71 Co 54/2024 - 284

Rubrum

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radmily Baďurové a soudkyň Mgr. Šárky Bokůvkové a Mgr. Tomáše Ožany ve věci žalobkyně: [Anonymizováno] IČO [Anonymizováno] sídlem [Anonymizováno] za žalobkyni před soudem jedná [Jméno žalobkyně], IČO [IČO žalobkyně] sídlem [Adresa žalobkyně] adresa pro doručování: [Adresa žalobkyně] sídlem [Adresa žalobkyně] proti žalované: [Jméno žalované]., IČO [IČO žalované] sídlem [Adresa žalované] zastoupená advokátkou [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky] o zaplacení 393.431,50 Kč s příslušenstvím k odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu v Opavě ze dne 27. září 2023, č. j. 138 C 10/2019-204, takto:

Výrok

I. Rozsudek okresního soudu se - pokud jím byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni částku 314.988,20 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 183.060,90 Kč od 29. 3. 2019 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 131.927,30 Kč od 10. 7. 2018 do zaplacení, potvrzuje, - v další napadené části rozsudku mění takto: Žaloba na zaplacení 78.443,30 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky a dále ohledně úroku z prodlení ve výši 9 % z částky 183.060,90 Kč za dobu od 10. 7. 2018 do 28. 3. 2019 a úroku z prodlení ve výši 0,75 % ročně z částky 183.060,90 Kč od 29. 3. 2019 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni na nákladech řízení 3.716 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna nahradit státu náklady řízení ve výši 21.074,40 Kč na účet Okresního soudu v Opavě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni na nákladech odvolacího řízení 900 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalovaná je povinna zaplatit soudní poplatek ve výši 15.750 Kč na účet Okresního soudu v [adresa]-[Anonymizováno], VS [var. symbol], KS [konst. symbol] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Napadeným rozsudkem okresní soud zavázal žalovanou zaplatit žalobkyni částku 393.431,50 Kč s úrokem z prodlení (odstavec I. výroku), na nákladech řízení částku 6.193 Kč (odstavec II. výroku), náklady státu ve výši 26.343 Kč (odstavec III. výroku) a na soudním poplatku částku 19.672 Kč (odstavec IV. výroku).

2. Okresní soud vyšel ze zjištění, že mezi účastníky byla dne 18. 8. 2015 uzavřena smlouva o zhotovení projektové dokumentace a výkonu inženýrské činnosti, která byla změněna třemi dodatky v ujednáních o termínu a rozsahu plnění. V projektové dokumentaci pro stavební povolení předané žalobkyni dne 15. 3. 2016 nebyly zapracovány připomínky a požadavky žalobkyně učiněné v průběhu zpracování projektové dokumentace a tato nebyla předána dle smlouvy. Vady této projektové dokumentace žalobkyně oznámila žalované mailem ze dne 21. 3. 2016 odeslaným pověřeným pracovníkem [tituly před jménem] [jméno FO] a uplatnila nárok na odstranění vad. Žalovaná reklamované vady odstraňovala a tyto byly odstraněny až v projektové dokumentaci zaslané žalobkyni elektronicky dne 23. 12. 2016 a protokolárně předány dne 10. 5. 2017. Žalovaná tak porušila závazek odstranit reklamované vady ve lhůtě do 30 dnů od uplatnění nároku. Žalobkyně uplatnila nárok na smluvní pokutu ve výši 183.060,90 Kč za prodlení s odstraněním vad projektové dokumentace pro stavební povolení za dobu od 21. 4. 2016 do 22. 12. 2016, tj. za 246 dnů ve výši 0,05 % z ceny dílčího plnění včetně DPH, tj. z částky 1.488.300 Kč.

3. Žalovaná porušila rovněž závazek protokolárně předat žalobkyni vypracovanou projektovou dokumentaci pro provedení stavby v rozsahu dle smlouvy ve sjednaném termínu do 54 týdnů od podpisu smlouvy, tj. do 30. 8. 2016. K protokolárnímu předání došlo dne 13. 2. 2018. Žalovaná se tak ocitla v prodlení s dodáním od 31. 8. 2016 do 12. 2. 2018, tj. po dobu 531 dnů, za které žalobkyně vyúčtovala dle smlouvy smluvní pokutu ve výši 0,05 % denní z příslušné ceny dílčího plnění včetně DPH. Smluvní pokuta činí 210.370,60 Kč.

