [celé jméno svědka], prohlídku nemovitostí a přístup k dokumentaci vztahující se k předmětným pozemkům a rozestavěnému domu, zejména k listinám a dokumentům zahrnujícím situační nákresy s vyznačením inženýrských sítí, a v neposlední řadě, kdy a kým byla žalobkyni, případně jejímu zástupci Ing. [celé jméno svědka], předána projektová dokumentace týkající se předmětných pozemků a rozestavěnému RD, zahrnující zakreslení inženýrských sítí, a zda se tak stalo před či po uzavření kupních smluv.

16. Žalobkyně doplnila svá tvrzení podáním ze dne [datum], kde zejména uvedla, že se stavem předmětných pozemků se žalobkyně seznámila spolu se svým manželem [příjmení] [jméno] [celé jméno svědka] před uzavřením kupních smluv ze dne [datum] a [datum], prostřednictvím zástupce spol. [právnická osoba], a to v souvislosti se záměrem zakoupit rozestavěnou stavbu domu, přičemž vizuální stav pozemků byl podle žalobkyně dost tristní, na pozemcích byl povrchový nepořádek. Dále pak žalobkyně uvedla, že jí, ani jejímu manželovi [příjmení] [celé jméno svědka], dosud nikdo nepředal řádnou projektovou dokumentaci vztahující se k rozestavěnému domu na pozemku p. [číslo] přestože dle kupní smlouvy na prodej rozestavěné stavby uzavřené mezi žalobkyní a [právnická osoba], s.r.o., měla být projektová dokumentace žalobkyni dodatečně předána po podpisu kupní smlouvy. Toto se podle žalobkyně nikdy nestalo. O existenci vodovodních řadů se žalobkyně dozvěděla až v souvislosti s žádostí o stavební povolení na oplocení pozemků, tedy se značným časovým odstupem od uzavření kupních smluv. Znovu pak žalobkyně poukázala na to, že ve smlouvách byla prodávajícími ujištěna, že všechny předměty smluv jsou bez vad a bez práv třetích osob, což se ukázalo jako nepravdivé.

17. Žalovaná svá tvrzení doplnila rozsáhlým podáním ze dne [datum], kde především uvedla, že seznámila žalobkyni a jejího zástupce, manžela [příjmení] [jméno] [celé jméno svědka], se stavem převáděných pozemků prostřednictvím [právnická osoba], s.r.o., která prodávala svou rozestavěnou stavbu na původním pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce], a jejích statutárních orgánů, zaměstnanců a smluvních partnerů, a to alespoň měsíc, před uzavřením první kupní smlouvy dne [datum]. Konkrétně se žalobkyní či jejím manželem [příjmení] [jméno] [celé jméno svědka] jednali jednatel společnosti [právnická osoba] – [celé jméno svědka], zaměstnankyně této společnosti paní [celé jméno svědkyně] a smluvní partner této [právnická osoba] [celé jméno svědka], tedy zpracovatel projektu 3 rodinných domů, včetně rodinného domu prodávaného žalobkyni. V době koupě druhého pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce] kupní smlouvou ze dne [datum], byli žalobkyně a její manžel ještě mnohem lépe seznámeni s jeho stavem, neboť žalobkyně již byla vlastníkem pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce] a rodinného domu na a na základě smlouvy o dílo ze dne [datum], uzavřené mezi žalobkyní a [právnická osoba], s.r.o., proběhla dostavba jejího rodinného domu. S tímto druhým pozemkem stavba a první pozemek přímo sousedily a žalobkyně i při dostavbě měla a musela mít informace, jak z místa stavby, kam docházel především manžel žalobkyně, tak i z dokumentace k rodinnému domu a pokračujících stavebních řízeních. Z obsahu obou kupních smluv na pozemky ze dne [datum] a ze dne [datum], článku VII. vyplývá, že v nich žalobkyně prohlásila, že jí je znám současný stav předmětu převodu. Žalovaný v tomto článku kupních smluv prohlásil, že kupující seznámil se stavem předmětu převodu a že jí označil viditelné vady, pokud jsou mu známy. Žalovaná nikterak nezatajovala existenci vodovodů, nic nezastírala, nabývací titul, kde jsou vodovodní řady výslovně uvedeny (Kupní smlouva ze dne [datum] uzavřená mezi žalovanou a společností 1. [právnická osoba]), si kdykoliv, a kdokoliv včetně žalobkyně může a mohl vyžádat z katastru nemovitostí. Podle žalované je přitom u koupě nemovitostí nezanedbatelné ceny pravidlem, že zcela obvykle opatrný kupec zkoumá nabývací titul prodávajícího. Prodávající navíc sám kupující seznámil s uvedeným nabývacím titulem, když kupní smlouva ze dne [datum] byla výslovně zmíněna již přímo v prvním řádku textu článku I. kupní smlouvy ze dne [datum], kterou žalovaná prodávala žalobkyni první pozemek. Podle žalované nebyly žalobkyni označeny žádné viditelné vady pozemků, protože pozemky dle viditelné vady neměly. Vodovody, jež jsou předmětem sporu, jsou umístěny v hloubce 3 či 3,5 metrů pod zemí, a tyto vodovody z tohoto důvodu žalobkyni ani ukázány být nemohly. Žalovaná však tvrdí, že o těchto dvou vodovodech žalobkyně či její manžel před uzavřením kupní smlouvy ze dne [datum] a rovněž kupní smlouvy ze dne [datum] věděli nebo museli s vynaložením obvyklé pozornosti vědět. Žalovaná dále uvedla, že žalobkyni nebo jejímu manželovi umožnila před uzavřením kupních smluv ze dne [datum] a ze dne [datum], prohlídku těchto obou pozemků, jakož i přístup k dokumentaci vztahující se k předmětným pozemkům a rozestavěnému domu, zejména k listinám a dokumentům zahrnujícím situační nákresy s vyznačením inženýrských sítí. Prohlídku na místě potvrdil ve své svědecké výpovědi přímo manžel žalobkyně [celé jméno svědka]. Navíc při koupi pozemku dle kupní smlouvy ze dne [datum] již žalobkyně a její manžel se na místě dlouhodobě zdržovali, protože prováděli dostavbu domu na prvním zakoupeném pozemku, se kterým druhý pozemek přímo sousedí. Žalovaná také tvrdí, že žalobkyni nebo jejímu manželovi, byla předána projektová dokumentace týkající se předmětných pozemků a rozestavěného rodinného domu, zahrnující zakreslení vodovodů, a to ještě před uzavřením kupní smlouvy ze dne [datum] nebo nejpozději při ní. Tato dokumentace byla předána žalobkyni prostřednictvím [právnická osoba], s.r.o. (která prodávala svou rozestavěnou stavbu na původním pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce]) a jejích statutárních orgánů, zaměstnanců a smluvních partnerů. Při uzavření kupní smlouvy ze dne [datum] pak již žalobkyně měla vše dávno. Žalovaná také poukazuje na kupní smlouvu ze dne [datum] na rozestavěnou stavbu mezi žalobkyní a [právnická osoba], kde je v článku V. odstavci třetím výslovně uvedeno, že součástí převodu bude rovněž protokolární předání a převzetí projektové dokumentace vztahující se k předmětu převodu, včetně dosud provedených revizí a všech písemností týkajících se správních řízení v souvislosti se stavebním řízením. Žalobkyně tedy požadovala tyto písemnosti včetně dokladů revizích a o stavebních řízeních. Podle žalované, pokud kdokoliv kupuje rozestavěnou stavbu vysoké hodnoty a související pozemky, tak by se při obvyklé míře opatrnosti měl vždy zajímat o stav stavby, průběh inženýrských sítí, měl by si vše včetně příslušných dokladů sám ověřit na místně příslušném stavebním úřadu. Tuto možnost měla i žalobkyně, a to i pokud by jí vůbec nebyla předána ze strany žalované. Při obvyklé opatrnosti se žalobkyně o vodovodech mohla zcela jednoduše dozvědět při obyčejné návštěvě stavebního úřadu a dotazu na průběh inženýrských sítí v okolí. O důkladném seznámení žalobkyně (či jejího manžela) s projektovou dokumentací a situací ohledně pozemků před uzavřením kupní smlouvy ze dne [datum] svědčí podle žalované také souhlas s ohlášenou změnou stavby před dokončením vydaný [stát. instituce], odborem stavebním, oddělení pozemních staveb, ze dne [datum] (tedy stejný den, kdy byla uzavřena první kupní smlouva na pozemek), č. j. [spisová značka] [číslo] 2014, který se týkal změny zdroje vytápění v rodinném domě na tepelné čerpadlo země voda. Tato změna byla tomuto stavebnímu úřadu ohlášena již [datum], a to na základě požadavku žalobkyně či jejího manžela. I z toho plyne, že se s kupovanou stavbou a pozemky (a samozřejmě i nezbytně projektovou dokumentací a situacemi) důkladně seznamovali dostatečně dlouho dopředu, když jen návrh této změny stavby před dokončením byl podáván na stavební úřad [datum] a samozřejmě nebyl naplánován a vypracován tentýž den, ale mnohem dříve. Dále žalovaná zdůraznila, že součástí projektové dokumentace k rodinnému domu navržené [celé jméno svědka] (tech. kontrola Ing. B. [příjmení]), která je také součástí spisu stavebního úřadu k povolení výstavby rodinného domu žalobkyně, je také situace stavby, část C - plánek, s datem 05/ 2013, ve které je zachycen přímo průběh vodovodů OC 500 a LT 500. Z e-mailu manžela žalobkyně ze dne 22. 06 (june). 2021, 11:50 PM, adresovaného [celé jméno svědka] plyne„ a contrario“, že ji musel mít, neboť si v tomto e-mailu nestěžoval, že by mu tato část„ C“ projektové dokumentace chyběla. Rovněž z této listiny žalobkyně či její manžel o vodovodech věděli či museli vědět. Součástí spisu stavebního úřadu – [stát. instituce] ohledně povolování stavby rodinného domu žalobkyně je také vyjádření [právnická osoba] ze dne [datum], ze kterého vyplývá, že požaduje zachovat ochranná pásma vodovodů LT DN 500 a OC DN 500. I z tohoto důkazu žalobkyně či její manžel o vodovodech věděli či museli vědět.

