130 C 33/2021 - 309

Rubrum

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Alenou Motalovou ve věci žalobce: [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] - [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], IČO [IČO zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0] zastoupený advokátem [Anonymizováno]. [Anonymizováno] [Anonymizováno]. [Anonymizováno] [Anonymizováno] sídlem [Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0] proti žalované: [Jméno zainteresované společnosti 1/0], IČO [IČO zainteresované společnosti 1/0] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 1/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované společnosti 1/0] o zaplacení 340 789,60 Kč takto:

Výrok

I. Řízení se co do částky 7 547 Kč, zastavuje.

II. Žaloba doručená soudu dne 20. 10. 2021, kterou se žalobce domáhal, aby žalovaná byla zavázána zaplatit žalobci částku 333 242,60 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky za dobu od 30. 9. 2021 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 248 231,50 Kč, a to k rukám zástupce žalované [tituly před jménem] [jméno FO], advokátky, a to ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

IV. Žalobce je povinen zaplatit státu na účet Okresního soudu v [adresa] na nákladech řízení částku 1 282 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění

1. Žalobce se svou žalobou doručenou okresnímu soudu dne 20. 10. 2021 domáhal po žalované zaplacení částky 340 789,60 Kč s příslušenstvím, což odůvodnil tak, že žalobce uzavřel s žalovanou jako zhotovitelem dne 14. 5. 2020 Smlouvu o dílo – Údržba zeleně v [adresa] - [Anonymizováno] pro rok 2020 – 2022. V této smlouvě se žalovaný zavázal provádět údržbu zeleně v období od 1. 4. 2020 do 31. 3. 2022 na pozemcích ve vlastnictví nebo svěřených žalobci či na pozemcích statutárního města [adresa], která spočívá zejména v provádění pokosů travnatých ploch. Plochy, na kterých měla být provedena údržba zeleně, byly definovány v příloze smlouvy o dílo ze dne 14. 5. 2020. Za provedení díla se žalobce zavázal zaplatit v roce 2020 žalovanému částku 0,90 Kč bez DPH za 1 m2 v případě I. a II. pokosu, v případě III. pokosu částku 0,80 Kč bez DPH za 1 m2, a v případě IV. pokosu částku 0,50 Kč bez DPH za 1 m2. V roce 2020 proběhly celkem 4 pokosy. Na základě žalovaným vystavených faktur, které sumarizuji dále, žalobce uhradil v roce 2020 dle Smlouvy o dílo za I. až IV. pokos celkem částku ve výši 781 595,87 Kč včetně DPH, a to takto: v bodu IV. smlouvy bylo ujednáno, (za IV. pokos). V průběhu roku 2021 žalobce namátkovou kontrolou zjistil, že žalovaná jako zhotovitel díla dle Smlouvy o dílo, nemohla dílo ve fakturovaném rozsahu provést, neboť výměra travních ploch, které měly být určeny k pokosu, a která je uvedena v příloze smlouvy o dílo (208 370 m2), je v zásadním a nepřehlédnutelném rozporu s realitou, tedy s rozsahem, ve kterém bylo, resp. mohlo být, předmětné dílo skutečně pro žalobce provedeno. Tato disproporce byla způsobena zejména tím, že do výměry 208 370 m2 byly mylně zahrnuty i plochy, které nemohou být koseny (chodníky, cesty aj.), některé pozemky byly zahrnuty dvakrát, popřípadě byly zahrnuty i neexistující pozemky. Na základě vnitřní kontroly došel žalobce ke zjištění, že rozsah provedených prací ze strany žalované zahrnoval pokos fakticky na ploše celkem o rozsahu pouze 117 517 m2. Rozdíl mezi žalovaným fakturovanou částkou vztahující se k ploše 208 370 m2 (uvedené v příloze Smlouvy o dílo), kterou žalobce řádně uhradil, a cenou za provedení díla vztahující se ke správně zjištěné a pokosené ploše 117 517 m2, představuje bezdůvodné obohacení na straně žalovaného, ve výši 340 789,60 Kč, které je žalovaný povinen žalobci vydat. Ačkoliv žalobce žalovanou k úhradě dlužné částky vyzýval, dlužná částka zůstala neuhrazena.

2. Žalovaná nárok žalobce uplatněný žalobou neuznala, navrhovala zamítnutí žaloby v celém rozsahu. Žalovaná skutkově shodně s žalobcem tvrdila, že žalobce uzavřel s žalovanou jako zhotovitelem dne 14. 5. 2020 Smlouvu o dílo – Údržba zeleně v [adresa] - [Anonymizováno] pro rok 2020 – 2022. V této smlouvě se žalovaný zavázal provádět údržbu zeleně v období od 1. 4. 2020 do 31. 3. 2022 na pozemcích ve vlastnictví nebo svěřených žalobci či na pozemcích statutárního města [adresa], která spočívá zejména v provádění pokosů travnatých ploch. Plochy, na kterých měla být provedena údržba zeleně, byly definovány v příloze smlouvy o dílo ze dne 14. 5. 2020, přičemž jejich celková výměra činila 208 370 m2. Žalovaná pokosy dle smlouvy provedla, žádné změny v rozloze nebyly ze strany žalobce před provedením pokosů hlášeny, a s žalobcem byl po provedení pokosů podepsán předávací protokol o předání a převzetí díla, a to bez výhrad. Mapy, které žalobce předložil soudu, nikdy před tím žalovaná neviděla a nebyla s nimi ani seznámena. V těchto mapách jsou však již vyjmuta místa (např. pod stromy) s tím, že nejsou určena k pokosům. Nicméně sjednaná cena za poskosy byla již ve smlouvě přizpůsobena tomu, že i tyto místa je třeba sekat, a to ručně neboť zahradní technika (traktor) se k těmto místům nedostane. Proto je cena za první a druhý poskos sjednána odlišně, než cena za třetí a čtvrtý pokos. Ruční sekání je náročnější, a proto i cenově odlišné než sekání strojem. Dle čl. II. odst. 6 smlouvy o dílo měl objednatel sdělit zhotoviteli aktuální stav ploch určených k sekání. Pokud byla žalovanému řečeno, aby sekal stále stejně jako v minulosti a jiný pokyn mu vydán ze strany žalobce nebyl, pak takto činil. Žádné jiné seznamy než tabulku, která byla součástí smlouvy, žalovaná k dispozici neměla. Žalovaná měla za to, že i kdyby snad při vyhotovení tabulky došlo k chybě, v době uzavření smlouvy, a i v době plnění, byly obě strany o správnosti přílohy (resp. výměr) přesvědčeny. V tomto případě by se nutně muselo jednat o tzv. oboustranný omyl a s tímto související možnou změnu okolností, kterou si však strany smlouvy vyloučily v uzavřené smlouvě o dílo (čl. XII. odst.4), tedy převzaly na sebe toto riziko. Nejednalo se ovšem o omyl vyvolaný žalovanou, neboť přílohu smlouvy (rozsah) vymezil sám žalobce. Byl by to tedy žalobce, který by zanedbal obvyklou míru pozornosti a který na namítanou skutečnost přišel až poté, co byl závazek ze smlouvy splněn; nyní se tedy nemůže domáhat omylu, který sám způsobil. Dále žalovaná namítala, že ani k bezdůvodnému obohacení nemohlo z jeho strany dojít; platná smlouva totiž vylučuje nároky z bezdůvodného obohacení. Smlouva zanikla dohodou a nyní již není prostor ani na její adaptaci.

