138 C 10/2019 - 204

Rubrum

Okresní soud v Opavě rozhodl soudcem JUDr. Milošem Světlíkem ve věci žalobkyně:[právnická osoba] sídlem [adresa žalobkyně] za žalobkyni před soudem jedná: [právnická osoba] adresa pro doručování: [právnická osoba] proti žalované:[právnická osoba]., IČO [IČO žalované] sídlem [adresa žalované] zastoupena advokátkou [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky] o zaplacení 393 431,50 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 393 431,50 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 393 431,50 Kč od 10. 7. 2018 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 6 193 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit České republice náhradu nákladů vzniklých státu ve výši 26 343 Kč na účet České republiky – Okresního soudu v Opavě do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Opavě soudní poplatek za podání žaloby ve výši 19 672 Kč na účet u [bankovní instituce], číslo účtu: [č. účtu], VS [var. symbol], KS [konst. symbol], BIC (SWIFT): CNBACZPP, IBAN: [IBAN], a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobou s návrhem na vydání platebního rozkazu, doručenou soudu dne 12. 3. 2019, se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 356 920,90 Kč jako smluvní pokuty spolu s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z této částky od 10. 7. 2018 do zaplacení.

2. Proti soudem vydanému a žalobě vyhovujícímu platebnímu rozkazu podala žalovaná včasný odpor a ve včasném vyjádření k žalobě (odůvodnění podaného odporu), navrhovala zamítnutí žaloby.

3. Podáním ze dne 20. 8. 2019 žalobkyně změnila žalobu jejím rozšířením, přičemž soud u jednání dne 8. 11. 2019 usnesením vyhlášeným u jednání změnu žaloby jejím rozšířením o částku 36 510,60 Kč připustil; předmětem řízení se tak stal žalobou a jejím rozšířením uplatněný nárok žalobkyně na zaplacení smluvních pokut v celkové výši částku 393 431,50 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 393 431,50 Kč od 10. 7. 2018 do zaplacení.

4. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že dne 18. 8. 2015 uzavřela se žalovanou smlouvu o zhotovení projektové dokumentace a výkonu inženýrské činnosti č. [hodnota], jejímž předmětem bylo zhotovení a dodání projektové dokumentace (zhotovení a dodání díla) a provedení inženýrské činnosti (poskytnutí služeb) pro budoucí stavbu [Anonymizováno] na pozemku parc.č. [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa], smlouva byla změněna pokud jde o sjednané termíny plnění dodatkem č. [hodnota] ze dne 3. 11. 2015 a dodatkem č. [hodnota] ze dne 8. 3. 2016, a pokud jde o rozsah plnění dodatkem č. [hodnota] ze dne 23. 3. 2016, plnění dle smlouvy ve znění dodatků zahrnovalo několik tzv. výkonových fází, a to: - „výkonovou fázi č. [hodnota]“, tj. dodání projektové dokumentace pro územní řízení, - „výkonovou fázi č. [hodnota]“, tj. poskytnutí služeb pro získání územního rozhodnutí - „výkonovou fázi č. [hodnota]“, tj. dodání projektové dokumentace pro stavební povolení - „výkonovou fázi č. [hodnota]“, tj. poskytnutí služeb pro získání stavebního povolení - „výkonovou fázi č. [hodnota]“, tj. dodání projektové dokumentace pro provedení stavby - „výkonovou fázi č. [hodnota]“, tj. poskytnutí služeb při výběru zhotovitele stavby. Jednotlivé činnosti v rámci výkonové fáze s časovým harmonogramem jsou uvedeny v příloze č. [hodnota] smlouvy a v důsledku změn v časovém harmonogramu v příloze dodatku č. [hodnota] ze dne [datum] a v příloze dodatku č. [hodnota] ze dne [datum]. Podle čl. VII. odst. 3 smlouvy ve znění dodatků se celková cena za zhotovení projektové dokumentace, poskytnutí veškerých služeb a za všechny ostatní závazky zhotovitele vyplývající ze smlouvy skládá z těchto pevných částek bez DPH: a) 1 450 000 Kč („dílčí cena č. [hodnota]“) za dodání projektové dokumentace pro územní řízení – „výkonová fáze č. [hodnota]“, tj. s 21 % DPH z částky 1 754 500 Kč, b) 40 000 Kč („dílčí cena č. [hodnota]“) za poskytnutí služeb pro získání územního rozhodnutí – „výkonová fáze č. [hodnota]“, tj. s 21 % DPH z částky 48 400 Kč, c) 1 230 000 Kč („dílčí cena č. [hodnota]“) za dodání projektové dokumentace pro stavební povolení – „výkonová fáze č. [hodnota]“, tj. s 21 % DPH z částky 1 488 300 Kč, d) 30 000 Kč („dílčí cena č. [hodnota]“) za poskytnutí služeb pro získání stavebního povolení – „výkonová fáze č. [hodnota]“, tj. s 21 % DPH z částky 36 300 Kč, e) 654 840 Kč („dílčí cena č. [hodnota]“) za dodání projektové dokumentace pro provedení stavby – „výkonová fáze č. [hodnota]“, tj. s 21 % DPH z částky 792 356,40 Kč, f) 20 000 Kč („dílčí cena č. [hodnota]“) za poskytnutí služeb při výběru zhotovitele stavby – „výkonová fáze č. [hodnota]“, tj. s 21 % DPH z částky 24 200 Kč. V čl. V. odst. 7 smlouvy se žalovaná zavázala provést dílo, resp. jeho jednotlivé části v podobě projektové dokumentace v termínech dle smlouvy a časového harmonogramu, který je uveden v příloze č. [hodnota] smlouvy. Termíny pro zpracování a předání jednotlivých částí projektové dokumentace dle smlouvy a časový harmonogram uvedený v příloze č. [hodnota] smlouvy byly naposledy změněny dodatkem č. [hodnota] ze dne [datum]. V rámci „výkonové fáze č. [hodnota]“ se žalovaná v čl. III. odst. 1 písm. b) smlouvy ve znění dodatku č. [hodnota] ze dne 8. 3. 2016 zavázala, že protokolárně předá žalobkyni vypracovanou projektovou dokumentaci pro stavební povolení v rozsahu dle čl. II. odst. 3 písm. b) smlouvy, tj. v rozsahu stanoveném vyhláškou č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, včetně řešení typového interiéru kancelářských budov, do 30 týdnů od podpisu smlouvy, tj. do 15. 3. 2016. Podle přílohy dodatku č. [hodnota] ze dne 8. 3. 2016 měla být projektová dokumentace pro stavební povolení předána žalobkyni k projednání v termínu do 9. 2. 2016, s tím, že připomínky žalobkyně budou zapracovány do 14. 3. 2016 a dne 15. 3. 2016 bude odevzdán čistopis projektové dokumentace pro stavební povolení. V rámci „výkonové fáze č. [hodnota]“ se žalovaná v čl. III. odst. 1 písm. c) smlouvy ve znění dodatku č. [hodnota] ze dne 8. 3. 2016 zavázala, že protokolárně předá žalobkyni vypracovanou projektovou dokumentaci pro provedení stavby v rozsahu dle čl. II. odst. 3 písm. c) smlouvy, tj. v rozsahu stanoveném vyhláškou č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, a v souladu s požadavky příslušného stavebního úřadu, včetně řešení typového interiéru (zakreslení do dokumentace) a včetně knihy místností s popisem technického standardu budovy, s tím, že součástí projektové dokumentace bude i soupis stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr, zpracovaný podle vyhlášky č. 230/2012 Sb., kterou se stanoví podrobnosti vymezení předmětu veřejné zakázky na stavební práce a rozsah soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr, a to v termínu do 54 týdnů od podpisu smlouvy, tj. do 30. 8. 2016. Podle přílohy dodatku č. [hodnota] ze dne 8. 3. 2016 měla být projektová dokumentace pro provedení stavby předána žalobkyni k projednání v termínu do 26. 7. 2016, s tím, že připomínky žalobkyně budou zapracovány do 29. 8. 2016 a dne 30. 8. 2016 bude odevzdán čistopis projektové dokumentace pro provedení stavby. Podle čl. V. odst. 13 smlouvy, nestanoví-li smlouva výslovně jinak, jednotlivé části projektové dokumentace budou předány objednateli (žalobkyni) vyhotovené v české jazyce, a to tak, že zhotovitel (žalovaná) je předá objednateli (žalobkyni) v listinné formě vytištěné a podepsané v šesti originálech a dvakrát v elektronické formě ve formátu Microsoft Word (DOC, XLS) a výkresové výstupy ve formátu DWG budou uloženy i ve verzi PDF (Portable Document Format) alternativně v grafických formátech (BMP, JPG, GIF) na nosiči dat CD-ROM nebo DVD. V čl. V. odst. 16 smlouvy její účastníci sjednali, že o předání a převzetí příslušné části projektové dokumentace a splnění odpovídající výkonové fáze bude žalovanou vyhotoven protokol o předání a převzetí plnění ve dvou vyhotoveních, který bude podepsán oběma smluvními stranami a každá ze smluvních stran obdrží po jednom vyhotovení protokolu, přičemž příslušná část projektové dokumentace a odpovídajících služeb v rámci výkonové fáze budou předány objednateli v dohodnuté kvalitě bez vad a nedodělků bránících užívání díla. V čl. V. odst. 19 smlouvy se stanoví, že objednatel (žalobkyně) je oprávněn oznámit vady projektové dokumentace a s tím souvisejících služeb a uplatnit nároky z odpovědnosti za vady dle volby objednatele (žalobkyně) kdykoli ve lhůtě dvou (2) let od předání příslušného plnění. Dílo (projektová dokumentace) nebo poskytnutá služba mají vadu, neodpovídají-li smlouvě. Pokud objednatel (žalobkyně) uplatní nárok na odstranění vady, zavazuje se zhotovitel (žalovaná) tuto vadu odstranit nejpozději do pěti (5) pracovních dnů nebo ve lhůtě stanovené objednatelem (žalobkyní), pokud by výše uvedená lhůta nebyla přiměřená, nejpozději však do třiceti (30) dnů od uplatnění nároku. Zhotovitel (žalovaná) je následně povinen předat plnění objednateli (žalobkyni) po odstranění vady způsobem uvedeným v čl. V. smlouvy. Podle čl. XII. odst. 1 písm. a) smlouvy v případě prodlení zhotovitele (žalované) s dodáním kterékoliv části díla – projektové dokumentace nebo souvisejících podkladů nebo poskytnutím služeb ve lhůtách stanovených smlouvou je zhotovitel (žalovaná) povinen uhradit objednateli (žalobkyni) smluvní pokutu ve výši 0,05 % z příslušné ceny dílčího plnění včetně DPH za každý i započatý kalendářní den prodlení. Podle čl. XII. odst. 1 písm. b) smlouvy v případě prodlení zhotovitele (žalované) s odstraněním vad (dle čl. III. a V. v rámci předání plnění nebo dle čl. XIV. v rámci záruky za jakost), je zhotovitel (žalovaná) povinen uhradit objednateli (žalobkyni) smluvní pokutu ve výši 0,05 % z příslušné ceny dílčího plnění včetně DPH za každý i započatý kalendářní den prodlení. V rámci „výkonové fáze č. [hodnota]“ žalovaná dne 9. 2. 2016 předala žalobkyni pracovní verzi projektové dokumentace pro stavební povolení k projednání. V průběhu projednání byla projektová dokumentace postupně upravována na základě připomínek a požadavků žalobkyně. Následně byla žalobkyni projektová dokumentace pro stavební povolení protokolárně předána dne 15. 3. 2016, a to bez předchozí kontroly úplnosti této projektové dokumentace. V projektové dokumentaci pro stavební povolení předané dne 15. 3. 2016 však nebyly zapracovány připomínky a požadavky žalobkyně učiněné v průběhu zpracování projektové dokumentace a projektová dokumentace nebyla předána v rozsahu dle čl. II. odst. 3 písm. b) smlouvy. Žalobkyně podle čl. V. odst. 19 smlouvy oznámila e-mailem ze dne 21. 3. 2016 vady projektové dokumentace pro stavební povolení a uplatnila nárok na odstranění vad této projektové dokumentace, a to zvláště ve vztahu k její části týkající se elektronické komunikace, kdy mj. vytýkala, že předmětná část projektové dokumentace nesplňuje zadání a v technické zprávě chybí velké množství informací, které jsou dány vyhláškou č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů. Následně byly vady projektové dokumentace pro stavební povolení postupně odstraňovány, přičemž zcela byly odstraněny, a to též v její části týkající se elektronické komunikace, až v projektové dokumentaci pro stavební povolení zaslané žalobkyni elektronicky (prostřednictvím provozovatele služby úschovna.cz) dne 23. 12. 2016, a předané žalobkyni způsobem dohodnutým v čl. V. odst. 13 smlouvy pak až dne 10. 5. 2017, jak dokládá předávací protokol ze dne 10. 5. 2017, vyhotovený v souladu s čl. V. odst. 16 smlouvy. Žalovaná tedy byla v prodlení s odstraněním vad projektové dokumentace pro stavební povolení, když tyto nejpozději ve lhůtě do 30 dnů od uplatnění nároku na odstranění vad dne 21. 3. 2016, tj. ve lhůtě do 20. 4. 2016, neodstranila. Žalobkyně tak požaduje smluvní pokutu za prodlení žalované s odstraněním vad projektové dokumentace pro stavební povolení v době od 21. 4. 2016 do 22. 12. 2016, včetně, tj. po dobu 246 dnů. Smluvní pokuta ve výši 0,05 % z příslušné ceny dílčího plnění včetně DPH, tj. podle čl. VII. odst. 3 písm. c) smlouvy z částky 1 488 300 Kč, za každý i započatý kalendářní den prodlení, tj. za 246 dnů, činí 183 060,90 Kč. V rámci „výkonové fáze č. [hodnota]“ žalovaná nedostála své povinnosti podle čl. III. odst. 1 písm. c) smlouvy ve znění dodatku č. [hodnota] ze dne 8. 3. 2016, tj. povinnosti protokolárně předat žalobkyni vypracovanou projektovou dokumentaci pro provedení stavby v rozsahu dle čl. II. odst. 3 písm. c) smlouvy, a to do 54 týdnů od podpisu smlouvy, tj. do 30. 8. 2016. K protokolárnímu předání čistopisu projektové dokumentace pro provedení stavby v rozsahu dle čl. II. odst. 3 písm. c) smlouvy, a to v listinné i elektronické formě podle čl. V. odst. 13 smlouvy, došlo dne 13. 2. 2018, jak dokládá předávací protokol ze dne 13. 2. 2018, vyhotovený v souladu s čl. V. odst. 16 smlouvy. Žalovaná tak byla v prodlení s dodáním projektové dokumentace pro provedení stavby v době od 31. 8. 2016 do 12. 2. 2018, včetně, tj. po dobu 531 dnů. Smluvní pokuta ve výši 0,05 % z příslušné ceny dílčího plnění včetně DPH, tj. podle čl. VII. odst. 3 písm. e) smlouvy ve znění dodatku č. [hodnota] ze dne 23. 3. 2016 z částky 654 840 Kč, za každý i započatý kalendářní den prodlení, tj. za 531 dnů, činí 173 860,02 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě smluvní pokuty výzvou ze dne 25. 6. 2018, v níž stanovila lhůtu k plnění do 14 dnů od doručení výzvy. Výzva byla doručena do datové schránky žalované dne 25. 6. 2018, takže posledním dnem lhůty k plnění bylo pondělí 9. 7. 2018. Žalovaná reagovala na tuto výzvu přípisem ze dne 29. 6. 2018, v němž argumentovala tím, že poskytla služby ve smyslu smlouvy ve znění dodatků včas a řádně, na smluvní pokutu neuhradila ničeho. Úrok z prodlení žalobkyně požaduje ode dne 10. 7. 2018, tj. ode dne následujícího po marném uplynutí lhůty 14 dnů ode dne doručení výzvy žalobkyně ze dne 25. 6. 2018 žalované.

