75 CO 80/2022 - 507

Rubrum

Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Pavla Telce a soudců JUDr. Markéty Pokorné a Mgr. Bronislava Berana ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] bytem [adresa] zastoupena advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalované: [osobní údaje žalované] sídlem [adresa] zastoupena advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zaplacení částky 2.000.001 Kč s příslušenstvím, k odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Olomouci ze dne 27. 10. 2021, č. j. 29 C 153/2017-444, takto:

Výrok

I. Rozsudek okresního soudu se potvrzuje.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradu nákladů odvolacího řízení částku 42.656,80 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalované.

Odůvodnění

1. Napadeným rozsudkem okresní soud zamítl žalobu žalobkyně, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 2.000.001 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,05 % ročně od 2. 6. 2017 do zaplacení (výrok I.), a uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení částku 401.361,84 Kč (výrok II.).

2. Okresní soud po provedeném dokazování uzavřel, že žalobkyně učinila v tomto řízení předmětem žaloby částku 2.000.001 Kč, kterou požaduje po žalované uhradit z titulu slevy z kupní ceny, když kupními smlouvami ze dne [datum] a [datum] zakoupené nemovité věci trpí vadou. Jedná se o vadu faktickou, která existovala již v době uzavření označených kupních smluv, a spočívá v tom, že přes oba žalobkyní zakoupené pozemky vedl a nadále vede hlavní vodovodní řad, který je ve správě [právnická osoba] Okresní soud vzal za prokázané, že žalobkyně jako kupující a žalovaná jako prodávající uzavřeli dne [datum] ve smyslu ustanovení § 2079 a násl. občanského zákoníku kupní smlouvu, jejímž předmětem byl pozemek p. [číslo] o výměře [výměra], nacházející se v k. ú. [část obce], [územní celek], zapsaný v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce] na LV [číslo] to za kupní cenu 1.770.000 Kč. Dále žalobkyně uzavřela s žalovanou dne [datum] kupní smlouvu, jejímž předmětem byl pozemek p. [číslo] o výměře [výměra], nacházející se v k. ú. [část obce], [územní celek], zapsaný v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce] na LV [číslo] to za kupní cenu 1.250.000 Kč. Současně s uzavřením kupní smlouvy ze dne [datum] uzavřela žalobkyně také kupní smlouvu na rozestavěnou stavbu na pozemku [adresa] v k. ú. [část obce], obec Olomouc, a to se [právnická osoba] s. r. o.,, sídlem [adresa]. Sjednané kupní ceny byly žalobkyní řádně uhrazeny a předmětné pozemky byly i s rozestavěnou stavbou žalobkyní převzaty, přičemž fakticky ve všech těchto záležitostech zastupoval žalobkyni její manžel [příjmení] [jméno] [příjmení] na základě plné moci. Žalobkyně tvrdila, že žalovaná jí před či při uzavření kupních smluv ze dne [datum] a [datum] záměrně zatajila fakt, že na pozemku přiléhajícímu k rodinnému domu vede vodovodní potrubí a nachází se zde ochranné pásmo vodovodů. Tímto je omezováno vlastnické právo žalobkyně vlastnickými právy třetích osob, v daném případě provozovatelem