3. Protože žalobce vzal žalobu u jednání konaného dne 15. 2. 2024 částečně zpět, postupoval soud podle § 96 odst. 2 o. s. ř., a řízení v této části zastavil tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí, když i žalovaná s tímto částečným zpětvzetím žaloby souhlasila (ust. § 96 odst. 3 a odst. 4 o. s. ř.).

4. Soud provedl v řízení dokazování a vzal za prokázány následující skutečnosti.

5. Strany skutkově shodně tvrdily, že žalobce uzavřel s žalovanou jako zhotovitelem dne 14. 5. 2020 Smlouvu o dílo – Údržba zeleně v [adresa] - [Anonymizováno] pro rok 2020 – 2022, ve smlouvě se žalovaná zavázala provádět údržbu zeleně, plochy, na kterých měla být provedena údržba zeleně, byly definovány v příloze smlouvy o dílo, a to v tabulce označené jako „Pokos travnatých ploch“, žalovaná vystavila za provedenou údržbu zeleně v roce 2020 4 faktury, a to: fakturu č. 202031 ze dne 2. 6. 2020 na částku 226 914,93 Kč včetně DPH (za I. pokos); fakturu č. 202042 ze dne 7. 7. 2020 na částku 226 914,93 Kč včetně DPH (za II. pokos); fakturu č. 202053 ze dne 21. 8. 2020 na částku 201 702,16 Kč včetně DPH (za III. pokos); fakturu č. 202067 ze dne 26. 10. 2020 na částku 126 063,85 Kč včetně DPH (za IV. pokos) s tím, že žalobce žalované na základě těchto vystavených faktur uhradil celkem částku 781 595,87 Kč včetně DPH, návrh smlouvy o dílo připravil žalobce, smlouva o dílo byla ukončena dohodou. Faktura za pokosy provedené v následujícím roce 2021, který předmětem tohoto řízení, byla ze strany žalobce žalované vrácena s tvrzením, že rozsah fakticky pokosených ploch neodpovídá účtované ploše; smlouva byla následně dohodou stran ukončena. Tato shodná tvrzení účastníků vzal soud za svá skutková zjištění ve smyslu § 120 odst. 3 o. s. ř.

6. Z listiny nazvané Smlouva o dílo soud zjistil, že jako smluvní strany jsou na straně objednatele označen žalobce a na straně zhotovitele označena žalovaná. Ve smlouvě strany ujednaly obsah práv a povinností mimo jiné takto: dle čl. III. bod 2 bylo sjednáno, že vymezení ploch, kterých se provedení díla týká, je uvedeno v mapě ploch, dle čl. III. bod. 6. smlouvy bylo povinností žalobce sdělit žalované aktuální stav ploch určených k jednotlivým pokosům, dle čl. III. bod 8 smlouvy strany podpisem smlouvy výslovně prohlásily, že předmět smlouvy není plněním nemožným, v bodu IV. smlouvy bylo ujednáno, že realizace díla bude zahájena a realizována na základě oboustranně odsouhlaseného termínu a seznamu aktuálních ploch určených k jednotlivým pokosům s tím, že pokosy budou provedeny dle požadavku objednatele, v bodu IV. smlouvy bylo dále ujednáno, o předání a převzetí díla jsou strany povinny sepsat protokol, ve kterém objednatel prohlásí, zda dílo přejímá či nikoli, v čl. VI bod 5 písm. c) bylo sjednáno oprávnění žalobce vrátit žalované před lhůtou splatnosti a bez zaplacení fakturu v případě, budou-li vyúčtovány práce, které žalovaná neprovedla, v čl. XII bod 2 strany vyloučily použití ustanovená § 1765, § 1978 odst. 2, § 2093 a § 2591 o.z., cena díla byla sjednána v čl. V smlouvy, a to konkrétní ve smlouvě výslovně sjednanou částkou za jeden m2 plochy, a to ve vazbě buď na pořadí provedeného pokosu (I. až V. pokos), nebo ve smlouvě výslovně sjednanou částkou za jeden m2 plochy v případě podzimního vyhrabání listí, a to vše v závislosti na tom, zda je dílo realizovaná v roce 2020 nebo později, dle čl. XII bod. 1 smlouva mohla být měněna pouze písemně.

7. Žalovaná vystavila za provedenou údržbu zeleně v roce 2020 celkem 4 faktury, a to: fakturu ze dne 2. 6. 2020 na částku 226 914,93 Kč včetně DPH (za I. pokos); fakturu č. 202042 ze dne 7. 7. 2020 na částku 226 914,93 Kč včetně DPH (za II. pokos); fakturu č. 202053 ze dne 21. 8. 2020 na částku 201 702,16 Kč včetně DPH (za III. pokos); fakturu č. 202067 ze dne 26. 10. 2020 na částku 126 063,85 Kč včetně DPH (za IV. pokos).

8. Z výpisu účtu a nesporných tvrzení stran soud zjistil, že žalobce žalované na základě vystavených faktur (tj. faktura č. 202031, č. 202042, č. 202053 a č. 202067) uhradil ve lhůtách splatnosti jednotlivých faktur (tj. dne 12. 6. 2020, 20. 7. 2020, 2. 9. 2020 a 4. 11. 2020) celkem částku 781 595,87 Kč včetně DPH.

9. Z předžalobní upomínky a dodejky soud zjistil, že žalobce dne 22. 9. 2021 doručil žalované písemnou výzvu k zaplacení žalobou uplatněné částky.

10. Skutkový závěr, že již v zadávacím řízení v rámci veřejné zakázky malého rozsahu bylo ve výzvě k podání nabídek stanoveno, že předmětem plnění bude provádění údržby na ploše o výměře +- 210 000 m2 s tím, že výměry ploch se mohou po dobu trvání zakázky měnit, změna do + nebo – 1 % výměry nebude mít vliv na konečnou cenu zakázky, a že cenová nabídka má být zpracována pro plocho o výměře cca 210 000 m2, soud učinil z listiny nazvané „Výzva k podání nabídek včetně zadávacích podmínek“ datované 20. 4. 2020 a z listiny nazvané Krycí list nabídkové ceny.

11. Skutkový závěr, že žalobce a žalovaný spolu uzavřeli smlouvu s obdobným předmětem plnění i v přechozích letech, přičemž předmětem díla byla údržba zeleně na ploše o výměře 208 370 m2, a že žalobce za provedení díla v roce 2018 fakturoval obdobnou cenu jako v případě posuzované smlouvy, soud učinil z litin nazvaných: Smlouva o dílo Údržba zeleně v městském obvodu [adresa] pro rok 2018 a 2019 datované 25. 4. 2018, Pokos travnatých ploch, pokos I., II., III., 2018 a Pokos travnatých ploch IV, 2018, celkem 3 strany, dále z výpovědi svědkyně [Anonymizováno], a faktury č. [hodnota], faktury č. [tel. číslo], faktury č. [hodnota], faktury č. [hodnota], faktury č. [hodnota] a faktury č. [hodnota].

