14 Co 266/2023 - 587

Rubrum

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Martina Paška a soudců Mgr. Kateřiny Brodské a Mgr. Jana Pekáče ve věci žalobkyně [IČO zainteresované společnosti 0/0] [Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0], proti žalovanému [Jméno zainteresované osoby 0/0] [Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0] o zaplacení 1 073 177,58 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Mostě ze dne 26. října 2023, č. j. 14 C 111/2020-505 takto:

Výrok

I. Rozsudek okresního soudu se ve výroku I. mění potud, že se žaloba co do zaplacení částky 15 149,58 Kč představující kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 256 000 Kč za dobu od 3. 7. 2019[Anonymizováno]do 3. 2. 2020 a co do zaplacení úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 877 510 Kč za dobu od 3. 7. 2019 do 14. 7. 2019 zamítá; jinak se v tomto výroku potvrzuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám [Anonymizováno] [Anonymizováno] [tituly před jménem] [jméno FO] náklady řízení před soudem prvého stupně ve výši 160 753,80 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Mostě náklady řízení před soudem prvého stupně ve výši 1 854 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám [Anonymizováno] [Anonymizováno] [tituly před jménem] [jméno FO] náklady odvolacího řízení ve výši 32 014,40 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. V záhlaví označeným rozsudkem okresní soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 1 073 177,58 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení 10 % ročně z částky 877 510 Kč od 3. 7. 2019 do zaplacení a spolu se zákonným úrokem z prodlení 8,25 % ročně z částky 180 518 Kč od 16. 5. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.), dále povinnost nahradit žalobkyni na nákladech řízení 354 344 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně (výrok II.) a povinnost zaplatit „Českému státu“ – Okresnímu soudu v Mostě na nákladech řízení 1 854 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok III.).

2. Žalobkyně učinila předmětem řízení zaplacení částky 877 510 Kč s příslušenstvím a dále zaplacení 15 149,58 Kč představujících kapitalizovaný úrok z částky 256 000 Kč ve výši 10 % ročně za dobu od 3. 7. 2019 do 3. 2. 2020, vše z titulu doplatku ceny rozestavěného díla, které žalovanému dodala podle smlouvy o dílo ze dne 31. 8. 2018. Žalobkyně za účelem zjištění ceny rozestavěného díla sama zadala zpracování znaleckého posudku (jedná se o znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 20. 1. 2019), na základě jehož závěru vyúčtovala žalovanému závěrečnou fakturou 1 133 510 Kč. Na tu žalovaný uhradil dne 4. 2. 2020 částku 256 000 Kč. Žalobkyně vychází z toho, že dne 3. 7. 2019 se žalovaný ocitl s úhradou faktury v prodlení a úrok z prodlení z částky, která byla žalovaným již uhrazena, tak žádá za shora uvedené období 216 dnů. Žalovaný od smlouvy o dílo písemně odstoupil dne 9. 1. 2019, s čímž žalobkyně zprvu nesouhlasila, posléze se však se žalovaným dne 20. 2. 2019 dohodla, že smlouva bude ukončena; v průběhu řízení žalobkyně akceptovala, že smlouva bude považována za rozvázanou ke dni 9. 1. 2019. Nárok žalovaného na uplatněné smluvní pokuty žalobkyně odmítla; uvedla, že ke zpoždění stavby došlo v důsledku požadavků a změn ze strany žalovaného. Po vyhotovení znaleckého posudku soudem ustanoveným znalcem rozšířila žalobkyně žalobu o požadavek na zaplacení částky 180 518 Kč, z níž žádala přiznat zákonný úrok z prodlení od 16. 5. 2021 do zaplacení. Žalovaný učinil v průběhu řízení nesporným, že účastníci uzavřeli smlouvu o dílo ze dne 31. 8. 2018, v níž byla sjednána cena za dílo ve výši 3 100 000 Kč bez DPH a že od této smlouvy dne 9. 1. 2019 odstoupil pro její závažné porušení spočívající v prodlení s vyhotovením specifikovaných částí stavby. Také žalovaný si nechal zpracovat znalecký posudek (znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO]), který stanovil cenu rozestavěného díla na základě tzv. stupně rozestavěnosti, který byl [tituly před jménem] [jméno FO] stanoven v rozsahu 53 %. V důsledku toho je podle žalovaného zřejmé, že cena rozestavěného díla činí 1 643 000 Kč. Metodu užitou uvedeným znalcem považoval žalovaný za logickou a přiléhavou situaci, kdy dílo nebylo dokončeno. Proti doplatku stanovenému na základě posudku [tituly před jménem] [jméno FO] započetl žalovaný nárok na jím vůči žalobkyni uplatněné smluvní pokuty, a žalobkyni tak uhradil právě jen 256 000 Kč.

3. Okresní soud ve věci rozhodl poprvé rozsudkem ze dne 23. 9. 2021, č. j. 14 C 111/2020-246, v němž po skutkové stránce uzavřel, že účastníci uzavřeli dne 6. 4. 2018 smlouvu o dílo v ústní formě, na jejímž základě žalobkyně započala s prováděním prací na pozemku žalovaného. Smluvní ujednání byla později vtělena do písemné smlouvy podepsané dne 31. 8. 2018. Žalovaný od smlouvy dne 9. 1. 2019 odstoupil pro její závažné porušení, přičemž za dílo zaplatil celkem 1 318 500 Kč, a to včetně částky 256 000 Kč, kterou žalobkyně zaúčtovala na pohledávku z konečného vyúčtování stavby. Žalobkyně se celkem domáhala částky shora uvedené, k jejíž úhradě žalovaného vyzvala jak před podáním samotné žaloby, tak před jejím rozšířením ze dne 5. 5. 2021. Soudem ustanovený znalec [tituly před jménem] [jméno FO] zjistil, že cena srovnatelného plnění v daném místě a čase činí 2 376 528 Kč (jde o cenu včetně DPH, v cenové úrovni směrných cen Ústavu pro racionalizaci ve stavebnictví) – viz jeho prvý znalecký posudek ze dne 12. 2. 2021, [Anonymizováno]. Žalovaný oproti tomu uplatnil nárok na úhradu smluvních pokut v celkové výši (původně) 366 000 Kč. Smluvní pokuty žalovaná označila za sporné, přičemž uvedla, že porušení povinnosti jimi zajištěné nezavinila. Právně pak okresní soud posoudil vztah mezi účastníky jako smlouvu o dílo podle § 2586 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v účinném znění, dále jen „o. z.“, podle ustanovení o odstoupení od smlouvy podle § 2001 a násl. o. z. a podle § 2991 a násl. o. z. o bezdůvodném obohacení. Konstatoval, že smlouva mezi účastníky zanikla odstoupením, a to od počátku, s výjimkou ujednání o smluvních pokutách. Rozestavěná stavba, která byla vlastnictvím žalovaného, představuje jeho bezdůvodné obohacení na úkor žalobkyně, a to ve výši zjištěné znalcem v řízení před soudem prvého stupně. Ta odpovídá sumě, již by žalovaný musel vynaložit na opatření si obdobného plnění. Okresní soud žalobě na základě závěru znaleckého posudku zcela vyhověl, když pohledávku žalovaného z titulu uplatněných smluvních pokut namítanou k započtení měl, v situaci, kdy ji žalobkyně relevantně zpochybnila, za nejistou podle § 1987 o. z., tudíž k započtení nezpůsobilou.

