14 C 101/2021 - 146

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl soudkyní Mgr. Petrou Královou ve věci žalobce: [Anonymizováno], IČO [IČO zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0] zastoupený advokátem [Anonymizováno] sídlem [Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0] proti žalovaným: 1. [Jméno zainteresované osoby 0/0][Datum narození zainteresované osoby 0/0] [Adresa zainteresované osoby 0/0] 2. [Jméno zainteresované osoby 1/0][Datum narození zainteresované osoby 1/0] [Adresa zainteresované osoby 0/0] oba zastoupeni advokátkou [Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0] o zaplacení 378 500 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba o zaplacení částky [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovaným náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalovaných.

Odůvodnění

1. Žalobce se domáhal rozhodnutí, kterým by byla žalovaným uložena povinnost zaplatit žalobci [částka] s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že dne [datum] uplynula lhůta 80 let trvání práva stavby zřízeného na základě Smlouvy o stavební právu ze dne [datum], kterou uzavřel [Anonymizováno] pro [adresa] s [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Předmětem smlouvy bylo zřízení práva stavby na části pozemku tehdejšího [Anonymizováno] v [adresa], a to za účelem stavby budova a bytů pro bytové potřeby členů družstva. Žalobce jako právní nástupce [Anonymizováno] je vlastníkem pozemků parcelní číslo [hodnota], včetně stavby [Anonymizováno] parcelní číslo [hodnota], zapsaných na LV č. [hodnota], vedeném Katastrálním úřadem [Anonymizováno] [Anonymizováno] [adresa], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [adresa], a to na základě zákona č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí, a ke dni [datum] se stavba č.p. [Anonymizováno] stala součástí pozemku parc. č. [hodnota]. Žalovaní předmětné nemovitosti od [datum] užívají bez právního důvodu, čímž se na úkor žalobce obohacují. Žalobce proto po žalovaných žádá částku odpovídající výši v čase a místě obvyklého nájemného, a to za období od [datum] do [datum]. Předžalobní výzvě žalovaní nevyhověli.

2. V dalších vyjádřeních žalobce doplnil, že byl v dobré víře, že na něj vlastnické právo k předmětným pozemkům dle zákona č. 172/1991 Sb. přešlo, tedy že splnil veškeré podmínky uvedené v § 1 odst. 1 tohoto zákona. K vyškrtnutí pozemků z LV č. [hodnota] uvedl, že s přihlédnutím k ústavněprávnímu vývoji Československa je zřejmé, že vlastníkem pozemků ke dni [datum] byla Česká republika, pozemky se nikdy nestaly vlastnictvím České a Slovenské Federativní republiky, neboť nijak nesouvisely s úkony svěřenými do její působnosti. K otázce faktického hospodaření s pozemky žalobce uvedl, že s pozemky hospodařil prostřednictvím oprávněných z práva stavby, tj. žalovaných a jejich právních předchůdců. Žalobce tak nakládal s předmětnými pozemky způsobem naplňujícím právo hospodaření, když se jednalo o hospodaření ve smyslu právním, zahrnujícím možnost žádat pachtovné, přičemž možnost žádat pachtovné nebyla pro žalobce vázána jen k datu účinnosti zákona č. 172/1991 Sb., ale tento mohl uplatnit i později, skutečnost, že nevybíral pachtovné neznamená, že žalobce s pozemky nehospodařil, nadto by vybírání pachtovného v takto nízké výši (i pokud by bylo uplatněno právo na jeho pravidelné zvyšování) by bylo absolutně neekonomické a náklady na správu by přesahovaly výši vybraného pachtovného, za hospodaření s nemovitostí pak lze považovat i její přenechání do nájmu. Žalobce dále poukázal na rozhodnutá Městského soudu v Praze ze dne 25. 11. 2021 pod č.j. 36 Co 241/2021-188 a ze dne 18. 11. 2021 pod č.j. 36 Co 249/2021-238 a dále na usnesení Městského soudu v Praze ze dne 25. 3. 2022 pod č.j. 70 Co 55/2022-316 a usnesení Ústavního soudu ze dne 18, 10. 2022 sp.zn. I ÚS 2762/2022, v nichž soudy ve věcech s obdobným skutkovým a totožným právním základem žalobci vyhověly.

3. Podáním ze dne [datum] vzal žalobce žalobu co do částky [částka] s příslušenstvím zpět, kdy se nadále domáhal proti žalovaným zaplacení částky [částka] s příslušenstvím za faktické užívání pozemků výše uvedených samotných, tj. bez stavby. Soud rozhodl o částečném zastavení řízení usnesením ze dne [datum] pod č.j. [spisová značka], které nabylo právní moci dne [datum].