12. Skutkový závěr, že poprvé žalobce vznesl nárok na vrácení části (na základě zmíněných faktur) poskytnutého plnění až v roce 2021, a že žalobce zjistil tvrzený rozpor ve výměře ploch až v roce 2021, soud učinil z listiny nazvané Záznam z mimořádné kontrolní akce č. 2/2021, výpovědi svědkyně [jméno FO], výpovědi svědkyně Krylové, výpovědi svědkyně [jméno FO], předžalobní upomínky včetně poštovního podacího archu.

13. Svědkyně [jméno FO] se stala zaměstnancem žalobce až poté, co byla uzavřena posuzovaní smlouva o dílo. Neměla žádné informace o tom, že by žalovaná žalobci sdělila, že má pokyn sekat nějaký neexistující pozemek, nebo že by v příloze smlouvy byl nějaký nesoulad. Svědkyně v roce 2021 zjistila pochybnosti ve výměrách a pokositelnosti ploch.

14. Svědkyně Krylová potvrdila, že jako zaměstnanec žalobce prováděla k pokynu starosty v květnu a červnu 2021 interní kontrolu, neboť byly zjištěny nesrovnalosti ve veřejné zakázce malého rozsahu na pokos zeleně. Potvrdila, že kontrolou zjistila, že pozemky uvedené ve smlouvě mají uvedenu výměru, která neodpovídá výměře vyplývající z katastru nemovitostí, výměra dle katastru nemovitostí byla v u některých pozemků menší než výměra uvedená ve smlouvě, resp. v její příloze. Kontrolou leteckých snímků zjistila, že některé pozemky uvedené ve smlouvě nelze kosit, protože se tam nacházely komunikace, chodníky, parkoviště, živý plot nebo shluky keřů, pod kterými se kosit nedalo. Svědkyně uvedla, že na přípravě veřejných zakázek se nepodílela, prováděla až následnou interní kontrolu. Svědkyně potvrdila, že zakázka na údržbu zeleně byla se žalovanou uzavírána od roku 2014, výměra byla plus mínus byla pořád stejná, s tím, že v roce 2014 byla zhruba 190 m2, potom za dva či čtyři roky se výměra zvedla na 208 tisíc m2.

15. Svědkyně [jméno FO], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] a zaměstnanec žalované. Na úplném počátku zaměstnankyně žalobce paní [jméno FO] vše potřebné předala jednateli žalované fyzicky a poté s ním všechno autem objela a ukázala plochy; a od té doby nebyly žádné změny, nikdo od žalobce, ani paní [jméno FO] ani paní [jméno FO] žalované nesdělily, že by došlo k nějakým změnám. Žalovaná celých cca 15 let kosila stále stejně. Když byla u žalobce zaměstnaná paní [jméno FO], tak ta chodila na předávky, poté, co již paní [jméno FO] u žalobce nepracovala, žalobce nebyl schopen jít na předávku posečených ploch, ani když si pak jednatel žalované vyžadoval osobní předávky, tak nikdy fyzicky nikdo od žalobce na předávku nešel, ani když se žalovaná dožadovala, to pak žalobce řekl, že si to sami přebírají, že si to sami zkontrolovali, jak chodí na procházky nebo jak chodí do práce nebo z práce, že pokosené je všechno, žalobce řekl, ať žalovaná odevzdá fakturu na podatelně. Uvedla, že po provedení pokosu žalovaná po telefonické domluvě osobně odevzdala fakturu na podatelnu žalobce i s deníkem provedených prací. Vždycky se kosilo jenom v rámci smlouvy. Žalovaná kosila těch 208 370 metrů, tabulka byla žalované dána a nebyla aktualizována nikdy před pokosem. Do doby vrácení faktury v roce 2021 žalobce nikdy žalované neoznámil, že by nastala jakákoli změna týkající se pozemků určených k údržbě. Ve smlouvě je uvedeno, že pokud jsou změny, tak nás musí před pokosem upozornit. Žalovanou nikdo před pokosem nikdy neupozornil na jakékoli změny v plochách, žalobce vždy jen vyzval k pokosu. Žalovaná prováděla údržbu tak, jak bylo dohodnuto a jak bylo prováděno předchozí roky. Svědkyně uvedla, že pokosy probíhaly stále stejně, a to tak, že žalobce telefonicky (e-mejlem to bylo výjimečně) vyzval žalovanou, že je čas začít s kosením, žalovaná pak kosila stále stejné určené plochy. V roce 2020, ani 2021 nikdo od žalobce s námi nejezdil kosit, jen paní [jméno FO] nás vyzývala k pokosům. Když žalovaná zahajovala kosení, tak na plochách nikdy žádní zástupci žalobce nebyli přítomni. Žalobce vždy žalované zatelefonoval, že má začít kosení, ale nikdy neurčoval, odkud má začít kosení. Žalovaná dostala v roce 2020 od paní [jméno FO] e-mail, že má žalovaná začít znovu kolečko s kosením. Svědkyně osobně zpracovávala podklady k výběrovému řízení. Při zpracování nabídky žalovaná vycházela z informací zadávacího řízení, kde byly uvedeny metry čtvereční, cca 21 hektarů, a bylo uvedeno, že na změny bude žalovaná upozorněna před pokosem. K ceně prováděné údržby svědky uvedla, že ceny byly zhruba stejné, např. pokud jde o smlouvu z roku 2019, 2018; někdy byl kromě prvního až třetího pokusu i pokos čtvrtý a/nebo i pátý, rozdíly byly minimální, třeba 10 – 20 haléřů.

16. Svědkyně [jméno FO], zaměstnanec žalobce v letech 1996 - 2019, v letech 2009 - 2019 v odboru komunálních služeb. Svědkyně uvedla, že ona osobně vypracovala pro účely výběrového řízení na pokos zeleně tabulku, která byla následně přílohou smlouvy o dílo. Výměru ploch vypočítala podle map, co byly k dispozici na intranetu žalobce, a podle měření v terénu. Potvrdila, že v době, kdy byla zaměstnancem žalobce, ona osobně chodila s žalovanou a ukazovala plochy, které se mají aktuálně kosit. Po provedení pokosu chodila s žalovanou provedené práce zkontrolovat a převzít, práce přebírala tak, že tyto jsou zapsané v podepsaném deníku. Takto to probíhalo od roku 2009 do roku 2018 a zřejmě i v roce 2019, kdy v září 2019 její práce u žalobce skončila. Svědkyně potvrdila, že jí vypracovaná tabulka byla i přílohou smlouvy o dílo uzavřené 14. 5. 2020. Uvedla, že seznam ploch aktualizovala podle informací majetkového odboru žalobce podle toho, zda žalobce nějaký pozemek prodal, koupil, směnil apod., přičemž aktualizace probíhala podle údajů k katastru nemovitostí aktualizovala. Svědkyně uvedla doslova, že výměra zeleně z tabulky v roce 2019 odpovídá tomu, co žalovaná pokosila.

17. Výpovědí svědka [jméno FO] nebylo prokázáno žádné relevantní tvrzení, se příprava a zadávacího řízení nijak neúčastnil. O samotné realizaci smlouvy nic podrobnějšího nevěděl. Potvrdil, že tabulku, jež je přílohou smlouvy o dílo v minulosti vypracovala tehdejší zaměstnankyně žalobce paní [jméno FO].