5. V soudem připuštěné změně (rozšíření) žaloby žalobkyně tvrdila, že se domáhá přiznání smluvní pokuty za prodlení žalované s dodáním projektové dokumentace pro provedení stavby v době od 31. 8. 2016 do 12. 2. 2018, včetně, a to ve výši podle čl. XII. odst. 1 smlouvy, tj. ve výši 0,05 % z příslušné ceny dílčího plnění včetně DPH, kdy v žalobním návrhu je uvedeno, že příslušná cena dílčího plnění včetně DPH činí podle čl. VII. odst. 3 písm. e) smlouvy ve znění dodatku č. [hodnota] ze dne 23. 3. 2016 částku 654 840 Kč. Tato částka sice představuje cenu předmětného dílčího plnění, avšak bez DPH, přičemž smluvní pokuta je ve smlouvě sjednána z příslušné ceny dílčího plnění včetně DPH. DPH ve výši 21 % z částky 654 840 Kč činí 137 516,40 Kč, takže cena dílčího plnění podle čl. VII. odst. 3 písm. e) smlouvy ve znění dodatku č. [hodnota] ze dne 23. 3. 2016 činí včetně DPH 792 356,40 Kč a 0,05 % z částky 792 356,40 Kč za každý i započatý den prodlení, tj. za 531 dnů, pak činí 210 370,60 Kč (oproti žalobním návrhem uplatněné částce 173 860 Kč). Soud tedy usnesením ze dne 8. 11. 2019 připustil změnu žaloby jejím rozšířením o nárokovanou částku 36 510,60 Kč s příslušenstvím.

6. Žalovaná ve vyjádření k žalobě navrhovala její zamítnutí. V podání ze dne 30. 4. 2019 dovozovala, že z její strany nedošlo k prodlení s odstraňováním vad, ale o státním orgánem nařízené přepracování dokumentace a k posunutí termínu plnění došlo z důvodu nutnosti zpracování dokumentace dle EIA rozhodnutí orgánu státní správy o 7 měsíců, že údajná doba prodlení zahrnuje jak prodloužení z důvodu vyšší moci – rozhodnutí správního orgánu (odboru ochrany životního prostředí o posuzování v jiném než smlouvou předpokládaném režimu), tak délka a chyby v rozhodnutí správního orgánu při vydávání územního rozhodnutí a také pokyn samotné žalobkyně k přerušení prací. Tvrdila, že z její strany bylo plněno řádně a včas.

7. Žalobkyně ve stanovisku k vyjádření žalované (ze dne 7. 5. 2019) uvedla, že pokud jde o nárok na zaplacení smluvní pokuty za prodlení s odstraněním vad projektové dokumentace pro stavební povolení a žalovaná namítá, že nešlo o odstraňování vad, ale o státním orgánem nařízené přepracování projektové dokumentace, zaviněné žalobkyní v souvislosti s požadavkem žalobkyně na zpracování podlimitního záměru EIA dle přílohy č. 3a zákona o ochraně ovzduší a pokud žalovaná argumentuje tím, že bylo nutno oproti smlouvě o zhotovení projektové dokumentace a výkonu inženýrské činnosti č. [hodnota] ze dne 18.8.2015, ve znění dodatků zpracovat obsahově a časově náročnější podlimitní záměr EIA dle přílohy č. [hodnota] zákona o ochraně ovzduší, pak taková námitka nesouvisí se závazkem žalované odstranit žalobkyní vytýkané vady díla - projektové dokumentace pro stavební povolení, ve lhůtě nejpozději do 30 dnů od uplatnění nároku na odstranění vad díla, nýbrž se závazkem žalované vykonat inženýrskou činnost. Navíc možnost vyvinit se z povinnosti uhradit smluvní pokutu za prodlení s odstraněním vad projektové dokumentace pro stavební povolení není ve smlouvě sjednána. Taková možnost se podle čl. III. odst. 3 smlouvy vztahuje k závazku žalované podle čl. III. odst. 2 smlouvy, tedy k závazku žalované zajistit, aby ve lhůtách sjednaných smlouvou bylo vydáno územní rozhodnutí a stavební povolení, tj. k závazku žalované poskytnout žalobkyni služby (inženýrské činnosti) podle smlouvy. Žalobkyně ovšem v řízení neuplatňuje nárok na zaplacení smluvní pokuty za prodlení se splněním závazku žalované zajistit vydání správních rozhodnutí ve lhůtách sjednaných smlouvou. Jako nepřípadné žalobkyně shledala též další námitky žalované, které nesouvisí s odstraněním vytýkaných vad projektové dokumentace pro stavební povolení, nýbrž souvisí s výkonem zmíněné inženýrské činnosti podle smlouvy, jako je např. žalovanou namítané prodlení způsobené rozhodnutím správního orgánu (žalovaná popisuje průběh inženýrské činnosti k zajištění vydání územního rozhodnutí) či žalovanou uváděný pokyn žalobkyně k přerušení prací. Ke zmíněnému pokynu žalobkyně uvedla, že dne 11. 5. 2017 zaslala žalované žádost o stažení žádosti o stavební povolení na akci „[anonymizováno]“, podané dne 10. 5. 2017, a to z důvodu projednávané předpokládané změny funkčního využití pozemku parc. č. [hodnota] v katastrálním území [adresa]. Následně dne 26. 5. 2017 žalobkyně zaslala žalované žádost o opětovné podání žádosti o stavební povolení s předpokladem podání dne 29. 5. 2017. Tento pokyn nejenže nemohl ovlivnit práce na odstraňování vytýkaných vad projektové dokumentace pro stavební povolení v období do 23. 12. 2016, ale nejde ani o pokyn k přerušení práce na zhotovení díla – projektové dokumentace pro stavební povolení. Jde o pokyn k přerušení inženýrské činnosti potřebné pro získání stavebního povolení, a to v době od 11. 5. 2017 do 29. 5. 2017. Relevantní dle žalobkyně není ani argument žalované, že projektová dokumentace pro stavební povolení byla předána žalovanou až po vydání stavebního povolení, protože dříve ani předána být nemohla, když tato námitka nesouvisí s odstraňováním vytýkaných vad projektové dokumentace pro stavební povolení v době do 23. 12. 2016. K tvrzení žalované, že projektová dokumentace pro stavební povolení nemohla být žalobkyni předána před vydáním stavebního povolení, žalobkyně navíc uvedla, že žalovaná předala žalobkyni finální verzi projektové dokumentace pro stavební povolení před vydáním stavebního povolení. Projektová dokumentace pro stavební povolení byla žalobkyni předána způsobem dohodnutým v čl. V. odst. 13 smlouvy dne 10. 5. 2017 a stavební povolení bylo vydáno příslušným stavebním úřadem – [označení úřadu], dne 28. 6. 2017. Pokud jde o tvrzení žalované, že dne 15. 3. 2016 předala žalobkyni projektovou dokumentaci pro stavební povolení s tím, že další připomínky žalobkyně se vztahovaly na zdůvodnění návrhu, možností a variantních řešení návrhů, variantních řešení areálu s ohledem na vznášené požadavky ze strany žalobkyně (umístnění [Anonymizováno] apod.), žalobkyně k této námitce uvedla, že setrvává na svém tvrzení, že tato dokumentace, zejména v její části týkající se elektronické komunikace, nesplňovala zadání a v technické zprávě chyběla řada informací daných vyhláškou č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů. Pokud jde o specifikaci vad, ve vztahu, k nimž žalobkyně uplatnila nárok na jejich odstranění, pak tyto jsou zcela podrobně rozvedeny v příloze e-mailu ze dne 21. 3. 2016, kterým byl zmíněný nárok na odstranění vad uplatněn. Konkrétně např. ve vztahu k části týkající se elektronické komunikace bylo zejména vytýkáno, že technická zpráva neobsahuje tepelné ztráty, tepelné zátěže, popis provozních režimů, požadavky na profesi a požadované mikroklimatické podmínky, v části týkající se revize chybělo konstatování, že dílčí revize u záručních oprav zajišťuje dodavatel bezplatně v rámci záručních oprav, nebyl splněn požadavek ohledně struktury zapojení sítě, ve schématech mělo být řešeno rozdělení objektů na jednotlivé budovy, ve výkresové části v rámci blokových schémat chyběly další rozhlasové zesilovače v jednotlivých budovách, ústředna rozhlasu nebyla umístěna v místnosti A2.25 jak bylo uvedeno ve zprávě, ale v místnosti A2.04 schodiště, A1.07 schodiště a A3.21 schodiště, nebyly vůbec zakresleny schematicky vedení koaxiálních kabelů k vysílačkám od antény, chyběly tabla (výjezdové transparenty), jak v technické zprávě, tak ve schématech, v půdorysech nebyly uvedeny schematicky sítě, kamery, EZS, EPS, TV, výjezdová tabla a rozvody kabelů pro radiostanice, všude byly nakresleny reproduktory, takže schémata z 95 % chyběla, bylo vytýkáno, že pokud po strukturované kabeláži funguje i kamerový systém CCTV a přístupový systém ACS a další technologie, která nemůže využít propojení pomocí aktivních prvků (switchů), je potřeba počítat s dalšími kabely, technologické místnosti nebyly jasně vyznačeny – u el. komunikace v půdorysu chyběla místnost č. B 2.19, nebyla popsána ani v legendě, dále u objektu C pro 1. podlaží byl vložen půdorys D, požadavek na jasné označení technologických místností včetně zákresu a legendy nebyl splněn, nebyly naplněny požadavky na vybavení místností (chlazení a bez topení), a aby byly v technické zprávě uvedeny vzdálenosti mezi technologickými místnostmi, bylo vytýkáno, že vzdálenost mezi některými technologickými místnostmi neodpovídá zadaným vzdálenostem (např. mezi místností A1.26 a C1.10), takže hrozí nefunkčnost nebo omezená funkčnost systému, nebyl splněn požadavek propojení technologií (opticky i metalicky) „do kruhu“, technologie byl propojeny pouze „do hvězdy“, přičemž byly požadovány oba dva typy propojení, chyběla kabelová trasa mezi budovou C a D, ve schématech nebyl splněn požadavek na propojení jednotlivých částí, strukturovaná kabeláž – bloková schémata byla zcela nevyhovující s tím, že jednotlivé systémy měly být zakresleny do půdorysů – trasy, koncové prvky, v technické právě nebyl uveden typ kabeláže a její prvky, nebylo splněno propojení metalikou mezi objekty C a D, technologické místnosti – chybný popis místnosti C1.10, v sekci el. komunikace objekt C chyběl půdorys 1.NP, evakuační rozhlas – požadavek na ozvučení všech vnitřních prostorů a celého nádvoří nebyl vyřešen, nebylo zapsáno v technické zprávě, nebyla navržena stanoviště, typy reproduktorů, v půdorysu nebyly schematicky zakresleny všechny trasy vedení rozvodů, nedostatečně bylo řešeno ovládání rozhlasu, rozvržení jednotlivých zón (možnost pouštět určité místní hlášení v určitých zónách), nebyly řešeny počty rozhlasových plen, navržení zesilovačů, routerů, potenciometrů, kromě typu pleny a vnitřních reproduktorů chyběly typy dalších částí včetně reproduktorů pro venkovní prostory, kamerový systém CCTV – nebyl zakreslen v půdorysu včetně vedení, nebylo jasné umístění jednotlivých kamer, nebyla navržena technologie CCTV a typ kamer, nebylo technicky a technologicky řešeno záznamové zařízení, možnost náhledu na více pracovištích, vzdálené ovládání, umístěné kamery na chodbách a schodištích nebyly požadovány, přístupový systém ACS – nebyl zkreslen v půdorysu včetně vedení, umístnění centrální jednotky, koncových prvků, nebylo zřejmé, jaké je navržené zařízení jednotky, čteček, SW, licence, nebyla vyřešena nutnost vzdáleného programování ústředny, STA – nebylo zakresleno v půdorysu včetně vedení a jednotlivých prvků – umístění, napájení, chyběly počty antén pro TV, rozhlas, chyběly typy kabelů, aktivních prvků včetně dimenzování, radiostanice – nebylo zakresleno v půdorysu včetně vedení a umístění, specifikace a počtů kabelů, a včetně specifikace a počtu antén – dodání, osazení, nebyla zakreslena ani schematicky, telefonie – nebyla řešena technologie telefonie, telefonní ústředna, rozvody, umístění v jednotlivých místnostech, koncové prvky telefonie včetně Dect (kompatibilita, počty), GSM brány, switche, batery boxy, licence, nebylo zakresleno v půdorysu a nebylo řešeno napojení na dodavatele telefonních služeb, telefonie nebyla zakreslena ani schematicky, mobilní telefonie – nebylo řešeno případné stínění budovy signálem (nutnost prostupu frekvencí 4G LTE do budovy), chyběly opakovače mobilního signálu, chyběly schémata vedení a umístění, [Anonymizováno] – nebylo řešeno vůbec, nebyla zakreslena ani schematicky, opakovače GPS – v textové části chyběly opakovače pro lokalizaci GPS zařízení v garážích, nezakresleny schematicky, komunikační zařízení u vstupu do objektu pro komunikaci – nebylo zakresleno v půdorysech, nebylo ani dostatečně popsáno a navrženo, multifunkční prostor (konferenční místnost), PVČ – nebylo zmíněno a řešeno její vybavení – zobrazovací technika a její zapojení, tabla – byla požadována včetně umístění a chyběla, blokové schéma – chyběly některé prvky, půdorysné schéma, u některých budov neodpovídaly počty podlaží, většina položek a zařízení nebyla ve schématech a půdorysech zakreslena a v technické zprávě také o nich nebyl zmínka, seznam strojů a zařízení – kromě přidané [Anonymizováno] ústředny v budově A obsahoval jen zkopírované katalogové listy a prospekty na několik druhů zařízení bez uvedení, co bude konkrétně použito. V předané dokumentaci pro stavební povolení nebyly téměř vůbec zapracovány nebo v lepším případě pouze rozpracovány požadavky zadavatele. V souhrnu bylo vytýkáno, že dvě stránky textu k celé kapitole elektronické komunikace jsou zcela nedostatečné a není v nich navrženo konkrétní technické řešení. Půdorysy jsou zcela nevyhovující, chybí popis a specifikace jednotlivých dodávaných komponent, projektová dokumentace z pohledu zadavatele směrem k určitým technologickým celkům nebyla vůbec zpracována. Jak vyplývá z připomínek žalobkyně ze dne 19. 7. 2016, jakož i ze zápisu z kontrolního dne projektu ze dne 25. 10. 2016, ani po tomto datu nebyly vytýkané vady projektové dokumentace pro stavební povolení beze zbytku odstraněny, když se tak stalo až zasláním projektové dokumentace pro stavební povolení dne 23. 12. 2016. Pokud jde o uplatněný nárok na zaplacení smluvní pokuty za prodlení s předáním projektové dokumentace pro provedení stavby, pak podle čl. III. odst. 1 písm. c) smlouvy měla žalovaná předat žalobkyni vypracovanou projektovou dokumentaci pro provedení stavby v rozsahu dle čl. II. odst. 3 písm. c) smlouvy v termínu do 30. 8. 2016, a to protokolárně v souladu s čl. V. odst. 16 smlouvy. Žalovaná předala žalobkyni projektovou dokumentaci pro provedení stavby ke kontrole dne 31. 7. 2017 (podle dodatku č. [hodnota] Smlouvy měla být tato dokumentace předána žalobkyni k projednání do 26. 7. 2016). Žalobkyně své připomínky k projektové dokumentaci pro provedení stavby sdělila žalované, jak uvádí sama žalovaná, dne 30. 8. 2017, tj. ve sjednané lhůtě, když podle přílohy dodatku č. [hodnota] smlouvy byla lhůta pro připomínky a požadavky zadavatele (žalobkyně) sjednána jako čtyřtýdenní, nikoliv sedmidenní, jak uvádí žalovaná. Žalovaná reagovala na připomínky žalobkyně dopisem ze dne 1. 9. 2017, v němž navrhla způsob a postup zapracování připomínek žalobkyně. Následně se dne 21.9.2017 uskutečnila koordinační porada ohledně dokumentace pro provedení stavby předané žalobkyni „ke kontrole“ 31. 7. 2017 a byl dohodnut způsob a rozsah zapracování připomínek žalobkyně v projektové dokumentaci pro provedení stavby. Zástupce žalované přislíbil informovat žalobkyni do 26. 9. 2017 o dalším postupu dopracování projektové dokumentace pro provedení stavby a o termínech předložení dotčených částí této dokumentace (slaboproud, rozpočty, stavební část) ke kontrole žalobkyni a následně o předání kompletní schválené dokumentace v rozsahu dle čl. II. odst. 3 písm. c) a odst. 4 smlouvy. Dle sdělení zástupce vedoucího realizačního týmu žalované [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 25. 9. 2017 měla být projektová dokumentace pro provedení stavby v elektronické verzi zaslána žalobkyni dne 6. 10. 2017. Části projektové dokumentace pro provedení stavby byly žalobkyni zasílány cestou „úschovna“ ve dnech 6. 10. 2017, 11. 11. 2017, 20. 11. 2017 a 8. 1. 2018. E-mailem ze dne 30. 11. 2017 se žalobkyně dotazovala žalované, kdy budou připomínky žalobkyně, připojené v příloze e-mailu, plně zapracovány a kdy bude vydán čistopis projektové dokumentace pro provedení stavby. K protokolárnímu předání kompletní projektové dokumentace pro provedení stavby došlo v souladu s čl. V. odst. 16 smlouvy až dne 13. 2. 2018. Z uvedeného je zřejmé, že žalovaná byla oproti závazku ze smlouvy v prodlení jak s předáním projektové dokumentace pro provedení stavby k projednání, tak s jejím protokolárním předáním. Argumentuje-li žalovaná tím, že nedošlo k uzavření dodatku č. [hodnota] ke smlouvě, kterým by byla opětovně prodloužena sjednaná doba plnění, pak pomíjí skutečnost, že smlouva byla uzavřena na základě zadání veřejné zakázky. Zadávání veřejných zakázek představuje specifický postup uzavření a následné modifikace smlouvy. Zákonná úprava zadávání veřejných zakázek taxativně vymezuje, jaké změny práv a povinností vyplývajících ze smlouvy na plnění veřejné zakázky s vybraným uchazečem se považují za podstatné, a tedy nepřípustné. Zákonodárce za podstatnou změnu mj. považuje takovou změnu, která by za použití v původním zadávacím řízení umožnila účast jiných dodavatelů. Termín plnění veřejné zakázky je pro každého potenciálního dodavatele jednou ze zásadních skutečností, na jejímž základě se rozhoduje, zda se má zadávacího řízení vůbec zúčastnit. Pokud by byl termín plnění ve smlouvě opětovně dodatkem upraven, byla by žalovaná zvýhodněna proti jiným uchazečům, kteří by v případě, že by tato skutečnost byla známa již při zahájení zadávacího řízení, mohli zvažovat, podání, resp. podat nabídku, jakož i proti uchazečům, kteří nabídku podali.