4. Žalovaní navrhli, aby soud žalobu zamítl. Namítli, že žalobce není aktivně legitimován, neboť mu nesvědčí vlastnické právo k předmětným nemovitostem, žalobce nesplnil ani jednu ze tří zákonných podmínek pro přechod pozemků z vlastnictví státu do vlastnictví žalobce podle zákona č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí, neboť v rozhodné době nešlo o majetek ve vlastnictví státu a žalobce předmětnými pozemky fakticky nenakládal, nehospodařil s nimi a tedy na něj tyto pozemky dle uvedeného zákona nepřešly a zůstaly ve vlastnictví České republiky. Z listu vlastnictví č. [hodnota] jasně vyplývá, že předmětné pozemky parc. č. [hodnota] a [Anonymizováno] byly z tohoto seznamu vyškrtnuty a právo hospodaření žalobkyni nepříslušelo. Za předpokladu, že by žalobkyně aktivně legitimována byla, namítli, že nemohlo dojít k bezdůvodného obohacení žalovaných, neboť pozemky užívají na základě vydržení práv ze smlouvy o stavebním právu, dále namítali neoprávněnou výši uplatněného nároku, když žalobkyně neprokázala výši obvyklého nájemného v daném čase a místě. Dále se z procesní opatrnosti dovolali mimořádného vydržení nemovitostí ke dni [datum], eventuálně vydržení nemovitostí ke dni [datum], eventuálně mimořádného vydržení ke dni [datum], eventuálně pozemky užívají na základě vydržení práv ze smlouvy o stavebním právu. Vznesli také námitku promlčení s tím, že žalobce mohl své právo uplatnit poprvé dne [datum], ale učinil tak až v [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Rovněž žalovaní poukázali na to, že žalobce vedle žalovaných se nachází obdobný zastavěný, který je ve správě žalobce, přičemž pozemek je užíván třetí osobou (osobami), dle sdělení žalovaného a [Anonymizováno] [Anonymizováno] [adresa], která byl předmětný pozmek od [datum] svěřen do správy, k užívání pozemku není evidována žádná smlouva a uživatelé pozemku za jeho užívání nic žalobci ani správci pozemku neplatí.

5. Usnesením ze dne [spisová značka], které nabylo právní moci dne [datum] ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze č.j. [spisová značka] soud řízení přerušil do pravomocného skončení řízení vedeného u zdejšího soudu pod sp.zn. [spisová značka].

6. Z listinných důkazů soud učinil následující skutková zjištění:

7. V řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp.zn. [spisová značka] se žalobce vůči totožným žalovaným domáhal určení vlastnického práva ke stavbě č.p. [Anonymizováno], která je součástí pozemku parc. č. [hodnota] v kat. úz. [adresa], obec [adresa]. Rozsudkem ze dne [Anonymizováno]. [Anonymizováno] [Anonymizováno] pod č.j. [spisová značka] byla tato žaloba zamítnuta. Soud dospěl k názoru, že žalobce je aktivně legitimován, k vydržení vlastnictví žalobce nedošlo, neboť byl žalobce toliko knihovním držitelem a dovodil, že žalovaní vlastnické právo k předmětné stavbě vydrželi v obecné desetileté lhůtě, která počala běžet od [datum], vlastnictví pozemku nabýt nemohli, neboť si po celou dobu byli vědomi vlastnictví pozemku státem. K odvolání žalobkyně Městský soud v Praze ve svém rozsudku ze dne [datum] pod č. j. [spisová značka], závěry rozsudku zdejšího soudu potvrdil. O žalobcem podaném dovolání dosud nebylo rozhodnuto.

8. V řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp.zn. [spisová značka] se stejným okruhem účastníků, v němž žalobce vůči žalovaným uplatnil nárok na vydání bezdůvodného obohacení za užívání předmětných pozemků a stavby za předcházející období od [datum] do [datum], byla žaloba zamítnuta rozsudkem ze dne [datum] pod č.j. [spisová značka], který byl potvrzen rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum] pod č.j. [spisová značka], a nabyl právní moci dne [datum]. Městský soud se ztotožnil a argumentací zdejšího soudu, tedy shledal, že žalobci nesvědčí aktivní legitimace, neboť nebyly splněny zákonné předpoklady přechodu vlastnického práva na žalobce, neboť žalobce s předmětným pozemkem fakticky nehospodařil.

9. Ze Smlouvy o stavebním právu a připojeného situačního plánu č. katastru [Anonymizováno]/2[Anonymizováno]soud zjistil, že dne [Anonymizováno]/[datum] byla uzavřena mezi [Anonymizováno] [Anonymizováno] [adresa] a [Anonymizováno] smlouva o stavebním právu, jejímž předmětem bylo zřízení práva stavby na části pozemku tehdejšího zemského statku č. [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] v [adresa], obec [adresa]. Právo stavby bylo zřízeno na dobu 80 let ode dne doručení žádosti na vklad práva stavby. Družstvo se zavázalo platit počínaje dnem [datum] pachtovné (činži stavební) v částce [částka], a to čtvrtletně. [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] si vyhradil právo počínaje 1. únorem 1930 zvyšovat stavební činži o 10 % každých 10 let. Ve smlouvě bylo dále sjednáno, že po zániku práva stavby přestanou být předmětné budovy s byty součástí práva stavby a stanou se součástí předmětného pozemku a vlastníkem budov se stane [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] či jeho právní nástupce (přílohová obálka [Anonymizováno], také č.l. [Anonymizováno]-[Anonymizováno]).