4. Odvolací soud k odvolání žalovaného v pořadí prvý rozsudek ze dne 23. 9. 2021 svým rozhodnutím z 13. 4. 2022, č. j. 14 Co 197/2021-268, zrušil a věc vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení. Vycházel z výsledků dosud provedeného dokazování a přisvědčil okresnímu soudu potud, že účastníci uzavřeli platnou smlouvu o dílo podle ustanovení § 2586 a násl. o. z., která byla následně zrušena (ovšem za důvod ukončení smlouvy považoval dohodu stran uzavřenou bez toho, aniž by bylo zároveň výslovně sjednáno, zda a která práva a povinnosti ze smlouvy mají nadále trvat), a že se tudíž mají vypořádat podle zásad bezdůvodného obohacení, když důvod pro dosavadní plnění mezi stranami odpadl. Rozdílně od okresního soudu posoudil odvolací soud otázku výše bezdůvodného obohacení, v důsledku čehož zavázal okresní soud právním názorem, že podle § 2993 o. z. a § 2999 odst. 1, 2 o. z má v případě synallagmatických smluv, jejichž předmětem bylo úplatné plnění, přednost (při nemožnosti vydat předmět bezdůvodného obohacení) náhrada ve výši sjednané úplaty, neboť právě takové vypořádání se opírá o dříve projevenou vůli stran. Vyložil tehdy zároveň (s tam uvedeným odkazem na komentářovou literaturu), že náhrada ve výši obvyklé ceny může mít své místo teprve tehdy, nelze-li úplatu zjistit, nebo lze-li zjistit jen s nepoměrnými obtížemi. Odvolací soud měl dále za přinejmenším předčasný závěr o tom, že nárok na žalovaným uplatněné smluvní pokuty je pohledávkou nejistou a měl za to, že je namístě se opodstatněností tohoto nároku zabývat. V té souvislosti konstatoval, že nárok žalovaného na zaplacení smluvních pokut není dán tehdy, došlo-li k prodlení se zhotovením příslušných částí díla v důsledku jeho vlastního prodlení. Žalobkyně sice tvrdila, že taková situace je dána, resp. tvrdila, že došlo k ujednání o změně smlouvy, avšak činila tak jen obecně, aniž vymezila konkrétní jednání, které mělo prodlení na straně žalovaného založit, případně aniž by uvedla, kdy a jak byla ujednána změna smlouvy. Odvolací soud pak uzavřel, že je třeba (v důsledku jeho odchylného právního názoru) žalobkyni poučit o povinnost konkrétně tvrdit a prokázat skutečnosti, které namítá proti nároku žalovaného na smluvní pokuty; dále okresnímu soudu uložil, aby se zabýval zjištěním, které z prací předpokládaných rozpočtem a zahrnutých ve smlouvě, byly provedeny, a v jakém rozsahu se cena těchto prací podílí na sjednané ceně a případně ocenit cenou obvyklou vícepráce ve smlouvě nezahrnuté.

5. V nyní napadeném rozsudku okresní soud (opětovně) konstatoval, že mezi účastníky není sporu o tom, že práce na parcele žalovaného [Anonymizováno] započaly dne 6. 4. 2018 a že smluvní ujednání byla posléze zachycena v písemné smlouvě datované dnem 31. 8. 2018. Ta obsahovala mj. ujednání o smluvních pokutách (v čl. VIII smlouvy) pro případ prodlení zhotovitele (v podrobnostech viz bod 7. odůvodnění napadeného rozsudku), které také byly žalovaným nesporně uplatněny (srov. bod 10. odůvodnění rozsudku okresního soudu, nárok na jejich zaplacení byl v průběhu řízení podáním ze dne 5. 10. 2023 rozšířen na celkovou částku 674 000 Kč). V čl. IX, odst. 3 a 4 písemně uzavřené smlouvy dále účastníci sjednali možnost odstoupení od smlouvy, mj. z důvodu jejího závažného porušení. V čl. IX, odst. 1 smlouvy bylo ujednáno, že změny technických řešení a změny ve volbě použitých materiálů budou akceptovány za splnění tří podmínek, a sice písemné formy požadavku, jeho oznámení s dostatečným předstihem a za podmínky souhlasu projektanta. Jen za té situace byla žalobkyně nucena požadovanou změnu akceptovat. Účastníci dále učinili nesporným, že žalovaný žalobkyni uhradil celkem 1 318 500 Kč.

6. Žalobkyně v navazujícím řízení specifikovala svá tvrzení vztahující se k nároku na zaplacení smluvních pokut tak, že podle ní došlo k dohodě o změnách termínů k dokončení prací; tyto měl žalovaný akceptovat ve svém podání ze dne 9. 1. 2019 (odstoupení). Původní smlouva o dílo tedy byla podle tvrzení žalobkyně změněna a závazným se do budoucna stal termín 31. 3. 2019; nárok na zaplacení sjednaných smluvních pokut z tohoto důvodu nevznikl (když smlouva zanikla před uvedeným datem).

7. V té souvislosti vyšel okresní soud ze zjištění, že žalovaný v písemném odstoupení od smlouvy ze dne 9. 1. 2019 poukázal mj. na to, že je zřejmé, že dílo nebude dokončeno do konce března 2019, jak bylo ujednáno, přičemž nesouhlasil s přerušením provádění stavby ke dni 14. 12. 2018; žádal současně stavbu vyklidit. Ve vztahu k tomu, jak byl předmět smlouvy za trvání smluvního vztahu účastníků měněn, okresní soud zjistil, že dne 2. 11. 2018 odeslal [tituly před jménem] [Anonymizováno] [Anonymizováno] žalobkyni e-mail, v němž konstatoval, že z připojeného zápisu ze dne 1. 11. 2018 vyplývá že v předcházejícím týdnu proběhla dodávka a montáž vazníkové konstrukce, na které [tituly před jménem] [Anonymizováno] zjistil podstatné závady, které jsou v zápise pojmenovány. Dne 5. 11. 2018 [tituly před jménem] [Anonymizováno] odeslal e-mail dodavateli [e-mail], ve věci skladby střešního pláště. Původní projekt jím byl hodnocen jako pracná a drahá skladba střešního pláště. Nově byl vložen železobetonový polomontovaný strop. Kontakt na dodavatele byl předán žalobkyni s tím, aby byl materiál objednán v délce dle potřeby. V příloze je upřesněna skladba střešní krytiny a další detaily. Dne 8. 11. 2018 odeslal [tituly před jménem] [Anonymizováno] stranám e-mail, jehož přílohou byl zápis ze dne 7. 11. 2018. Ten zachycuje obsah jednání z uvedeného dne, kde byla přítomna žalobkyně, žalovaný a [tituly před jménem] [Anonymizováno]. Žalobkyně zde oznámila záměr smlouvu ukončit. Jednání skončilo dohodou o dalším pokračování stavby s tím, že před zimním obdobím bude stavba dokončena do zakrytého stavu. Byly vymezeny konkrétní práce, na nichž se strany dohodly s tím, že práce ostatní (nesměřující k zakrytí stavby) budou zastaveny.

8. V e-mailu (určeném [Anonymizováno]) ze dne 2. 5. 2018 se [tituly před jménem] [Anonymizováno] označil jako [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] s tím, že je oprávněn za něj na základě plné moci jednat, předmětem zprávy byla objednávka propojení (provedení přeložky pro [Anonymizováno]); ta byla zaslána žalobkyni na vědomí.

9. V e-mailu ze dne 9. 7. 2018 adresovaném účastníkům [tituly před jménem] [Anonymizováno] vyzývá k podpisu smlouvy o dílo a konstatuje, že došlo k dohodě, že bude konečný termín posunut až na konec března 2019, podle toho jsou posunuté i termíny ostatní, a to se slovy „již nyní všichni vidíme, že termín konec roku 2018, je zcela nereálný“. K tomu žalobkyně uvedla, že její jednatel podepsal smlouvu v březnu 2018, žalovaný až koncem srpna. Celá stavba probíhala na základě řady ústních dohod, to pokládala žalobkyně za dostatečné, proto také nedošlo k úpravě termínů v písemně uzavřené smlouvě.

10. V zápisu ve stavebním deníku ze dne 31. 3. 2019 se uvádí: „změna smlouvy v bodě a článku IV/3, IV/3, IV – nové termíny do 31. 3. 2019“. Žalobkyně k tomu uvedla, že zápis provedl [Anonymizováno] [Anonymizováno] a [tituly před jménem] [Anonymizováno] jej autorizoval.