8. U jednání dne [datum] žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby; předala soudu další podání s obranou proti žalobě, datované dne 7. 11. 2019 (č. l. 43).

9. Žalobkyně pak ve vyjádření k námitkám žalované (podání ze dne 5. 12. 2019 na č. l. 49) opětovně setrvala na žalobě.

10. V podání ze dne 23. 12. 2019 (č. l. 57) žalovaná v obraně proti žalobě zaujala stanovisko, že smlouva o zhotovení projektové dokumentace a výkonu inženýrské činnosti č. [hodnota] ze dne 18. 8. 2015, která byla mezi účastníky tohoto řízení uzavřena, je absolutně neplatným právním úkonem dle § 580 odst. 2 o. z., a to pro počáteční nemožnost plnění. Smlouva tak, jak byla uzavřena, byla od počátku nesplnitelná, protože žalovaná nemohla v souladu s čl. II. odst. 3 písm. a) smlouvy vypracovat oznámení ve smyslu § 6 odst. 2 zákona č. 100/2001 Sb., jak je ve smlouvě uvedeno, aby mohla nadále pokračovat dle čl. II. odst. 3 písm. b) smlouvy zpracováním projektové dokumentace pro stavební povolení. Jedná se o nemožnost právní, neboť předmět smlouvy je neuskutečnitelný z důvodu právní překážky, když je v objektivním rozporu se zákonným právním předpisem. Toto kritérium (vypracování „malé EIA“) si ve smlouvě stanovila sama žalobkyně. Změna smlouvy byla nemožná. Není však pravda, jak uvádí žalobkyně, že by žalovaná měla ze znění smlouvy poznat, že je smlouva v tomto ustanovení chybná, a to i když je profesionál. Takové posouzení by žalobkyně musela učinit ve spolupráci s odborníky, kteří mají autorizaci zpracovat velkou EIA. Takového odborníka si koneckonců musela žalovaná přizvat, aby vůbec mohla zakázku dokončit. Jednalo se o společnost [právnická osoba]., jejíž zaměstnanci zpracovali oznámení o hodnocení vlivu na životní prostředí, neboť mají k tomu odbornou způsobilost, kterou žalovaná nemá. Žalovaná byla jedna z mnoha uchazečů o veřejnou zakázku a žádný z nich nerozpoznal vadu ve smlouvě. Navíc je krajně proti dobrým mravům, když žalobkyně uvádí, že se žalovaná neměla o veřejnou zakázku vůbec hlásit a že nyní nese odpovědnost za nedostatek vlastní obezřetnosti. Žalobkyně nese v prvé řadě odpovědnost za to, že veřejná zakázka bude vyhlášena a bude v ní postupováno v souladu se zákonem a že nemůže uchazeče „nachytávat“ nejprve na chybné zadání, a nakonec ještě z toho těžit v podobě uplatňování smluvních pokut. Žalovaná tedy nevěděla o neplatnosti smlouvy od počátku a pokud by návrh smlouvy byl vypracován řádně, tj. pokud by zahrnoval tzv. velkou EIA, pak by žalovaná, pokud by se vůbec ucházela o tuto veřejnou zakázku, rozhodně nenavrhovala stejnou dobu plnění a stejnou cenu. Jednalo by se o jinou veřejnou zakázku, a to především svým rozsahem. Pokud žalobkyni vznikla škoda, pak by ji měla v prvé řadě uplatňovat po subjektu, který připravoval zadání veřejné zakázky a neměla by se hojit na žalované, která v rámci všech svých sil a možností postupovala tak, aby zakázku dokončila, přičemž tak činila za stejnou cenu, tj. náklady na vypracování velké EIA nesla ze svého. Žalovaná uzavřela své stanovisko se závěrem, že pokud je smlouva absolutně neplatná, pak je neplatné i sjednání smluvní pokuty.

11. Žalobkyně k námitce žalované, že smlouva o zhotovení projektové dokumentace a výkonu inženýrské činnosti č. [hodnota] ze dne 18. 8. 2015 je absolutně neplatným právním úkonem dle ustanovení § 580 odst. 2 o. z., a to pro počáteční nemožnost plnění, replikovala podáním ze dne 18. 3. 2020 (č. l. 61). Uvedla, že i když je záměr ve smyslu zákona č. 100/2001 Sb. oznámen jako podlimitní podle § 6 odst. 2 zákona č. 100/2001 Sb. (oznámení s náležitostmi dle přílohy č. 3a), je podle § 6 odst. 3 zákona č. 100/2001 Sb. vždy na rozhodnutí příslušného správního úřadu, zda bude nutno provést tzv. zjišťovací řízení, k němuž je třeba doložit oznámení záměru vyžádané správním úřadem pro účely zjišťovacího řízení. Žalovaná jako osoba nepochybně znalá této právní úpravy tedy při předložení nabídky na veřejnou zakázku, jakož i při uzavírání smlouvy, musela být srozuměna s tím, že na základě oznámení záměru ve smyslu 6 odst. 2 zákona č. 100/2001 Sb. bude správní úřad rozhodovat o tom, zda se bude provádět zjišťovací řízení, a tedy též musela počítat s tím, že pokud správní úřad zjišťovací řízení shledá nezbytným, pak bude nutno doložit oznámení, které je vyžadováno pro účely zjišťovacího řízení (oznámení s náležitostmi dle přílohy č. [hodnota]). Žalovaná jako odborník tedy mohla a měla v rámci svého obchodního rozhodnutí zvážit, zda bude schopna v rámci poskytování služeb pro získání územního rozhodnutí dodržet svou nabídkovou dobu plnění i v případě, že bude vyžadováno oznámení pro účely zjišťovacího řízení. Žalované se navíc nepodařilo v rámci poskytování služeb pro získání územního rozhodnutí obstarat ani některá další potřebná stanoviska (vyjádření) dotčených orgánů státní správy a správců sítí tak, aby dodržela svůj závazek v době, kterou navrhla ve své nabídce, a která byla převzata do smlouvy (následně prodloužené dodatky ke smlouvě na 15. 3. 2016). Podle informační zprávy žalované ze dne 28. 2. 2017 žalovaná v rámci výkonu inženýrské činnosti vedoucí k zajištění pravomocného územního rozhodnutí (v rámci poskytování služeb) zaslala dne 22. 10. 2015, tj. po dvou měsících od uzavření smlouvy, [označení úřadu], odboru ochrany prostředí, žádost o posouzení záměru z hlediska EIA (zřejmě s využitím § 15 zákona č. 100/2001 Sb., které upravuje možnost předběžného projednání záměru s příslušným úřadem a dotčenými správními úřady před předložením samotného oznámení záměru); dne 23. 11. 2015 žalovaná obdržela stanovisko [označení úřadu], odboru ochrany prostředí, že záměr naplňuje ustanovení § 4 a 6 zákona č. 100/2001 Sb., a že je třeba předložit oznámení záměru dle přílohy č. [hodnota] zákona č. 100/2001 Sb.; téhož dne, tj. 23. 11. 2015, žalovaná zaslala [označení úřadu], odboru ochrany prostředí, oznámení podlimitního záměru dle přílohy č. 3a zákona č. 100/2001 Sb. [týž den, tj. 23. 11. 2015, pak žalovaná splnila dle smlouvy „výkonovou fázi č. 1“, když žalobkyni předala projektovou dokumentaci pro územní řízení ([Anonymizováno])]; následně dne 9. 12. 2015 žalovaná obdržela výzvu [označení úřadu], odboru ochrany prostředí, k doplnění oznámení podlimitního záměru v rozsahu přílohy č. 3 zákona č. 100/2001 Sb.; oznámení dle přílohy č. 3 zákona č. 100/2001 Sb. žalovaná zaslala [označení úřadu], odboru ochrany prostředí, dne 19. 1. 2016, zjišťovací řízení bylo zahájeno dne 15. 2. 2016, závěr zjišťovacího řízení žalovaná obdržela dne 3. 6. 2016. Práce na vypracování projektové dokumentace pro stavení povolení ([Anonymizováno]) žalovaná zahájila podle smlouvy, když ve sjednaném termínu předala žalobkyni projektovou dokumentaci pro stavební povolení ([Anonymizováno]) k projednání, jak dokládá předávací protokol ze dne 9. 2. 2016. Skutečnost, že smlouva předpokládá vypracování oznámení ve smyslu ustanovení § 6 odst. 2 zákona č. 100/2001 Sb. podle žalobkyně nepředstavuje právní překážku, pro kterou by předmět plnění podle smlouvy, tj. zpracování projektové dokumentace (díla) a výkon inženýrských činností (poskytnutí služeb), byl neuskutečnitelný.