10. Z předpisu náhrady za faktické užívání pozemku parc. č. [hodnota], včetně stavby č.p. [Anonymizováno] a parc. č. [hodnota] ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce, resp. odbor hospodaření s majetkem vyzval žalované k úhradě bezdůvodného obohacení za užívání nemovitostí, a to za období od [datum] do [datum] v částce celkem [částka], resp. dle vlastnických podílů každý v částce [částka] (přílohová obálka A). Předpis náhrady byl žalované 1 doručen do vlastních rukou dne [datum] a žalovanému 2. dne [datum], jak soud zjistil z doručenek (přílohová obálka A). Dále žalobkyně doručila dne [datum] žalovaným předžalobní výzvu ze dne [datum], jak má soud za prokázané z předžalobní výzvy a detailu odeslané zprávy – výpisu z datové schránky (přílohová obálka A).

11. Z výpisu z katastru nemovitostí k LV [Anonymizováno] k datu [datum] soud zjistil, že žalobce je zapsán jako vlastník předmětných pozemků s tím, že jako nabývací titul je uveden vznik vlastnického práva ze zákona č. 172/1991 Sb. V části C je zapsáno právo stavby na období [datum] do [datum] k předmětným pozemkům (přílohová obálka B).

12. Ze stanoviska o ceně obvyklého nájmu vypracovaného [právnická osoba] ze dne [datum] soud zjistil, že dle zpracovatele daného stanoviska by předmětné nemovitosti v žalovaném období bylo možno pronajmout za částku [částka] až [částka] měsíčně (přílohová obálka B).

13. Z rozhodnutí [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [adresa] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [adresa] ze dne [datum] soud zjistil, že byl zamítnut návrh žalobce na vklad zrušení práva stavby, vzdání se předkupního práva spoluvlastníka, o změně způsobu využití (přílohová obálka 1).

14. Z dopisu právní zástupkyně žalovaných ze dne [datum], adresovanému žalobci, soud zjistil, že právní zástupkyně žalovaných uvedla, že žalovaní provedli úhradu smluvního pachtovného, a to za roky 2018 a 2019 v celkové výši [částka] (přílohová obálka 1). Dopis byl žalobci doručen dne [datum], jak soud zjistil z přiloženého detailu odeslané zprávy (přílohová obálka 1).

15. Z výpisu z obchodního rejstříku společnosti [právnická osoba]., IČO: [IČO] soud zjistil, že se jedná o společnost s předmětem podnikání oceňování majetku pro věci nemovité a výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona a s předmětem činnosti pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor (přílohová obálka 1).

16. Z vyjádření žalovaných ze dne [datum] a ze dne [datum] adresovaných žalobci, včetně doručenek, soud zjistil, že žalovaní reagovali na předpis náhrady ze dne [datum] tak, že nesouhlasí s tím, že žalobce je vlastníkem předmětných nemovitostí a jeho nárok na vydání bezdůvodného obohacení za užívání pozemků neuznávají (přílohová obálka 1).

17. Z objednávky [Anonymizováno]. m.[Anonymizováno][Anonymizováno] o poskytnutí údajů ze sbírky listin ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně daného dne požádala katastr nemovitostí o poskytnutí údajů ze sbírky listin pro účely majetkoprávního vypořádání, a to o LV č. [hodnota] (přílohová obálka 1).

18. Z odpovědi [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] ze dne [datum] soud zjistil, že výše uvedené žádosti žalobce bylo vyhověno (přílohová obálka 1).

19. Z LV č. [hodnota] obec [adresa] [Anonymizováno], soud zjistil, že se jedná o ručně vedený list vlastnictví Československého státu – Národní výbor hl. m. Prahy, [adresa]. Na třetím listu v druhém sloupci, jsou zapsány předmětné pozemky v oddíle s nadpisem „PRÁVO STAVBY“ přičemž jsou přeškrtnuty (přílohová obálka 1).

