132 C 3/2022 - 258

Rubrum

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Jitkou Kulichovou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně], narozená [Datum narození žalobkyně] bytem [Adresa žalobkyně] zastoupená obecným zmocněncem [Jméno zmocněnce] bytem [Adresa zmocněnce] proti žalovaným: 1. [Jméno žalované A], narozený [Datum narození žalované A] bytem [Adresa žalované A] 2. [Jméno žalované B], narozená [Datum narození žalované B] bytem [Adresa žalované B] oba zastoupeni advokátkou [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky] o 200 000 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně částku ve výši 100 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně od 14. 1. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaní byli povinni zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně částku ve výši 100 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně od 14. 1. 2022 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně na náhradě nákladů řízení částku ve výši 22 056 Kč, k rukám žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se svou žalobou došlou soudu dne 21. 1. 2022 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by bylo žalovaným uloženo zaplatit žalobkyni částku ve výši 200 000 Kč společně a nerozdílně s tím, že se jedná o odškodnění nemajetkové újmy, kterou žalovaní žalobkyni způsobili, a to v souvislosti se skutečností, že žalobkyně bylo majitelkou a jednatelkou společnosti [právnická osoba] (dále jen společnost), jejímž předmětem podnikání bylo mj. i provádění staveb, jejich změn a odstraňování. Majitelkou a jednatelkou byla od jara 2015 do 24. 5. 2021. Dne 15. 3. 2019 došlo k uzavření smlouvy o dílo mezi společností [právnická osoba] a žalovanými ve vztahu ke stavbě rodinného domu na pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], obec [adresa]. Žalovaní měli od počátku smluvního vztahu problémy s financováním stavby a žalobkyně má za to, že s činností společnosti byli velmi spokojeni. V jarních měsících r. 2019 vznikl mezi společností a žalovanými spor, jehož příčinou byla skutečnost, že žalovaní předali společnosti jakožto zhotoviteli díla, jinou projektovou dokumentaci, než kterou předložili stavebnímu úřadu, a na kterou získali stavební povolení. Pokud uvedené společnost řekla žalovaným v rámci nesouhlasu s tímto postupem, žalovaní reagovali tak, že začali vytýkat společnosti některé její postupy, nicméně se obě strany snažily situaci smírně vyřešit. Dne 9. 8. 2019 došlo k předání schválené projektové dokumentace žalovanými společnosti, následně pak bylo navrženo ze strany společnosti pokračovat se stavbou 18. 11. 2019, s čímž žalovaní nesouhlasili. Dne 14. 10. 2019 podali žalovaní na společnost a na žalobkyni trestní oznámení, a to pro údajné podezření ze spáchání trestného činu podvodu nebo zpronevěry v souvislosti s tím, že některé fakturace měly být zcela neopodstatněné, že zhotovitel, tedy společnost, nedodržovala smluvní podmínky jak z hlediska časového harmonogramu, tak i kvality práce, že došlo k neoprávněnému přerušení realizace díla a předkládání faktur, které fakticky nebyly určeny pro stavbu jejich nemovitosti. Žalovaní podali trestní oznámení za účelem vrácení už uhrazených peněžních prostředků. Žalobkyně pak byla nucena opakovaně orgánům činným v trestním řízení poskytnout součinnost, ať už podáním vysvětlení či poskytováním listin jako důkazních prostředků, následně pak při vyhodnocení trestního oznámení bylo uvedeno, že žalovaní v textu svého trestního oznámení uvedli vědomě nepravdivé skutečnosti, příp. ty podstatné zamlčeli, takže mohlo dojít k uvedení v omyl policejního orgánu, jak bylo konstatováno Krajským státním zastupitelstvím v [adresa] přípisem ze dne 17. 8. 2020, sp. zn. [spisová značka]. Žalobkyně má za to, že tento počin žalovaných byl záměrně vykonstruován v souvislosti s organizovanou skupinou okolo [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [jméno FO], [podezřelý výraz], kdy se jednalo o cílenou činnost napojených osob k likvidaci žalobkyně, resp. primárně společnosti. Žalovaní jsou jedním z článků tohoto řetězce, kteří pod vlivem [Anonymizováno]. [jméno FO] cíleně vytvářeli o společnosti nepravdivé informace, šířili údaje, které poškozovaly firmu jako takovou a v konečném důsledku pak vedly k nutnosti tuto zrušit a prodat. Tímto nedůvodným a šikanózním trestním oznámením podaným žalovanými, kdy se tato stala osoba podezřelou z trestného činu, bude nucena účastnit se úkonů přípravného řízení, bylo zasaženo do osobnostních práv žalobkyně, a to do její důstojnosti, cti, vážnosti a zdraví. Žalovaní tak činili záměrně, protože věděli, že informace, které o žalobkyni, resp. o společnosti uvedli, nejsou pravdivé. V důsledku jednání žalovaného [adresa], které navazuje, toto spočívá v tom, že [Anonymizováno] oslovil [jméno FO], což byl další ze zákazníků společnosti a tím šířil negativní informace ve vztahu k žalobkyni. Co se týče návštěv psychologa či psychiatra u žalobkyně, začala k němu docházet dříve, než podáním trestního oznámení, neboť tlak ze strany žalovaných byl vůči ní vyvíjen i před samotným podáním trestního oznámení. Jednalo se o proces, který se vyvíjel v čase. Žalobkyně tak kromě profesní oblasti pocítila újmu také v rovině osobní, kdy došlo k zpřetrhání rodinných vazeb s dcerou žalobkyně a také následně k rozvodu s manželem. Další oblastí, která byla takto zasažená, byla oblast zdraví žalobkyně, kdy musela vyhledat lékařskou pomoc, neboť se u ní projevila velká psychická nepohoda, nutnost pravidelně navštěvovat psychologa a psychiatra, které do té doby navštěvovat nepotřebovala. Žalobkyně má tedy za to, že v případech podání nepravdivého trestního oznámení, byť oznamovatel nebyl odsouzen pro křivé obvinění, lze se za vzniklou újmu domáhat odpovědnosti v občanskoprávním řízení v rámci ochrany osobnosti člověka a jeho přirozených práv. Zadostiučinění, které je vzhledem k okolnostech případu přiměřené, se pohybuje dle žalobkyně v částce 200 000 Kč.

