14 C 111/2020 - 505
Citované zákony (3)
Rubrum
Okresní soud v Mostě rozhodl soudcem JUDr. Karlem Štičkou ve věci žalobkyně: [Anonymizováno]., IČO [IČO zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0] proti žalovanému: Ing. [Jméno zainteresované osoby 0/0][Datum narození zainteresované osoby 0/0] [Adresa zainteresované osoby 0/0] zastoupený advokátkou [Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0] o zaplacení 1 073 177,58 Kč s příslušenstvím takto:
Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a spolu se zákonným úrokem z prodlení 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši [částka], do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí, k rukám zástupce žalobkyně.
III. Žalovaný je povinen zaplatit Českému státu – Okresnímu soudu v Mostě na nákladech řízení částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
Odůvodnění
1. Žalobkyně domáhala se proti žalovanému zaplacení částky nejprve ve výši [částka] s příslušenstvím, sestávající z požadavku na zaplacení jistiny [částka] s příslušenstvím a zaplacení částky úroku z prodlení ve výši 10 % ročně počítaného z jistiny [částka], za období od [datum] do [datum], při kapitalizaci [částka]. Žalobkyně v žalobě uvedla, že pohledávku uplatňuje z titulu doplatku ceny rozestavěného díla, které žalovanému dodala podle smlouvy o dílo uzavřené dne [datum] (dále smlouva o dílo nebo [jméno FO]). Za účelem stanovení ceny rozestavěnosti stavby zadala žalobkyně vypracování znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO], IČ [IČO], znalci z oboru ekonomika, ceny a odhady nemovitostí, který zpracoval dne [datum] znalecký posudek o ceně stavební prací vynaložených na výstavbu rodinného domu. Na základě znaleckého posudku potom žalobkyně žalovanému vystavila závěrečnou fakturu na doúčtování smlouvy o dílo ve výši [částka] včetně DPH. Požadavek na zaplacení částky úroku z prodlení vycházel z žalobkyní konečné fakturované částky [částka], s úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení, na kterou žalovaný zaplatil dne [datum] částku [částka]. Úrok z prodlení se tak týká období od [datum] do [datum] (úroky za 216 dnů). Pokud žalovaný dne [datum] písemně odstoupil od smlouvy o dílo ze dne [datum], zastávala žalobkyně nejprve názor, že důvody pro odstoupení žalovaný neměl, a dále poukázala na ujednání ze dne [datum], kde se žalobkyně a žalovaný dohodli, že smlouvu o dílo považují za ukončenou. Za trvání řízení změnila žalobkyně stanovisko tak, že odstoupení žalovaného ze dne [datum] akceptovala s tím, že k tomuto datu byla podle jejího vyjádření smlouva rozvázána. Žalobkyně odmítala stanovisko žalovaného o tom, že žalobkyni nic nedluží, a to včetně nedůvodných a neoprávněných nároků na údajné smluvní pokuty z titulu SOD, které žalovaný uplatnil.
2. Po provedení znaleckého posudku navrhla žalobkyně změnu žaloby. Původní požadavek na zaplacení částky [částka] rozšířila o požadavek na zaplacení částky [částka]. O změně bylo rozhodnuto usnesením Okresního soudu v Mostě ze dne [datum] a předmětem sporu se tak stala žaloba na zaplacení částky [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a spolu se zákonným úrokem z prodlení 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.
3. Pokud se týká metodiky znaleckého posudku provedeného, v tomto řízení, jako prvního v pořadí, poukázala žalobkyně k námitkám žalovaného na to, že krajský soud ve svém rozhodnutí č.j. 14Co 197/2021-208 ze dne 13.4.2022 neměl námitek k postupu znalce co do metodiky vypracování znaleckého posudku a znalecký posudek je tak právně relevantní.
4. Kompenzační námitky žalovaného žalobkyně odmítla. Ve vztahu k jejich rozšíření vznesla námitku promlčení. Žalobkyně poukázala na dohodnuté změny SOD a to ohledně sjednaných termínů dokončování prací, které akceptoval i žalovaný ve svém podání ze dne [datum] (odstoupení od SOD). Původní SOD byla v kontextu termínů dílčích podetap co do vlastních termínů dohodnou účastníků měněna a závazný termín byl [datum]. V kontextu těchto změn ztratily ustanovení o smluvních sankcích své opodstatnění. Pokud se týká požadavku žalovaného na nutnost dodržení písemně číslované formy dodatku, odkázala na ustálenou judikační praxi, (rozhodnutí NS 23 sp. zn. Cdo 352/2010 ze dne [datum]). Žalobkyně poukázala dále na to, že to byl žalovaný, kdo zavinil nedodržení sjednaných termínů.
5. Žalovaný se žalobou nesouhlasil. Vyjádřil, že činí nesporným, že dne [datum] byla uzavřena smlouva o dílo, že byla ujednána cena díla v částce [částka] bez DPH a že žalovaný dopisem ze dne [datum] odstoupil od smlouvy o dílo pro závažné porušení ustanovení smlouvy spočívající v nedodržení termínů dle článku IV bod IV/3, IV/4 a IV/5. Pokud se týká požadavku žalobkyně na zaplacení doplatku ve výši [částka] vycházejícího ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO], argumentoval proti němu znaleckým posudkem znalce [tituly před jménem] [jméno FO], ze dne [datum], který vycházel ze stupně rozestavěnosti stavby v rozsahu 53 % a z toho pak určil cenu rozestavěného díla ve výši [částka]. Žalovaný v té souvislosti odmítl posudek žalobkyně, včetně požadavku na zaplacení vyfakturovaného doplatku. Zvolenou metodu výpočtu ceny díla znalce [tituly před jménem] [jméno FO] považoval za přiléhavou a logickou za situace, že dílo nebylo dokončeno a bylo nutné vypočítat cenu díla odpovídající stupni rozestavěnosti díla v kontextu sjednané ceny díla. Proti takto vypočítanému doplatku započítal nárok na zaplacení smluvní pokuty v souladu s článkem VIII SOD, naposledy ve výši [částka].
6. Účastníci se v dokazování v první části řízení shodli na nesporném, že na základě smluvního ujednání ve smlouvě o dílo ze dne [datum] začaly práce žalobkyně na stavbě rodinného domu žalovaného v Mostě na parcele č. [Anonymizováno] a dále, že smluvní ujednání bylo později ve stejné podobě zachyceno v písemném vyhotovení smlouvy o dílo ze dne [datum]. Dále se účastníci shodli na nesporném tvrzení, že žalovaný zaplatil žalobkyni celkem částku [částka]. Tato tvrzení jako nesporná vzal soud za svá skutková zjištění.
7. V dokazování soud v této části řízení zjistil: -Ze smlouvy o dílo ze dne [datum] soud, že byla uzavřená mezi žalovaným jako objednatelem a žalobkyní jako zhotovitelem a žalobkyně se v rámci smlouvy o dílo zavázala žalovanému provést ve sjednaném rozsahu stavbu rodinného domu na parcele č. [Anonymizováno] v obci Most, katastrální území Most II, a to za podmínek sjednaných ve smlouvě o dílo. Ze SOD vyplývá v bodě VIII SOD úprava smluvních pokut. Z článků I-IX vyplývá, že za nesplnění článku IV/3 SOD dohodnutého termínu dokončení montáže střešní krytiny sjednává se smluvní pokuta ve výši [částka] za každý započatý den prodlení, dále dle článku VIII/3 za nesplnění článku IV/4 SOD dohodnutého termínu stavební připravenosti pro montáž oken sjednává se smluvní pokuta ve výši [částka] za každý i započatý den prodlení, a dále podle článku VIII/3 a článku IV/5 SOD vyplývá ujednání o smluvní pokutě ve výši [částka] za každý započatý den prodlení za nesplnění termínu připravenosti pro montáž ÚT. V článku IX/ 1, 3, 4 si smluvní strany dohodli možnost odstoupení od SOD, mimo jiné z důvodu závažného porušení SOD a z článku IX/I SOD, že změny ve způsobu provedení díla mohou být provedeny jen tak, že změny technických řešení a změny ve volbě použitých materiálů byly dle dohody podmíněny splněním 3 podmínek, kterými byly písemná forma požadavku, oznámená s dostatečným předstihem a podmíněná souhlasem projektanta. Jen za této situace byla žalobkyně nucena požadovanou změnu akceptovat. 8. -Z odstoupení od smlouvy o dílo ze dne [datum] soud, že jím žalovaný písemně odstoupil od SOD ze dne [datum], a to z důvodu závažného porušení smlouvy spočívající v nedodržení termínu dle článku IV bod IV/3, IV/4, IV/5, když mimo jiné poukázal na to, že je zřejmé, že dílo nebude ukončené do konce března 2019 tak, jak bylo v SOD ujednáno a když žalovaný nesouhlasí s přerušením provádění stavby ke dni [datum], neboť žalobkyní uváděné důvody shledává za účelově vykonstruované. Žalovaný současně požádal, aby žalobkyně stavbu do l týdne ode dne doručení odstoupení od smlouvy vyklidila. 9. -Ze znaleckého posudku č. 359/03/2021, který zpracoval soudní znalec z oboru stavebnictví [tituly před jménem] [jméno FO] dne 12.2.2021, a to podle uloženého požadavku zjistit peněžitou částku, kterou by žalovaný jako objednatel musel v místě a čase vynaložit na opatření srovnatelného plnění (stavby) až do té míry, ve které žalobkyně tyto práce provedla, když pro zhodnocení hodnoty prací měl znalec vycházet ze stavu k datu odstoupení od smlouvy o dílo dne [datum], soud zjistil, že se znalec ve znaleckém posudku zabýval rozsahem provedených prací včetně, cen materiálu, nároku na dopravu a v závěru znaleckého posudku provedl ocenění v místě a čase srovnatelného plnění, když současně vzal v úvahu rozptyl cen v podobě přijatelné vyšší ceny, úrovně přijatelné nízké ceny a dále stanovení ceny určené rozpočtem dle ÚRS, což je cenová úroveň stanovená pro určité období jako tzv. směrná cena Ústavem racionalizace stavebnictví. Takto byla znalcem určena vyšší přijatelná cena v částce [částka], resp. [částka] včetně DPH, a úroveň přijatelné nízké ceny ve výši [částka], resp. [částka] včetně DPH. Cena ÚRS činila [částka], resp. [částka] včetně DPH.