20. Z knihovní vložky č. [hodnota] soud zjistil, že bylo zapsáno stavební právo na dobu do [datum] ve vložce čís. [Anonymizováno] poz. knihy kat. obce [adresa]. V části B. je uvedeno, že dne [datum] bylo dle smlouvy ze dne [datum] vloženo stavební právo ve prospěch [Anonymizováno] a [jméno FO]. Dne [datum] byla vložena stavebního práva na [jméno FO]. Dne [datum] byl podle smlouvy trhové ze dne [datum] vloženo stavební právo ve prospěch [Anonymizováno] a [jméno FO], každému . Podle odevzdací listiny došlo dne [datum] k vkladu stavebního práva ve prospěch [jméno FO] a následně dne [datum] byla vložena stavebního práva ve prospěch [jméno FO]. Dne [datum] došlo ke vkladu stavebního práva dle smlouvy darovací ze dne [datum] na [jméno FO] (spis [spisová značka], č.l. 33). Uvedené zápisy jsou prokázány smlouvou trhovou ze dne [datum], darovací smlouvou ze dne [datum], notářským zápisem [Anonymizováno] sepsaným [tituly před jménem] [jméno FO], notářským zápisem č. j. [Anonymizováno] [tituly před jménem] [jméno FO] (spis [spisová značka]).

21. Z knihovní vložky č. [hodnota], k.ú. [adresa], soud zjistil, že knihovní vložka byla vedena pro pozemek parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] role – zahrada. V části „A. Zápis“ je uvedeno, že dne [datum] se podle polohopisného plánu poznamenává rozdělení pozemku parc. č[Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno] na pozemky parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] až [Anonymizováno] části „B. Vklad“ soud zjistil vklad dne [datum] v němž je uvedeno, že podle žádosti [Anonymizováno] ze dne [datum] je vložena změna jména, právo vlastnické je vloženo pro [Anonymizováno]. Dále je uveden vklad ke dni [datum] vlastnického práva pro Československý stát, správa školská. V části „C. vklad“ je uvedeno, že podle smlouvy o stavebním právu ze dne [Anonymizováno]/[datum] vkládá se stavební právo ve prospěch [Anonymizováno]. Pro stavební právo se zřizuje vložka č. [hodnota] pozemkové knihy (spis [spisová značka] – č.l. [Anonymizováno] a [Anonymizováno]).

22. Ze sdělení [Anonymizováno] ze dne [datum] soud zjistil, že list vlastnictví č. [hodnota] byl založen [Anonymizováno]. zapisovat se do něj začalo v roce 1964 a zápis byl ukončen v roce 2001 (spis [spisová značka] – č.l. [Anonymizováno]).

23. Z výpisu z Katastru nemovitostí k pozemku parc. č. [hodnota] v kat. území [adresa], obec [adresa], zapsaném na LV č. [hodnota] vedeném [Anonymizováno], [Anonymizováno] [adresa] soud zjistil, že součástí pozemku je stavba č.p. [Anonymizováno], jako vlastníci jsou zapsáni [Anonymizováno] a [jméno FO]. Na výše uvedeném listu vlastnictví č. [hodnota] je vedle pozemku [Anonymizováno] zapsán také pozemek parc. č. [hodnota], jako vlastníci jsou rovněž zapsáni [Anonymizováno] a [jméno FO] (č.l. [Anonymizováno]-[Anonymizováno]).

24. Z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že na LV č. [hodnota] jsou zapsány 2 pozemky, a to pozemek parc. č. [hodnota], jehož součástí je stavba č.p. [Anonymizováno] a pozemek parc. č. [hodnota]. Vlastnické právo je zapsáno pro [Anonymizováno] a [jméno FO] (č.l. [Anonymizováno]

25. Z rozhodnutí Státního notářství pro [adresa] v dědické věci po zůstavitelce [Anonymizováno][Anonymizováno][jméno FO], č.j. [spisová značka] z [datum], soud zjistil, že byla schválena dohoda, kdy ideální domu č.p. [Anonymizováno] postavené na pozemku československého státuparc. č. [hodnota] s právem stavby o výměře 269 m2 zapsaných v [Anonymizováno]. [hodnota] k.ú. [adresa] v hodnotě [hodnota] Kčs nabyl závětní dědic [Jméno zainteresované osoby 1/0] a závětní dědička [Jméno zainteresované osoby 0/0] s tím, že každý nabyl ideální podíl (č.l. 53).

26. Ze znaleckého posudku č. [Anonymizováno] soud zjistil, že znalecký posudek byl zpracován na objednávku žalobce [tituly před jménem] [jméno FO] ve spolupráci s [právnická osoba]. dne [datum] a jeho účelem je ocenění souboru pozemků, mimo jiné i pozemků, jež jsou předmětem tohoto řízení, resp. stanovení obvyklého ročního nájemného, kdy znalkyně nájemné za dobu od [datum] do [datum] ocenila částkou [částka] (č.l. 74-83).