12. Žalovaná pak v podání ze dne 8. 6. 2020 (č. l. 66) namítala, že ustanovení § 44 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb. ukládá zadavateli veřejné zakázky povinnost vymezit v zadávací dokumentaci předmět veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky a současně výslovně stanoví, že za správnost a úplnost použitých zadávacích podmínek odpovídá zadavatel, zadávací dokumentace tedy musí uvádět veškeré požadavky zadavatele v takovém rozsahu, aby byla úplná a správná, a zároveň aby byla jasná, srozumitelná, určitá a dostatečně podrobná tak, aby si jakýkoliv potenciální dodavatel po přečtení zadávací dokumentace dokázal udělat představu, co je předmětem veřejné zakázky, a aby na jejím základě mohl podat nabídku vzájemně porovnatelnou s nabídkami jiných uchazečů. Žalobkyně tedy nemůže přenášet svou odpovědnost, kterou má primárně stanovenou zákonem o veřejných zakázkách na žalovanou (dodavatele) a odkazovat při tom na obecný právní předpis (občanský zákoník). Žalobkyně měla povinnost řádně vymezit předmět veřejné zakázky, a to tak, aby zakázka byla transparentní. S odkazem na neúplnost či nesprávnost zadávací dokumentace rozhodoval Úřad pro ochranu hospodářské soutěže opakovaně, kdy pravidelně při shledání těchto vad rušil zadání veřejných zakázek a ukládal zadavatelům pokuty. Například v rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 16. prosince 2009, č. j. ÚOHSS248/2009/VZ-14223/2009/510/Mon. Pokud by měl každý uchazeč počítat s tím, že bude možná vyžadována tzv. velká EIA, jak naznačuje žalobkyně, pak by mohl takový postup podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a žalobkyně by se mohla ocitnout v situaci, že by hodnotila neporovnatelné nabídky, tj. takové, které neobsahují stejný rozsah předmětu veřejné zakázky, což je však vyloučeno a vedlo by to k porušení ustanovení § 6 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., tj. k porušení zásady transparentnosti. V daném případě, pokud měla zadavatelka pochyby o správnosti či úplnosti svého zadání, které mělo záviset na rozhodnutí příslušného správního úřadu, pak měla požadovat od dodavatelů uvedení veškerých služeb či dodávek, které byly pro řádné provedení zadaného díla v tom či onom případě nezbytné a které v daném případě nebyly vzaty v úvahu, a to jako informaci a podklad pro eventuální zadání dodatečné veřejné zakázky zadavatelem, či měla o této skutečnosti ve svém zadání minimálně informovat. Podle § 7 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb. veřejná zakázka, kterou je zadavatel povinen zadat podle tohoto zákona, musí být realizována na základě písemné smlouvy. Z uvedeného vyplývá, že i veškeré případné změny smlouvy je rovněž nutno činit v písemné formě. K uzavření písemného dodatku ke smlouvě o zhotovení projektové dokumentace a výkonu inženýrské činnosti ohledně změny předmětu plnění mezi jejím účastníky nedošlo. V uzavřené smlouvě (čl. II. odst. 3) je naprosto přesně specifikováno, ze kterých částí se projektová dokumentace bude skládat, přičemž jen takto vymezené části měly být předmětem plnění dle této smlouvy. Předmět plnění nemohl být koncipován výsledkem výkonu inženýrské činnosti a rovněž nemohlo být lhostejné, jakým postupem bude tohoto výsledku dosaženo. Je třeba dodat, že tyto části projektové dokumentace, které byly jasně nadefinovány jako předmět díla (tzv. výkonové fáze), jsou jednak přesně určeny smlouvu a rovněž každá z nich zvlášť oceněna (každá jednotlivá fáze za tzv. dílčí cenu) a také je zvlášť sankcionováno u každé z nich prodlení s jejím dodáním, takže není možno zvolit jiný postup, než určovala smlouva. Výklad žalobkyně považuje žalovaná za účelový. Žalovaná odkázala na ustanovení 6 odst. 2 o. z. větu druhou, že nikdo nesmí těžit z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu. Podle § 118 odst. 6 zákona č. 137/2006 Sb. se smlouva na plnění veřejné zakázky stává neplatnou z důvodu nedodržení postupu podle tohoto zákona pouze v případech, kdy Úřad uloží zákaz jejího plnění podle odstavce 2, avšak neplatnost z jiných důvodů, které se v tomto případě žalovaná dovolává, tím není dotčena. Žalovaná tedy setrvala na stanovisku ohledně neplatnosti smlouvy z důvodu počáteční nemožnosti plnění, za kterou nese odpovědnost žalobkyně, která tuto neplatnost způsobila.

13. Soud u jednání provedl dokazování listinami, které předložila žalobkyně, a to: - smlouvou o zhotovení projektové dokumentace a výkonu inženýrské činnosti č. [hodnota] ze dne 18. 8. 2015, uzavřenou mezi žalobkyní jako objednatelem na straně jedné a žalovanou jako zhotovitelem na straně druhé, - dodatkem č. [hodnota] k uvedené smlouvě ze dne 3. 11. 2015, - dodatkem č. [hodnota] k uvedené smlouvě ze dne 8. 3. 2016, - dodatkem č. [hodnota] k uvedené smlouvě ze dne 23. 3. 2016, - předávacím protokolem ze dne 9. 2. 2016, - e-mailovou korespondencí ze dne 11. 2. 2016 a 12. 2. 2016 k projektové dokumentaci pro stavební povolení předané dne 9. 2. 2016, - předávacím protokolem ze dne 15. 3. 2016, - uplatněním nároku žalobkyně na odstranění vad k projektové dokumentaci pro stavební povolení ze dne 21. 3. 2016, včetně přílohy, - zprávou ze dne 23. 12. 2016 o předání zásilky – [anonymizováno] do úschovny, - předávacím protokolem o předání projektové dokumentace pro vydání stavebního povolení ze dne 10. 5. 2017, - předávacím protokolem o předání projektové dokumentace pro provedení stavby ze dne 13. 2. 2018, - výzvou žalobkyně žalované k úhradě smluvní pokuty ze dne 25. 6. 2018, včetně doručenky, - odpovědí žalované na výzvu žalobkyně ze dne 29. 6. 2018, - dopisem odboru ochrany prostředí [označení úřadu] sp. zn. [značka] ze dne 9. 11. 2015, - rozhodnutím o umístění stavby, č.j. [hodnota] ze dne 31. 10. 2016, - rozhodnutím – opravným rozhodnutím, č. j. [hodnota] ze dne 4. 11. 2016, - rozhodnutím – opravným rozhodnutí, č. j. [hodnota]) ze dne 18. 11. 2016, - dopisem ze dne 26. 5. 2019, pisatel [právnická osoba], věc: akce „[adresa]“, - přípisem žalobkyně ze dne 11. 5. 2017[Anonymizováno] - přípisem žalobkyně ze dne 26. 5. 2017, - rozhodnutím Ministerstva vnitra, odboru správy majetku, ze dne 28. 6. 2017, č.j. [hodnota], - e-mailem – uplatnění vad projektové dokumentace pro stavební povolení ze dne 21. 3. 2016, - připomínkami žalobkyně k projektové dokumentaci pro provedení stavby ze dne 19. 7. 2016, - zápisem z kontrolního dne projektu ze dne 25. 10. 2016, - připomínkami žalobkyně k projektové dokumentaci pro provedení stavby ze dne 30. 8. 2017, - přípisem žalované ze dne 1. 9. 2017, - e-mailem vedoucího projektu žalobkyně, [tituly před jménem] [jméno FO], ze dne 14. 9. 2017[Anonymizováno] - záznamem z koordinační porady ohledně [Anonymizováno] „ke kontrole“ ze dne 21. 9. 2017, - e-mailem zástupce vedoucího realizačního týmu žalované, [tituly před jménem] [jméno FO], ze dne 25. 9. 2017, - e-mailem vedoucího projektu žalobkyně, [tituly před jménem] [jméno FO], ze dne 30. 11. 2017, včetně přílohy, - krycím listem nabídky na nadlimitní veřejnou zakázku ze dne 25. 2. 2015, - dopisem [označení úřadu] – odboru ochrany prostředí žalované ze dne 9. 11. 2015, - dopisem žalované žalobkyni ze dne 11. 3. 2016, - dopisem žalované žalobkyni ze dne 14. 3. 2016, - rozhodnutím [označení úřadu], odboru ochrany prostředí ze dne 1. 6. 2016.

14. U jednání dne 30. 6. 2020 soud provedl další dokazování listinami, a to: - zadávací dokumentací pro zadání nadlimitní veřejné zakázky v zadávacím řízení, - zprávou o posouzení a hodnocení nabídek ze dne [datum], - e-mailem [tituly před jménem] [jméno FO] adresovaným [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 30. 5. 2016, - informační zprávou ze dne 27. 5. 2016, - e-mailem žalobkyně ze dne 11. 3. 2016, - informační zprávou ze dne 14. 3. 2016, - záznamem z koordinační porady ze dne 24. 3. 2016, - e-mailem žalované ze dne 25. 4. 2016, - informační zprávou ze dne 28. 2. 2017, - stanoviskem [právnická osoba], [Anonymizováno], ze dne 1. 4. 2016, - vyjádřením [právnická osoba], ze dne [datum], - vyjádřením [právnická osoba]. ze dne [datum], - stanovisky Policie ČR, Krajského ředitelství Policie hl. m. Prahy, odboru služby dopravní policie, ze dne 4. 12. 2015, 21. 12. 2015, 23. 2. 2016, 1. 4. 2016 a 28. 6. 2016, - zápisem z kontrolního dne projektu ze dne 5. 9. 2016, - protokolem o předání dokumentace o provedení stavby ze dne 31. 5. 2017, - záznamem z koordinační porady ze dne 20. 6. 2017, včetně přílohy, tj. připomínek žalobkyně k [Anonymizováno] předané ke kontrole dne 31. 5. 2017, - protokolem o předání [Anonymizováno] ze dne 31. 7. 2017, - připomínkami žalobkyně ze dne 6. 11. 2017 k [Anonymizováno] předané ke kontrole dne 6. 10. 2017, - připomínkami žalobkyně ze dne 30. 11. 2017 k [Anonymizováno] předané ke kontrole dne 20. 11. 2017 s komentářem žalobkyně ze dne 13. 12. 2017 a komentářem žalobkyně a odpovědí žalované ze dne 22. 12. 2017, - připomínkami žalobkyně ze dne 30. 11. 2017 k [Anonymizováno] předané ke kontrole dne 20. 11. 2017 s komentářem žalobkyně ze dne 13. 12. 2017 a komentářem žalobkyně a odpovědí žalované ze dne 22. 12. 2017 a s odpovědí žalobkyně ze dne 16. 1. 2018, - e-mailem žalobkyně ze dne 8. 3. 2016, včetně přílohy, - komentářem (doplnění) žalované k nedostatkům [Anonymizováno] ze dne 30. 3. 2016, - záznamem z koordinační porady ze dne 14. 4. 2016, - záznamem z koordinační porady ze dne 28. 4. 2016, - protokolem o předání [Anonymizováno] ze dne 14. 6. 2016, - přípisem žalované ze dne 22. 12. 2016, - dokumentací pro stavební povolení, předaná 23. 12. 2016 (na CD).