18. Svědkyně [jméno FO] odepřela podání výpovědi, a to z důvodu, že je proti ní vedeno trestní řízení, kde figuruje jako podezřelá, týká se to projednávané věci a svědkyně měla obavy, že by si výpovědí v této civilní věci mohla přivodit nebezpečí dalšího trestního stíhání; soud rozhodl, že odepření výpovědi je důvodné. Existence trestního stíhání byla potvrzena důkazem spisem [Anonymizováno] ČR, [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [adresa], [Anonymizováno]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno].

19. Účastnická výpověď žalované – jednatele [jméno FO] zcela korespondovala s výpovědí svědkyně [jméno FO] a [jméno FO], a taktéž se zjištěním soudu o průběhu spolupráce žalobce a žalované v předchozích letech, o zadávacím řízení a uzavření smlouvy.

20. Pokud soud v řízení případně provedl další důkazy, ze kterých v rozhodnutí nevycházel, bylo to z toho důvodu, že dle názoru soudu tyto důkazy neměly žádný vliv na rozhodnutí soudu ve věci samé, a to s ohledem na dále uvedené právní posouzení věci.

21. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu.

22. Žalobce jako objednatel uzavřel s žalovanou jako zhotovitelem dne 14. 5. 2020 Smlouvu o dílo – Údržba zeleně v [adresa]-[Anonymizováno] pro rok 2020–2022, ve smlouvě se žalovaná zavázala provádět údržbu zeleně s tím, plochy, na kterých měla být provedena údržba zeleně, byly definovány v příloze smlouvy o dílo, a to v tabulce označené jako „Pokos travnatých ploch“. Cena díla byla sjednána v čl. V smlouvy, a to konkrétní ve smlouvě výslovně sjednanou částkou za jeden m2 plochy, a to ve vazbě buď na pořadí provedeného pokosu (I. až V. pokos), nebo ve smlouvě výslovně sjednanou částkou za jeden m2 plochy v případě podzimního vyhrabání listí, a to vše v závislosti na tom, zda je dílo realizovaná v roce 2020 nebo později. V čl. III. bod 2 bylo sjednáno, že vymezení ploch, kterých se provedení díla týká, je uvedeno v mapě ploch, dle čl. III. bod. 6. smlouvy bylo povinností žalobce sdělit žalované aktuální stav ploch určených k jednotlivým pokosům, dle čl. III. bod 8 smlouvy strany podpisem smlouvy výslovně prohlásily, že předmět smlouvy není plněním nemožným, v bodu IV. smlouvy bylo ujednáno, že realizace díla bude zahájena a realizována na základě oboustranně odsouhlaseného termínu a seznamu aktuálních ploch určených k jednotlivým pokosům s tím, že pokosy budou provedeny dle požadavku objednatele, v bodu IV. smlouvy bylo dále ujednáno, o předání a převzetí díla jsou strany povinny sepsat protokol, ve kterém objednatel prohlásí, zda dílo přejímá či nikoli, v čl. VI bod 5 písm. c) bylo sjednáno oprávnění žalobce vrátit žalované před lhůtou splatnosti a bez zaplacení fakturu v případě, budou-li vyúčtovány práce, které žalovaná neprovedla. Smlouva mohla být měněna pouze písemně.

23. Žalovaná vystavila za provedenou údržbu zeleně v roce 2020 4 faktury, a to: fakturu č. [hodnota] ze dne 2. 6. 2020 na částku 226 914,93 Kč včetně DPH (za I. pokos); fakturu č. [hodnota] ze dne 7. 7. 2020 na částku 226 914,93 Kč včetně DPH (za II. pokos); fakturu č. [hodnota] ze dne 21. 8. 2020 na částku 201 702,16 Kč včetně DPH (za III. pokos); fakturu č. [hodnota] ze dne 26. 10. 2020 na částku 126 063,85 Kč včetně DPH (za IV. pokos) s tím, že žalobce žalované na základě těchto vystavených faktur uhradil ve lhůtě splatnosti jednotlivých faktur celou účtovanou částku 781 595,87 Kč včetně DPH.

24. Smlouva byla v roce 2021 zrušena dohodou.

25. Faktura za pokosy provedené v následujícím roce 2021 byla ze strany žalobce žalované vrácena s tvrzením, že rozsah fakticky pokosených ploch neodpovídá účtované ploše.

26. Již v zadávacím řízení bylo ve výzvě k podání nabídek žalobcem stanoveno, že předmětem plnění bude provádění údržby na ploše o výměře do cca 210 000 m2 s tím, že výměry ploch se mohou po dobu trvání zakázky měnit, změna do + nebo – 1 % výměry nebude mít vliv na konečnou cenu zakázky, a že cenová nabídka má být zpracována pro plochu o výměře cca 210 000 m2.

27. Návrh smlouvy o dílo, jakož i její přílohu, ve které byl vymezen seznam ploch určených k provádění údržby, připravil žalobce. Tabulka, která byla přílohou smlouvy, byla vypracovaná již před uzavřením smlouvy, a to zaměstnankyní žalobce [jméno FO]; tato tabulky byla přílohou i smluv uzavřených mezi žalobcem a žalovanou v předchozích letech. Ve smlouvě jsou pozemky, jež byly určeny k provádění údržby, vymezeny zcela konkrétně v příloze smlouvy, a to uvedením lokality, parcelním číslem a výměrou, přičemž jako celková výměra je explicitně uveden údaj 208 370 m2.

28. Smlouva na údržbu zeleně byla mezi žalobcem a žalovanou uzavírána od roku 2014, výměra ploch byla stále téměř stejná, např. předmětem smlouvy např. pro rok 2018 byla údržba zeleně na ploše o výměře 208 370 m2.

29. V posuzovaném období ani po výzvě jednatele žalované se nikdo od žalobce fyzicky na předávku provedené údržby ploch nedostavil, žalobce žalované sdělil, že si dílo žalobce sám přebírá, že si to sám zkontroloval, a sdělil žalované, že pokosené je všechno, a ať žalovaná odevzdá fakturu na podatelně. Když byla u žalobce zaměstnaná paní [jméno FO], tato chodila na předávky provedené údržby ploch fyzicky osobně, poté, co již paní [jméno FO] u žalobce nepracovala, se žalobce na předávku provedené údržby ploch ani na výzvu žalované nedostavil.

30. Interní kontrola u žalobce (provedená zaměstnancem žalobce svědkyní Krylovovou) proběhla v květnu a červnu 2021, došla k závěru, že pozemky uvedené ve smlouvě mají uvedenu výměru, která neodpovídá výměře vyplývající z katastru nemovitostí, a že některé pozemky uvedené ve smlouvě nelze kosit, protože se tam nacházely komunikace, chodníky, parkoviště, živý plot nebo shluky keřů, pod kterými se kosit nedalo.

31. Žalobce žalovanou k zaplacení žalobou uplatněné částky vyzýval, a to písemnou výzvou doručenou žalované dne 22. 9. 2021. V řízení nebylo tvrzeno, ani prokázáno, že by na částku, která je předmětem žaloby, bylo cokoli uhrazeno.

32. Po právní stránce posoudil soud vztah mezi účastníky následujícím způsobem. Podle § 3028 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Soud proto na posuzovaný případ aplikoval ustanovení zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), neboť právní vztahy, jakož i práva i povinnosti, vznikly za jeho účinnosti.