27. Žalovaní dále předložili výpis z katastru nemovitostí č. LV [Anonymizováno] katastrální území [adresa] k pozemku p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a fotosnímek předmětného pozemku, jehož vlastníkem je v katastru nemovitostí zapsán žalobce, kdy se má jednat o obdobný pozemek, jako je předmětem tohoto řízení, s tímto sousedící, přičemž z odpovědi žalobce ze dne [datum] soud zjistil, že na užívání pozemku nebyla od roku 2017 uzavřena žádná smlouva o užívání pozemku, nejsou evidovány žádné platby, od [datum] je pozemek svěřen do správy [Anonymizováno] [adresa]. Ze sdělení [adresa] ze dne [datum] pak soud zjistil, že na užívání pozemku nebyla od 29. 7. 20919 uzavřena žádná smlouva o jeho užívání a nejsou evidovány platby za užívání tohoto pozemku (přílohová obálka – příloha k podání ze dne [datum] na č.l. [Anonymizováno]).

28. Soud zamítl návrh žalobce na doplnění dokazování dotazem na katastrální úřad ohledně LV č. [hodnota], kdy katastrální úřad by se mohl vyjádřit k tomu, jak byly pozemky zapsány a proč byly vyškrtnuty. Takový dotaz soud považoval za nadbytečný, když s ohledem na již provedené dokazování otázku, zda a proč byly předmětné pozemky vyškrtnuty soud nepovažoval za relevantní pro rozhodnutí ve věci.

29. Jiné než výše uvedené důkazy soud neprováděl, neboť z dosud provedených důkazů měl skutkový stav za dostatečně zjištěný.

30. Z provedených důkazů, které soud hodnotil dle § 132 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), jednotlivě i ve vzájemných souvislostech, soud zjistil tento skutkový stav:

31. Ve dnech [Anonymizováno]. a [datum] byla mezi [Anonymizováno] [Anonymizováno] jako majitelem [Anonymizováno] [adresa] a [Anonymizováno] (dále jen „Družstvo“) uzavřena smlouva o stavebním právu na základě, které bylo družstvu zřízeno stavební právo stavby na části pozemku zemského statku č.k. [Anonymizováno][Anonymizováno]2 v [adresa], zapsaného ve vložce číslo [hodnota] desek zemských za účelem zastavení nemovitosti domky s malými byty dle podmínek smlouvy. Stavební právo bylo zřízeno na dobu 80 let. [Anonymizováno] se zavázalo platit počínaje dnem [datum] pachtovné (činži stavební) v částce [částka], a to čtvrtletně. Dále bylo ujednáno, že po ukončení stavebního práva uplynutím doby spadají veškeré stavby na něm do vlastnictví zemského fondu, který měl zaplatit odškodné. K datu [datum] byly v katastru nemovitostí předmětné pozemky evidovány na LV č. [hodnota], k.ú. [adresa], pro vlastníka Československý stát - [Anonymizováno], a to v oddíle s nápisem „právo stavby,“ přičemž jsou zde zapsány přeškrtnuté, k čemuž není zřejmé, kdy a z jakého důvodu došlo, LV byl založen v roce 1964 a zápis ukončen v roce 2001.

32. Předmětné pozemky byly původně vedeny pod číslem katastru [Anonymizováno] byl pozemek rozdělen a přečíslován a nyní jsou předmětné pozemky vedeny jako pozemek parc, č. [hodnota] a parc. č. [hodnota] v katastrálním území [adresa], zapsané na LV č. [hodnota] pro žalobce jako vlastníka, v oddílu C je zapsáno právo stavby s datem vzniku [datum] do [datum]. . Návrh žalobce na výmaz práva stavby doručený Katastrálnímu úřadu pro hlavní město [adresa], Katastrálního pracoviště [adresa] dne [datum] byl odmítnut usnesením ze dne [datum].

33. Dle zápisu v pozemkových knihách byl dne [datum] vložen převod stavebního práva z [Anonymizováno] [Anonymizováno] a [jméno FO], . Dne [datum] byla vložena stavebního práva na [jméno FO]. Dne [datum] byl podle smlouvy trhové ze dne [datum] vloženo stavební právo ve prospěch [Anonymizováno] a [jméno FO], každému . Podle odevzdací listiny došlo dne [datum] k vkladu stavebního práva ve prospěch [jméno FO] a následně dne [datum] byla vložena stavebního práva ve prospěch [jméno FO]. Dne [datum] došlo ke vkladu stavebního práva dle smlouvy darovací ze dne [datum] na [jméno FO]. Poslední oprávnění ze stavebního práva tak byli [jméno FO] a [jméno FO]. [jméno FO] předemřel [jméno FO], po zůstavitelce [Anonymizováno] [jméno FO] nabyli dle dědické dohody z [datum] žalovaní každý id. domu č.p. 298 postavené na pozemku čs. státu parc. č. [hodnota] s právem stavby Žalovaní jsou tak zapsáni jako vlastníci domu č.p. [Anonymizováno] na pozemku parc. č. [hodnota], v katastrálním území [adresa], zapsaného na LV č. [hodnota], vedeném [Anonymizováno] pracoviště [adresa].

