14 A 121/2023– 38

Rubrum

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Jana Kratochvíla a soudce Martina Bobáka a soudkyně Věry Jachurové ve věci žalobce: Česká asociace cheerleaders, z. s., IČO 265 46 612 sídlem Zátopkova 100/2, 169 00 Praha 6 zastoupeného JUDr. Danielem Vidunou, advokátem sídlem Palackého 715/15, 110 00 Praha 1 proti žalované: Národní sportovní agentura sídlem Českomoravská 2420/15, 190 00 Praha 9 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 16. 5. 2023, č. j. NSA–0104/2023/PSS23/05, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

I. Předmět řízení a vymezení sporu

1. Žalobce (dále také pod zkratkou ČACH) je zapsaným spolkem, jehož účelem je provozování, podpora a rozvoj sportovního odvětví cheerleadingu. Na základě Výzvy 25/2022, Podpora sportovních organizací svazového charakteru 2023 (dotační výzva), žalobce podal žádost o poskytnutí dotace v celkové výši 7 868 500 Kč (žádost). V záhlaví označeným rozhodnutím (napadené rozhodnutí) žalovaná zastavila řízení o této žádosti dle § 14j odst. 4 písm. b) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech (rozpočtová pravidla). Žalobce dle ní nesplnil podmínku dvojstupňovosti mistrovských soutěží [čl. 2.12 písm. e) v souvislosti s čl. 2.15 dotační výzvy] a taktéž neprokázal splnění podmínek týkajících se odborných školení a systémového vzdělávání [čl. 2.12 písm. d) v souvislosti s čl. 2.12 písm. i) dotační výzvy]. Proto žalovaná nepovažovala žalobce za sportovní svaz ve smyslu čl. 2.12 dotační výzvy, a tedy za oprávněného žadatele o dotaci.

II. Žaloba a vyjádření žalované

2. Žalobce s žalovanou nesouhlasil. Proti napadenému rozhodnutí podal žalobu. Dle žalobce čl. 2.15 dotační výzvy stanovil, že soutěže musely splňovat zároveň několik podmínek pro to, aby mohly být považovány za dvoustupňové. Dotační výzva ani napadené rozhodnutí však nerozvádí, o které podmínky se jednalo. Nemohlo se však jednat o všechny podmínky stanovené v čl. 2.15, neboť v takovém případě by tyto podmínky nemohl splnit žádný žadatel. Podmínky uvedené v čl. 2.15 tak dle žalobce byly fakultativně nastaveny, buďto musela z předpisů soutěže vyplývat možnost postupu a sestupu v rámci jednotlivých mistrovských soutěží nebo splnění kvalifikačních či výkonnostních limitů zajištující možnost účasti v o úroveň vyšší mistrovské soutěži. Podmínky stanovené dotační výzvou tak splňovala i soutěž založená na principu kvalifikačních či výkonnostních limitů, při jejichž splnění mohlo dojít k posunu (postupu) do výkonnostně vyšší kategorie. S tímto druhým způsobem nastavení soutěží je pak evidentně spojen pouze případný postup (tedy výkonnostní růst), a nikoliv sestup.

3. Takto nastavený systém soutěží pak vyplynul ze soutěžního řádu (soutěžní řád), který žalobce předložil ve správním řízení. Soutěžní řád v čl. 9 definoval 7 výkonnostních levelů, jejichž cílem je výkonnostní růst sportovců. V dokumentu Pravidla bezpečnosti ČACH, o kterém se žalovaná v odůvodnění napadeného rozhodnutí nezmiňovala, byl definován každý z jednotlivých levelů výkonových stupňů prostřednictvím definice povolených cvičebních prvků z hlediska jejich obtížnosti. Struktura soutěží tak splňovala čl. 2.15 dotační výzvy, a tedy i čl. 2.12 písm. e) výzvy. Nadto pokud žalovaná pochybovala o splnění podmínek dotační výzvy, měla postupovat dle § 14k rozpočtových pravidel. Tzn. měla žalobce vyzvat k odstranění vady, neboť se nejednalo o neodstranitelnou vadu. Žalovaná zatížila svůj postup procesní vadou, pokud se o tomto nedostatku nezmínila ve výzvě ze dne 5. 4. 2023 (výzva k odstranění vad).

4. Žalobce má za to, že splnil podmínky týkající se odborných školení a systémového vzdělávání, jejichž splnění musel žadatel doložit alespoň v období pěti let před podáním žádosti o dotaci [čl. 2.12 písm. d) ve spojení s 2.12 písm. i) dotační výzvy]. Na dílčí nedostatek žalovaná upozornila žalobce ve výzvě k odstranění vad. V reakci na to žalobce předložil žalované Koncepci vzdělávání ČACH od roku 2018 (koncepce vzdělávání) a Seznam školení ČACH 2018–2022 (seznam školení). Již před doručením výzvy k odstranění vad žalobce předložil Výroční zprávu, která obsahovala samostatnou část věnující se vzdělávání. Z těchto dokumentů vyplynulo systémové vzdělávání včetně doložení konkrétních školících/vzdělávacích akcí a počtu účastníků. Je nepochybné, že vzdělávání vycházelo z koncepce vzdělávání.