4. Po právní stránce posoudil okresní soud dle ust. § 1746 odst. 2 a § 2048 a násl. o. z. a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Smlouvu uzavřenou mezi účastníky vyhodnotil jako platnou, a to včetně ujednání o smluvní pokutě. Obranu žalované proti uplatněnému nároku neshledal důvodnou. Požadavek žalobkyně na zpracování podlimitního záměru EIA dle přílohy 3a zákona o ochraně ovzduší a v této souvislosti státním orgánem nařízení přepracování projektové dokumentace, nesouvisí se závazkem žalované odstranit žalobkyní vytýkané vady díla – projektové dokumentace pro stavební povolení ve stanovené lhůtě, ale se závazkem provádět inženýrskou činnost. Řízení o EIA nebylo jedinou z příčin porušení povinnosti žalované, která neobstarala včas a řádně též další stanoviska orgánů státní správy a správců sítí a nepostupovala způsobem předpokládaným ve smlouvě. Dospěl k závěru, že termíny pro splnění závazku sjednané ve smlouvě, jejím dodatku č. 2 a přiloženém harmonogramu prací si navzájem neodporují a nejsou tak důvodem pro neplatnost sjednané smlouvy. Smlouva není rovněž absolutně neplatná pro počáteční nemožnost plnění, když požadavek na vypracování oznámení dle § 6 odst. 2 zákona č. 100/2001 Sb. nepředstavuje právní překážku, pro kterou by předmět plnění dle smlouvy, tj. zpracování projektové dokumentace a výkon inženýrských činností (poskytnutí služeb) byl neuskutečnitelný. Žalobkyně vady projektové dokumentace uplatnila řádně mailem ze dne 21. 3. 2016, když prohlásila dokumentaci za vadnou a v příloze mailu, která je jeho nedílnou součástí jsou uvedeny nedostatky a vady ve vztahu k jednotlivým částem dokumentace. Byla rovněž dodržena písemná forma reklamace vad, když [tituly před jménem] [jméno FO] byl dle plných mocí oprávněn žalobkyni zastupovat při jednáních v souvislosti s výstavbou hasičské zbrojnice a ke zpracování podkladů pro projektovou dokumentaci a byl tak zmocněn jednat také ve věci reklamace. Dle ust. § 562 odst. 1 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronicky nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Smlouva používání elektronické formy nevylučuje a nestanoví další případné formální požadavky na reklamaci. Případné nedodržení formy právního jednání zakládá relativní neplatnost, které se lze dovolávat jen předtím, než dojde k plnění. Žalovaná neplatnost reklamace z důvodu nedostatku formy nenamítala a reklamované vady fakticky odstraňovala. Nárok na úhradu smluvní pokuty neshledal okresní soud v rozporu s dobrými mravy a její ujednání nemůže být neplatné jen proto, že plnění závazků ke zhotovení projektové dokumentace a výkonu inženýrské činnosti bylo pro žalovanou náročnější, než při uzavření smlouvy předpokládala.