33. Předně soud uvádí, že zjištěný závazkový vztah mezi žalobcem a žalovanou založený listinou nazvanou Smlouva o dílo ze dne 14. 5. 2020 soud posoudil podle § 2586 a násl. o. z., tedy tak, že mezi žalobcem jako objednatelem a žalovanou jako zhotovitelem byla uzavřena platná písemná smlouva o dílo (dále jen smlouva o dílo nebo smlouva). Smlouvou se žalovaná zavázala provádět pro žalobce údržbu zeleně s tím, plochy, na kterých měla být provedena údržba zeleně, byly definovány v příloze smlouvy o dílo, a to v tabulce označené jako „Pokos travnatých ploch“, a to za konkrétním způsobem cenu sjednanou v čl. V smlouvy.

34. V řízení bylo prokázáno, že žalobce dílo od žalované v roce 2020 bez výhrad převzal, a že žalobce následně cenu díla účtovanou žalovanou postupně v průběhu roku 2020 čtyřmi fakturami - tj. fakturou č. [hodnota] ze dne 2. 6. 2020 na částku 226 914,93 Kč včetně DPH za I. pokos; fakturou č. [hodnota] ze dne 7. 7. 2020 na částku 226 914,93 Kč včetně DPH za II. pokos; fakturou č. [hodnota] ze dne 21. 8. 2020 na částku 201 702,16 Kč včetně DPH za III. pokos; fakturou č. [hodnota] ze dne 26. 10. 2020 na částku 126 063,85 Kč včetně DPH za IV. pokos (společně dále jen čtyři faktury nebo faktury) ve lhůtě splatnosti bez výhrad uhradil.

35. Žalobce skutkově tvrdil, že v průběhu roku 2021 žalobce namátkovou kontrolou zjistil, že žalovaná nemohla dílo v roce 2020 ve fakturovaném rozsahu provést, neboť výměra ploch, které měly být určeny k pokosu, a která je uvedena v příloze smlouvy (208 370 m2), je v zásadním a nepřehlédnutelném rozporu s realitou, tedy s rozsahem, ve kterém bylo, resp. mohlo být, předmětné dílo skutečně pro žalobce provedeno s tím, že tato disproporce byla způsobena zejména tím, že do výměry 208 370 m2 byly mylně zahrnuty i plochy, které nemohou být koseny (chodníky, cesty aj.), některé pozemky byly zahrnuty dvakrát, popřípadě byly zahrnuty i neexistující pozemky; na základě vnitřní kontroly došel žalobce ke zjištění, že rozsah provedených prací ze strany žalované zahrnoval pokos fakticky na ploše celkem o rozsahu pouze 117 517 m2. Tedy žalobce namítal, že žalovaná provedla údržbu fakticky na menší ploše, než za jakou účtovala cenu díla. S tímto tvrzením žalovaná nesouhlasila.

36. Z podnětu odvolacího soudu, se soud v prvé řadě zabýval tím, jaký byl společný úmysl stran při uzavření smlouvy, co bylo předmětem smlouvy o dílo, a v jakém rozsahu se smluvní strany dohodly na údržbě ploch.

37. Soud tedy zkoumal vůli stran při uzavření smlouvy, a to dále uvedeným způsobem. Předně soud odkazuje na § 556 odst. 1 o. z., dle kterého co je vyjádřeno slovy nebo jinak, vyloží se podle úmyslu jednajícího, byl-li takový úmysl druhé straně znám, anebo musela-li o něm vědět. Nelze-li zjistit úmysl jednajícího, přisuzuje se projevu vůle význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen.

38. Základním hlediskem pro výklad právního jednání je tedy úmysl jednajícího, u vícestranného právního jednání pak společný úmysl všech jednajících stran. Podstatným kritériem výkladu právního jednání pak je pouze takový úmysl jednající osoby, který byl druhé straně (adresátovi projevu vůle) znám, anebo musela-li o něm vědět. Při zjišťování úmyslu jednajícího soud přihlíží pouze k těm okolnostem, které mohl vnímat i adresát právního jednání. Tedy, pokud jde o úmysl žalobce, pak relevantní pro posuzovanou věc je jen takový úmysl žalobce, který objektivně mohl a měl být pro žalovanou seznatelný či žalované znám. V neposlední řadě pak se přihlíží k úmyslu projevenému právě v okamžiku uzavření smlouvy. Tedy podstatný pro výklad vůle stran při uzavření smlouvy v posuzované věci je skutečný společný úmysl žalobce a žalované při uzavření smlouvy, a to úmysl, který musel být druhé straně, tj. žalované znám, a v neposlední řadě úmysl stran právě v době uzavření smlouvy.

39. Promítnuto do poměrů projednávané věci to znamená, že při výkladu vůle stran při uzavření smlouvy soud zkoumal nejen úmysl žalobce, ale také skutečný úmysl žalované jakožto (poctivého) adresáta tohoto projevu vůle žalobce, a to k okamžiku uzavření smlouvy.

40. Pokud jde o úmysl stran projevený při uzavření smlouvy, pak soud připomíná skutkové závěry uvedené výše, a to, že již v zadávacím řízení bylo ve výzvě k podání nabídek žalobcem stanoveno, že předmětem plnění bude provádění údržby na ploše o výměře do cca 210 000 m2, dále že návrh posuzované smlouvy o dílo, jakož i její přílohu, ve které byl vymezen seznam ploch určených k provádění údržby, připravil žalobce; přitom to byl právě a jen žalobce, který objektivně měl možnost a povinnost znát pravý stav a výměru ploch, jež měl v úmyslu určit k provádění údržby, a v neposlední řadě, že ve smlouvě jsou pozemky, jež byly určeny k provádění údržby, vymezeny zcela konkrétně v příloze smlouvy, a to uvedením lokality, parcelním číslem a výměrou, přičemž jako celková výměra je explicitně uveden údaj 208 370 m2.

41. Při zjišťování úmyslu stran je třeba vycházet nejen z hledisek uvedených v § 556 odst. 1 o. z., ale též z hledisek uvedených v § 556 odst. 2 o. z. a přihlédnout též k praxi zavedené mezi stranami, k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají.

42. V prvé řadě, pokud jde o to, jaká byla zavedená praxe mezi stranami a co uzavření smlouvy předcházelo, pak soud připomíná, že žalovaná a žalobce spolu smlouvu s obdobným předmětem plnění uzavírali opakovaně, a to po dobu cca 15 let, kdy předmětem smlouvy např. pro rok 2018 byla rovněž údržba zeleně na ploše o výměře 208 370 m2. O tom, že by před uzavřením posuzované smlouvy o dílo došlo k dohodě o změně v rozsahu ploch určených k údržbě, nebylo v řízení ničeho tvrzeno ani zjištěno.

43. Dále pokud jde o to, jak strany následně po uzavření smlouvy daly najevo, jaký obsah a význam uzavřené smlouvě přikládají, pak soud poukazuje na skutkové závěry uvedené výše, totiž, že strany v roce 2020 své závazky ze smlouvy plnily, žalovaná vystavila za provedenou údržbu zeleně v roce 2020 celkem 4 faktury, žalobce žalované takto účtovanou cenu ve lhůtě splatnosti bez výhrad uhradil.

44. Pokud jde o následné chování stran, pak soud poukazuje na to, že žalobce poprvé namítal, že výměra ploch, jež fakticky mohla být předmětem provádění údržby dle smlouvy, je nikoli ve smlouvě uvedených 208 370 m2, ale pouze 117 517 m2, až v době téměř jednoho roku po uzavření smlouvy, a až poté, co strany v roce 2020 své smluvní závazky bez výhrad splnily, a až poté, co žalobce cenu díla za rok 2020 sjednanou ve smlouvě žalované uhradil, a to vše, aniž by žalobce v přiměření době vznesl námitky proti žalovanou provedenému dílu.