5. U dokumentů, které žalobce doložil spolu s žádostí, sama žalovaná v napadeném rozhodnutí uvedla datum i orgán, který daný dokument schválil – např. „schváleno Prezidiem ČACH 15. 9. 2022“. Žalobce uznal, že u dokumentů, které předložil až po výzvě k odstranění vad, schází uvedení orgánu, který je schválil i uvedení data jejich schválení. Namítá, že žalovaná ho nevyzvala, aby doložil i tyto údaje. Žalovaná mu bez výzvy k odstranění vad nemohla tyto nedostatky dát k tíži. Nadto ustanovení dotační výzvy týkající se školení a vzdělávací koncepce neobsahovaly žádný požadavek na doložení schválení těchto dokumentů v rámci organizační struktury žadatele.

6. Dle žalobce žalovaná ve vztahu k jednotlivým žadatelům o dotaci postupovala odlišně. Některým sportovním organizacím, které měly strukturu soutěží nastavenou obdobně jako žalobce, žalovaná dotaci udělila. Tím skrytě prioritizovala určitá sportovní odvětví. Jednalo se tak o netransparentní, diskriminační a svévolný selektivní přístup žalované směrem k žalobci a dalším sportovním organizacím. Na základě tohoto selektivního přístupu žalovaná opakovaně a účelově vydávala usnesení o zastavení řízení, a to proto, aby se vyhnula vydávání zcela či částečně zamítavých dotačních rozhodnutí. Jedinou možností žadatelů o dotaci, jak se proti tomuto usnesení bránit, bylo podání správní žaloby. Prakticky tak nebylo možné dosáhnout revize rozhodnutí žalované v průběhu daného kalendářního (dotačního) roku, což mělo pro žadatele fatální následky.

7. Žalovaná navrhla, aby soud žalobu zamítl. Souhlasila s žalobcem v tom, že některé podmínky bod 2.15 dotační výzvy stanovil alternativně. To se ovšem netýkalo podmínky případného sestupu do nižší úrovně soutěže. Ta musela být splněna i v případě dvoustupňových mistrovských soutěží pořádaných žalobcem, které byly svou povahou jednotlivými samostatnými turnaji, závody v rámci mistrovské série nebo určitého okruhu dané kvalitativní či kvalifikační úrovně. Charakter soutěží, které pořádal žalobce, žalovaná zjistila z čl. 4 a čl. 5.2 soutěžního řádu. Žalobce argumentoval čl. 9 soutěžního řádu, který však dle žalované upravil pouze obtížnostní úrovně a neprokázal dvojstupňovost soutěží. Žalovaná nesouhlasí s tím, že měla žalobce upozornit na svůj výklad čl. 2.15 dotační výzvy a vyzvat ho k nápravě. Pokud žadatel neodpovídal okruhu oprávněných žadatelů o dotaci ve smyslu § 14j odst. 4 písm. b) zákona o rozpočtových pravidlech, poskytovatel dotace musel řízení zastavit. Nejednalo se o odstranitelnou vadu. Žalovaná neměla povinnost upozornit žalobce na tento nedostatek.

8. Žalovaná trvá na tom, že z předložených dokumentů nevyplynulo splnění požadavků dotační výzvy na odborná školení a systémové vzdělávání. Žalobce doložil seznam školení od roku 2018. Z nich nemohla jednoznačně určit, z jakého svazového dokumentu tato proběhlá školení vycházela.

9. Za spekulativní a nepodložený označila žalovaná názor žalobce, že zastavení řízení o jeho žádosti vycházelo ze selektivního a diskriminačního přístupu. Obdobně jako v případě žalobce zastavila řízení v dalších případech, v kterých žadatel nesplnil podmínku celostátní působnosti.

III. Posouzení žaloby

10. Žaloba je včasná, podala ji osoba k tomu oprávněná. Soud přezkoumal napadené rozhodnutí v rozsahu uplatněných žalobních bodů [§ 75 odst. 2 věta první zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (s. ř. s.)], jakož i z pohledu vad, k nimž je povinen přihlížet z úřední povinnosti. Vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalované (§ 75 odst. 1 s. ř. s.).

11. O věci soud rozhodl bez nařízení ústního jednání, neboť účastníci takový postup akceptovali (§ 51 odst. 1 s. ř. s.). Žalobce navrhl provedení vícero písemných důkazů, které jsou však již součástí správního spisu. Správním spisem, tj. včetně všech listin v něm založených, se nedokazuje. Soud ze správních spisů vychází. Žalobce neozřejmil, proč by tomu tak nemělo být i v této věci, resp. proč by soud měl nad rámec provedení těchto podkladů ve správním řízení dokazovat stejnými listinami i v řízení před soudem.