10. V dokazování pak soud dále provedl důkaz rekapitulací uplatněných smluvních pokut ze strany žalovaného, dle jeho vyjádření ze dne [datum] a [datum], když se celkem jednalo o smluvní pokuty součtem ve výši [částka]. Jednotlivě se jednalo o smluvní pokutu ve výši [částka] za nedokončenou montáž střešní krytiny, když žalovaný vyúčtoval žalobkyni smluvní pokutu ve výši [částka] za každý i započatý den prodlení za období od [datum] do [datum], dále smluvní pokutu ve výši [částka], z toho důvodu, že ke dni [datum] nebyla dokončena stavební připravenost pro montáž oken a venkovních dveří. Žalovaný žalobkyni vyúčtoval smluvní pokutu ve výši [částka] za každý i započatý den prodlení za období od [datum] do [datum]. [právnická osoba] smluvní pokutu [částka] z toho důvodu, že ke dni [datum] nebyla dokončena stavební připravenost pro montáže ÚT. Žalovaný z toho důvodu žalobkyni vyúčtoval smluvní pokutu ve výši [částka] za každý i započatý den prodlení, a to za období od [datum] do [datum] a s rozšířením za trvání řízení celkem na částku ve výši [částka].
11. Dále soud provedl důkaz stanoviskem žalobkyně ze dne [datum], ve kterém žalobkyně odmítla požadavky žalovaného na zaplacení smluvních pokut jako spekulativní a nedůvodné a současně popřela právní důvod nároku žalovaného na jejich zaplacení. Žalobkyně uvedla, že ke zpoždění na stavbě nedošlo její vinou, ale z důvodů na straně investora, resp. v důsledku úpravy požadavků a změn ze strany investora/objednatele a ohledně připravenosti ÚT, že k posunutí termínu došlo v kontextu změn předtím uvedených. Ke svým tvrzením pak žalobkyně navrhla provedení různých důkazů.
12. Z listinných důkazů, výzev k plnění ze dne [datum] a [datum] soud zjistil, že jimi žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu na zaplacení původně žalované částky peněz a později za trvání řízení na zaplacení částky [částka].
13. V rámci právního hodnocení výsledků dokazování dospěl soud k závěru, že účastníci uzavřeli platnou smlouvu o dílo. Ta později zanikla. Rozestavěnou stavbu ve vlastnictví žalovaného, co do své hodnoty, posoudil soud jako bezdůvodné obohacení, které žalovaný na úkor žalobkyně získal. Ohledně zjištění majetkového prospěchu na straně žalovaného řídil zejména právním názorem vyjádřeným v Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 1448/2015 ze dne 2. 3. 2016.
14. Usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 13.4.2022 č.j. 14 Co 197/2021-268 bylo rozhodnutí Okresního soudu v Mostě ze dne 23.9.2021 č.j. 14 C 111/2020-246 zrušeno a věc vrácena k dalšímu řízení.
15. Krajský soud především vycházel z toho, že předmětná smlouva o dílo zanikla dohodou účastníků bez výslovného ujednání, která z práv a povinností mají dle smlouvy trvat. Z toho vyplývá závěr, že účastníci se vypořádají výhradně podle zásad bezdůvodného obohacení. V těchto souvislostech krajský soud poukázal na právní úpravu v ustanovení § 2993 a § 2999 odst. 1, 2 o.z. s tím, že náhrada ve výši obvyklé ceny ve smyslu obecného ustanovení § 2999 odst. 1 o.z. má místo teprve tehdy, nelze-li výši úplaty zjistit, resp. lze-li ji zjistit nepoměrnými obtížemi. V těchto souvislostech má přednost náhrada ve výši sjednané úplaty. Okresnímu soudu bylo uloženo, aby zjistil, jaká část účastníky sjednané ceny odpovídá plnění, kterého se (ze strany žalobkyně) dostalo žalovanému.
16. Pokud se týká smluvních pokut, které žalovaný vůči žalobkyni uplatnil dle sjednané smlouvy o dílo, vyjádřil krajský soud, že smluvní pokuty byly ujednány platně a pokud žalobkyně nečiní sporným, že došlo ke zpoždění s prováděním stavby, pak prodlení na její straně nebude dáno jen tehdy, bylo-li důsledkem prodlení na straně žalovaného. Krajský soud poukázal na to, že pokud v této souvislosti žalobkyně tvrdí, že mezi účastníky došlo k platnému ujednání o změně smlouvy (o změně termínů plnění), nic takového zatím nekonkretizovala, tj. v čem přesně (porušení kterých povinností) prodlení žalovaného spočívá, když odkaz žalobkyně na rozsáhlou komunikaci stran, tj. komunikaci žalobkyně a technického dozoru žalovaného, případně na zápisy ve stavebním deníku, jsou nedostatečné a není z nich zřejmé, jaké specifické prodlení na straně žalovaného se jimi prokazuje. Okresnímu soudu bylo v této okolnosti uloženo dát žalobkyni potřebné poučení, žalobkyni o povinnosti tvrdit a prokázat skutečnosti, které proti nároku na smluvní pokuty uplatněné žalovaným namítá. Vedle toho poukázal krajský soud i na to, že k nároku žalovaného na smluvní pokuty nebylo provedeno žádné dokazování.
17. V dalším řízení soud doplnil dokazování druhým znaleckým posudkem, výslechem svědka [tituly před jménem] [jméno FO] a důkazy listinnými..
18. Ve vztahu k výši bezdůvodného obohacení okresní soud provedl znalecký posudek, ve kterém znalci uložil, aby určil, jaká část na stavbě prací rodinného domu žalovaného byla s přihlédnutím k rozpočtu, ze smlouvy o dílo provedena a stanovit dle tohoto rozpočtu cenu těchto prací. Současně bylo znalci uloženo, aby zjistil i obvyklou cena víceprací, tj. prací, které ve smlouvě o dílo sjednány nebyly.
19. Znalec vycházel z místního šetření, které provedl při podání prvního znaleckého posudku č. [Anonymizováno], z návštěvy ze dne [datum], dále ze smlouvy o dílo a z jejích příloh. V té souvislosti poukázal na to, že v době podpisu smlouvy dne [datum] byla příloha č. [hodnota] projektová dokumentace již v mnoha částech změněna a realizované dílo odpovídá projektové dokumentaci jen v základních rozměrech. Znalec uvedl, že v návaznosti na zadání znaleckého posudku přepsal kompletní rozpočet do rozpočtového programu cross plus, ponechal žalobkyní zpracované očíslování položek, propočítané objemy a jednotková ocenění. Znalec uvedl, že přepsaný rozpočet má celkovou nabídkovou cenu [částka] bez DPH. Z toho znalec označil a odlišil jednotlivé provedené práce tak, že vzal v úvahu ty, které byly provedené podle přílohy č. 6 SOD a ty započítal. Dále vzal v úvahu práce neprovedené, dále práce, které bylo nutno přepočítat z důvodu změny projektové dokumentace a ve vztahu k nim upravit cenu a pak skupinu prací, které upravil vlastním přepočítáním. Znalec vzal v úvahu i změny zachycené v zápise z jednání z [datum] (za účasti žalovaného, [tituly před jménem] [jméno FO], žalobkyně a [jméno FO] za firmu [Anonymizováno]), kdy bylo dohodnuto umístění střešních vazníků tak, že nebudou nově přesahovat přes obvod rodinného domu a na železobetovnou stropní konstrukci bude postavena zděná atika, která bude lícovat s venkovním lícem obvodového zdiva rodinného domu, a to o stejné tloušťce jako na zbytku rodinného domu. Dále umístění stropních vazníků tak, že budou osazeny až na atikové zdivo a bylo dohodnuto další improvizované podepření krokví zhruba ve středu jejich rozpětí s přidaným pilířem cca 300/300 mm na kraji střechy, který žalovaný akceptuje 20. Pokud se týká vodovodní přeložky uvedl znalec, že přípojka a přeložka vody není víceprací, ale je nutno ji připočítat k žalobkyní provedeným pracím. Znalec vedle toho zjistil i rozpor v množství zeminy, když v rozpočtu žalobkyně byly práce oceněny s neodpovídajícími položkami a zcela chyběla manipulace s výkopem. Znalec ocenil vícepráce částkou [částka] bez DPH a přeložku vodovodní přípojky částkou [částka] bez DPH.