45. Pro úplnost soud na tomto místě připomíná výše citované ust. § 556 odst. 1, věta druhá, dle kterého nelze-li jinak zjistit úmysl jednajícího, přisuzuje se projevu vůle význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen. Soud připomíná skutkový závěr, že v posuzované smlouvě byl vymezen předmět díla tak, že ve smlouvě jsou pozemky, jež byly určeny k provádění údržby, vymezeny zcela konkrétně v příloze smlouvy, a to uvedením lokality, parcelním číslem a výměrou, přičemž jako celková výměra je explicitně uveden údaj 208 370 m2, přičemž již v zadávacím řízení bylo ve výzvě k podání nabídek žalobcem stanoveno, že předmětem plnění bude provádění údržby na ploše o výměře do cca 210 000 m2. [adresa] by bylo lze dojít výkladem k závěru, že jakákoli jiná osoba v postavení žalované (jíž byl projev vůle určen) by měla za popsané skutkového stavu v úmyslu provádět údržbu dle smlouvy na plochách o jiné než ve smlouvě ( a zadávacím řízení) uvedené výměře či za jinou cenu díla.

46. Soud, při zohlednění psaného obsahu smlouvy a výše uvedených skutkových zjištění a právních závěrů, nemá žádných pochyb o tom, že vůle, která byla žalobcem projevena při uzavření smlouvy (s přihlédnutím k tomu, že později projevený vůle je pro posouzení úmyslu stran při uzavření smlouvy bez významu), a současně která jako jediná možná mohla být při uzavření smlouvy žalované, jakožto druhé smluvní straně, známa ve smyslu § 556 odst. 1 o. z., byla vůle k uzavření smlouvy, jejímž předmětem je závazek žalobce zaplatit žalované cenu určenou ve smlouvě, a to za provedení údržby zeleně vymezené co do lokality, parcelního čísla a rozlohy v příloze smlouvy, přičemž ke dni uzavření smlouvy byla žalobcem vypracovaná příloha s uvedenou výměrou 208 370 m2. I kdyby žalobce, jak tvrdil, měl při uzavření smlouvy (doba po uzavření smlouvy není pro posouzení úmyslu stran při uzavření smlouvy relevantní) úmysl, aby předmětem smlouvy byla údržba zeleně na ploše 117 517 m2, pak takový úmysl nemohl být žalované znám, žalobce jej žalované výslovně ani jinak relevantním způsobem nesdělil, ani jinak nedal najevo, a ani písemná smlouva žádné takové ujednání neobsahuje.

47. Pokud žalobce poukazoval na listinu - Tabulku nazvanou Seznam ploch určených k pokosů v [Anonymizováno] [adresa] včetně všech fotokopií mapových podkladů a dále materiály na radu datovaný 22. 7. 2021, 18. 8. 2021 a dále listinu - Tabulku „pracovní“, o které svědkyně [Anonymizováno] říká, že je její pracovní tabulka v rozsahu 3 listů, pak soud akcentuje, že tyto listiny byly vyhotoveny až v roce 2021, tedy v době po uzavření smlouvy, dokonce až v době po provedení díla a zaplacení ceny díla, a již z toho důvodu nemohou mít žádný vliv na výše popsaný závěr soudu o tom, jaká byla relevantní vůle stran při uzavření smlouvy.

48. Soud tedy uzavírá, že žalobce v řízení neunesl své břemeno tvrzení a důkazní, že společnou vůlí stran, resp. společným úmyslem stran při uzavření smlouvy bylo provádění údržby na pozemcích o výměře 117 517 m2. Vůlí stran bylo, aby žalovaná prováděla ve sjednaném období sjednaným způsobem údržbu zeleně na plochách určených žalobcem. Žalobce plochy určené k údržbě určil, a to již v rámci zadávacího řízení, přičemž o tom, jaké konkrétní plochy na místě samém jsou předmětem údržby nebylo v době uzavření smlouvy mezi stranami pochyb, a to i z toho důvodu, že mezi stranami byla zavedena letitá praxe, kdy žalovaná pro žalobce údržbu ploch prováděla, přičemž o tom, že by před uzavřením posuzované smlouvy o dílo došlo k dohodě o změně v rozsahu ploch určených k údržbě, nebylo v řízení ničeho tvrzeno ani zjištěno.

49. Pokud se soud výše uvedeným způsobem vypořádal s otázkou vůle stran při uzavření smlouvy, pak po právní stránce soud zjištěný závazkový vztah mezi žalobcem a žalovanou založený listinou nazvanou Smlouva o dílo ze dne 14. 5. 2020 soud posoudil podle § 2586 a násl. o. z., tedy tak, že mezi žalobcem jako objednatelem a žalovanou jako zhotovitelem byla uzavřena platná písemná smlouva o dílo. Smlouva o dílo zakládá právní vztah mezi zhotovitelem a objednatelem, k jehož pojmovým znakům patří závazek zhotovitele provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a závazek objednatele dílo převzít a zaplatit cenu (§ 2586 odst. 1 o. z.).

50. Žalobce zakládal žalobou uplatněný nárok na tvrzení, že v průběhu roku 2021 žalobce namátkovou kontrolou zjistil, že žalovaná nemohla dílo v roce 2020 ve fakturovaném rozsahu provést, neboť výměra ploch, které měly být určeny k provádění údržby, a která je uvedena v příloze smlouvy (208 370 m2), je v zásadním a nepřehlédnutelném rozporu s realitou, tedy s rozsahem, ve kterém bylo, resp. mohlo být, předmětné dílo skutečně pro žalobce provedeno s tím, že tato disproporce byla způsobena zejména tím, že do výměry 208 370 m2 byly mylně zahrnuty i plochy, které nemohou být koseny (chodníky, cesty aj.), některé pozemky byly zahrnuty dvakrát, popřípadě byly zahrnuty i neexistující pozemky; na základě vnitřní kontroly došel žalobce ke zjištění, že rozsah provedených prací ze strany žalované zahrnoval pokos fakticky na ploše celkem o rozsahu pouze 117 517 m2. Tedy žalobce namítal, že žalovaná provedla údržbu fakticky na menší ploše, než za jakou účtovala cenu díla a domáhal se vrácení bezdůvodného obohacení, které se žalované dostalo.

51. Předně soud odkazuje na skutkový závěr uvedený výše, totiž, že účelem smlouvy (vyjádřeným zejm. v čl. III bod 1) bylo provedení údržby zeleně v roce 2020 (toto období je předmětem řízení) žalovanou na pozemcích ve vlastnictví nebo svěřených [Anonymizováno] [adresa] a na pozemcích ve vlastnictví[Anonymizováno][Anonymizováno] s tím, že se jednalo o plochy v lokalitě k. ú. [adresa], k. ú. [adresa]-VŽ, jejichž vymezení bylo uvedeno v mapě ploch, resp. v listině nazvané „Pokos travnatých ploch“, jež byla (dle skutkově shodných tvrzení stran) přílohou smlouvy o dílo.