11. V e-mailu adresovaném na [e-mail] ze dne 19. 6. 2018 [tituly před jménem] [Anonymizováno] uvádí, že dne 22. 6. má proběhnout schůzka ve věci dořešení zastřešení stavby rodinného domu, neboť došlo k několika změnám a původní řešení bude nutno podstatně upravit.

12. V e-mailu adresovaném žalovanému (a zaslaném na vědomí žalobkyni) ze dne 25. 6. 2018 [tituly před jménem] [Anonymizováno] popsal obsah jednání ze dne [datum] ve věci zastřešení. Uvedl, že oproti původnímu návrhu na zastřešení rodinného domu i navazujícího garážového stání z dřevěných vazníků osazených na obvodových stěnách bylo nově dohodnuto vestavění železobetonového stropu do stavby tak, že vazníky budou moci být uloženy i na střední nosné zdi. Na setkání stavebníka s autorem celkové architektonické koncepce v minulém týdnu vznikl požadavek na zrušení pohledově výrazného lemování střechy a na jiném řešení plochy fasády pod střechou, stavebník takové řešení požaduje, v zápise jsou technická řešení úprav. Závěrem bylo konstatováno, že výrobce vazníků dodá již přesný návrh s rozměry a dimenzováním k další konzultaci. Připojen je pokyn „před touto konečnou konzultací vazníky nevyrábět!!!“.

13. V e-mailu ze dne 3. 9. 2018 oznámila [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] návrh vazníků a žádá o jeho odsouhlasení s tím, že k návrhu je připojena výkresová dokumentace vazníků. V e-mailu ze dne [datum] totožná firma shrnuje dosavadní požadavky před výrobou vazníků a rekapituluje výrobní cenu. Dodávka a montáž vazníků byla [Anonymizováno] [právnická osoba]. fakturována dne 22. 12. 2018, podle žalobkyně proběhla dodávka až po proplacení faktur.

14. V e-mailu ze dne 4. 12. 2018 adresovaném [tituly před jménem] [Anonymizováno] žalovaný uvádí, že [tituly před jménem] [Anonymizováno] dosud nebyl potvrzen způsob vyrobení vazníků. Dále mu dává pokyn udělat zákres zvýšeného hřebene střechy a souhlasí s tím, že žalobkyně zhotoví ostění oken.

15. V e-mailu ze dne 4. 12. 2018 [tituly před jménem] [Anonymizováno] zasílá žalobkyni popis konečné úpravy ostění oken a dveří s tím, že u každého okna napíše následujícího dne jeho přesný rozměr, a vyslovuje požadavek na montáž oken až po položení krytiny. 16. [tituly před jménem] [Anonymizováno] podle své svědecké výpovědi působil na předmětné stavbě [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], smlouvu o dílo sám zpracoval na počátku března či dubna 2018, není mu známo, proč byla podepsána až 31. 8. 2018.[Anonymizováno]Na stavbě se postupovalo dle ústní dohody. Popřel, že by psal zápis ve stavebním deníku ze dne 31. 8. 2018, kde byly nově stanoveny termíny u čl. IV bod 3. a 4. smlouvy o dílo k datu 31. 3. 2019. Změny týkající se střešní krytiny (viz e-mail ze dne 5. 11. 2018) nebyly podle svědka změnou projektové dokumentace, i nadále se jednalo o střechu zakrytou vazníkovou konstrukcí, změny umožnily menší dimenzování dílů, zjednodušení konstrukce a její zlevnění; v původním projektu nebyla tato otázka dobře řešena. Uvedl dále, že existovala dokumentace dílčích částí (zdivo, deska), tu zpracovával svědek a podle ní se pracovalo. Pak existovala dokumentace pro stavební povolení; realizační dokumentace k dispozici nebyly. Některé dokumentace se musely přepracovávat, stavební část v sobě obsahovala neřešitelné chyby, nicméně podle něj byla stavba od počátku zadávána se změnami. Posléze doplnil, že skladba krytiny byla extrémně komplikovaná, drahá a nevyhovující, podle dokumentace ke stavebnímu povolení by střechu nebylo možno zhotovit; to ani není účelem dokumentace ke stavebnímu povolení. Prováděcí dokumentaci si podle něj měl zajistit dodavatel stavby, u rodinného domu obvykle není zapotřebí, zadává se jen ke složitějším částem, jako např. konstrukci stropu. Souhlas projektantky k tomu nebyl, podle [tituly před jménem] [Anonymizováno] nebyl třeba. K datu 30. 9. 2018 nebyla střešní krytina na objektu, neboť konstrukce nebyla zhotovena. V situaci, kdy nebyla střecha, nemělo smysl krytinu objednávat. Ke změně technického řešení krytiny došlo teprve v e-mailu ze dne 5. 11. 2018. Vazníky byly dodány v prosinci 2018 a k jejich montáži došlo ihned. Zadání specifikace vazníků bylo k dispozici někdy koncem října, či začátkem listopadu 2018. Svědek popřel, že by byl kontaktován [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] – dodavatel vazníků), k e-mailu ze dne 25. 6. 2018, kde dává výslovný pokyn nevyrábět vazníky před konečnou konzultací, se již nevyjádřil. Jmenovaná firma se obracela na žalobkyni se žádostí o specifikaci vazníků, poté se začala obracet přímo na svědka, který údaje dodal. Objednání střešní krytiny (prostřednictvím [Anonymizováno] [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno]), se odehrávalo mimo něj. Realizovat stavební připravenost před zakrytím stavby by bylo nesmyslné, provedení vnitřních omítek má následovat až po rozvedení elektroinstalace. Co se týče stavební připravenosti oken, chyběly parapety v přesné výši oken a polystyrenové špalety. Na počátku listopadu byla provedena specifikace, šlo však jen o upřesnění. Svědek (ovšem) zároveň uvedl, že dodavatelé oken chtějí mít vše připravené naprosto přesně, aby mohlo k jejich vsazení dojít. Rozsahy stavebních připraveností měly být popsány v příloze smlouvy (č. V), nakonec k tomu však nedošlo a vycházelo se z obvyklých stavebních zkušeností. Jednání ze dne 7. 11. 2018 svědek nerozuměl jako jednání o změně smlouvy. Dílo bylo dle svědka provedeno dle smlouvy, avšak se značným prodlením.

17. Mezi účastníky zůstala v řízení navazujícím na zrušení prvého rozsudku ve věci spornou také výše bezdůvodného obohacení. Žalobkyně měla za to, že ta odpovídá obvyklé ceně stanovené znaleckým posudkem [tituly před jménem] [jméno FO] (předloženým žalobkyní již v řízení předcházejícím zrušení prvého rozsudku), resp. lze mít za to, že žalobkyně se následně ztotožnila se závěry v řízení vyhotoveného posudku, neboť v souladu s ním rozšířila svůj žalobní nárok. Žalovaný se oproti tomu domníval, že tato odpovídá ceně zjištěné znaleckým posudkem [tituly před jménem] [jméno FO] (jím předloženým) ze dne 17. 4. 2019, který vycházel ze stupně rozestavěnosti stavby v rozsahu 53 % a cenu stanovil z ceny sjednané smlouvou o dílo. V řízení předcházejícím zrušení prvého rozsudku uložil okresní soud znalci [tituly před jménem] [jméno FO], aby zjistil peněžitou částku, kterou by musel žalovaný vynaložit v příslušném místě a čase na opatření srovnatelné stavby v rozsahu, v němž žalobkyně práce provedla, přičemž ze závěrů tohoto posudku také ve svém v pořadí prvém rozsudku vycházel; posudky předložené účastníky řízení označil okresní soud za nevyhovující s tím, že se vztahují k již zrušené smlouvě. V řízení navazujícím na zrušení jeho prvého rozsudku okresní soud (s ohledem na shora vyjádření názor odvolacího soudu) uložil témuž znalci, aby určil, jaká část prací na stavbě rodinného domu byla provedena a aby – s přihlédnutím k rozpočtu – stanovil cenu těchto prací. Znalec měl dále stanovit cenu víceprací nezahrnutých ve smlouvě. Znalec v závěru svého znaleckého posudku [Anonymizováno] ze dne 31. 1. 2023 konstatoval, že změněné dílo odpovídá projektové dokumentaci jen v základních rozměrech. Vysvětlil, že při zpracování znaleckého posudku postupoval tak, že odlišil jednotlivé práce, vzal v úvahy ty, které byly provedeny podle přílohy č. 6 smlouvy o dílo, a ty započítal. Zohlednil dále práce neprovedené a práce, které bylo nutno přepočítat v důsledku změny projektové dokumentace a ve vztahu k nim upravit cenu, dále určil skupinu prací, jejichž cenu upravil vlastním přepočítáním. Vzal v úvahu i změny zachycené v zápisu ze dne 22. 6. 2018, kde bylo dohodnuto nové umístění střešních vazníků a změn v konstrukci zastřešení. K pracím provedeným žalobkyní byla připočtena vodovodní přípojka. Znalec dále přecenil výkopové práce, které nebyly v rozpočtu stanoveny pomocí odpovídajících položek. Na základě tohoto postupu tak znalec dospěl k závěru, že cena prací provedených podle smlouvy o dílo a dále cena prací ve smlouvě nesjednaných činí celkem 2 328 950,24 Kč včetně DPH (z toho nesjednané práce 56 128,08 Kč bez DPH a vodovodní přípojka 36 108,91 Kč).

