134 C 11/2022 - 100

Rubrum

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Bojkovou ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátkou [Jméno advokátky A] sídlem [Adresa advokátky A] proti žalované: [Jméno žalované], narozená [Anonymizováno].[Anonymizováno][Anonymizováno]. [Anonymizováno] bytem [Adresa žalované] zastoupená advokátkou [Jméno advokátky B] sídlem [Adresa advokátky B] o 632 070 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Řízení se co do povinnosti žalované zaplatit žalobci 8,25% zákonný úrok z prodlení z částky 632 070 Kč za dobu od 10. 7. 2021 do 16. 2. 2022 zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 382 070 Kč s 8,25 % zákonným úrokem z prodlení z částky 382 070 Kč za dobu od 17. 2. 2022 do zaplacení, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

III. Žaloba se co do částky 250 000 Kč s 8,25 % zákonným úrokem z prodlení z částky 250 000 Kč za dobu od 17. 2. 2022 do zaplacení zamítá.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 28 281 Kč k rukám [Jméno advokátky A], advokátky, ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění

1. Žalobce se svou žalobou podanou u Okresního soudu v [adresa] dne 6. 11. 2022, následně doplňovanou, domáhal po žalované zaplacení částky 632 070 Kč s 8,25 % zákonným úrokem z prodlení z částky 632 070 Kč za dobu od 10. 7. 2021 do zaplacení. K odůvodnění svého žalobního nároku žalobce uvedl, že dne 19. 4. 2021 byla mezi žalobcem a žalovanou, jakožto prodávajícími na straně jedné a manželi [adresa] [jméno FO], jakožto kupujícími na straně druhé, za účasti zprostředkovatelky [jméno FO], uzavřena kupní smlouva, na základě které žalobce a žalovaná převedli do společného jmění kupujících každý svůj spoluvlastnický podíl, a to spoluvlastnický podíl o velikosti ideální na jednotce číslo [Anonymizováno]/[Anonymizováno] – byt, vymezená v pozemku parcelní číslo [Anonymizováno]/[Anonymizováno], jehož je součástí stavba číslo popisné [Anonymizováno] – rodinný dům, v části obce [adresa], v níž se jednotka nachází a pozemku parcelní číslo [Anonymizováno]/[Anonymizováno], spoluvlastnický podíl o velikosti ideální 1/4 na společných částech nemovitosti, který náleží k jednotce číslo [Anonymizováno]/[Anonymizováno], když společnými částmi nemovitosti jsou pozemky parcelní číslo [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a parcelní číslo [Anonymizováno]/[Anonymizováno], spoluvlastnický podíl o velikosti ideální na pozemku parcelní číslo [Anonymizováno]/[Anonymizováno][Anonymizováno] spoluvlastnický podíl o velikosti ideální 1/8 na pozemku parcelní číslo [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a spoluvlastnický podíl o velikosti ideální 1/8 na pozemku parcelní číslo [Anonymizováno]/[Anonymizováno], zapsáno v katastru nemovitostí u KÚ pro MS kraj, kat. prac. [adresa] na LV č. [hodnota], [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] pro katastrální území [adresa], obec [adresa], za dohodnutou kupní cenu 6 490 000 Kč. Část kupní ceny ve výši 3 292 544,60 Kč byla podle podmínek uzavřené smlouvy o depozitní úschově listin a finančních prostředků ze dne 19. 4. 2021 poukázána na bankovní účet žalované č. [č. účtu] dne 9. 7 2021, přičemž žalobce neměl k tomuto účtu žádná dispoziční práva. Žalobce a žalovaná sice byli manželé, ale jejich manželství bylo v době, kdy přišly peníze na účet žalované, rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v Opavě ze dne [datum], č. j. [spisová značka], když toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 7. 6. 2021. Žalovanému náležela za prodej spoluvlastnického podílu v jeho výlučném vlastnictví, po odečtení provize 100 000 Kč příslušící realitní kanceláři a úhradě společného závazku žalobce a žalované ve výši 3 097 455,60 Kč u [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] and [Anonymizováno], polovina ze zbývající části kupní ceny 3 292 544,60 Kč, tedy částka 1 646 272 Kč. Žalobce zohlednil, že žalovaná poté, co jí byla připsaná na účet částka 3 292 544,60 Kč, uhradila z této částky zůstatky dvou společných závazků, a to závazek ze smlouvy o stavební spoření [právnická osoba]. ve výši 567 883,54 Kč dne 12. 7. 2021 a zůstatek hypotečního úvěru u [právnická osoba] [Anonymizováno] a.s. ve výši 280 457,29 Kč dne 31. 8. 2021. Žalobce ještě od této částky odečetl další výdaje ve výši 51 543,585 Kč a takto požadoval po žalované, aby mu vyplatila částku 1 170 558,30 Kč. Žalobkyně však žalobci uhradila pouze 500 000 Kč dne 13. 7. 2021 a 18 738 Kč dne 7. 1. 2022, když zbylou částku žalovanému odmítala vyplatit. Žalobce tak vyzval žalovanou k úhradě částky 651 820,30 Kč předžalobní upomínkou ze dne 2. 2. 2022. Žalovaná sdělila, že dlužnou částku neuznává a nepravdivě vylíčila, že se údajně s žalobcem dohodla na tom, že z peněz uhradí závazky ze smluv o zápůjčkách, které uzavřela se svou matkou dne 1. 8. 2019 ve výši 250 000 Kč, se svým otcem dne 4. 10. 2019 na částku 450 000 Kč a dále že z těchto peněz zaslala jejich synovi [jméno FO] částku 500 000 Kč, což odůvodnila dohodou účastníků. Žalobce však s žalovanou žádnou dohodu o úhradě výše uvedených položek neuzavřel, toto žalovaná provedla bez jeho vědomí a souhlasu, z jeho výlučných peněžních prostředků získaných prodejem jejich spoluvlastnického podílu k nemovitostem, k čemuž neměla žádné právo. Žalobce po reakci žalované snížil ještě svůj požadavek o 19 750,30 Kč, a proto se po žalované domáhá zaplacení částky 632 070 Kč, kterou mu přes předžalobní výzvu k úhradě žalovaná odmítla zaplatit.