18. Podepsaný soud na základě důkazních návrhů účastníků znovu provedl některé z důkazů realizovaných již v prvé fázi tohoto řízení, kdy se zejména jedná o výpovědi svědka [celé jméno svědka] u jednání dne [datum], svědkyně [celé jméno svědkyně] u jednání dne [datum], svědka [celé jméno svědka] u jednání [datum], svědka [příjmení] [jméno] [celé jméno svědka] u jednání [datum], svědka [příjmení] [celé jméno svědka] (z [právnická osoba]) u jednání dne [datum], jakož i výpověď bývalého jednatele žalované [celé jméno svědka] u jednání dne [datum]. Z připojeného spisu Okresního soudu v Olomouci sp. zn. 13 C 92/2017 pak byly znovu čteny výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [celé jméno svědka] u jednání dne [datum] a [datum], svědka [celé jméno svědka] u jednání [datum], svědkyně [celé jméno svědkyně] u jednání dne [datum] a svědka [celé jméno svědka] (bývalého jednatele žalované) u jednání dne [datum], jakož i důkazy kupními smlouvami ze dne [datum] a [datum] /které jsou založeny rovněž v tomto spise/, a dále email Ing. [celé jméno svědka] ze dne [datum] adresovaný [celé jméno svědka].

19. Na základě částečně zopakovaného dokazování (viz. bod 18. odůvodnění tohoto rozsudku) učinil soud shodná skutková zjištění, jak jsou uvedena v bodě 9. odůvodnění. Dále pak na základě provedených nových důkazních návrhů účastníků, soud z těchto učinil následující skutková zjištění: -) z kupní smlouvy o nemovitostech s podmínkou rozvazovací uzavřené mezi 1. [právnická osoba] jako prodávající a žalovanou jako kupující dne [datum], zejména článku 8., bodů [číslo] odst. 2 a 8., zejména [číslo], a že tuto smlouvu uzavřela1. [právnická osoba], zastoupená místopředsedou představenstva Ing. [jméno] [příjmení], jako prodávající a žalovaná, zastoupená jednatelem [celé jméno svědka], jako kupující dne [datum], kdy předmětem této kupní smlouvy byl mimo jiné pozemek p. [číslo] o výměře [číslo] m - ostatní plocha, jiná plocha, v k. ú. [část obce], obec a okres [okres], zapsaný na [list vlastnictví] u KÚ pro [územní celek], KP [okres]. Dle článku 8. Stav Předmětných Nemovitostí, bodu [číslo] jsou pozemky mimo rámec obyčejných faktických vad, zatíženy závadami kromobyčejnými, kdy tyto pozemky vykazují ekologické zatížení (včetně kontaminovaného odpadu). Dle odst. 2) na nemovitosti - pozemku p. [číslo] (o výměře [číslo] m), p. č. st. [rok] (o výměře 212 m) a p. [číslo] (o výměře 440 m) vede vodovodní řad (2 x DN 500), když délka jednotlivých vedení přes výše dotčené pozemky činí cca 190+180=370 m. V případě přeložení by trasa přeložky činila cca [číslo] m a z hlediska nutných nákladů na přeložení uvedených vodovodních řadů včetně demontáže stávajícího vedení v rámci sanace území je nutno uvažovat s celkovými náklady [číslo] mil. Kč. Dle bodu [číslo] odst. 1) je jako výjimka ze závazku odevzdání nemovitostí bez právních vad uvedeno zatížení /právní vady/ označené jako vedení vodovodního řadu (2xDN 500) přes pozemky zde uvedené – mimo jiné p. [číslo] (výměra dle KN [číslo] m). -) ze spisu [anonymizováno], odboru stavebního, oddělení pozemních staveb, týkajícího se stavby RD žalobkyně [adresa] v [obec], konkrétně z projektové dokumentace se situací stavby, části C – situačního výkresu vyhotoveného v 5/ 2013, že již v tomto výkresu je zakresleno vedení vodovodního řadu OC 500 zeleně a LT 500 červeně, a to ve vztahu k situaci novostavby RD na p. [číslo] v k. ú. [část obce]. Tato situace umístění rodinného domu na pozemku p. [číslo] byla navržena [celé jméno svědka] pro žalovanou jako investora, a to v květnu 2013. Situace obsahuje zakreslení inženýrských sítí směrem před dům a v komunikaci. z dokumentace k ohlášení změny před dokončením č. j. [spisová značka] [číslo] 2014, zejména z podání označeného jako ohlášení stavby ze dne [datum] a souhlasu s ohlášenou změnou stavby před dokončením vydaným dne [datum], že ohlášení stavby ze dne [datum] bylo podané u [anonymizováno] dne [datum], přičemž se týká novostavby RD na pozemku p. [číslo] v k. ú. [část obce], ul. [ulice], kde stavebníkem je spol. [právnická osoba], zastoupená jednatelem [celé jméno svědka], za kterého jedná [celé jméno svědkyně]. Změna stavby před dokončením se týká změny zdroje vytápění z původního plynového kotle na tepelné čerpadlo země – voda, jakož i změny stavebníka z původního [právnická osoba] na nového stavebníka – [právnická osoba] s. r. o. Plánované dokončení stavby bylo stanoveno na [datum]. S ohlášenou změnou stavby před dokončením pak dne [datum] vydal [anonymizováno], odbor stavební, oddělení pozemních staveb, svůj souhlas. z vyjádření [právnická osoba] [okres] k dokumentaci pro územní řízení ze dne [datum], že s vydáním územního řízení souhlasí za splnění podmínek zde uvedených, mimo jiné ad 1) požadují, aby bylo dodrženo ochranné pásmo vodovodů LT DN 500 a OC DN 500, ad 2) před zahájením zemních prací požádá investor středisko rozvodu vodovodu a kanalizace o vytýčení podzemních sítí v provozování jejich společnosti formou objednávky. z vyjádření [právnická osoba] [okres] ke kolaudačnímu řízení ze dne [datum], že se vztahuje ke kolaudačnímu řízení ve věci novostavby RD na p. [číslo] v k. ú. [část obce], u. [ulice], kdy je konstatováno na základě kolaudační prohlídky ze dne [datum], že stavba RD zasahuje do ochranného pásma vodovodu, neboť bez souhlasu provozovatele veřejného vodovodu došlo v rámci stavby RD k realizaci terénních úprav, zahrnujících m.j. navýšení terénu, v důsledku čehož je dno části vodovodního řadu OC DN 500 mm uloženo v hloubce větší, jako 2,5 m od upraveného povrchu a ochranné pásmo vodovodu OC DN 500 mm po provedených terénních úpravách tak činí 2, 5. M od vnějšího potrubí na obě strany. Z tohoto důvodu [právnická osoba] [okres] vyslovila, že s kolaudací není možné souhlasit a současně konstatovalo (podepsaný [celé jméno svědka]), že kolaudace objektu bude možná až po realizaci zde uvedených nápravných opatření. -) z připojeného spisu Okresního soudu v Olomouci sp. zn. 13 C 92/2017 ze smlouvy o dílo uzavřené mezi Mgr. [celé jméno žalobkyně] a společností [právnická osoba], že je datovaná dne [datum], uzavřená byla dne [datum], přičemž její součástí je příloha [číslo] – rozpočet dokončovacích prací a odsouhlasených nadstandardů. Smlouva se týká dokončení stavby RD na p. [číslo] v k. ú. [část obce], [okres], a to v souladu se schválenou projektovou dokumentací (příloha [číslo]) a Rozpočtem dokončovacích prací vč. Nadstandardů (příloha [číslo]). z kupní smlouvy ze dne [datum], že byla uzavřená mezi žalobkyní a žalovanou ve věci koupě pozemků parc. [číslo] přičemž zejména v článku I. je odkaz na smlouvu ze dne [datum] (s právními účinky vkladu ke dni [datum]), na základě které se prodávající [právnická osoba] stal výlučným vlastníkem původního pozemku p. [číslo] p. č. st. [rok], vše v k. ú. [část obce], ze kterých byl oddělen pozemek p. [číslo] o výměře 708 m a tento je předmětem převodu. Dle článku II. odst. druhý prodávající mimo jiné prohlásil a kupující ujistil o tom, že na předmětu převodu neváznou žádné dluhy, zástavní práva, věcná práva, předkupní práva či právo nájmu. V článku VII. Je pak v prvním odstavci uvedeno, že prodávající prohlašuje, že seznámil kupující se stavem předmětu převodu a že jí označil viditelné vady předmětu převodu, pokud jsou mu známy. Kupující prohlašuje, že je jí znám současný stav předmětu převodu. -) z opakované výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [celé jméno svědka], že v souvislosti s koupí pozemků a rozestavěného RD vystupovala ve smluvních záležitostech jeho manželka, technické záležitosti řešil on a v těchto ji zastupoval. Svědek dále uvedl, že s panem [celé jméno svědka] se znali z nějaké předchozí nabídky nemovitostí a byli osloveni s nabídkou prodeje předmětných nemovitostí. Většinu těchto záležitostí řešili s panem [celé jméno svědka]. V době, kdy projevili o nemovitosti zájem, tak stavba RD byla zvenčí hotová, pokud