vodovodního řadu [právnická osoba], a žalovaná tak má z titulu vad zaplatit slevu z kupní ceny ve výši 2.000.001 Kč, a to z kupní smlouvy ze dne [datum] částku 1.172.186 Kč a z kupní smlouvy ze dne [datum] částku 827.815 Kč Okresní soud po provedeném dokazování vzal za prokázané tvrzení žalobkyně, že přes její pozemky vedou vodovodní řady a podle okresního soudu se nejedná o vadu právní, když z výpisu z katastru nemovitostí vztahující se k předmětným nemovitostem vyplývá, že tyto nejsou zatíženy žádnou vadou a v průběhu řízení nebylo zjištěno, že by vodovodní řady byly uloženy na pozemcích žalobkyně na základě nějakého relevantního právního důvodu a že by vůbec byly vybudovány v souladu se stavebními předpisy. Podle okresního soudu vodovodní řady, které vedou přes pozemky žalobkyně, lze považovat za vadu faktickou, a to za předpokladu, že o nich žalobkyně v době uzavření kupních smluv ze dne [datum] a [datum] skutečně nevěděla. Právě otázka, zda žalobkyně v době uzavření obou kupních smluv o existenci vedení vodovodního řadu přes kupované pozemky věděla, nebo toto mohla vědět, s přihlédnutím ke všem okolnostem, je podle okresního soudu zásadní pro posouzení důvodnosti nároku uplatněného žalobkyní v tomto řízení. Okresní soud aplikoval ustanovení § 2103 občanského zákoníku, podle kterého kupující nemá právo z vadného plnění, jedná-li se o vadu, kterou musel s vynaložením obvyklé pozornosti poznat již při uzavření smlouvy. To neplatí, ujistil-li ho prodávající výslovně, že věc je bez vad nebo zastřel-li vadu lstivě. Okresní soud dovodil, že žalovaná ještě před uzavřením kupních smluv seznámila žalobkyni a jejího zástupce Ing. [jméno] [příjmení] se stavem převáděných pozemků, a to prostřednictvím [právnická osoba], s. r. o., která prodávala svou rozestavěnou stavbu na původním pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce], a to asi měsíc před uzavřením první kupní smlouvy dne 16. 6. 2014. Konkrétně se žalobkyní a zejména s jejím manželem jednali [jméno] [příjmení], jakožto jednatel společnosti [právnická osoba], zaměstnankyně této [právnická osoba] [příjmení] a smluvní partner této [právnická osoba] [příjmení], tedy zpracovatel projektu tří rodinných domů včetně rodinného domu prodaného žalobkyni. V době koupě druhého pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce] kupní smlouvou ze dne [datum] byla žalobkyně a její manžel logicky ještě lépe seznámeni s jeho stavem, neboť žalobkyně již byla vlastníkem pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce] a rodinného domu na něm, když na základě smlouvy o dílo ze dne [datum], uzavřené mezi žalobkyní a [právnická osoba], s. r. o. proběhla dostavba jejího rodinného domu. S tímto druhem pozemkem stavba rodinného domu a první pozemek přímo sousedily, z čeho je podle okresního soudu zřejmé, že žalobkyně při dostavbě měla a musela mít informace, jak z místa stavby, kam docházel především její manžel, tak i z dokumentace k výstavbě rodinného domu a navazujících stavebních řízení. Z obsahu obou kupních smluv ze dne [datum] a ze dne [datum], týkajících se předmětných pozemků, konkrétně z článku