2. Žalovaná s žalobním nárokem nesouhlasila, když uváděla, že je pravdou, že finanční prostředky za prodej žalobcem popisované nemovitosti byly zaslány na její účet, o to ji žalobce požádal, neboť v té době nadměrně požíval alkoholické nápoje a nebyl schopen se o zaplacení všech dluhů řádně postarat. Žalobce vyslovil souhlas s tím, aby byla z těchto prostředků zaslána částka ve výši 500 000 Kč na účet jejich syna [jméno FO], přičemž oba účastníci předem o tomto se synem hovořili, sdělili mu, že tyto finanční prostředky nebudou určeny například pro cestování, koupi automobilu, ale pouze na pořízení jeho budoucího bydlení. Bylo ujednáno, že 500 000 Kč zašle žalovaná, což učinila dne 10. 1. 2022 bezhotovostním převodem na účet, žalobce o tomto informovala, taktéž o tom věděl od svého syna, který mu za finanční dar poděkoval. Následně však žalobce začal tvrdit, že to tak nebylo, že takhle nebyl s žalovanou domluvený a že mu chtěl peníze předat osobně. Podáním ze dne 7. 8. 2023 žalovaná dotvrdila, že poprvé jednali se synem o darování částky z prodeje nemovitosti někdy v dubnu roku 2021, kdy synovi řekli, že se prodá nemovitost, že kupní cena bude zaslána na účet žalované a že mu z této kupní ceny darují částku 500 000 Kč. O tom se synem hovořila jak žalovaná, tak žalobce, naposledy mezi vánočními svátky v roce 2021, když žalobce pozval na syna na návštěvu, syn mu poděkoval za obdržené finanční prostředky. Žalobce mu řekl, že je vše v pořádku, že se tak s žalovanou dohodli, a ještě mu předal finanční hotovost v obálce k narozeninám a Vánocům. K faktickému darování tedy ze strany žalobce a žalované došlo ve dvou případech, kdy žalovaná předávala finanční prostředky v hotovosti, první část 250 000 Kč dne 10. 12. 2021 a druhou část 250 000 Kč dne 28. 12. 2021, syn účastníků v té době neměl zřízený bankovní účet. Finanční prostředky mu žalovaná předávala dne 10. 12. 2021 v jejím nájemním bytě a druhou část prostředků mu předávala v bytě rodičů přítelkyně syna [jméno FO]. Žalovaná dále tvrdila, že žalobce byl osobně přítomen dohodám o půjčkách s jejími rodiči, domlouvali se i o splatnosti těchto půjček a jejich účelu. Dne 1. 9. 2019 takto zapůjčila účastníkům matka žalované [jméno FO] částku 250 000 Kč, tato byla předána v hotovosti, matka měla hotovost ve svém bytě a poskytla ji daného dne, kdy o zápůjčku požádali. Zápůjčka sloužila na vybavení rodinného domu. Původně bylo ujednáno, že ji budou splácet po částkách 10 000 Kč měsíčně s účinností od 1. 10. 2019. K faktickému splácení ale nedošlo, poněvadž účastníkům chyběly finanční prostředky na rekonstrukci a vybavení domu. Dne 4. 10. 2019 účastníci uzavřeli s otcem žalované, panem [jméno FO], smlouvu o zápůjčce na částku 450 000 Kč, bylo ujednáno, že zápůjčku vrátí do jednoho roku, když oba měli v úmyslu si vydělal ještě vyjma trvalého pracovního poměru i brigádní formou. Na tyto zápůjčky však nebylo ničeho hrazeno a účastníci se následně dohodli, že to bude uhrazeno z peněz z prodeje nemovitostí.