15. Z výslechu svědka [tituly před jménem] [jméno FO] soud zjistil, že pracoval pro žalobkyni na základě dohod o pracovní činnosti, předmětem jeho pracovní činnosti bylo vykonávání prací – konkrétně zpracování podkladů pro projektovou dokumentaci výstavby [Anonymizováno]. Od začátku jeho činnosti pro žalobkyni se jednalo o zadání pro zpracování projektové dokumentace akce [adresa], v dalších fázích se jednalo o jednání se zpracovatelem – žalovanou, která byla vybrána ve výběrovém řízení na zpracování projektové dokumentace a zajištění inženýrské činnosti pro přípravu předmětné stavby, kontrola činnosti žalované a kontrola žalovanou předkládané projektové dokumentace. Spor se vede k dokumentaci pro stavební povolení, tomu předcházelo zpracování dokumentace pro územní řízení a zajištění vydání územního rozhodnutí. Dle smlouvy a harmonogramu byla žalovaná povinna předložit k určitému termínu pracovní verzi projektové dokumentace k odsouhlasení. To se stalo, žalobkyně k tomu dne 9. 2. 2016 v rámci e-mailové korespondence upozornila na nedostatky a vady, tzn. na nekompletnost projektové dokumentace pro stavební povolení. Na to žalovaná reagovala sdělením, že podle ní je to dostatečné pro stavební řízení, žalobkyně oponovala, že dokumentace nesplňuje příslušný bod smlouvy o dílo, konkrétně, že není zpracována v rozsahu podle vyhl. č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, a to příslušné přílohy pro daný projektový stupeň (příloha 12). Na to byla reakce žalované, uskutečnilo se jednání na úrovni ředitele [Anonymizováno] a jednatele žalované. Žalovaná byla vyzvána k odstranění vad, na to pak reagovala postupným odstraněním vad. Žalovaná výtky ze strany žalobkyně uznala, neboť postupně vady odstraňovala, a to v pravidelných intervalech, neboť žalobkyni zaslala vypořádání namítaných závad k odsouhlasení, ze strany žalobkyně to bylo zkontrolováno příslušnými specialisty a odstraněné vady byly v zápisu vypořádány tak, že bylo v zápise konstatováno, že vada byla odstraněna. Nakonec zůstala nejproblematičtější část projektové dokumentace, a to slaboproud, ten se řešil až do konce roku 2016, kdy byly závady na této části projektové dokumentace odstraněny. Následně byla žalovanou předána projektová dokumentace pro stavební řízení 10. 5. 2017 a bylo následně zahájeno stavební řízení. Pokud v zápisu z kontrolního dne projektu ze dne 25. 10. 2016 je uvedeno, že „[Anonymizováno] požádal dne 3. 10. 2016 zástupce žalované o předání oficiálního vyjádření za zpracovatele projektové dokumentace, že v projektové dokumentaci pro stavební povolení jsou plně zapracovány veškeré připomínky a požadavky zadavatele [Anonymizováno] včetně uvedení dokumentace do souladu s platnými normativy“, pak z toho důvodu, že [tituly před jménem] [jméno FO], který byl za žalovanou vedoucím projektu, měl garantovat, že dokumentace pro stavební povolení má zapracovány veškeré připomínky a požadavky zadavatele [Anonymizováno] včetně uvedení dokumentace do souladu s platnými normativy. Svědek potvrdil, že k dokumentaci pro stavební povolení části elektronické komunikace byly ze strany [Anonymizováno] (žalobkyně) opětovně uplatňovány vady k této dokumentaci v části elektrokomunikace, minimálně do předání elektronické verze projektové dokumentace pro stavební povolení v prosinci 2016, dále, že žalovaná žalobkyni při jednání na kontrolním dni upozornila, že zřejmě nesplní termín předání územního rozhodnutí, resp. rozhodnutí o umístění stavby, a to z důvodu na straně orgánu státní správy ve věci EIA. Žalobkyně žalovanou upozornila, že musí postupovat podle smlouvy a oznámit tuto skutečnost oficiálně a požádat o případné prodloužení termínu. Žalovaná po čase poslala dopis, ve kterém upozornila na prodlení, ale nepožádala o prodloužení termínu předání předmětu díla, např. dodatkem ke smlouvě. Dále svědek uvedl, že si není vědom, že by žalobkyně byla ze strany žalované upozorněna na to, že je potřeba zpracovat oznámení záměru v rozsahu podle přílohy 3 zákona č. 100/2011 Sb., není to ani v žádném zápise z jednání mezi účastníky.

16. Ze znaleckého posudku znalce [tituly před jménem] [adresa] č. [hodnota] ze dne 12. 5. 2023, jakož i z potvrzení závěrů znaleckého posudku při výslechu uvedeného znalce ze dne 19. září 2023, soud učinil závěr, že projektová dokumentace (která byla předmětem díla mezi žalobkyní jako objednatelem a žalovanou jako zhotovitelem na základě smlouvy o zhotovení projektové dokumentace a výkonu inženýrské činnosti č. [hodnota] ze dne 18. 5. 2015 a dodatků č. [hodnota] ze dne 3. 11. 2015, č. [hodnota] ze dne 8. 3. 2016 a č. [hodnota] ze dne 23. 3. 2016 k této smlouvě) a předaná protokolárně žalobkyni jako objednateli, nesplňovala náležitosti podle smlouvy a předpisů o dokumentaci staveb (vyhl. č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb), když obsahovala vady. Ty znalec vyjádřil v závěru jeho posudku ze dne 12. 5. 2023, kde popisuje soulad žalovanou předané dokumentace s požadavky vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, a to technické zprávy projektové dokumentace a výkresové části projektové dokumentace. Z uvedených závěrů vyplývá, že některé části žalovanou zpracované a žalobkyni předané projektové dokumentace nejsou v souladu s vyhláškou č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, např. některé náležitosti chybí, nejsou uvedeny, apod.

17. V podání ze dne 28. 8. 2023 žalovaná dále v obraně proti žalobě namítala následující: a) nebyla dodržena písemná forma reklamace Co se týče reklamace žalobce ze dne 21.3.2016, ve které měl žalobce vytknout vady plnění, pak žalovaný namítá, že tato reklamace nebyla učiněna dle podmínek uzavřené Smlouvy o zhotovení projektové dokumentace a výkonu inženýrské činnosti ze dne 18.5.2015, neboť nebyla ze strany objednatele dodržena smlouvou vyžadovaná písemná forma. Dle čl. XIV. Smlouvy odst. 3 musí být reklamace vad provedena v písemné formě. Dle čl. XVII. odst. 2 této Smlouvy veškerá korespondence mezi smluvními stranami, včetně jejich prohlášení, je ve vztahu k této Smlouvě irelevantní, není-li ve smlouvě stanoveno jinak. Dle čl. XVII. odst. 9 této Smlouvy si strany nepřejí, aby nad rámec výslovných ustanovení této smlouvy byla jakákoliv práva a povinnosti dovozovány z dosavadní či budoucí praxe zavedené mezi stranami či zvyklostmi zachovávaných obecně či v odvětvích týkajícím se předmětu plnění této smlouvy. To, že za dodržení písemné formy smlouva nepovažuje zprávy zaslané prostřednictvím emailu je evidentní dále z ustanovení VIII. odst. 1, kde smlouva zavazuje zhotovitele předkládat objednateli na jeho žádost písemné informace o průběhu a obsahu prací v rámci zhotovení díla a poskytovaných služeb, a to nejpozději do 5 pracovních dnů od doručení žádosti objednatele, která může být učiněna a doručena i prostřednictvím emailu. Samotná smlouva tedy rozlišuje písemnou formu a emailovou komunikaci. V této souvislosti žalovaná odkázala na rozhodnutí NS ČR ze dne 22. 5. 2019 ve věci sp. zn. 26 Cdo 1230/2019, kdy NS ČR uvádí, že písemná forma jednání je dodržena v případě, pokud je opatřena elektronickým podpisem a Nejvyšší soud zdůraznil, že písemná forma právního jednání vyžaduje dvě náležitosti, a to písemnost a podpis. Písemností se rozumí zachycení všech podstatných náležitostí právního jednání v písemném textu listiny. Tento písemný projev musí být zároveň podepsán, tj. je platný až po podpisu jednající osoby. E-mail žalobce z 21. 3. 2016 nebyl opatřen elektronickým podpisem, nebyl ani zaslán datovou schránkou. Dle názoru žalovaného tedy nesplňuje písemnou formu, která byla smlouvou předpokládaná. b) reklamovala osoba bez řádného oprávnění žalobce zastupovat v tomto úkonu E-email byl zaslán ze soukromé emailové adresy [tituly před jménem] [jméno FO], který ale podle uzavřené smlouvy nebyl ani oprávněn v těchto věcech žalobkyni zastupovat a ke svému podání nepřipojil ani plnou moc, kterou dle svých slov (výslech svědka z 11. 8. 2020) měl k dispozici s tím, že žalovaná o žádné plné moci nic nevěděla. Rovněž z plné moci předložené [tituly před jménem] [jméno FO] během soudního řízení nelze usoudit, že by byl zmocněn k reklamacím předaného díla. Byl zmocněn pouze k jednání v souvislosti s výstavbou [anonymizováno] a ke zpracování podkladů pro projektovou dokumentaci, nikoliv k tomu, aby za žalobkyni vyřizoval reklamace vad díla, tj. aby činil za ni tyto právní úkony. Současně byla doložena dohoda o provedení práce, ve které je uveden rozsah práce [tituly před jménem] [jméno FO] jako zpracování podkladů pro projektovou dokumentaci. Pouze v rámci tohoto výkonu byl tedy [tituly před jménem] [jméno FO] oprávněn žalobkyni zastupovat z pozice zaměstnance. Pokud tedy činil za žalobkyni nějaká právní jednání, pak tak musel činit pouze na základě doložené plné moci, tj. ne již z pozice zaměstnance, ale osoby, které byla plná moc udělena. Ve smlouvě je za objednatele (žalobkyni) označen zástupce [tituly před jménem]. [tituly před jménem] [jméno FO], ředitel [právnická osoba] a dále kontaktní osoba [tituly před jménem]. [tituly před jménem] [jméno FO]. Dle čl. X odst. 5 smlouvy veškerá komunikace mezi smluvními stranami bude probíhat prostřednictvím osob oprávněných jednat jménem smluvních stran, kontaktních osob, popř. jimi pověřených pracovníků. [tituly před jménem] [jméno FO] tedy nebyl pracovníkem žalobkyně, který by byl oprávněn podle uzavřené smlouvy činit za žalobkyni takový právní úkon, kterým je reklamace vad díla a k tomuto úkonu nebyl zmocněn ani předloženou plnou mocí. Z výše uvedeného vyplývá, že žalobkyně řádně (tj. v souladu s uzavřenou smlouvou) nereklamovala a že jí tedy nepřísluší ani smluvní pokuta za případné prodlení žalované s odstraněním případných vad. Znalecký posudek, který byl v řízení vypracován znalcem [tituly před jménem] [adresa], neobsahuje závěr, přičemž podle § 28 písm. g) zákona č. 254/2019 Sb. musí znalecký posudek závěr obsahovat. Pokud bylo úkolem znalce určit, zda projektová dokumentace pro stavební povolení byla v souladu s vyhl. č. 499/2006 Sb., nejedná se o řádně reklamovanou vadu, neboť se jedná o pouhé obecné konstatování. Taková výzva nedává žalované žádné vodítko k tomu, aby na ni mohla nějak reagovat. Označení vady musí být určité, tj. dílu musí být vytýkána konkrétní vada. Obecný odkaz na nesoulad s vyhláškou není určení konkrétní vady a není tedy řádnou reklamací. To, že znalec hodnotil soulad projektová dokumentace, která byla zhotovena za účelem vydání stavebního povolení, přičemž stavební povolení na jejím základě vydáno skutečně bylo, tedy smlouva byla v tomto ohledu naplněna, když z pohledu znalce, který hodnotil projektovou dokumentaci z 15. 3. 2016 i projektovou dokumentaci předanou dne 23. 12. 2016, nebyly v těchto dokumentacích z tohoto pohledu shledány žádné podstatné rozdíly. Tzv. „reklamace“ žalobkyně obsahovala zejména další nové požadavky, které měla žalovaná dle jejich pokynů neustále zapracovávat do již předané projektové dokumentace. Např. v oddílu C.2 požadovala provést oplocení nebo v 2. NP pod A 2.06 chtěla zvětšit přidané okno do garáže apod. V rámci těchto dalších požadavků a upřesnění odevzdávala žalovaná další a další změněné projektové dokumentace, a to až do 23. 12. 2016. Pokud tedy byla závěrečná projektová dokumentace předána až 23. 12. 2016, pak se tak stalo zejména z důvodů nových a dalších požadavků žalobkyně, a ne z důvodu odstraňování případných vad. K tomu žalovaná odkazuje na listinu založenou v soudním spise pod B s názvem Akce: „[anonymizováno] – projektová příprava“ Doplnění a upřesnění k 19. 7. 2016, kde je ze strany žalobkyně uvedeno – připomínky [právnická osoba] k předložené PD s požadavkem na zapracování do [Anonymizováno]! zpracované a vydané dne 13. 7. 2016. Zde je rovněž mj. ze strany žalobkyně výslovně konstatováno, že projektant ([právnická osoba]) předal investorovi finální verzi Dokumentace pro stavební povolení po zapracování všech připomínek [právnická osoba] dne 14. 6. 2016!!! a že se jedná o připomínky [právnická osoba] k předložené projektové dokumentace s požadavkem na zapracování do [Anonymizováno] (tj. do dokumentace pro provedení stavby, tj. již do další etapy). K části žaloby, kdy žalobkyně požaduje smluvní pokutu za prodlení s předáním projektové dokumentace pro provedení stavby ve výši 210 370,60 Kč, žalovaná trvá na tom, že v tomto ohledu je uzavřená smlouva neplatná pro počáteční nemožnost plnění, neboť uzavřená smlouva v předmětu plnění výslovně zavazovala zhotovitele k vypracování oznámení ve smyslu § 6 odst. 2 zákona č. 100/2001 Sb. s přílohou podle 3a zákona, tzv. malou EIA, přičemž až při plnění ze smlouvy se zjistilo, že výchozí zadání je chybné, když k uskutečnění záměru správní orgán ve skutečnosti vyžadoval doložit studii dle přílohy 3 zákona 100/2001 Sb., což značně prodloužilo první etapu projekčních prací /PD pro územní řízení/, tedy mělo podstatný vliv i na další, tj. navazující etapy projekčních prací. S ohledem na skutečnost, že se žalovaná snažila poskytnout žalobkyni maximální součinnost a za účelem vypracování si byla nucen objednat oprávněnou osobu, společnost [právnická osoba]. (neboť sama žalovaná nemá v této oblasti potřebnou autorizaci), přičemž tyto „vícepráce“ hradila žalovaná ze svého, je podle názoru žalované vymáhání nároku, tj. uplatnění smluvní pokuty, ze strany žalobkyně je rovněž v rozporu s dobrými mravy[Anonymizováno]