18. Okresní soud z důvodu hospodárnosti řízení neprovedl důkaz listinou „popis nesprávného provedení vazníků ze dne 13. 11. 2018“, neboť žalovaný ji neměl při (posledním) jednání ve věci k dispozici. Neprovedl rovněž žalovaným navrhovaný, v pořadí třetí, znalecký posudek, jímž by byla cena díla stanovena na základě sjednané ceny v závislosti na stupni rozestavěnosti díla.

19. Okresní soud při hodnocení důkazů konstatoval, že podle znalce [tituly před jménem] [jméno FO] bylo nutné při stanovení ceny vycházet z vlastního rozpočtu, modifikovaného v některých částech nabídkovým rozpočtem žalobkyně, a to pro velké množství chyb v tomto rozpočtu obsažených. Při oceňování totiž nebylo zcela jasné, o jakou stavbu se jedná, zda o původní (dle návrhu [tituly před jménem] [jméno FO]), či změněnou (s úpravami [tituly před jménem] [Anonymizováno])[Anonymizováno] případně se změnami, které nikde zachyceny nebyly. Rozsah stavební připravenosti ani nebyl výslovně určen, neboť příloha č. V smlouvy o dílo nebylo vyhotovena. Z vyložených důvodů měl soud prvého stupně za to, že prvý znalecký posudek [Anonymizováno] představuje objektivněji zjištěnou výši bezdůvodného obohacení, a proto z něj i nadále vycházel. Byť byl posudek stanovící cenu rozestavěného díla v závislosti na ceně sjednané ve smlouvě v řízení rovněž zpracován, okresní soud (bez dalšího) uzavřel, že zjištění ceny vázané na sjednanou úplatu by bylo spojeno s nepoměrnými obtížemi. V důsledku uvedeného postupu okresní soud uzavřel, že do zjištěné ceny rozestavěného díla zbývá uhradit 1 058 028 Kč, a to spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení z částky 256 000 Kč ve výši 15 149,58 Kč za dobu od 3. 7. 2019 do 3. 2. 2020 ve výši 10 % p. a.; z toho důvodu žalobě v plném rozsahu vyhověl, když nárok na zaplacení smluvních pokut shledal, jak bude uvedeno níže, neopodstatněným.

20. Okresní soud dále po skutkové stránce shrnul, že [tituly před jménem] [Anonymizováno] přímo působil na některé postupy žalobkyně a zpracovával dílčí projektové dokumentace, aniž by bylo možno rozlišit, které byly zpracované nově a které byly přepracované. Po projektové stránce realizoval změněné požadavky žalovaného. Pokyny zadával elektronicky a ústně. Jeho výpověď hodnotil okresní soud jako částečně vyhýbavou a nevěrohodnou, neboť k některým okolnostem, resp. rozporům (v odůvodnění napadeného rozsudku blíže specifikovaným), se tento svědek nebyl schopen vyjádřit.

21. Soud prvého stupně dále uzavřel, že zpoždění stavby bylo způsobeno žalovaným, který u stavby měnil původní projektový záměr, resp. její koncept. V důsledku toho došlo ke změně v části střešních vazníků, které podmiňovaly zastřešení domu. Výrobu vazníků nadto podřídil vlastnímu konečnému odsouhlasení parametrů, čímž se jejich výroba zpozdila tak, že byly dodány až v listopadu 2018, což pak vedlo i ke zpoždění termínů podle čl. IV/3 a IV/5 smlouvy. Zástavbové rozměry pro okna byly žalobkyni dodány až dne 4. 12. 2018, což mělo za důsledek nedodržení termínu podle čl. IV/4 smlouvy o dílo. Z uvedeného současně podle okresního soudu plyne, že žalobkyně tyto rozměry neznala z minulosti. Ke změnám smlouvy došlo prostřednictvím elektronické komunikace (viz výše) a podle všeho též prostřednictvím ústních dohod. Ze smlouvy současně neplyne, že by žalobkyně měla sama obstarat prováděcí (výrobní) dokumentaci. Byl to především žalovaný, kdo na stavbě prostřednictvím [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], [tituly před jménem] [Anonymizováno], realizoval průběžné změny, a v souvislosti s tím aktivně měnil projektovou dokumentaci, žalovaný tak jednal na základě svého vlastního uvážení a v rozporu s ujednáním čl. IX/1smlouvy o dílo. Jak bylo řečeno, žalovaný měnil zejména způsob zastřešení, na které byla vázána i stavební připravenost pro montáž ústředního topení. Pro osazení oken pak byly žalobkyni sděleny přesné údaje teprve dne 4. 12. 2018. Účastníci také opakovaně přistoupili k ujednání o změně smlouvy, zejména prostřednictvím elektronické komunikace, bez ohledu na ujednání písemné smlouvy o dílo o podmínkách i formě případných změn. Takový postup však je, s ohledem na závěry aktuální soudní judikatury reprezentované např. rozhodnutím Nejvyššího soudu ze dne 22. 1. 2020, sp. zn. 26 Cdo 3501/2019, dostupným na www.nsoud.cz, přípustný, když žalobkyně akceptovala požadavky na změny vyjadřované [tituly před jménem] [Anonymizováno], a podle těchto stavba probíhala. Žalovaný podle okresního soudu nemůže v takové situaci namítat, že změny smlouvy byly sjednávány jinak, než bylo (původně) dohodnuto v příslušných ustanovení smlouvy o dílo. Tato úvaha (o změně smlouvy) se uplatní současně s úvahou o tom, že to byl žalovaný, kdo zavinil nesplnění sjednaných termínů, pohledávka z žalovaným uplatněných smluvních pokut proto není způsobilá k započtení.