3. Žalobce s tvrzením žalobkyně nesouhlasil, popíral, že by došlo mezi ním a žalovanou k jednoznačnému ujednání, že žalovaná zaplatí za něj darem pro syna [jméno FO] částku 250 000 Kč. Navíc namítal, že žalovaná si odporuje ve svých vyjádřeních, když nejdříve uvedla, že zaslala (nikoli osobně v hotovosti předala) částku 500 000 Kč dne 10. 1. 2022 (nikoliv dne 10. 12. 2021 a dne 28. 12. 2021 vždy po 250 000 Kč). Tato tvrzení žalované jsou v přímém rozporu s tím, co žalovaná tvrdila, když těžko mohl syn účastníků žalobkyni poděkovat za peníze, které od žalované údajně převzal v hotovosti, když v té době dle dopisu žalované ze dne 12. 4. 2022 peníze žalovaná měla zaslat žalovanému až 10. 1. 2022, tudíž dle jiného tvrzení žalované syn účastníků je ještě nemohl mít. Tyto zásadní rozpory značně snižují věrohodnost jakýchkoli tvrzení žalované ohledně uzavření darovací smlouvy. Navíc žalovaná uváděla nejdříve, že je zaplatila převodem na účet, posléze hovořila o tom, že je předala v hotovosti. Žalobce tvrdil, že žádný souhlas žalované se zasláním peněz synovi nikdy nedal a žádnou darovací smlouvu o darování částky 500 000 Kč synovi neuzavřel. Žalobce popíral, že by si zapůjčili spolu s žalovanou od jejich rodičů 250 000 Kč a 450 000 Kč, účastníci si pořídili novostavbu, ve které instalovali pouze kuchyňskou linku se spotřebiči v hodnotě 120 000 Kč, o rok později postavili plot v hodnotě 10 000 Kč, žádné jiné hodnotné rekonstrukce, stavební úpravy a výkony v domě nedělali. Jakmile se žalobce dozvěděl o údajných závazcích vůči rodičům žalované, doporučenými dopisy ze dne 22. 4. 2022 jim sdělil, že tyto závazky neuznává co do důvodu a výše, že vznikly bez jeho vědomí a proti jeho vůli.

4. Právní zástupkyně žalované k vyjádřením k rozporům k údajům vztahujícím se k darování peněz synovi, ať už k termínům, kdy měly být platby poskytnuty, jakož i ke způsobům vyplacení, uvedla, že v době sepisu prvního vyjádření vycházela právní zástupkyně žalované z informací podaných žalovanou ústní formou, v té době se nacházela v rizikovém těhotenství a projednávaly věc většinou telefonicky. Až při posledním vyjádření ze dne 7. 8. 2020 přiměla žalovanou, nechť se sejdou a tato pak upřesnila průběh výplaty částky 500 000 Kč synovi účastníků.

5. Po zahájení jednání ve věci samé žalobce vzal zpět žalobu co do 8,25 % zákonného úroku z prodlení z částky 632 072 Kč za dobu od 10. 7. 2021 do 16. 2. 2022, a to za souhlasu žalované; soud tak za užití ustanovení § 96 odst. 1, 2 o. s. ř. co do částečného zpětvzetí řízení zastavil, jak je uvedeno v odstavci I. výroku tohoto rozhodnutí.

6. Soud při provedeném dokazování vycházel z níže popsaných důkazů, přičemž učinil tato zjištění:

7. Ze spisu vedeného u Okresního soudu v Opavě pod sp. zn. [spisová značka] bylo zjištěno, že rozsudkem Okresního soudu v Opavě ze dne [Anonymizováno]. [Anonymizováno] [Anonymizováno], č. j. [spisová značka], bylo manželství účastníků sporu uzavřené dne 15. 7. 2019 rozvedeno, když toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 7. 6. 2021.

8. Z kupní smlouvy o prodeji a koupi nemovitých věcí uzavřených mezi prodávající stranou [Jméno žalobce] a [jméno FO] a kupující stranou [adresa], za účasti [jméno FO], realitní agentura [právnická osoba] ze dne 19. 4. 2021 bylo zjištěno, že předmětem prodeje byly v žalobě označené nemovitosti, a to za kupní cenu 6 490 000 Kč, přičemž bylo stanoveno, že 100 000 Kč uhradila strana kupující zprostředkovateli, dále 1 890 000 Kč uhradili účastníci z vlastních prostředků do advokátní úschovy a částka 1 402 544,60 Kč byla uhrazena kupujícími bezhotovostním převodem z úvěru poskytnutého straně kupující [Anonymizováno] [Anonymizováno] a.s. do advokátní úschovy vedené u schovatele na účet advokátní úschovy vedený u [právnická osoba]., a to nejpozději do 29. 6. 2021, přičemž částka 3 097 455,60 Kč bude uhrazena kupující stranou bezhotovostním převodem z úvěru poskytnutého straně kupující úvěrovou bankou na účet [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] and [Anonymizováno] číslo účtu [č. účtu] nejpozději do 29. 6. 2021.

9. Ze smlouvy o depozitní úschově listin a finančních prostředků uzavřenou mezi [jméno FO] a [jméno FO], jakožto příjemci a manželi [adresa], jakožto složiteli bylo ujednáno, že složí na účet schovatele u [právnická osoba]. částku 3 292 544,60 Kč.

10. Z předžalobní výzvy k vydání bezdůvodného obohacení z 2. 2. 2022 dle § 142a o. s. ř. adresované žalobcem žalované bylo zjištěno, že tímto žalobce žalovanou vyzval k zaplacení částky 651 820,30 Kč do 7 dnů od doručení daného přípisu.