2. Žalovaní v rámci svého procesního stanoviska navrhli zamítnutí žaloby v celém rozsahu. Mají za to, že nedošlo k naplnění odpovědnosti žalovaných za nemajetkovou újmu, která žalobkyni dle jejího tvrzení vznikla, když hlavní důvod sporu mezi společností a žalovanými vycházel ze smlouvy o dílo uzavřené dne 15. 3. 2019, neboť docházelo k neoprávněným fakturacím ze strany společnosti a také neprovedení dohodnutých prací. Žalovaní tak měli zcela oprávněný pocit, že se stali obětí trestného činu podvodu či zpronevěry, neboť pokud se snažili situaci v rámci neoprávněné fakturace řešit, ze strany společnosti se setkávali s vyhýbavým přístupem, řešili tedy situaci cestou odpovědnosti žalobkyně co do odpovědnosti trestněprávní. Pokud pak žalobkyně odvíjí odliv zakázek klientů, nepřibývání nových a následné zrušení společnosti od činnosti [Anonymizováno]. [jméno FO] a jeho okolí, mají žalovaní za to, že tak absentuje jejich pasivní legitimace, když dle tvrzení žalobkyně tím primárním, kdo způsoboval žalobkyni, resp. společnosti potíže v oblasti podnikání, byl právě [Anonymizováno]. [jméno FO]. Taktéž co do počtu úkonu, kterým byla žalobkyně v rámci podaného trestního oznámení vystavena, jednalo o jedno podání vysvětlení, doložení několika listin, nemají za to, že by se jednalo o opakované úkony, kterým by byla žalobkyně vystavena. Co se pak týče tvrzeného zásahu do osobnostní sféry, a to do zdraví žalobkyně, pokud bylo trestní oznámení podáno 14. 10. 2019, žalovaným je známo, že žalobkyně navštěvovala psychologa či psychiatra již před tímto datem, a to např. 16. 8. 2019 nebo 23. 9. 2019. Ve vztahu k projektové dokumentaci pak doplnili, že společnosti bylo známo, že stavba reálně probíhá podle jiné projektové dokumentace, a žádný problém s tímto neměli. Taktéž žalovaní uvádí, že následnou činností policejního orgánu ve vztahu k trestnímu oznámení podanému 14. 10. 2019, bylo rozhodnuto, že žalovaní si tímto podaným trestním oznámení nedopustili trestného činu křivého obvinění. Žalovaní s [Anonymizováno]. [jméno FO] nikdy nemluvili, neznají jej, vědí pouze o koho jde, a to na základě článku v [Anonymizováno], který vyšel dne [datum] a týkal se jeho sporu se společností.