jde o pozemky, tak ty nebyly nijak vytýčeny. Dům byl podle svědka postaven ledabyle, nekvalitně, ale měli zájem něco koupit, takže to akceptovali. Na pozemku nebylo zřejmé, kde začíná a kde končí, byly zde náletové dřeviny, plechovky, suť, obrys nějaké nádrže, nepořádek po sovětské armádě. V rámci možností si to prošli a rozhodli se pro koupi, neboť pozemek má kvality svou polohou, nikoliv ale jako samotný. Pak přišly komplikace, protože podle svědka si pan [celé jméno svědka] řekl o částku 3 000 000 Kč bez dokladu s tím, že jinak se prodej nezrealizuje. V této situaci od koupě chtěli upustit, ale pan [celé jméno svědka] jim vystavil fakturu na částku asi 50 000 nebo 60 000 Kč za zmařená obchodní jednání. Toto na ně zapůsobilo, neboť si říkali, že by si to nedovolil požadovat, pokud by nebylo jeho postavení pevné, a tedy na tyto podmínky přistoupili. Hotovost svědek sehnal a peníze pak převzala kolegyně pana [celé jméno svědka], paní [celé jméno svědkyně]. V návrhu kupní smlouvy se jednalo hned o dva pozemky, protože jeden pozemek byl malý, a s koupí takto nesouhlasili. Smlouvy, které uzavírali, tak byly vzájemně provázané. Ve smlouvě nic nenasvědčovalo tomu, že by tam bylo něco proti zásadám poctivého prodeje, bylo tam uvedeno prohlášení prodávajícího, že pozemky jsou bez právních vad, že k nim neexistují práva třetích osob a že vlastnická práva nového majitele nebudou dotčena žádnou novou skutečností. V první kupní smlouvě byl nabývací titul označen, ve druhé kupní smlouvě nebyl uveden údaj o nabývacím titulu, jen konstatování, že prodávající je vlastníkem pozemku. Podstatné podle svědka je, že do obou pozemků zasahuje vodovodní potrubí. K tomu, jaké informace či dokumentaci si zajišťovali před prodejem pozemků a rozestavěného RD, svědek vypověděl, že samotnou kupní smlouvu jim předkládal pan [celé jméno svědka]. Vypracoval ji pro něj jeho právník JUDr. [příjmení], kterého svědek nikdy neviděl. Za něj kontroloval obsah kupních smluv JUDr. [příjmení], a konstatoval, že tyto jsou v pořádku, žádné nesrovnalosti nezjistili. Stavbu i pozemek si před koupí prohlédli, z KN si svědek zajistil odpovídající LV a geometrický plán, kde bylo rovněž vše v pořádku. Za prodávající jednal pan [celé jméno svědka], pan [celé jméno svědka] pak zastupoval i majitele pozemků [celé jméno svědka]. Pokud jde o projektovou dokumentaci ke stavbě, tak ze strany pana [celé jméno svědka] jim bylo podle svědka řečeno, že ohledně stavby, interiérů a všech záležitostí pro ně vše u stavebního úřadu zajistí, že vše dovedou až ke kolaudci. Svědek uvedl, že neměl důvod tomu nevěřit, stavba byla povolená, neboť již stála, pochybnosti tedy neměl. Projektová dokumentace jim byla slíbena, tedy že bude předána po podpisu kupních smluv, ale k jejímu předání, jak tvrdil svědek, nikdy nedošlo. Sám si něco našel na stavbě, ale nebylo to úplné. V emailu adresovaném panu [celé jméno svědka] ze dne [datum], svědek konstatuje, že má projektovou dokumentaci, ale že v ní schází nějaké výkresy. Podle svědka jim tato dokumentace byla podstrčena a rozhodně nemá potřebné náležitosti, jak by měla mít, scházely tam některé výkresy, což je důležité, neboť takto mohl zjistit, že stavba byla postavena tam, kde stát neměla. Teprve když svědek v roce 2015 začal řešit oplocení pozemků, tak jej pan [celé jméno svědka] nakontaktoval na projektanta pana [příjmení] ze [příjmení], a poté zjistili, že přes jejich pozemky vedou dvoje trubky. S tímto projektantem se domluvili na tom, že pro ně realizuje projektovou dokumentaci na stavbu plotu a zajistí také stavební řízení, na což dostal peníze. Jeho povinností jako odborníka bylo zajistit si veškeré potřebné podklady, ale on na stavební úřad nezašel a projektovou dokumentaci si nezajistil. O žádných trubkách spolu nehovořili, svědkovi ukazoval, jak bude vypadat oplocení, garáž a terasa. Nikde nebyla žádná zmínka o trubkách, které by vedly přes pozemek. Teprve ve fázi, kdy bylo potřeba oslovit potřebné orgány, tak projektant zjistil a [datum] svědkovi oznámil, že přes pozemek vede trubka, ale že je to dostatečně vzdálené od stavby. Teprve [datum] pak svědkovi oznámil také to, že přes pozemek vedou i druhé trubky, které již byly pro stavbu problémem. Na konci roku 2015 svědek zašel na MMOl, zkopíroval si všechny výkresy a udělal si přehled o tom, co všechno bylo prodávajícími a žalovanou vlastně spácháno. Podle výpovědi svědka, pánové [celé jméno svědka], [celé jméno svědka] a [právnická osoba] [anonymizováno], jej ubezpečili, že vše zařídí, že se nemusí o nic starat, což mu jako pracovně vytížené osobě samozřejmě vyhovovalo. Jejich snahu lze dokumentovat i tím, že chtěl změnit způsob vytápění domu na tepelné čerpadlo, o čem jednali ještě před uzavřením kupní smlouvy. Bylo mu řečeno, že to bude potřeba zrealizovat formou ohlášení změny stavby před jejím dokončením a svědek jim řekl, že si to na [anonymizováno] zařídí. Na to pak reagovali neobvykle rychle, paní [celé jméno svědkyně] hned rukou vypsala odpovídající návrh, podala to a [datum], tedy ve stejný den jako byla podepsána kupní smlouva, tak byl udělen souhlas s touto změnou. Svědek dále uvedl, že kdyby toto vše věděli, nikdy by dům a pozemky s takovouto právní vadou nezakoupili. K dotazu právního zástupce žalobkyně svědek uvedl, že kupní smlouvy na pozemky i rozestavěnou stavbu dělal pro [celé jméno svědka] JUDr. [příjmení], protože u něj byla také zřízena advokátní úschova. K nim se návrhy smluv dostaly od [anonymizována dvě slova] a žalované, tedy od prodávajících. Svědek požádal JUDr. [příjmení], aby smlouvu zkontroloval, protože nevěděl, proč má kupovat zvlášť dva pozemky a zvlášť samostatnou rozestavěnou stavbu. JUDr. [příjmení] vše zkontroloval a doplnil tam pouze u pozemků provázanost smluv, tedy pokud by se nezrealizoval prodej jednoho pozemku, tak se nezrealizuje ani prodej druhého. Svědek neměl pochybnosti o řádnosti vyhotovených smluv. Manželku svědek v těchto všech záležitostech zastupoval, předpokládá, že na základě nějaké písemné plné moci, neboť je to v těchto právních záležitostech potřeba. Nikdy se netajil tím, že sám nemůže disponovat s majetkem, neboť se stal věřitelem závazků třetí osoby, konkrétně [jméno] [příjmení], který pak byl odsouzen nepodmíněně, ale na svědkův majetek byla podána exekuce. Jedná se o záležitost již z roku 1993. S manželkou vždy potřebné věci probrali a poté se ona rozhodla, jak postupovat. Svědek uvedl, že si nepamatuje, že by někdy někdo pochyboval o tom, že je ve věci prodeje pozemků a stavby oprávněným zástupcem své manželky. K dotazu právního zástupce žalované svědek uvedl, že vzděláním je inženýr strojař a ve strojírenství působí celý život. Momentálně je jednatelem [právnická osoba] s.r.o. a v obchodním rejstříku je dále zapsán jako společník společnosti [právnická osoba], ale o té nemá žádné podrobnější informace, zde aktivně nepůsobí. Nabídka koupě pozemků a stavby od pana [celé jméno svědka] přišla asi na konci května 2014. Prohlídka na místě proběhla tak, že je tam zavezl pan [celé jméno svědka], protože svědek tu ulici neznal. Bylo to poté, kdy si sjednali schůzku, a domnívám se, že to bylo také koncem května 2014 nebo začátkem června 2014. Již při prohlídce stavby bylo zřejmé, že vytápění je řešeno jako plynové, přičemž svědek vždy měl zájem o kolektor, což považuje za nejekologičtější způsob vytápění. Když se tedy rozhodli pro koupi domu a pozemků, tak svědek vyslovil požadavek na změnu vytápění, kdy nejpozději ke dni [datum] již tento záměr byl zřejmý, neboť byla podána žádost o změnu stavby před jejím dokončením. Dne [datum] pak dostal návrh kupní ceny od pana [celé jméno svědka], [datum] a [datum] se pak podepisovaly kupní smlouvy. A dne [datum] již byl vydán také souhlas se změnou vytápění. Žádost o povolení stavby garáže podával ing. Arch. [příjmení], kdy svědek nevěděl. [příjmení] mu za to, aby pro něj zpracoval projekt a zařídil stavební povolení.