11. Z přípisu žalované ze dne 12. 4. 2022 bylo zjištěno, že žalobci sdělila, že mu nic nedluží, neboť z kupní ceny poskytnuté na účet žalované byly uhrazeny tyto závazky: ze smlouvy o stavebním spoření č. [hodnota] v částce 567 883,54 Kč dne 12. 7. 2021, zůstatek. hypotečního úvěru u [právnická osoba] spořitelny č. [RČ] ve výši 280 457,29 Kč (dne 31. 8. 2021), dále ze smlouvy o zápůjčce uzavřené 1. 8. 2019 mezi matkou žalované a žalovanou a žalobcem částka 250 000 Kč, když tato byla uhrazena dne 22. 11. 2021, dále byla z této částky uhrazena částka 450 000 Kč žalovanou dne 22. 11. 2021, a to na základě smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi panem [jméno FO] a žalobkyní a žalobcem. Dále bylo mezi účastníky ujednáno, že zašle synovi účastníků [jméno FO] částku 500 000 Kč, což učinila dne 10. 1. 2022.

12. Z listiny označené jako přehled dům 3 292 544 Kč bylo zjištěno, že zde byly uvedeny tyto údaje: 298 825 Kč – úvěr [Anonymizováno], 567 883 Kč – úvěr [Anonymizováno], 803 640 Kč – byt [Anonymizováno] prodej, 500 000 Kč – [Anonymizováno], zůstatek 1 122 196 Kč, já 561 098 Kč, [adresa] 098 Kč - 2 170 Kč – doplatek 2 měsíce [Anonymizováno], 2 962 Kč – pojistka domu, 170 Kč – daň nemovitosti, 1 000 Kč – kolek katastr, 1 000 Kč – kolek rozvod, 4 025 Kč – rozvod, 17 500 Kč – dluh mamka, 28 000 Kč – 2 měsíce platba hypot., + 6 967 Kč – daň, + 7 500 Kč nájem = 518 738 Kč, již zaplaceno 500 000 Kč = rozdíl k doplacení 18 738 Kč.

13. Z komunikace mezi žalobcem a jeho synem [jméno FO] v SMS formě bylo zjištěno, že žalobce uvedl, že nikdy nedal žalované svolení nakládat se svými penězi, že peníze synové dá až je vrátí žalovaná.

14. Z výpovědi svědka [jméno FO], syna účastníků, bylo zjištěno, že někdy okolo Vánoc 2020 se od rodičů dozvěděl, že prodávají jejich dům, přičemž mu tehdy řekli, že mu dají nějakou částku z prodeje, že bude sloužit výlučně na pořízení bydlení, a ne na jiné věci. Částka tehdy nebyla konkretizována, k jejímu upřesnění došlo někdy v polovině roku 2021, kdy se na dvoře sešel s žalobcem, žalovanou a také byla u tohoto přítomná jeho přítelkyně [jméno FO]. Tam mu oba rodiče řekli, že mu darují částku 500 000 Kč, kdy každý mu daruje z této částky 250 000 Kč a že mu to bude vyplaceno žalovanou, která s prostředky za prodej nemovitosti disponuje. Na dané schůzce mu bylo výslovně oběma rodiči řečeno, že mu tuto částku darují. O Vánocích roku 2021 se pak telefonicky spojil s otcem, v té době má i narozeniny, domluvili se na setkání, na návštěvu přišel se svou přítelkyní, předali si dárky a v rámci rozhovoru mu poděkoval za předání oné částky, otec mu zdůraznil, nač peníze může použít. Částka mu byla vyplacena v prosinci v roce 2021, kdy mu matka nejdříve vyplatila v hotovosti 250 000 Kč ve svém bytě, u čehož byla přítomna jeho přítelkyně [jméno FO], druhých 250 000 Kč mu vyplatila v bytě matky jeho přítelkyně, paní [jméno FO], na konci prosince roku 2021, u toho taktéž byla přítomna jeho přítelkyně a paní [jméno FO]. Svědek dále uvedl, že setkání s otcem o Vánocích v roce 2021 bylo poslední, svědek dále předložil soudu komunikaci elektronickou formou mezi ním a žalobcem v listinné podobě.

15. Z výpovědi svědkyně [jméno FO] bylo zjištěno, že je přítelkyní [jméno FO] po dobu asi 5 let. Svědkyně potvrdila, že byla přítomna jednání účastníků s [jméno FO], když mu sdělovali, že prodávají dům a že mají v úmyslu mu darovat peníze z prodeje nemovitosti, když se hovořilo o částce 500 000 Kč, ale tato částka ještě tehdy nebyla pevně stanovena. Dále svědkyně potvrdila, že se setkal [jméno FO] se svými rodiči někdy v polovině roku 2021, u tohoto byla přítomna a kdy bylo řečeno, že jsou schopni dát [jméno FO] každý za sebe 250 000 Kč, že tyto peníze vyplatí žalovaná, když bylo zdůrazňováno, že to je jenom na bydlení, na žádná auta a jiné záležitosti. Tyto peníze byly poté vyplaceny žalovanou, u čehož byla přítomná v průběhu Vánoc 2021, prvních 250 000 Kč bylo vyplaceno v bytě žalované v hotovosti, druhých 250 000 Kč bylo vyplaceno v bytě matky svědkyně [jméno FO] taktéž v hotovosti. Při výpovědi svědkyně nahlížela do svých poznámek, které na výzvu soudu předložila. K dotazu soudu, proč si tyto poznámky připravovala, uvedla, že tak činila proto, protože ty věci se udály dávněji, aby si vzpomněla, jak ty věci běžely, přičemž připustila, že tyto poznámky si přečetl její přítel [jméno FO]. K přímému dotazu právní zástupkyně žalobce, zdali si vzpomíná, co se odehrálo před danou schůzkou v polovině roku 2021 nebo po ní, svědkyni uvedla, že si to už si nepamatuje. Z poznámek, které soudu svědkyně [jméno FO] předložila, bylo soudem zjištěno, že se jedná o detailní chronologicky popis, jak probíhaly události před Vánoci roku 2020 a posléze i v roce 2021.