VII. každé smlouvy vyplývá, že v nich žalobkyně prohlásila, že je jí znám současný stav pozemku. Žalovaná naopak prohlásila, že kupující (žalobkyni) seznámila se stavem předmětu převodu a že jí označila viditelné vady, pokud jsou jí známy. Žalovaná nikterak nezatajovala existenci vodovodních řadů vedoucí mimo jiné přes pozemky žalobkyně, nic v tomto směru nezastírala, tuto skutečnost zohlednila i při projektování rodinného domu. Nabývací titul, kde jsou vodovodní řady výslovně uvedeny (kupní smlouva ze dne [datum] uzavřená mezi žalovanou a společností 1. [právnická osoba]), je veřejně dostupnou listinou, kterou si kdokoliv včetně žalobkyně mohl vyžádat z katastru nemovitostí. Tento nabývací titul, tedy kupní smlouva ze dne [datum], byla rovněž výslovně zmíněna přímo v prvním řádku textu článku I. kupní smlouvy ze dne 16. 6. 2014, kterou žalovaná prodávala žalobkyni první pozemek. Podle okresního soudu bylo v řízení dále prokázáno, že žalobkyně, resp. její manžel [příjmení] [příjmení], byli seznámeni s projektovou dokumentací týkající se předmětných pozemků a rozestavěného rodinného domu, zahrnující mimo jiné zakreslení sporných vodovodních řadů, a to prostřednictvím [právnická osoba], s. r. o., která prodávala svou rozestavěnou stavbu na původních pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce]. Při uzavření kupní smlouvy ze dne [datum] pak již žalobkyně měla veškeré informace k dispozici. V řízení nebyl prokázán podle okresního soudu konkrétní okamžik předání projektové dokumentace, nicméně v kupní smlouvě ze dne [datum] na rozestavěnou stavbu, uzavřené mezi žalobkyní a [právnická osoba], s. r. o., je v článku V. odstavci třetím výslovně uvedeno, že součástí převodu bude rovněž protokolární předání a převzetí projektové dokumentace vztahující se k předmětu převodu včetně dosud provedených revizí a všech písemností týkajících se správních řízení v souvislosti se stavebním řízením. Žalobkyně tedy požadovala tyto písemnosti předložit včetně dokladů o revizích a stavebních řízeních. O seznámení se žalobkyně, resp. jejího manžela, s projektovou dokumentací a situací ohledně pozemků, a to ještě před uzavřením kupní smlouvy ze dne [datum], svědčí podle okresního soudu také souhlas s ohlášenou změnou stavby před dokončením vydaný Magistrátem města Olomouce, odborem stavebním, oddělení pozemních staveb ze dne [datum], a rovněž také email manžela žalobkyně [příjmení] [příjmení] ze dne 22. 6. 2014, který byl adresován [jméno] [příjmení] a ze kterého vyplývá, že Ing. [příjmení] musel projektovou dokumentaci mít k dispozici. Okresní soud tak uzavřel, že žalobkyně, případně její manžel, který ji v technických záležitostech zastupoval, již před uzavřením kupní smlouvy ze dne 16. 6. 2014 a rovněž kupní smlouvy ze dne [datum] věděli nebo museli s vynaložením obvyklé pozornosti vědět, že přes pozemky, které byly předmětem citovaných kupních smluv, vedou vodovodní řady. S poukazem na ustanovení § 2103 občanského zákoníku pak okresní soud žalobu žalobkyně zamítl, když zároveň dovodil, že v případě žalované nelze hovořit ani o lstivém zastření vad nemovitých věcí.

3. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně včasné odvolání a domáhala se jeho změny a vyhovění žalobě. Odvolatelka uvedla, že při uzavírání obou kupních smluv ze dne 16. 6. 2014 a ze dne 11. 11. 2014 byla ze strany žalované ujištěna, že žádná třetí osoba nevznesla k předmětu převodu jakýkoliv nárok, v jehož důsledku by mohlo dojít k omezení práva prodávajícího či kupující. Tato ujištění se následně ukázala jako nepravdivá, jelikož převáděné pozemky jsou zatíženy existencí vodovodních řadů vedoucí přes pozemky a zákonným oprávněním provozovatele těchto vodovodních řadů souvisejících se vstupem na pozemek za účelem opravy a údržby vodovodních řadů. Žalobkyni současně omezuje i ochranné pásmo těchto vodovodních řadů. V obou kupních smlouvách žalovaná prohlásila a stvrdila svým podpisem, že žalobkyni seznámila se stavem převodu, že jí označila viditelné vady převodu, pokud jsou jí znám. Žalovaná ujistila žalobkyni, že předměty převodu nevykazují žádné vady ani právní ani faktické, na žádné vady předmětu ji neupozornila, ani je neoznačila. Žalobkyně si ověřila stav pozemků tak, jak jsou zapsány v katastru nemovitostí, a současně si i převáděné pozemky prohlédla. V žádném případě nemohla zjistit, že pozemky trpí vadou v podobě v podzemí uložených vodovodních řadů, které jsou v hloubce přes 2 metry. Další skutečnosti, které utvrdily žalobkyni v tom, že pozemky jsou bez vad, bylo to, že ještě před podpisem kupních smluv na pozemky byla ujištěna svědkyní [příjmení], že změna vytápění, kterou požadovala za investora, je bez problémů realizovatelná. Žalobkyně neměla vůbec žádnou vědomost o existenci vodovodních řadů. Soud se vůbec nezabýval úlohou [právnická osoba] a jejího jednatele [příjmení] a společnice [příjmení] v projednávané věci. [příjmení] i [příjmení] byli totiž přímo závislí na prodeji pozemků žalobkyni, neboť bez tohoto prodeje by nemohlo dojít k realizaci prodeje rozestavěné stavby na těchto pozemcích. Ani jeden z těchto dvou svědků nevypověděl, že by seznámil žalobkyni před podpisem kupních smluv se skutečností, že přes pozemky vedou vodovodní řady, a že jejich rozestavěná stavba zasahuje do ochranného pásma vodovodních řadů. Rovněž svědek [příjmení] nikdy neuvedl, že by seznámil žalobkyni s existencí vodovodních řadů. To, že žalobkyně nebyla před podpisem kupních smluv seznámena řádně se stavem pozemků a že jí nebyla předána projektová dokumentace, o kterou se okresní soud v odůvodnění rozsudku opírá, je zřejmé i z kupní smlouvy uzavřené mezi [právnická osoba] a žalobkyní na rozestavěnou stavbu. Odůvodnění napadeného rozsudku, že žalobkyně o existenci vodovodních řadů věděla ze stavební dokumentace, není podloženo žádnými důkazy. Takovýto závěr okresního soudu nenachází opodstatnění v provedeném dokazování. Okresní soud zcela opominul při hodnocení důkazů skutečnost, že vypracování projektové dokumentace a celá realizace nedokončené stavby byla právním vztahem mezi žalovanou a [právnická osoba] a nikoliv mezi žalobkyní a kteroukoliv z těchto společností. Žalobkyně neměla a ani nemohla mít přístup k údajné projektové dokumentaci zejména proto, že nebyla účastníkem stavebního řízení a mohla ji mít plně k dispozici teoreticky až poté, co se stala investorem. Navíc podle odvolatelky lze z provedených důkazů konstatovat, že žalovaná výslovně ujistila žalobkyni, že prodávaná věc je bez vad, a toto ujištění je uvedeno přímo v kupních smlouvách. Za lstivé lze dle odvolatelky označit i to, že žalobkyni byla předložena ještě před podpisem kupní smlouvy žádost o změnu vytápění, při kterém jsou kolektory pro tepelné čerpadlo zakopány na celých převáděných pozemcích bez ohledu na existenci vodovodních řadů a jejich ochranných pásem. Závěr okresního soudu, že žalovaná ještě před uzavřením kupních smluv seznámila žalobkyni a jejího zástupce - manžela se stavem převáděných pozemků, a to prostřednictvím [právnická osoba], s. r. o., není opodstatněný a nemá oporu v provedeném dokazování, neboť nikdo ze [právnická osoba], s. r. o. nebyl k tomuto žalovanou zmocněn. Na základě čeho okresní soud dovodil, že žalobkyně byla seznámena s projektovou dokumentací, není z odůvodnění rozsudku podle odvolatelky zřejmé. Navíc takovýto závěr vyvrací výpověď svědka [příjmení] [příjmení]. V řízení bylo beze vší pochybnosti prokázáno, že předmět prodeje vady vykazuje, bylo prokázáno, že žalovaná v době prodeje pozemků žalobkyni o těchto vadách věděla a že byly žalobkyní řádně reklamovány.