20. Z provedeného důkazu situačním plánem předloženým žalobkyní u jednání dne [datum], na kterém je zaznamenáno katastrální území, kde se nachází mimo jiné nemovitosti žalobkyně, přičemž jsou zde vyznačeny šrafováním jednak 2 vodovodní řady LT 500 a jednak jsou zde vyznačený souběžně vedené kopané sondy a uvedeny vpisky rukou, soud neučinil pro rozhodnutí ve věci relevantní skutková zjištění, když tato listina byla žalovanou rozporována z hlediska obsahové i věcné správnosti, přičemž z této listiny také není zřejmé, kdy, kým a v jaké souvislosti byla pořízena. Důkazní návrh žalobkyně na přibrání znalce do řízení za účelem zpracování znaleckého posudku na stanovení hodnoty pozemků ve vlastnictví žalobkyně, byl soudem zamítnut pro nadbytečnost.

21. Z výše provedených důkazů, a to provedených v původním řízení, jakož i po doplnění dokazování, soud zjistil následující skutkový stav: Žalobkyně jako kupující uzavřela se žalovanou jako prodávající dne [datum] kupní smlouvu, jejímž předmětem byl pozemek p. [číslo] o výměře 708 m, nacházející se v k. ú. [část obce], [územní celek], zapsaný v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce] na LV [číslo] to za kupní cenu 1 770 000 Kč. Žalobkyně dále uzavřela se žalovanou dne [datum] kupní smlouvu, jejímž předmětem byl pozemek p. [číslo] o výměře 500 m, nacházející se v k. ú. [část obce], [územní celek], zapsaný v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce] na LV [číslo] to za kupní cenu 1 250 000 Kč. Dle čl. II. obou smluv prodávající prohlašuje mimo jiné, že ve vztahu k převáděným nemovitostem neprobíhá žádné soudní, správní, exekuční či jiné obdobné řízení, a dále, že na předmětu převodu neváznou žádné dluhy, zástavní práva, věcná práva, předkupní práva či právo nájmu, žádná třetí osoba nevznesla k předmětu převodu jakýkoliv nárok, v jehož důsledku by mohlo dojít k omezení práva prodávajícího či kupující. Pro případ, že by bylo některé z těchto prohlášení nepravdivé, má kupující právo od kupní smlouvy odstoupit a má právo na vrácení kupní ceny, případně i na náhradu vzniklé škody. V článku VII. je uvedeno, že prodávající prohlašuje, že seznámil kupující se stavem předmětu převodu a že jí označilo viditelné vady předmětu převodu, pokud jsou mu známy. Kupující zde prohlašuje, že je jí znám současný stav předmětu převodu. V době uzavření shora označených kupních smluv přes oba pozemky vedl, a nadále vede, hlavní vodovodní řad OC DN 500 mm a LT DN 500 mm, který je ve správě [právnická osoba] a tato skutečnost vyplývá mimo jiné z vyjádření společnosti [právnická osoba] k dokumentaci pro územní řízení ze dne [datum], jakož i ze stavebního spisu [anonymizováno], odboru stavebního, oddělení pozemních staveb, sp. zn. [anonymizováno] [spisová značka], týkajícího se novostavby RD žalobkyně, která současně s uzavřením kupní smlouvy ze dne [datum] podepsala kupní smlouvu na rozestavěnou stavbu na pozemku p. [číslo] v k. ú. [část obce], [územní celek], a to se [právnická osoba] s.r.o., se sídlem [adresa svědka]. Žalovaná jako vlastník pozemků měla se [právnická osoba] s.r.o. uzavřenou smlouvu, která této společnosti umožňovala na cizím pozemku realizovat výstavbu rodinných domů. Vedení vodovodních řadů OC DN 500 mm a LT DN 500 mm není ošetřeno žádnou služebností (věcným břemenem), není uvedeno ve výpisech z katastru nemovitostí vztahujících se k předmětným pozemkům žalobců. V projektové dokumentaci se situací stavby, části C, kde se nachází situační výkres vyhotovený v květnu 2013, je zřejmé, že již v tomto výkresu je zakresleno vedení vodovodního řadu OC 500 zeleně a LT 500 červeně, a to ve vztahu k situaci novostavby RD na p. [číslo] v k. ú. [část obce]. Tato situace umístění rodinného domu na pozemku p. [číslo] byla navržena [celé jméno svědka] pro žalovanou jako investora, a to v květnu 2013. Situace obsahuje zakreslení inženýrských sítí směrem před dům a v komunikaci. Formulář ohlášení stavby ze dne [datum] byl podán u [anonymizováno] dne [datum], přičemž se týká novostavby RD na pozemku p. [číslo] v k. ú. [část obce], ul. [ulice], kde stavebníkem je spol. [právnická osoba], zastoupená jednatelem [celé jméno svědka], za kterého jedná [celé jméno svědkyně]. Změna stavby před dokončením se týká změny zdroje vytápění z původního plynového kotle na tepelné čerpadlo země – voda, jakož i změny stavebníka z původního [právnická osoba] na nového stavebníka – [právnická osoba] s. r. o. Plánované dokončení stavby bylo stanoveno na [datum]. S ohlášenou změnou stavby před dokončením pak dne [datum] vydal [anonymizováno], odbor stavební, oddělení pozemních staveb, svůj souhlas. Podáním ze dne [datum] žalobkyně sdělila žalované, že v kupních smlouvách ze dne [datum] a [datum] byla ujištěna o tom, že předmět převodu je převáděn bez jakýchkoliv práv třetích osob, avšak postupem času zjistila, že přes pozemky vede hlavní vodovodní řad, a to dvakrát. Tato skutečnost vede podle žalobkyně ke značnému znehodnocení pozemků a vzhledem k ochrannému pásmu vodovodního řadu působí žalobkyni značné problémy při uplatňování jejího vlastnického práva k pozemkům. Dále je zde konstatováno, že žalobkyně byla žalovanou uvedena v omyl, když žalovaná o vodovodním řadu věděla, což vyplývá ze stavební dokumentace a z dříve proběhlého stavebního řízení. Pozemky podle žalobkyně neměly hodnotu odpovídající kupní ceně ve výši 3 020 000 Kč, a proto tímto přípisem žalobkyně žalovanou vyzvala k vrácení části kupní ceny celkem ve výši 2 000 001 Kč, tedy z titulu kupní smlouvy ze dne [datum] částky 1 172 186 Kč a z titulu kupní smlouvy ze dne [datum] částky 827 815 Kč. Tato zásilka byla odeslána dne [datum] a žalované doručena dne [datum]. Žalovaná požadovanou částku neuhradila. Žalobkyně od předmětných kupních smluv ze dne [datum] a [datum] neodstoupila.