16. Z výpovědi svědkyně [jméno FO] bylo zjištěno, že je matkou žalované, když uvedla, že účastníci měli finanční problémy, přičemž jimi byla požádána, ať jim zapůjčí částku 250 000 Kč, tuto poskytla dne 1. 8. 2019 v hotovosti. U této zápůjčky byla přítomna ona samotná, stejně jako oba účastníci sporu a její manžel. Dále poskytla žalobci půjčku 45 000 Kč mimo vědomí žalované. Tušila, že se něco stalo, z této částky jí žalobce zaplatil částku nejdříve 7 500 Kč, pak nějakých 5 000 Kč a zbývalo mu uhradit 17 500 Kč, když tuto částku však nezaplatil. Dlužná částka 250 000 Kč byla zaplacena žalovanou v hotovosti, u toho byl přítomen manžel svědkyně a žalovaná. Svědkyně potvrdila, že je jí známo, že účastníkům zapůjčil její manžel částku 450 000 Kč a že i tato částka byla zaplacena její dcerou.

17. Z výpovědi svědka [jméno FO] bylo zjištěno, že tento je otčímem žalované, někdy v říjnu v roce 2019 byl požádán účastníky o zapůjčení částky 450 000 Kč, zápůjčku jim poskytl, když bylo sjednáno, že půjčka mu bude splácena ve splátkách po 10 000 Kč; účastníci slibovali, že budou chodit na brigády, že to splatí, ale pokud si dobře vzpomíná, byla mu zaplacena pouze částka 2x 10 000 Kč. K následné úhradě došlo ze strany žalované v hotovosti u nich doma, když u toho byl přítomen on sám, jeho manželka a žalovaná. Svědek uvedl, že má dostatek finančních prostředků, aby mohl naspořit takovouto částku, protože má důchod, který bere asi 15 let, za předešlé roky měl příjem tak 150 000 Kč ročně, pak 200 000 Kč, přičemž jeho výdaje jsou minimální, když nejezdí na dovolené atp. Svědek uvedl, že nemají s manželkou vyloženě oddělené finance, ale že má za to, že po zaplacení nájmu a inkasa může tak manželce zbýt 1 000 -2 000 Kč. Svědek uvedl, že ví, že nějaké prostředky účastníkům půjčila také jeho manželka, ale v té době měl velmi závažné zdravotní problémy, kolik to bylo a jak to přesně bylo si opravdu nepamatuje, toliko z doslechu mu je známo, že žalovaná manželce tyto prostředky vrátila.

18. Z výpovědi svědka [jméno FO] bylo zjištěno, že je dlouholetým kamarádem žalobce, znají se od dětství, je v pozici jeho nadřízeného v práci asi 7-8 let a žalovanou zná také velmi dobře. Svědek uvedl, že je mu známo, že účastníci koupili dům, dům byl novostavbu, nebyl tam pořízen kuchyňský nábytek, ten se kupoval, z předchozího bydliště tam stěhovali účastníci nějaký starší nábytek. Svědek uvedl, že ví o tom, že se mluvilo, že nějaké prostředky z prodeje domu dají synovi a že mu žalobce řekl, že ty peníze bude mít uschované u sebe a pak je poskytne synovi, kdyby chtěl kupovat byt, a že stejné záměry má i žalovaná. Svědek si nepamatoval, že by se v domě prováděly nějaké rekonstrukce či úpravy, protože se jednalo o nový dům postavený na klíč. Sám poskytl účastníkům nějaké věci, tj. gril, dřevěné posezení, které měly minimální hodnotu, téměř nulovou.

19. Z výpovědi žalobce slyšeného jako účastníka řízení bylo zjištěno, že spolu s žalovanou hovořili o darování částky 500 000 Kč jejich synovi [jméno FO], ale bylo to o tom, že to bude do budoucna, až poté, co obdrží výplatu z prodeje nemovitosti, připustil, že bylo hovořeno o částce 250 000 Kč, ale s žalovanou se nikdy nedohodl na tom, že to má za něj vyplatit ona. Nedohodli se na žádném konkrétním darování. Žalobce popřel, že by mu syn děkoval za poskytnutí tohoto daru, taktéž popřel, že by byl žalovanou informován, že jim rodiče žalované - p. [jméno FO] poskytla zápůjčku 250 000 Kč a p. [jméno FO] zápůjčku 450 000 Kč. Žalobce připustil, že jim rodiče žalované poskytovali drobné zápůjčky ve výši okolo 3 000 Kč nebo 5 000 Kč, všechny tyto zápůjčky byly vráceny, vyjma částky 17 500 Kč, kterou měl zaplatit ještě matce žalované.