4. K odvolání žalobkyně se písemně vyjádřila žalovaná s tím, že odvolací argumentaci žalobkyně za důvodnou nepovažuje a navrhla potvrzení rozsudku okresního soudu. Uvedla, že soud prvého stupně založil svůj závěr o nedůvodnosti žaloby na tom, že žalobkyně v době uzavření obou kupních smluv na pozemky věděla o existenci vodovodních řadů nebo toto musela vědět s přihlédnutím ke všem okolnostem, jak vyplývá z ustanovení § 2103 občanského zákoníku. Přitom také správně dovodil, že není možno na věc aplikovat druhou větu tohoto zákonného ustanovení. Žalobkyně ve svém odvolání fakticky obsáhle zopakovala svá tvrzení učiněná před soudem prvého stupně a důkazní návrhy, z nichž všechny byly soudem prvého stupně provedeny. S touto argumentací uváděnou žalobkyní se také okresní soud přesvědčivě a komplexně vypořádal v odůvodnění napadeného rozsudku. Okresní soud správně uzavřel, že žalobkyně, případně její manžel jako zástupce v technických věcech, věděli nebo museli vědět s vynaložením obvyklé opatrnosti o existenci vodovodních řadů. Toto vyplývalo již ze samotné logiky obchodu, kdy kupovali pozemek a rozestavěnou stavbu nemalé hodnoty a chtěli její změny a dokončení, přičemž při obvyklé opatrnosti se museli zajímat o průběh inženýrských sítí, situaci a stav stavby a ověřit si rovněž na příslušném stavebním úřadě všechny okolnosti, stejně tak jako zajistit si nabývací titul z příslušného katastrálního úřadu.

5. Krajský soud konstatování přípustnosti a včasnosti odvolání a jeho podání oprávněnou osobou přezkoumal rozsudek okresního soudu včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně důvodné není.

6. Z obsahu spisu vyplývá, že původní žalobci [příjmení] [jméno] [příjmení] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení] učinili předmětem řízení částku 2.000.001 Kč, kterou požadují po žalované uhradit z titulu slevy z kupní ceny, když kupními smlouvami ze dne 13. 6. 2014 a 11. 11. 2014 zakoupené nemovité věci trpí vadou, přičemž se jedná o vadu faktickou, která existovala již v době uzavření označených kupních smluv, a spočívá v tom, že přes oba žalobkyní [příjmení] [příjmení] zakoupené pozemky vedl a nadále vede hlavní vodovodní řad, který je ve správě [právnická osoba] Oba žalobci v řízení tvrdili, že žalovaná žalobkyni [příjmení] [příjmení] před uzavřením kupních smluv ze dne [datum] a [datum] záměrně zatajila fakt, že na pozemku přiléhajícím k rodinnému domu vede vodovodní potrubí a nachází se zde ochranné pásmo vodovodu. Tímto je dle žalobců omezováno jejich vlastnické právo právy třetích osob a žalovaná má z titulu těchto vad zaplatit slevu z kupní ceny, a to z kupní smlouvy ze dne [datum] částku 1.172.186 Kč a z kupní smlouvy ze dne [datum] částku 827.815 Kč Okresní soud ve věci rozhodl rozsudkem ze dne 3. 10. 2019, č. j. 29 C 153/2017-292, ve znění opravného usnesení ze dne 15. 11. 2019, č. j. 29 C 153/2017-308, tak, že zamítl žalobu, aby žalovaná byla povinna zaplatit oběma žalobcům k ruce společné a nerozdílné částku 2.000.001 Kč Okresní soud aplikoval ustanovení § 2112 občanského zákoníku a zabýval se tím, zda žalobkyně [příjmení] [příjmení] jako kupující oznámila žalované vadu bez zbytečného odkladu poté, co ji mohla při včasné prohlídce a dostatečné péči zjistit, a dovodil, že v průběhu řízení žalovaná jako prodávající vznesla námitku opožděného uplatnění vady. Provedené důkazy okresní soud vyhodnotil tak, že žalobkyně [příjmení] [příjmení] uplatnila tvrzené vady u žalované až dopisem ze dne 25. 5. 2017 a učinila tak opožděně i po uplynutí objektivní maximální lhůty dvou let pro vytknutí vady. K odvolání obou žalobců Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci rozsudkem ze dne 21. 5. 2020, č. j. 75 Co 26/2020-339, zrušil rozsudek okresního soudu ve vztahu k Mgr. [jméno] [příjmení] a ve vztahu k žalobci b) zamítavý rozsudek okresního soudu potvrdil. Odvolací soud dovodil, že jestliže v projednávané věci bylo prokázáno, jak správně zjistil okresní soud, že žalovaná v době prodeje pozemků žalobkyni [příjmení] [příjmení] věděla o existenci vodovodních řadů, tedy o vadě prodávaných pozemků, a na tuto vadu žalobkyni při uzavírání kupních smluv neupozornila, nemůže úspěšně uplatnit námitku opožděného oznámení vady. Dále odvolací soud uzavřel, že v projednávané věci je třeba aplikovat ustanovení § 2103 občanského zákoníku, dle kterého kupující nemá právo z vadného plnění, jedná-li se o vadu, kterou musel s vynaložením obvyklé pozornosti poznat již při uzavření smlouvy. To neplatí, ujistil-li ho prodávající výslovně, že věc je bez vad nebo zastřel-li vadu lstivě. Závěr, zda žalobkyně [příjmení] [příjmení] v době uzavření obou kupních smluv o existenci vodovodního řadu, tedy o vadě, věděla, je podstatný pro právní posouzení věci, přičemž takovýto závěr z provedeného dokazování okresní soud neučinil. Z těchto důvodů byl rozsudek okresního soudu zrušen a okresnímu soudu uloženo, aby se zabýval otázkou, zda žalobkyně v době uzavření obou kupních smluv o existenci vodovodních řadů věděla či mohla vědět s vynaložením obvyklé pozornosti. Výrok ve vztahu k druhému žalobci [příjmení] [příjmení] nabyl právní moci. Okresní soud následně v dalším řízení podstatným způsobem doplnil dokazování a ve věci rozhodl napadeným rozsudkem.

7. Odvolatelka v prvé řadě uplatnila odvolací důvod zaměřený do skutkového stavu podle ustanovení § 205 odst. 2 písm. e) o. s. ř., kdy tvrdila, že okresní soud dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním, které ho následně vedly k závěru, že žalobkyně věděla v době uzavření obou kupních smluv o existenci vodovodních řadů. Dle názoru krajského soudu okresní soud při hodnocení důkazů postupoval v souladu s ustanovením § 133 až § 135 o. s. ř., v řízení provedené důkazy hodnotil jak jednotlivě, tak ve vzájemné souvislosti, a skutková zjištění, která okresní soud z provedeného dokazování vyvodil a popsal je v odůvodnění napadeného rozsudku, považuje odvolací soud za zcela správná. To platí i při hodnocení výslechu svědků [příjmení] [jméno] [příjmení], Ing. [jméno] [příjmení], Bc. [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], Ing. [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a Ing. [jméno] [příjmení]. Skutkový závěr okresního soudu, že vada obou nemovitých věcí, jež byly předmětem kupních smluv, byla rozpoznatelná již při uzavření kupní smlouvy, odvolací soud akceptuje a přejímá. To, že okresní soud učinil stejné skutkové závěry jako v předchozím svém rozhodnutí, na tom nic nemění. Okresní soud správně dovodil, že s výjimkou samotného podpisu kupních smluv a smlouvy o dílo zastupoval žalobkyni na základě plné moci v technických věcech týkajících se koupě předmětných pozemků a rozestavěné stavby rodinného domu na těchto pozemcích její manžel svědek [příjmení] [jméno] [příjmení], přičemž nikdy nevznikla u žalované, případně u [právnická osoba], s. r. o. pochybnost o jeho oprávnění tuto zastupovat. Správný je i závěr okresního soudu, že s žalobkyní, resp. jejím manželem [příjmení] [příjmení] jednali [jméno] [příjmení] jakožto jednatel společnosti [příjmení] [jméno] a zaměstnankyně této [právnická osoba] [příjmení], a rovněž tak smluvní partner této [právnická osoba] [příjmení], tedy zpracovatel projektu tří rodinných domů včetně rodinného domu prodaného žalobkyni. V době koupě druhého pozemku, jak správně uzavřel okresní soud, kupní smlouvou ze dne [datum], musela být žalobkyně, resp. její manžel, ještě lépe seznámeni s jeho stavem za situace, kdy žalobkyně již byla vlastníkem pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce] a rodinného domu na něm, když na základě smlouvy o dílo ze dne [datum] uzavřené mezi žalobkyní a [právnická osoba], s. r. o. proběhla dostavba jejího rodinného domu. Při dostavbě musela mít žalobkyně informace jak z místa stavby, kam docházel především její manžel, tak i z dokumentace k výstavbě rodinného domu a z navazujících stavebních řízení. Z výpovědi svědka [příjmení] [příjmení] přímo vyplývá, že se velice iniciativně zajímal o všechny okolnosti týkající se převodu pozemků a rozestavěného rodinného domu. [jméno] žalobkyně v obou kupních smlouvách prohlásila, že je jí znám současný stav předmětu převodu, žalovaná naopak prohlásila, že žalobkyni seznámila se stavem předmětu převodu a že jí označila viditelné vady, pokud soud jí známy. V řízení bylo prokázáno výpovědí svědka [příjmení] a svědkyně [příjmení], že žalobkyni přímo neinformovali o existenci vodovodních řadů, nicméně pro právní posouzení věci je rozhodné, zda žalobkyně v době uzavření obou kupních smluv o jejich existenci mohla vědět při vynaložení obvyklé pečlivosti. Správný je i závěr okresního soudu, že manžel žalobkyně [příjmení] [příjmení] byl seznámen s projektovou dokumentací týkající se předmětných pozemků a rozestavěného rodinného domu, která zahrnovala mimo jiné zakreslení sporných vodovodních řadů, a to prostřednictvím [právnická osoba], s. r. o., která prodávala svou rozestavěnou stavbu žalobkyni. Nebyl, jak správně konstatuje okresní soud, sice prokázán konkrétní okamžik předání projektové dokumentace, nicméně je zřejmé, že Ing. [příjmení] tuto dokumentaci k dispozici měl, což vyplývá z veškerých okolností případu a zejména pak z emailu manžela žalobkyně [příjmení] [příjmení] ze dne 22. 6. 2014 adresovaného [jméno] [příjmení], ze kterého plyne, že projektovou dokumentaci musel mít k dispozici, neboť si v emailu stěžoval, že v projektové dokumentaci nenalezl výkresy [číslo] přílohu E, nestěžoval si však, že by mu chyběla část C projektové dokumentace, kde je zachycena existence vodovodních řadů. Je také podstatné, že žalobkyně a její manžel [příjmení] [příjmení] znali lokalitu, v němž žalobkyně kupovala předmětné pozemky a rozestavěnou stavbu, věděli, že se jedná o lokalitu po bývalé sovětské armádě, přičemž toto potvrdil sám svědek [příjmení] [příjmení], který ve své výpovědi uvedl, že nepořádek po sovětské armádě jim až tak nevadil, neboť pozemky byly kupovány především kvůli jejich poloze. Podstatné také je, že žalobkyně, resp. Ing. [příjmení], si mohli existenci vodovodních řadů ověřit ze stavební dokumentace a tato skutečnost rovněž vyplývala z nabývacího titulu kupní smlouvy ze dne 11. 2. 2013 uzavřené mezi žalovanou a společností [právnická osoba], která je veřejně dostupnou listinou.