18. Žalobkyně se v podání ze dne 18. 9. 2023 (č. l. 167) vyjádřila k námitkám žalované. Ve vztahu k námitce, že „nebyla dodržena písemné forma reklamace“, žalobkyně uvedla, že podle § 562 odst. 1 o. z. je písemné forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Smlouva o zhotovení projektové dokumentace a výkonu inženýrské činnosti č. [Anonymizováno] ze dne 18. 8. 2015, uzavřená mezi účastníky, používání elektronické formy nevylučuje. Pro reklamaci pak pouze stanoví, aby byla provedena písemně, další formální požadavky na reklamaci neklade (např. požadavek zaručeného elektronického podpisu). Občanský zákoník (§ 2618) pro reklamaci (oznámení vad díla) nestanoví žádné formální a obsahové náležitosti (pro toto právní jednání tedy nestanoví ani písemnou formu), když význam oznámení vad díla spočívá v tom, aby se informace o vadách dostala zhotoviteli a umožnila mu zpětnou reakci. Dle žalobkyně byla písemná forma reklamace zachována. Navíc nedodržení formy právního jednání nemá bez dalšího za následek neplatnost právního jednání, a to dokonce ani v případě, kdy je forma právního jednání stanovena zákonem. Jak uvedl Nejvyšší soud v usnesení ze dne 27. 11. 2014, sp. zn. 29Cdo 3919/2014: „Právní jednání odporující zákonu je neplatné pouze tehdy, vyžaduje-li to smysl a účel zákona (§ 580 odst. 1 o. z.). Uvedené omezení platí i pro posouzení důsledků nedodržení formy právního jednání vyžadované zákonem (§ 582 odst. 1 o. z.). Jinými slovy, není-li právní jednání učiněno ve formě stanovené zákonem, je (z tohoto důvodu) neplatné pouze tehdy, vyžaduje–li to smysl a účel zákona. V této souvislosti lze poukázat rovněž na základní pravidlo zakotvené v § 574 o. z., podle něhož je na právní jednání třeba spíše hledět jako na platné než jako na neplatné. Nedodržení formy právního jednání ujednané stranami zakládá dle § 582 odst. 2 o. z. tzv. relativní neplatnost. Dovolat se neplatnosti z důvodu nedodržení smluvené formy právního jednání je možné jen předtím, než dojde k plnění. Žalovaná neplatnost reklamace pro nedostatek formy nenamítla a reklamované vady fakticky odstraňovala. Dle žalobkyně námitka neplatnosti reklamace nejenže není důvodná, ale občanský zákoník žalované ani neumožňuje nyní takovou námitku vznášet. Nicméně žalobkyně z opatrnosti namítá i promlčení práva dovolat se neplatnosti reklamace. Ve vztahu k námitce žalované, že „reklamovala osoba bez řádného oprávnění žalobce zastupovat v tomto úkonu“, žalobkyně uvedla, že její tehdejší zaměstnanec [tituly před jménem] [jméno FO] byl zmocněn jednat ve věci reklamace na základě předložených plných mocí. Zpochybňuje-li žalovaná platnost reklamace argumentem, že [tituly před jménem] [jméno FO] nebyl k jejímu uplatnění oprávněn, pak i kdyby tomu tak bylo, což žalobkyně sporuje, taková okolnost by nemohla mít za následek neplatnost reklamace, neboť by mohla být řešena pouze s ohledem na překročení zástupčího oprávnění, a to především vzhledem k žalobkyni (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 1.6.2017, sp. zn. 28Cdo 3232/2016; ust. § 440 o. z.). Ve vztahu k námitce žalované, že znalecký posudek č. [hodnota] ze dne 12. 5. 2023, vyhotovený [tituly před jménem] [adresa] neobsahuje závěr, žalobkyně uvedla, že ve znaleckém posudku jsou závěry znalce stran souladu projektové dokumentace pro stavební povolení (její části Elektronická komunikace) s požadavky dle vyhlášky č. 499/2006 Sb. zcela jednoznačně vyjádřeny (v členění dle přílohy 5, bodu „[anonymizováno]“, zmíněné vyhlášky na položky „Technická zpráva“, „Výkresová část“ a „Seznam strojů a zařízení a technické specifikace“). Ve vztahu k námitce žalované, že „reklamace nesplňovala zákonné náležitosti, tj. vytknutí konkrétní vady“, žalobkyně uvedla, že občanský zákoník pro reklamaci (oznámení vad díla) nestanoví žádné formální a obsahové náležitosti, když význam oznámení vad díla spočívá v tom, aby se informace o vadách dostala zhotoviteli a umožnila mu zpětnou reakci. Žalobkyně vady projektové dokumentace pro stavební povolení uplatnila e-mailem ze dne 21. 3. 2016, kdy v těle e-mailu prohlásila projektovou dokumentaci předanou dne 15. 3. 2016 za vadnou, a to zvláště v části Elektronická komunikace, neboť DSP nesplňuje zadání – nejsou zapracovány připomínky a požadavky objednatele (žalobkyně) předané v průběhu zpracování DSP, tedy pokyny žalobkyně, k jejichž plnění se žalovaná výslovně ve smlouvě zavázala, a dále z tohoto důvodu, že DSP ve svém rozsahu a obsahu neodpovídá parametrům, které jsou dány vyhláškou č. 499/2006 Sb. E-mail ze dne 21. 3. 2016 obsahuje přílohu, která je jeho nedílnou součástí a v níž jsou nedostatky, tedy vady DSP uvedené v těle e-mailu, podrobně rozvedeny ve vztahu k jednotlivým částem DSP. Žalobkyně tedy vady DSP konkrétně označila a rozhodně nesouhlasí s tvrzením žalované, že reklamací nebyla vytknuta konkrétní vada. Z provedeného dokazování vyplývá, že žalovaná po přijetí reklamace vady DSP postupně odstraňovala. Pokud jde o část DSP týkající se Elektronické komunikace, znalec [tituly před jménem] [adresa] se ke konkrétním vadám vytýkaným e-mailem ze dne 21. 3. 2016 ve znaleckém posudku vyjádřil na str. 9 až 15 (položky 1 až 5 se týkají vytýkaných vad k technické zprávě, položky 6 až 32 se týkají vytýkaných vad k výkresové části a položka 33 vytýkaných vad k části seznam strojů a zařízení a technické specifikace), pročež u jednotlivých položek s popisem žalobkyní vytýkaných vad dospívá k závěru, že výtky jsou důvodné a konstatuje, že DSP je nedostatečná, technická zpráva neobsahuje požadované informace dle vyhlášky č. 499/2006 Sb., chybí popis základních vlastností a požadavků na komunikační technologie, výkresová část neobsahuje umístění základních komponentů elektronických komunikací. Ze znaleckého posudku rovněž vyplývá, že ani DSP, kterou žalovaná žalobkyni protokolárně předala dne 14. 6. 2016 (tj. poté, kdy žalobkyně k DSP protokolárně předané dne 15. 3. 2016 uplatnila reklamaci), minimálně v části Elektronická komunikace opět nesplňovala požadavky dle vyhlášky č. 499/2006 Sb. (mj. technická zpráva, výkresová část a seznam strojů a zařízení a technické specifikace byly stále neúplné, tedy ani v době po 14. 6. 2016 nešlo o odstraňování nedůvodných, příp. zapracování nových požadavků žalobkyně, jak nyní tvrdí žalovaná). Po datu 14. 6. 2016 pak došlo k dalšímu předání DSP dne 23. 12. 2016 (žalobkyně spojuje konec prodlení žalované se dnem 22. 12. 2016). Pokud jde o žalovanou zmiňovanou listinu označenou jako „[anonymizováno] – projektová příprava“, kdy jde o doplnění a upřesnění k 19. 7. 2016, žalovaná její text dezinterpretuje. Tato listina se týká jednak DSP, kterou žalovaná žalobkyni předala dne 14. 6. 2016, pročež v první větě obecné části se uvádí, že v této DSP přeš ujišťování zástupců žalované nejsou splněny a zapracovány předané připomínky/požadavky, což ostatně potvrzuje i znalecký posudek pokud jde o část Elektronická komunikace, když z něj plyne, že i v DSP předané dne 14. 6. 2016 stále přetrvává nesoulad s vyhláškou č. 499/2006 Sb. (mj. neúplná technická zpráva, neúplná výkresová část, nekompletní seznam strojů a zařízení a technické specifikace) a obsahuje i věcné chyby (v podstatě shodně jako u DSP předané dne 15. 3. 2016). Dále se předmětná listina týká též projektové dokumentace pro provedení stavby („DPS“), a to pokud jde o druhou větu obecné části a i následný text. Pokud jde o námitku vznesenou žalovanou, a to námitku neplatnosti smlouvy pro počáteční nemožnost plnění a námitku uplatnění smluvní pokuty v rozporu s dobrými mravy: Počáteční nemožnost plnění a nemorálnost požadavku žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty žalovaná zdůvodňuje tím, že smlouva výslovně zavazovala žalovanou k vypracování oznámení ve smyslu § 6 odst. 2 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění platném v rozhodné době (dále jen „zákon č. 100/2001 Sb.“), tj. k vypracování oznámení v rozsahu přílohy č. 3a zákona č. 100/2001 Sb., avšak orgán ochrany životního prostředí si vyžádal předložení oznámení v rozsahu přílohy č. 3 zákona č. 100/2001 Sb., což značně prodloužilo první etapu projekčních prací a mělo podstatný vliv na další navazující etapy. Žalovaná se ve smlouvě zavázala obstarat vše, co je k provedení díla a k poskytnutí služeb potřeba, obstarat veškerá oznámení, povolení, licence a souhlasy vyžadované právními předpisy ve vztahu k provedení a dokončení předmětu smlouvy (viz čl. V. odst. 1 a 2 smlouvy). Žalovaná se dále ve smlouvě zavázala provádět pro žalobkyni veškerá právní jednání či jiné činnosti, ať již faktické či právní (inženýrské činnosti) potřebné pro získání územního rozhodnutí a stavebního povolení, jejichž toliko demonstrativní výčet je obsažen v čl. II. odst. 7 a 8 Smlouvy. Podle čl. II. odst. 7 písm. b) smlouvy tak měla žalovaná zejména, nikoliv však výlučně, vypracovat oznámení ve smyslu § 6 odst. 2 zákona č. 100/2001 Sb., tj. oznámení s náležitostmi dle přílohy č. 3a zákona č. 100/2001 Sb. Podle čl. VII. odst. 4 smlouvy sjednaná celková cena zahrnovala rovněž hodnotu inženýrských prací, které v popise služeb nejsou výslovně uvedeny, o kterých však zhotovitel vzhledem ke svým odborným znalostem vědět měl nebo mohl a dodatečně je v souvislosti s realizací předmětu plnění dle smlouvy provedl. Smlouva tedy nezavazuje žalovanou, aby pro účely obstarání potřebného „výstupu“ orgánu ochrany životního prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb. vypracovala toliko (výlučně) oznámení ve smyslu § 6 odst. 2 zákona č. 100/2001 Sb., tj. oznámení v rozsahu přílohy č. 3a zákona č. 100/2001 Sb., ale zavazuje ji učinit vše pro obstarání potřebného vyjádření příslušného orgánu státní správy. Stavební záměr totiž mohl být orgánem ochrany životního prostřední vyhodnocen tak, že bude podléhat tzv. zjišťovacímu řízení podle zákona č. 100/2001 Sb. a pro tyto účely pak bylo nutno předložit oznámení v rozsahu přílohy č. 3 zákona č. 100/2001 Sb. Žalovaná v odůvodnění odporu ze dne 30. 4. 2019 proti platebnímu rozkazu poznamenává, že jí vzhledem k jejím odborným znalostem bylo známo, že oznámení záměru v rozsahu přílohy č. 3a zákona č. 100/2001 Sb. nebude pro obstarání potřebného stanoviska orgánu ochrany životního prostředí postačovat, a tvrdí, že měla žalobkyni seznámit se svým odborným názorem, a že žalobkyně měla trvat na podání oznámení v rozsahu přílohy č. 3a zákona č. 100/2001 Sb., ovšem v řízení nebylo prokázáno, že by žalovaná upozornila žalobkyni na to, že podle jejího odborného názoru bude zapotřebí vypracovat oznámení v rozsahu přílohy č. 3 zákona č. 100/2001 Sb., natož pak, že žalobkyně trvala na vypracování oznámení v rozsahu přílohy č. 3a zákona č. 100/2001 Sb. Žalovaná postupem podle smlouvy ani nepožádala o prodloužení termínu splnění závazku. Smlouva přitom v čl. III. odst. 4 pamatuje i na situaci, kdy provedení kterékoliv části díla nebo poskytnutí některé ze služeb nebude objektivně možné provést ve sjednaném termínu z důvodu okolností nezávislých na vůli zhotovitele. Přípis žalované nazvaný jako „Oznámení o prodlení vydání územního rozhodnutí z důvodu nečinnosti dotčených správních orgánů“ ze dne 11. 3. 2016 (netýkal se tedy jen prodlení s opatřením stanoviska orgánu ochrany životního prostředí), který žalobkyni zaslala až poté, kdy byla ze strany žalobkyně vyzvána, aby postupovala podle smlouvy, nejenže nebyl učiněn bezodkladně poté, co si orgán ochrany životního prostředí oznámení s náležitostmi dle přílohy č. 3 zákona č. 100/2001 Sb. vyžádal, tj. bezodkladně po 23. 11. 2015, nýbrž až za téměř čtyři měsíce po uvedeném datu (a pouhé čtyři dny před již dvakrát prodlouženým termínem plnění dle smlouvy), ale zmíněné oznámení žalované ze dne 11. 3. 2016 navíc neobsahovalo ani žádný termínový návrh s podrobným odůvodněním, tak jak je sjednáno v čl. III. odst. 4 smlouvy. Žalovaná přitom ke dni 11. 3. 2016 neměla k dispozici ani stanoviska (rozhodnutí, vyjádření) některých dalších orgánů státní správy a správců sítí (konkrétně [Anonymizováno], odboru služby dopravní policie, [označení úřadu], odboru dopravy, [adresa], odboru dopravy, [právnická osoba], svodné komise, [označení úřadu], odboru evidence, správy a využití majetku, [právnická osoba].). Jak se podává např. ze zamítavých stanovisek [právnická osoba], odboru služby dopravní policie, ze dne 4. 12. 2015, 21. 12. 2015, 23. 2. 2016 a 1. 4. 2016, která předcházela vydání souhlasného stanoviska ze dne 28. 6. 2016, žalovanou předložená projektová dokumentace nebyla úplná a vykazovala nedostatky, mj. neodpovídala požadavkům ČSN 736110 a zásadám uvedeným v § 12 vyhlášky č. 104/1997 Sb., takže se k ní nebylo lze vyjádřit dříve. Namítala-li žalovaná v přípise ze dne 11. 3. 2016 nedodržení termínů z důvodu nečinnosti dotčeného správního orgánu či orgánů, pak takové tvrzení žalobkyni nikdy nedoložila. Byť žalovaná odůvodňuje nedodržení termínů dle smlouvy výhradě potřebou vypracovat oznámení v rozsahu přílohy č. 3 zákona č. 100/2001 Sb., z provedeného dokazování vyplynulo, že žalovaná neměla včas k dispozici ani stanoviska dalších orgánů státní správy a správců sítí, a to nikoliv z důvodu na straně těchto subjektů (žalovaná předkládala neúplné podklady, viz např. shora zmíněná zamítavá stanoviska Policie ČR; oznámení dle přílohy č. 3 zákona č. 100/2001 Sb. bylo orgánu ochrany životního prostředí zasláno dne 19. 1. 2016, avšak podklady, aby mohlo být zahájeno zjišťovací řízení, byly dodány až dne 12. 2. 2016). Stanovisko orgánu ochrany životního prostředí, k němuž bylo zapotřebí vyhotovit oznámení v rozsahu přílohy č. 3 zákona č. 100/2001 Sb., žalovaná obdržela dříve než některá další potřebná souhlasná stanoviska. Odůvodňuje-li žalovaná tvrzený rozpor požadavku žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty s dobrými mravy tím, že se snažila poskytnout žalobkyni maximální součinnost, tj. za účelem potřebného vypracování oznámení v rozsahu přílohy č. 3 zákona č. 100/2001 Sb. objednala oprávněnou osobu a „vícepráce“ hradila ze svého, pak šlo ze strany žalované jen o plnění její smluvní povinnosti obstarat veškerá oznámení, povolení, licence a souhlasy vyžadované právními předpisy ve vztahu k provedení a dokončení předmětu smlouvy, a k úhradě nákladů na „vícepráce“ došlo proto, že si obě strany ve smlouvě sjednaly pevnou cenu zahrnující i hodnotu inženýrských prací, které v popise služeb nejsou výslovně uvedeny, ale budou potřebné pro provedení předmětu smlouvy, šlo tedy o důsledek smluvního ujednání, který rozhodně nelze přičítat k tíži žalobkyně. Žalovaná smlouvu uzavřela v rámci své smluvní autonomie, bylo ponecháno zásadně na jejím uvážení a rozhodnutí, zda smlouvu uzavře. Žalovaná jako jeden z uchazečů o veřejnou zakázku, z níž vzešlo uzavření smlouvy, přitom disponovala veškerými informacemi potřebnými mj. k samotnému předmětu plnění, přičemž navrhla nejkratší celkovou dobu plnění veřejné zakázky ze všech uchazečů o veřejnou zakázku (tj. 49 týdnů od podpisu smlouvy, kdy podle zadávací dokumentace pro zadání veřejné zakázky celková doba plnění nesměla být delší než 60 týdnů od podpisu smlouvy, reálně ovšem nakonec činila 130 týdnů od podpisu smlouvy). S odvoláním na skutkové okolnosti věci a uvedenou argumentaci je žalobkyně toho názoru, že smlouva není neplatná pro počáteční nemožnost plnění a požadavek žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty není v rozporu s dobrými mravy.