52. Byl to právě a jen žalobce, který návrh smlouvy o dílo, jakož i její přílohu, ve které byl vymezen seznam ploch, připravoval, a byl to žalobce, který měl objektivně existující možnost a povinnost znát pravý stav ploch určených k pokosu, co do výměry a vhodnosti k provedení pokosu, a zajistit si odpovídající podklady pro jasnou představu o plochách, které mají být předmětem smlouvy o dílo. V zadávacím řízení bylo ve výzvě k podání nabídek stanoveno, že předmětem plnění bude provádění údržby na ploše o výměře +- 210 000 m2 s tím, že výměry ploch se mohou po dobu trvání zakázky měnit, změna do + nebo – 1% výměry nebude mít vliv na konečnou cenu zakázky, a že cenová nabídka má být zpracována pro plochu o výměře cca 210 000 m2; z dokumentace zadávacího řízení se nepodává žádná informace o tom, že by se výměra ploch mohla následně měnit důvodu aktuální neexistence přesného zaměření ploch.

53. Dále dle smlouvy bylo povinností žalobce sdělit žalované aktuální stav ploch určených k jednotlivým pokosům (viz čl. III. bod. 6. smlouvy), zahájení realizace díla bylo podmíněno oboustranně odsouhlaseným termínem a seznamem aktuálních ploch určených k jednotlivým pokosům (viz čl. IV smlouvy) a o předání a převzetí díla byly strany povinny sepsat protokol, ve kterém měl objednatel prohlásit, zda dílo přejímá či nikoli.

54. Byl to tedy žalobce, který od počátku, a to již od okamžiku zadávacího řízení, jakož i v celém průběhu realizace díla v roce 2020 určoval jakou plochu, v jaké výměře a kdy bude žalovaná v rámci plnění svých smluvních povinností udržovat.

55. Nadto žalobce měl od počátku smluvního vztahu až do uhrazení ceny díla několik i smluvně sjednaných mechanismů kontroly prováděného díla. Žalobce byl dle smlouvy oprávněn vrátit žalované před lhůtou splatnosti a bez zaplacení fakturu v případě, budou-li vyúčtovány práce, které žalovaná neprovedla (viz v čl. VI bod 5 písm. c) smlouvy o dílo). Sjednáno bylo předání a převzetí díla oproti podpisu předávacího protokolu. Soud přitom akcentuje, že smlouvou nebyla sjednána povinnost žalované kdykoli v průběhu smluvního vztahu provádět pře/měření ploch určených k údržbě; naopak, byl to žalobce, na základě jehož pokynu měla žalovaná jednotlivé pokosy v průběhu roku realizovat. Žalobce však v posuzovaném období nevyužil ani výše zmíněné smluvně ujednané mechanismy kontroly rozsahu provedeného díla, a nevyužil ani smluvního ujednání osobně provedené dílo přebírat (dle skutkového závěru soudu v období předcházejícímu posuzované období zaměstnankyně žalobce paní [jméno FO] osobně žalovanou provedné dílo přebírala, avšak po v posuzovaném období již žalobce dílo na místě samém nepřebíral, a to ani poté, co k tomu byl žalovanou vyzván, když např. svědkyně [jméno FO] vypověděla, že žalobce k výzvě žalované, aby si dílo osobně na místě převzal žalované sdělil, že „si dílo sami přebírají, že si to sami zkontrolovali, jak chodí na procházky nebo jak chodí do/z práce, že pokosené je všechno, a žalobce řekl žalované, ať žalovaná odevzdá fakturu na podatelně“).

56. Soud nepřehlédl, že strany si sjednaly, že smlouva mohla být měněna pouze písemně; o tom, že by strany písemně sjednaly jakoukoli změnu smlouvy, např. o ceně díla či způsobu jejího určení, nebylo v řízení ničeho tvrzeno a ničeho ani v řízení nevyšlo najevo. V řízení ani nevyšlo najevo, že by žalovaná byla ze strany žalobce upozorněna na jakoukoli změnu v plochách určených k údržbě; k tomu např svědkyně [jméno FO] výslovně uvedla, že žalovanou nikdo před pokosem neupozornil na jakékoli změny v plochách, žalobce žalovanou vždy jen vyzval k pokosu.

57. Soud na tomto místě poukazuje též na skutečnost, že dle § 222 odst. 1 zák. č. 136/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen ZZVZ) zadavatel nesmí umožnit podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku po dobu jeho trvání bez provedení zadávacího řízení; za podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku se dle § 222 odst. 6 ZZVZ nepovažuje změna, jejíž potřeba vznikla v důsledku okolností, které zadavatel jednající s náležitou péčí nemohl předvídat, a která nemění celkovou povahu veřejné zakázky. O takovou situaci v posuzované věci nejde, žalobce jako zadavatel měl povinnost postupovat s náležitou péčí, o to víc s ohledem na jeho status (viz např. § 38 odst. 1, § 130a násl. zák. č. 128/2000 Sb.), a to zvláště pak s ohledem na fakt, že to byl právě a jen žalobce, který od počátku, a to již od okamžiku zadávacího řízení, jakož i v celém průběhu realizace díla v roce 2020 určoval jakou plochu, v jaké výměře a kdy bude žalovaná v rámci plnění svých smluvních povinností udržovat. Tedy pokud žalobce následně až v roce 2021 začal tvrdit posuzovaný rozdíl ve výměře, nemohlo se vskutku jednat o změnu ve smyslu výše citovaného § 222 odst. 6 ZZVZ, jejíž potřeba vznikla v důsledku okolností, které zadavatel, jenž měl povinnost jednat s náležitou péčí, nemohl předvídat, a která nemění celkovou povahu veřejné zakázky.

58. Žalobce svůj žalobou uplatněný nárok považoval za nárok na vydání bezdůvodného obohacení. Pokud jde o právní úpravu bezdůvodného obohacení, pak platí dle § 2991 odst. 1, 2 o. z., že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2992 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Předně soud konstatuje, že z důvodů uvedených výše shledal posuzovanou smlouvu o dílo jako platně uzavřenou smlouvu s tím, že smlouva byla dle skutkově shodných tvrzení stran v roce 2021 zrušena dohodou. V zásadě platí, že platná smlouva nároky z bezdůvodného obohacení vylučuje, neboť pokud smlouva platí a závazek z ní není zrušen, pak plnění v souladu s ní je plněním z právního důvodu (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka], ze dne 27. 1. 2022). Žalobce tak v posuzované věci plnil na základě právního důvodu – písemné smlouvy o dílo, kterou soud posoudil jako platnou smlouvu. Žalobce smlouvu o dílo podle své vůle uzavřel a následně podle své vůle plnil (zaplatil cenu díla, a to opakovaně); právním důvodem žalované pohledávky proto v posuzované věci nemůže být bezdůvodné obohacení na straně žalované. Na tomto místě soud připomíná, že i pokud by došlo k situaci, že jedna osoba druhé osobě poskytne plnění, ač ví, že k tomu není nijak povinna ani zavázána, jde z hlediska práva o takzvané vědomé plnění nedluhu; takové poskytnuté plnění je pak plněním, které ovšem osoba, která plnění přijala, vracet nemusí (viz ust. § 2997 odst. 1 o. z.); odpovědnost za tímto způsobem poskytnuté plnění nemůže být přenášena na příjemce plnění a jde zcela k tíži jeho poskytovatele (odpovědnost konkrétních osob za takto poskytnuté plnění je pak již čistě interní otázkou uvnitř struktury osoby poskytovatele takového plnění).