5. Proti tomuto rozsudku podala včasné odvolání žalovaná a namítala, že okresní soud dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním a rovněž k nesprávnému právnímu posouzení věci. Nesouhlasila se závěry okresního soudu ohledně námitky žalované týkající se neplatnosti uzavřené smlouvy pro počáteční nemožnost plnění. V jednání žalobkyně žalovaná spatřuje porušení dobrých mravů, když tato porušila svou povinnost uvést požadavky na předmět plnění a vymezit technické podmínky takovým způsobem a v takovém rozsahu, aby byla zadávací dokumentace veřejné zakázky úplná a správná a zároveň, aby byla jasná, srozumitelná, určitá a dostatečně podrobná tak, aby umožnila uchazečům podat vzájemně porovnatelné nabídky. Poukazovala na adhézní způsob uzavření smlouvy, která nechává zcela na vůli žalobkyně, zda žalované prodlouží termín k plnění z důvodů okolností nezávislých na zhotoviteli. Žalobkyně takto neučinila, i když tak učinit měla, když se změnily okolnosti, za kterých se smlouva uzavírala. Tímto vzniká extrémní nespravedlnost s přihlédnutím k nerovnoprávným postavením účastníků právního vztahu. Okresní soud nepřihlédl k tvrzení žalované o příčině jejího prodlení, kterou zavinila žalobkyně z důvodu nesprávného zadání veřejné zakázky, která vedla k prodloužení první fáze provádění díla o 7 měsíců a tím i k prodloužení termínů u navazujících fází díla. V konečném důsledku došlo k dosažení sjednaného účelu smlouvy, avšak tím, že byl pozměněn její předmět plnění. Pokud by žalovaná měla naplnit povinnosti, ke kterým se zavázala, pak by její plnění bylo od samého počátku právně nemožné. Ujednání o smluvní pokutě není od sjednaného předmětu smlouvy oddělitelné, když byly sjednány za předpokladu, že dílo bude prováděno v intencích smlouvy, nikoliv za předpokladu, že bude muset být prováděno jiným, časově a obsahově náročnějším způsobem. Reklamace nebyla ze strany žalobkyně provedena řádně dle smlouvy, když nebyla provedena řádně jednající osobou. Nejednalo se tak o reklamaci, ale o pouhou korespondenci mezi stranami, ke které se nemělo přihlížet. Nesouhlasila s tím, že projektová dokumentace ze dne 15. 3. 2016 je vadná, když záleží vždy na konkrétním správním orgánu, jak ji posoudí. Konkrétní obsah a rozsah projektové dokumentace stanoví projektant, který je zodpovědný za kvalitu zpracované projektové dokumentace. Soulad projektové dokumentace s příslušnou vyhláškou je otázkou právní, kterou má posuzovat soud, nikoliv znalec.

6. Žalobkyně navrhovala potvrzení rozsudku jako věcně správného. Souhlasila se závěry okresního soudu ohledně námitky absolutní neplatnosti smlouvy, když smlouva žalovanou nezavazovala vypracovat toliko (výlučně) oznámení ve smyslu § 6 odst. 2 zákona č. 100/2001 Sb., ale vše, co je k provedení díla a k poskytnutí služeb potřeba. Výčet inženýrských služeb je ve smlouvě pouze demonstrativní a sjednaná celková cena zahrnovala rovněž hodnotu inženýrských prací, které nejsou v popise služeb výslovně uvedeny. Smlouva pamatovala rovněž na situaci, kdy provedení kterékoliv části díla nebo poskytnutí služby nebude objektivně možné ve sjednaném termínu a pro takovou situaci stanovila postup. Oznámení o prodlení s vydáním územního rozhodnutí ze dne 11. 3. 2016 žalovaná zaslala nikoliv bezodkladně, ale až za téměř čtyři měsíce poté, co si správní orgán oznámení s náležitostmi dle přílohy 3 příslušného zákona vyžádal a pouhé čtyři dny před již dvakrát prodlouženým termínem splnění dle smlouvy. V té době neměla žalovaná navíc k dispozici stanoviska dalších správních orgánů a správců sítí. Předcházející fáze díla byly žalobkyni předány včas (i když ne vždy řádně), přičemž projektová dokumentace byla předána až 130 měsíců po podpisu smlouvy, což představuje prodloužení o 19 měsíců. Nárok na smluvní pokutu není v rozporu s dobrými mravy, když žalovaná jako profesionál si musela být vědoma právní úpravy, která stanoví, že na základě oznámení záměru ve smyslu ust. § 6 odst. 2 zákona č. 100/2001 Sb. bude orgán ochrany životního prostředí posuzovat, zda se bude provádět zjišťovací řízení. Žalovaná měla při uzavírání smlouvy k dispozici veškeré nezbytné informace k obchodnímu rozhodnutí, zda bude podmínky veřejné zakázky akceptovat, či nikoliv. Měla možnost ovlivnit zásadní smluvní ujednání jako je doba plnění, kdy navrhovala nejkratší termín dodání a cena plnění. Žalobkyně souhlasila rovněž se závěrem okresního soudu ohledně námitky nicotnosti uplatněné reklamace a její formy. Skutečnost, že projektová dokumentace vykazovala vytýkané vady vyplývá ze znaleckého posudku, jakož i z výpovědi svědka [tituly před jménem] [jméno FO].

7. Z podnětu podaného odvolání přezkoumal odvolací soud napadený rozsudek, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné pouze částečně.

8. Okresní soud provedl dostatečné dokazování, a to zejména listinami založenými ve spise. Přestože okresní soud v rozsudku neuvádí u jednotlivých listin konkrétní skutková zjištění, která z nich učinil, nejedná se o takové procesní pochybení, které by vedlo k nepřezkoumatelnosti napadeného rozsudku. Ani jeden z účastníků v rámci odvolacího řízení tento nedostatek nenamítal a skutková zjištění, ze kterých okresní soud ve svém rozhodnutí vycházel, jsou uvedena v rámci právního hodnocení nároku. Pokud se odvolací soud odchýlil od skutkového zjištění okresního soudu, vycházel rovněž z listinných důkazů, přestože je v souladu s ustálenou judikaturou (např. rozsudek NS sp. zn. 28 Cdo 2401/2008, 25 Cdo 5157/2009) v rámci odvolacího řízení nezopakoval.

9. Odvolací soud zcela souhlasí se závěry okresního soudu týkající se platnosti uzavřené smlouvy mezi účastníky. Jejím předmětem bylo jednak vypracování projektové dokumentace, jednak inženýrská činnost potřebná pro získání pravomocných správních rozhodnutí. Vypracování oznámení ve smyslu § 6 odst. 2 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí (dále jen malá EIA), bylo jednou, nikoliv však jedinou podmínkou pro splnění sjednaného předmětu plnění. Vypracování tohoto oznámení je ve smlouvě uvedeno v rámci demonstrativního výčtu činností, které měla žalovaná provést (čl. II., bod 7). Žalovaná měla provést veškeré úkony nezbytné pro získání potřebných povolení s tím, že pokud jsou konkrétní činnosti ve smlouvě uvedeny, nejedná se o jejich výlučný výčet. Žalovaná sama uvedla, že o tom, jaké oznámení je nezbytné k získání potřebných povolení, rozhoduje příslušný správní úřad. Této skutečnosti si musela být vědoma. O tom ostatně svědčí i její postup poté, kdy zjistila, že malá EIA je nedostačující. Sama začala ihned jednat, sjednala si odbornou firmu a potřebné oznámení sama obstarala. Tuto skutečnost žalobkyni sdělila až s několika měsíčním zpožděním. Za této situace se nejedná o počáteční nemožnost plnění a z tohoto důvodu není možno sjednanou smlouvu považovat za neplatnou. Pokud žalovaná namítala chybné zadání veřejné zakázky ze strany žalobkyně, jedná se o námitky, které měla a mohla uplatnit v rámci veřejné soutěže, nikoliv v rámci občanskoprávního řízení ohledně nároku vyplývajícího z uzavřené smlouvy. Ze strany žalobkyně se nemohlo jednat ani o zjevné zneužití práva, jak namítala žalovaná. Konkrétní činnosti byly ve smlouvě uvedeny pouze příkladmo, žalovaná si musela být vědoma i nutnosti zajištění a provedení dalších činností s tím, že smlouva upravovala postup účastníků v případě, že dojde k nutnosti prodloužení sjednaných termínů z důvodu stojících mimo žalovanou. Žalovaná se však tímto ujednáním neřídila, nutnost provedení tzv. velké EIA a tím nutnost prodloužení termínu plnění žalobkyni nesdělila a nepožádala z tohoto důvodu řádně o prodloužení sjednaných termínů. Za této situace nelze ani přisvědčit námitce žalované, že z tohoto důvodu došlo k prodloužení termínu dalších navazujících plnění, když nepostupovala v souladu se smlouvou. V řízení bylo navíc zjištěno, že zajišťování tzv. velké EIA nebylo jediným důvodem nedodržení termínu dodání dané fáze projektové dokumentace, když žalovaná ve sjednaném termínu neměla k dispozici další nezbytná vyjádření příslušných správních orgánů. Ve vztahu ke smluvní pokutě za pozdní odstranění vad pak tato skutečnost nemá a nemůže mít žádnou souvislost.

10. Odvolací soud nepřisvědčil námitce žalované, že smlouvu uzavřenou mezi účastníky je nutno posuzovat jako adhézní typ smlouvy, ze které vyplývá nerovnost právního postavení subjektů a žalovaná je slabší stranou. Samotná skutečnost, že by měla být smlouva adhézní, není důvodem její nezákonnosti. Samotná skutečnost, že smlouva byla uzavřena na základě veřejné zakázky, nemůže vést k závěru, že se jedná o tento typ smlouvy. Je nutno vycházet ze zákonné konstrukce zadávání veřejných zakázek, kdy zadavatel předem jasně stanoví, jaké plnění požaduje a za splnění jakých podmínek tak, aby všichni uchazeči měli stejnou startovací pozici. Toto je vyváženo pozicí účastníků, kteří si mohou stanovit cenu a v případě nyní projednávané věci, rovněž termín splnění, tj. zásadní a podstatné náležitosti smlouvy.

11. Odvolací soud tak uzavírá, že smlouva uzavřená mezi účastníky je platná, a to včetně ujednání o smluvní pokutě. Žalobkyně požadovala uhrazení smluvní pokuty jednak za porušení povinnosti k odstranění vad dodané projektové dokumentace pro stavební povolení a jednak za pozdní předání projektové dokumentace na zhotovení stavby.

12. Odvolací soud souhlasí se závěry okresního soudu, že žalobkyně řádně reklamovala vady projektové dokumentace pro stavební povolení s tím, že tyto vady byly odstraněny ze strany žalované až dne 23. 12. 2016. V čl. XIV., bod 3. smlouvy je uvedeno, že reklamace vad musí být provedeny písemně. Žalobkyně reklamovala vady mailovou zprávou ze dne 21. 3. 2016, která obsahovala přílohu s uvedením jednotlivých vytýkaných vad. Žalovaná v průběhu řízení nenamítala skutečnost, že by jí tato mailová zpráva nebyla doručena, namítala pouze nedostatek její formy a neoprávněnost osoby, která zprávu zaslala k učinění tohoto úkony. Z ust. § 562 odst. 1 obč. zák. vyplývá, že písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Tyto podmínky byly splněny, když žalobkyně zaslala reklamaci mailovou zprávou, která obsahovala vylíčení jednotlivých vytýkaných nedostatků a vad, a to osobou, která byla oprávněna za žalobkyni v tomto směru jednat. Výslechem svědka [tituly před jménem] [jméno FO], jakož i plnými mocemi a uzavřenými dohodami bylo prokázáno, že svědek jednal na základě zmocnění za žalobkyni ve věcech předmětu uzavřené smlouvy. Od počátku se účastnil všech jednání, porad a schůzek s žalovanou, sepisoval zápisy z těchto jednání a vedl korespondenci s žalovanou. Této skutečnosti si žalovaná musela a byla vědoma, když s [tituly před jménem] [jméno FO] běžně jednala, reagovala na veškeré jeho připomínky a přípisy, a to včetně zmíněné reklamace ze dne 21. 3. 2016. Z listin založených ve spise pak vyplývá, že účastníci běžně zasílali korespondenci týkající se předmětu smlouvy prostřednictvím mailových zpráv. Za této situace je zcela správný závěr okresního soudu o platné reklamaci vad předané projektové dokumentace pro stavební povolení. Námitky žalované jsou v tomto směru zcela nedůvodné a účelové, o čemž svědčí i ta skutečnost, že žalovaná vytýkané vady průběžně odstraňovala. Toto vyplývá ze zápisů z koordinačních porad či kontrolních dnů, kde je na uvedené vady odkazováno a žalovaná přislíbila jejich zapracování (např. ze dne 14. 4. 2016, 28. 4. 2016) či z přípisu žalované adresovaného žalobkyni ze dne 22. 12. 2016. V této souvislosti nemůže obstát ani námitka žalované, že se nejednalo o vady, ale toliko nedůvodné připomínky a námitky žalobkyně. S žalovanou lze souhlasit, že je to ona jako projektant, která odpovídá za správnost jednotlivých částí projektové dokumentace, avšak ze smlouvy vyplývá, že tato musí být v souladu nejen s příslušnými právními předpisy, ale musí být také v souladu s pokyny žalobkyně jako objednatele. Skutečnost, že projektová dokumentace vykazovala vady, vyplývá nejen ze znaleckého posudku, který si za tím účelem nechal vypracovat okresní soud, ale rovněž z jednání samotné žalované. Jak již bylo výše uvedeno, žalovaná vytýkané vady průběžně odstraňovala, vytýkané nedostatky do projektové dokumentace zapracovávala, o čemž svědčí zápisy z kontrolních a koordinačních porad, jakož i přípisy žalované.