19. Soud dospěl k závěru o skutkovém stavu věci: a) Žalobkyně prokázala uzavření smlouvy o zhotovení projektové dokumentace a výkonu inženýrské činnosti č. [Anonymizováno] ze dne 18. 8. 2015, mezi žalobkyní jako objednatelem na straně jedné a žalovanou jako zhotovitelem na straně druhé, stejně tak skutečnost, že došlo ke změně této smlouvy na základě dodatku č. 1 k uvedené smlouvě ze dne 3. 11. 2015, dodatku č. 2 k uvedené smlouvě ze dne 8. 3. 2016 a dodatku č. 3 k uvedené smlouvě ze dne 23. 3. 2016, v dodatku č. 1 a č. 2 došlo ke změně termínu plnění, v dodatku č. 3 došlo k ujednání o rozsahu plnění. Účastníci smlouvu uzavřeli s odkazem na ustanovení § 1746 odst. 2 o. z., tj. jako nepojmenovanou smlouvu, z obsahu sjednaných závazků lze dovodit, že se jedná závazky typické pro smlouvu o dílo, v nichž se žalovaná zavázala jednak zhotovit pro žalobkyni jako objednatele projektovou dokumentaci, jednak pro žalobkyni provádět inženýrské činnosti pro stavbu [Anonymizováno], oproti tomu se žalobkyně zavázala zaplatit za výkon uvedených činností sjednané ceny. Smlouva obsahuje ujednání o cenách a platebních podmínkách, obsahuje dostatečné určení obsahu závazků. V jejím článku XII. Obsahuje mimo jiné i ujednání o smluvních pokutách, konkrétně v čl. XII. odst. 1 písm. a) je ujednáno, že v případě prodlení zhotovitele (žalované) s dodáním kterékoliv části díla – projektové dokumentace nebo souvisejících podkladů nebo poskytnutím služeb ve lhůtách stanovených smlouvou je zhotovitel (žalovaná) povinen uhradit objednateli (žalobkyni) smluvní pokutu ve výši 0,05 % z příslušné ceny dílčího plnění včetně DPH za každý i započatý kalendářní den prodlení. Podle čl. XII. odst. 1 písm. b) smlouvy v případě prodlení zhotovitele (žalované) s odstraněním vad (dle čl. III. a V. v rámci předání plnění nebo dle čl. XIV. v rámci záruky za jakost), je zhotovitel (žalovaná) povinen uhradit objednateli (žalobkyni) smluvní pokutu ve výši 0,05 % z příslušné ceny dílčího plnění včetně DPH za každý i započatý kalendářní den prodlení. Z uvedených listin (smlouvy a dodatků) má soud i za prokázanou celkovou cenu za zhotovení projektové dokumentace, poskytnutí veškerých služeb a všechny další závazky žalované jako zhotovitele, jakož i sjednané termíny jednotlivých fází (sjednané časy plnění). b) Soud má rovněž za prokázáno (zejména ze znaleckého posudku a výslechu znalce [tituly před jménem] [adresa]), že v projektové dokumentaci pro stavební povolení předané žalobkyni dne 15. 3. 2016 nebyly zapracovány připomínky a požadavky žalobkyně učiněné v průběhu zpracování projektové dokumentace a projektová dokumentace nebyla předána v rozsahu dle čl. II. odst. 3 písm. b) smlouvy, žalobkyně e-mailem ze dne 21. 3. 2016 (odeslaným pověřeným pracovníkem [tituly před jménem] [jméno FO], coby zástupcem vedoucího projektu na straně žalobkyně) oznámila žalované vady projektové dokumentace pro stavební povolení a uplatnila nárok na odstranění vad této projektové dokumentace, zvláště ve vztahu k její části týkající se elektronické komunikace, vytýkala žalované, že předmětná část projektové dokumentace nesplňuje zadání a v technické zprávě chybí velké množství informací, které jsou dány vyhláškou č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, v příloze uvedeného e-mailu jsou uvedeny připomínky žalobkyně k jednotlivým částem dokumentace pro stavební povolení (pod bodem [hodnota]. komunikace). Soud má za prokázáno, že žalovaná jako zhotovitel následně vytýkané (žalobkyní reklamované) vady odstraňovala, přičemž vady byly odstraněny až v projektové dokumentaci zaslané žalobkyni elektronicky dne 23. 12. 2016; protokolárně způsobem sjednaným v čl. V. odstavci 13 smlouvy pak byla dokumentace pro stavební povolení předána žalobkyni jako objednateli dne 10. 5. 2017. Žalovaná tak porušila závazek k odstranění reklamovaných vad projektové dokumentace pro stavební povolení ve lhůtě do 30 dnů od uplatnění nároku na odstranění vad, když vady nejpozději ve lhůtě do 30 dnů od uplatnění nároku na odstranění vad dne 21. 3. 2016, tj. ve lhůtě do 20. 4. 2016, neodstranila, ocitla se tak v prodlení. Žalobkyně uplatnila vůči žalované smluvní pokutu za prodlení žalované s odstraněním vad projektové dokumentace pro stavební povolení v době od 21. 4. 2016 do 22. 12. 2016, včetně, a to ve výši podle čl. XII. odst. 1 smlouvy ze dne 18. 8. 2015 ve znění dodatků, tj. ve výši 0,05 % z příslušné ceny dílčího plnění včetně DPH, tedy podle čl. VII. odst. 3 písm. c) smlouvy z částky 1 488 300 Kč (tj. z ceny včetně DPH) za každý i započatý kalendářní den prodlení. Takto vyčíslená částka za 246 dnů prodlení činí 183 060,90 Kč. c) Soud má rovněž za prokázáno, že žalovaná porušila závazek protokolárně předat žalobkyni vypracovanou projektovou dokumentaci pro provedení stavby v rozsahu dle čl. II. odst. 3 písm. c) smlouvy, tj. v rozsahu stanoveném vyhláškou č. 499/2006 Sb. a rovněž v souladu s požadavky příslušného stavebního úřadu, včetně řešení typového interiéru (zakreslení do dokumentace) a včetně knihy místností s popisem technického standardu budovy, s tím, že součástí projektové dokumentace bude i soupis stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr, zpracovaný podle vyhlášky č. 230/2012 Sb., kterou se stanoví podrobnosti vymezení předmětu veřejné zakázky na stavební práce a rozsah soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr, a to v termínu do 54 týdnů od podpisu smlouvy, tj. do 30. 8. 2016. Podle přílohy dodatku č. 2 ze dne 8. 3. 2016 měla být projektová dokumentace pro provedení stavby předána žalobkyni k projednání v termínu do 26. 7. 2016, s tím, že připomínky žalobkyně budou zapracovány do 29. 8. 2016 a dne 30. 8. 2016 bude odevzdán čistopis projektové dokumentace pro provedení stavby. K protokolárnímu předání čistopisu projektové dokumentace pro provedení stavby v rozsahu dle čl. II. odst. 3 písm. c) smlouvy, a to v listinné i elektronické formě podle čl. V. odst. 13 smlouvy, došlo dne 13. 2. 2018 (předávací protokol ze dne 13. 2. 2018 dle čl. V. odst. 16 smlouvy). Žalovaná tak byla v prodlení s dodáním projektové dokumentace pro provedení stavby v době od 31. 8. 2016 do 12. 2. 2018, včetně, tj. po dobu 531 dnů, a to ve výši podle čl. XII. odst. 1 smlouvy, tj. ve výši 0,05 % z příslušné ceny dílčího plnění včetně DPH. Příslušná cena dílčího plnění včetně DPH činí podle čl. VII. odst. 3 písm. e) smlouvy ve znění dodatku č. 3 ze dne 23. 3. 2016 činí včetně DPH částku 792 356,40 Kč (654 840 Kč + DPH 137 516,40 Kč) a 0,05 % z částky 792 356,40 Kč za každý i započatý den prodlení, tj. za 531 dnů, činí 210 370,60 Kč. d) Z výzvy k úhradě smluvní pokuty ze dne 25. 6. 2018 má soud za prokázáno, že touto výzvou žalobkyně požadovala úhradu úroků z prodlení za pozdní předání dílčích plnění – výkonových fází č. 2, 3, 4 a 5 (toto požadované plnění není předmětem tohoto řízení) a rovněž smluvní pokuty na základě uvedené smlouvy; výzva byla doručena žalované dne 25. 6. 2018 prostřednictvím datové schránky, přičemž žalobkyně žádala zaplacení smluvních pokut ve lhůtě do 14 dnů od doručení. Tato lhůta uplynula dne 9. 7. 2018, od 10. 7. 2018 je tak žalovaná v prodlení s úhradou smluvních pokut. Za této situace je důvodný též žalobou uplatněný nárok žalobkyně na zákonný úrok z prodlení z požadované smluvní pokuty od 10. 7. 2018 do zaplacení. Jedná se zde o zákonný úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

20. Soud posoudil skutková zjištění z provedeného dokazování podle ustanovení § 1746 odst. 2 o. z. (o nepojmenované smlouvě) a ustanovení 2048 a násl. o. z. (o s mluvní pokutě) a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, když smlouvu ze dne 18. 8. 2015 ve znění změn, učiněných dodatky č. 1, 2 a 3 k ní považuje za platnou a ve smlouvě obsažená ujednání o závazcích k placení smluvních pokut (dle čl. XII.) považuje za platná a určitá. Povinnost uhradit smluvní pokutu vzniká bez ohledu na zavinění, úprava smluvní pokuty stojí na objektivním principu a právo na smluvní pokutu vzniká již porušením smluvené povinnosti bez ohledu na okolnosti a příčiny, které k porušení vedly. Není rozhodné, zda byla porušená povinnost obsahem právního vztahu mezi podnikateli či nepodnikateli. Na vznik povinnosti uhradit smluvní pokutu nemají vliv objektivní nepředvídatelné a nepřekonatelné překážky. Povinnost uhradit smluvní pokutu je tudíž vybudována na absolutním objektivním principu.