34. Žalobce vyzval žalované k úhradě bezdůvodného obohacení za faktické užívání pozemků za období od .3 12. 2019 do [datum] v částce celkem [částka]. Žalovaní tuto částku neuhradili a namítli, že jsou vlastníky jak stavby č. p. [Anonymizováno], tak i pozemku parc. č. [hodnota] a parc. č. [hodnota] a že vlastnické právo na žalobkyni nikdy nepřešlo. Žalovaní dne [datum] sdělili žalobci, že uhradili pachtovné za rok 2018 a 2019 po [částka]. K prokázání výše obvyklého nájemného žalobce předložil odborné vyjádření a následně znalecký posudek ze dne [datum] v němž obvyklé nájemné za žalované období bylo oceněno částkou [částka]

35. U zdejšího soudu byla rozsudkem č. j. [spisová značka] ze dne [datum] ve věci identických účastníků, zamítnuta žaloba na určení vlastnického práva žalobce k budově č.p. [Anonymizováno]. Soud dospěl k názoru, že žalobce je aktivně legitimován, k vydržení vlastnictví žalobce nedošlo, neboť byl žalobce toliko knihovním držitelem a dovodil, že žalovaní vlastnické právo k předmětné stavbě vydrželi v obecné desetileté lhůtě, která počala běžet od [datum], vlastnictví pozemku nabýt nemohli, neboť si po celou dobu byli vědomi vlastnictví pozemku státem Městský soud rozsudkem ze dne 23. 2. 2023 pod č. j. 70 Co 9/2023-405, závěry zdejšího soudu potvrdil. O žalobcem podaném dovolání dosud nebylo rozhodnuto.

36. U zdejšího soudu bylo dále rozhodnuto rozsudkem ze dne [datum] pod č.j. [spisová značka] v řízení identických účastníků o nároku žalobce na vydání bezdůvodného obohacení za užívání předmětných pozemků, a to za období od [datum] do [datum], tj. období bezprostředně předcházejícího období zde posuzovanému tak, že žaloba byla zamítnuto pro nedostatek aktivní legitimace žalobce. Městský soud rozsudkem ze dne 613. 3. 2024 pod č.j. 23 Co 4/2024-342 závěry zdejšího soudu potvrdil. Zmíněné rozsudky nabyly právní moci dne [datum].

37. Dle § 1 odst. 1 zákona České národní rady č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí (dále jen „zákon o přechodu majetku“) do vlastnictví obcí dnem účinnosti tohoto zákona přecházejí věci z vlastnictví České republiky, k nimž ke dni [datum] příslušelo právo hospodaření národním výborům, jejichž práva a závazky přešly na obce a v [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] též na městské části, pokud obce a [Anonymizováno] též městské části s těmito věcmi ke dni účinnosti tohoto zákona hospodařily.

38. Dle § 8 zákona o přechodu majetku pokud vlastnické právo, které na obec přešlo podle § 1, 2, 2a nebo § 2b tohoto zákona, není dosud zapsáno v katastru nemovitostí, je obec povinna nejpozději do [datum] uplatnit návrh vůči katastrálnímu úřadu, nebo podat žalobu na určení vlastnického práva u soudu. Nesplní-li obec tuto svou povinnost, považuje se den [datum] za den přechodu vlastnického práva na stát.

39. V posuzované věci se žalobce domáhal na žalovaných zaplacení náhrady (bezdůvodného obohacení) za užívání předmětných pozemků, které žalovaní dle žalobce užívali bez právního důvodu, neboť žalobce dovozoval, že se stal vlastníkem předmětných pozemků, které na něj přešly z vlastnictví České republiky dle zákona. o přechodu majetku. Žalovaní naopak namítali, že na žalobce vlastnické právo nepřešlo, neboť nebyly splněny podmínky uvedené v citovaném ustanovení § 1 odst. 1 zákona o přechodu majetku, zejména pak podmínka reálného hospodaření žalobce s pozemky k rozhodnému datu.

40. Soud se nejprve zabýval otázkou aktivní legitimace žalobce, tj. zda je žalobce vlastníkem pozemků, za jejichž užívání po žalovaných nárokuje vydání bezdůvodného obohacení, přičemž nedostatek aktivní věcné legitimace je důvodem pro zamítnutí žaloby (usnesení Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 29 NSČR 4/2016).

41. S ohledem na shora uvedené se tedy soud zabýval právní otázkou, zda na žalobce přešlo vlastnické právo k předmětným pozemkům dle zákona o přechodu majetku, kdy pro přechod vlastnictví musely být dle výše citovaného ustanovení § 1 odst. 1 zákona o přechodu majetku splněny tři podmínky, a to: 1) musí jít o majetek, který ve stanovené době náležel České republice, 2) ke dni [datum] měl k tomuto majetku právo hospodaření právní předchůdce obce a 3) s tímto majetkem obce ke dni [datum] hospodařily. Podmínky přitom musely být splněny kumulativně (srovnej nález Ústavního soudu sp.zn. IV 185/96), tedy pro závěr o tom, že pozemky do vlastnictví žalobce nepřešly, postačí nesplnění i jedné z uvedených podmínek.

