130 C 47/2019 - 429

Rubrum

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Alenou Motalovou ve věci žalobce: [Jméno žalobce], IČO [IČO žalobce] sídlem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalovanému: [Jméno žalovaného], IČO [IČO žalovaného] sídlem [Adresa žalovaného] zastoupený advokátkou [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky] o zaplacení 1 345 500 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 1 345 500 Kč spolu se úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 1 345 500 Kč za dobu od 1. 10. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 566 404,60 Kč, a to k rukám zástupce žalobce [Jméno advokáta], advokáta, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit státu na účet Okresního soudu v [adresa] na nákladech řízení částku 58 998,33 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění

1. Žalobce se svou žalobou doručenou okresnímu soudu dne 22. 8. 2019 domáhal po žalovaném zaplacení částky 1 345 500 Kč s příslušenstvím, což odůvodnil tak, že žalobce je bytovým družstvem, které je vlastníkem pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. [Anonymizováno] – bytový dům, v části obce [adresa] (LV č. [hodnota], k. ú. [adresa] – sever); stavba č. p. [Anonymizováno] dále také jako „[právnická osoba]“. [právnická osoba] je po stavebně-konstrukční stránce běžným panelovým domem o 12 nadzemních podlažích s plochou střechou. Dne 4. 6. 2014 jsme v postavení objednatele uzavřeli se žalovaným jako zhotovitelem smlouvu o dílo č. [Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno] (dále také jako „Smlouva o dílo“ nebo „[jméno FO]“). Předmětem této smlouvy byl závazek žalovaného provést pro nás na svou odpovědnost celkovou opravu střechy Bytového domu, a náš závazek zaplatit žalovanému cenu díla, která byla sjednána v čl. II [jméno FO] ve výši 2 384 069,02 Kč včetně 15 % DPH. Žalovaný opravu střechy dokončil a o předání a převzetí díla byl mezi námi dne 26. 8. 2014 sepsán přejímací protokol dokončených prací. Předáním díla začala běžet záruční doba v délce trvání 120 měsíců (10 let), která vyplývá ze sjednané záruky žalovaného za jakost díla podle čl. [jméno FO]. Žalovaný se v [jméno FO] zavázal, že „dílo bude po tuto dobu způsobilé ke smluvnímu účelu a zachová si po tuto dobu smluvené vlastnosti. Především se jedná o odolnost proti zatékání hydroizolací.“ Dále bylo v čl. [jméno FO] odst. 3 [jméno FO] sjednáno, že pokud vzniknou po dobu záruky závady na provedených pracích způsobené vadou materiálu nebo vadou montáží, provede žalovaný jejich odstranění zdarma, bez zbytečného odkladu. Po předání díla se na střešním plášti začaly v záruční době vyskytovat vady, které se projevovaly tak, že jím (střešním pláštěm) začala zatékat v různých místech voda do bytových jednotek nájemců našeho družstva umístěných v posledním, tedy 12. nadzemním patře, pod střešním pláštěm. Jakmile jsme se o zatečení dozvěděli od svých nájemců, tak jsme obratem vadu vytkli žalovanému, zpravidla prostřednictvím e-mailové korespondence, ke které jsme přílohou přikládali fotodokumentaci stropů s patrnými projevy zatečení. Vady jsme vytýkali opakovaně, mj. prostřednictvím těchto zpráv: zprávou elektronické pošty ze dne 1. 3. 2015 odeslané v 12:49 hodin na e-mail žalovaného [e-mail], kterou jsme požadovali odstranění příčin zatečení (jednalo se o byt nájemce pana [jméno FO]), zprávou elektronické pošty ze dne 10. 4. 2016 odeslané v 13:40 hodin na e-mail žalovaného [e-mail], kterou jsme žalovanému přeposlali zprávu nájemce [jméno FO] s doprovodnou fotodokumentací, ve které opětovně upozorňuje na zatékání v jiné místnosti svého bytu, zprávou elektronické pošty ze dne 19. 6. 2017 odeslané v 17:06 hodin na e-mail žalovaného [e-mail], kterou jsme sdělili žalovanému, že dochází k zatékání střešním pláštěm v bytě nájemce pana Blahuta, přičemž tato zpráva byla rovněž s doprovodnou fotodokumentací vady, zprávou elektronické pošty ze dne 24. 9. 2017 odeslané v 10:24 hodin na e-mail žalovaného [e-mail], kterou jsme sdělili žalovanému, že stále a ve větší míře dochází k zatékání střešním pláštěm v bytě nájemce pana Blahuta, přičemž tato zpráva byla rovněž s doprovodnou fotodokumentací vady. Žalovaný se k výskytu vad a své odpovědnosti za ně stavěl od počátku neurčitě, výslovně nesdělil, že uplatněné vady jako záruční uznává, ale ve všech případech se vyjadřoval tak, že jevil zájem o zjištění příčiny zatékání a když se jeho pracovníci dostavili na místo, tak na střešním plášti nějaké práce fakticky v návaznosti na reklamaci prováděli; jaké konkrétní práce to byly, však nevíme. Žalovanému jsme v tomto směru vycházeli vstříc, a to i pokud se jedná termínů jeho návštěv, při kterých jeho pracovníci hledali příčiny zatékání, neboť jsme po žalovaném, jako zhotoviteli chtěli vady odstranit tak, aby střešní plášť plnil svou základní funkci a nevznikala škoda naším nájemníkům; současně jsme v té době ani neměli zájem na tom, aby do střešního pláště zasahoval někdo jiný. Jak je patrné z oznámení o výskytu vad, které jsou blíže uvedeny v odst. 1, tak vady se na stejných místech začaly projevovat opakovaně a my jsme pojali pochybnost o tom, zda žalovaný vady skutečně odstraňoval. Dne 13. 6. 2016 byl sepsán záznam ze zátopové zkoušky, která se konala od 25. 5. 2016 do 28. 5. 2016, a kterou nebylo zatékání do střešního pláště zjištěno; zkouška však byla prováděna žalovaným a podle jeho podmínek, nevíme tedy, zda zkouška splňovala pravidla řádně provedené zátopové zkoušky. V tomto záznamu žalovaný reklamaci výslovně neuznal. Po výskytu dalšího zatékání jsme v průběhu října 2017 vyvolali se žalovaným jednání, již za účelem provedení sondy ve střešním plášti, kterou by byly zjištěny stavy parozábrany, tepelné izolace a folie. Současně jsme zajistili přítomnost námi zvoleného soudního znalce. Sonda byla provedena dne 25. 10. 2017, a to i za přítomnosti pracovníka žalovaného. K posouzení stavu střešního pláště Bytového domu z důvodu neustálého zatékání, zjištění příčin zatékání a v souladu zhotovení díla s předpisy a návrhem na opatření proti zatékání, jsme oslovili [tituly před jménem] [jméno FO], IČO [IČO], [adresa], soudního znalce v oboru stavebnictví, stavební odvětví různá, specializace hydroizolace a fyzika staveb, střechy a střešní krytiny (dále jako „Znalec“), který zpracoval znalecký posudek č. [IBAN]/2017 (dále jako „Znalecký posudek“). Znalec učinil na straně 14 Znaleckého posudku jednoznačnou příčinu zatékání, a to průnik dešťových srážek přes finální vrstvu vodotěsné hydroizolace, tj. zabudovanou střešní folii PVC z důvodu vadného natavení, či vzájemného spojení parotěsnící vrstvy. Podle závěru Znalce bylo dílo provedeno v rozporu s vyhl. č. 286/2009 Sb. ve znění vyhl. č. 20/2012 Sb. o technických požadavcích na stavby, kdy byla zejména porušena povinnost podle § 25 odst. 1 – střecha nezachycuje a neodvádí srážkové vody tak, aby to zabraňovalo vnikání vody do konstrukce staveb. Žalovaný porušil při realizaci díla rovněž i další normy (technické), které upravují podmínky pro zhotovení klempířských konstrukcí (oplechování atik) nebo navrhování střech. Znalecký posudek obsahuje doložku Znalce podle § 127a o. s. ř. o tom, že si je vědom následků vědomě nepravdivého znaleckého posudku. Znalec jednoznačně zjistil příčiny zatékání, když učinil závěr o tom, že k zatékání dochází v důsledku vad, zejména montážních prací žalovaného, které byly provedeny v souvislosti s realizací střešního pláště na základy Smlouvy o dílo. Znalecký posudek jsme žalovanému zaslali 2. 11. 2017 prostřednictvím e-mailu, a dne 13. 11. 2017 jsme vyjádření žalovaného k posudku urgovali, přičemž následujícího dne žalovaný odpověděl tak, že se na relevantní odpovědi k posudku usilovně pracuje. Doručením Znaleckého posudku žalovanému jsme současně vytkli vady, které se na střešním plášti vyskytovaly dne 25. 10. 20127 a které byly zjištěny při místním šetření Znalcem. Žalovaný se následně k obsahu posudku již nevyjádřil takovým způsobem, že by jej jakkoliv kvalifikovaně zpochybnil. Protože žalovaný na doručený Znalecký posudek již nijak nereagoval a přestal s námi jakkoliv komunikovat, obrátili jsme se na právního zástupce [tituly před jménem] [jméno FO], který dne 30. 1. 2018 zaslal žalovanému opakovanou výzvu k odstranění vad střešního pláště, avšak žalovaný vady neodstranil a v období od ledna 2018 do srpna 2018 probíhala pouze vzájemná písemná komunikace právních zástupců, která vyústila v předběžnou dohodu o tom, že žalovaný opětovně na odstranění vad nastoupí a vady díla definitivně odstraní. Tak se ale nestalo; žalovaný prostřednictvím dopisu svého právního zástupce ze dne 23. 8. 2018 sdělil, že „reklamaci řádně prověřil, neshledal žádné vady díla, a tak reklamaci vyhodnotil jako zjevně nedůvodnou“ a tím odmítl vytknuté vady odstranit. V souladu s ust. § 2106 odst. 2, alt. § 2107 odst. 3 jsme proto prostřednictvím dopisu právního zástupce odeslaného dne 23. 8. 2018 uplatnili nárok na slevu z ceny díla ve výši 1 293 088 Kč s výzvou žalovanému, aby tuto částku zaplatil do 30. 9. 2018. Na toto sdělení o uplatnění nároku na slevu reagoval žalovaný přípisem svého právního zástupce 24. 8. 2018 tak, že nárok jako nedůvodný zamítl. S ohledem na skutečnost, že žalovaný opakovaně odmítl uznat reklamaci vad jako oprávněnou a vady odstranit, přistoupili jsme po doručení přípisu žalovaného ze dne 24. 8. 2018 k tomu, že jsme si sjednali odstranění vad střešního pláště prostřednictvím smlouvy uzavřené s jiným zhotovitelem, a to společností [právnická osoba]., IČO [IČO], sídlem [adresa]. Smlouva byla uzavřena dne 10. 9. 2018 a zhotovitel provedl opravu střechy Bytového domu dne 23. 11. 2018, o čemž byl sepsán předávací protokol č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]. Celkovou cenu opravy střešního pláště ve výši 1 345 000 Kč nám zhotovitel vyúčtoval prostřednictvím těchto faktur: faktura č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] znějící na částku 345 000 Kč, faktura č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] znějící na částku 460 000 Kč, faktura č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] znějící na částku 287 500 Kč a faktura č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] znějící na částku 253 000 Kč. Podotýkáme, že rozsah opravy provedené společností [právnická osoba]. byl sjednán zcela v souladu s návrhem opatření, které Znalec stanovil v čl. 8 Znaleckého posudku; nenechávali jsme tedy z důvodu hospodárnosti provádět jiné práce než ty, které Znalec sám doporučil a navrhl k odstranění příčin zatékání. [adresa] 345 500 Kč včetně DPH, kterou jsme v souhrnu zhotoviteli za opravu zaplatili odpovídá svou výší přiměřené slevě z ceny díla realizovaného žalovaným, což jsme si nechali ověřit nezávislým naceněním tzv. slepého položkového rozpočtu. Žalovaného jsme následně vyzvali k zaplacení slevy z ceny díla, a to již v konkrétní výši 1 345 500 Kč opakovaně, a to písemnou předžalobní výzvou ze dne 30. 7. 2019.