13. Z výše uvedeného vyplývá, že žalobkyně řádně reklamovala vady předané projektové dokumentace pro stavební povolení, žalovaná tyto vady do 30 dnů dle smlouvy neodstranila, k jejich odstranění došlo až dne 23. 12. 2016. Žalovaná se tak ocitla v prodlení a v souladu s čl. XII., bod 1), písm. c) smlouvy náleží žalobkyni smluvní pokuta v požadované výši 183.060,90 Kč. Okresní soud nesprávně uvedl, že žalovaná byla vyzvána k zaplacení této smluvní pokuty výzvou ze dne 25. 6. 2018. Z této výzvy vyplývá, že žalovaná sice byla vyzvána k zaplacení smluvních pokut, nikoliv však za pozdní odstranění vytčených vad. Žalovaná se tak nemohla ocitnout v prodlení s úhradou této smluvní pokuty ke dni 10. 7. 2018, jak uzavřel okresní soud, ale až po doručení žaloby. Tato obsahuje přesnou specifikaci požadované smluvní pokuty a žalované byla doručena dne 27. 3. 2019. Následující den byla povinna smluvní pokutu uhradit a do prodlení se tak dostala ode dne 29. 3. 2019. Z tohoto důvodu náleží žalobkyni úroky z prodlení až od tohoto dne, a to ve výši 8,25 % ročně (dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.).

14. Pokud se týká smluvní pokuty za pozdní předání projektové dokumentace pro realizaci stavby, odvolací soud souhlasí se závěrem okresního soudu, pokud se týká oprávněnosti tohoto nároku, nikoliv však již s dobou, za kterou žalobkyni smluvní pokuta za porušení této povinnosti náleží.

15. Z uzavřené smlouvy ve znění jejich dodatků vyplývá, že projektová dokumentace na provedení stavby měla být předána do 54 týdnů od podpisu smlouvy, tj. do 30. 8. 2016. Je nesporné, že tento termín dodržen nebyl. Z předávacích protokolů vyplývá, že pracovní verze projektové dokumentace byla žalobkyni předána dne 31. 5. 2017. K této žalobkyně uplatnila své připomínky, které byly ze strany žalované projednávány a postupně zapracovány. O tomto svědčí záznam z koordinační porady ze dne 20. 6. 2017, dle kterého zástupce žalované přislíbil uplatněné připomínky projednat a v uvedené lhůtě informovat žalobkyni o dalším postupu dopracování projektové dokumentace a termínu jejího předání. Předávacím protokolem ze dne 31. 7. 2017 bylo prokázáno, že žalobkyni byla předána dle smlouvy o dílo dokumentace pro provádění stavby, a to v tištěné i elektronické podobě. Převzetí bylo ze strany žalobkyně stvrzeno podpisem s ručně uvedenou poznámkou – bez podrobné kontroly. Dne 30. 8. 2017 žalobkyně vypracovala připomínky k předané projektové dokumentaci, o kterých bylo ze strany účastníků nadále jednáno.

16. Ze smlouvy uzavřené mezi účastníky vyplývá, že o předání a převzetí příslušné části projektové dokumentace bude vyhotoven protokol o předání a převzetí podepsaný oběma smluvními stranami (čl. V., bod 16). Žalobkyně jako objednatel je oprávněna odmítnout převzetí plnění nebo jeho části, pokud projektová dokumentace nebude poskytnuta řádně v souladu se smlouvou a ve sjednané kvalitě (čl. V., bod 18). Z předávacích protokolů jednoznačně vyplývá, že žalovaná předala žalobkyni nejprve tzv. pracovní verzi projektové dokumentace, následně jednali o zapracování uplatněných připomínek ze strany žalobkyně, tyto žalovaná do projektové dokumentace zapracovala a následně došlo k předání a převzetí projektové dokumentace na zhotovení stavby dne 31. 7. 2017. O tomto byl stranami sepsán předávací protokol, ve kterém oprávněná osoba za žalobkyni tuto projektovou dokumentaci převzala. Na tom nic nemění ručně dopsaná poznámka ve znění – bez kontroly obsahu. Pokud předaná dokumentace vykazovala jakékoliv vady a nedostatky v rozporu s uzavřenou smlouvou, měla žalobkyně možnost vady díla reklamovat a požadovat odstranění uplatněných vad. Ostatně stejným způsobem postupovala v případě předání a převzetí projektové dokumentace pro stavební povolení. Nejprve byla předána pracovní verze, po zapracování připomínek došlo k předání a převzetí projektové dokumentace se stejnou poznámkou (převzato bez kontroly obsahu) a následně žalobkyně uplatňovala vůči žalované vady předaného díla. Za pozdní odstranění těchto vad pak požaduje v tomto řízení úhradu smluvní pokuty. Stejným způsobem měla a mohla postupovat i v případě předání projektové dokumentace na zřízení stavby. Předávacím protokolem však bylo prokázáno, že projektová dokumentace byla předána a převzata dne 31. 7. 2017 a žalovaná k tomuto dni splnila svou povinnost. Pokud žalobkyně požaduje smluvní pokutu za porušení povinnosti včasného předání této části projektové dokumentace, tato ji náleží pouze za dobu od 31. 8. 2016 do 31. 7. 2017.

17. Z výše uvedeného vyplývá, že odvolací soud shledal důvodným nárok žalobkyně na smluvní pokutu pouze do 30. 7. 2017, tj. ve výši 131.927,30 Kč. Zbývající část uplatněné částky ve výši 78.443,30 Kč nebyla uplatněna důvodně, když žalovaná za další požadované období již v prodlení se splněním své smluvní povinnosti nebyla a žalobkyni tak nárok na sjednanou smluvní pokutu nenáleží.

18. Z těchto důvodů odvolací soud dle ust. § 219 o. s. ř. potvrdil rozsudek okresního soudu co do částky 314.988,20 Kč spolu s úrokem z prodlení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku a co do částky 78.443,30 Kč a části požadovaných úroků z prodlení specifikovaných ve výroku tohoto rozsudku, rozsudek okresního soudu dle ust. § 220 odst. 1 o. s. ř. změnil tak, že žalobu zamítl.

19. O nákladech řízení před okresním soudem bylo rozhodnuto dle ust. § 224 odst. 2 o. s. ř. a ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně byla úspěšná co do částky 314.988,20 Kč, tj. v rozsahu 80 %, žalovaná pak co do částky 78.443,30 Kč, tj. v rozsahu 20 %. Žalobkyně tak byla v řízení úspěšnější a náleží jí 60 % z účelně vynaložených nákladů řízení. Tyto představují částku 6.193 Kč (v souvislosti s oprávněností této částky odvolací soud pro stručnost odkazuje na odůvodnění rozsudku ze strany okresního soudu), z toho 60 % představuje částku 3.716 Kč, kterou byla žalovaná zavázána zaplatit žalobkyni.

20. O nákladech státu rozhodl odvolací soud dle ust. § 148 odst. 1 o. s. ř. dle výsledku řízení. Náklady státu představují celkovou částku 26.343 Kč (v podrobnostech odkazujeme na odůvodnění rozsudku okresního soudu). Žalobkyně je osvobozena od placení soudního poplatku, žalovaná byla neúspěšná v rozsahu 80 %. Proto byla zavázána zaplatit státu 80 % takto vzniklých nákladů, tj. částku 21.074,40 Kč.

21. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 224 odst. 1 a § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně byla úspěšná v rámci odvolacího řízení ve stejném rozsahu jako v rámci řízení před okresním soudem a náleží jí proto rovněž náhrada nákladů odvolacího řízení v rozsahu 60 %. Žalobkyně požadovala náhradu nákladů za 5 úkonů dle vyhl. č. 254/2015 Sb. po 300 Kč, tj. 1.500 Kč. S ohledem na výsledek odvolacího řízení byla žalovaná zavázána zaplatit žalobkyni na nákladech odvolacího řízení částku 900 Kč.

22. S ohledem na skutečnost, že žalobkyně je ze zákona osvobozena od placení soudního poplatku, rozhodl odvolací soud dle ust. § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb. o přenesení poplatkové povinnosti na žalovanou. Tato byla zavázána zaplatit soudní poplatek ve výši 15.570 Kč, který byl stanoven dle položky 1 bod 1 písm. b) sazebníku soudních poplatků z přiznané částky.