21. Znalec tak ocenil práce dle smlouvy o dílo částkou [částka], připočetl uznané vícepráce v částce [částka] a [částka], dále ocenil práce na přeložce vody částkou [částka]. Součtem se jedná o práce v ceně [částka], včetně DPH v částce [částka].
22. Žalobkyně námitky ke znaleckému posudku neměla a žalovaný vyjádřil námitky písemně dne [datum]. Žalovaný obecně poukázal na to, že rozpočet, který byl přílohou SOD není využitelný pro určení ceny části prací, které byly na stavbě rodinného domu provedeny a celý nabídkový rozpočet je tak pro množství chyb je velmi obtížně porovnatelný se skutečně provedenými pracemi. Žalovaný nesouhlasil s oceněním prací na vodovodní přípojce. Vyjádřil, že provedení přeložky ocenila žalobkyně sama na částku [částka] bez DPH a ještě před uzavřením smlouvy o dílo bylo dohodnuto, že přeložku udělá žalobkyně zdarma. Z toho důvodu nebyla položka v rozpočtu účtována. Žalovaný především označil změny ze dne [datum], že v části improvizovaného podepření krokví nebylo toto řešení nakonec provedeno. Žalovaný dále nesouhlasil, že pro tzv. složitější konstrukce, konkrétně stropy a vazníky, se v průběhu stavby zpracuje podrobnější a upřesňující výrobní nebo tzv. prováděcí dokumentace, podle níž se zadává výroba, neboť žalobkyně nemohla tyto v době sestavování rozpočtu znát. V té souvislosti však nelze uvažovat o tom, že by se jednalo o změny dokumentace ani technického řešení ani objemu ani složitosti provedení. Dále žalovaný poukázal na to, že pokud došlo k přizvednutí základové desky, byl vedlejším efektem této úpravy menší objem zemních prací, došlo k menšímu vyzdění, a to o jednu řadu tvárnic obvodového a nosného zdiva rodinného domu a pravděpodobně i zdiva příček, než mělo být, a to znalec nereflektoval. Žalovaný i dále uvedl k některým pracím – zdění atik, změna tvaru a uložení střešních vazníků, nemohly být v původním ocenění v příloze č. 6 SOD zahrnuty. Jejich realizace byla odlišná a jednalo se spíše o zlevnění. Žalovaný dále poukázal na to, že do víceprací byla zařazena konstrukce nosníků HEA, která nebyla provedena. Dále znalcem stanovený objem zeminy a odtud vyplývající ocenění prací nejsou odpovídající.
23. Znalec dne [datum] v písemném vyjádření k námitkám žalovaného uvedl, že akceptuje námitku, že celý nabídkový rozpočet žalobkyně je pro množství chyb velmi obtížně porovnatelný se skutečně provedenými pracemi, což uvedl jak ve znaleckém posudku č. 393/01/2023, tak v posudku č. 359/03/2021. Znalec poukázal na to, že při respektování požadavku krajského soudu by jeho splnění bylo z technického hlediska obtížně proveditelně, výsledek by nebyl vypovídající. Z toho důvodu převzal nabídkový rozpočet, uvedl, které práce konkrétně z něj převzal (uvedeno v posudku na čl. 370 spisu), dále z rozpočtu vyřadil ty položky, které žalobkyně vůbec nerealizovala. Pokud se týká vodovodní přípojky, uvedl znalec, že se domnívá, že se jedná o činnost mimo smlouvy o dílo, tedy vícepráci, když částka (za její provedení) nebyl součástí SOD.
24. Dále se znalec vyjádřil k ostatním námitkám žalovaného, uvedl, že pokud nabídkový rozpočet žalobkyně nebyl správný a postupně docházelo ke změnám, když samotná stavba neprobíhala podle projektové dokumentace, je ocenění provedených prací obtížné. Nakonec se znalec v závěru vyjádřil tak, že požadavek žalovaného zprostředkovaný soudem (žalovaný navrhnul určení ceny provedené v části díla určeným stupněm rozestavěnosti stavby, tj. podílem dokončených prací na celkové dojednané ceně s naznačenou variantou ocenění prostřednictvím cenové soustavy URS za použití koeficientu daného cenou dohodnutou ve smlouvě o dílo, případně ve druhé variantě sestavit výkaz výměru pro celou stavbu domu a na jeho základě sestavit položkový rozpočet, který by byl oceněn dle cenové soustavy URS platné v době provádění díla; pak zjistit poměr celkové ceny díla dle uzavřené smlouvy o dílo a celkové ceně díla získané na základě ocenění dle URS, a podle toho sestavit koeficient pro výpočet ceny stanovené části domu - koeficient stanovující cenu jednotlivých položek dle URS); nakonec zhotovenou část díla ocenit dle nově sestaveného položkového rozpočtu zpracovaného dle URS a tuto cenu následně vynásobit koeficientem získaným postupem shora, čímž by byla stanovena cena rozestavěnosti stavby) považuje za krkolomnou konstrukci, v rámci které trvá na zjištěné ceně včetně přiznaných víceprací v částce [částka], resp. [částka] včetně DPH, když sám za správnější cestu určující cenu provedených prací, byl postup zvolený ve znaleckém posudku č. 359/03/2021, a to dle rozpočtu skutečně provedených prací, s přesným výpočtem výkazů výměr s oceněním v obvyklé jednotkové ceny a takto stanovené ceně díla ve výši [částka], resp. [částka] včetně DPH. Znalec odmítl požadavek žalovaného na určení stupně rozestavěnosti stavby, a tedy podílu dokončených prací na celkové dojednané ceně i proto, že v tomto případě by k propočtu 100% provedených oddílů části stavby bylo nutné připočítat činnosti a položky, které byly během výstavby měněny díky změnám v projektové dokumentaci a požadavkem TDI ([tituly před jménem] [jméno FO]). Znalec znovu poukázal na to, že rozpočet nelze použít pro určení ceny provedených prací, neboť je nepřesný, chybí v něm řada konkrétních položek, konkrétních prací a dodávek. Přesto i takto chybný rozpočet převzali jako podklad pro realizaci jak objednatel stavby, tak TDI, a v té souvislosti byly problémy očekávatelné.
25. Koncept zadání případného třetího znaleckého posudku, vycházející z požadavků žalovaného, označil za nejasný a konstrukci, podle které by měla být cena stanovená za nadbytečnou a krkolomnou. Oceňování přepočítáním procentní sazbou hodnotil znalec jako neobvyklé s tím, že se s tím ve stavební praxi nesetkal.
26. K návrhu žalovaného byly provedeny důkazy - stejnopisy elektronické komunikace – emaily ze dne [datum], [datum] a [datum] (důkazy v první části řízení zamítnuté).
27. Z těchto důkazů soud zjistil, že svědek [tituly před jménem] [jméno FO] se obrací na žalobkyni ve vztahu k problémům se střešními vazníky. Z připojeného zápisu vyplývá sdělení, že v předcházejícím týdnu (přede dnem [datum] = den zápisu) proběhla dodávka a montáž vazníkové konstrukce, na které svědek zjistil podstatné závady, které jsou v zápise pojmenovány (email z [datum]).
28. Z emailu ze dne [datum] soud zjistil, že odesílatel [jméno FO] se obrací na třetího dodavatele označeného [e-mail] ve věci skladby střešního pláště. Ze sdělení vyplývá, že původní projekt byl hodnocen jako pracná a drahá skladba střešního pláště, když celek, dům a střecha byly řešeny jako bungalov, bez stropu. Nově došlo ke změně a vložení „poctivého stropu“ – železobetonový polymontovaný tvz. filigrány. V emailu dále odesílatel oznamuje, že kontakt na adresáta předal stavebnímu dodavateli s požadavkem, aby tento je objednal v celé délce tak, jak bude potřebovat. Odesílatel zároveň prosí o technickou oponenturu k navržené skladbě s tím, že je možné, že něco přehlédl. K emailu je připojena příloha, kde je upřesněná skladba stření krytiny a další technické detaily.