20. Z výslechu žalované jako účastnice řízení bylo zjištěno, že bylo mezi ní a žalobcem ujednáno, že každý z nich daruje 250 000 Kč jejich synovi [jméno FO] z kupní ceny za prodej nemovitosti, že to vyplatí ona ze společných peněz z prodeje nemovitosti, které byly poukázány na její účet. Žalovaná uvedla, že výplata proběhla v průběhu prosince roku 2021, kdy vyplatila 2x 250 000 Kč v hotovosti, peníze postupně vybírala ze svého účtu, ale v menších částkách, protože měla obavu vyzvednout z bankomatu částku větší. Žalovaná výslovně tvrdila, že žalobce jí řekl, že má vyplatit oněch 250 000 Kč za jeho něj z příslušného účtu na zajištění syna pro náklady spojené s bydlením. Žalovaná uvedla k dotazu soudu, proč provedla předmětné vyúčtování kupní ceny, které sepsala a vhodila do schránky matky žalobce takovým způsobem, že si je vědoma, že učinila výpočet špatně, když odečetla částku 803 640 Kč za byt, který byl pouze v jejím vlastnictví. K dotazu, proč zde nebyly uvedeny zápůjčky 450 000 Kč a 250 000 Kč, které dle jejího tvrzení byly poskytnuty jejími rodiči, uvedla, že to tam nebylo napsáno, protože to bylo přece jasné. K přímému dotazu soudu, kdy došlo mezi účastníky k ujednání, že tyto dvě zápůjčky zaplatí z vyplacené kupní ceny, žalovaná uvedla, že o tom bylo žalobcem opakovaně hovořeno telefonicky.

21. Na základě výše uvedeného soud vzal za prokázaný tento skutkový stav. V řízení bylo osvědčeno, že za trvání manželství účastníci prodali v žalobě uvedené nemovitosti, a to na základě kupní ze dne 19. 4. 2021, kdy část kupní ceny po dohodě účastníků byla zaplacena na účet žalované, a to ve výši 3 292 544,60 Kč dne 9. 7. 2021. V té době už manželství účastníků bylo rozvedeno, a to rozsudkem Okresního soudu v Opavě ze dne [Anonymizováno]. [Anonymizováno] [Anonymizováno], č. j. [spisová značka], když toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 7. 6. 2021. Soud považuje za prokázané, což nebylo mezi stranami ani činěno sporným, že žalovaná dále vyplatila z této částky žalobci 500 000 Kč dne 13. 7. 2021 a dne 7. 1. 2022 částku 18 738 Kč. Žalobce se způsobem vypořádání, které sepsala žalovaná a vhodila jej do schránky, vyjádřil nesouhlas a požadoval po žalované zaplacení částky ve výši 651 820,30 Kč na základě předžalobní výzvy ze dne 2. 2. 2022. Žalovaná odmítla žalobci jakoukoliv další částku zaplatit, když mimo jiné namítala, že z dané kupní ceny vyplatila za sebe a za žalobce částku 500 000 Kč synovi [jméno FO] a taktéž dvě zápůjčky poskytnuté jejími rodiči ve výši 250 000 Kč a 450 000 Kč. Z výpovědi svědka [jméno FO] a žalované má soud za prokázané, že mezi žalobcem, žalovanou a svědkem byla uzavřena dohoda o darování částky 250 000 Kč každým z účastníků z části kupní ceny zaslané na účet žalované, když jak svědek [jméno FO], tak žalovaná jednoznačně opakovaně potvrdili, že bylo výslovně řečeno, a to i žalobcem, že daruje svědkovi [jméno FO] částku 250 000 Kč na bydlení. Námitky žalobce, že bylo toliko ujednáno, že částku hodlá darovat do budoucna, soud nepovažuje za průkazné ani věrohodné, i s ohledem na obsah komunikace mezi žalobcem a svědkem [jméno FO] v elektronické formě, kterou svědek předložil. Konečně darování částky 500 000 Kč bylo promítnuto i do vyúčtování, které učinila samotná žalovaná, které vypracovala v písemné podobě a vhodila je do schránky pro žalobce. Soud zastává názor, že výpověď [jméno FO] nelze vyhodnotit jako zcela věrohodnou, neboť obsah písemných poznámek, které si svědkyně