3. Z provedeného dokazování byl zjištěn tento skutkový stav:

4. Ze sdělení [právnická osoba] [adresa] ze dne 24. 1. 2023, č.j. [Anonymizováno] bylo soudem zjištěno, že primárně ve vztahu k stavbě „Novostavba rodinného domu [Anonymizováno] na pozemku parc. č. [Anonymizováno], k. ú. [adresa], obec [adresa] vč. staveb související byla povolena opatření pod č.j. [Anonymizováno] dne 10. 12. 2018, a to na základě projektové dokumentace pro společné oznámení záměru z dubna 2018. Následně pak došlo ke změně umístnění a stavby před dokončením stavby opatřením pod č.j. [Anonymizováno] ze dne 27. 6. 2019, a to na základě projektové dokumentace pro změnu stavby před dokončením z května 2019.

5. Z výslechu svědka [jméno FO] bylo soudem zjištěno, že od r. 2017 do r. 2018 byl zaměstnancem žalobkyně jako řidič a následně se pak staral také o zaměstnance. Pracovní poměr byl ukončen z důvodu opožděného vyplácení platů žalobkyní svědkovi, přičemž tyto peníze v částce kolem 90 000 Kč nebyly zaplaceny žalobkyní dodnes. Svědek byl občas v kontaktu s panem [jméno FO], neboť bydleli ve vedlejší vesnici, ví, že měl nějaké spory s žalobkyní, ale neví přesně jaké. V průběhu výkonu zaměstnání pro společnost se stávalo, že pokud vozil materiál, ve stavebninách mu bylo sdělováno, že společnost dluží, stejně jako v případě nákupu pohonných hmot. Taktéž mu často kladli dotazy, kdy budou faktury od společnosti zaplaceny. Za společnost vždy komunikoval s [jméno FO], ne s paní [jméno FO], ani nevěděl, že tato je majitelkou firmy. S [jméno FO] měl problémy až ke konci, kdy se řešilo zapůjčené lešení, které tento neměl vrátit. K otázkám žalobkyně pak svědek uvedl, že nikdy mu [Anonymizováno]. [jméno FO] nedával právní rady, pouze mu sdělil, nechť si v záležitosti se společností najde právníka, který mu s uvedeným pomůže. [jméno FO] svědek podával trestní oznámení, neboť mu neustále psal maily, zprávy, jezdil za ním, za jeho rodinou, že mu svědek má dlužit peníze. Následně toto řešil prostřednictvím policie. Pokud je mu kladeno, že si nechal neoprávněně vyrobit razítko firmy, uvádí, že tak učinil s vědomím [jméno FO]. Způsob, jakým se [jméno FO] snažil vymoci peníze, které ani svědek tomuto nedlužil, byl silně obtěžující.