12. Soud předesílá, že napadené rozhodnutí stojí na dvou samostatných důvodech. Jednak na tom, že žalobce nesplnil podmínku sestupu do nižší úrovně soutěže, jednak na tom, že nedoložil splnění podmínky vzdělávání od roku 2018. Žalovaná mohla řízení o žádosti zastavit i pokud by žalobce nesplnil byť jen jednu z těchto podmínek, natož dvě. III.A. Podmínka sestupu do nižší úrovně soutěže 13. Soud předně připomíná, že poskytnutí dotace ze státního rozpočtu je výrazem dobré vůle státu, která musí být na druhé straně vyvážena podmínkami, jež zavazují žadatele o dotaci. S ohledem na nenárokovost dotací je omezen rozsah soudního přezkumu (rozsudek rozšířeného senátu NSS ze dne 30. 9. 2015, č. j. 9 Ads 83/2014–46, č. 3324/2016 Sb. NSS, bod 31). V řízení o žalobě proti rozhodnutí o neposkytnutí dotace není obecně dán prostor pro plný přezkum obsahu dotační výzvy. Rozšířený senát ve vztahu k nenárokovým dotacím výslovně konstatoval, že soudní přezkum je omezen „na posouzení řádného procesu, který garantuje rovnou ochranu práv a rovné zacházení se všemi žadateli za obecným způsobem stanovených podmínek. Zjednodušeně řečeno, žadatel nemá právo na ‚výsledek‘, ale na ‚řádný proces‘ s ním související“.

14. Jestliže je poskytování dotací ze státního rozpočtu ovládáno vrchnostenským postavením poskytovatele dotace, tak poskytovatel dotace může autoritativně rozhodovat o podmínkách poskytnutí dotace. Záleží pak na možném příjemci dotace, zda tyto podmínky naplní. Příjemce dotace obdrží od veřejné moci určité dobrodiní a jakousi protiváhou tohoto dobrodiní není (na rozdíl od soukromoprávních vztahů) jeho protiplnění ve prospěch poskytovatele dotace, ale právě akceptace dotačních podmínek (obdobně již rozsudky NSS ze dne 21. 7. 2005, č. j. 2 Afs 58/2005–90, Róchus a Emenerencie, či ze dne 29. 10. 2009, č. j. 1 Afs 100/2009–63, č. 2332/2011 Sb. NSS, město Žatec, a mnoho dalších).

15. Rozsah soudního přezkumu stran poskytnutí dotací není neomezený. Poskytovatelé dotací mají široké pole působnosti pro nastavení podmínek poskytnutí dotace. Tyto ovšem nesmějí být diskriminační (k tomu viz body 36 a 37 tohoto rozsudku). Soudnímu přezkumu zásadně podléhá až zákonnost procesu rozhodování o žádostech o dotace. Pro přezkum zákonnosti procesu rozhodování o dotačních žádostech je stěžejní, aby podmínky pro udělení dotace byly nastaveny srozumitelně. Jednotlivá pravidla dotačních výzev musí být jasná, přesná, navzájem nerozporná. Jen tak lze zajistit, aby byla pro jejich adresáty předvídatelná, tzn. aby také dostály základním parametrům právní jistoty. To odpovídá i ustálené judikatuře NSS, dle níž „dotační podmínky musí být vymezeny jednoznačným, určitým a srozumitelným způsobem“ a „rozhodnutí správního orgánu musí být řádně odůvodněno“ (rozsudek ze dne 22. 5. 2024, č. j. 10 Afs 7/2023–47, Českomoravský Billiardový svaz, bod 11 a tam cit. judikatura; srov. také rozsudek č. j. 5 Afs 90/2012–33, město Vsetín, bod 33 a násl.).

16. Mezi žalobcem a žalovanou je spor o výklad čl. 2.15 dotační výzvy. Žalovaná na základě výkladu tohoto článku dospěla k závěru, že všechny typy soutěží (tedy i ty konané formátem jednotlivých kvalifikačních turnajů) musí umožňovat sestup do soutěže nižší úrovně. Žalobce oproti tomu trvá na tom, že pokud v rámci jednotlivých soutěží plní soutěžící kvalifikační či výkonnostní limity zajištující možnost účasti v o úroveň vyšší mistrovské soutěži, nemusí naplnit podmínku sestupu do nižší úrovně soutěže.

17. Podle § 14j odst. 4 písm. b) rozpočtových pravidel poskytovatel usnesením řízení zastaví v případě, že žadatel neodpovídá okruhu oprávněných žadatelů o dotaci uvedenému ve výzvě k podání žádosti. Žalovaná řízení zastavila, jelikož žalobce nepovažovala za oprávněného žadatele. Mj. ho neposoudila jako svaz ve smyslu 2.12. písm. e) dotační výzvy, jelikož neorganizoval celostátní (vícestupňovou) soutěž, která by měla parametry vyžadované podmínkou 2.15 dotační výzvy. Na základě čl. 2.15 dotační výzvy se dvoustupňovými mistrovskými soutěžemi rozumí systém domácích mistrovských soutěží sportovního svazu, který svaz organizuje dlouhodobě (min. 5 let předcházející roku podání žádostí, tj. od roku 2018). Hlavním cílem je vrcholové vyústění v uspořádání mistrovství republiky. Základní podmínky pro systémy soutěží musí být upraveny v rámci předpisů – pravidel soutěží dle bodu 2.25 sportovního svazu, jsou schvalovány odpovídajícím orgánem sportovního svazu a zveřejňovány na webových stránkách svazu. Jsou závazné nejen pro členy, ale také i pro všechny sdružené /spolčené sportovní organizace a pobočné spolky, musí z nich vyplývat možnosti postupu a sestupu v rámci jednotlivých mistrovských soutěží nebo možnost splnění kvalifikačních či výkonnostních limitů (bodů) zajištující možnost účasti o úroveň vyšší mistrovské soutěži. Základních kol/skupin se účastní minimálně 2 družstva nebo 2 sportovci ze 4 klubů nebo tělovýchovných jednot, dle spádovosti, a soutěží o postup či sestup v soutěži. Finálové kolo/skupina pak může probíhat jako celostátní finále (jedno utkání, jedna soutěž nebo tzv. play–off, v některých případech, pokud je stanoveno „Reglementem soutěže“ podle mezinárodních pravidel, je možné, aby organizátor stanovil vítěze součtem získaných bodů na akcích finálového kola/skupiny. Vždy však musí být jasný postup ze základního kola/skupiny do vyšších úrovních soutěže až po finálové kolo/skupinu. V případě, že se jedná o soutěže, které svou povahou jsou jednotlivými samostatnými "turnaji", závody v rámci mistrovské "série" nebo určitého okruhu dané kvalitativní či kvalifikační úrovně, pak musí být splněna podmínka možnosti účasti ve finálových soutěžích stejného typu a zachována podmínka případného sestupu do nižší úrovně stejného typu soutěží. Vždy však musí být pro každou soutěž, jakéhokoliv typu, definovány podmínky účasti, před zahájením soutěžního období příslušným orgánem žadatele, v souladu s bodem 2.5, 2.12 a 2.14 a 2.

25. Podle § 14j odst. 4 písm. b) rozpočtových pravidel poskytovatel usnesením řízení zastaví v případě, že žadatel neodpovídá okruhu oprávněných žadatelů o dotaci uvedenému ve výzvě k podání žádosti. (zvýraznění doplnil soud)

18. Dle čl. 4 soutěžního řádu je Česká národní cheer liga „tvořena sérií ligových soutěží na kterých jednotlivé soutěžní skupiny sbírají své body do kvalifikace na mistrovské soutěže ČACH“.

19. Dle čl. 5.2 soutěžního řádu ligové soutěže „tvoří sérii soutěží zařazených do České národní cheer ligy. V průběhu soutěžní sezony ČACH proběhne 6–8 ligových soutěží pořádaných Prezidiem ČACH či se záštitou ČACH“.

20. Předně soud souhlasí s žalovanou, že soutěže, které pořádá žalobce, neumožňují sestup do soutěže nižší úrovně. Toto nesporuje ani žalobce. Nedůvodná je tak poznámka žalované z jejího vyjádření, že žalobce argumentuje čl. 9 soutěžního řádu. Tento článek ovšem neprokazuje možnost sestupu do nižší úrovně stejného typu soutěže. Žalobce z čl. 9 vyvozuje, že soutěže jím pořádané jsou postaveny na plnění výkonnostních limitů, při jejichž splnění se soutěžící posune do výkonnostně vyšší kategorie.

21. První ze dvou zásadních vět pro výklad tohoto ustanovení stanoví, že ze základních podmínek pro systémy soutěží musí vyplývat možnosti postupu a sestupu v rámci jednotlivých mistrovských soutěží nebo možnost splnění kvalifikačních či výkonnostních limitů (bodů) zajištující možnost účasti o úroveň vyšší mistrovské soutěži. [dále taktéž jako věta první; zvýraznění doplnil soud] V této části ustanovení dotační výzvy je spojka nebo slovním členem reprezentujícím slabou disjunkci, tzn. nemusí se před ní nutně psát čárka jako když věta stanoví neslučitelné možnosti[1] (silná disjunkce). Tato část ustanovení tedy, jak ji čte soud, stanovila podmínku a) umožnění postupu a sestupu v rámci jednotlivých mistrovských soutěží [podmínka a)] nebo b) umožnění plnění kvalifikačních či výkonnostních limitů (bodů) zajištující možnost účasti o úroveň vyšší mistrovské soutěži [podmínka b)]. Nedává gramatický, a ve své podstatě ani logický smysl, pokud by spojka nebo měla slučovací funkci, jelikož, jak správně tvrdil žalobce, obě podmínky tohoto ustanovení by pak žádný z žadatelů o dotaci v praxi nemohl splnit. Text dotační výzvy by neodpovídal realitě běžného života. Pokud by soud přitakal výkladu žalované, tzn. sestup do nižší úrovně by musel být možný ve všech formátech soutěží, soud postrádá smysl odlišení podmínky a) a podmínky b) v bodě 2.15 dotační výzvy. Žalovaná tento důvod nevysvětlila ani v napadeném rozhodnutí, ani ve vyjádření k žalobě, jakkoli k tomu měla prostor. Za tohoto stavu nebylo možné žalobci vyčítat, pokud bod 2.15 dotační výzvy vyložil tak, že postačuje, aby žadatel splnil jen a pouze jednu z těchto dvou podmínek. Vymezil–li poskytovatel dotace nejasným způsobem podmínky pro její poskytnutí, nemůže se posléze ohánět jejich výkladem v neprospěch žadatelů o dotaci. O to víc tento závěr platí v situaci, kdy výklad žalované nelze považovat za první logickou volbu mezi jinými potentnějšími výkladovými alternativami.

22. Žalovaná staví svůj závěr na předposlední větě čl. 2.15 dotační výzvy, která stanoví, že v případě, že se jedná o soutěže, které svou povahou jsou jednotlivými samostatnými „turnaji“, závody v rámci mistrovské „série“ nebo určitého okruhu dané kvalitativní či kvalifikační úrovně, pak musí být splněna podmínka možnosti účasti ve finálových soutěžích stejného typu a zachována podmínka případného sestupu do nižší úrovně stejného typu soutěží. [dále taktéž jako věta druhá] Prvotní gramatický výklad věty druhé by mohl naznačovat, že kvalifikační soutěže, které pořádá žalobce, by měly splňovat také podmínku případného sestupu do nižší úrovně stejného typu soutěží dle věty druhé. Soud se však s tímto výkladem neztotožnil. Za prvé není jasné, jaký vztah má toto rozšiřující ustanovení k větě první. Z poměrně nepřehledné struktury mnoha pravidel obsažených v bodě 2.15 dotační výzvy nelze najisto zjistit, zda věta druhá rozvíjí jen podmínku a), pouze podmínku b), nebo rovnou obě podmínky první věty. Stejně jako žalobce ani soud nepovažuje větu druhou za zřetelné rozšíření „zachování podmínky sestupu“ také pro soutěže, které se zakládají na plnění kvalifikačních či výkonnostních limitů (bodů) zajištující možnost účasti o úroveň vyšší mistrovské soutěži [tzn. dle podmínky b)]. Za druhé větu druhou nelze vykládat izolovaně od dalších ustanovení obsažených v bodě 2.15 dotační výzvy. Naopak je ji třeba zasadit do jejich kontextu. Věta první stanoví dvě alternativní podmínky, buďto je v soutěži umožněn postup a sestup [podmínka a)], nebo soutěžící sbírají kvalifikační body za účelem postupu do vyšší soutěže [podmínka b)]. Soudu se jeví, že věta druhá nejspíš zdůrazňuje nutnost zachování splnění podmínky a) i pro soutěže, které svou povahou jsou jednotlivými samostatnými „turnaji“, závody v rámci mistrovské „série“ nebo určitého okruhu dané kvalitativní či kvalifikační úrovně. Ostatně jinak by nedávalo smysl alternativní stanovení podmínek ve větě první. Nebylo–li by tomu tak, ve větě druhé by žalovaná nepoužila slovo zachována, které jasně odkazuje na to, že tato podmínka již v ustanovení byla použita. Použita ovšem byla pouze ve větě první v podmínce a).

23. Přestože soud do jisté míry souhlasí s výkladem žalobce, nelze pominout, že čl. 2.15 dotační výzvy nabízí vícero výkladů. Jeho znění je poměrně nejednoznačné. Soud v tomto směru ctí požadavek judikatury na zachování jednoznačného, určitého a srozumitelného vymezení dotačních podmínek (viz shora). Nebyla–li žalovaná schopna formulovat dotační výzvu zřetelně, měla potenciálním žadatelům alespoň nabídnout komplexní výklad ustanovení této výzvy. Žalovaná se ovšem, i v nynějším řízení, omezila na pouhé konstatování, že věta druhá dopadá i na žalobcovu situaci. Přitom přesvědčivým způsobem nevysvětlila vztah mezi větou první a druhou. Zejména se nevyjádřila k tomu, zda mají alternativně vymezené podmínky věty první smysl, pokud by jejich nejzásadnější distinkci (podmínku sestupu) „vymazávala“ věta druhá.

24. Je potřeba také vzít v potaz, že míru právní nejistoty při podání žádosti o dotaci zvyšuje již to, že u ustanovení výzev většinou není k dispozici žádný judikaturní či doktrinární výklad. Pro žadatele je o to obtížnější rozeznat případnou chybu, která mohla vzniknout při jeho výkladu znění nesrozumitelných dotačních podmínek. I proto je nutné trvat na tom, aby textace dotačních podmínek byla jednoznačná. Pokud tomu tak není, pokud potenciální žadatel musí složitě luštit znění dotačních podmínek bez nároku na to, aby dospěl k jednoznačnému výkladu, je třeba v pochybnostech postupovat ve prospěch žadatele. To ovšem žalovaná neučinila.

25. Požadavek na jednoznačnost a srozumitelnost dotačních výzev je naléhavý i proto, že dotace mohou zásadním způsobem ovlivňovat hospodaření jejích příjemců. Na přiznání dotace sice není právní nárok, přesto nepřiznání očekávané dotace může mít pro jejího adresáta závažné ekonomické následky. Za takových okolností je nutné důsledně dbát na zákonnost procesu přiznání dotace, pod nějž lze řadit i jasnost a formulační jednoznačnost znění dotační výzvy.

26. Tato námitka je tedy důvodná.

27. Pouze pro úplnost soud doplňuje, že v případě, že by některý z žadatelů nesplňoval podmínky definice sportovního svazu dle dotační výzvy (např. právě pro strukturu soutěží), žalovaná ho nemusela na tuto skutečnost upozornit. Nejde o odstranitelnou vadu, a proto žalovaná nemusela zaslat žalobci výzvu k odstranění této vady žádosti. Dílčí žalobní výtka tedy není důvodná. III.B. Doložení podmínky vzdělávání 28. Dle žalované žalobce také nedoložil, že zajišťoval školení a systémová vzdělávání ve smyslu bodu 2.12 písm. d) dotační výzvy. Ze Seznamu jednotlivých školení od roku 2018, který žalobce předložil, nelze mj. určit, z jakého svazového dokumentu proběhlá školení vycházejí. Žalobce namítá, že žalovaná ho nevyzvala, aby toto doložil, a tedy nemůže klást tento nedostatek k jeho tíži.

29. Dle čl. 2.12 bodu d) dotační výzvy svaz zajišťuje odborná školení a systémová vzdělávání – za účelem realizace cíle zajištění odborného školení a systémového vzdělávání svaz předloží řád, dokument, ze kterého bude patrno, jakým způsobem a kdo vstupuje do tohoto systému vzdělávání a kvalifikací, tak, aby bylo možno získat, zachovat a zvyšovat odbornou způsobilost k dosažení co možná nejkvalitnějšího tréninkového procesu a pozitivního vývoje ve výkonnosti hráčů případně kvality soutěží v rozsahu vzdělávání rozhodčích. Musí být zřejmý systém vzdělávání, četnost, pravidelnost a doloženo naplnění této povinnosti ve formě soupisu rozhodčích, trenérů a absolvovaných vzdělávacích kurzů v souladu s daným řádem. Součástí musí být informace o školiteli, místu, datu a získané kvalifikaci či udržitelnosti kvalifikace.

30. Dle čl. 2.12 bodu i) dotační výzvy svaz po dobu alespoň pěti let předcházejících podání žádosti naplňuje podmínky dle bodu 2.12 písm. a); b); c); d), f) a g).

31. Soud zjistil, že žalobce předložil dokumenty Systém trenérských licencí v rámci coach university a Seznamy školení 2022–2023. Dokument Systém trenérských licencí v rámci coach university schválilo prezidium ČACH dne 15. 9. 2022. Jelikož z těchto dokumentů neplynuly vzdělávací aktivity po dobu 5 let před podáním žádosti, žalovaná adresovala žalobci výzvu k odstranění vad jeho žádosti. K této výzvě žalobce dodal dne 14. 4. 2023 další podklady žádosti, jednak Seznam školení za roky 2018–2022, jednak dokument s názvem Coach University[2]. Druhý z těchto dokumentů popisuje konkrétní aktivity v oblasti vzdělávání trenérů. Oba posléze doložené podklady nejsou datované a není z nich ani patrné, kdo je schválil.

32. Žalovaná nepochybila, když za nedostatečně prokázané označila splnění podmínky dle čl. 2.12 bodu d) a v čl. 2.12 bodu i) dotační výzvy. Dokument Coach University nevypovídá nic o časových úsecích, v nichž měl žalobce realizovat vzdělávání. Nelze z něj zjistit, kdy byl schválen, resp. kdo jej schválil. Dokumentu schází také podpis odpovědné osoby. Není tedy zřejmé, zda se jednalo o závazný dokument, jímž se žalobce řídil. V kontrastu k tomu stojí například Systém trenérských licencí v rámci coach university, z něhož mj. plyne, že ho schválilo Prezidium ČACH dne 15. 9. 2022, účinnosti nabyl dnem schválení a také, že nahrazuje předešlé (nespecifikované) dokumenty. V tomto ohledu je lichou žalobní výtka, že sama žalovaná uvádí, kdo a kdy dokumenty schválil. Žalovaná to uvádí u dokumentů, u kterých to mohla zjistit z jejich obsahu; ty však nedokládají splnění podmínek stanovených v čl. 2.12 bodu d) a v čl. 2.12 bodu i) dotační výzvy po dobu celých pěti let, ale pouze od září 2022.

33. Jak již soud vysvětlil, poskytování dotací ze státního rozpočtu je ovládáno vrchnostenským postavením poskytovatele dotace, který autoritativně rozhoduje o podmínkách poskytnutí dotace. Je pak na příjemci dotace, jestli tyto podmínky akceptuje. Soud považuje za nedostatečné, pokud žadatel pouze projeví vůli dotační podmínky akceptovat, ale nevyvine dostatečnou aktivitu k tomu, aby prokázal jejich splnění. Toto neprokázala ani výroční zpráva, neboť žalobce ani v ní nepotvrdil splnění všech podmínek v dostatečném rozsahu po dobu posledních pěti let.