59. Je ponecháno zásadně na uvážení a rozhodnutí samotných stran, zda vůbec a s kým smlouvu uzavřou, a zejména, jaký bude její obsah. Žalobce je, s ohledem na svůj status, povinen se o svůj majetek starat s péčí řádného hospodáře a svůj majetek využívat účelně a hospodárně (viz např. § 38 odst. 1, § 130a násl. zák. č. 128/2000 Sb.); má být nejvyšším zájmem takové osoby, která je z podstaty věci vázána vyšší mírou odpovědnosti, aby projevila vysokou míru obezřetnosti a přijala taková opatření, v jejichž důsledku bude mít své smluvní vztahy a jejich plnění bezvadně a nanejvýš obezřetně ošetřeny. Smlouvy se musí dodržovat, a to i v případech, kdy je to pro některou ze smluvních stran následně nevýhodné; smluvní strana si musí být vědoma své odpovědnosti ve smluvních vztazích a nemůže smlouvy uzavírat a později dle své vlastní vůle namítat, že obsah závazku byl jiný. Tím více, když to byl právě žalobce, který od počátku určoval plochy určené k údržbě, dílo od žalované v roce 2020 bez výhrad převzal a následně cenu, kterou žalovaná v průběhu roku 2020 účtovala čtyřmi dotčenými fakturami, žalobce bez námitek a v termínu splatnosti uhradil, přičemž poprvé žalobce vznesl nárok na vrácení části (na základě zmíněných faktur) poskytnutého plnění až v následujícím roce 2021 (na základě kontrolní akce konané ve dnech 24. 5. 2021 až 30. 6. 2021 - viz záznam z mimořádné kontrolní akce č. 2/2021), kdy výzva k zaplacení žalobou uplatněného nároku byla žalované doručena až 22. 9. 2021, tedy v době, kdy od uzavření smlouvy o dílo uplynul více než rok, od převzetí díla a uhrazení jednotlivých faktur (úhrady byly provedeny dne 12. 6. 2020, 20. 7. 2020, 2. 9. 2020 a 4. 11. 2020) rovněž uplynulo několik měsíců. Jestliže byl žalobce nedbalý jak při přípravě zadávacího řízení, tak při přípravě návrhu smlouvy a při jejím uzavření, tak i v celém průběhu smluvního vztahu, a zanedbal tak pro něj objektivně existující možnost a povinnost znát pravý rozsah ploch (určených k údržbě), pak se žalobce nemůže účinně dovolávat požadovaných následků svého jednání vůči žalované. Takovému chování soud právní ochranu přiznat nemůže.

60. Nárok uplatněný žalobou nelze přiznat ani s ohledem na obecnou zásadu závazkového práva o závaznosti smluv (pacta sunt servanda), která je nedílnou součástí principů právního státu plynoucích z čl. 1 odst. 1 Ústavy České republiky, a nedovoluje smluvním stranám, aby se jednostranně zbavovaly či měnily své povinnosti, které na sebe uzavřením smlouvy vzaly, a na jejichž splnění druhá smluvní strana spoléhá. Ostatně garanci zachování podmínek, z nichž vycházelo původní zadávací řízení, upravuje i § 222 ZZVZ. V této souvislosti též soud akcentuje, že k znakům právního státu patří princip právní jistoty, jehož součástí je rovněž respektování zásady pacta sunt servanda. Obecná zásada závazkového práva o závaznosti smluv (pacta sunt servanda) nedovoluje smluvním stranám, aby se jednostranně zbavovaly povinností, které na sebe uzavřením smlouvy vzaly a na jejichž splnění druhá smluvní strana spoléhá. Je ponecháno zásadně na uvážení a rozhodnutí samotných subjektů, zda vůbec a s kým smlouvu uzavřou a jaký bude její obsah. Žalovaná jako podnikatel při své rozhodování, zda smlouvu uzavře, vycházela ze svých ekonomických úvah, vycházela z toho, že když provede dílo, dostane zaplacenou cenu sjednanou ve smlouvě. Důležitým momentem při uzavírání smluv je pak předvídatelnost. Předvídatelnost je důležitým aspektem, který musí být chráněn. Zákon zná instituty ochrany práv smluvní strany dotčené změnou okolností, avšak takové změny okolností se lze účinně dovolat jen tehdy, pokud dotčená strana změnu okolností nemohla rozumně předpokládat; předvídatelné změny totiž mají strany zohlednit při sjednávání smlouvy. Za výše popsaných skutkových zjištění a právního posouzení věci se žalobce účinně dovolávat změn okolností spočívající v (jím zaviněné) chybně uvedené výměře nemůže.

61. Soud tedy uzavírá, že neshledal žádný spravedlivý důvod pro vyhovění žalobě, proto žalobu v celém rozsahu jako nedůvodnou zamítl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

62. Výrok III. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalovaná měla ve věci plný procesní úspěch, čímž jí vzniklo právo vůči žalobci na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení procesně úspěšné žalované sestávají z odměny za zastupování žalované v řízení advokátem, a to za celkem 21 úkonů právní služby á 9 700 Kč podle § 7 ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a), c), d), f), g) a § 11 odst. 2, písm. f) vyhl. č. 177/1996 Sb., tj. převzetí a příprava zastoupení, odpor -písemné vyjádření ve věci samé, písemné vyjádření ve věci samé ze dne 15. 6. 2022, účast u ústního jednání před soudem 6. 9. 2022, účast u vyhlášení rozhodnutí dne 15. 9. 2022, vyjádření k odvolání ze dne 29. 11. 2022, účast u jednání konaného dne 10. 2. 2023, podání ve věci samé ze dne 15. 2. 2023, účast u jednání konaného dne 30. 3. 2023, podání ve věci samé ze dne 23. 10. 2023, účast u jednání konaného dne 3. 10. 2023 (přesáhlo dvě hodiny), účast u jednání konaného dne 15. 11. 2023 (přesáhlo čtyři hodiny), účast u jednání konaného dne 15. 2. 2024, účast u jednání konaného dne 4. 3. 2024, 2 x porada s klientem dne 22. 10. 2023, prostudování spisu 19. 10. 2023; dále 21 x režijní paušál po 300 Kč dle § 11 odst. 1, § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., to vše s DPH ve výši 21 % z těchto částek dle § 137 odst. 3 o. s. ř.; tj. na nákladech řízení celkem 248 231,50 Kč. Tyto náklady řízení žalované prokazatelně vznikly a byly potřebné k účelnému bránění jejího práva. K náhradě nákladů řízení soud žalobce zavázal k rukám zástupce žalované dle § 149 odst. 1 o. s. ř., a to ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř.

63. Výrok IV. je odůvodněn tak, že dle § 148 o. s. ř. má stát podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u něj nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. V souladu s uvedeným ustanovením proto soud uložil žalobci nahradit státu vzniklé a dosud nehrazené nálady řízení, které představuje svědečné svědkyně [jméno FO] ve výši 1 282 Kč. Procesní úspěch žalované je úplný a žalobce je tak povinen zaplatit státu 100 % dosud nekrytých nákladů řízení. Výrokem č. IV. tohoto rozhodnutí proto soud uložil žalobci zaplatit státu na účet Okresního soudu v [adresa] na nákladech řízení 1 282 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

Poučení