6. Z výslechu svědka [jméno FO] bylo soudem zjištěno, že paní [jméno FO] zná pouze z průběhu jiného soudního řízení, kdy se domáhá po ní a jejím synovi náhrady ve vztahu k nevrácenému lešení. Zná žalovaného [Anonymizováno], kterého viděl asi 3 x, druhou žalovanou nezná. S [Anonymizováno] se zkontaktoval prostřednictvím řemeslníků, kteří pracovali na stavbě žalovaných, i na stavbě svědka. Se společností spolupracoval co do zapůjčování lešení a následně pak dle dohody prováděla společnost nějaké stavební práce na jedné ze staveb svědka. Avšak spolupráce neprobíhala dobře, byla ukončena a nedošlo k vrácení zapůjčeného lešení v hodnotě asi 300 000 Kč, věc je řešena soudní cestou. Jiné osoby, které měly právní vztahy se společností nekontaktoval, neměl pro to důvod. Ví, že osoby, které si objednaly stavbu u společnosti nebo jiní obchodní partneři, včetně stavebnin či čerpací stanice měly velké problémy s touto společností z důvodu nehrazení závazků. Toto vše se dozvěděl od řemeslníků, kteří pracovali na různých stavbách a jednalo se o řemeslníky společnosti. V rámci trestního řízení co do předmětného lešení se dozvěděl o [jméno FO], tohoto nikdy neviděl, neměl s ním nic společného, dozvěděl se od [jméno FO], že i [jméno FO] měl nějakou stavbu od společnosti a že svědkovo lešení bylo na této stavbě. S žalovaným Valou komunikoval ve vztahu k potížím se společností, spolupráce nedopadla dobře, pokud se viděli potřetí, šlo o zapůjčení dodávky svědkem žalovanému. [jméno FO], syna žalobkyně, vnímal jako osobu, se kterou se spolupracuje problematicky a jednalo se o osobu, která jednak neplnila své závazky a jednak pak objížděla všechny zúčastněné a neustále je s něčím obtěžovala, vypisovala jim dopisy apod. Stejně tak poslal dopis např. na sociální odbor, finanční úřad, stavební úřad apod. Vzhledem k tomu, že [jméno FO] neodvedl práci pro svědka, na které byli domluveni, dostal za ni zaplaceno, svědek řešil věc pokusem o komunikaci s [jméno FO], což se však dařilo méně, neboť tento si zablokoval telefon a svědek tedy napsal zprávu ve znění: „Nebojte, nebudu postupovat jako pan [jméno FO], všechny informace, kontakty dám na hromadu i s lidmi a kontakty, vše jim předám a věřte, že se budete muset odstěhovat z [jméno FO] [Anonymizováno], neboť tam nevydržíte. Katastr a úřady mají omezený provoz, tak je na vás, kam až to necháte dojít, já jsem připraven jít až do konce, čas a prostředky mám neomezené, tak jako podporu všech, kterým jste kolem sebe nezaplatil.“. Informace o činnosti společnosti svědek získal od [Anonymizováno], zedníka, který pracoval na stavbě svědka, dále od [jméno FO] jako kmenového zaměstnance společnosti, nebo také od [Anonymizováno] z [Anonymizováno] [právnická osoba] v [adresa] apod. S [jméno FO] se setkal na popud svého lešení u něj na stavbě. Veškeré iniciativy a aktivity vůči společnosti svědek směřoval k tomu, aby se mu vrátilo jeho lešení, které firmě zapůjčil, což [jméno FO] popíral a tvrdil, že lešení již vrátil. Lešení pro společnost předával svědek [jméno FO], který za společnost vystupoval.

7. Z výslechu svědka [jméno FO] bylo soudem zjištěno, že žalobkyně je jeho matkou, pracoval ve společnosti, zná žalované, a to v souvislosti se stavbou na [adresa], ve vztahu ke které započala spolupráce na podzim 2018, jednalo se o stavbu rodinného domu. Svědek figuroval jako stavební manažer, příprava a realizace staveb. U žalovaných existovaly dvě projektové dokumentace, jedna, která byla předložena Stavebnímu úřadu v [adresa] a schválena, a druhá, podle které byla stavba realizována. V okamžiku, kdy to společnost zjistila, stavbu pozastavila, požadovala, nechť je dodána projektová dokumentace, která bude schválena stavebním úřadem a následně pak chtěli pokračovat ve stavbě, ale s tímto již žalovaní nesouhlasili. Pokud se o pokračování stavby bavili v srpnu 2019, žalovaným se zdál termín říjen či listopad velmi pozdě. Pak už nastalo období, kdy byla vzájemně podávána trestní oznámení, prvé, které to započalo, bylo žalovanými na žalobkyni dne pak 14. 10. 2019. Svědek vnímal [jméno FO] jako osobu, která rozhádávala kolektiv ve firmě, opakovaně někoho šikanoval, proto s ním byl pracovní poměr ukončen. Také objížděl zákazníky a pomlouval společnost, hecoval lidi, investory proti společnosti. Postupně se od zákazníků, např. i od [tituly za jménem] [Anonymizováno] dozvěděl, že tito byli kontaktováni s informací, že společnost má problémy, ať jim neposílají žádné peníze. Nakonec docházelo k tomu, že stávající zákazníci končili spolupráci se společností a nové se tak ani nepodařilo získat. Firma začala mít velké existenční potíže, a nakonec musela být její činnost ukončena. Co se týče lešení, o němž bylo hovořeno svědkem [jméno FO], celá věc je řešena v rámci trestního řízení. Svědek ve společnosti figuroval jednak jako zaměstnanec v rámci garanta pro stavební činnost, a stejně tak má také svou vlastní živnost, ale na tuto pro společnost žádnou činnost nevyvíjel. V době, kdy byl započat kolotoč vzájemných trestních oznámení, probíhala spousta jednání, výslechů, neustále byla potřeba komunikovat s orgány činnými v trestním řízení, a to celou společnost, potažmo rodinu, značně zatěžovalo. Spolupráce s žalovanými probíhala dobře až do října 2019, kdy podali ono trestní oznámení, v němž uváděli informace, které nebyly pravdivé a některé informace, důležité pro posouzení věci, zamlčeli. Žalovaný [Anonymizováno] měl také v průběhu řízení u [právnická osoba] dávat údaje o osobě svědka, uvést, že mu poslal částku 900 000 Kč, kterou pak zpronevěřil a že bude podávat na svědka trestní oznámení ve vztahu ke zpronevěře, což se vůbec nezakládalo na pravdě. Veškeré peníze, které posílal, posílal na účet společnosti. V r. 2021 došlo k ukončení činnosti firmy.

8. Z výslechu svědka [jméno FO] bylo soudem zjištěno, že se jedná o bývalého manžela žalobkyně, manželství trvalo 10 let, z toho 8 let bylo dobrých, souladných, v r. 2019 začaly mezi manžely neshody, nesoulady, manželka začala být hodně nervózní, podrážděná a on tomu ze začátku nerozuměl. Časem se pak projevilo, že je to způsobeno její prací ve firmě, nevěděl konkrétně, o co se jednalo, následně se dozvěděl, že se jednalo o neshody s objednateli, investory a přenášelo se to do manželského soužití. Vzhledem k tomu, že nedošlo k vyřešení jakékoliv situace, ba naopak, došlo k rozvodu manželů. Co se týče dalších rodinných vztahů, svědkovi je známo, že se synem [jméno FO] byla v kontaktu denně, s dcerou [jméno FO], která bydlí v [Anonymizováno], jednou za čas, nemá však za to, že by vztahy byly jakkoliv narušené. Svědek si není vědom čehokoliv, co se týče osob, které by měly být nějakým způsobem proti manželce či její firmě spolčeny.

9. Z výslechu žalobkyně soud zjistil, že skutečnosti, které v rámci svého výslechu uvedla, zcela korelují se skutkovými tvrzeními, lze na tato odkázat co do základu nároku. Ve vztahu k rozsahu zásahu do osobnostní sféry žalobkyně, pak žalobkyní konstatováno, jak subjektivně celá záležitost na ni působila, kdy docházelo k postupné ztrátě jistoty v oblastech jednak podnikání, která vedla k ukončení činnosti společnosti, navíc ve věku žalobkyně, kdy je těžké začínat profesně od začátku, v osobní sféře došlo k narušení všech rodinných vztahů, až na syna [jméno FO], což vedlo např. k rozvodu s manželem. Dále nebyla řádně v kontaktu se svou dcerou a s vnoučaty, nemohla si tato užít, jak si babičky vnoučata užívají. Co se pak týče zdravotní sféry, tato přetrvává dodnes, kdy žalobkyně se necítí být zcela psychicky v klidu, neustále řeší okolnosti týkající se celé záležitosti a snaží se domoci spravedlnosti pro svou osobu a pro společnost a lidi, kteří v ní působili.