34. Nedůvodné jsou taktéž výtky týkající se absence upozornění na to, že na předložených dokumentech mělo být vyznačeno, kdo a kdy je schválil. I osobě bez právního vzdělání by mělo být zřejmé, že z dokumentu, který má prokázat splnění podmínek během určitého období, musí být evidentní, kdy a kdo jej schválil. Jen tak lze zjistit, zda tento dokument byl vůbec závazný, resp. od jakého momentu se jím svaz měl řídit. Soud také upozorňuje na skutečnost, že v rámci dotačních výzev mají poskytovatelé poměrně široké možnosti pro nastavení poučovací povinnosti v rámci výzev k odstranění pochybností. Poskytovatel dotace nemusí vůbec umožnit nábor imperfektních žádostí, může také umožnit žadatelům odstraňování veškerých vad, anebo umožnit jim, aby odstraňovali pouze některé vady, přičemž jiné bude považovat za neodstranitelné (rozsudek NSS ze dne 25. 5. 2023, č. j. 6 Afs 76/2022–23, Třebíč Nuclears, bod 21). V tomto případě žalovaná v rámci dotační výzvy zakotvila povinnost upozornit na vady žádosti především v čl. 15.

3. Z něj vyplývá, že pokud je vada odstranitelná, vyzve žadatele o dotaci k jejímu odstranění. Opakovanou výzvu k odstranění vad žádosti však nevydává. Žalovaná postupovala v souladu s tímto ustanovením. Nadto je třeba dodat, že již z výzvy ze dne 5. 4. 2023 je patrné, že žalovaná požadovala po žalobci splnění podmínky stran koncepce vzdělávacích aktivit platné od 1. 1. 2018, čemuž žalobce předložením nedatovaného a nepodepsaného souboru Coach University rozhodně nedostál. Nelze pominout, že zde není ani přímá návaznost mezi obsahem Coach University a Seznamem školení za roky 2018–2022, jakkoli žalovaná dne 5. 4. 2023 žalobce vyzývala také k doložení této podmínky. III.C. Selektivní a diskriminační přístup žalované 35. Poskytnutí dotace ze státního rozpočtu je výrazem dobré vůle státu. Ten nastavuje podmínky, které musí splnit žadatel o dotaci. Poskytovatel dotace má široké pole působnosti jak nastavit podmínky pro udělení dotace. Orgány veřejné moci jak mohou reflektovat aktuální politickou preferenci. V kontextu podpory sportu je možné například rozhodnout, že dotační podpora bude směřovat pouze do určitých krajů či obcí; bude poskytována pouze některým sportům, a nikoliv jiným; budou podporovány malé kluby, a nikoliv větší, či naopak; budou hrazeny pouze ty, a nikoliv ony typy nákladů apod. Toto v podstatě neomezené pole politické úvahy by narazilo na své limity pouze ve dvou případech.

36. O první typ případů se bude jednat, pokud o poskytnutí dotace budou rozhodovat kritéria, která jsou sama o sobě v demokratickém právním státě problematická jako důvod rozlišování pro tento účel. Bude se jednat především o kritéria inherentně podezřelá a jako důvod rozlišování v tomto kontextu závadná, jako je rasa, etnický původ, postižení, sexuální orientace apod. Úvahy soudu v těchto případech pak budou obdobné situacím, kdy je rozlišování mezi lidmi navýsost podezřelé, narušující jejich rovnou důstojnost v právech. Jsou proto podrobeny intenzivnímu přezkumu co do jejich souladu s čl. 3 odst. 1 (srov. nález Ústavního soudu ze dne 9. 2. 2021, sp. zn. Pl. ÚS 106/20, bod 55; případně nález ze dne 1. 10. 2019, sp. zn. Pl. ÚS 5/19, č. 303/2019 Sb., bod 51). Jednalo by se například o situaci, když by jedna z dotačních podmínek vylučovala z okruhu oprávněných osob kluby, ve kterých hrají stolní tenis homosexuálové či Romové (soud převzal tento popis nastavení limitů podmínek pro udělení dotace z rozsudku NSS ze dne 21. 5. 2024, č. j. 1 Afs 25/2024–88, SK HAMR, bod 29).

37. Druhý typ případů bude zahrnovat jakýkoliv jiný, „běžný“ způsob rozlišování, který není činěn na základě inherentně problematických důvodů, tedy těch, které samy o sobě nenarušují lidskou důstojnost. O vybočení z jinak široké míry uvážení veřejné moci se bude jednat pouze ve výjimečných případech, kdy s ohledem na deklarovaný cíl, kterého má dotační program a v něm formulovaná podmínka dosáhnout, se jedná o podmínku naprosto nepochopitelnou, která vůbec není schopna deklarovaného cíle dosáhnout. Taková podmínka musí s ohledem na deklarovaný konkrétní cíl postrádat základní racionalitu, čímž nutně dochází ke svévoli při nakládání s veřejnými prostředky. Tento případ by mohl nastat kupříkladu v rámci dotační výzvy, která by deklarovala, že jejím cílem je podpora a rozvoj sportu v rámci nižších příjmových skupin obyvatelstva hospodářsky nerozvinutého venkova, avšak byly by v ní stanoveny geografické a věcné podmínky, ze kterých by ve skutečnosti mohla profitovat např. pouze golfová hřiště na území Prahy 1 (tamtéž, bod 29).