2. Žalovaný nárok žalobce uplatněný žalobou neuznal, navrhoval zamítnutí žaloby v celém rozsahu. Žalovaný tvrdil, že žalovaný obdržel od žalobce dne 1. 2. 2018 výzvu k odstranění vad díla, které se projevují tak, že skrz střechu žalobce zatéká voda, která pak ničí byty nacházející se pod ní. Na tuto výzvu k odstranění vad žalovaný reagoval obratem replikou ze dne 6. 2. 2018, ve které uvedl, že s ohledem na reklamaci žalobce ze dne 1. 3. 2015, týkající se zatečení v bytech nacházejících se ve dvanáctém podlaží, provedl žalovaný dne 28. 5. 2016 kompletní zátopovou zkoušku, o které byl učiněn záznam, který obě smluvní strany, tedy žalobce i žalovaný, dne 13. 6. 2016 podepsaly se závěrem, že zátopovou zkouškou se neprokázalo, že k zatékání do inkriminovaných míst došlo přes novou střešní hydroizolaci. Žalovaný tak samozřejmě reklamaci žalobce neuznal. V replice žalovaného ze dne 6. 2. 2018 žalovaný rovněž poukázal na Základní technické informace k problematice zatékání do objektu pana [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] ze dne 10. 10. 2017, ze kterého se podává, že součástí střešního pláště jsou i instalace sdělovací techniky, antény mobilních operátorů včetně propojovací kabeláže a řídících prvků, přičemž tato zařízení jsou pevně spojena se svislými konstrukcemi, ale nejsou spojena s těmito konstrukcemi vodotěsně, pouze je perforují; obdobné konstrukce bývají zdrojem vlhkostních poruch je nutné tuto skutečnost prověřit, protože v případě, že zátopové zkoušky neprokážou netěsnost, je nutno hledat další příčiny zatékání, a to v tomto konkrétním případě stav souvisejících konstrukcí. Žalovaný rovněž v této replice vyslovil nesouhlas se závěry znaleckého posudku pana [tituly před jménem] [jméno FO], které jsou v rozporu jednak s výsledky zátopové zkoušky a jednak s odborným vyjádřením soudního znalce pana [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], rovněž navrhl bezplatné provedení dalších zátopových zkoušek za účasti odborného zástupce žalobce, nejlépe samotného [tituly před jménem] [jméno FO]. Žalovaný považuje za oprávněnou pouze reklamaci objímek na tzv. odvětrávačkách (str. 10 znaleckého posudku, dále rovněž „ZP“), které žalobce vyměnil a znovu zatmelil, nicméně tyto nemají žádný vliv na zatékání do objektu. Žalovaný kategoricky odmítl tvrzení žalobce, že by mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena dohoda o odstranění vad. Všechny činnosti žalovaného na střeše žalobce měly pouze zjišťovací povahu, žalovaný nikdy nedospěl k závěru, že by na střeše byly vady na díle, za něž by nesl odpovědnost. Žalovaný z důvodu své odborné a firemní pověsti vyšel žalobci vstříc a v červenci až srpnu 2018 na střeše žalobce v částech A1 A2 B1 B2 C1 C2 provedl kompletní přeložení kachlí. Následně zjistil, že je třeba vyměnit geotextilii 500g/m2, když původní geotextilie nešla zpětně použít, protože byla znehodnocena prorostlými kořeny, které taktéž bránily odtoku dešťové vody, která pak neúměrně stoupala při přívalových deštích až nad hydroizolaci. Původní geotextiliie byla ponechána na místě z toho důvodu, aby si žalobce mohl ověřit její stav, který byl způsoben výhradně nedostatečnou, resp. žádnou údržbou střechy. Zničení geotextilie šlo výhradně na vrub žalobce. Její výměna nebyla žalobci doposud vyúčtována, a to přesto, že nešlo o odstranění vad v rámci oprávněné reklamace. Žalovaný rovněž kompletně vyčistil střechu po zanedbané údržbě a provedl rovněž kontrolu hydroizolace, odpad po této činnosti byl ponechán na střeše, když je na žalobci, aby si zajistil jeho ekologickou likvidaci. Poškozenou geotextilii žalovaný doplnil až na sokl. Střecha včetně hydroizolace nevykazovala po jejím vyčištění problémy funkčnosti vyjma soklu nástavby na střeše A1 a A2 kde je hydroizolace narušena montáží dodatečného zateplení - k aplikaci XPS polystyrénu, které bylo prováděno třetím subjektem, čímž došlo k znehodnocení části díla, za nějž nepochybně žalovaný nenese odpovědnost. XPS polystyrén byl aplikován na hydroizolační PVCP fólii bez separace, což je z hlediska materiálové kompatibility naprosto nepřípustné z důvodu degradace PVCP fólie, která když se dostane do přímého kontaktu s tím polystyrénem, který tam aplikoval buď žalobce, anebo někdo jím pověřený, tak v podstatě znehodnocuje to dílo, které bylo realizováno žalovaným. Došlo k mechanickému kotvení zateplení XPS polystyrénu, čímž byla mechanicky poškozena fólie, kterou realizoval žalovaný, a tím došlo ke znehodnocení díla a konkrétně i k znehodnocení hydroizolační vrstvy střešního pláště. My máme za to, že v té souvislosti došlo i ke ztrátě poskytnuté záruky, protože poté, co bylo dílo zhotoveno, tak žalobce nějaký třetí subjekt, který tam realizoval kroky, které to dílo znehodnotily. O průběhu prací byla pořízena fotodokumentace. V průběhu šetření předmětné reklamace žalovaný dospěl k závěru, že pokud dochází k zatékání pak na vině je činnost, resp. nečinnost žalobce, který neprovádí údržbu střechy, k zatékání dochází rovněž pravděpodobně z důvodu neodborně provedeného zateplení, které poškozuje hydroizolaci, prostřednictvím energomostů, zbylé kabeláže a z důvodu instalovaných stožárů, když všechny tyto prvky instalované žalobcem narušují nepropustnost střechy a poškozují dílo zhotovené žalovaným. Žalovaný tak považoval žalobu za zcela nedůvodnou, navrhoval její zamítnutí v plném rozsahu a přiznání nákladů řízení. V průběhu řízení žalovaný dále namítal i podjatost znalce [tituly před jménem] [jméno FO] a metodologické a věcné chyby ve jeho znaleckých posudcích. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby v celém rozsahu.

3. Soud provedl v řízení dokazování a vzal za prokázány následující skutečnosti.

4. Strany skutkově shodně tvrdily, že žalobce, jako objednatel, a žalovaný, jako zhotovitel, spolu dne 4. 6. 2014 uzavřeli písemnou smlouvu o dílo č. PON-0009-14, smlouvou o dílo se žalovaný zavázal provést opravu střechy bytového domu stavby č. p. 4431, který je součástí pozemku parc. č. 4408/73 - zastavěná plocha a nádvoří, v části obce [adresa], kat. území [adresa]-sever, zapsaném na LV č. [hodnota] vedeném pro Katastrálním úřadem pro Moravskoslezský kraj, katastrální pracoviště [adresa], žalovaný opravu střechy provedl a o předání a převzetí díla byl mezi žalobcem a žalovaným dne 26. 8. 2014 sepsán přejímací protokol dokončených prací, ve smlouvě o dílo byla sjednána záruční doba v délce 120 měsíců, dne 13. 6. 2016 byl sepsán a oběma stranami podepsán záznam ze zátopové zkoušky, kterou provedl žalovaný na konci května 2016, kterou nebylo zatékání do střešního pláště zjištěno, žalobce žalovanému předložil v listopadu 2017 znalecký posudek č. ZP [Anonymizováno]/[Anonymizováno] znalce [tituly před jménem] [jméno FO], IČO [IČO], který si nechal vypracovat žalobce, žalovaný předložil žalobci odborné vyjádření [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], ze dne [datum], které si nechal vypracovat žalovaný, cena díla dle smlouvy o dílo, jak byla sjednána, byla žalobcem v plné výši uhrazena. Tato shodná tvrzení účastníků vzal soud za svá skutková zjištění ve smyslu § 120 odst. 3 o. s. ř.

5. Z listiny nazvané Smlouva o dílo č. [Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno] a listiny nazvané cenová nabídka [Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno] soud dále zjistil, že žalovaný se zavázal provést celkovou opravu střechy o výměře 417,455 m2 domu na [adresa], a to materiálem PVC fólie 1,5 mm se zateplením, rozsah díla byl specifikován písemnou smlouvou o dílo, včetně její přílohy č. [hodnota]–Nabídka zhotovitele [Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno] ze dne [datum], a to tak, že žalobce se zavázal provést demontáž všech původních střešních vrstev (povlakové hydroizolace z asfaltových pásů a fólií, tepelné izolace a struskového násypu), všech klempířských prvků a střešních prostupů a následné zhotovení nového střešního pláště i na atikách ve skladbě: parotěsná zábrana z asfaltového pásu, tepelná izolace z desek EPS, sklonová vrstva z desek EPS, geotextilie, povlaková hydroizolace z fólie PVC obch. značky Fatrafol tl. 1,5 mm. Nedílnou součástí smlouvy o dílo je příloha: Nabídka zhotovitele [Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno] jejíž součástí je rozpočet, který obsahuje podrobný soupis a nacenění prací (dále jen cenová nabídka). Smlouva stanovila v čl. VII. bod 5 žalovanému povinnost vést stavební deník. Cena díla byla sjednána v čl. II [jméno FO] ve výši 2 384 069,02 Kč včetně 15 % DPH.

6. Skutkový závěr, že žalobce po předání díla již od února 2015 zjistil opakované zatékání střešním pláštěm a toto zjištění oznámil žalovanému, a to poprvé dne 1. 3. 2015 s tím, že od počátku, a to opakovaně žalobce požadoval po žalovaném odstranění zatékání opravou, s tím, že poté dne 30. 1. 2018, 19. 6. 2018 a následně 15. 8. 2018 žalobce žalovanému sdělil, že pokud žalovaný nezajistí dokončení oprav střešního pláště, bude žalobce trvat na slevě z ceny díla a zajistí odstranění vad pomocí třetí osoby – na to byl žalovaný upozorněn již dopisem ze dne 19. 6. 2018, soud učinil z následujících důkazů: e-mail odeslaný nájemcem bytu [jméno FO] adresovaný žalobci ze dne 27. 2. 2015 odeslaný v 19:36 hod., e-mail žalobce ze dne 1. 3. 2015, e-mail žalobce adresovaný žalovanému dne 10. 4. 2016, e-mail ze dne 7. 9. 2016, včetně příloh, e-mail z 19. 6. 2017 odeslaný žalobcem v 17:06 hodin včetně přiložených fotografií, e-mail ze dne 20. 9. 2017, včetně příloh, e-mail žalobce ze dne 25. 9. 2017 odeslaný v 17:37 hod., e-mail žalovaného ze dne 25. 9. 2017 odeslaný v 17:37 hod., e-mail ze dne 2. 11. 2017 odeslaný v 15:22 hod., e-mail žalobce ze dne 13. 11. 2017 odeslaný v 15:22 hod., Výzva k odstranění vad díla ze dne 30. 1. 2018 včetně doručenky, dopis ze dne 15. 2. 2018 na repliku ze dne 6. 2. 2018, včetně doručenky, odpověď ze dne 19. 6. 2018 na email ze dne 28. 3. 2018, výzva k dokončení oprav ze dne 15. 8. 2018.

7. Skutkový závěr, že na střeše se vyskytovala po předání díla vzrostlá náletová vegetace, soud učinil z následujících důkazů: a) Svědek [jméno FO], který byl zaměstnancem žalovaného, a osobně se podílel na zhotovování díla. Z výpovědi svědka soud vzal za zjištěné, že svědek byl na střeše i před začátkem i po realizaci díla žalovaným. Po provedení díla se na střechu svědek [jméno FO] vracel, neboť tam byl žalovaný zván k řešení reklamace v souvislosti se zatékáním do budovy, a při tom zjistil, že žalobce střechu neudržoval, to svědek i vyfotografoval, neboť tam rostla různá zeleň, b) znalec [tituly před jménem] [jméno FO] zjistil, že ve vztahu k tvrzenému výskytu náletové zeleně na střeše znalec uvedl, že náletová zeleň na střeše sice byla, znalec však současně uvedl, že v žádném případě, kdy náletová zeleň byla posléze při opravě střechy likvidována, nepronikla a nepoškodila jakkoliv povlakovou krytinu. Znalec uvedl, že ačkoli povinností žalovaného, jakožto zhotovitele, bylo seznámit žalobce se způsobem a rozsahem údržby střechy, žalobce znalci k jeho dotazu sdělil, že žádné takové informace od žalovaného neobdržel, c) znalec [jméno FO] k této otázce vypověděl, že osobně na střeše nebyl, svůj znalecký posudek zpracovával z podkladů a fotografií poskytnutých mu žalovaným; jeho výpověď ve vztahu k výskytu náletové vegetace na střeše tvrzení žalovaného nepotvrdila.