22. O nákladech řízení rozhodl okresní soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v účinném znění, dále jen „o. s. ř.“, a tyto přiznal úspěšné žalobkyni, přičemž je jednotlivě vyčíslil jakožto odměnu advokáta ji zastupujícího za celkem 4 úkony právní služby po 11 900 Kč (z tarifní hodnoty 892 659,58 Kč, za převzetí věci a přípravu zastoupení, za předžalobní výzvu, sepis žaloby a vyjádření ze dne 12. 4. 2021), dále za 1 úkon spočívající v účasti u jednání dne 23. 9. 2021 (z tarifní hodnoty 1 073 177,58 Kč), s 5 paušálními náhradami výdajů po 300 Kč podle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, v účinném znění, dále jen „a. t.“, náhradou za ztrátu času za 4 započaté půlhodiny ve výši 4 x 100 Kč podle § 14 a. t. a cestovného za zpáteční cestu k jednání dne 23. 9. 2021 ve výši 367,40 Kč. Tyto náklady činí, spolu s 21% DPH, jíž je zástupce žalobkyně plátcem, a spolu se soudními poplatky ve výši 53 659 Kč, částku 129 268,75 Kč. K tomu okresní soud připočetl náklady vzniklé v průběhu prvého odvolacího jednání ve výši 15 633,20 Kč (odměna za jeden úkon právní služby a jedna paušální náhrada výdajů). V řízení před soudem prvého stupně po zrušení napadeného rozsudku žalobkyni vznikly další náklady spojené s 11 úkony právní služby po 12 620 Kč (účast u 3 jednání, která vždy přesahovala 2 hodiny, 5 vyjádření ve věci), spolu s 11 paušálními náhradami výdajů po 300 Kč, náhradou za ztrátu času ve výši 1 200 Kč za 12 započatých půlhodin a náhradou zpátečního cestovného ke třem jednáním soudu v celkové výši 1 485 Kč, celkem činí podle okresního soudu za tento úsek řízení náklady právního zastoupení s připočtením 21% DPH 175 214,05 Kč. Na nákladech znaleckého dokazování žalobkyně vynaložila 34 227,50 Kč (žalobkyně zaplatila 35 000 Kč, z čehož jí bylo 772,50 Kč vráceno). Žalobkyni tudíž okresní soud přiznal náklady řízení v celkové výši 354 344 Kč.

23. Náklady státu jsou v řízení představovány svědečným [tituly před jménem] [Anonymizováno] ve výši 1 854 Kč, které bylo uloženo žalovanému uhradit podle § 148 odst. 1 o. s. ř.

24. Proti tomuto rozsudku podal odvolání žalovaný. Namítal především, že okresní soud při určení výše bezdůvodného obohacení nepostupoval správně a nereflektoval (závazný) názor odvolacího soudu. Svůj postup odůvodnil jen vyjádřením soudního znalce, podle nějž je respektování požadavku odvolacího osudu obtížně proveditelné; to však podle žalovaného není přijatelné. Závěr, že ocenění v souladu s právním názorem odvolacího soudu je obtížně proveditelné jen s obtížemi, je nadto podle žalovaného nesprávný. Odůvodňuje-li pak okresní soud skutečnost, že k návrhu žalovaného nezadal zpracování nového znaleckého posudku tím, že požadavky žalovaného na ocenění jsou naplněny vyhotovením druhého z posudků zadaných soudem (posudek [Anonymizováno]), jedná se o závěr, který je v logickém rozporu s tím, že pro určení výše bezdůvodného obohacení byl nakonec okresním soudem použit prvý z těchto posudků (posudek [Anonymizováno]). Žalovaný dále v odvolání namítal, že okresní soud neprovedl dokazování v takovém rozsahu, aby mohl rozhodnout o nároku žalovaného na smluvní pokuty uplatněné kompenzační námitkou. Podle žalovaného z provedeného dokazování neplyne, že to byl on, kdo zavinil nesplnění termínů. Opírá-li okresní soud tento závěr o svědectví [tituly před jménem] [Anonymizováno], žalovaný se domnívá, že o tom tento důkaz nesvědčí; výslech jmenovaného svědka byl kromě toho veden nestandardně – svědek byl soudem naváděn k tomu, jak má vypovídat, přičemž průběh intervence soudce ani nebyl zaznamenán do protokolu o jednání. Soudem prvého stupně současně nebylo rozhodnuto o námitkách žalovaného do protokolace. Žalovaný rovněž nebyl v souvislosti s nárokem na smluvní pokuty poučen podle § 118a o. s. ř., ačkoliv mu takové poučení žalovanému poskytnuto být mělo. Žalovaným označený důkaz listinou nazvanou „popis nesprávného provedení vazníků ze dne 13. 11. 2018“ okresní soud neprovedl, a neprovedl ani důkaz jím navrženým, v pořadí třetím, znaleckým posudkem, aniž však o tom rozhodl. Důkaz „popisem nesprávného provedení vazníků ze dne 13. 11. 2018“ má při tom žalovaný za zásadní pro prokázání toho, že prodlení s instalací střešní krytiny a návazně i dalšími stavebními milníky zajištěnými smluvními pokutami, bylo způsobeno výhradně žalobkyní. Neprovedení tohoto důkazu odůvodnil soud prvého stupně výhradně tím, že by bylo nutno jednání odročit, což však pro neprovedení důkazu není postačujícím důvodem; takovým postupem okresního soudu byl žalovaný zkrácen na svých procesních právech. Žalovaný shrnul, že v řízení před soudem prvého stupně byl dán prostor toliko argumentům jedné strany, důkazy protistrany naopak nebyly brány v potaz, resp. ani nebyly provedeny. Podle žalovaného tím okresní soud porušil zásadu rovnosti účastníků, nesplnil svou poučovací povinnost a následně vydal překvapivé rozhodnutí. Žalovaný navrhl, aby byl z uvedeného důvodu napadený rozsudek zrušen a věc vrácena okresnímu soudu k dalšímu řízení.

25. Žalobkyně ve vyjádření k podanému odvolání uvedla, že okresní soud postupoval a rozhodl správně, odvolání má za nedůvodné a účelové. Okresní soud vedl dokazování řádně, svědka [Anonymizováno] konfrontoval s jím vyhotovenými písemnostmi, jeho výpověď pak v kontextu toho hodnotil a dospěl ke správnému závěru, že žalovaný prostřednictvím tohoto svědka měnil smlouvu. Takový postup při tom je – v souladu se závěry rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 3501/2019 ze dne 22. 1. 2020 – možný. Spekulativní je také tvrzení žalovaného o údajných vadách řízení, neboť okresní soud se s návrhy žalovaného na doplnění dokazování řádně vypořádal. Žalovaný prostřednictvím řady procesních námitek v řízení toliko obstruoval, když se snažil prosadit důkazy, o nichž již bylo dříve rozhodnuto. Námitky žalovaného do protokolace byly při ústním jednáním rovněž zamítnuty. Není dána ani žalovaným tvrzená procesní vada spočívající v údajném nedostatku poučení žalovaného podle § 118a o. s. ř. Žalobkyně z vyložených důvodů navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek soudu okresního potvrdil.

26. Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas (§ 204 odst. 1, odst. 2 o. s. ř.), osobou oprávněnou (§ 201, 203 o. s. ř.) a je přípustné, přezkoumal napadené rozhodnutí a řízení předcházející jeho vydání v mezích uvedených v § 212 a 212a o. s. ř., v rámci nařízeného jednání a dospěl k níže uvedenému závěru.

27. Podle § 2586 odst. 1 o. z. smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

28. Podle 2592 o. z. zhotovitel postupuje při provádění díla samostatně. Příkazy objednatele ohledně způsobu provádění díla je zhotovitel vázán, jen plyne-li to ze zvyklostí, anebo bylo-li to ujednáno.

29. Podle § 2620 odst. 1 o. z. je-li cena ujednána pevnou částkou, nebo odkazem na rozpočet, který je součástí smlouvy nebo byl objednateli sdělen zhotovitelem do uzavření smlouvy, nemůže ani objednatel ani zhotovitel žádat změnu ceny proto, že si dílo vyžádalo jiné úsilí nebo jiné náklady, než bylo předpokládáno.

30. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

31. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

32. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

33. Podle § 2999 odst. 1 o. z. není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. Bylo-li plněno na základě neplatného nebo zrušeného právního jednání, právo na peněžitou náhradu však nevznikne v rozsahu, v jakém se to příčí účelu pravidla vylučujícího platnost právního jednání.

34. Podle § 2999 odst. 2 o. z. plnil-li ochuzený za úplatu, poskytne se náhrada ve výši této úplaty; to neplatí, zakládá-li výše úplaty důvod neplatnosti smlouvy nebo důvod pro zrušení závazku, anebo byla-li výše úplaty takovým důvodem podstatně ovlivněna.