38. Nyní sporná dotační výzva nespadá do žádného z těchto dvou zakázaných typů případů. Soud souhlasí s žalobcem, že ve svých důsledcích dotační výzva protěžuje „větší“ sportovní odvětví, právě například tím, že v dotovaném sportu by měl být umožněn postup a sestup v rámci soutěží stejného typu. Poskytovateli dotace však v rámci jeho úvahy o zaměření podpory nic nebránilo, aby podpořil třebaže i jen sporty s větší členskou základnou či strukturou soutěží. Dotační výzva tedy zvýhodňuje některé žadatele o dotaci, avšak ne zakázaným způsobem.

39. Žalobce dále namítá, že žalovaný ho diskriminoval v průběhu správního řízení. V důsledku selektivního přístupu některé obdobné sportovní organizace na dotaci dosáhly, žalobce nikoliv. Žalobce uvedl, že na dotaz soudu identifikuje tyto jiné sportovní organizace. Soud si dle něj pak může od žalované vyžádat jejich dotační spisy pro účely tohoto řízení.

40. Ani tato námitka nemůže být úspěšná. Důkazní návrhy mají být určité. Žalobce neuvedl konkrétní uchopitelné tvrzení stran jeho diskriminace. Pouze neurčitě poznamenal, že žalovaná postupuje selektivně a diskriminačně. Soud proto nevyžádal dotační spisy jiných dosud žalobcem nespecifikovaných subjektů, které údajně měly obdržet dotaci ze stejného programu, přestože mají obdobnou organizaci soutěží jako žalobce. Neurčitá tvrzení žalobce soud nepřesvědčily o významu provedení tohoto důkazu (obdobně viz rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 20. 7. 2023, č. j. 18 A 80/2022–83, bod 32). Navíc každou žádost je třeba hodnotit samostatně s ohledem na její specifika (srov. rozsudek téhož soudu ze dne 4. 1. 2023, č. j. 11 A 70/2022–31, bod 46). Nelze odhlédnout také od toho, že soud i bez provedení těchto důkazů vyhověl výtkám žalobce stran organizace jeho soutěží. Důvodem zastavení řízení žalobce o dotaci tedy nemohla být struktura jeho soutěží, a proto se v tomto ohledu žalobce nemohla negativně dotknout případná diskriminace jiných sportovních odvětví.

41. Důvodná není ani výtka, že žalovaná účelově zastavuje řízení o žádosti o poskytnutí dotace, aby se vyhnula meritornímu rozhodování. Podle § 14 odst. 4 písm. b) rozpočtových pravidel „poskytovatel usnesením řízení zastaví v případě, že žadatel neodpovídá okruhu oprávněných žadatelů o dotaci uvedenému ve výzvě k podání žádosti“. Pokud žalovaná zjistila, že žalobcova žádost naplnila hypotézu § 14j odst. 4 písm. b) rozpočtových pravidel, nemohla postupovat jinak, než zastavit řízení o žádosti. Žalovaná v takovém případě nemá prostor pro správní uvážení.

IV. Závěr a náklady řízení

42. Jakkoli soud považoval žalobní výtku vypořádanou v části III.A. shora za důvodnou, nemohl jen kvůli tomu zrušit napadené rozhodnutí. Žalovaná totiž její rozhodnutí opřela i o druhý samostatný důvod pro zastavení řízení (nedoložení vzdělávání od roku 2018). A tento druhý důvod v soudním přezkumu obstál (viz III.B shora). Proto by bylo zbytečně formalistické nyní rušit napadené rozhodnutí a věc vrátit zpět žalované, která by následně mohla řízení o žalobcově žádosti opětovně zastavit, protože žalobce neprokázal, že po dobu pěti let před podáním žádosti zajišťoval odborná školení a systémová vzdělávání dle bodu 2.12 písm. d) dotační výzvy. Soud neshledal žalobu důvodnou, a proto ji podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.

43. O náhradě nákladů řízení rozhodl podle § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobce nebyl ve sporu úspěšný a žalovanému nevznikly žádné účelně vynaložené náklady nad rámec jeho běžné činnosti. Soud tedy nepřiznal náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků (výrok II).

Poučení

I. Předmět řízení a vymezení sporu II. Žaloba a vyjádření žalované III. Posouzení žaloby III.A. Podmínka sestupu do nižší úrovně soutěže III.B. Doložení podmínky vzdělávání III.C. Selektivní a diskriminační přístup žalované IV. Závěr a náklady řízení