8. Skutkový závěr, že na střeše se v době uzavření smlouvy o dílo vyskytovaly instalace sdělovací techniky, antény mobilních operátorů včetně propojovací kabeláže, soud učinil: a) z výpovědi svědka [jméno FO], který vypověděl, že před započetím se zhotovováním díla byly „na střeše stožáry se spoustou antén, kabelů a tak dále, rošty nějaké, aby se k tomu lépe dostávalo, všechno to bylo přichycené k budově, k té vyvýšené střeše, k výtahové šachtě“, b) z výpovědi svědka [Anonymizováno], který na střeše byl v roce 2018.

9. Skutkový závěr, že dne 25. 10. 2017 byla třetí osobou povedena sonda do střešního pláště, a to s předchozím souhlasem žalovaného a za účasti žalovaného, soud učinil z následujících důkazů: výpověď svědka [jméno FO], email ze dne 18. 10. 2017 v 19:33 hod., email žalovaného ze dne 19. 10. 2017 v 9:43 hod., email žalovaného ze dne 20. 10. 2017 v 14:12 hod., email žalovaného ze dne 24. 10. 2017 v 7:51 hod., výslech znalce [tituly před jménem] [jméno FO].

10. Soud učinil skutkový závěr, že po předání díla do září 2017 v časové souvislosti po oznámení zatékání žalobcem prováděl žalovaný na střešním plášti práce, a to: a) na střechách S1 žalovaný prováděl opravy střešního souvrství natavením nových fólií, a to na hydroizolační fólii původní, což bylo zjištěno dne 25. 10. 2017 při provádění sondy do souvrství střešního pláště (zjištěno ze znaleckého posudku znalce [tituly před jménem] [adresa]), b) dále na střechách S1 žalovaný prováděl opravy opětovným natavením nové vrstvy fólie tak, že byly zjištěny až čtyři vrstvy fólie a až šest vrstev hydroizolačního povlaku z fólie PVC (zjištěno z dodatku č. [hodnota] ke znaleckému posudku znalce [tituly před jménem] [adresa]), c) dále žalovaný provedl opravy a vrstvení fólie ve velkém množství u střešních vpustí (zjištěno z dodatku č. [hodnota] ke znaleckému posudku znalce [tituly před jménem] [adresa]), d) dále dne 26. 5. 2016 žalovaný provedl opravu střešního pláště střechy S1 natavením další vrstvy PVC fólie v místě nad bytem p. [jméno FO] (zjištěno ze záznamu ze zátopové zkoušky), e) v období [Anonymizováno] – [Anonymizováno] [Anonymizováno] žalovaný provedl na střeše A1, A2, B1, B2, C1, C2 kompletní přeložení kachlí (skutkové tvrzení žalovaného).

11. I poté, co žalovaný provedl na střeše po předání díla a oznámení zatékání výše popsané činnosti, docházelo i v období od [Anonymizováno] [Anonymizováno] k stále k zatékání střešním pláštěm, soud zjistil z výpovědi svědka [jméno FO], e-mailu žalovaného ze dne [datum] v 17:[Anonymizováno] hod., e-mailu ze dne 2. 11. 2017 odeslaným v 15:22 hod., e-mailu ze dne 13. 11. 2017 odeslaným v 15:22 hod., e-mailu žalobce ze dne 14. 11. 2017 odeslaným v 6:57 hod., výzvy k odstranění vad díla ze dne 30. 1. 2018 včetně doručenky, dopisu ze dne 15. 2. 2018 na repliku ze dne 6. 2. 2018, včetně doručenky, odpovědi ze dne 19. 6. 2018 na e-mailu ze dne 28. 3. 2018, výzvy žalobce k dokončení oprav ze dne 15. 8. 2018, znaleckého posudku znalce [jméno FO] (znalec na střeše osobně byl poprvé dne 18. 10. 2017 a 25. 10. 2017 za přítomnosti žalovaného).

12. Skutkový závěr, že žalobce písemně vyzval žalovaného k zaplacení slevy z ceny díla ve výši 1 293 088 Kč nejpozději do 30. 9. 2018, soud učinil z listiny nazvané Sdělení o uplatnění nároku datovaného dne 22. 8. 2018 a z listiny nazvané předžalobní upomínka včetně poštovního podacího archu ze dne 30. 7. 2019.

13. Skutkový závěr, že žalovaný odpovědnost za žalobcem tvrzené vady odmítl, reklamaci vad díla posoudil jako neoprávněnou a sdělil žalobci, že tvrzené vady díla neodstraní, soud učinil z následujících důkazů: Výzva žalobce k odstranění vad díla z 30. ledna 2018, replika žalovaného ze dne 6. 2. 2018, výzva žalobce k dokončení oprav ze dne 15. 8. 2018, replika žalovaného ze dne 23. 8. 2018 k výzvě ze dne 15. 8. 2018, dopis žalovaného ze dne 4. 8. 2018 a z listiny nazvané Vyjádření k předžalobní výzvě ze dne 7. 8. 2019.

14. Skutkový závěr, že po předání díla žalovaným došlo na střeše ke stavební činnosti realizované třetí osobou, soud učinil z následujících důkazů: a) Svědek [jméno FO] vypověděl, že v rámci řešení reklamací viděl, že na střeše bylo realizováno jiné dílo, jiné práce, byly sundány rošty, rošty byly sundány včetně konstrukcí, které byly upevněny do zdi, a na nich byly rošty a ta konstrukce byla zdemontována a v tom místě, kde byly díry, tak bylo doplněno to XPS do soklu, do dutého prostoru, který byl ve spodní části střechy. XPS polystyren byl na žalovanou realizovaných fóliích přilepen PUR pěnou, to šlo vidět a bylo ještě přikotveno, bylo to provrtané do zdí skrz fólii položenou žalovaným; dle svědka [jméno FO] instalace XPS polystyrenu provedenou hydroizolaci poškodila. Popsaná perforace byla cca 10 cm od země, b) svědek Vymlátil uvedl, že on osobně v roce 2018 na popud žalobce v místě, kde se na střeše nachází výtahová šachta nad střechou zhotovoval novou fasádu na přilehlých stěnách výtahové šachty, neboť tam byly praskliny, a to konkrétně tak, že do spodu se vkládal XPS polystyrén, nahoře nad soklem se nezateplovalo, tam se dělala jen perlinka a barva, zateploval se jen ten sokl; tedy svědek udělal nad fólií novou omítku a potom až to bylo hotové, tak dodatečně se na tu fólii ještě lepil XPS polystyrén. Svědek nejprve uvedl, že se nekotvilo, určitě se tam nevrtalo, hmoždinky se nedávaly, po nahlédnutí do fotografií ale uvedl, že na fotografii vidí, že hmoždinky jdou asi do fólie. Svědek Vymlátil uvedl že na střeše to byl „samej žebřík, samej stožár od antén“, ale na nic z toho nešahali, nic nesundávali, s ničím nešoupali. Svědek uvedl, že již v době, kdy započal s pracemi střechou již zatékalo, a zatékalo i po skončení jím prováděné činnosti. Nebylo však v řízení prokázáno, že by po předání díla došlo na střeše ke stavební činnosti realizované třetí osobou dříve než v roce 2018, k zatékání přitom docházelo opakovaně již od února 2015. Nebylo taktéž prokázáno, že by na díle provedeném žalovaným došlo ke stavební činnosti realizované třetí osobou, či k dalším událostem, za které žalovaný neodpovídá, která by poškodila hydroizolaci. Znalec [jméno FO] k uvedenému uvedl, že k perforování fólie kotvami soklového zateplení XPS došlo, avšak použitá kotva v žádném případě neprochází skrz celé obvodové zdivo, ke kterému je kotvena, kotva drží pevně desku polystyrenu, což znamená, že zaplňuje celý svůj předvrtaný anebo udělaný otvor. Znalec uvedl, že v případě, že je vyvrtaný otvor a neosazená kotva, pak ten pronik té vody je více či méně možný, pak se opravdu teoreticky je průnik vody více či méně možný; pokud však se týkalo posuzovaného díla, znalec odmítl názor, že by taková kotva byla jediným a vážným zdrojem zatékání do střešního pláště, neboť tato je mimo střešní plášť a v úplně jiném směru, tedy může maximálně dojít k zavlhání stěny, ale nikdy nemůže způsobit masivní zatečení.

15. Svědek [jméno FO], vypověděl, že byl a je nájemcem bytu přímo pod střechou; potvrdil, že on osobně pořizoval fotodokumentaci projevů zatékání, fotodokumentaci střechy během provádění díla i po realizaci. Svědek potvrdil, že byl jednou přítomen u provádění sond na střeše [tituly před jménem] [jméno FO].

16. Fotografiemi byl zjištěn průběh a postup provádění díla, zátopové zkoušky, odkrývání vrstev střešního pláště, postup oprav díla.

17. Ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [adresa] z října 2017, znaleckého posudku – dodatku č. [hodnota] z [Anonymizováno] [Anonymizováno] k znaleckému posudku č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] znalce [tituly před jménem] [jméno FO], a dále ze znaleckého posudku - dodatek č. [hodnota] k znaleckému posudku č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] z [Anonymizováno] [Anonymizováno] znalce [tituly před jménem] [jméno FO], jakož i z výslechu znalce [tituly před jménem] [jméno FO] a z listiny ze dne 9. 12. 2024 nazvané Vyjádření k nové námitce [Jméno žalovaného] o podjatosti znalce [jméno FO] při zpracování původního znaleckého posudku [IBAN]/2017 a k Dodatkům č. [hodnota] a č. [hodnota], soud zjistil, že znalec na střeše vykonal více místních šetření (např. dne 18. 10. 2017, dne 25. 10. 2017, dne 21. 5. 2018, dne 19. 9. 2018), znalec zjistil, že v podstatě zatékalo ve všech prostorech, kdy střecha má několik částí, je rozdělená středovou částí bytového domu, tzn. výtahovou šachtou a komunikačními prostorami, kdy znalec potvrdil zatékání po obou stranách, včetně jednopokojového bytu ve vloženém podlaží, včetně chodby, okolo schodiště a přístupu na střechu; znalec výslovně uvedl, že k zatékání docházelo v podstatě v celém rozsahu posledního nadzemního podlaží i včetně vloženého podlaží, a do všech bytů v celém podlaží. Ve vztahu k tvrzenému výskytu náletové zeleně na střeše znalec uvedl, že náletová zeleň na střeše sice byla, ale v žádném případě, kdy byla posléze při opravě střechy likvidována, nepronikla a jakkoliv nepoškodila povlakovou krytinu. Znalec uvedl, že k perforování fólie kotvami soklového zateplení XPS došlo, avšak toto nemohlo být a nebylo příčinou tak obrovského zatékání, k jakému došlo; o poškození se jednalo, ale toto poškození nebylo příčinou zatékání. Znalec rovněž zdůvodnil, z jakého důvodu si znalec nevyžádal protokol o zátopových zkouškách přesto, že o jejich provedení znalec věděl, a výslovně uvedl, že tento by neovlivnil závěr jeho znaleckého posudku. Znalec jako jednoznačnou příčinu zatékání uvedl průnik dešťových srážek přes finální vrstvu vodotěsné hydroizolace, tj. zabudovanou střešní fólii PVC. Neustálé opakované zatékání bylo způsobeno vadným provedením všech vodotěsných vrstev. Příčinou nedobrého stavu se zatékáním do interiéru tedy znalec shledal ve vadách ve zhotovení: vodotěsnících vrstev – povlakové hydroizolaci střechy z fólie PVC Ftrafol 810 a parotěsnící vrstvy z asfaltového pásu. Znalec dále uvedl, že k zatékání dochází přes nalezené vady znalcem a v případě přístupu k celé ploše střechy je možné připustit, že k zatékání dochází i vadným provedením skryté stávající skladby střechy. Znalec pak v bodu 8 svého znaleckého posudku navrhl opatření – konkrétní technické řešení problému. Ve svém dodatku č. [hodnota] k znaleckému posudku pak znalec uvedl, že poté, co byly provedeny dodatečné sondy do střešního pláště byla potvrzena dosavadní zjištění znalce o nekvalitním zhotovení střešního pláště, a to zejména že ze strany zhotovitele došlo k závažnému porušení technologických pokynů pro montáž střešní fólie z PVC, kdy mezi každou fólií a tepelnou izolací z EPS a EXP musí být separační vrstva, což platí i pro podklad z asfaltového pásu a rovněž zdiva nebo omítky. Provedené dvě následné sondy dosvědčily, že zhotovitel separační geotextilií vůbec nepoužil. Provedení dalších sond potvrdilo dosavadní znalcovy závěry, že střešní plášť nebyl realizován podle platných zákonů a norem, naopak, byl realizován v rozporu s technologií pro montáž střešní fólie z PVC. Znalec následně odmítal námitku podjatosti vznesenou žalovaným (ve svém písemném „Vyjádření k nové námitce [Jméno žalovaného] o podjatosti znalce [jméno FO] při zpracování původního znaleckého posudku [IBAN]/2017 a k Dodatkům č. [hodnota] a č. [hodnota]“). Znalec vysvětlil, že se společností SIPOSAN nebyl ve smluvním vztahu, k vypracování znaleckého posudku byl osloven žalobcem, v minulosti spolupracovala se společností SIPOSAN pouze pro účely provedení stavebních sond, které sám provádět nemůže. Znalec uvedl, se na výběru zhotovitele opravy díla nepodílel a nijak na tomto neparticipoval. Sám žalovaný byl přítomen provedení sondy do střechy dne 25. 10. 2017, přitom sám žalovaný sondu provést odmítl. Tato sonda přitom vodu ve střešním plášti prokázala, výsledky sondy znalec nijak ovlivnit nemohl. Znalec mimo jiné poukazoval na časovou osu, potvrdil, že na střeše poprvé osobně byl 18. 10. 2017 a 25. 10. 2017, a to za přítomnosti žalovaného, tj. cca rok po provedení žalovaným odkazované zátopové zkoušky, kdy znalec zjistil, že střešním pláštěm zatéká. Vysvětlil, proč výsledek zátopové zkoušky provedené v květnu 2016 není bez dalšího relevantní pro závěr o bezvadně provedeném díle, znalec uvedl, že zjištění, že v době provádění zátopové zkoušky střecho nezateklo do budovy neprokazuje, že zda voda ze zátopové zkoušky nezůstala ve střešním plášti s tím, že zatopení následující v době po provedení zátopové zkoušky s velkou pravděpodobností hraničící s jistotou, se mohlo projevit až následkem dalšího přísunu vody přirozeným způsobem (deštěm). Později byl znalec na střeše za účelem vypracování Dodatku č. [hodnota] ke svému znaleckému posudku, a to v rámci místního šetření ze dne 19. 9. 2018. Znalec [jméno FO] dále uvedl, že k perforování fólie kotvami soklového zateplení XPS došlo, avšak použitá kotva v žádném případě neprochází skrz celé obvodové zdivo, ke kterému je kotvena, kotva drží pevně desku polystyrenu, což znamená, že zaplňuje celý svůj předvrtaný anebo udělaný otvor. Znalec uvedl, že v případě, že je vyvrtaný otvor a neosazená kotva, pak ten pronik té vody je více či méně možný, pak se opravdu teoreticky je průnik vody více či méně možný; pokud však se týkalo posuzovaného díla, znalec odmítl názor, že by taková kotva byla jediným a vážným zdrojem zatékání do střešního pláště, neboť tato je mimo střešní plášť a v úplně jiném směru, tedy může maximálně dojít k zavlhání stěny, ale nikdy nemůže způsobit masivní zatečení.