29. Z emailu z [datum] soud zjistil, že byl odeslán [jméno FO] s přílohou „zápis z jednání ze [datum]“. Z připojeného zápisu pojmenováno jako Zápis z jednání o dalším postupu stavby RD v Mostě vyplývá, že za přítomnosti jednatele žalobkyně, žalovaného a odesílatele (technický dozor stavebníka), došlo k jednání, jehož předmětem mělo být vyjasnění dalšího postupu výstavby rodinného domu. Žalobkyně před jednáním oznámila záměr spolupráci ukončit a od uzavřené smlouvy o dílo odstoupit nebo ji vypovědět. S ohledem na to byla probrána nová situace a vzniklé problémy a jednání skončilo dohodou stran na dalším pokračování stavby, kdy stavba bude dovedena před zimním obdobím alespoň do zakrytého stavu se současným pojmenováním prací, na kterých se strany v rámci dalšího postupu stavby dohodly tak, aby stavba byla dovedena alespoň do zakrytého stavu nejpozději do konce roku 2018. Ostatní práce na stavbě, které nesměřovaly k zakrytí stavby, budou zastaveny.
30. Žalovaný těmito důkazy prokazoval dozorovou činnost [tituly před jménem] [jméno FO] a suplování činností žalobkyně; zároveň tyto důkazy navrhla i žalobkyně k prokázání jiných skutečností,-jak je uvedeno v odůvodnění rozhodnutí níže.
31. Z rozsáhlé výpovědi svědka [tituly před jménem] [jméno FO] soud jako podstatné zjistil, že svědek na stavbě rodinného domu žalovaného působil jako technický dozor stavebníka, jak bylo uvedeno i v SOD, kterou také svědek zpracoval, a to podle vlastního vzoru, někdy na počátku března nebo počátku dubna 2018. Proč došlo k podpisu SOD až dne [datum] svědek vysvětlit nedovedl, uvedl, že u podpisu smlouvy nebyl. Dále uvedl, že na stavbě se postupovalo na základě ústní – gentlemanské dohody. Pokud byly svědkovi předestřeny termíny dokončování prací v článku IV SOD ve vztahu k jeho emailu ze dne [datum] (důkaz [jméno FO] III), tak rozpor v termínech dokončení vysvětlit nedovedl, a nakonec se vyjádřil tak, že u podpisu SOD nebyl, nicméně podle jeho názoru byl obsah emailu ve shodě se zněním SOD. K zápisu ve stavebním deníku ze dne [datum], který žalobkyně považovala za odsouhlasený dodatek SOD, ve kterém byly nově stanoveny termíny u článku IV/3, 4 SOD k datu [datum] uvedl, že tento zápis nezapsal on.
32. Pokud bylo svědkovi předestřeno, aby se vyjádřil ke změnám projektové dokumentace, např. střecha (dle předloženého emailu ze dne [datum] – zápis o řešení střešní krytiny (důkaz [jméno FO] I = důkaz a) z podání žalobkyně ze dne [datum])) uvedl, že se podle něho o změnu projektové dokumentace nejednalo. Tím myslel projektovou dokumentaci, o které jednali s dodavatelem od počátku. K tomu vysvětlil, že to byla projektová dokumentace dílčích částí, např. ohledně zdiva, desky atd. Tyto dokumentace zpracovával svědek, existovaly fyzicky a podle ní se pracovalo. Vedle toho byla dokumentace určená pro stavební řízení a pro pozdější stavební povolení. Pokud bylo svědkovi předestřeno, zda se zakázka výroby vazníků promítla do změny projektu v souvislosti s filigrány, odpověděl svědek obšírně, nicméně s tím zhodnocením, že to umožnilo menší dimenzování všech dílů, zjednodušení konstrukce a její zlevnění a rozdíl oproti původnímu projektu v tom neshledal, neboť stále, jako v původním projektu, se jednalo o střechu, která bude zakrytá vazníkovou konstrukcí. Ve vztahu k původnímu projektu svědek uvedl, že od samého počátku tam tyto věci nebyly dost dobře dořešené.
33. Dále svědek uvedl, že součástí původní projektové dokumentace, byly dokumentace dílčí - ústřední topení, požárně technické hodnocení stavby, realizační dokumentace tam nebyly. A dále k dotazu, zdali některé z dokumentací, které patřily do celé projektové dokumentace, se musely měnit nebo přepracovat, svědek uvedl, že ano. V podstatě stavební část, když důvodem bylo to, že tak, jak byla vytvořena v sobě obsahovala neřešitelné chyby, podle svědka v určité etapě stavby, nejpozději v době, kdy by se začala dávat nosná střešní konstrukce, by se zjistilo, že to není možné udělat. K tomu dále svědek popsal další důsledné technické problémy, nicméně trval na tom, že o tom všem žalobkyně věděla a že stavba byla od samého začátku zadávána s těmito tzv. změnami. Pokud se týká prováděcí dokumentace stavby, tak podle názoru svědka, si ji zajišťuje dodavatel stavby, samozřejmě v případě rodinného domu, což je jednoduchá stavba, není tento stupeň dokumentace ve zdrcující většině zapotřebí. Dokumentace se zadává jenom k dílčí složitější části, viz. konstrukce vazníků, viz konstrukce stropu.
34. Pokud se měl svědek vyjádřit, zdali byly změny projektové dokumentace prováděny se souhlasem projektantky, tak uvedl, že s ohledem na předchozí vyjádření, její souhlas zapotřebí nebyl. Svědek měl navíc pochybnosti o její odborné erudici („Technické debaty s ní byly bezpředmětné“).
35. Ohledně střešní krytiny na objektu RD svědek uvedl, že k datu [datum] nemohla být na objektu, neboť nebyla zhotovena, a pokud v té době nebyla střecha, tak nemělo smysl střešní krytinu objednávat. K tomu nakonec došlo až v dubnu nebo květnu 2019. Svědek potvrdil, že změně technického řešení střešní krytiny došlo až emailem ze dne [datum] (email ze dne [datum], 12,59 hodin), který byl současně zaslán na vědomí žalobkyni.
36. Pokud se týká vazníků, vypověděl, že ty byly dodány v prosinci 2018 a k jejich montáži došlo ihned (odpověď svědka na dotaz žalobkyně v protokolu o jednání dne [datum]). Zadání a specifikace rozměrů vazníků před jejich výrobou byla někdy koncem října, začátkem listopadu. Samotná střešní krytina nemohla být namontována bez vazníků. Ohledně výrobce vazníků fy Stavers, uvedl svědek nejdříve, že firmou (pan [jméno FO]) kontaktován nebyl. Pokud ano, tak přes jednatele žalobkyně. Následně, k žalobkyní předloženému emailu ze dne [datum], ve kterém dává fy Stavers výslovný pokyn „před konečnou konzultací vazníky nevyrábět!!!!“ se již svědek nevyjádřil a žalobkyně upozornila na to, že v době od března do července, byla u svědka poptávána specifikace vazníků a ta svědkem nebyla poskytnuta, proto byly vazníky vyrobeny až později.
37. Ohledně střešních vazníků, dále uvedl, že jejich dodavatel (firma [právnická osoba]. – pan [jméno FO]) se jako subdodavatel obrátil na žalobkyni se žádostí o dodání přesných podkladů a „tam to zřejmě začalo drhnout“ a proto se v podstatě pan [jméno FO] začal obracet přímo na svědka, a ten v zastoupení pana Krátkého údaje dodal. K tomu doplnil, že jakési podklady k tomu, aby firma Stavers mohla vazníky vyrobit, jak statické řešení a „takovéto“ konzultovali a v podstatě žalobkyně byla pravděpodobně informována o tom všem. A řešili to všechno spolu. Tuto komunikaci žalovaného se subdodavatelem vedle zhotovitele – žalobkyně, vysvětloval tím, že stavba byla ve skluzu a bylo zapotřebí pohnat to někam dopředu. Dále podle jeho názoru, toho žalobkyně nebyla schopná. Pokud se týká střešní krytiny (firma Ruukki), uvedl svědek, že její objednání šlo mimo něho, ale existence emailů dokládajících jeho komunikaci s firmou Ruukki nepopřel.
38. Na otázku, zda objednatel požadoval změny v konstrukci střechy oproti zadání podle smlouvy o dílo, svědek uvedl, že změny v konstrukci střechy proti smlouvě o dílo byly v tom, že byla upřesňována skladba střešní krytiny, protože ve smlouvě o dílo v podstatě byla nejasně, nesmyslně nebo v té projektové dokumentaci, která byla součástí [jméno FO], podle které předmět díla vytvářel, tak skladba střešní krytiny byla extrémně komplikovaná, extrémně drahá a nevyhovující, dále k dotazu, zda byly vazníky v projektové dokumentaci ke stavebnímu povolení zakresleny takovým způsobem, aby podle této projektové dokumentace bylo možné je zhotovit, svědek uvedl, že nebyly a ani zdaleka. Uvedl, že to ani nebylo smyslem dokumentace pro stavební řízení.