22. Podle ust. § 2079 odst. 1 občanského zákoníku se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

23. Podle ust. § 2112 odst. 1 občanského zákoníku, neoznámí-li kupující vadu bez zbytečného odkladu poté, co ji mohl při včasné prohlídce a dostatečné péči zjistit, soud mu právo z vadného plnění nepřizná. Jedná-li se o skrytou vadu, platí totéž, nebyla-li vada oznámena bez zbytečného odkladu poté, co ji kupující mohl při dostatečné péči zjistit, nejpozději však do dvou let od odevzdání věci.

24. Podle ust. § 2112 odst. 2 občanského zákoníku, k účinkům podle odstavce 1 soud přihlédne jen k námitce prodávajícího, že vada nebyla včas oznámena. Prodávající však nemá právo na námitku, je-li vada důsledkem skutečnosti, o které prodávající v době odevzdání věci věděl nebo musel vědět.

25. Podle ust. § 2103 občanského zákoníku, kupující nemá právo z vadného plnění, jedná-li se o vadu, kterou musel s vynaložením obvyklé pozornosti poznat již při uzavření smlouvy. To neplatí, ujistil-li ho prodávající výslovně, že věc je bez vad, anebo, zastřel-li vadu lstivě.

26. Po provedeném dokazování, s přihlédnutím ke shora uvedeným zákonným ustanovením, dospěl soud k závěru, že žaloba žalobkyně není důvodná, a jako nedůvodnou ji tedy zamítl.

27. Žalobkyně učinila v tomto řízení předmětem žaloby částku 2 000 001 Kč, kterou požaduje po žalované uhradit z titulu slevy z kupní ceny, když kupními smlouvami ze dne [datum] a [datum] zakoupené nemovité věci mají vady. Žalobkyně tvrdila a v řízení bylo prokázáno, že žalobkyně jako kupující a žalovaná jako prodávající uzavřely dne [datum] ve smyslu ust. § 2079 a násl. občanského zákoníku kupní smlouvu, jejímž předmětem byl pozemek p. [číslo] o výměře 708 m, nacházející se v k. ú. [část obce], [územní celek], zapsaný v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce] na LV [číslo] to za kupní cenu 1 770 000 Kč. Žalobkyně také uzavřela se žalovanou dne [datum] kupní smlouvu, jejímž předmětem byl pozemek p. [číslo] o výměře 500 m, nacházející se v k. ú. [část obce], [územní celek], zapsaný v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce] na LV [číslo] to za kupní cenu 1 250 000 Kč. Současně s uzavřením kupní smlouvy ze dne [datum] uzavřela žalobkyně také kupní smlouvu na rozestavěnou stavbu na pozemku p. [číslo] v k. ú. [část obce], [územní celek], a to se [právnická osoba] s.r.o., se sídlem [adresa svědka]. Sjednané kupní ceny byly kupující /žalobkyní/ řádně uhrazeny a předmětné pozemky byly i s rozestavěnou stavbou žalobkyní převzaty. Ve všech těchto záležitostech (s výjimkou uzavírání smluv) zastupoval žalobkyni její manžel [celé jméno svědka] na základě plné moci, který tuto skutečnost potvrdil opakovaně ve své svědecké výpovědi. Žalobkyně dále v tomto řízení tvrdila, že žalovaná jí před či při uzavření kupních smluv ze dne [datum] a [datum] záměrně zatajila fakt, že na pozemku přiléhajícím k rodinnému domu vede vodovodní potrubí OC DN 500 mm a LT DN 500 mm a nachází se zde ochranné pásmo vodovodů. Tím má být omezováno její vlastnické právo právy třetích osob, v daném případě provozovatelem vodovodního řadu [právnická osoba], a žalovaná jim má z titulu těchto vad zaplatit slevu z kupní smlouvy ve výši 2 000 001 Kč, tj. z kupní smlouvy ze dne [datum] částky 1 172 186 Kč a z kupní smlouvy ze dne [datum] částky 827 815 Kč. Skutečnost, že přes pozemky žalobců vedou vodovodní řady výše specifikované, tedy dle žalobců výrazně snižuje jejich hodnotu.

28. S ohledem na skutková tvrzení žalobkyně, se soud v tomto řízení zabýval v prvé řadě skutečností, zda na předmětných nemovitostech vázne žalobci tvrzená vada, tedy, že přes pozemky žalobců vedou vodovodní řady OC DN 500 mm a LT DN 500 mm, a v návaznosti na to pak, zda byla tato vada žalobkyní žalované vytknuta řádně a včas, tedy žalobkyní zvolený nárok z vadného plnění byl uplatněn řádně a včas. V této souvislosti odvolací krajský soud v bodě 8. rozsudku ze dne 21. 5. 2020 (č. j. 75 Co 26/2020-339) konstatoval, že z hlediska právního posouzení věci okresní soud správně uzavřel, že skutečnost, že přes pozemky žalobců vedou vodovodní řady, představuje vadu těchto pozemků, nejedná se však o vadu právní, ale o vadu faktickou, a to za předpokladu, že o existenci vodovodních řadů žalobkyně v době uzavření kupních smluv ze dne [datum] a [datum] skutečně nevěděla. Správně také podle soudu odvolacího okresní soud uzavřel, že o existenci a vedení vodovodních řadů přes prodávané pozemky žalovaná v době jejich prodeje věděla, což bylo provedenými důkazy, zejména výpovědí svědka [celé jméno svědka], který rodinný dům žalobkyně projektoval a uvedl, že celý projekt byl zpracován tak, aby stavba nezasahovala do ochranného pásma vodovodů, o kterých věděli a s tímto faktem pracovali, jednalo se o veřejně dostupnou informaci, kterou nikomu netajili. Správný je podle odvolacího krajského soudu také závěr okresního soudu, že žalovaná výslovně neupozornila žalobkyni při prodeji pozemků na existenci a vedení vodovodních řadů, žalovaná tuto skutečnost ani netvrdila a z provedených důkazů ani nevyplývá, jakož i závěr okresního soudu, že žalobkyně poprvé uplatnila tvrzené vady v dopise ze dne [datum], který byl doručen žalované dne [datum].