35. Podle § 1982 odst. 1 o. z. dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh.

36. Podle § 1982 odst. 2 o. z. započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení.

37. Podle § 1987 odst. 1 o. z. k započtení jsou způsobilé pohledávky, které lze uplatnit před soudem.

38. Podle § 1987 odst. 2 o. z. pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není.

39. Podle § 1932 odst. 1 o. z., ve znění účinném do 30. 6. 2021, má-li dlužník plnit na jistinu, úroky a náklady spojené s uplatněním pohledávky, započte se plnění nejprve na náklady již určené, pak na úroky z prodlení, poté na úroky a nakonec na jistinu, ledaže dlužník projeví při plnění jinou vůli.

40. Okresní soud provedl řádné a dostatečné dokazování (s níže uvedenou výjimkou), z jeho skutkových závěrů proto odvolací soud vychází. Ztotožňuje se zejména se shora shrnutým závěrem o skutkovém stavu obsaženým pod bodem 5. odůvodnění tohoto rozsudku, stejně tak jako s dílčími skutkovými zjištěními plynoucími z elektronické korespondence vedené (zejména) [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [tituly před jménem] [Anonymizováno]. Z ní plynoucí zjištění jsou částečně podporována, resp. doplňována, výpovědí jmenovaného, jakkoliv v některých ohledech vypovídal svědek [tituly před jménem] [Anonymizováno] v rozporu s tím, co se zcela jednoznačně uvádělo v e-mailech, či si na skutečnosti v nich uvedené nevzpomínal. Na rozdíl od žalovaného má odvolací soud za to, že výpověď tohoto svědka pro závěry okresního soudu – ve vztahu k tomu, jak byla vedena jednání o změnách předmětu díla – není stěžejní, neboť tyto závěry se opírají v prvé řadě právě o zmíněnou elektronickou komunikaci stran; ostatně sám okresní soud konstatuje, že svědek vypovídal zčásti vyhýbavě a jevil se být nevěrohodným – z toho lze usuzovat, že na jeho výpovědi své závěry okresní soud nevystavěl. Jakkoliv lze mít z průběhu jednání doslovně zachyceného na elektronickém nosiči dat za to, že výslech [tituly před jménem] [Anonymizováno] byl soudcem projednávajícím věc do určité míry veden nevhodně (byl mj. přerušován komentářem věc projednávajícího soudce k tomu, jaké skutečnosti se podle něj podílely na vzniku sporu mezi stranami), nelze mít za to, že by snad výpověď svědka mohla být tímto způsobem zásadně ovlivněna a zejména způsob provedení tohoto důkazu neměl v konečném výsledku vliv na správnost vydaného rozhodnutí, jelikož pro věc zásadní skutková zjištění z výslechu tohoto svědka čerpána nebyla. Na správnost vydaného rozhodnutí by pak nemohlo mít vliv ani to, pokud by soud prvého stupně nevypořádal s námitkami žalovaného do protokolace (což samo o sobě nepochybně nesprávným postupem je), právě proto, že skutečný průběh jednání je seznatelný z nahrávky zachycené na elektronickém nosiči dat.

41. Odvolací soud uzavírá, že účastníci, tak, jak již konstatoval okresní soud, nepochybně uzavřeli ústní smlouvu, jejíž obsah byl posléze zachycen v písemném textu podepsaném ke dni 31. 8. 2018, přičemž tato smlouva byla následně ukončena ke dni 9. 1. 2019, neboť žalobkyně ukončení smlouvy k tomuto datu akceptovala, a v řízení tuto skutečnost posléze učinila nespornou. Předmět díla byl rámcově vymezen projektovou dokumentací pro stavební povolení, avšak ten byl dále měněn a zpřesňován průběžnými pokyny objednatele, když prováděcí projektová dokumentace nebyla k dispozici, případně byla částečně zpracovávána stavební dozorem žalovaného, který stavební dokumentaci pro stavební povolení označoval za pro stavbu nepoužitelnou a k provádění stavby obecně nesloužící. Účastníci ve smlouvě sjednali cenu díla ve výši 3 100 000 Kč bez DPH; při ukončení smlouvy k žádnému ujednání o ceně rozestavěného díla nedošlo, hodnota rozestavěné stavby zůstala mezi účastníky spornou; k předání dílčích částí díla nedošlo. Vedle hodnoty rozestavěné stavby zůstalo mezi účastníky sporné, kdo z nich se při provádění díla ocitl v prodlení, resp. zda došlo k (platnému) ujednání o změně termínu dokončení dílčích částí díla (pokládka/montáž střešní krytiny, zhotovení stavební připravenosti pro montáž ústředního topení a pro montáž oken a venkovních dveří dle čl. IV/3-IV/5 smlouvy o dílo).

42. Odvolací soud dále, ve shodě se soudem prvého stupně, uzavírá, že z korespondence stran, zachycené v podrobnostech výše (srov. odst. 7–15 odůvodnění tohoto rozsudku), vyplývá, že ještě v průběhu června 2018 stavební dozor žalovaného upravoval jménem žalovaného zadání způsobu, jakým má být rodinný dům zastřešen, neboť řešení navržené původní projektantkou v projektu pro stavební povolení nepovažoval za vhodné. V téže době dal stavební dozor výslovný pokyn, aby s výrobou vazníků na střechu bylo vyčkáno do doby, než jím bude schválen jejich návrh, přičemž k tomuto schválení posléze nedošlo; ještě na počátku prosince 2018 jím pak byly upřesňovány rozměry pro stavební připravenost oken. Je zároveň zřejmé, že mezi stranami v průběhu provádění díla narůstaly rozpory a že sama žalobkyně v souvislosti s tím projevila vůli smlouvy odstoupit. Vše nakonec vyústilo v jednání konané dne 7. 11. 2018, z nějž byl [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [tituly před jménem] [Anonymizováno] pořízen zápis (ten je přílohou jeho e-mailu ze dne 8. 11. 2018). Odvolací soud důkaz tímto zápisem zopakoval a nad rámec zjištění zachycených již v rozsudku okresní soudu zjistil, že výsledkem jednání stran byla dohoda, podle níž budou do konce roku 2018 provedeny práce směřující k dovedení stavby do zakrytého stavu, tedy, že bude dokončena střešní krytina na celé stavbě (na vlastní obytné části RD i na garážovém stání) s tím, že ostatní práce – k zakrytí stavby nesměřující – budou zastaveny. V řízení bylo zároveň prokázáno, že vůči žalobkyni [tituly před jménem] [Anonymizováno] vystupoval jako [Anonymizováno] [Anonymizováno] a je zřejmé, že praxi, kdy podrobné pokyny k provádění díla byly – při konstatování nevhodnosti původního projektu ze strany objednatele – udíleny právě prostřednictvím [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] ([tituly před jménem] [Anonymizováno]), akceptovaly bez výhrad obě strany.

43. Odvolací soud měl za důvodnou odvolací námitku žalovaného, podle níž nebyl důkaz jím označenou listinou „popis nesprávného provedení vazníků ze dne 13. 11. 2018“ proveden bez zákonného důvodu. Z této listiny žalovaný dovozuje, že prodlení při provádění stavby bylo na straně žalobkyně. Jedná se o důkaz řádně označený již před soudem prvého stupně, který skutečně nebyl, aniž by k tomu byl dán zákonný důvod (skutečnost, že by řízení muselo být odročeno takovým důvodem není), proveden, tedy jde o důkaz, který je v souladu s ustanovením § 205a o. s. ř. důkazem přípustným. Odvolací soud proto tento důkaz provedl a zjistil z něj, že jím žalovaný – poté, co již byly střešní vazníky na přelomu října a listopadu 2018 osazeny – vytýká žalobkyni řadu vad, které považuje za závažné. Žalobkyně k tomu při jednání odvolacího soudu uvedla, že vady odstranila, k zastřešení domu však již jejím prostřednictvím do ukončení smluvního vztahu nedošlo. Z uvedeného vyplývá, že žalobkyně nedodržela termín nově ujednaný v rámci schůzky konané dne 7. 11. 2018 – dokončení položení střešní krytiny do 31. 12. 2018.