42. Nejprve se tak soud zabýval žalovanými namítaným nedostatkem třetí podmínky, tedy otázkou, zda žalobce s předmětnými pozemky reálně či fakticky hospodařil.

43. K výkladu pojmu „hospodaření“ ve smyslu § 1 zákona o přechodu majetku soud odkazuje na již ustálenou rozhodovací praxi, v níž je interpretováno, že „požadavek, aby obce s věcmi uvedenými v § 1 odst. 1 zákona o přechodu majetku hospodařily, je třeba chápat tak, že obec realizuje práva a povinnosti, které na ni přešly z národního výboru, tedy nakládá s věcmi, k nimž dříve náleželo právo hospodaření národnímu výboru, způsobem naplňujícím toto právo hospodaření. Jistě přitom nemusí jít vždy jen o hospodaření ve smyslu užívání věci, tj. např. výkon zemědělské činnosti, ale i v ostatním právním smyslu, zahrnujícím držbu věci a nakládání s věcí v souladu s právními předpisy upravujícími právo hospodaření, či možnost uvedené věci pronajmout (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 7. 2000, sp. zn. 29 Cdo 962/99, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2012, sp. zn. 28 Cdo 896/2012, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2014, sp. zn. 29 Cdo 1768/2012, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 3. 2014, sp. zn. 28 Cdo 4227/2013, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 3. 2011, sp. zn. 28 Cdo 3042/2010, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 6. 2014, sp. zn. 28 Cdo 1263/2014, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 5. 3. 2019, sp. zn. 28 Cdo 3118/2018). Shodně je ustanovení § 1 odst. 1 zákona o přechodu majetku interpretování též v rozhodovací praxi Ústavního soudu, který dovodil, že „právo hospodaření“ je pojmem, jenž byl v zákoně č. 109/1964 Sb., hospodářském zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále „zákon č. 109/1964 Sb.“), a ve vyhlášce č. 119/1988 Sb., o hospodaření s národním majetkem (ve znění vyhlášek č. 139/1988 Sb. a č. 103/1990 Sb.), použit v obdobném významu, jako původní pojem „správa“. Proto i pojem „hospodaření“, který sice není právem definován, je třeba odvodit z citovaných předpisů, kde se organizacím ukládá hospodařit s národním majetkem s péčí řádného hospodáře, nejen tedy tento majetek evidovat, ale také pečovat o jeho údržbu, chránit ho a využívat. Pokud organizace majetek k plnění svých úkolů nepotřebovala a neužívala jej, tendovala právní úprava k tomu, aby byl neprodleně nařízen převod práva hospodaření, přičemž umožňovala též dočasné užívání jinou organizací nebo i občany. Pojem „hospodaření“ ve smyslu ustanovení § 1 odst. 1 zákona č. 172/1991 Sb. lze chápat jako opozici k pojmu „právo hospodaření“, a to v tom smyslu, že „právo hospodaření“ představuje určitou formální podmínku, zatímco „hospodaření“ podmínku materiální, coby faktické užívání majetku (srovnej nález Ústavního soudu sp.zn. IV. ÚS 600/11, yp. zn. IV. ÚS 185/96, nebo usnesení sp. zn. III. ÚS 1399/11 a sp. zn.

IV. ÚS 2566/14

44. Aby žalobce mohl být ve věci úspěšný, bylo třeba, aby v řízení tvrdil a prokázal též skutečnost, že k rozhodnému datu (ke dni účinnosti zákona o přechodu majetku, tj. [datum]) s předmětnými pozemky také reálně hospodařil, o čemž byl žalobce poučen při jednáním ve věci samé dne [datum].