29. Pokud jde o žalovanou vznesenou námitku, že tvrzenou vadu u ní jako prodávající neuplatnila žalobkyně řádně a včas, pak z dikce ust. § 2112 občanského zákoníku vyplývá, že kupující musí vytknutou vadu relativně přesně určit, když smysl tohoto požadavku spočívá v tom, že prodávající musí být vyrozuměn takovým způsobem, aby jasně zjistil, jak má reagovat. Obsahuje-li oznámení též volbu práva z odpovědnosti, musí být projev vůle jasný a srozumitelný tak, aby bylo zřejmé, které právo kupující zvolil. Lhůta„ bez zbytečného odkladu“ znamená relativně velmi krátkou lhůtu, jak vyplývá i z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 22. 9. 2015, sp. zn. 29 Cdo 2970/2013. Zmeškání notifikační lhůty nelze prominout či omluvit, její přerušení či stavení nepřichází v úvahu. Svými následky se tak jedná o lhůtu promlčecí. Soud právo z vadného plnění kupujícím nepřizná jen k námitce prodávajícího, že nebyla vada včas u prodávajícího uplatněna, přičemž důkazní břemeno, že nebyla vada včas uplatněna, tak nese prodávající. Právo na námitku však prodávajícímu nevznikne, měl-li v době odevzdání věci znalost o vadě nebo takovou znalost musel mít. Jestliže tedy prodávající o vadě věděl v okamžiku prodeje nebo věděl o nějaké skutečnosti, která vadu může způsobit, a neupozornil na to kupujícího při prodeji věci, nemá právo na uplatnění námitky, kterou by prodávající namítal, že vada nebyla kupujícím uplatněna bez zbytečného odkladu a došlo tak k promlčení práva z vadného plnění. Zákonodárce předpokládá určitou míru znalostí prodávajícího o stavu prodávané věci, je povinností prodávajícího znát skutečný stav věci a v případě jeho neznalosti se následky prodávajícímu přičítají. Neznal-li prodávající tento stav, svědčí to o jeho nedbalosti. Zaviněná neznalost tedy způsobuje, že prodávajícímu zákonodárce upírá právo námitky včasného neoznámení vad. Ke ztrátě tohoto práva netřeba vyšší míry jiné formy jednání prodávajícího, jako je např. výslovné ujištění o neexistenci vad nebo jejich lstivé zastření (viz § 2103 občanského zákoníku).

30. V projednávané věci byla provedenými důkazy prokázána skutečnost významná pro další posouzení nároku žalobkyně, tedy, že žalovaná v době prodeje pozemků žalobkyni věděla o existenci vodovodních řadů, tedy o vadě prodávaných pozemků, a na tuto vadu žalobkyni při uzavírání kupní smlouvy neupozornila. Nemůže proto úspěšně uplatnit námitku opožděného oznámení vady. Na tomto závěru nic nemění ani fakt, že žalovaná existenci vodovodního řadu nijak netajila a při zpracování projektu s touto skutečností počítala, jak vyplývá zejména z výpovědi svědka [celé jméno svědka].

31. Na druhou stranu žalobkyně v kupních smlouvách deklarovala a prohlásila, že je jí znám současný stav předmětu převodu, tedy převáděných pozemků. Pro posouzení důvodnosti nároku uplatněného žalobkyní v tomto řízení je tedy podstatné, zda žalobkyně v době uzavření obou kupních smluv o existenci vedení vodovodního řadu přes kupované pozemky věděla nebo toto vědět mohla s přihlédnutím ke všem okolnostem. Zde je nutno aplikovat ustanovení § 2103 občanského zákoníku, dle kterého kupující nemá právo z vadného plnění, jedná-li se o vadu, kterou musel s vynaložením obvyklé pozornosti poznat již při uzavření smlouvy. To neplatí, ujistil-li ho prodávající výslovně, že věc je bez vad, anebo zastřel-li vadu lstivě.

32. Vyloučení práv z vadného plnění při znalosti vad, stejně jako při hrubě nedbalé neznalosti kupujícího, vyplývá ze základní zásady, že ten, kdo vadu znal nebo mohl znát, nepožívá ochrany plynoucí z těchto práv. Jestliže někdo kupuje věc, ačkoliv zná její vadnost, vzbuzuje dojem, jako kdyby na bezvadnost nekladl žádný důraz. Pojem„ znalost“ je nutno vykládat tak, že kupující rozpoznal vadu v jejím celku včetně jejího právního významu. Znalost předpokládá, že kupující ví, že v důsledku vady, kterou zpozoroval, bude poškozena hodnota nebo způsobilost předmětu koupě. Pramen poznání kupujícího o vadě není přitom relevantní a není důležité, že znalost byla sdělena prodávajícím nebo se tuto informaci kupující dozvěděl jiným způsobem, např. od třetí osoby. Zákon tedy vyžaduje od kupujícího vynaložení obvyklé pozornosti a znalost o vadě musí existovat v okamžiku uzavření smlouvy.

33. Soud se, v návaznosti na ust. § 2103 občanského zákoníku, jakož i v návaznosti na pokyny odvolacího krajského soudu, zabýval v řízení otázkou, zda žalobkyně věděla nebo musela s vynaložením obvyklé pozornosti vědět o vadách předmětných pozemků, když potom by neměla nárok na uplatněnou slevu z kupní ceny.