10. Pokud pak bylo ze strany žalobkyně navrženo dokazování jednotlivými trestními řízeními, která se v souvislosti se společností a žalobkyní vedla, soud neprováděl tato důkazu, kdy bylo nutno zůstat primárně v předmětu řízení v tom slova smyslu, že se jedná o odškodnění nemajetkové újmy fyzické osoby, kdy z provedeného dokazování je zcela zřejmé, že se jedná v této věci o velké propojení jednak osob, jednak firem a vzájemných činností. Pro posouzení, zda došlo k zásahu do osobnostní sféry žalobkyně konáním žalovaných bylo provedené dokazování dostačující. Taktéž nebyl realizován výslech dcery žalobkyně [jméno FO], když tato byla předvolána k výslechu a omluvila se z rodinných důvodů co do narození dítěte s tím, že soud má za to, že i tato část nároku žalobkyně, tedy rozsah zásahu do osobnostní sféry byl náležitě prokázán, nebylo tedy nezbytné výslech svědkyně realizovat.

11. Ve věci byl zjištěn tento závěr o skutkovém stavu:

12. Žalobkyně byla v době od jara 2015 do 24. 5. 2021 majitelkou a jednatelkou firmy [právnická osoba], předmětem podnikání byla stavební činnost. Mezi společností a žalovanými byla dne 15. 3. 2019 uzavřena smlouva o dílo ve vztahu ke stavbě rodinného domu na pozemku parc. č. [Anonymizováno][Anonymizováno], v k. ú. [adresa], obec [adresa]. Obchodní vztah probíhal do jara 2019 v pořádku, kdy vznikl nesoulad mezi společností jako zhotovitelem, žalovanými jako objednatelem, který vyústil v podání trestního oznámení 14. 10. 2019, v němž žalovaní uvedli vědomě nepravdivé údaje a podstatné údaje pro posouzení činnosti žalobkyně, resp. společnosti záměrně zamlčeli. Další navazující konání, ať už žalovaných, tak dalších osob, pak vyústilo ve zrušení a prodej společnosti, žalobkyně tak ztratila možnost pracovního uplatnění na trhu, došlo k rozvodu jejího manželství a poškození zdraví v psychické rovině.

13. Po právním zhodnocení shora zjištěného skutkového stavu dospěl soud k následujícímu:

14. Z Nálezu Ústavního soudu České republiky ze dne 5. 9. 2017 sp. zn. III. ÚS 1017/2015 lze v daném řízení vycházet co do základu nároku, když v případě podání nepravdivého trestního oznámení, v němž oznamovatel nebyl odsouzen pro křivé obvinění, připadá v úvahu jeho občanskoprávní odpovědnost za vzniklou újmu, což v daném případě znamená, že i pokud trestní oznámení, které podávali žalovaní dne 14. 10. 2019, nebylo následně vyhodnoceno jako křivé obvinění, resp. nebyly pro uvedené pravomocně odsouzeni, neznamená to, že se nedopustili jednání, které mohlo vyvolat újmu ve sféře osoby, které se trestní oznámení týká. Vzhledem ke skutečnosti, že v rámci projednání trestního oznámení žalované ze dne 14. 10. 2019 bylo konstatováno, že žalovaní v tomto uvedli záměrně nepravdivé údaje a také zamlčeli údaje pro posouzení trestního oznámení důležité, má soud za to, že se jedná o jednání žalovaných, a to samotné podání trestního oznámení a tím vyvolané řízení o jeho posouzení, které je způsobilé zasáhnout do osobnostní sféry žalobkyně, resp. potažmo do její profesní cti, co do společnosti [právnická osoba], kterou tato vlastnila, neboť takovéto informace pak ve veřejnosti vzbuzují nedůvěru a mohou způsobit v kombinaci s dalším jednáním, které bylo v řízení prokázáno, nedobrou finančně ekonomickou situaci společnosti na trhu. V daném důsledku bylo prokázáno, že koloběh konání, který započal v r. 2019, vyústil v r. 2021 v nutnost ukončení činnosti firmy [právnická osoba] a tím ukončení činnosti, kterou žalobkyně vykonávala v rámci svého profesního života. Co do podmínky existence dostatečně intenzivní újmy v právní sféře poškozené osoby, lze konstatovat, že vydání prostředků na právní pomoc představuje zásadní újmu na majetkových právech. Pouze pokud by se jednalo o vynaložené náklady neúčelným způsobem, nepřiměřené množství či případně zcela zbytečně přehnaně předčasně, tato situace však v daném případě nenastala. Uvedené je pak třeba hodnotit v kontextu všech okolností daného případu, tedy postup orgánů činných v trestním řízení, postavení poškozené osoby, závažnost vyslovených nařčení apod. Ač je právo podat a nechat prošetřit trestní oznámení nenahraditelnou složkou ústavního práva na účinné vyšetřování, musí si každý, kdo toto učiní, být vědom, že může být volán k odpovědnosti za jednání, které nebere, ať už konáním či nekonáním, přiměřené ohledy na ústavně garantovaná práva ostatních členů společnosti. Soud neupírá právo žalovaným podat trestní oznámení v situaci, kdy mají za to, že došlo ke spáchání přečinu či trestného činu, v daném případě, pokud žalovaní i v daném řízení argumentovali nedobrým postupem společnosti, potažmo žalobkyně, v rámci mezi účastníky uzavřené smlouvy o dílo, má soud za to, že pokud chtěli činit nápravu dané věci, bylo na místo postupoval občanskoprávní cestou, aby došlo k naplnění ujednání smlouvy o dílo, příp. vrácení a vyřešení finančních závazků a pohledávek mezi účastníky. Předmětné trestní oznámení by takovýto účinek nevyvolalo, pokud v něm byly nadto uvedeny nepravdivé údaje či záměrně zamlčeny, lze říci, že se jednalo o případ, kdy je na místě, aby byly voláni k odpovědnosti, jak má na mysli předmětný Nález Ústavního soudu. Soud v tomto konání neshledává snahu žalovaných vyřešit spory vycházející z předmětné smlouvy o dílo mezi účastníky, resp. společnosti [právnická osoba] a žalovanými, ale i v kontextu dalšího dění záměr nezpůsobilý vyřešit primární problém.