21. Obranu žalované tudíž soud důvodnou neshledal. K jednotlivým argumentům obrany žalované proti žalobě: Pokud žalovaná namítá, že nešlo o odstraňování vad dokumentace, ale o státním orgánem nařízené přepracování projektové dokumentace, zaviněné žalobkyní v souvislosti s požadavkem žalobkyně na zpracování podlimitního záměru EIA dle přílohy č. 3a zákona o ochraně ovzduší, lze souhlasit s argumentací žalobkyně, že taková námitka nesouvisí se závazkem žalované odstranit žalobkyní vytýkané vady díle – projektové dokumentace pro stavební povolení ve lhůtě do 30 dnů od uplatnění nároku na odstranění vad díla, nýbrž se závazkem žalované vykonat inženýrskou činnost. Projektová dokumentace pro stavební povolení byla žalobkyni předána způsobem dohodnutým v čl. V. odst. 13 smlouvy dne 10. 5. 2017. Pokud žalovaná namítá, že jednou z příčin porušení smluvní povinnosti žalované mělo být řízení o EIA, kdy žalovaná podala žádost o posouzení podlimitního záměru z hlediska EIA v rozsahu dle přílohy 3a zákona č. 100/2021 Sb., lze souhlasit s argumentací žalobkyně, že tato obrana neobstojí, když žalovaná neobstarala včas a řádně též další stanoviska orgánů státní správy a správců sítí (prokazováno zamítavými stanovisky [právnická osoba], odboru služby dopravní policie ze dne 4. 12. 2015, 21. 12. 2015, 23. 2. 2016 a 1. 4. 2016, která předcházela vydání souhlasného stanoviska ze dne 28. 6. 2016); žalovaná přitom nepostupovala způsobem předpokládaným v čl. III. odst. 4 smlouvy. Pokud žalovaná namítá neplatnost části smlouvy (jejího čl. III., resp. dodatku č. 2 smlouvy a harmonogramu, který je přílohou dodatku č. 2) proto, že si navzájem odporují: případná neplatnost ujednání o době plnění by dle § 576 o. z. měla za následek neplatnost smlouvy jako celku, podle soudu si termíny pro splnění závazku provést dílo sjednané ve smlouvě a dodatku č. 2 a harmonogramu neodporují. Pokud žalovaná namítá, že žalobkyně svá práva z odpovědnosti za vady neuplatnila řádně, lze souhlasit s argumentací žalobkyně, že vady dokumentace pro stavení povolení uplatnila e-mailem ze dne 21. 3. 2016, v těle e-mailu prohlásila dokumentaci za vadnou a v příloze e-mailu jako jeho nedílné součásti jsou uvedeny nedostatky, a to vady dokumentace pro stavební povolení ve vztahu k jednotlivým částem této dokumentace. Pokud žalovaná namítla, že smlouva ze dne 18. 8. 2015 je absolutně neplatná dle § 580 odst. 2 o. z. pro počáteční nemožnost plnění /smlouva byla od počátku nesplnitelná, protože žalovaná nemohla v souladu s čl. II. odst. 3 písm. a) vypracovat oznámení ve smyslu § 6 odst. 2 zákona č. 100/2001 Sb., jak je ve smlouvě uvedeno, aby mohla nadále pokračovat dle čl. II. odst. 3 písm. b) smlouvy zpracováním projektové dokumentace pro stavební povolení, jedná se o nemožnost právní, neboť předmět smlouvy je neuskutečnitelný z důvodu právní překážky, když je v objektivním rozporu se zákonným právním předpisem, kritérium vypracování „malé EIA“ si ve smlouvě stanovila sama žalobkyně/, soud tuto námitku důvodnou neshledal. To, že smlouva předpokládá vypracování oznámení ve smyslu § 6 odst. 2 zákona č. 100/2001 Sb. nepředstavuje právní překážku, pro kterou by předmět plnění podle smlouvy, tj. zpracování projektové dokumentace (díla) a výkon inženýrských činností (poskytnutí služeb), byl neuskutečnitelný. Soud se neztotožňuje ani s námitkou žalované, že ze strany žalobkyně nebyla dodržena písemná forma reklamace. Slyšený svědek [tituly před jménem] [jméno FO] předložil soudu u výslechu při jednání dne 11. 8. 2020 jemu žalobkyní udělené plné moci, které jej opravňovaly k zastupování žalobkyně při jednáních v souvislosti s výstavbou [anonymizováno] a ke zpracování podkladů pro projektovou dokumentaci (plné moci ze dne 15. 6. 2015, 19. 12. 2015, 17. 6. 2016, 12. 12. 2016, 21. 2. 2017, 19. 12. 2017, 28. 12. 2018, a rovněž dohody o pracovní činnosti, z nichž lze dovodit pracovně právní vztah mezi žalobkyní a svědkem při výkonu prací na zpracovávání podkladů pro projektovou dokumentaci výstavy [anonymizováno]. Lze souhlasit s argumentací žalobkyně, že svědek byl zmocněn jednat ve věci reklamace na základě předložených plných mocí, a dále, že taková okolnost by nemohla mít za následek neplatnost reklamace, neboť by mohla být řešena pouze s ohledem na překročení zástupčího oprávnění vzhledem k žalobkyni (§ 440 o. z.) Pokud žalovaná namítla, že nebyla dodržena písemná forma reklamace, pak opět ve shodě s argumentací žalobkyně soud uzavřel, že podle § 562 odst. 1 o. z. je písemné forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Smlouva ze dne 18. 8. 2015 používání elektronické formy nevylučuje, pro reklamaci pouze stanoví, aby byla provedena písemně, další formální požadavky na reklamaci neklade (např. požadavek zaručeného elektronického podpisu). Ustanovení § 2618 o.z. pro reklamaci (oznámení vad díla) nestanoví žádné formální a obsahové náležitosti (pro toto právní jednání tedy nestanoví ani písemnou formu). Písemná forma reklamace zachována byla, byla – li reklamace učiněna ve formě e-mailu, tj. jednáním učiněném elektronickými prostředky umožňujícím zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Nedodržení formy právního jednání nemá přitom bez dalšího za následek neplatnost právního jednání ani v případě, kdy je forma právního jednání stanovena zákonem. V usnesení ze dne 27. 11. 2014, sp. zn. 29 Cdo 3919/2014 Nejvyšší soud uvedl, že „Právní jednání odporující zákonu je neplatné pouze tehdy, vyžaduje–li to smysl a účel zákona (§ 580 odst. 1 o. z.). Uvedené omezení platí i pro posouzení důsledků nedodržení formy právního jednání vyžadované zákonem (§ 582 odst. 1 o. z). Jinými slovy, není–li právní jednání učiněno ve formě stanovené zákonem, je (z tohoto důvodu) neplatné pouze tehdy, vyžaduje–li to smysl a účel zákona“. Ustanovení § 574 o. z. přitom ukládá, aby se na právní jednání spíše hledělo jako na platné než jako na neplatné. Soud se dále ztotožnil s argumentací žalobkyně, že nedodržení formy právního jednání ujednané stranami zakládá § 582 odst. 2 o. z. tzv. relativní neplatnost, jíž se lze dovolat jen předtím, než dojde k plnění. Žalovaná přitom neplatnost reklamace pro nedostatek formy nenamítla a reklamované vady fakticky odstraňovala. Námitka neplatnosti reklamace tak důvodná není. Námitka, že znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum] neobsahuje závěr, důvodná není, znalec při jednání dne 19. 9. 2023 závěr doplnil. Konečně soud neshledal důvodnou ani námitku žalované, že žalobou uplatněný nárok na zaplacení smluvní pokuty je v rozporu s dobrými mravy. Smluvní pokuta byla ve smlouvě řádně a určitě ujednána pro případ porušení smluvené povinnosti a nemůže být neplatná jen proto, že při plnění závazku k výkonu inženýrské činnosti žalované pro žalobkyni musela žalovaná např. objednat oprávněnou osobu k vypracování oznámení v rozsahu dle přílohy č. 3 zákona č. 100/2001 Sb. (EIA), apod., tedy že plnění závazků ke zhotovení projektové dokumentace a výkonu inženýrské činnosti bylo pro žalovanou náročnější, než při uzavření smlouvy předpokládala. Podle § 2006 odst. 1 věty druhé o. z. platí, že plnění není nemožné, lze-li dluh splnit za ztížených podmínek, s většími náklady, s pomocí jiné osoby nebo až po určené době.

22. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl za použití § 142 odst. 1 o.s.ř. v odstavci II. výroku a v řízení plně úspěšné žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 6 193 Kč. Náklady žalobkyně sestávají z paušální náhrady za 14 úkonů po 300 Kč/úkon dle vyhlášky č. 254/2015 Sb. (žalobní návrh, vyjádření ze dne 22. 5. 2019, vyjádření ze dne 5. 12. 2019, vyjádření ze dne 28. 5. 2020, vyjádření ze dne 18. 9. 2023, závěrečný návrh ze dne 20. 9. 2023, 4 x příprava účasti na jednání a 4 x účast u jednání), což představuje celkem částku 4 200 Kč, dále z náhrady cestovného v celkové výši 1 193 Kč za cesty pověřenkyně žalobkyně z [adresa] k jednáním soudu osobním automobilem tov. zn. [Anonymizováno], registrační značky [SPZ], při ujetí 80 km/1 cesta z [adresa] a zpět. V roce 2019 činila cena spotřebované motorové nafty při spotřebě 5,1 l motorové nafty na 100 km, při ujetí 80 km a při průměrné ceně 33,60 Kč za 1 l motorové nafty částku 137 Kč, a dále náhrada za použití vozidla činila při sazbě 4,10 Kč/km a při ujetí 80 km částku 328,00 Kč. Cestovní výdaje na cestu z [adresa] a zpět v souvislosti s účastí na jednání konaném dne 8. 11. 2019 tedy činily celkem 465 Kč. V roce 2020 činila cena spotřebované motorové nafty při spotřebě 5,1 l motorové nafty na 100 km při ujetí 80 km a při průměrné ceně 31,80 Kč za 1 l motorové nafty částku 130Kč, a dále náhrada za použití vozidla činila při sazbě 4,20 Kč/km a při ujetí 80 km částku 336 Kč. Cestovní výdaje na jednu cestu z [adresa] a zpět činily celkem 466 Kč, ke dvěma jednáním (ve dnech 30. 6. 2020 a 11. 8. 2020) pak celkem 932 Kč. V roce 2023 činila cena spotřebované motorové nafty při spotřebě 5,1 l motorové nafty na 100 km, při ujetí 80 km a při průměrné ceně 44,10 Kč za 1 l motorové nafty částku 180 Kč, a dále náhrada za použití vozidla činila při sazbě 5,20 Kč/km a při ujetí 80 km částku 416 Kč. Cestovní výdaje na jednu cestu z [trasa] a zpět činily celkem 596 Kč.

23. O náhradě nákladů vzniklých státu rozhodl soud v odstavci III. výroku podle § 148 odst. 1 o.s.ř., a to podle výsledku řízení. Státu vznikly náklady spojené se znalečným (23 273 Kč za vypracování znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] a 1 709 Kč náhrada nákladů cestovného znalci za jeho účast u jednání dne 19. 9. 2023, tj. celkem 24 982 Kč) a dále za svědečné vyplacené svědkovi [tituly před jménem] [jméno FO] ve výši 1 361 Kč. Celkem tak státu vznikly náklady ve výši 26 343 Kč, přičemž povinnost k náhradě nákladu státu byla uložena v řízení neúspěšné žalované.

24. V odstavci IV. výroku soud uložil žalované povinnost k zaplacení soudního poplatku dle § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích v platném znění Žalobkyně, která je v řízení od poplatku osvobozena dle § 11 odst. 2 písm. a) cit. zákona o soudních poplatcích, byla v řízení úspěšná, soud jejímu žalobnímu návrhu vyhověl, proto je žalovaná povinna zaplatit soudní poplatek, který činí dle položky 1 bodu 1 písm. b) Sazebníku soudních poplatků částku 19 672 Kč.

25. O lhůtě k peněžitému plnění soud rozhodl podle zásady, stanovené v ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., tj. do tří dnů od právní moci rozsudku, když neshledal důvod ke stanovení delší lhůty k plnění či k plnění ve splátkách.