připravila, svědčí o tom, že si v podstatě obsah své svědecké výpovědi připravila, naučila, navíc do těchto poznámek nahlédl i svědek [jméno FO]. Jelikož svědkyně byla a je stále přítelkyní svědka [jméno FO] ale i na základě okolnosti výše uvedené, nezbývá než vyhodnotit její výpověď jako nevěrohodnou, motivovanou snahou pomoci prokázání tvrzení, že částka 250 000 Kč byla žalobcem [jméno FO] darována. Nicméně, jak již bylo řečeno výše, soud má i přes tuto skutečnost za to, že rozhodnutí obou účastníků sporu o darování částky 250 000 Kč z kupní ceny synovi [jméno FO] bylo prokázáno. Pokud žalovaná uváděla odlišné údaje, jak a kdy byla částka 500 000 Kč vyplacena, tak tato okolnost sama o sobě není rozhodná, neboť svědek [jméno FO] sám potvrdil, že tato částka mu poukázána byla a že ji doposud má na účtu. Jiné stanovisko soud zastává k tvrzení žalované ohledně zápůjček poskytnutých její matkou p. [jméno FO] ve výši 250 000 Kč a otčímem p. [jméno FO] ve výši 450 000 Kč. V řízení podle názoru soudu v žádném případě nebylo prokázáno, že mezi žalobcem a žalovanou bylo ujednáno, že i tyto zápůjčky budou uhrazeny z prostředků na účtu žalované nabytých za prodej výše uvedených nemovitostí. Jisté nesrovnalosti byly shledány soudem i ve výpovědích svědků [jméno FO], kdy svědkyně [jméno FO] uváděla, že byla přítomna u poskytnutí zápůjčky, jakož i její manžel p. [jméno FO], ten si toto však nepamatoval, naproti tomu p. [jméno FO] vyjádřil názor, že p. [jméno FO], jako jeho manželce, nezůstává příliš mnoho prostředků, aby mohla z toho ušetřit nějakou větší částku. Oba tito svědci však shodně potvrdili, že půjčky, která byly s nimi ujednány, nebyly řádně spláceny, obsahem výpovědí svědků však nebylo osvědčeno (dokonce ani z výpovědi žalované), kdy tyto půjčky měly být vlastně splatné a již vůbec nebylo prokázáno, že bylo ujednáno, jakým konkrétním způsobem budou a z jakých konkrétních zdrojů, uhrazeny. Za této situace má tedy soud zato, že není možné přisvědčit tvrzení žalované, že tato byla oprávněná zaplatit tyto zápůjčky ze společných prostředků účastníků nabytých z prodeje nemovitosti, když nebylo prokázáno, že byla uzavřena v tomto směru mezi účastníky sporu jakákoliv dohoda. Soud má tedy za prokázané, že účastníci sporu prodali kupní smlouvou uzavřenou dne 19. 4. 2021 nemovitost za kupní cenu 6 490 000 Kč, když část kupní ceny byla zaslaná na účet žalované dne 9. 7. 2021, tedy v době, kdy již účastníci byli pravomocně rozvedeni. Z této částky náležela žalobci po odečtení provize realitní kanceláři a úhrady společného závazku u [Anonymizováno] [Anonymizováno] a. s., jejíž započtení bylo kupní smlouvou a smlouvou o úschově mezi účastníky sjednáno, kupní ceny 1 646 272 Kč. Žalovaná však žalobci uhradila dne 13. 7. 2021 částku 500 000 Kč a následně na žádost žalobce o vyplacení zbylé části ceny reagovala tak, že vhodila do schránky matky žalobce listinu označenou jako přehled, kde sama rozúčtovala částkou 3 292 544 Kč, s tím, že uvedla, že celkově žalobci přináleží částka 518 738 Kč, přičemž jelikož bylo již 500 000 Kč zaplaceno dne 7. 1. 2022, uhradila žalobci ještě částku 18 738 Kč. S tímto postupem však žalovaný nesouhlasil. Žalobce následně vyzval žalovanou k doplacení částky ve výši 651 820 Kč, přičemž ještě ve prospěch žalované zohlednil nějaké částky, které žalovaná v přehledu uvedla, a tak snížil požadavek o 51 543,585 Kč. Žalovaná však dlužnou částku žalobci ani přes písemnou upomínku k zaplacení neuhradila.