15. Žalobkyně vymezila tři sféry, do nichž bylo jednáním žalovaných zasaženo. Jednalo se primárně o sféru profesní, kdy žalobkyně uvedla, že došlo mj. k jednáním žalovaných k tomu, že ztratili zákazníci, její společnost [právnická osoba] došla k tomu, že někteří stávající odešli, nové získat nemohla, přišla o zakázky a toto vše vedlo nakonec k rozhodnu firmu prodat, neboť situace byla neúnosná a dále neudržitelná. Druhou ze sfér byla sféra osobní, zejm. otázka rodinných vztahů, ať už rozpad manželství, tak vztahu se svými dětmi, resp. dopady na tyto vztahy a na blízké osoby, a třetí sférou pak byla sféra zdravotní, kdy žalobkyně uvedla, že celá tato záležitost měla neblahý a negativní vliv na její zdravotní stav a sama pak blíže popsala zejm. ve svém výslechu, co se odehrávalo i v této sféře jejího života. Co se týče trestního oznámení ze dne 14. 10. 2019, které bylo podáno žalovanými na žalobkyni, resp. společnost, hovoříme o jednom subjektu, trestní oznámení nevedlo k zahájení trestního stíhání, bylo odloženo a v rámci řešení nesouhlasu s tím, jak bylo s trestním oznámením naloženo, pak bylo konstatováno, že žalovaní měli v tomto trestním oznámení uvést vědomě nepravdivé informace, že záměrně jisté skutečnosti zamlčeli a tím mohli uvést policejní orgán v omyl. Na uvedený stav lze beze zbytku aplikovat Nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 1017/2015 s argumentací shora. Podstata tkví v tom, ne, že žalovaní podali trestní oznámení, je to běžný prostředek demokratické společnosti, pokud má někdo za to, že došlo ke spáchání trestného činu, má právo podat trestní oznámení, avšak nic z toho, co nám právní řád umožňuje, nemá být nástrojem jakéhokoliv neblahého počínání vůči dalším osobám. Soud vycházel z vyhodnocení trestního oznámení orgány činnými v trestním řízení. Mezi účastníky byla primární, smlouva o dílo, která byla uzavřena 15. 3. 2019, a možné kroky v občanskoprávní rovině. Pokud žalobkyně opakovaně hovořila o existenci organizované skupiny včele s [Anonymizováno]. [jméno FO], soud uvedené nezkoumal, neboť v rovině řízení o odškodnění nemajetkové újmy za zásah do osobnostní sféry žalobkyně proti jmenovaným žalovaným, v rámci konceptu skutkových tvrzení, tato skutečnost není rozhodná. Základ nároku žalobkyně je tak zcela v souladu s ust. § § 81 a násl. z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.), ve spojení s ust. § 2956 a násl. o. z. pak co do stanovení výše odškodnění. Jedná se o velmi subjektivní kategorii, obecně v těchto řízeních jde primárně o satisfakci v podobě konstatování, že základ nároku je dán. Při stanovení částky soud vycházel ze zjištění, že těžiště toho, čím bylo zasaženo do sféry přirozených práv žalobkyně je v širší skupině, určitým (v daném řízení nikoliv do detailu rozkrývaným) způsobem propojené, a žalovaní byli více koncovými subjekty, nikoliv ti, kteří by vše iniciovali. Požadovala-li žalobkyně odškodnění nemajetkové újmy ve výši 200 000 Kč, kdy lze říci, že se jedná o částku běžně požadovanou pro daný rozsah, je nutno posoudit okolnosti případu, dopady do sféry poškozeného i škůdce, preventivní funkci pro společnost a její členy. Výrokem I. tak bylo žalobě v rozsahu částky 100 000 Kč vyhověno, výrokem II. ve zbylé části, tj. částky 100 000 Kč byla žaloba zamítnuta. V souladu s ust. § 160 odst. 3 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) jsou žalovaní povinni zaplatit odškodnění nemajetkové újmy žalobkyni ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

16. Výrokem III. pak bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení, žalobkyně byla plně úspěšná co do základu nároku, když výše odškodnění pak vychází z úvahy soudu. Dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. byla žalobkyni přiznána plná náhrada nákladů řízení, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 000 Kč, nákladů právního zastoupení dle vyhl. č. 177/96 Sb., když nelze vycházet z faktury, kterou žalobkyně předložila, neboť z této jakkoliv nevyplývá specifikace úkonů. Soud bude vycházet z tvrzení žalobkyně v rozpisu úkonů, avšak pouze těch, které jsou taxativně vymezeny v § 11 odst. 1 vyhlášky, tj. převzetí a příprava věci, sepis žaloby, porada před jednáním a účast u jednání. Sazba za 1 úkon je ve výši 3 100 Kč, a to dle ust. § 9 odst. 4 písm. a) ve spojení s § 7 bod 5. vyhlášky, tj. 12 400 Kč, dále pak 4 režijní paušály po 300 Kč, dle téže vyhlášky, 21% DPH ve výši 2 856 Kč. Co do nákladů, které vznikly přímo žalobkyni, pak soud této přiznává náhradu za úkony za prostudování vyjádření žalovaných, protokolů z jednání a přípravy na jednání v počtu 12 po 300 Kč, když se jedná o režijní paušál nezastoupeného účastníka řízení, tj. 3 600 Kč, celkem tedy 22 056 Kč. Další hotové výdaje žalobkyní požadované této přiznány nebyly, neboť co do cestovného, tyto řádně nespecifikovala a nedoložila, co do prostudování spisu, nejedná se o samostatný úkon dle shora uvedeného ustanovení, když tento spadá pod přípravu k jednání. V souladu s ust. § 160 odst. 3 o. s. ř. jsou žalovaní povinni zaplatit náhradu nákladů řízení žalobkyni ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Poučení