8. Tato skutková zjištění jsou pak podstatná pro právní posouzení věci, kde okresní soud správně aplikoval ustanovení § 2103 občanského zákoníku, podle kterého kupující nemá práva z vadného plnění, jedná-li se o vadu, kterou musel s vynaložením obvyklé pozornosti poznat již při uzavření smlouvy. To neplatí, ujistil-li ho prodávající výslovně, že věc je bez vad nebo zastřel-li vadu lstivě. Okresní soud na základě vyhodnocení v řízení provedených důkazů správně uzavřel, že vada nemovitosti - existence vodovodních řadů byla takového charakteru, že musela být s vynaložením obvyklé pozornosti žalobkyní, resp. jejím manželem [příjmení] [příjmení], rozpoznána již při uzavření obou kupních smluv.

9. Vyloučení práv z vadného plnění při znalosti vad, stejně jako při hrubě nedbalé neznalosti kupujícího, spočívá na základní zásadě, že ten, kdo vadu znal nebo mohl znát, nepožívá ochrany plynoucí z těchto práv. Jestliže někdo kupuje věc, ačkoliv zná její vadnost, vzbuzuje dojem, jako kdyby na bezvadnost nekladl žádný důraz. Znalost přitom znamená, že kupující rozpoznal vadu v jejím celku včetně jejího významu, a znalost také předpokládá, že kupující ví, že v důsledku vady, kterou rozpoznal, bude poškozena hodnota nebo způsobilost předmětu koupě. Nevynaložení obvyklé pozornosti odpovídá pojmu známému z trestního práva, totiž vědomé nedbalosti. Ta předpokládá, že jednající je srozuměn s tím, že jím rozpoznaná skutečnost nastane či nenastane a vážně spoléhá na to, že v důsledku toho se následek předvídaný neuskuteční. Zákon však vyžaduje od kupujícího vynaložení obvyklé pozornosti, přičemž znalost vady musí existovat v době uzavření smlouvy. Taktomu bylo i v projednávané věci, když jak správně dovodil okresní soudy, žalobkyně, resp. její manžel [příjmení] [příjmení], při uzavírání obou kupních smluv při vynaložení obvyklé pozornosti museli zjistit, že pod pozemky vedou vodovodní řady, přesto žalobkyně přistoupila k uzavření obou kupních smluv. Za této situace podle ustanovení § 2103 občanského zákoníku nemůže mít práva z vadného plnění.

10. Jak správně uzavřel okresní soud, v řízení nebylo prokázáno, že by byla žalobkyně ze strany žalované ujištěna, že věc je bez vad, nebo že žalovaná měla vadu zastřít. Žalovaná nikterak nezatajovala existenci vodovodních řadů vedoucí mimo jiné přes pozemky žalobkyně, nic v tomto směru nezastírala a tato skutečnost byla zohledněna i při projektování rodinného domu. Je třeba poukázat také na to, že sama žalobkyně ve věcech technických neznalá zplnomocnila svého manžela s technickým vzděláním, aby ji zastupoval právě v technických záležitostech spojených s koupí obou pozemků a rozestavěné stavby rodinného domu, a z výpovědi svědka [příjmení] [příjmení] je zřejmé, že tento při uzavírání obou kupních smluv i smlouvy na dostavbu rodinného domu iniciativně vystupoval, jednal se zástupci žalované i [právnická osoba] a při vynaložení obvyklé opatrnosti a pozornosti musel existenci vodovodních řadů vedoucích přes pozemky žalobkyně zjistit.

11. Jestliže tedy okresní soud uzavřel, že žaloba žalobkyně není důvodná, odvolací soud tento závěr akceptuje, a uzavírá, že právní hodnocení a posouzení věci, jak našlo svůj výraz v zamítavém verdiktu napadeného rozsudku, je zcela správné. Závěr okresního soudu je logickým výsledkem správně zjištěného skutkového stavu, který ani v odvolacím řízení změn nedoznal. Okresní soud se se všemi pro posouzení věci rozhodnými skutečnostmi vypořádal v návaznosti na veškeré v průběhu řízení před soudem prvého stupně uplatněné a v odvolání fakticky zopakované námitky žalobkyně.

12. Ze shora uvedených důvodů byl rozsudek okresního soudu podle ustanovení § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrzen, a to včetně výroku o nákladech řízení, kde okresní soud rovněž nepochybil a správně určil jejich rozsah a výši.

13. Výrok o nákladech odvolacího řízení je dle ustanovení § 224 a ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. odůvodněn skutečností, že žalobkyně nebyla s odvoláním úspěšná, a je tedy povinna zaplatit žalované vzniklé náklady odvolacího řízení, které představují náklady právního zastoupení za dva úkony právní služby á 16.340 Kč, tj. 32.680 Kč, dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., 2x režijní paušál á 300 Kč dle § 13 odst. 1, 3 téhož předpisu, náhrada za ztrátu času ve výši 600 Kč a náhrada cestovného ve výši 1.373,55 Kč. K těmto nákladům přísluší 21% DPH ve výši 7.403,24 Kč, když zástupce žalované prokázal, že je plátcem této daně. Náklady odvolacího řízení tak celkem představují částku 42.656,80 Kč. 14. [obec] plnění náhrady nákladů odvolacího řízení určil krajský soud v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalované s tím, že lhůtu k plnění určil třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., když neshledal důvody pro povolení delší lhůty splatnosti či splátek.

Poučení