18. Ze znaleckého posudku č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] znalce [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] ze dne [datum], a dále ze znaleckého posudku č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] znalce [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] ze dne [datum], jakož i z výpovědi znalce [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] soud zjistil, že veškeré znalecké posudky znalce [jméno FO] byly zpracovány bez místního šetření, kdy znalec vycházel z podkladů a z fotografií, které mu byly poskytnuty žalovaným, případně z dat, která si znalec následně vyžádal. Znalec sám uvedl, že v daném případě nelze jednoznačně stanovit příčinu zatékání v objektu, kdy z předpokládaných příčin nelze žádnou zcela vyloučit a možná příčina je kombinace příčin. Jako možné příčiny zatékání znalec stanovil: a) možnost mechanického poškození hydroizolačního systému mechanickým kotvením zateplení soklů, které provedla třetí osoba, b) případné netěsnosti hydroizolačního systému ve výšce větší než 10 cm od vodorovné vrstvy povlakové izolace, tj. netěsnosti ve spojích, c) mechanické poškození hydroizolačního systému mechanickým kotvením desek XPS polystyrenu pro zateplení soklu, d) instalace sdělovací techniky, antény mobilních operátorů včetně propojovací kabeláže a řídících prvků, e) prostupy na fasádě původně určené k expanzi vodních par ve sklonové struskové vrstvě. K otázce, zda znalec zjistil jakékoliv porušení hydroizolační fólie, které by bylo způsobeno přítomností náletové zeleně, znalec odpověděl, že v této otázce rovněž vycházel z obrázků předložených žalovaným. Znalec uvedl, že při zpracování svého posudku na střeše nebyl, a v době, kdy zpracovával znalecký posudek z roku 2020, neměl k dispozici dodatky k znaleckému posudku zpracované znalcem [jméno FO].

19. Ze znaleckého posudku č. [č. účtu] z [datum], znaleckého posudku č. [č. účtu] ze dne [datum] znalce [tituly před jménem] [jméno FO] a výslechu znalce [tituly před jménem] [jméno FO] soud zjistil, že znalec stanovil a) cenu na opravu střechy podle Návrhu opatření uvedeném ve znaleckém posudku č. 029/2017 znalce [jméno FO] v cenové úrovni roku 2024 na částku 747 598,75 Kč bez DPH, 837 310,60 Kč vč. DPH; b) cenu opravy střechy ve skutečně provedeném rozsahu při využití jednotkových cen z rozpočtu společnosti [právnická osoba]. v roce 2018 ve výši 506 718 Kč bez DPH a 582 726 Kč vč. DPH. Znalec uvedl, že k ocenění stavebních prací ve skutečně provedeném rozsahu použil pouze položky uvedené v položkovém rozpočtu společnosti BISOP, protože přesně takto znělo zadání, byl to záměr zadavatele, tj. zadání znělo znalecký úkol zněl stanovit cenu prací opravy střechy bytového domu, rozsah prací uvažuj podle fotodokumentace zhotovitele opravy v cenách podle položkového rozpočtu zpracovaného firmou BISOP. V ocenění jednotlivých položek byly zahrnuty přesuny hmot, ruční, demontáž stávající skladby střechy, včetně přemístění a opětovné montáže. Znalec odůvodnil způsob výpočtu, uvedl, že nepoužil žádnou cenovou soustavu, použil ceny z rozpočtu BISOP, v něm jsou u položek kódy, které se používají v té cenové soustavě. Znalec měl k dispozici fotografie z toho, jak ty práce byly prováděny, ale na těch fotografiích nebyla žádná čísla, jaká výměra tam byla provedena. Takže výměry prací jsem musel odvodit podle těch fotografií. Znalec uvedl, že rozsah prací nestanovil jen z fotografií, ale i z rozměrů a výměr střechy, tzn. plochy té střešní krytiny atd. Na střeše znalec osobně nezaměřoval nic, vycházel z podkladů, které dostal, tj. z plánků s rozměry a výměrami. Znalec uvedl, že aby mohl stanovit cena, bylo třeba zjistit rozsah prací. Jednotkové ceny znalec převzal, celkovou cenu pak stanovil. Znalec nebyl seznámen se znaleckým posudkem znalce Lupieńskiho.

20. Ze znaleckého posudku č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] vyhotovený [jméno FO] [Anonymizováno], datovaný [datum]. Znalec stanovil cenu skutečně provedených prací při opravě střechy v rozsahu stanoveném v položkovém rozpočtu společnosti SIPOSAN na částku 873 813,46 Kč bez DPH, 1 004 885,48 Kč vč. DPH. Znalec měl k dispozici znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO]. Znalec [Anonymizováno] uvedl, že při znaleckém zkoumání vycházel z výměr a množství provedené práce ve specifikaci od objednatele, tj. žalobce, a vycházel především ze srovnávací kalkulace rozpočtu, který má u svého posudku založený znalec Hoskovec jako přílohu, a použil přitom zejména jednotkové ceny, které znalec Hoskovec srovnává nebo posuzuje ve vztahu k provedeným pracem nebo k množství provedené práce, které zjistil on ve svém znaleckém posudku. Znalec uvedl, že používal stejnou cenovou úroveň použitou u jednotlivých položek ve znaleckém posudku znalce [jméno FO], a to právě proto, aby nevytvářel další cenovou úroveň. Podstatu rozdílných závěrů znalec Lupieński spatřoval v množství provedené práce, kterou posuzoval znalec Hoskovec. Znalec Lupieński uvedl, že posuzoval skutečně provedené práce anebo práce vyspecifikované objednatelem posudku, které napasovával na ceny uvedené v posudku znalce [jméno FO].

21. Z listiny nazvané smlouva o dílo č. [hodnota]-01 ze dne 10. 9. 2018, faktura č. [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno], č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], č.[Anonymizováno][Anonymizováno]/[Anonymizováno] a č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], předávací protokol č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], a Položkový rozpočet na provedení opravy střechy bytového domu [adresa] datovaný 4. 6. 2018, soud učinil skutkový závěr, že žalobce poté, co žalovaný vadu díla neodstranil a sdělil žalobci, že jeho požadavek na odstranění vady díla ze strany žalobce považoval za neoprávněný, zajistil provedení opravy díla třetí osobou zhotovitelem -společností [právnická osoba]. Smlouva se [právnická osoba]. byla uzavřena dne 10. 9. 2018, termín dokončení díla byl sjednána na 15. 11. 2018. Konkrétně se zhotovitel zavázal vč. II. smlouvy provést opravu střechy bytového domu v [adresa] dle technického řešení a cenové nabídky ze dne 4. 6. 2018, a to konkrétně demontáž, betonové střechy, střešní fólie a tepelné izolace, dodávka a montáž nové parozábrany – modifikovaný pás – bodově natavený, spoje zavařeny – housenka, zpětná montáž stávající tepelné izolace, doplnění, max. 3 % zaplnění mezer PUR pěnou, dodávka a montáž ochranné geotextilie Fatratex 300 gr/m2, dodávka a montáž finální střešní izolace – fólie Fatrafol 818/V-UV tl. 1,8 mm, dodávka a montáž ochranné geotextilie Fatratex 300 gr/m2 – podklad pod betonovou dlažbu, zpětná montáž, betonové dlažby, doplnění max. 2 % celkového množství, svislá izolace bude ukončena řádně klempířskými prvky a zatmelena, zpětná montáž hromosvodu, revize hromosvodu, rozsah práce dle zaměření skutečného stavu, fotodokumentace a PD. V čl. IX je sjednána záruka v rozsahu 12 let. Cena díla ve sjednané výši 1 345 500 Kč (vč. DPH 15 %) byla zhotoviteli žalobcem v plné výši uhrazena, a to na základě faktury č. 28/0918, kterou zhotovitel účtoval žalobci částku 345 000 Kč se splatností dne 25. 9. 2018, na základě faktury č. 36/1018, kterou zhotovitel účtoval žalobci částku 460 000 Kč se splatností dne 24. 10. 2018, na základě faktury č. 38/1118, kterou zhotovitel účtoval žalobci částku 287 500 Kč se splatností dne 12. 11. 2018, na základě faktury č. 40/1118, kterou zhotovitel účtoval žalobci částku 253 000 Kč se splatností dne 3. 12. 2018. Zhotovitel dílo žalobci dne 23. 11. 2018 předal. Uzavření smlouvy předcházelo vytvoření položkového rozpočet datovaného 4. 6. 2018.

22. Z listiny Položkový rozpočet na provedení opravy střechy bytového domu [adresa] datované 23. 11. 2018 soud zjistil, že jej vyhotovila společnost SIPOSAN a jedná se o položkový rozpočet skutečně provedených prací při opravě střechy.

23. Z výpovědi svědka: [jméno FO] a listiny Cenová nabídka na provedení opravy střechy bytového domu [adresa], datovaná je 4. 6. 2018, určeno pro [právnická osoba] soud zjistil, že společnost SIPOSAN byla v roce 2018 na jaře poptána žalobcem na opravu střechy. Svědek provedl osobně prohlídku, prokonzultoval technické podklady, které dostal, to byl znalecký posudek pana [tituly před jménem] [jméno FO], a ještě na jaře v roce 2018 společnost SIPOSAN sdělila žalobci, že opravu provádět nebude, a to jak z kapacitních důvodů, tak z důvodu složitosti. V průběhu roku společnost SIPOSAN s žalobcem komunikovala několikrát a po prázdninách 2018 došlo k dohodě na realizaci v třetím kvartále roku 2018. Práce byly pak zahájeny v polovině září 2018, koncem října 2018 byla střecha hotová. Cenová nabídka datovaná je 4. 6. 2018 pak již nebyla následně jakkoli specifikována, upřesněna, rozpoložkována; cenová nabídka byla předběžná, protože nebyli nelze předem přesně odhadnout, co nás v daném místě čeká. Svědek uvedl, že položkový rozpočet jsem zpracovával sám. Svědek podrobně popsal postup prací, použité materiály a technologie, jakož i skladbu střešního pláště, výslovně popsal, že tepelnou izolaci po dohodě s investorem z velké části používali zpátky, parozábrana byla volně položená, někde nebyly ani přetavené spoje, nebyla vytažena řádně na svislou izolaci. Svědek uvedl, že na střeše byl v době realizace každý den několikrát, neměl jsem mistra, řídil si své lidi sám. K Položkovému rozpočtu svědek uvedl, že tento byl prováděn na závěr prací, nemohl být zhotovován v průběhu; v průběhu byla cenová nabídka, která obsahovala tři položky a cenu. Svědek uvedl, že z položkového rozpočtu nelze vyloučit jakoukoliv položku, jako položku, kterou by nebylo nutné provést k provedení opravy vad střechy. Svědek potvrdil rovněž, že na střeše se podobu opravy vyskytoval [tituly před jménem] [jméno FO]. Návrh opatření pana [tituly před jménem] [jméno FO] uvedený ve znaleckém posudku striktně dodrželi. Prováděli také zaměření skutečného stavu.

24. Svědecká výpověď zaměstnanců společnosti [Anonymizováno] [jméno FO] a [jméno FO] korespondovala s výpovědí svědka [jméno FO] co do rozsahu a faktického provádění opravy střechy.

25. Z vážních lístků soudu učinil skutkový závěr, že při realizaci opravy střešního pláště společností SIPOSAN bylo vyprodukováno 3,850 tuny stavebního odpadu.

26. Z listin nazvaných Krycí list rozpočtu, rekapitulace rozpočtu a rozpočet, a listiny Souhrnný list stavby rekapitulace objektů stavby, krycí list rozpočtu, soud zjistil, že třetí osoba – společnost [právnická osoba]., IČO [IČO], cenu provedení opravy střechy nacenila na 1 370 543,03 Kč, [tituly před jménem] [jméno FO] pak na částku 1 696 715,73 Kč.

27. Z listiny Místopřísežné prohlášení společnosti [Anonymizováno] z 9. 12. 2024, soud zjistil, že společnost [Anonymizováno] se vyjádřila ke své vazbě na znalce [jméno FO].

28. Soud při rozhodování nevycházel ze závěrů Premediační technická analýzy, [tituly před jménem] [jméno FO] z 1. 3. 2022, tato listina byla použita při mediační řízení, podmínky, za kterých by mohla být v řízení použita jako znalecký posudek či odborné vyjádření ve smyslu § 127 odst. 1 o. s. ř. nejsou dány.

29. Z listiny nazvané: Reklamace zvlnění folie fatrafol 810 z 15. 8. 2022 soud nezjistil žádné, pro rozhodnutí významné skutečnosti, listina se týká vyjádření k realizaci zdvojení hydroizolace a její kompatibility původní a nové fólií.

30. Pokud soud v řízení případně provedl další důkazy, ze kterých v rozhodnutí nevycházel, bylo to z toho důvodu, že dle názoru soudu tyto důkazy neměly žádný vliv na rozhodnutí soudu ve věci samé.

31. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalobce, jako objednatel, a žalovaný, jako zhotovitel, spolu dne 4. 6. 2014 uzavřeli písemnou smlouvu o dílo č. [Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno], kterou se žalovaný zavázal provést opravu střechy bytového domu stavby č. p. [Anonymizováno], který je součástí pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] - zastavěná plocha a nádvoří, v části obce [adresa], kat. území [adresa]-sever, zapsaném na LV č. [hodnota] vedeném pro Katastrálním úřadem pro [Anonymizováno] [Anonymizováno], katastrální pracoviště [adresa]. Ve smlouvě o dílo byla sjednána záruční doba v délce 120 měsíců. Cena díla dle smlouvy o dílo, jak byla sjednána, byla žalobcem v plné výši uhrazena. Nedílnou součástí smlouvy o dílo byla příloha: Nabídka zhotovitele PON-0009-14 jejíž součástí je rozpočet, který obsahuje podrobný soupis a nacenění prací (dále jen cenová nabídka). Smlouva stanovila v čl. VII. bod 5 žalovanému povinnost vést stavební deník. Žalovaný dílo dle smlouvy provedl a o předání a převzetí díla byl mezi žalobcem a žalovaným dne 26. 8. 2014 sepsán přejímací protokol dokončených prací. Dne 1. 3. 2015 žalobce žalovanému písemně oznámil výskyt zatékání žalovaným zhotoveným dílem - střešním pláštěm. Dne 13. 6. 2016 byl sepsán a oběma stranami podepsán záznam ze zátopové zkoušky, kterou provedl žalovaný na konci května 2016, kterou nebylo zatékání do střešního pláště zjištěno. Žalobce následně opakovaně písemně žalovanému oznamoval výskyt zatékání střešním pláštěm a požadoval odstranění vady opravou. Po oznámení výskytu zatékání žalovaný na střeše prováděl stavební činnosti; avšak i poté docházelo k zatékání. K zatékání střechou docházelo opakovaně. Zatékalo pod střechou v celém rozsahu posledního nadzemního podlaží i to nad tímto podlažím (vložené podlaží), tj. zatékalo do všech bytů v celém posledním nadzemním podlaží. Dne 25. 10. 2017 byla třetí osobou povedena sonda do střešního pláště, a to s předchozím souhlasem žalovaného a za účasti žalovaného. Žalobce žalovanému předložil v listopadu 2017 znalecký posudek č. ZP [Anonymizováno]/[Anonymizováno] znalce [tituly před jménem] [jméno FO], IČO [IČO], který si nechal vypracovat žalobce. Znalec [jméno FO] vykonal více místních šetření. Znalec byl dne 25. 10. 2017 přítomen povedení sondy do střešního pláště. Žalovaný předložil žalobci odborné vyjádření [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], ze dne 10. 10. 2017, které si nechal vypracovat žalovaný. Znalec [právnická osoba] na střeše osobně nebyl, znalecké posudky byly zpracovány bez místního šetření, znalec vycházel z podkladů, které mu byly poskytnuty žalovaným. Znalec [jméno FO] osobně neviděl a neznal faktickou skladbu střešního pláště, povedení sondy do střešního pláště nebyl přítomen. Nebylo zjištěno, že by žalovaným tvrzený výskyt vzrostlé vegetace na střeše byl zjištěn dříve než v říjnu 2017. Nebylo zjištěno, že by na střeše byly třetí osobou neodborně provedeny další činnosti (zateplení), které by významným způsobem poškodily hydroizolaci střechy, jež by bylo příčinou zatékání. Na střeše se v době uzavření smlouvy o dílo vyskytovaly instalace sdělovací techniky, antény mobilních operátorů včetně propojovací kabeláže, nebylo však zjištěno, že by k zatékání střešním pláštěm docházelo (i) z důvodu, že součástí střešního pláště byly instalace sdělovací techniky, antény mobilních operátorů včetně propojovací kabeláže a řídících prvků, přičemž tato zařízení nebyla vodotěsně spojena se svislými konstrukcemi. Žalovaný odpovědnost za vady odmítl, reklamaci vad díla žalobcem posoudil jako neoprávněnou a sdělil žalobci, že tvrzené vady díla proto neodstraní. Po předání díla došlo na střeše v roce 2018 ke stavební činnosti realizované z podnětu žalobce třetí osobou – svědkem Vymlátilem, a to v místě, kde se na střeše nachází výtahová šachta, nad střechou byla zhotovena nová fasáda na přilehlých stěnách výtahové šachty, kdy byl do spodní části vkládán XPS polystyrén, nahoře nad soklem se nezateplovalo, natahovala se perlinka a barva. Jeden z nájemců bytu přímo pod střechou – pan [jméno FO] osobně pořizoval fotodokumentaci střechy a projevů posuzovaného zatékání do jeho bytu. Příčinou zatékání střešním pláštěm byl průnik dešťových srážek přes finální vrstvu vodotěsné hydroizolace, tj. zabudovanou střešní fólii PVC; opakované zatékání bylo způsobeno vadným provedením všech vodotěsných vrstev, tedy ve vadách ve zhotovení vodotěsnících vrstev – povlakové hydroizolaci střechy z fólie PVC Ftrafol 810 a parotěsnící vrstvy z asfaltového pásu a vadným provedením skladby střechy. Žalobce poté, co žalovaný vadu díla neodstranil a požadavek na odstranění vady díla ze strany žalobce považoval za neoprávněný, zajistil provedení opravy díla třetí osobou zhotovitelem -společností [právnická osoba]. Smlouva se [právnická osoba]. byla uzavřena dne 10. 9. 2018, cena díla ve sjednané výši 1 345 500 Kč (vč. DPH 15%) byla zhotoviteli v plné výši uhrazena, a to na základě faktury č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], kterou zhotovitel účtoval žalobci částku 345 000 Kč se splatností dne 25. 9. 2018, na základě faktury č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], kterou zhotovitel účtoval žalobci částku 460 000 Kč se splatností dne 24. 10. 2018, na základě faktury č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], kterou zhotovitel účtoval žalobci částku 287 500 Kč se splatností dne 12. 11. 2018, na základě faktury č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], kterou zhotovitel účtoval žalobci částku 253 000 Kč se splatností dne 3. 12. 2018. Tento zhotovitel dílo provedl v rozsahu navrženém znalcem [jméno FO] v jeho znaleckém posudku, konkrétně v bodu 8 označeném jako Návrh na opatření. Jiné žalobcem oslovené osoby stanovily cenu provedení opravy střechy ke dni 16. 9. 2018 na částku 1 370 543,03 Kč (společnost [právnická osoba]., IČO [IČO]), resp. 1 696 715,73 Kč ([tituly před jménem] [jméno FO]). Žalobce žalovaného k zaplacení žalobou uplatněné částky vyzýval, žalobce žalovanému z tohoto titulu ničeho neuhradil.

32. Po právní stránce posoudil soud vztah mezi účastníky následujícím způsobem. Podle § 3028 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Soud proto na posuzovaný případ aplikoval ustanovení zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), neboť právní vztahy, jakož i práva i povinnosti, vznikly za jeho účinnosti.

33. Podle § 2586 o. z. se smlouvou o dílo zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. Podle § 2623 o. z., není-li stanoveno jinak, použijí se na smlouvu o úpravě nemovité věci a na smlouvu o zhotovení, opravě nebo úpravě stavby ustanovení prvního oddílu tohoto dílu.

34. Zjištěný závazkový vztah mezi žalobcem a žalovaným založený smlouvou nazvanou smlouva o dílo č. [Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno], která byla mezi stranami uzavřena dne 4. 6. 2014, soud posoudil podle § 2586 a násl. o. z., tedy tak, že mezi žalobcem, jakožto objednatelem, a žalovaným, jakožto zhotovitelem, byla uzavřena platná smlouva o dílo dle § 2586 a násl a § 2623 a násl. o. z. (dále jen smlouva o dílo nebo [jméno FO]). Žalovaný se smlouvou zavázal provést celkovou opravu střechy o výměře 417,455 m2 domu na [adresa], a to v rozsahu specifikovaném smlouvou o dílo, včetně její přílohy č. [hodnota] – Nabídka zhotovitele [Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno] ze dne 25. 3. 2014 (dále jen dílo nebo oprava střechy). Žalobce se za to zavázal zaplatit sjednanou cenu ve výši 2 384 069,02 Kč vč. DPH.

35. S ohledem na obsah listiny nazvané Přejímací protokol dokončených prací ze dne 26. 8. 2014, má soud za to, že dílo zhotovené žalovaným dle [jméno FO] bylo ve smyslu § 2604 o. z. provedeno, neboť bylo dokončeno a předáno. Cena díla byla žalobcem žalovanému v plné výši uhrazena (toto tvrzení bylo mezi stranami skutkově shodné).

36. Vady díla.

37. Žalobce tvrdil, že žalovaným provedené dílo bylo vadné.

38. Podle § 2615 o. z. má dílo vadu, neodpovídá-li smlouvě.

39. Dle skutkových závěrů soudu bylo účelem smlouvy provedení celkové opravy střechy s tím, že výslovně byla (v rámci sjednání záruky za jakost díla) akcentována především v odolnost proti zatékání.

40. Žalobce v řízení prokázal svou skutkovou verzi, totiž, že žalovaným zhotovené dílo neodpovídalo smlouvě, neboť po předání díla (dne 26. 8. 2014) docházelo opakovaně (poprvé zjištěno v již v únoru 2015) k zatékání, tj. k prostupu vody střešním pláštěm do prostoru pod střechou, a to do v celém rozsahu posledního nadzemního podlaží i to nad tímto podlažím (vloženého podlaží), zatékalo do všech bytů v celém posledním nadzemním podlaží (dále jen zatékání střechou). Projevem vady díla ve smyslu § 2615 odst. 1 o. z. tedy bylo zatékání střechou.

41. Žalobce v řízení prokázal, že příčinou zatékání střešním pláštěm byl průnik dešťových srážek přes finální vrstvu vodotěsné hydroizolace, tj. zabudovanou střešní fólii PVC; opakované zatékání bylo způsobeno vadným provedením všech vodotěsných vrstev, tedy ve vadách ve zhotovení vodotěsnících vrstev – povlakové hydroizolaci střechy z fólie PVC Ftrafol 810 a parotěsnící vrstvy z asfaltového pásu a vadným provedením skladby střechy.

42. Soud při posuzování příčin zatékání vyšel ze závěrů znalce [tituly před jménem] [jméno FO], a nikoli ze závěrů jiných znalců, např. znalce [jméno FO], a to z následujících důvodů. Předně, znalec [jméno FO] znalecké posudky zpracoval, aniž by provedl místní šetření, znalec [jméno FO] vycházel pouze z podkladů a fotodokumentace předložené žalovaným, případně z dat, která si znalec sám u žalovaného vyžádal; nadto v době, kdy znalec [jméno FO] zpracovával znalecký posudek z roku 2020, neměl k dispozici dodatky k znaleckému posudku zpracované znalcem [jméno FO]. Znalec [jméno FO] podrobně neznal a nezkoumal faktické provedení - skladbu střešního pláště zhotoveného žalovaným, neboť o faktické skladbě a uložení jednotlivých vrstev střešního pláště neměl znalec [jméno FO] informace. Znalec [jméno FO] analyzoval různé možné příčiny zatékání, ani jednu z jím uváděných příčin zatékání nestanovil jako vyloučenou a současně uvedl, že možnou příčinou zatékání mohla být i kombinace uváděných příčin; znalec tedy jednoznačnou příčinu zatékání nestanovil, k příčinám zatékání se vyjádřil nejednoznačně, pouze jako k příčinám možným. Naproti tomu znalec [jméno FO] osobně několikrát v průběhu času provedl místní šetření na střeše, byl osobně přítomen provedení sond střešního pláště i demontáže původního žalovaným zhotoveného střešního pláště, svůj závěr o příčině zatékání znalec přesvědčivě odůvodnil. Znalec též vysvětlil, že ačkoli k perforování fólie kotvami soklového zateplení XPS došlo, pak toto nemohlo být a nebylo příčinou tak masivního zatékání, k jakému došlo; a znalec rovněž zdůvodnil, z jakého důvodu si znalec nevyžádal protokol o zátopových zkouškách přesto, že o jejich provedení věděl, a přesvědčivě vysvětlil a zdůvodnil důvod, pro který by protokol o zátopových zkouškách neovlivnil závěr jeho znaleckého posudku. Znalec [jméno FO] své závěry stvrdil ve své výpovědi u jednání před soudem a vysvětlil postup, jakým ke svým závěrům došel, a vypořádal se též s námitkami žalovaného. Soud má za to, že znalec [jméno FO] přihlédl ke všem skutečnostem, s nimiž se bylo třeba vypořádat, znalcovy závěry jsou náležitě odůvodněny, podloženy obsahem nálezu, závěry posudku jsou v souladu s dalším provedeným dokazováním a taktéž odůvodnění znaleckého posudku odpovídá pravidlům logického myšlení. Soud tak nemá v dané věci důvod pochybovat o správnosti zvolených postupů a metod a o správnosti znaleckých závěrů. Soud tedy z těchto závěrů vycházel a v plném rozsahu odkazuje na skutečnosti zjištěné znaleckým posudkem a jeho dodatky vypracovaným znalcem [jméno FO]. Z uvedených důvodů soud jako nedůvodnou posoudil námitku žalovaného, že znalecký posudek a jeho dodatky znalce [jméno FO] trpí metodologickými a věcnými chybami.

43. Na tomto místě pak soud konstatuje, že námitky žalovaného, že znalec [jméno FO] je podjatý, soud neshledal důvodnými. Znalec nesmí podat posudek, jestliže lze mít pro jeho poměr k věci, k orgánům provádějícím řízení, k účastníkům nebo k jejich zástupcům pochybnost o jeho nepodjatosti (§ 11 odst. 1 zák. č. 36/1967 Sb. zák. o znalcích a tlumočnících ve znění účinném k okamžiku vypracování znaleckého posudku a jeho dodatků). Pokud žalovaný namítal podjatost znalce [jméno FO], když tvrdil, že důvodem podjatosti znalce [jméno FO] je také fakt, že tento vykonával placený dohled nad pracemi společnosti [Anonymizováno], pak soud tento názor žalovaného nesdílí; naopak znalec [jméno FO] stanovil způsob opravy žalovaným zhotoveného díla (viz Návrh opatření, uvedený v čl. 8 znaleckého posudku), na střeše osobně několikrát byl, problematiku žalovaným zhotoveného díla a jeho vad znal, tedy jím prováděný dohled nad realizací opravy střešního pláště společností SIPOSAN (tj. kontrola kvality prováděných prací a dodržování technologií) soud shledává jako nanejvýš účelnou. Na střeše byl znalec [jméno FO] poprvé osobně byl 18. 10. 2017 a 25. 10. 2017, a to za přítomnosti žalovaného, tj. cca rok po provedení žalovaným odkazované zátopové zkoušky, kdy znalec zjistil, že střešním pláštěm zatéká; sám žalovaný byl přítomen provedení sondy do střechy dne 25. 10. 2017, přitom sám žalovaný sondu provést odmítl. V této souvislosti soud konstatuje, že znalec [jméno FO] se společností SIPOSAN nebyl ve smluvním vztahu, (společnost SIPOSAN se k vzájemné vazbě mezi ní a znalcem [jméno FO] vyjádřila jako vazbě nezávislé a související pouze s profesní a vzdělávací činností v oboru), k vypracování znaleckého posudku byl osloven žalobcem, znalec sám uvedl, že v minulosti se společností SIPOSAN spolupracoval v jiných věcech pouze pro účely provedení stavebních sond, které sám provádět nemůže. V řízení nadto nevyšlo najevo a znalec sám tvrdil, že se v posuzované věci na výběru zhotovitele opravy díla nepodílel a nijak na tomto neparticipoval. Soud důvod pro pochybnosti o nepodjatosti či snad podjatost znalce [jméno FO] neshledal a námitku podjatosti znalce [jméno FO] soud posoudil jako zcela nedůvodnou.

44. Zjištění a oznámení vad, volba práva z vadného plnění.

45. V řízení bylo zjištěno, že žalovaným zhotoveném dílo bylo vadné, vada se vyskytovala opakovaně.

46. Dle § 2618 o. z. soud nepřizná objednateli právo z vadného plnění, neoznámil-li objednatel vady díla bez zbytečného odkladu poté, kdy je zjistil nebo při náležité pozornosti zjistit měl, nejpozději však do dvou let od předání díla, a namítne-li zhotovitel, že právo bylo uplatněno opožděně. Dle § 2615 o. z. o právech objednatele z vadného plnění platí obdobně ustanovení o kupní smlouvě.

47. Dle skutkového závěru soudu zjistil žalobce zatékání vody střešním pláštěm do bytové jednotky nacházející se pod opravovanou střechou (dále jen zatékání) dne [datum] (byt nájemce [jméno FO] v 12. poschodí). Výskyt zatékání žalobce žalovanému oznámil dne 1. 3. 2015, a to e-mailem, kterým žalobce žalovanému kromě oznámení existence zatékání rovněž sdělil, že tímto podává reklamaci a vyzval žalovaného k odstranění příčin zatékání. Žalobce dále zjistil zatékání dne 9. 4. 2016 do bytu nájemce [jméno FO] a téhož dne žalobce výskyt zatékání písemně oznámil žalovanému, opětovně totéž žalobce žalovanému oznámil dne 10. 4. 2016. Žalobce dále zjistil zatékání dne 7. 9. 2016 do bytu nájemce [jméno FO] a téhož dne žalobce výskyt zatékání písemně oznámil žalovanému. Žalobce dále zjistil zatékání dne 19. 6. 2017 do bytu nájemce [Anonymizováno] a dne 18. 6. 2017 žalobce výskyt zatékání písemně oznámil žalovanému. Zatékání do bytu nájemce Blahuta žalobce zjistil také dne 20. 9. 2017 a téhož dne žalobce výskyt zatékání písemně oznámil žalovanému. Zatékání do bytu nájemce [Anonymizováno] žalobce zjistil také dne 23. 9. 2017 a dne 24. 9. 2017 žalobce výskyt zatékání písemně oznámil žalovanému. Žalobce žalovanému výskyt zatékání střešním pláštěm oznámil písemně také 2. 11. 2017 doručením znaleckého posudku [tituly před jménem] [adresa] z října 2017, ve kterém znalec uvedl jako příčiny zatékání nesprávně natavené spoje vodotěsné hydroizolace, tj. zabudovanou střešní fólii PVC (na svislé části vytažené povlakové hydroizolace, na vodorovné části základy ventilace, na šikmé části vytažení povlakové hydroizolace na atiku, nesprávný spoj na komínu ventilace) s tím, že tyto nesprávné a vadné spoje byly nalezeny na všech částech střechy, a dále vady zhotovení parotěsnící vrstvy z asfaltového pásu (rovněž vadné natavení či vzájemné spojení parotěsnící vrstvy, která má sloužit jako vrstva pojistná). Žalobce dále vyzval žalovaného k odstranění znalcem [jméno FO] zjištěných vad díla spočívajících v zatékání vody skrz střešní plášť, a to výzvou ze dne 30. 1. 2018.

48. Tedy žalobce po předání díla již od února 2015 zjistil opakované zatékání střešním pláštěm a toto zjištění oznámil žalovanému, a to poprvé dne 1. 3. 2015 s tím, že od počátku, a to opakovaně, žalobce požadoval po žalovaném odstranění zatékání opravou, s tím, že poté, kdy žalovaný nárok žalobce neuznal, dne 30. 1. 2018, 19. 6. 2018 a následně 15. 8. 2018 žalobce žalovanému sdělil, že pokud žalovaný nezajistí dokončení oprav střešního pláště, a to nejpozději ve lhůtě do sedmi dnů od doručení výzvy (výzva byla žalovanému doručena dne 20. 8. 2018), bude žalobce trvat na slevě z ceny díla a zajistí odstranění vad pomocí třetí osoby – na to byl žalovaný upozorněn již dopisem ze dne 19. 6. 2018.

49. Soud tak s odkazem na shora uvedené neshledal důvodnou námitku promlčení vznesenou žalovaným, pokud žalovaný tvrdil, že žalobce vady žalovanému oznámil pozdě. Podle § 2618 o. z. soud nepřizná objednateli právo z vadného plnění, neoznámil-li objednatel vady díla bez zbytečného odkladu poté, kdy je zjistil nebo při náležité pozornosti zjistit měl, nejpozději však do dvou let od předání díla, a namítne-li zhotovitel, že právo bylo uplatněno opožděně. Objektivní lhůta pro oznámení vad díla je stanovena na dva roky, v případě stavby na pět let (§ 2629 odst. 1 o. z.).

50. Oznámení vady přitom může spočívat jak v označení vady, tak i v oznámení toho, jak se tato vada projevuje (§ 1921 odst. 1 o. z.). Žalovaný tedy byl prokazatelně o zatékání ze strany žalobce od okamžiku jeho zjištění informován (vada mu byla žalobcem oznámena), kdy soud došel k závěru, že žalobce v tomto smyslu bez zbytečného odkladu (srov. § 2112 o. z.) využil všechny možnosti pro splnění této povinnosti oznámit žalovanému vadu, žalovaný také byl žalobcem průběžně opakovaně vyzýván k odstranění vady opravou.

51. Rovněž podmínka stanovená v § 2117 o. z., totiž že vada krytá zárukou musí být vytknuta poskytovateli záruky ve lhůtě určené délkou záruční doby, byla splněna, když ve smlouvě o dílo byla sjednána záruční doba v délce 120 měsíců.

52. Nedůvodnou shledal soud rovněž námitku žalovaného, že některá oznámení vad nejsou řádná, neboť takové oznámení nebylo učiněno žalobcem, příp. osobou oprávněnou jednat za žalobce, ale osobou jinou, např. nájemcem, nebo takové oznámení bylo jen návrhem termínu schůzky či zasláním znaleckého posudku. Soud odkazuje na fakt, že zákon nestanoví žádnou povinnou, tj. pod sankcí neplatnosti, konkrétní formu či způsob, jakým lze vady oznámit či zvolit nárok z vad; pro taková právní jednání platí obecné zásady pro platnost právních jednání, tedy zejména, aby bylo zřejmé, kdo je činí, komu jsou určena a jaká vada je oznamována a jaký nárok z vad je zvolen, lhostejno, zda ústně či písemně. Smlouva sama přitom žádnou úpravu práv a povinností v uvedeném smyslu neobsahovala a písemnou formu pro posuzované oznámení nezakotvovala.

53. Soud tak s odkazem na skutkové závěry uvedené výše a s poukazem na citovaná zákonná ustanovení uzavírá, že soud dospěl k jednoznačnému závěru, že žalobce vady žalovanému oznámil řádně a včas.

54. Dále soud poukazuje na to, že k tomu, aby uplynutím záruční doby nedošlo k zániku práv z odpovědnosti za vady věci, je nutné, aby objednatel v průběhu záruční doby vadu zhotoviteli nejen vytkl (oznámil/reklamoval), ale také, aby v této lhůtě zároveň uvedl, jaké právo z vady vůči zhotoviteli uplatňuje. Reklamace je jednostranné právní jednání objednatele adresované zhotoviteli, jímž objednatel vytýká určité vady věci zhotovené na zakázku; sama o sobě nemá přímé právní účinky. Teprve uplatněním práva z odpovědnosti za vady, tj. (opět) jednostranným právním jednáním objednatele adresovaným zhotoviteli, kterým objednatel dává na vědomí, jaké právo v souvislosti s reklamovanou vadou zvolil, vznikne zhotoviteli v rámci odpovědnostního vztahu konkrétní povinnost odpovídající uplatněnému právu; oba právní úkony mohou být uplatněny současně nebo samostatně (viz např. usnesení Nejvyššího osudu ze dne 25. 5. 2016, sp. zn. [spisová značka]).

55. Podle § 2106 odst. 1 o. z., je-li vadné plnění podstatným porušením smlouvy, má kupující právo a) na odstranění vady dodáním nové věci bez vady nebo dodáním chybějící věci, b) na odstranění vady opravou věci, c) na přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo d) odstoupit od smlouvy. Podle § 2106 odst. 2 o. z. kupující sdělí prodávajícímu, jaké právo si zvolil, při oznámení vady, nebo bez zbytečného odkladu po oznámení vady. Provedenou volbu nemůže kupující změnit bez souhlasu prodávajícího; to neplatí, žádal-li kupující opravu vady, která se ukáže jako neopravitelná. Neodstraní-li prodávající vady v přiměřené lhůtě či oznámí-li kupujícímu, že vady neodstraní, může kupující požadovat místo odstranění vady přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo může od smlouvy odstoupit. Podle § 2106 odst. 3 o. z. nezvolí-li kupující své právo včas, má práva podle § 2107.

56. Soud tedy konstatuje, že žalobce jím tvrzené vady díla žalovanému řádně a včas oznámil a včas, tj. bez zbytečného odkladu a v průběhu záruční doby žalovanému sdělil svou volbu práva z vadného plnění, když po žalovaném požadoval odstranění vady opravou ve smyslu § 2106 odst. 1 a 2 o. z.

57. Dle skutkového závěru soudu byla v čl. [jméno FO]. [jméno FO] sjednána záruka za jakost díla, přičemž toto ujednání soud posoudil jako platné ujednání ve smyslu § 2113 a násl. o. z., dle kterého se zárukou za jakost žalovaný zavázal, že jím zhotovené dílo bude po dobu 120 měsíců způsobilé k použití pro obvyklý účel nebo že si zachová obvyklé vlastnosti, přičemž ve smlouvě byla v čl. [jméno FO]. 3. výslovně akcentována záruka za jakost díla spočívající především v odolnosti proti zatékání hydroizolací. Záruční doba počala běžet okamžikem předání díla, tj. dnem 26. 8. 2014 (viz § 2619 odst. 2 o. z.). V zásadě platí, že v případě záruky za jakost není rozhodující, zda vada existovala již v době přechodu nebezpečí škody na věci, ale podstatný je pouze výskyt vady v záruční době, k čemuž může dojít i po předání. Záruka za jakost znamená, že prodávající se zavazuje, že věc bude mít po určitou dobu garantované či ujednané vlastnosti a pokud takovéto vlastnosti nemá, je možné ji reklamovat bez toho, aby bylo nutné prokazovat, zda a kdy „vada“ vznikla nebo kdo ji způsobil.

58. Na tomto místě soud připomíná výše odůvodněný závěr, že k přechodu nebezpečí škody na věci došlo dle § 2608 odst. 2 o. z. okamžikem převzetí díla, tj. okamžikem podpisu přejímacího protokolu dokončených prací dne 26. 8. 2014.

59. Odpovědnost žalovaného, jakožto zhotovitele, z poskytnuté záruky je v zásadě odpovědností objektivní, tj. nezávislou na zavinění. Tato odpovědnost však není koncipována jako odpovědnost absolutní, neboť zákon ve svém § 2116 o. z. předpokládá liberační důvod, který se uplatní, pokud nestanoví dohoda mezi stranami jinak. V řízení nebylo zjištěno, že by se strany dohodou od ust. § 2116 o. z. odklonily. Dle § 2116 o. z. nemá žalobce, jako objednatel, právo ze záruky, způsobila-li vadu po přechodu nebezpečí škody na věci na žalobce vnější událost; to neplatí, způsobil-li vadu prodávající. Liberačním důvodem tedy je způsobení vady vnější události za předpokladu, že se tak stalo po přechodu nebezpečí škody na věci. Žalovaný, jakožto zhotovitel odpovídal za vady, jež se týkají samotného díla, jeho fungování a jež jsou spojeny osobou zhotovitele, tedy za tzv. vnitřní okolnosti, a dále za další vady, jejichž vznik je žalovanému přičitatelný. Liberačním důvodem jsou tzv. vnější události, tj. to, co nevychází přímo z podstaty díla, ale pochází z vnějšího prostředí a se samotnou podstatou díla nesouvisí, nemá s funkcí díla souvislost; typicky se jedná o nahodilé události (vis maior) a chování třetích osob či chování objednatele. Za tyto příčiny vad díla pak zhotovitel neodpovídá. Žalovaný tvrdil, že žalobce pozbyl nároky ze záruky, neboť pokud byly zjištěny vady, pak byla na vině činnost, resp. nečinnost žalobce, který neprováděl řádnou údržbu střechy, případně byly na střeše třetí osobou neodborně provedeny činnosti (zateplení), které poškodily hydroizolaci střechy, tj. došlo k událostem, za které žalovaný neodpovídá. Žalovaného v řízení tížilo břemeno tvrzení a důkazní o existenci tvrzeného liberačního důvodu. Toto břemeno důkazní žalovaný neunesl. Žalovaný neprokázal, že k zatékání došlo i z důvodu nečinnosti žalobce, který neprováděl řádnou údržbu střechy, voda ze střechy nemohla odtékat kvůli vzrostlé náletové vegetaci. K tomu soud odkazuje na skutková zjištění výše a poukazuje zejména na to, že dílo bylo předáno 26. 8. 2014, zatékání se objevilo již v únoru 2015, tedy vzhledem k vegetačnímu období nemůže být námitka žalovaného důvodná. Znalec [jméno FO] zjistil, že přítomnost náletové vegetace na střešním plášti byla dána nesprávně provedeným dílem, konkrétně se jednalo podle sdělení znalce o přesah jedné z vrstev, což vytvořilo na okrajích střechy půdu a vlhké prostředí ideální pro to, aby tam bujela ta vegetace. Pokud se později na střeše náletová vegetace vyskytla, nebylo prokázáno, že by to mělo jakýkoli vliv na kvalitu díla žalovaného, znalec výslovně uvedl, že v žádném případě, kdy byla vegetace posléze při opravě likvidována, nepronikla a nepoškodila jakkoliv povlakovou krytinu. V řízení nadto nebylo ani tvrzeno ani zjištěno, že by žalovaný žalobce o vůbec o způsobu údržby střechy poučil. Pokud se žalovaný bránil tvrzením, že součástí střešního pláště byly i instalace sdělovací techniky, antény mobilních operátorů včetně propojovací kabeláže a řídících prvků s tím, že tato zařízení jsou pevně spojena se svislými konstrukcemi, avšak nejsou spojena vodotěsně, pak soud poukazuje na to, že to byl právě žalovaný, který jako odborník nabídl žalobci své služby, a jehož povinností bylo žalobce na rizika s tím spojená upozornit a přijmout dostačující opatření; znaleckým zkoumáním nebyla tato skutková verze žalovaného prokázána. Pokud žalovaný tvrdil, že došlo k hrubému zásahu do toho díla poté, co bylo dokončeno a předáno, pak toto nebylo v řízení prokázáno; naopak, sonda do střešního pláště byla provedena dne 25. 10. 2017, v řízení nebylo prokázáno, že by do střešního pláště bylo zasaženo způsobem, který by mohl mít vliv na trvání záruky. Znalec [jméno FO] uvedl, že k perforování fólie kotvami soklového zateplení XPS došlo, avšak použitá kotva v žádném případě neprochází skrz celé obvodové zdivo, ke kterému je kotvena, kotva drží pevně desku polystyrenu, což znamená, že zaplňuje celý svůj předvrtaný anebo udělaný otvor. Znalec uvedl, že v případě, že je vyvrtaný otvor a neosazená kotva, pak ten pronik té vody je více či méně možný, pak se opravdu teoreticky je průnik vody více či méně možný; pokud však se týkalo posuzovaného díla, znalec odmítl názor, že by taková kotva byla jediným a vážným zdrojem zatékání do střešního pláště, neboť tato je mimo střešní plášť a v úplně jiném směru, tedy může maximálně dojít k zavlhání stěny, ale nikdy nemůže způsobit masivní zatečení.

60. Protože žalovaný vady díla neodstranil, a to ani poté, co byl žalobcem opakovaně k odstranění vad díla vyzýván; žalobce si zajistil provedení opravy díla třetí osobou (společností [právnická osoba].); částku, kterou žalobce zaplatil této třetí osobě za provedení opravy díla, požadoval po žalovaném jako slevu z ceny díla sjednané smlouvou o dílo. Pokud žalobce postupoval výše popsaným způsobem, posoudil soud tento postup žalobce jako postup zcela odpovídající právu; za situace, kdy se žalovaný jako zhotovitel odmítl zabývat odstraněním řádně reklamované vady díla, má žalobce jako objednatel právo na slevu z ceny díla 61. Potud tedy soud uzavírá, že žalobce jako objednatel uplatnil u žalovaného jako zhotovitele své právo z odpovědnosti žalovaného za vady díla řádně a důvodně, žalobcem reklamovaná vada je vadou v právním smyslu, tato vada se na díle vyskytla po převzetí věci v záruční době a povaha vady odpovídá právu zvolenému objednatelem (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 7. 1. 2009, sp. zn. [spisová značka]).

62. Sleva z ceny díla.

63. Žalobce se žalobou domáhal po žalovaném zaplacení slevy z ceny díla. Nárok žalobce na slevu z ceny díla soud posoudil následujícím způsobem.

64. Podle § 2615 odst. 2 věta prvá o. z. platí o právech objednatele z vadného plnění obdobně ustanovení o kupní smlouvě. Podle § 2106 odst. 1, písm. b) o. z. je-li vadné plnění podstatným porušením smlouvy, má kupující právo na odstranění vady opravou věci. Podle § 2106 odst. 2 o. z kupující sdělí prodávajícímu, jaké právo si zvolil, při oznámení vady, nebo bez zbytečného odkladu po oznámení vady. Neodstraní-li prodávající vady v přiměřené lhůtě či oznámí-li kupujícímu, že vady neodstraní, může kupující požadovat místo odstranění vady přiměřenou slevu z kupní ceny.

65. Dle skutkového závěru soudu byla v čl. [jméno FO]. [jméno FO] sjednána záruka za jakost díla, přičemž toto ujednání soud posoudil jako platné ujednání ve smyslu § 2113 a násl. o. z. Záruka za jakost přitom nevylučuje zákonnou úpravu práv z vad věci; odpovědnost ze záruky nastupuje nezávisle vedle odpovědnosti za vady.

66. Jak soud odůvodnil výše, žalobce vady díla žalovanému včas oznámil a včas žalovanému sdělil, že požaduje odstranění vady díla jeho opravou. Žalovaný vady díla neodstranil, a to ani poté, co byl žalobcem opakovaně k odstranění vad díla vyzýván; žalovaný žalobci oznámil že uplatnění nároku z vady díla žalobce považoval žalovaný za neoprávněné. Rovněž tak soud dospěl k závěru, že žalobce nároky ze sjednané záruky za jakost nepozbyl, když žalovaný v tomto směru své důkazní břemeno neunesl (viz skutkové a právní závěry soudu výše).

67. Žalobce si poté, co žalovaný vadu díla neodstranil a požadavek na odstranění vady díla ze strany žalobce považoval za neoprávněný, zajistil provedení opravy díla třetí osobou (společností [právnická osoba].); částku, kterou žalobce zaplatil této třetí osobě za provedení opravy díla, požadoval po žalovaném jako slevu z ceny díla sjednané smlouvou o dílo. Pokud žalobce postupoval výše popsaným způsobem, je tento postup žalobce zcela po právu; za situace, kdy se žalovaný jako zhotovitel odmítl zabývat odstraněním řádně reklamované vady díla, má žalobce jako objednatel právo na slevu z ceny díla.

68. Žalobce jako slevu z ceny díla požadoval po žalovaném zaplacení částky 1 345 000 Kč (vč. DPH 15 %), kterou žalobce zaplatil společnosti SIPOSAN za provedení opravy žalovaným zhotoveného díla; s touto částkou žalovaný nesouhlasil a výši slevy z ceny díla sporoval.

69. K uvedenému soud předně konstatuje, že zákon jednoznačná kritéria pro určení výše slevy z ceny díla výslovně nestanoví. Je tedy na soudu, aby podle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezil okruh okolností rozhodných pro posouzení výše slevy z ceny díla. Judikatura dovodila, že výše slevy z ceny závisí především na povaze a rozsahu vad vzhledem k ceně, na snížení funkčních vlastností věci a příp. její estetické hodnoty; při jejím určení je nutné přihlížet k tomu, jak se vytčená vada projevuje při užívání věci, jak vady omezují či komplikují užívání věci, popř. snižují životnost věci, k dalšímu možnému způsobu a rozsahu užívání věci, k ceně nutných oprav věci a jiným obdobným hlediskům, přičemž prostřednictvím slevy by měla být vytvořena situace blížící se stavu, kdy by bylo plněno bez vad (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2022, sp. zn. [spisová značka] apod.).

70. Soud v posuzované věci při určení výše slevy z ceny díla vycházel z následujících zjištění a závěrů.

71. Předně soud vyšel z toho, jak byl předmět smlouvy vymezen ve smlouvě o dílo uzavřené mezi žalobcem a žalovaným, tedy, že smlouvou o dílo se žalovaný zavázal provést opravu střechy. Důraz na kvalitu provedeného díla byl ve smlouvě vyjádřen jednak sjednáním záruky za jakost, kdy se žalovaný výslovně zavázal, že jím zhotovené dílo bude po dobu 120 měsíců způsobilé k použití pro obvyklý účel nebo že si zachová obvyklé vlastnosti, a jednak byla ve smlouvě výslovně akcentována záruka za jakost díla spočívající především v odolnosti proti zatékání hydroizolací.

72. Soud dále přihlédl k tomu, že projev vady žalovaným zhotoveného díla - zatékání střechou zcela podstatným způsobem komplikoval a omezoval řádné užívání žalovaným zhotoveného díla, komplikoval práva nájemců na pokojné užívání bytových jednotek pod střechou, jakož i snižoval funkční vlastnosti a životnost střechy (ve smlouvě o dílo uzavřené mezi žalobcem a žalovaným je sjednána záruka v rozsahu 120 měsíců, ve smlouvě o dílo uzavřené mezi žalobcem a společností SIPOSAN je sjednána záruka v rozsahu 12 let).

73. Účelem práv z vadného plnění je poskytnutí ochrany žalobci, který neobdržel smluvně dohodnuté plnění (resp. plnění o smluvně dojednaných parametrech); tato ochrana pak spočívá v nápravě poruchy ekvivalence vzájemných plnění, resp. cílí na vyrovnání ekvivalence plnění (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 4. 2022, sp. zn. [spisová značka]). Tedy přiznáním přiměřené slevy z ceny je docílen rovnovážný stav mezi poskytnutým vadným plněním a plněním, které jako bezvadné mělo být poskytnuto.

74. Soud zohlednil také fakt, že ve smlouvě o dílo uzavřené s žalovaným byla sjednána cena díla ve výši 2 384 069,02 Kč včetně 15 % DPH; žalobce následně za opravu střechy zaplatil společnosti SIPOSAN cenu díla ve sjednané výši 1 345 500 Kč vč. DPH 15 %. Žalobce tedy byl vystaven situaci, kdy za dílo zhotovované žalovaným zaplatil 2 384 069,02 Kč a žalovaným zhotovené dílo mělo vady, jejímiž projevy bylo zatékání střechou; toto zatékání zcela podstatným způsobem komplikovalo a omezovalo řádné užívání žalovaným zhotoveného díla, o dílo v takové kvalitě žalobce neměl a nemohl mít zájem (viz sjednaná záruka za jakost a akcent na odolnost díla proti zatékání hydroizolací), k zatékání docházelo od roku 2015 až do roku 2018, kdy bylo dílo opraveno třetí osobou (k tomu viz skutkové závěry výše). Teprve provedením opravy žalovaným zhotoveného díla bylo dosaženo smluvně dojednaných parametrů díla; tedy náklad vynaložený žalobcem na provedení opravy byl nákladem nutným a účelným. Cena, kterou žalobce vynaložil na opravu střechy a zaplatil společnosti SIPOSAN, byla cenou smluvní, soud přitom odkazuje též na skutkové zjištění, že jiné osoby – společnost [právnická osoba]., IČO [IČO], cenu provedení opravy střechy nacenila na částku 1 370 543,03 Kč, a [tituly před jménem] [jméno FO] pak na částku 1 696 715,73 Kč. Žalobcem vynaložené cena za opravu je přitom i cenou přiměřenou v porovnání k ceně skutečně provedených prací, jak byla stanovena znalcem Lupieńskim ve výši 1 004 885,48 Kč vč. DPH. S odkazem na uvedené výše pak slevy z ceny díla nemůže být v posuzované věci pouhým ekvivalentem ceny fakticky provedených prací společností SIPOSAN, jak byla oceněna znaleckými posudky znalců [jméno FO] nebo Lupieński). Uvedenými znalci stanovená cena vychází z cen dle cenové soustavy ÚRS, příp. RTS. Ceníky těchto cenových soustav slouží primárně jako vodítko, metodika či katalog pro oceňování stavebních prací, dodávek a materiálů, a jsou tzv. cenami směrnými, doporučenými. Oproti tomu smluvní cena je cena dohodnutá mezi smluvními stranami v rámci konkrétní smlouvy, je výsledkem smluvního vyjednávání mezi stranami a odráží konkrétní faktory a specifika daného smluvního vztahu.

75. S ohledem na vše výše uvedené dospěl soud k závěru, že sleva z ceny díla, požadovaná žalobcem ve výši vynaložených nákladů na provedení opravy díla třetí osobou (společností SIPOSAN), je nárokem z vad díla, na kterou žalobci vznikl nárok, a že prostřednictvím přiznání požadované slevy z ceny díla ve výši odpovídající nákladům na provedení opravy díla třetí osobou slevy bude v posuzované věci vytvořena situace blížící se stavu, kdy by bylo žalovaným plněno bez vad.

76. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobce měl ve věci plný procesní úspěch, čímž mu vzniklo právo vůči žalovanému na plnou náhradu nákladů řízení. Žalobce na nákladech řízení požadoval celkem 566 404,60 Kč, přičemž soud dospěl k závěru, že v tomto rozsahu jsou náklady řízení žalobce účelně vynaloženými náklady a současně náklady potřebnými k účelnému uplatnění žalobcova práva. Náklady řízení procesně úspěšného žalobce sestávají z odměny za zastupování žalobce v řízení advokátem, a to za následující úkony právní služby a á 13 700 Kč podle § 7 ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhl. č. 177/1996 Sb.: tj. odeslání předžalobní výzvy, převzetí a příprava zastoupení, účast u ústního jednání nařízeného na 16. 9. 2021, účast u ústního jednání konaného dne 14. 6. 2022, účast u ústního jednání konaného dne 20.9.2022 (v rozsahu 2 x započaté dvě hodiny), účast u ústního jednání konaného dne 29.11.2022 (v rozsahu 2 x započaté dvě hodiny), účast u ústního jednání konaného dne 2.3.2023, účast u ústního jednání konaného dne 18.5.2023, účast u ústního jednání konaného dne 13.12.2023 (v rozsahu 2 x započaté dvě hodiny), účast u ústního jednání konaného dne 6.2.2024, účast u ústního jednání konaného dne 11.4.2024 (v rozsahu 2 x započaté dvě hodiny), účast u ústního jednání konaného dne 6.8.2024, účast u ústního jednání konaného dne 17.4.2025, účast u ústního jednání konaného dne 17.6.2025, účast u ústního jednání konaného dne 19.6.2025 – vyhlášení rozsudku úkon, účast na jednání dne 13. 11. 2020 v rámci soudem nařízené mediace, účast na jednání dne 11. 5. 2022 v rámci soudem nařízené mediace, písemné vyjádření ve věci samé – žaloba, písemné vyjádření ve věci samé ze dne 1. 6. 2020, písemné vyjádření ve věci samé ze dne 27. 7. 2022, písemné vyjádření ve věci samé ze dne 14. 9. 2022, písemné vyjádření ve věci samé ze dne 29. 2. 2024, písemné vyjádření ve věci samé ze dne 29. 5. 2025, porada s klientem dne 26. 5. 2021, dne 10. 3. 2022, dne 9. 6. 2022, dne 21. 7. 2022, dne 24. 10. 2022, dne 17. 5. 2023, dne 23. 10. 2023, dne 7. 12. 2023, dne 7. 5. 2024, dne 24. 9. 2024, dne 4. 11. 2024; dále režijní paušál 25 x 300 Kč, 4 x 450 Kč dle § 11 odst. 1, § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném ke dni učinění úkonu, tj. režijní paušály celkem 9 300 Kč; dále náhrada za promeškaný čas při cestě z [adresa], tj. ze sídla advokáta k jednání u mediátora dne 13. 11. 2020 a dne 11. 5. 2022 a zpět, v rozsahu 16 x započatá půlhodina á 100 Kč dle § 14 odst. 1 písm. a) a § 14 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., tj. na náhrada za promeškaný čas celkem 1 600 Kč; dále cestovní výdaje ve smyslu § 13 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a vyhl. č. 589/2020 Sb., a 116/2022 Sb. za cestu z [adresa], tj. ze sídla advokáta k jednání u mediátora dne 13. 11. 2020 a dne 11. 5. 2022 a zpět motorovým vozidlem Seat RZ: [SPZ], při průměrné spotřebě 4,5 l/100 km, ceně benzín 95 Oktanu 27,80 Kč/l a sazbě základní náhrady za 1 km jízdy 4,40 Kč/km, resp. ceně benzín 95 Oktanu 44,50 Kč/l a sazbě základní náhrady za 1 km jízdy 4,70 Kč/km, tj., na cestovních výdajích celkem 4 573,80 Kč; to vše s DPH ve výši 21 % z těchto částek dle § 137 odst. 3 o. s. ř., a dále zaplacený soudní poplatek ve výši 67 275 Kč. Tyto náklady řízení v celkové a žalobcem požadované výši 566 404,60 Kč žalobci prokazatelně vznikly, žalobce více na nákladech řízení nežádal, přičemž tyto náklady byly potřebné k účelnému uplatnění žalobcova práva. Proto soud žalovaného k jejich náhradě zavázal. K náhradě nákladů řízení soud žalovaného zavázal k rukám zástupce žalobce dle § 149 odst. 1 o. s. ř.

77. Dle § 148 o. s. ř. stát má podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u něj nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. V souladu s uvedeným ustanovením proto soud uložil žalovanému nahradit státu vzniklé a dosud nehrazené náklady řízení. Stát vyplatil na znalečném znalci [adresa] 630 Kč, znalci [adresa] 208,84 Kč, znalci [Anonymizováno] 15 586 Kč, znalci Lupieńskemu 5 472,49 Kč, a na svědečném svědku [jméno FO] 16 101 Kč, tj. celkem 58 998,33 Kč; záloha ust. § 141 o. s. ř. složena nebyla. Procesní úspěch žalobce je úplný a žalovaný je tak povinen zaplatit státu 100 % dosud nekrytých nákladů řízení. Výrokem III. tohoto rozhodnutí proto soud uložil žalovanému povinnost zaplatit státu na účet Okresního soudu v [adresa] na nákladech řízení částku 58 998,33 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

78. Dlužnou částku, jakož i náhradu nákladů řízení byl žalovaný zavázán zaplatit ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř.

Poučení