39. Pokud se týká stavební připravenosti pro ústřední topení, vypověděl svědek, že to mělo souvislost s kompletním uzavřením stavby, tzn. střešní krytinou, osazením oken, dveří atd. A pokud to nebylo provedeno, mohla sice žalobkyně tyto vnitřní práce realizovat, nicméně by to byl naprostý nesmysl. Svědek dále uvedl, že provedení vnitřních omítek, pokud ještě není rozvedená elektroinstalace, není vhodná, on sám jako TDI na stavbě by takový postup nepřipustil.
40. Ohledně stavební připravenosti oken uvedl svědek, že rozměry oken vycházely z výkresů a k tomu došlo ještě před začátkem stavby. Ve vztahu k této připravenosti chyběly na stavbě parapety oken v přesné výši zespoda, chyběly tam polystyrénové špalety (zateplení). Podle názoru svědka stavební připravenosti oken nebránilo, že nebyl zhotoven železobetonový strop. A dále pokud se měl vyjádřit k tomu, že specifikace oken byla provedena až v prosinci 2018, svědek uvedl, že to bylo již na samotném počátku, šlo jenom o upřesnění. Nicméně jinde k dotazům uvedl, že zhotoviteli předával konkrétní požadavky na stavební připravenost oken, ale hodně pozdě a ohledně stavební připravenosti pro montáž oken a venkovních dveří uvedl, že jejich dodavatelé chtějí mít montážní otvory připravené tak, aby mohlo dojít ke vsazení oken, otvor musí být naprosto přesný, „jakmile není, tak nemůžou montovat“.
41. Svědek se dále vyjádřil ke stavební připravenosti pro montáž oken (okenní ostění) v souvislosti s termínem dokončení této připravenosti k datu [datum]. Svědek potvrdil obsah emailu ze dne [datum], 12,59 hodin, v části jeho pokračování.
42. Dále k dotazu na to, jakou to mělo souvislost s přílohou č. V SOD, svědek uvedl, že v této příloze měly být podrobně rozepsány rozsahy stavebních připraveností z důvodů dřívějších špatných zkušeností. Tato příloha nakonec nebyla vytvořena a vycházelo se z obvyklých stavebních zkušeností.
43. Pokud se týká jednání mezi účastníky dne [datum] a k tomu pořízenému zápisu ze dne [datum], tak sám to jako dohodu o změně v termínech ze SOD, nechápal a ani to tak podle svědka nebylo myšleno.
44. Svědek potvrdil, že příloha č. V dle bodu III/3 SOD neexistovala.
45. Dále k dotazu, zda zhotovitel provedl stavbu podle smlouvy o dílo, svědek uvedl, že ano, jak v rozsahu, tak ve způsobu provedení, víceméně i v kvalitě, jediný problém bylo obrovské časové prodlení.
46. Soud dále provedl důkaz listinami - uplatněním smluvních pokut ze dne [datum] v podání zástupkyně žalovaného a rozšířením tohoto nároku v podání žalovaného ze dne [datum], ze kterých zjistil, že smluvní pokuty uplatněné jako nárok k započtení žalovaný vyčíslil v podáních právní zástupkyně co do výše [částka] a za trvání řízení podáním ze dne [datum] rozšířil nárok dále na částku [částka].
47. Ve vztahu ke kompenzačním námitkám žalovaného, žalobkyně v rámci obrany označila v návaznosti na právní názor krajského soudu důkazy, jednak k tomu, že posunutí dohodnutých termínů stavební připravenosti zavinil žalovaný a dále že docházelo ke změnám SOD.
48. Žalobkyně nejprve prokazovala emailem ze dne [datum], že [tituly před jménem] [jméno FO] se označil jako osoba jednající s plnou mocí za stavebníka jménem Kožíšek, a to jako odesílatel emailu adresovaný zaměstnanci SČVaK s připojenou objednávkou propojení ze dne [datum] (provedení přeložky vodovodní přípojky pro bytový dům čp. [číslo]; email ze dne [datum] byl zaslaný na vědomí žalobkyni.
49. Z přípisu žalovaného ze dne [datum] – odstoupení od smlouvy o dílo, že v něm sám žalovaný kladl konec do konce března 2019. Nicméně z tohoto důkazu dále vyplývá, že v něm žalovaný rekapituloval dokončení jednotlivých etap tak, jak bylo ujednáno ve smlouvě o dílo.
50. Z emailu ze dne [datum], 14:39 hodin, odesílatele [jméno FO], příjemce žalovaný a žalobkyně, vyplývá výzva odesílatele k podepsání smlouvy o dílo a také, že „došlo k dohodě, že konečný termín „posuneme až na konec března 2019, podle toho, jsou posunuté i termíny ostatní“… „již nyní vidíme všichni, že původní termín konec 2018 je již zcela nereálný“. (Žalobkyně uvedla, že tímto prokazuje změnu v termínech a jednatel žalobkyně uvedl, že on sám smlouvu podepisoval v březnu 2018, žalovaný až někdy koncem srpna 2018. Vzhledem k tomu, že celá stavba probíhala na základě řady ústních dohod, tzv. na dobré slovo, pokládal to za dostatečné, a proto nedošlo k úpravě termínu přímo v SOD).
51. Ze zápisu ve stavebním deníku s datem [datum], soud zjistil, že je v něm doslovně uvedeno: změna smlouvy v bodě a článku IV/3, IV/3, IV - nové termíny do [datum]. (Žalobkyně uvedla, že zápis provedl jednatel žalobkyně a svědek [tituly před jménem] [jméno FO] zápis autorizoval svým podpisem, což žalovaný odmítl s tím, že podpis na listině, není autorizací zápisu a zároveň zápis jako takový nemůže být považován za změnu smlouvy o dílo).
52. Z emailu ze dne [datum], 9:46 hodin, odesílatele [jméno FO], adresáta [e-mail], že dne 22.6. má proběhnout schůzka ve věci dořešení zastřešení stavby rodinného domu, když došlo k několika změnám a původní řešení bude nutno podstatně upravit.
53. Z emailu ze dne [datum], 16:55 hodin, odesílatele [jméno FO] a adresáta žalovaného, na vědomí žalobkyni, je v zápise propsán obsah jednání ze dne [datum] z tohoto emailu ze dne [datum], 16:55 (důkaz č. 2b), soud zjistil, že jím odesílatel [jméno FO] zasílá příjemci – žalovanému, na vědomí žalobkyni, zápis z jednání o střeše – [jméno FO], ze kterého vyplývá, že v původním projektu bylo navrženo zastřešení vlastního RD i navazujícího garážového stání z dřevěných vazníků. Původně osazených pouze na obvodových stěnách RD. Dále je konstatováno, že k nově navrženému a uzavřené [jméno FO] bylo dohodnuto vestavění železobetonového stropu do stavby a tak budou střešní vazníky moci být uloženy nejen na obvodových stěnách, ale i na střední nosné zdi. Dále, že na setkání stavebníka s řešitelem celkové architektonické koncepce stavby z minulého týdne vznikl požadavek na zrušení pohledově výrazného lemovaní střechy a na jiném řešení plochy fasády pod střechou, když stavebník toto architektonické řešení schválil a požaduje. [jméno FO] zápisu dále vyplývají technická řešení této úpravy, a to co ohledně toho bylo dohodnuto. Závěr zápisu ze dne [datum] je takový, že výrobce vazníků dodá již přesný návrh s rozměry a dimenzováním vazníků stavebníkovi k další konzultaci, při níž budou probrány všechny návaznosti a problematické detaily. „S doslovným pokynem: před touto konečnou konzultací vazníky nevyrábět!!!“ (Žalobkyně k tomu uvedla, že k požadované konzultaci došlo až koncem listopadu, jak o tom vypovídal i svědek [jméno FO]. [adresa] s pořízeným zápisem. Pokyn k výrobě vazníků byl dán v listopadu 2018).
54. Z emailu ze dne [datum], odesílatele [Anonymizováno] – [jméno FO] s adresátem [jméno FO], že odesílatel ke dni [datum] oznamuje návrh vazníků a žádá o jeho odsouhlasení s tím, že k návrhu je připojena výkresová dokumentace vazníků.
55. Z emailu ze dne [datum], 11:18 hodin, odesílatele [Anonymizováno] – [jméno FO], příjemce [jméno FO], vyplývá, že odesílatel shrnuje dosavadní požadavky před výrobou vazníků a rekapituluje celkovou výrobní cenu. (Žalobkyně k tomu uvedla, že firma Stavers tímto v návaznosti na email s pokynem nevyrábět upřesňovala změny, a to k datu [datum]).
56. Z faktur dodavatele [právnická osoba]. a odběratele žalobkyně ze dne [datum] (faktura č. [hodnota]) a ze dne [datum] (faktura č. [hodnota]), že dodavatel odběrateli fakturoval 2 částky, [částka] a [částka] za dodávku a montáž vazníků. (K tomu žalobkyně uvedla, že vazníky byly dodány až po datech, které byly uvedeny ve fakturách, neboť v praxi dodávka probíhá teprve po proplacení vystavených faktur).
57. Z emailu žalovaného adresovaného [jméno FO], na vědomí žalobkyni ze dne [datum], uvádí žalovaný, že pan [jméno FO] nepotvrdil panu [jméno FO] způsob vyrobení vazníků, dále pokyn panu [jméno FO] o tom, že udělá zákres zvýšeného hřebene střechy s konstatovaným souhlasem, že žalobkyně udělá ostění oken (jedná se o totožný důkaz označením 3a) (Žalobkyně uvedla, že jimi prokazuje okolnost změny zastřešení a vazníků jako podstatné změny projektu a to, že se jednalo o vazník nad garážovým stáním.
58. Z emailu ze dne [datum], 16:26 hodin, odesílatele [jméno FO] k příjemci – žalobkyně, na vědomí žalovaný, vyplývá zjištění, že jím byl zaslán popis konečné úpravy ostění oken a dveří s popisem současné situace, a toho, kam má být provedena úprava a jak takovou úpravu provést. Odesílatel dále oznamuje, že zítra u každého okna zřetelně napíše jeho výrobní rozměr a na tento výrobní rozměr by měl být v zásadě na každou stranu od 10 mm menší upravený otvor, a to včetně dalších podmínek úpravy se závěrem, že montáž oken by měla být provedena až po položení krytiny. (Žalobkyně uvedla, že těmito listinnými důkazy prokazuje, že stavební připravenost oken byla provedena až v návaznosti sdělení parametrů oken, které byly ze strany žalovaného předány až v prosinci 2018).
59. Z listinného důkazu (email [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum] + zápis z jednání), že došlo k jednání smluvních stran za účasti [tituly před jménem] [jméno FO] a přijata dohoda o změně způsobu dostavby a termínů, tj. provedení jen prací vedoucích k zastřešení RD do konce roku 2018. (Žalobkyně jimi prokazovala, že ho považuje za dohodu v rámci smluvního vztahu, co a jak se bude realizovat, a co má prioritu, když to právní zástupce žalovaného odmítl, že by šlo o dohodu, ale pouze o řešení krizové situace vzniklé požadavkem žalobkyně na odstoupení od smlouvy o dílo).
60. Z emailu ze dne [datum], 12:55 hodin, odesílatele [jméno FO], příjemce [e-mail], na vědomí žalobkyni a žalovaný, vyplývá oznámení odesílatele o změně skladby střešního pláště tak, jak bylo zjištěno z tohoto důkazu výše. (Žalobkyně uvedla, že jím tímto prokazuje, že došlo k zásadní změně projektu).
61. Žalobkyně další důkazy k okolnosti kompenzační námitky nepřednesla.
62. Žalovaný navrhl v dokazování listinný důkaz – popis nesprávného provedení vazníků ze dne [datum], který soud odmítl jako nadbytečný s tím, že neměl-li ho právní zástupce žalovaného okamžitě (při jednání) k dispozici, došlo by k nutnému odročení a dalšímu průtahu v řízení a nehospodárnému postupu.
63. Po poučení dle ustanovení § 119a o.s.ř. žalobkyně důkazní návrh neměla a žalovaný navrhl provedení znaleckého posudku ke zjištění výše bezdůvodného obohacení s ohledem na cenu sjednanou ve smlouvě o dílo a důkaz popisem nesprávného provedení vazníků ze dne [datum].
64. Závěry z provedených zjištění soudu.
65. Po provedeném a doplněném dokazování má soud za zjištěné, že mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena ústně smlouva o dílo, na základě které začala žalobkyně provádět práce na stavbě rodinného domu žalovaného v Mostě, na parcele č. [Anonymizováno] Ústní ujednání bylo později dne [datum] převzato do písemného vyhotovení smlouvy o dílo ze dne [datum]. Dne [datum] žalovaný dopisem adresovaným žalobkyni od smlouvy o dílo odstoupil z důvodu závažného porušení SOD. Dále soud vycházel z toho, že z celkem žalovaným zaplacené nesporné částky [částka], vyplývá plnění žalovaného ve výši [částka], které žalobkyně zúčtovala na vyfakturovanou pohledávku a podle toho ohraničila období prodlení na dobu od [datum] do [datum]. Soud má dále za zjištěné, že žalobkyně žalovaného vyzvala před podáním žaloby k plnění dne [datum] a před rozšířením žaloby dne [datum], a to v celém rozsahu žalovaných částek peněz. Z prvního znaleckého posudku ustanoveného znalce soud zjistil cenu srovnatelného plnění v místě a čase, které se žalovanému dostalo. S přihlédnutím k tomu, že se jednalo o rozestavěnou stavbu rodinného domu. Soud před prvním rozhodnutím v této věci vycházel z ceny vypočítané znalcem, jako ceny určené jeho rozpočtem ve výši [částka] včetně DPH.
66. V doplněném dokazování se znalec ve druhém znaleckém posudku vyjádřil tak, že celý nabídkový rozpočet žalobkyně je pro množství chyb velmi obtížně porovnatelný se skutečně provedenými pracemi. Nebylo jasné, o jakou stavbu se jedná, tj. původní, dle projektové dokumentace [tituly před jménem] [jméno FO], nebo stavbu s úpravami [tituly před jménem] [jméno FO] a s dalšími změnami podle jeho výkresů, nebo změnami evidentně provedenými, které nebyly obsaženy v žádné projektové dokumentaci. Z toho důvodu i v případě druhého znaleckého posudku musel znalec opět vycházet z vlastního rozpočtu, pouze modifikovaného v některých částech nabídkovým rozpočtem žalobkyně. Dále, zůstalo zcela nejisté, jaký byl rozsah stavební připravenosti – příloha č. [hodnota], která měla tento rozsah uvádět, nesporně vůbec neexistovala a navíc s ohledem na nejasná ujednání, byl pak dále mezi účastníky rozpor v tom, co zařadit mezi tzv. vícepráce. [jméno FO] všech těchto důvodů hodnotil soud první znalecký posudek za objektivněji zjištěnou výši bezdůvodného obohacení, proto z něho vycházel a druhý znalecký posudek nepřijal. Pokud žalovaný nakonec žádal provedení znaleckého posudku, který v návaznosti na rozhodnutí KS zjistí výši bezdůvodného obohacení s ohledem na cenu sjednanou ve smlouvě o dílo, tak ten byl jako druhý v pořadí v řízení proveden.
67. Pokud se týká smluvních pokut uplatněných v řízení v podobě kompenzační námitky, vyplývá ze zjištění soudu, že se souhrnem jedná o částku [částka], rozšířenou na částku [částka].
68. Z výpovědi svědka [jméno FO] soud jako podstatné ve vztahu k námitce započtení zjistil, že na stavbě vystupoval jako TDI žalovaného, v podstatě přímo působil na některé postupy žalobkyně, zpracovával dílčí projektové dokumentace. V té souvislosti se nezjistilo, které bylo zpracované nově a které přepracované. Realizoval po projektové stránce změněné požadavky žalovaného (filigrány namísto bungalowu a s tím související změny ve střešních nosnících). Pokyny prováděl zejména elektronicky a jak z této komunikace vyplývá i ústními pokyny, resp. dohodou se žalobkyní. Výpověď svědka [jméno FO] soud hodnotil v některých částech jako vyhýbavou a nevěrohodnou. Svědek např. neuměl srozumitelně vysvětlit vlastní elektronickou komunikaci (email ze dne [datum]), vlastní důvod, proč, jak uvedl „dohodnuté změny termínů“, nebyly promítnuty do písemného znění SOD, vlastní příkaz svědka o zákazu výroby vazníků, dokud nebudou odsouhlaseny jejich parametry (emailu ze dne [datum], 16:55 hodin, důkaz 2b). Výpověď byla nevěrohodná i z toho důvodu, že svědek například popíral komunikaci s firmou Stavers, ačkoliv byla v průběhu dokazování doložena jeho osobními emaily, dále, když uvedl, že jednání s firmou Ruukki „šla mimo něho“, nicméně po předestření vlastní emailů s ní tuto komunikaci nepopřel, dále např. vypověděl ohledně stavební připravenosti oken, že žalobkyně znala hrubé rozměry od počátku stavby, oproti jeho výpovědi jinde, o požadavku dodavatele oken na přesně připravené otvory pro montáž oken, což více odpovídalo jeho jinému vyjádření - z jeho sdělení v mailu ze [datum], kde uváděl přesně rozměry s návodem, jak potřebný otvor stavebně realizovat. Vedle toho bylo nevěrohodné to, že svědek trval na tom, že ke změnám projektové dokumentace nedošlo, ačkoliv ve vlastní elektronické komunikaci o oznamovaných změnách jasně uvádí, že se jedná o změny podstatné.
69. Pokud se týká dodržení termínů dle čl. IV/ 3, 4, 5 SOD, učinil soud ve vztahu k nim závěr, že toto zpoždění vzniklo působením žalovaného, když změnil u stavby střechy původní projektový záměr, změnil její koncept (filigrány namísto bungalowu, včetně skladby střešní krytiny), došlo tím také ke změně v části střešních vazníků, které podmiňovaly zakrytí domu střechou. Výrobu těchto vazníků podřídil navíc vlastnímu konečnému odsouhlasení jejich parametrů. Tím se jejich výroba zpozdila. Tak byly střešní vazníky na dům, dodány sice bezprostředně po jejich výrobě, ale až v listopadu 2018. To mělo důsledek zpoždění pro termíny v čl. IV/3 a v čl. 5 SOD. Vývoj této situace vyplývá z návaznosti důkazů po dni [datum] - na důkaz č. 2b navazuje důkaz - email výrobce vazníků ze dne [datum] předkládající k odsouhlasení cenovou kalkulaci před výrobou (důkaz 2c), s další změnou ze dne [datum] (důkaz 2d), dále navazující fakturace (důkaz 2e – faktura k dodávce vazníků vystavená dne [datum]) a email [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum] a z něj vyplývající vyjádření, že týden před datem [datum] byly dodány střešní vazníky.
70. Dále soud pokládá za zjištěné, že teprve dne [datum] byly žalobkyni oznámeny přesné zástavbové poměry tak, aby mohla dokončit stavební připravenost pro montáž oken (a venkovních dveří). To mělo důsledek v nedodržení termínu dle čl. IV/4 SOD. Nebylo tvrzeno, a tedy ani prokazováno, že už tyto přesné zástavbové poměry žalobkyně znala z minulosti.
71. Pokud se týká argumentovaných změn SOD, má soud za to, že k nim došlo, je nejisté, zda zápisem ve stavebním deníku, neboť závěr o tom, zda se o změnu jednalo, nelze učinit bez dalšího dokazování, ale v rámci elektronické komunikace (změny stavebního charakteru v projektové dokumentaci), která byla čtena v dokazování a pravděpodobně také ústních dohod (s odkazem na vyjádření znalce o provedených stavebních úkonech projektově ničím nepodložených) a v dohodě, vyplývající ze zápisu ze dne [datum].
72. Podle zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o.z.) 73. § 2604 Dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno. 74. § 2606 Provádí-li se dílo postupně a lze-li jednotlivé stupně odlišit, může být předáno a převzato i po částech. 75. § 2610 (1) Právo na zaplacení ceny díla vzniká provedením díla. (2) Je-li dílo přejímáno po částech, vzniká právo na zaplacení ceny za každou část při jejím provedení. 76. § 2620 (1) Je-li cena ujednána pevnou částkou, nebo odkazem na rozpočet, který je součástí smlouvy nebo byl objednateli sdělen zhotovitelem do uzavření smlouvy, nemůže ani objednatel ani zhotovitel žádat změnu ceny proto, že si dílo vyžádalo jiné úsilí nebo jiné náklady, než bylo předpokládáno. 77. § 2623 Není-li dále stanoveno jinak, použijí se na smlouvu o úpravě nemovité věci a na smlouvu o zhotovení, opravě nebo úpravě stavby ustanovení prvního oddílu tohoto dílu. 78. § 2586 (1) Smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. (2) Cena díla je ujednána dostatečně určitě, je-li dohodnut alespoň způsob jejího určení, anebo je-li určena alespoň odhadem. Mají-li strany vůli uzavřít smlouvu bez určení ceny díla, platí za ujednanou cena placená za totéž nebo srovnatelné dílo v době uzavření smlouvy a za obdobných smluvních podmínek. 79. § 2001 Od smlouvy lze odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon. 80. § 2002 (1) Poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není. (2) Strana může od smlouvy odstoupit bez zbytečného odkladu poté, co z chování druhé strany nepochybně vyplyne, že poruší smlouvu podstatným způsobem, a nedá-li na výzvu oprávněné strany přiměřenou jistotu. 81. § 2003 (1) Jakmile strana oprávněná odstoupit od smlouvy oznámí druhé straně, že od smlouvy odstupuje, nebo že na smlouvě setrvává, nemůže volbu již sama změnit. (2) Mohla-li strana odstoupit od smlouvy pro podstatné porušení smluvní povinnosti a nevyužila své právo, nebrání jí to odstoupit od smlouvy později s odkazem na obdobné jednání druhé strany. 82. § 2004 (1) Odstoupením od smlouvy se závazek zrušuje od počátku. (2) Plnil-li dlužník zčásti, může věřitel od smlouvy odstoupit jen ohledně nesplněného zbytku plnění. Nemá-li však částečné plnění pro věřitele význam, může věřitel od smlouvy odstoupit ohledně celého plnění. (3) Zavazuje-li smlouva dlužníka k nepřetržité či opakované činnosti nebo k postupnému dílčímu plnění, může věřitel od smlouvy odstoupit jen s účinky do budoucna. To neplatí, nemají-li již přijatá dílčí plnění sama o sobě pro věřitele význam. 83. § 2005 (1) Odstoupením od smlouvy zanikají v rozsahu jeho účinků práva a povinnosti stran. Tím nejsou dotčena práva třetích osob nabytá v dobré víře. (2) Odstoupení od smlouvy se nedotýká práva na zaplacení smluvní pokuty nebo úroku z prodlení, pokud již dospěl, práva na náhradu škody vzniklé z porušení smluvní povinnosti ani ujednání, které má vzhledem ke své povaze zavazovat strany i po odstoupení od smlouvy, zejména ujednání o způsobu řešení sporů. Byl-li dluh zajištěn, nedotýká se odstoupení od smlouvy ani zajištění. 84. § 2991 (1) Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. (2) Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 85. § 2993 Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 86. § 2999 (1) Není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. Bylo-li plněno na základě neplatného nebo zrušeného právního jednání, právo na peněžitou náhradu však nevznikne v rozsahu, v jakém se to příčí účelu pravidla vylučujícího platnost právního jednání. (2) Plnil-li ochuzený za úplatu, poskytne se náhrada ve výši této úplaty; to neplatí, zakládá-li výše úplaty důvod neplatnosti smlouvy nebo důvod pro zrušení závazku, anebo byla-li výše úplaty takovým důvodem podstatně ovlivněna. 87. § 1982 (1) Dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh. (2) Započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení. 88. § 1968 Dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 89. § 1987 (1) K započtení jsou způsobilé pohledávky, které lze uplatnit před soudem. (2) Pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není.
90. Právní hodnocení 91. V rámci právní úvahy se soud nejprve zabýval bezdůvodným obohacením, kterého se žalovanému ochuzením žalobkyně dostalo. Jeho výši zjišťovaly dva znalecké posudky. Soud při porovnání obou znaleckých posudků dospěl ke shora předznačenému závěru, že správnější a objektivnější je výše nalezená v prvním znaleckém posudku. V předmětné věci, se zřetelem na výsledky zjištění shora uvedené, nastala dle názoru soudu situace předznačená v rozhodnutí krajského soudu tj., že náhrada ve výši sjednané úplaty byla by pomocí druhého znaleckého posudku, který by ocenění provedl v návaznosti na smluvní ujednání ze SOD, zjistitelná jen s nepoměrnými obtížemi a z těchto důvodů je tak v předmětné věci vhodnější vycházet z náhrady zjištěné jako výše obvyklé ceny ve smyslu ustanovení § 299 odst. 1 o.z., tj. náhrady zjištěné v prvním znaleckém posudku. Výše bezdůvodného obohacení stanovená znalcem v prvním znaleckém posudku je [částka] a pokud žalovaný zaplatil částku [částka], je rozdílem částka [částka]. Soud důsledně tomu dospěl k závěru, že požadavek žalobkyně je co do důvodu i výše zcela správný. Soudem uložené plnění ve výši [částka], sestává z uvedené částky [částka], s připočtením kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši [částka], počítaného z jistiny [částka], za dobu od [datum] do [datum] ve výši 10 % ročně (216 dnů). Přisouzenou částku [částka], soud uložil, včetně zákonného úroku z prodlení žalovanému ve stanovené lhůtě k rukám žalobkyně zaplatit (výrok sub I).
92. K okolnosti kompenzační námitky ze strany žalovaného dospěl soud k závěru, že pokud bylo zjištěno, žalovaný zavinil nesplnění termínu IV/3 SOD, nemůže nesplnění této povinnosti přičítat žalobkyni. Soud odmítl tvrzení žalovaného, že jeho zásah do řešení rozměru vazníků byl vynucen nečinností ze strany žalobkyně, která měla výrobní projektovou dokumentaci obstarat sama. Nic takového ze SOD nevyplývá a nebylo tvrzeno a ani prokazováno, že by žalobkyně byla ve smlouvě označená jako smluvní strana v postavení projektant – dodavatel. [jméno FO] pro žalobkyni žádné povinnosti stran projektové dokumentace nevyplývají. Podle názoru soudu to byl především žalovaný, který prostřednictvím svého TDI – [tituly před jménem] [jméno FO] realizoval průběžně změny na stavbě, v souvislosti s tím aktivně měnil projektovou dokumentaci, podle které měla žalobkyně postupovat. Žalovaný tak jednal jen na základě vlastního uvážení a zcela mimo ujednání v čl. IX/I SOD. Mimo rámec dokazování zůstalo případné úvodní (ústní) ujednání účastníků o tom, v jaké podobě bude stavba prováděna, nicméně, zřejmě zcela jistě mimo původní projektovou dokumentaci ze stavebního povolení (vyjádření znalce i vyjádření svědka [jméno FO]). S ohledem na formulace v SOD má soud zde zmíněnou projektovou dokumentaci za původní, která byla využita i pro řízení u stavebního úřadu, avšak, jak uvedeno, podle ní stavba neprobíhala. I za této situace později k dalším (novým) podstatným změnám v průběhy stavby docházelo (zejména koncepce střechy, její skladba). Stejný závěr o zavinění ze strany žalovaného platí i v případě termínu IV/5 SOD, když stavební připravenost pro montáž UT byla vázána na zastřešení objektu, neboť teprve tehdy bylo možné (smysluplné) k provedení těchto prací přistoupit. Pokud se týká termínu dle článku IV/4 SOD, tak pokud měla žalobkyně teprve dne [datum] dostatečné údaje pro přípravu okenních otvorů pro montáž oken, bylo to pozdě a bylo to opět vinou žalovaného, který je pozdě sdělil.
93. Vedle toho stojí i samotná změna SOD v části termínů dle článku IV/3, 4, 5 SOD, když se naznačuje dohoda o jejich posunutí. Soud vzal v úvahu, že v průběhu stavby rodinného domu žalovaného docházelo ke změnám technických řešení a změnám ve volbě použitých materiálů, SOD se měnila v části projektové dokumentace, a to v návaznosti na změny požadavků ze strany žalovaného. Změny takového charakteru nebyly podle názoru soudu jen pouhým upřesňováním postupů stavby domu vyplývající z původní projektové dokumentace, přesahovaly její rámec, a tak byly ve svém důsledku i změnami samotné smlouvy o dílo. Jak uvedeno, tyto změny probíhaly elektronickou komunikací, resp. ústně. Podle názoru soudu by konečné zjištění o tom, v jakém rozsahu a jak dalece byla projektová dokumentace změněna musel s širším dokazování provést odborník (projektant), i když to by samo o sobě zřejmě problematické, neboť “některé úpravy [tituly před jménem] [jméno FO] neměly datované výkresy nebo se jednalo o změny bez výkresů, evidentně však provedené“ (vyjádření znalce ve znaleckém posudku). Teprve po tomto zjištění by bylo možné zvážit důsledky těchto změn na samotnou SOD. V této souvislosti dospěl soud k závěru, že účastníci jako smluvní strany předmětné smlouvy o dílo přistupovali k jejím změnám opakovaně tak, že žalovaný v rámci změn svých stavebních požadavků tak činil zcela v rozporu s podmínkami dohodnutými v čl. IX/I SOD a žalobkyně i žalovaný ohledně změn termínů (např. jednání [datum]) jinak, než jak bylo dohodnuto v článku X/5 SOD, tj. písemnými dodatky. Takový postup je s přihlédnutím k aktuální judikatuře přípustný (např. rozhodnutí NS 26 Cdo 3501/2019 ze dne 22.1.2020). Za situace, kdy SOD byla měněna v části projektové dokumentace jen pokyny ze strany svědka [jméno FO] a žalobkyně vyjadřované požadavky a změny akceptovala a podle nich (jak se ostatně vyjádřil i znalec) stavba probíhala, lze důsledně tomu připustit obráceně i možnou dohodu o změnách v termínech dokončení jednotlivých etap tak, jak se jich v rámci uvedených zvyklostí zavedených mezi účastníky dovolávala žalobkyně. Žalovaný se v kontextu popsaného vlastního chování při stavbě RD nemůže bránit proti argumentovaným změnám SOD tím, že nebyly prováděny způsobem dohodnutým v SOD. Nicméně tato úvaha stojí, jak výše uvedeno, až vedle úvahy první, tj. že to byl žalovaný, který přímo zavinil, že termíny, které byly dohodnuty v písemném znění SOD (článek IV/3, 4, 5) nebyly dodrženy.
94. Na základě výše uvedeného pokládá soud žalovaným uplatněnou pohledávku za žalobkyní v rámci kompenzačních námitek, naposledy ve výši [částka] celkem, za nejistou a k započtení proti pohledávce žalobkyně nezpůsobilou.
95. Soud dále rozhodl o náhradě nákladů řízení podle ustanovení §§ 142 odst. 1 a 142a o.s.ř. Účelně vynaložené náklady řízení, které žalobkyni vznikly, sestávají ze zaplaceného soudního poplatku celkem ve výši [částka] ([částka] a [částka]) a z odměny právního zastoupení určené podle vyhlášky ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) (dále AT) počítaných z tarifní hodnoty [částka] (§ 7, bod 6 AT), za 4 úkony po [částka] (za převzetí zastoupení, za předžalobní výzvu ze dne [datum], za podanou žalobu, za vyjádření ze dne [datum]) a dále 1 úkon za účast u jednání dne [datum], počítaný z tarifní hodnoty [částka] (§ 7, bod 6 AT)), za 5 paušálních náhrad hotových výdajů po [částka] dle ustanovení § 13 AT, za náhradu za ztrátu času podle ust. § 14 AT ve výši [částka] (4 půlhodiny po [částka]) a náhradu cestovného právního zástupce žalobkyně za cestu konanou k jednání a zpět dne [datum], která činí částku [částka] zjištěnou podle vyhlášky č. 589/2020 Sb. Počítáno za ujetých celkem [hodnota] km (2 x 26 km) jízdy osobním motorovým vozidlem AUDI 4L (kombinovaná spotřeba motorové nafty ve výši 9,8 l/100 km; sazba základní náhrady za používání MV [částka]/1km). Amortizace [částka] (4,40 x 52) + spotřeba [částka] (spotřebovaných 5,096 litru MN x 27,20). Náklady právního zastoupení činí s připočtením 21 % DPH ve výši [částka] celkem částku [částka].
96. Za odvolací řízení žalobkyni vznikly náklady řízení, které požadovala za 1 úkon za účast u jednání [částka], počítaný z tarifní hodnoty [částka] (§ 7, bod 6 AT)), za 1 paušální náhradu hotových výdajů [částka] dle ustanovení § 13 AT a 21 % DPH ve výši [částka], celkem [částka].
97. Ve druhé části řízení vznikly žalované náklady řízení sestávají z odměny právního zastoupení určené podle vyhlášky ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb ( advokátní tarif) (dále AT) počítaných z tarifní hodnoty [částka] (§ 7, bod 6 AT), za 11 úkonů po [částka] (za 5 vyjádření ze dne [datum], [datum], [datum], [datum] [datum] a [datum]), 6 x za účast u jednání, přesahující každé 2 hodiny, dne [datum], [datum] a [datum]), za 11 paušální náhrady hotových výdajů po [částka] dle ustanovení § 13 AT, za náhradu za ztrátu času podle ust. § 14 AT ve výši [částka] (3 x 4 půlhodiny po [částka]) a náhradu cestovného právního zástupce žalované za cestu konanou k jednání dne [datum], [datum] a [datum], která činí částku 3 x [částka], tj. [částka] zjištěnou podle vyhlášky č. 589/2020 Sb. Počítáno 3 x za ujetých celkem [hodnota] km (2 x 26 km) jízdy osobním motorovým vozidlem AUDI N1G (kombinovaná spotřeba NM ve výši 9,8 l/100 km; sazba základní náhrady za používání MV [částka]/1 km). Amortizace [částka] ([částka] x 52 km) + spotřeba [částka] (spotřebovaných 5 litrů x [částka]). Náklady právního zastoupení v druhé části řízení činí s připočtením 21 % DPH ve výši [částka] celkem částku [částka].
98. Žalobkyni dále náleží náklady řízení, které vynaložila na zálohách na znalecké posudky ve výši [částka] (celkem vynaloženo [částka] = [částka] + [částka], po odpočtu části zálohy, která náleží žalobkyni vrátit ve výši [částka]).
99. Součtem činí celé náklady řízení žalobkyně částku [částka] (129 268,75 + 15 633,20 + 175 214,05 + 34 227,50) (výrok sub II).
100. Povinnost žalovaného k náhradě nákladů řízení Českému státu – Okresnímu soudu v Mostě soud určil podle ustanovení § 148 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále o.s.ř.). Její výše odpovídá nákladům za svědečné, vyplacené svědku [tituly před jménem] [jméno FO], celkem ve výši [částka] (výrok sub III).