45. Předmětné pozemky byly v rozhodné době fakticky užívány žalovanými a jejich právními předchůdci v rámci práva stavby, žalovaní pozemky užívali a jejich správu vykonávali pro sebe na základě smlouvy o stavebním právu a následně i bez existence této smlouvy. Žalobce tedy nemohl s pozemky fakticky hospodařit, a to ani prostřednictvím žalovaných, žalobce ani netvrdil, ani neprokázal, že by pozemků využíval k plnění svých úkolů. Pokud jde o reálné hospodaření, tak ani v tomto ohledu soud nemá za prokázané, že by žalobce s pozemky aktivně a s péčí řádného hospodáře hospodařil. Smlouva o stavebním právu byla sjednána jako úplatná, žalobce byl oprávněn vybírat stavební činži (pachtovné) a tuto každých 10 let o 10 % zvyšovat. Povinnost hradit stavební činži lze považovat za významnou, když nesplněním této povinnosti po dobu dvou let mělo stavebním právo zaniknout. Žalobce však stavební činži nevybíral, nezvyšoval, neprojevil ani vůli nabýt následně vlastnické právo ke stavbě umístěné na pozemku v souladu se smlouvou. Ponechání věci do nájmu pak nemůže být chápáno jako faktické hospodaření, když proti němu nestojí odpovídající protiplnění ani jiná aktivita směřující k vymožení tohoto protiplnění. Pro závěr o hospodaření pak není ani dostačující to, že byl žalobce zapsán v evidenci nemovitostí jako vlastník (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 28 Cdo 1573/2010). Z provedeného dokazování vyplývá, že žalobce se o předmětné pozemky prakticky vůbec nezajímal, žalované v souvislosti s užíváním předmětných nemovitostí žalobce oslovil až výzvou z [datum]. Je zřejmé, že žalobce sice předmětné nemovitosti jako své vlastnictví evidoval, neprokázal však, že by vykonal jakékoliv úkony, které by bylo možné podřadit pod pojem hospodaření s pozemky, jak je vykládán výše citovanou judikaturou.

46. K argumentaci žalobce a odkazu na odůvodnění usnesení městského soudu v Praze č.j. 70 Co 55/2022-316, rozsudku Městského soudu v Praze č.j. 36 Co 241/2021-188 a rozsudku Městského soudu v Praze č.j. 36 Co 249/2021-238 soud uvádí, že se jedná o menšinový názor odvolacího soudu, kdy většinová praxe odvolacího soudu a již sjednocená praxe Nejvyššího soudu zastává právní názor vyjádřený podepsaným soudem v tomto rozsudku (srovnej např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, a to usnesení č.j. 28 Cdo 889/2022, č.j. 28 Cdo 2599/2022-253, usnesení č.j. 22 Cdo 1061/2022-226). K nerelevanci argumentace nejednotnou praxí soud dále odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 1. 2023 sp.zn. 28 Cdo 3843/2022. S odkazem na zásadu legitimního očekávaní (§ 13 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku) tak soud rozhodl i dle rozhodovací praxe Městského soudu v Praze, viz zejména rozsudek ve věci totožných účastníků za předcházející období Městského soudu v Praze č.j. 23 Co 4/2024-202, a dále například rozsudky Městského soudu v Praze č.j. 72 Co 342/2023, č.j. 13 Co 320/2022-152, č.j. 55 Co 174/2023-328, č.j. 16 Co 68/2023-210., jakož i v souladu s již ustálenou rozhodovací praxí Nejvyššího soudu vyjádřenou například v rozhodnutích sp. zn. 28 Cdo 1052/2020 a 28 Cdo 3843/2022, 28 Cdo 889/2022, 28 Cdo 204/2023, 28 Cdo 1110/2023 i 28 Cdo 2599/2022 a v neposlední řadě rovněž i s rozhodovací praxí soudu Ústavního, viz rozhodnutí IV. ÚS 185/96, I. ÚS 2049/22.

47. S ohledem na uvedené tak soud uzavřel, že žalobce neprokázal faktické hospodaření ke dni účinnosti zákona o přechodu majetku, a tedy nebyla splněna třetí podmínka upravená v. § 1 odst. 1 tohoto zákona. Jelikož musí být všechny podmínky splněny kumulativně, soud shrnul, že k přechodu vlastnického práva na žalobce nedošlo, neboť s pozemky nehospodařil. Aktivní legitimace žalobce tak není dána a pro její nedostatek soud žalobu zamítl. S ohledem na nedostatek aktivní legitimace žalobce se soud již nezabýval dalšími námitkami žalovaných.

48. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalovaným, jež byli v řízení zcela úspěšní, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží za zastupování 2 osob odměna stanovená dle § 8 odst. 1 § 7 bod 6., § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka], za úkony do [datum] a z tarifní hodnoty ve výši [částka], sestávající z částky: - 2 x [částka] za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. - 2 x [částka] (zastupování dvou žalovaných) za každý ze tří úkonů právní služby, a to konkrétně o za vyjádření ze dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., o za vyjádření ze dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., o za vyjádření ze dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., - 2 x [částka] (zastupování dvou žalovaných po částečném zpětvzetí žaloby) za každý ze čtyř úkonů právní služby, a to konkrétně: o za účast na jednání soudu dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t., o za vyjádření ze dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., o za vyjádření ze dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., o za účast na jednání soudu dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. včetně devíti paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 %.

49. Žalovaní jsou v řízení zastoupení advokátem, povinnost žalobkyně nahradit náklady řízení k rukám zástupce žalovaných se tak opírá o § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůta k plnění byla stanovena v délce 3 dnů od právní moci rozsudku v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.