34. V této souvislosti soud konstatuje, že na základě provedeného dokazování lze mít za prokázané, že s výjimkou samotného podpisu kupních smluv a smlouvy o dílo, zastupoval žalobkyni na základě plné moci v technických věcech týkajících se koupě předmětných pozemků, rozestavěné stavby RD na těchto pozemcích a její dostavbě, její manžel, svědek [celé jméno svědka], přičemž nikdy nevznikla u žalované, případně u [právnická osoba], s. r. o. pochybnost o jeho oprávnění tuto zastupovat. Žalovaná ještě před uzavřením kupních smluv seznámila žalobkyni a jejího zástupce, manžela a v řízení slyšeného svědka [příjmení] [jméno] [celé jméno svědka], se stavem převáděných pozemků, a to prostřednictvím [právnická osoba], s.r.o., která prodávala svou rozestavěnou stavbu na původním pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce], a to asi měsíc před uzavřením první kupní smlouvy dne [datum]. Konkrétně se žalobkyní a zejména jejím manželem [příjmení] [celé jméno svědka] jednali [celé jméno svědka], jednatel společnosti [právnická osoba], zaměstnankyně této společnosti paní [celé jméno svědkyně] a smluvní partner této [právnická osoba] [celé jméno svědka], tedy zpracovatel projektu 3 rodinných domů, včetně rodinného domu prodaného žalobkyni. Tyto skutečnosti potvrdil v řízení svědek [příjmení] [celé jméno svědka]. V době koupě druhého pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce] kupní smlouvou ze dne [datum], byli žalobkyně a její manžel logicky ještě lépe seznámeni s jeho stavem, neboť žalobkyně již byla vlastníkem pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce] a rodinného domu na něm, když na základě smlouvy o dílo ze dne [datum], uzavřené mezi žalobkyní a [právnická osoba], s.r.o., proběhla dostavba jejího rodinného domu. S tímto druhým pozemkem stavba RD a první pozemek přímo sousedili, z čehož je zřejmé, že žalobkyně i při dostavbě měla a musela mít informace, jak z místa stavby, kam docházel především její manžel, tak i z dokumentace k výstavbě rodinného domu a navazujících stavebních řízení. Z obsahu obou kupních smluv ze dne [datum] a ze dne [datum], týkajících se předmětných pozemků, konkrétně z článku VII. každé vyplývá, že v nich žalobkyně prohlásila, že jí je znám současný stav předmětu převodu. Žalovaná v tomto článku kupních smluv naopak prohlásila, že kupující (žalobkyni) seznámila se stavem předmětu převodu a že jí označila viditelné vady, pokud jsou mu známy. Jak již bylo výše konstatováno, žalovaná nikterak nezatajovala existenci vodovodů OC 500 a LT 500 vedoucích mj. přes pozemky žalobkyně, nic v tomto směru nezastírala a tuto skutečnost zohlednila i při projektování RD. Nabývací titul, kde jsou vodovodní řady výslovně uvedeny (tj. Kupní smlouva ze dne [datum] uzavřená mezi žalovanou a společností 1. [právnická osoba]) je veřejně dostupnou listinou, kterou si kdokoliv, včetně žalobkyně, mohl kdykoliv vyžádat z katastru nemovitostí. Nabývací titul, tedy kupní smlouva ze dne [datum], byla výslovně zmíněna již přímo v prvním řádku textu článku I. kupní smlouvy ze dne [datum], kterou žalovaná prodávala žalobkyni první pozemek. Žalobkyni nebyly žalovanou označeny žádné viditelné vady pozemků, protože pozemky takové viditelné vady neměly. Vodovodní řady, které jsou předmětem sporu, jsou umístěny ve větší hloubce pod zemí, a tyto řady tak z tohoto důvodu žalobkyni ani ukázány být nemohly. V řízení bylo dále prokázáno, že žalobkyně, resp. její manžel [příjmení] [celé jméno svědka], byli seznámeni s projektovou dokumentací týkající se předmětných pozemků a rozestavěného rodinného domu, zahrnující mj. zakreslení sporných vodovodních řadů, a to prostřednictvím [právnická osoba], s.r.o., která prodávala svou rozestavěnou stavbu na původním pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce]. Při uzavření kupní smlouvy ze dne [datum] pak již žalobkyně měla veškeré informace dávno k dispozici. Konkrétní okamžik předání projektové dokumentace v řízení sice prokázán nebyl, nicméně v kupní smlouvě ze dne [datum] na rozestavěnou stavbu, uzavřené mezi žalobkyní a [právnická osoba], je v článku V. odstavci třetím výslovně uvedeno, že součástí převodu bude rovněž protokolární předání a převzetí projektové dokumentace vztahující se k předmětu převodu, včetně dosud provedených revizí a všech písemností týkajících se správních řízení v souvislosti se stavebním řízením. Žalobkyně tedy požadovala tyto písemnosti předložit včetně dokladů o revizích a o stavebních řízeních. O seznámení se žalobkyně (resp. jejího manžela) s projektovou dokumentací a situací ohledně pozemků, a to ještě před uzavřením kupní smlouvy ze dne [datum], svědčí také souhlas s ohlášenou změnou stavby před dokončením vydaný [stát. instituce], odborem stavebním, oddělení pozemních staveb, ze dne [datum] (tedy stejný den, kdy byla uzavřena první kupní smlouva na pozemek), č. j. [spisová značka] [číslo] 2014, který se týkal změny zdroje vytápění v rodinném domě na tepelné čerpadlo země voda. Tato změna byla stavebnímu úřadu ohlášena již [datum], a to na základě požadavku manžela žalobkyně, jak sám ve své svědecké výpovědi potvrdil. Také z této skutečnosti lze dovodit, že se s kupovanou stavbou a pozemky (tedy projektovou dokumentací a situacemi) žalobkyně či její manžel důkladně seznamovali dostatečně dlouho dopředu, když jen návrh této změny stavby před dokončením byl podáván na stavební úřad [datum] a zcela jistě nebyl naplánován a vypracován tentýž den, ale jistě dříve. Dále pak součástí projektové dokumentace k rodinnému domu navržené [celé jméno svědka] (tech. kontrola Ing. B. [příjmení]), která je součástí spisu stavebního úřadu k povolení výstavby rodinného domu žalobkyně, je rovněž situace stavby, část C - plánek, s datem 05/ 2013, ve které je zachycen přímo průběh vodovodů OC 500 zelenou barvou a LT 500 červenou barvou. V této souvislosti je třeba poukázat na e-mail manžela žalobkyně [příjmení] [celé jméno svědka] ze dne [datum], adresovaného [celé jméno svědka], ze kterého plyne, že projektovou dokumentaci tento musel mít k dispozici, neboť si v tomto e-mailu sice stěžoval, že v projektové dokumentaci (PD) nenalezl výkresy [číslo] přílohu„ E“ a přebývá výkres [číslo] nestěžoval si však, že by mu chyběla část„ C“ projektové dokumentace. Součástí stavebního spisu [stát. instituce] ohledně povolování stavby rodinného domu žalobkyně je také vyjádření [právnická osoba] ze dne [datum], ze kterého vyplývá, že požaduje zachovat ochranná pásma vodovodů LT DN 500 a OC DN 500.

35. Soud má po provedeném řízení za to, že žalobkyně, případně její manžel, který ji v technických záležitostech zastupoval, již před uzavřením kupní smlouvy ze dne [datum] a rovněž kupní smlouvy ze dne [datum], věděli nebo museli s vynaložením obvyklé pozornosti vědět, že přes pozemky, které byly předmětem citovaných kupních smluv, vedou vodovodní řady LT DN 500 a OC DN 500. Žalovaná žalobkyni a jejímu manželovi umožnila před uzavřením kupních smluv (ze dne [datum] a ze dne [datum]), prohlídku obou pozemků, jakož i přístup k dokumentaci vztahující se k předmětným pozemkům a rozestavěnému domu, zejména k listinám a dokumentům zahrnujícím situační nákresy s vyznačením inženýrských sítí.

36. Je třeba zdůraznit, že pokud kdokoliv (zde žalobkyně) kupuje rozestavěnou stavbu nemalé hodnoty a související pozemky, tak by se při obvyklé míře opatrnosti měl vždy zajímat jednak o nabývací titul prodávajícího, ale především o stav stavby, průběh inženýrských sítí, měl by si vše včetně příslušných dokladů sám ověřit na místně příslušném stavebním úřadu. Tuto možnost měla i žalobkyně, případně její manžel [příjmení] [celé jméno svědka], a to i pokud by jí vůbec nebyla ze strany žalované projektová dokumentace předána. Tedy, při obvyklé opatrnosti se žalobkyně o vodovodních řadech LT DN 500 a OC DN 500 mohla dozvědět při návštěvě stavebního úřadu a dotazu na průběh inženýrských sítí v okolí, a to ještě před uzavřením kupních smluv.

37. Ze všech shora uvedených důvodů soud žalobu v celém rozsahu zamítl, když žalobkyně jako kupující nemá právo z vadného plnění, jak presumuje ust. § 2103 občanského zákoníku, neboť se v projednávané věci jedná o vadu, kterou musela (sama, ale pravděpodobněji prostřednictvím svého manžela [příjmení] [celé jméno svědka], který ji zastupoval) s vynaložením obvyklé pozornosti poznat již při uzavření smlouvy. Dále je třeba poukázat na to, že na předmětných pozemcích nevázly žádné právní vady (zapsané v katastru nemovitostí) a tyto pozemky neměly ani viditelné vady (nepočítaje sem náletové dřeviny, plechovky, suť, obrys nějaké nádrže, nepořádek po sovětské armádě), když vodovodní řady, které jsou předmětem sporu, jsou umístěny ve větší hloubce pod zemí, a tyto řady tak z tohoto důvodu žalobkyni ani ukázány být nemohly. V případě žalované nelze hovořit ani o lstivém zastření vad nemovitých věcí, neboť žalovaná nijak nezastírala existenci vodovodních řadů OC DN 500 a LT DN 500, naopak jejich umístění respektovala při projektování stavby RD a byly také zakresleny v projektové dokumentaci, již v situačním výkresu z května 2013.

38. Z důvodů výše uvedených se pak soud již v řízení pro nadbytečnost nezabýval otázkou výše žalovanou uplatněné slevy, případně hodnotou zakoupených nemovitostí.

39. Žalovaná v průběhu řízení, konkrétně ve svém prvním závěrečném návrhu ze dne [datum], mimo jiné uvedla s odkazem na judikaturu NS ČR, že na základě provedeného dokazování měl soud nárok uplatněný žalobou podřadit pod jiné hmotněprávní ustanovení, než jakého se žalobci dovolávají /myšleno zřejmě bezdůvodné obohacení či náhrada škody/, avšak pro takovýto postup soudem nebyl shledán žádný důvod. Žalobkyně od počátku řízení (po dílčích upřesněních) uplatňovala svůj nárok z titulu nároků z vad koupené věci a všechna skutková tvrzení s tímto korespondovala. Od kupních smluv ze dne [datum] a [datum] nebylo žalobkyní a) nikdy odstoupeno a nebylo ani prokázáno, že by žalobcům v souvislosti s jednáním žalované vznikla nějaká škoda (v tomto případě by musela být skutková tvrzení žalobců dosti odlišná od jimi uváděných). Pokud ve stejném podání žalobkyně uvedla, že mezi účastníky uzavřené kupní smlouvy by soud měl posuzovat jako smlouvy spotřebitelské, když v rámci těchto smluv vystupovala jako tzv. slabší strana smlouvy, nepodnikatelka, pak soud má za to, že se v daném případě jednalo o standardní kupní smlouvy, jejichž předmětem byly nemovité věci, přičemž k žádnému porušení práv žalobkyně jako spotřebitelky nedošlo a nadto v souvislosti s uzavíráním kupních smluv jejich obsah konzultovala se svým právním zástupcem JUDr. [jméno] [příjmení], jak tento vypověděl v souvisejícím řízení vedeném u podepsaného soudu pod sp. zn. 13 C 92/2017.

40. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého má žalovaná vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení, neboť měla ve věci plný úspěch. Náklady řízení žalované v celkové výši 401 361,84 Kč tvoří náklady vzniklé v první fázi tohoto řízení před soudem prvního stupně, dále náklady řízení odvolacího a znovu náklady v řízení před soudem prvního stupně po částečném zrušení a vrácení věci podepsanému soudu. Při stanovení odměny za právní služby v první fázi tohoto řízení před okresním soudem a v řízení před odvolacím krajským soudem bylo třeba zohlednit skutečnost, že proti původně také žalobci [celé jméno původního účastníka] již byla žalované náhrada řízení přiznána v rozsahu , kdy rozsudkem Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci ze dne [datum] byl tento zavázán k povinnosti zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně 63 522,58 Kč a na nákladech odvolacího řízení 21 174,15 Kč Náklady řízení je žalobkyně povinna zaplatit žalované v souladu s ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám jejího zástupce. Lhůtu k plnění soud určil podle ust. § 160 odst. 1 věta prvá o. s. ř. jako obvyklou pariční.

41. Náklady řízení sestávají z následujících nároků: Odměna za poskytnuté právní služby v celkové výši 310 460 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb. (advokátního tarifu) odpovídá celkem 24 úkonům právní služby po 16 340 Kč, a to převzetí věci a příprava právního zastoupení, sepis odporu proti platebnímu rozkazu s vyjádřením ve věci samé, účast u jednání soudu dne [datum], nahlížení do připojeného souvisejícího spisu [příjmení] [okres] sp. zn. 13 C 92/2017 dne 27. 6. 2018 (1/2 úkonu), sepis doplnění tvrzení a důkazních návrhů ze dne [datum], účast u jednání u soudu dne [datum] (přes 2 hodiny = 2 úkony), účast u jednání u soudu dne [datum] (přes 2 hodiny = 2 úkony), sepis odvolání proti přistoupení [celé jméno původního účastníka] do řízení (1/2 úkonu), účast u jednání u soudu dne [datum] (přes 2 hodiny = 2 úkony - z toho byla přiznána odvolacím soudem vůči žalobci [celé jméno původního účastníka], tedy je účtována jen z těchto 2 úkonů), účast u jednání u soudu dne [datum] (přes 2 hodiny = 2 úkony - z toho byla přiznána odvolacím soudem vůči žalobci [celé jméno původního účastníka], tedy je účtována jen z těchto 2 úkonů), závěrečný návrh na výzvu soudu dne [datum] (z toho byla přiznána odvolacím soudem vůči žalobci [celé jméno původního účastníka], tedy je účtována jen z jednoho úkonu), účast u jednání u soudu dne [datum] (z toho byla přiznána odvolacím soudem vůči žalobci [celé jméno původního účastníka], tedy je účtována jen z jednoho úkonu), sepis vyjádření k odvolání ze dne [datum] (z toho byla přiznána odvolacím soudem vůči žalobci [celé jméno původního účastníka], tedy je účtována jen z jednoho úkonu), účast u jednání u odvolacího soudu dne [datum] (z toho byla přiznána odvolacím soudem vůči žalobci [celé jméno původního účastníka], tedy je účtována jen z jednoho úkonu), dále pak účast u jednání u soudu dne [datum], účast u jednání u soudu dne [datum] (přes 2 hodiny = 2 úkony), účast u jednání u soudu dne [datum] (přes 2 hodiny = 2 úkony), účast u jednání u soudu dne [datum]. Paušální náhrada hotových výdajů dle ust. § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. jednak za 16 úkonů právní služby á 300 (za úkony od počátku řízení do [datum] a dále po rozhodnutí odvolacího soudu), tj. 16 x 300 Kč, tedy 4 800 Kč, a dále za 8 úkonů právní služby á 150 (za úkony od počátku řízení od [datum] a do rozhodnutí odvolacího soudu, když z této náhrady již byla přiznána vůči žalobci [celé jméno původního účastníka]), tj. 8 x 150 Kč, tedy 1 200 Kč, celkem 6 000 Kč. Cestovné v celkové výši 9 844 Kč představující cestovné v roce 2018 za 3 cesty z [obec] do [obec] a zpět k jednáním u soudu dne [datum], [datum], [datum], tedy 3 cesty vždy celkem po 186 km, osobním automobilem [anonymizováno], [registrační značka], při průměrné spotřebě paliva motorová nafta 5,7 litrů [číslo] km a vyhláškové ceně motorové nafty 29,80 Kč/litr a vyhláškové náhradě za opotřebení vozidla 4,00 Kč/km, tedy 3 180 Kč. Cestovné v roce 2019 za 3 cesty z [obec] do [obec] a zpět k jednáním u soudu dne [datum], [datum] a [datum], tedy 3 cesty po 186 km osobním automobilem [anonymizováno], [registrační značka], při průměrné spotřebě paliva motorová nafta 5,7 litrů [číslo] km a vyhláškové ceně motorové nafty 33,60 Kč/litr a vyhláškové náhradě za opotřebení vozidla 4,10 Kč/km, tedy 3 356 Kč (avšak z této částky již byla přiznána vůči žalobci [celé jméno původního účastníka]) a zbytek činí 1 678 Kč. Cestovné v roce 2020 za 1 cestu z [obec] do [obec] a zpět k jednání u odvolacího soudu dne [datum], tedy 1 cesta po 186 km osobním automobilem [anonymizováno], [registrační značka], při průměrné spotřebě paliva motorová nafta 5,7 litrů [číslo] km a vyhláškové ceně motorové nafty 31,80 Kč/litr a vyhláškové náhradě za opotřebení vozidla 4,20 Kč/km, tedy 1 118 Kč (avšak z této částky již byla přiznána vůči žalobci [celé jméno původního účastníka]) a zbytek činí 559 Kč. Cestovné v roce 2021 za 4 cesty z [obec] do [obec] a zpět k jednáním u soudu dne [datum], [datum], [datum] a [datum], tedy 4 cesty po 186 km osobním automobilem [anonymizováno], [registrační značka], při průměrné spotřebě paliva motorová nafta 5,7 litrů [číslo] km a vyhláškové ceně motorové nafty 27,20 Kč/litr a vyhláškové náhradě za opotřebení vozidla 4,40 Kč/km, tedy 4 427 Kč. Náhrada za ztrátu času v souvislosti s cestami z [obec] do [obec], která představuje v roce 2018 cestu ke třem jednáním, kdy každá cesta trvala 6 půlhodin, tedy 3 cesty x 6 půlhodin ztráty času x 100 Kč, tedy 1 800 Kč, v roce 2019 cestu ke třem jednáním, kdy každá cesta trvala 6 půlhodin, tedy 3 cesty x 6 půlhodin ztráty času x 100 Kč, tedy 1 800 Kč, avšak z toho již byla přiznána vůči žalobci [celé jméno původního účastníka], zbývá 900 Kč, dále v roce 2020 jedna cesta ke jednáním u odvolacího soudu, která trvala 6 půlhodin po 100 Kč, tedy 600 Kč, avšak z toho již byla přiznána vůči žalobci [celé jméno původního účastníka], tj. 300 Kč a v roce 2021 cesta ke 4 jednáním, kdy každá cesta trvala 6 půlhodin po 100 Kč, tedy 2 400 Kč, celkem tedy 5 400 Kč. Daň z přidané hodnoty pak činí 21% z částky 331 704 Kč, tedy 69 657,84 Kč a celkem činí náklady řízení žalované 401 361,84 Kč.

Poučení