44. Jde-li o zjištění výše bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, odvolací soud vychází z toho, že žalovaný vznesl v řízení – po vydání v pořadí prvého rozsudku – zcela legitimní požadavek – opírající se o ustanovení § 2999 odst. 1, 2 o. z., aby byla jeho výše určena ve vazbě na původní smluvní ujednání o ceně podle smlouvy o dílo. Proto také ve svém zrušujícím rozsudku okresnímu soudu uložil, aby zjistil, jak se dosud provedené práce podílejí na ceně díla, což ovšem bylo možno zjistit výhradně na základě rozpočtu, jenž byl podkladem pro ujednání o sjednané ceně díla. V situaci, kdy znalec vyhotovil v souladu s požadavkem žalovaného (a zadáním soudu) znalecký posudek, žalovaný možnost opírat se o původní rozpočet (jakkoliv se jej dříve dovolával) zpochybnil, přičemž řadou dílčích podrobných námitek ke znaleckému posudku, jímž mělo být jeho požadavku vyhověno, zpochybňoval také jak rozsah skutečně provedených prací, tak obsah původního ujednání o ceně (ve vztahu k tomu, které práce vlastně byly ve sjednané ceně zahrnuty a které nikoliv) a nadále požadoval, aby byl vyhotoven další znalecký posudek vycházející ze stupně rozestavěnosti. Při trvání na tomto požadavku však žalovaný pomíjí, že i takový posudek (určující stupeň rozestavěnosti) by se nutně musel opírat o původní rozpočet (ale také o v průběhu stavby různými formami podstatně upravovaný původní projekt), který však nyní nejen znalec, ale i nově i žalovaný označují za nepřesný, nevypovídající a nepoužitelný. Stupeň (koeficient) rozestavěnosti (tedy i podíl ceny skutečně realizovaných prací na celkové sjednané ceně) lze totiž určit jen na základě sjednaného rozsahu prací (tedy na základě projektu) a sjednaných cenách za takové práce (rozpočtu). Jakkoliv ve svém zrušujícím rozsudku odvolací soud označil postup, kdy bude na základě projektu a rozpočtu stanovena cena rozestavěného rodinného domu ve vazbě na sjednanou cenu za (obecně) možný, nezbývá mu než za shora popsaného stavu, kdy by si dokazování k otázkám, které nyní vznesl žalovaný v rámci zpochybnění toho, které práce, v jakém rozsahu a v jaké ceně mají být do ocenění zahrnuty (srov. námitky ve vyjádření žalovaného na č. l. 362–365 spisu) , vyžádalo další velmi podrobné a rozsáhlé dokazování, nezbývá než přisvědčit soudu prvého stupně, že určení výše bezdůvodného obohacení na základě původní sjednané ceny za dílo se v tomto okamžiku skutečně jeví jako nepřiměřeně obtížné, a je tudíž pro účely určení výše bezdůvodného obohacení na straně žalovaného na místě vycházet z obvyklé ceny srovnatelného plnění (tedy obvyklé hodnoty prací, které byly fakticky realizovány), jak to učinil okresní soud; tedy z částky zjištěné soudem ustanoveným znalcem v jeho původním posudku ve výši 2 376 528 Kč.

45. Ve shodě se soudem prvého stupně tedy odvolací soud po právní stránce uzavírá, že účastníci původně uzavřeli smlouvu o dílo v ústní formě ve smyslu § 2586 a násl. o. z., posléze stvrzenou jejich písemným ujednáním, kdy předmět díla byl určen odkazem na projektovou dokumentaci pro stavební povolení, tento byl však v průběhu provádění prací měněn a zpřesňován na základě pokynů objednatele, prostřednictvím jím zmocněného stavebního dozoru. Možnost postupovat při provádění díla na základě pokynů objednatele je výslovně připuštěna ustanovením 2592 o. z., přičemž tento postup byl v daném případě oběma stranami opakovaně konkludentně akceptován. Okresní soud zároveň přiléhavě odkázal na závěry soudního rozhodnutí (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 1. 2020, sp. zn. 26 Cdo 3501/2019) vztahující se ke změnám smlouvy v jiné formě, než bylo účastníky původně ujednáno. Také v projednávané věci totiž účastníci sjednanou formu (i podmínky, za nichž lze změny učinit) svým souhlasným jednáním opustili a učiněné změny svým jednáním za trvání smluvního vztahu shodně akceptovali, a to právě pokud jde o změny v předmětu díla požadované žalovaným. Ten se proto zpětně nemůže dovolávat toho, že naopak změny týkající se termínu provedení díla sjednané (nejméně) na schůzce účastníků dne 7. 11. 2018 byly učiněny v nesprávné (účastníky nesjednané) formě.

46. Žalovaný si coby objednatel (prostřednictvím svého stavebního dozoru) výslovně vymínil také jiné řešení zastřešení, kdy způsob konkrétního řešení zpřesňoval ještě v červnu 2018 a požadoval výslovně, aby se střešní vazníky nevyráběly před definitivním schválením návrhu subdodavatele. K tomuto schválení však objednatel (jeho stavební dozor) do sjednaného termínu pro zastřešení díla (30. 9. 2018) nepřistoupil. Z uvedeného lze skutečně dovodit, že žalovaný se ocitl v prodlení s plněním své povinnosti vůči zhotoviteli udílet – v souladu se stranami zavedenými zvyklostmi ve smyslu § 2592 o. z. – pokyn k dalšímu provádění stavby, tudíž nelze než uzavřít, že pozdní osazení vazníků nebylo důsledkem prodlení žalobkyně, nýbrž právě žalovaného. Provedení dalších prací pak bylo – jak konstatoval mj. i stavební dozor žalovaného – vázáno právě na zastřešení včetně pokládky střešní krytiny. Tudíž ani ve vztahu k těmto dalším pracím (stavební připravenost pro montáž oken a vstupních dveří a pro montáž ústřední topení) nelze prodlení žalobkyně dovodit.

47. Jiná situace ovšem nastala poté, co již byly vazníky dodány a namontovány. Žalovaný prostřednictvím stavebního dozoru uplatnil k práci žalobkyně celou řadu výhrad a strany se v té situaci dohodly na tom, že práce budou dokončeny do fáze položení střešní krytiny, a to do [datum]. K tomu však již až do ukončení smlouvy nedošlo, z čehož vyplývá, že žalobkyně se – po montáži vazníků – skutečně v prodlení ocitla, avšak toliko v době od 1. 1. 2019 do 9. 1. 2019 včetně, tedy po dobu 9 dnů. Pouze v tomto rozsahu lze mít za důvodný nárok na uplatnění smluvní pokuty vázané na pozdní položení střešní krytiny, tedy důvodným (a v důsledku toho započitatelným) je nárok na zaplacení smluvní pokuty podle čl. VIII/2 (ve spojení se změněným čl. IV/3 smlouvy) smlouvy ve výši 9 x 2 000 Kč, tj. 18 000 Kč. Protože žalovaný neurčil, která část nároku žalobkyně má v důsledku jeho námitky započtení zaniknout, vycházel odvolací soud ze shora citovaného ustanovení § 1932 odst. 1 o. z. ve znění účinném do 30. 6. 2021, a započetl částku 18 000 Kč proti příslušenství uplatněného nároku (když žádné s pohledávkou spojené náklady dosud určeny nebyly) – tedy proti částce 15 149,58 Kč a ve zbývajícím rozsahu (tj. co do 2 850,42 Kč) je započetl proti kapitalizovanému úroku z prodlení z částky 877 510 Kč ve výši 10 % ročně za 12 dní prodlení za dobu od 3. 7. 2019 do 14. 7. 2019.

48. Z vyložených důvodů odvolací soud napadený rozsudek ve výroku I. ve věci samé podle § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. ve shora uvedeném rozsahu změnil; jinak tento výrok podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil.