22. Dle ustanovení § 740 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o. z.), nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění.

23. Dle ustanovení § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

24. Dle ustanovení § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

25. Dle ustanovení § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

26. Dle ustanovení § 2055 odst. 1 o. z., darovací smlouvou dárce bezplatně převádí vlastnické právo k věci nebo se zavazuje obdarovanému věc bezplatně převést do vlastnictví a obdarovaný dar nebo nabídku přijímá.

27. Po právním zhodnocení soud dospěl k závěru, že žaloba žalobce je důvodná toliko částečně. Soud na základě výše prokázaného skutkového stavu má za to, že mezi účastníky došlo k uzavření ústní dohody o vypořádání části společného jmění ve smyslu §§ 739 a 742 o. z., kdy bylo ujednáno, že po odečtení příslušných výše uvedených plateb zbylá část kupní ceny, která byla poukázána na účet žalované, bude mezi účastníky rozdělena rovným dílem. Soud bere za prokázané, že bylo mezi účastníky také sjednáno darování 500 000 Kč z této zbylé částky ve prospěch syna účastníků [jméno FO]. Mezi účastníky byla platně sjednána darovací smlouva ve smyslu § 2055 odst. 1 o. z., neboť bylo nepochybně prokázáno, že byli dárci žalobce a žalovaná a obdarovaným byl syn účastníků [jméno FO], přičemž byl sjednán jednoznačně závazek obou účastníků sporu, že obdarovávají každý částkou 250 000 Kč z části kupní ceny vyplacené účastníkům za prodej nemovitosti právě svého syna, přičemž určili i účel tohoto daru. Proto co do částky 250 000 Kč s příslušenstvím soud neshledal nárok žalobce za odůvodněný. Ve zbytku nárok žalobce byl soudem shledán důvodným; po odečtení 250 000 Kč od žalobcem požadované částky, je nepochybné, že částka 382 070 Kč žalobci přísluší, jelikož v řízení v žádném případě nebylo prokázáno, že si účastníci ujednali, že žalovaná z kupní ceny vyplatí jí tvrzené závazky, a to zápůjčky poskytnuté její matkou a jejím otčímem v celkové částce 700 000 Kč. Jestliže nebylo prokázáno, že se žalobce s žalovanou dohodli, že ze zbylé částky budou také vyplaceny tyto zápůjčky, kdy navíc soud nepovažuji za zcela prokázané, že tyto zápůjčky byly legitimně poskytnuty oběma účastníkům, pak žalovaná při vyplacení těchto zápůjček ze společných prostředků účastníků nabytých z kupní ceny postupovala neoprávněně. Tím, že takto disponovala s těmito prostředky, vzniklo na její straně bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 odstavec 1 o. z., přesněji ve smyslu § 2993 o. z., neboť plnila, aniž k tomu byla oprávněna. Proto je povinna zaplatit žalobci 382 070 Kč, a to bez ohledu na to, zdali tvrzené závazky vůči její matce a otčímovi jsou splněny v plném rozsahu. Konečně v řízení nebylo ani jednoznačně prokázáno, kdy měla nastat splatnost těchto zápůjček a zdali již jsou splatné v celém rozsahu. Dále soud zastává názor, že žalovaná k datu, kdy je požadováno příslušenství, tj. 17. 2. 2022, již byla v prodlení se splněním peněžitého závazku vůči žalobci, když bylo učiněno mezi stranami nesporným, že žalované byla doručena výzva k úhradě ke dni 9. 2. 2022. Jestliže tedy byla stanovena lhůta k zaplacení dlužné částky v trvání 7 dní, pak k 17. 2. 2022 již byla žalovaná zcela jistě v prodlení se splněním totiž do závazku vůči žalobci ve smyslu §§ 1968 a 1970 o. z., přičemž výše úroků z prodlení je dána ustanovením § 2 nařízení vlády číslo 351/2013 Sb. Na základě výše uvedeného soud dospěl k závěru, že je na místě shledat nárok žalobce důvodným v rozsahu výše uvedeném, a proto rozhodl o přiznání části nároku žalobci, jak je uvedeno v odstavci II. výroku tohoto rozhodnutí, ve zbytku, shledávaje nárok žalobce nedůvodným, tento soud zamítl tak, jak je uvedeno v odstavci III. výroku tohoto rozhodnutí.

28. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodováno tak, že částečné omezení žalobního nároku bylo soudem vyhodnoceno jako neúspěch žalobce, a to ve smyslu § 146 odst. 2 věta prvá o. s. ř. Jelikož úspěch žalobce byl toliko částečný, soud postupoval při rozhodování o přiznání náhradu nákladů řízení za užití ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy soud při stanovování míry úspěchu a neúspěchu jednotlivých stran přihlížel také i ke kapitalizovanému příslušenství z uplatněného žalobního nároku ke dni vyhlášení rozhodnutí, Soud dospěl k závěru, že žalobce byl úspěšný co do 58 %, tudíž byl neúspěšný co do 42 %, a přináleží mu tak nárok na náhradu nákladů řízení v rozsahu 16 % (odečtením neúspěchu od úspěchu). Při plném úspěchu by žalobci přináležela náhrada nákladů řízení v celkové výši 176 758,86 Kč, když tato sestává z těchto položek: 31 604 Kč zaplacený soudní poplatek, 10 úkonů právní služby á 10 860 Kč dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (převzetí zastoupení, sepis žaloby, sepis písemných vyjádření na výzvu soudu ze dne 22. 3. 2023, 29. 8. 2023, 19. 11. 2023, účast u soudních jednání dne 19. 10. 2023 /2 úkony při trvání jednání delší 2 hodiny/, 16. 1. 2024 /2 úkony, průběh jednání v trvání od 9:06 hodin do 12:45 hodin/, 11. 4. 2024, úkonu za účast u vyhlášení rozhodnutí ve výši 5 430 Kč, 11x režijní paušál á 300 Kč dle § 13 odst. 4 vyhlášky, náhrada cestovného za užití osobního vozidla [jméno FO] RZ [SPZ] při cestě z [adresa] a zpět při ujetí 62 km, a to dne 19. 10. 2023 za 424,77 Kč, 16. 1. 2024, 11. 4. 2024 a 19. 4. 2024 za 462,37 Kč, tj. 1 811,89 Kč, a to za užití ustanovení § 137 odst. 1 o. s. ř., náhrada za ztrátu času za každou cestu k soudnímu jednání, tj. za každé jednání 2x 100 Kč dle § 14 odst. 1, 3 vyhlášky, tj. celkem 4x 200 Kč, a 21% DPH z takto vyčíslených nákladů řízení v částce 25 191,99 Kč za užití ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. Jestliže tedy celkové náklady řízení představují částku 176 757, 86 Kč, pak 16 % z této částky představuje po zaokrouhlení částku 28 281 Kč, kterou z důvodu výše uvedených soud zavázal méně úspěšnou žalovanou zaplatit k rukám právního zástupkyně žalobce za užití ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. a to spolu s přiznanou částkou 382 070 Kč a jejím příslušenstvím ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.

Poučení