49. V důsledku částečné změny rozhodnutí ve věci samé rozhodoval odvolací soud znovu o nákladech řízení před soudem prvého stupně. Vycházel při tom z toho, že úspěch ve sporu je, až na nepatrnou část jeho předmětu, na straně žalobkyně, jíž by tak zásadně podle § 142 odst. 3 o. s. ř. náleželo právo na plnou náhradu nákladů řízení. Odvolací soud však má zároveň za to, že je na místě zohlednit, že (vedle žalovaného) také žalobkyně coby profesionálka ve vztahu se žalovaným jakožto spotřebitelem připustila situaci, kdy stavba byla vedena poměrně živelně, na základě průběžných, nezřídka ústních ujednání, patrných následně – z pohledu třetí osoby a tedy i soudu – z korespondence stran, kdy základní dokument (projektová dokumentace pro stavební povolení), jenž měl vymezovat předmět smlouvy, byl označen za nevyhovující, přičemž prováděcí dokumentace nebyly nezřídka ani vyhotovovány, a rovněž rozpočet zpracovaný žalobkyní, představující další podklad smluvního ujednání stran, byl znalcem označen za neodborně zpracovaný. Právě žalobkyně jakožto podnikatelka v oboru stavebnictví však měla být tím, kdo bude trvat na jasném smluvním rámci (co do vymezení předmětu i ceny) poměrně rozsáhlého a komplexního díla, jímž nepochybně stavba rodinného domu je. Jednoznačně vymezený předmět díla, cenové ujednání opírající se o řádný rozpočet a přehledný postup při změnách smlouvy by totiž byly nejjistější prevencí vznikajících sporů, resp. by přinejmenším přispěly – při tomu úměrném zkrácení délky sporu – ke vzniku nižších nákladů řízení. Tyto okolnosti promítl odvolací soud do rozhodnutí o nákladech řízení, kdy žalobkyni ve smyslu ustanovení § 150 o. s. ř. část nákladů řízení v rozsahu 50 % za řízení před soudem prvého stupně odepřel.

50. Co se týče výše nákladů řízení před soudem prvého stupně, tato je souhrnně představována náklady prvého řízení před okresním soudem, náklady prvého odvolacího řízení a náklady na ně navazujícího řízení před okresním soudem. Ty sestávají z nákladů právního zastoupení žalobkyně a ze zaplaceného soudního poplatku. Náklady právní zastupování jsou tvořeny odměnou advokáta za celkem 3 úkony právní služby po 11 900 Kč (z tarifní hodnoty 892 659,58 Kč) podle § 7 a 8 odst. 1 a. t. (převzetí věci a příprava zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby), dále odměnou za 1 úkon spočívající v sepisu návrhu na rozšíření žaloby ze dne 17. 5. 2021 ve výši 9 100 Kč (z tarifní hodnoty 180 518 Kč), za jeden úkon v poloviční výši (tedy 4 550 Kč) za předžalobní výzvu ze dne 5. 5. 2021, a odměnou za úkon spočívající v účasti u jednání dne 23. 9. 2021 ve výši 12 620 Kč (již z tarifní hodnoty 1 073 177,58 Kč), dále 6 paušálními náhradami výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 1, 4 a. t., náhradou hotových výdajů, a to náhradou za ztrátu času za celkem 4 započaté půlhodiny strávené cestou k jednání a zpět podle § 14 odst. 1, 3 a. t. ve výši 400 Kč a cestovným zástupce žalobkyně za cestu k jednání dne 23. 9. 2021 ve výši 367,40 Kč, v součtu 64 537,40 Kč. S 21% DPH, jíž je zástupce žalobkyně plátcem, pak 78 090,30 Kč, a to spolu se zaplacenými soudními poplatky ve výši 44 633 Kč a 9 026 Kč; celkem tedy za prvou fázi řízení před soudem prvého stupně 131 749,30 Kč. Na rozdíl od rozhodnutí soudu prvého stupně nebyla odvolacím soudem přiznána odměna za úkon spočívající ve vyjádření ze dne 12. 4. 2021, když v tomto byl toliko rekapitulován stav řízení a shrnuta dosavadní tvrzení a stanoviska žalobkyně, případně přednesena tvrzení, která měla a mohla být obsažena již v samotné žalobě. Náklady spojené s tímto úkonem proto nebyly posouzeny jakožto účelně vynaložené; uvedené platí rovněž o vyjádření žalobkyně ze dne 25. 5. 2021 (za něž nebyla odměna přiznána ani okresním soudem).

51. Za prvé řízení před odvolacím soudem vynaložila žalobkyně náklady ve spojení s vyjádřením k odvolání žalovaného, tedy náleží jí ekvivalent odměny advokáta za tento úkon právní služby ve výši 12 620 Kč spolu s jednou paušální náhradou ve výši 300 Kč, celkem 12 920 Kč; spolu s 21% DPH pak 15 633,20 Kč.

52. Za navazující řízení před soudem prvého stupně náleží žalobkyni náhrada odměny za celkem 11 úkonů právní služby spočívajících ve vyjádření ze dne 4. 8. 2022, 9. 11. 2022, 4. 4. 2023, 17. 4. 2023, 5. 10. 2023 a 31. 10. 2019, dále za účast u jednání, z nichž každé trvalo déle než 2 hodiny, dne 21. 9. 2023, 12. 10. 2023 a 26. 10. 2023, spolu s 8 paušálními náhradami výdajů po 300 Kč, dále náhrada za ztrátu času za cestu k jednáním za celkem 12 započatých půlhodin po 100 Kč, a náhrada cestovného ve výši 1 485 Kč, celkem 143 905 Kč; spolu s 21% DPH pak za tuto fázi řízení 174 125 Kč.

53. Výše nákladů řízení souhrnně představujících náklady řízení před soudem prvého stupně tedy činí v souhrnu 321 507,50 Kč, z čehož 50 % činí po zaokrouhlení 160 753,80 Kč.

54. Za nynější řízení před odvolacím soudem, v němž byla, opět až na nepatrnou část předmětu řízení, úspěšná žalobkyně, náleží žalobkyni podle § 142 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 224 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení v plné výši. Odvolací soud zde přihlédl v souvislosti s rozhodováním o nákladech řízení k tomu, že další odvolací řízení, a tím i vznik oboustranných nákladů řízení, vyvolal žalovaný a založil je především na požadavku na zpracování dalšího znaleckého posudku, přičemž zároveň (na rozdíl od svého předchozího stanoviska) zpochybňoval rozpočet žalobkyně jakožto podklad pro případné znalecké zkoumání, neuvedl však, na základě jakých údajů by tedy znalec měl (při určování stupně rozestavěnosti) postupovat. Odvolací soud tak již v této fázi řízení důvody pro modifikaci povinnosti k náhradě nákladů řízení podle § 150 o. s. ř. neshledává.

55. Náklady žalobkyně za odvolací řízení jsou představovány odměnou za dva úkony právní služby ve výši 12 620 Kč (podání vyjádření k odvolání žalovaného a účast u odvolacího jednání) a dvěma paušálními náhradami výdajů po 300 Kč, náhradou za ztrátu času za 2 započaté půlhodiny ve výši 200 Kč a cestovným na zpáteční cestě z [Anonymizováno] [Anonymizováno] [adresa] ve výši 418,14 Kč, tedy celkem včetně 21% DPH 32 014,40 Kč. Úkon (který zástupce žalobkyně rovněž za odvolacího řízení učinil) spočívající v informaci o změně firmy žalobkyně nebyl posouzen jako úkon účelný, za nějž náleží advokátu odměna, neboť se jedná o skutečnost zjevnou z veřejného rejstříku.

56. Povinnost k náhradě nákladů státu byla, shodně jako v napadeném rozsudku, podle § 148 odst. 1 o. s. ř. uložena neúspěšnému (až na nepatrnou část předmětu řízení) žalovanému, přičemž tyto náklady jsou – jak konstatoval okresní soud – tvořeny znalečným nekrytým složenou zálohou účastníků ve výši 1 854 Kč.

57. Lhůta k zaplacení nákladů řízení byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř., platební místo pak v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř.