14 C 129/2018-161

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Evy Pořízové a přísedících Pavly Pečenkové a Ing, Karla Kužílka ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] pro zaplacení částky 1 058 952 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 264 738 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7. 75% ročně z částky 132 369 Kč od 9.4.2018 do zaplacení, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 132 369 Kč od 10.9.2018 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. V části ve které se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení částky ve výši 794 214 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,75% ročně z částky 301 443 Kč od 9.4.2018 do zaplacení, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,. 25% ročně z částky 492 771 Kč od [číslo] do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku ve výši 151 934,65 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalované.

Odůvodnění

1. Podáním doručeným ke zdejšímu soudu dne 27.9.2018, doplněném podáním ze dne 20.3.2019 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 1 058 952 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 22.2.2016 došlo k úrazu pojištěnce žalobkyně [příjmení] [příjmení], [datum narození] (zaměstnance žalované), který při výkonu zaměstnání stavebního dělníka při rekonstrukci domu na adrese [adresa] – [část obce] přepadl přes výřez schodiště vedoucího z přízemí do sklepních prostor budovy. Poškozený [příjmení] si dopadem na hlavu do rohové části schodiště z výšky 3 metrů způsobil vážné poranění hlavy a páteře. V příčinné souvislosti s výše uvedeným dějem došlo u [příjmení] [příjmení] k vážnému úrazu hlavy a páteře, které si vyžádalo a nadále vyžaduje dlouhodobé poskytování zdravotní péče. Za ošetření a léčbu zranění pojištěnce uhradila žalobkyně smluvním zdravotnickým zařízením náklady za poskytnuté lékařské péče ve výši 1 323 690 Kč. Ve smyslu ust. § 55 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů, má žalobkyně právo tyto náklady požadovat po osobě, která svým zaviněním protiprávním jednáním poškození zdraví způsobila. Žalovaná nese za poškození zdraví [příjmení] [příjmení] odpovědnost, neboť jako zaměstnavatel porušila zásady bezpečnosti a ochrany zdraví při práci stanovené ust. § 101 a násl. zákoníku práce, což vedlo k pracovnímu úrazu poškozeného. Porušení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci podle názoru žalobkyně spočívá ve dvou skutečnostech. Jednak výřez schodiště do suterénu domu, ve kterém došlo k úrazu, nebyl zabezpečen zábradlím a žalovaná tak porušila povinnosti dle ust. 3 odst. 1 zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Požadavky na pracovišti a pracovní prostředí na staveništi„ zaměstnavatel, který provádí jako zhotovitel stavební, montážní, stavebně montážní nebo udržovací práce pro jinou fyzickou nebo právnickou osobu na jejím pracovišti, zajistí součinnost s touto osobou vybavení pracoviště pro bezpečný výkon práce. Práce podle věty první mohou být zahájeny pouze tehdy, pokud je pracoviště náležitě zajištěno a vybaveno“. Dále podle ust. 3 odst. 2 písm. c) zákona č. 309/2006 Sb., kdy zaměstnavatel je povinen dodržovat další požadavky kladené na bezpečnost a ochranu zdraví při práci při přípravě projektu a realizaci stavby. Těmi jsou mimo jiné jeho dostupnost, stanovení komunikací nebo prostoru pro příchod a pohyb fyzických osob, výrobních a pracovních prostředků a zařízení. Dále porušil povinnost podle ust. § 2 odst. 1 Nařízení vlády č. 591/2006 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništi, ve spojení s ust. § 4 odst. 1 čl. 5.10 přílohy Nařízení vlády č. 101/2005 Sb. o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí, kde je mimo jiné stanoveno, že volné strany schodů a odpočívadel musí být opatřeny ochranným zařízením proti pádu osob a každé schodišťové rameno musí být vybaveno madlem alespoň po jedné straně. Dále dle názoru žalobkyně žalovaná porušila ust. § 3 odst. 1 písm. b) a odst. 2 Nařízení vlády č. 362/2005 Sb. o bližších požadavcích na bezpečnost o ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky, kdy zaměstnavatel přijímá technická a organizační opatření zabránění pádu zaměstnanců z výšky nebo do hloubky. Ochranu při pádu zajišťuje zaměstnavatel přednostně pomocí prostředků kolektivní ochrany, kterými jsou zejména technické konstrukce např. ochranná zábradlí a ohrazení a podobně. Lze tedy shrnout, že v době, kdy [příjmení] [příjmení] vykonával práci, nebylo stanoviště uzpůsobené ke vstupu osob a k provádění jejich činností a nebyl zajištěn bezpečný pohyb osob z důvodu přítomnosti schodiště, které nebylo opatřeno předepsanou zábranou proti pádu osob ochranným zábradlím. Dále podle názoru žalobkyně žalovaná nese rovněž odpovědnost za to, že na pracovišti se pohyboval poškozený pod vlivem alkoholu a v takovém stavu vykonával práci vzhledem k vysoké hladině alkoholu v krvi v době úrazu ([číslo] a 2.93 g) lze též konstatovat, že poškozený konzumoval alkohol po dobu výkonu práce. Podle ust. § 103 Zákoníku práce nesmí zaměstnavatel připustit, aby zaměstnanec vykonával zakázané práce a práce, jejichž náročnost by neodpovídala jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti. Z toho vyplývá i povinnost zaměstnavatele zabránit zaměstnanci, který přijde do práce pod vlivem alkoholu či návykové látky, aby vykonával práci, event., aby konzumoval alkohol při výkonu práce. Jde o prevenční a zakročovací povinnost zaměstnavatele. Podle ust. § 103 odst. 2 zákoníku práce je zaměstnavatel povinen soustavně kontrolovat zda zaměstnanci plní své pracovní úkoly tak, aby nedocházelo ke škodám. Tuto povinnost žalovaná nesplnila, neboť dopustila, že poškozený vykonával práci v těžké opilosti, která musela být zřejmá, do které se uvedl v průběhu práce, když před vznikem úrazu pracoval více než 7 hodin. Porušení uvedených povinností bylo zjištěno též Oblastním inspektorátem práce pro hl. m. Prahu při kontrole dne 24.5.2017. Žalobkyně zohledňuje skutečnost, že k pracovnímu úrazu došlo též porušením povinností ze strany poškozeného. Zastává však názor, že z převážné části je za úraz zodpovědná žalovaná, neboť jednak nezajistila zabezpečení pracoviště proti pádu, jednak připustila, aby poškozený více než 7 hodin vykonával práci ve stavu silné opilosti. S ohledem na uvedené žalobkyně připouští spoluzavinění poškozeného maximálně ve výši 20% a v této míře snížila žalovanou částku oproti nákladům léčení, které uhradila zdravotnickým zařízení. Dále žalobkyně doplnila, že žalovaná sama předložila smlouvu, podle které se žalovaná zavázala pro [právnická osoba] s.r.o. provést na stavbě„ BD [ulice a číslo], [obec a číslo]“ dokončovací práce a kde se jako zhotovitel zavazuje mimo jiné k tomu, že se„ seznámí s možnými konkrétními riziky na pracovištích objednatele, upozorní na ně své pracovníky a určí jim způsob ochrany před těmito riziky“ a rovněž k tomu, že„ upozorní prokazatelně objednatele na všechny okolnosti, které by mohly vést k ohrožení zdraví a života pracovníku na pracovištích“. Tedy žalovaná měla povinnost nejen ze zákona, ale i ze smlouvy sama zjistit opatření směřující k zajištění bezpečnosti jejích pracovníků. Bez ohledu na ujednání mezi žalovanou a jakýmkoliv jiným subjektem, zákon ukládá povinnost zajistit bezpečnost zaměstnanců primárně zaměstnavateli, v tomto případě žalované, a tyto povinnosti pak podle názoru žalobkyně nemůže žalovaná jako zaměstnavatel přenášet na jiný subjekt. Jak vyplývá z okolností případu jednalo se o dlouhodobější práce, žalovaná na místě zaměstnávala více osob po delší dobu, bylo tak plně v jejích možnostech seznámit se s výkonem práce zaměstnanců, zjistit možná rizika a tyto rizika buď odstranit nebo jejich odstranění sjednat, popřípadě na místo své zaměstnance neposílat Žalobkyně vyzvala žalovanou k náhradě vzniklé škody dne 23.3.2018, dne 25.8.2018 pak žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě pokračujících nákladů léčení a k mimosoudní dohodě.

2. Žalovaná podáními ze dne 24.10.2018, 18.2.2018 nárok žalobkyně neuznala. Namítala, že není pasivně legitimována, neboť vlastník rekonstruované nemovitosti (budovy v ulici [adresa]) uzavřel písemnou smlouvu s dodavatelem resp. zhotovitelem díla, [právnická osoba] s.r.o., [obec]. Uvedená společnost si najala žalovanou jako„ pracovní sílu“ k provedení dokončovacích – manuálních stavebních prací, zajištění technických podmínek pro realizaci stavby pak měla na starosti právě uvedená [právnická osoba] s.r.o., pokud jde o bezpečnost práce tak tuto měla rovněž zajistit uvedená společnost 3. Obvodní soud pro Prahu 6 rozsudkem ze dne 5.2.2020 č.j. 14 C 129/2018-70 žalobu jako nedůvodnou zamítl a uložil žalobkyni zaplatit žalované náhradu nákladů řízení. Nejprve se soud zabýval namítaným nedostatkem pasivní legitimace na straně žalované a dospěl k závěru, že žalovaná, jako zaměstnavatel poškozené osoby, je v dané věci pasivně legitimovaná, neboť zákoník práce ukládá povinnost zajistit bezpečnost zaměstnanců v první řadě zaměstnavateli tj. žalované, která tuto odpovědnost nemůže přenášet na jiný subjekt. V souzeném případě se jednalo o dlouhodobé provádění prací na pracovišti v [anonymizováno] ulici, kam docházeli i další zaměstnanci žalované společnosti, která měla (i tak fakticky činila) možnost kontrolovat pracovní podmínky svých zaměstnanců. Ostatně odpovědnost žalované za své zaměstnance na pracovišti v [anonymizováno] ulici vyplývá i z uzavřené smlouvy o dílo ze dne 15.2.2016. V řízení bylo prokázáno, že poškozený [příjmení] [příjmení], zaměstnanec žalované společnosti, utrpěl vážný úraz při výkonu práce stavebního dělníka v průběhu prováděné rekonstrukce domu na adrese [adresa], [část obce], když přepadl přes výřez schodiště vedoucího z přízemí do sklepních prostor budovy. [příjmení] [příjmení] si tak způsobil vážné poranění hlavy a páteře a v souvislosti s dlouhodobým poskytováním zdravotní péče zaplatila žalobkyně smluvním zdravotnickým zařízením částku ve výši 1 323 690 Kč. Rekonstrukci výše uvedeného objektu prováděla společnost [právnická osoba] jako zhotovitel, na základě smlouvy o dílo [číslo], uzavřené dne 22.3.2016 se společností [právnická osoba] jako objednatelem. Následně dne 15.2.2016 společnost [právnická osoba] jako objednavatel uzavřela smlouvu o dílo [číslo] s žalovanou společností [právnická osoba] jako zhotovitelem, jejímž předmětem bylo samostatné provedení dokončovací stavební práce na předmětné stavbě. Ve smlouvě je mimo jiné uvedeno pod bodem VI., že zhotovitel je povinen proškolit své pracovníky, kteří budou vykonávat práci na pracovišti objednatele, vybavit je ochrannými prostředky, zajistit vlastní dozor nad bezpečností práce apod. Z výpovědi svědků (zejména [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení]) bylo prokázáno, že na pracoviště v [anonymizováno] ulici denně docházel stavbyvedoucí [právnická osoba] s.r.o. [jméno] [příjmení], který zajišťoval technické záležitosti, dohlížel na bezpečnost práce a rovněž rozděloval práci mezi přítomné pracovníky. Namátkově 2x až 3x týdně byly prováděny kontroly alkoholu na pracovišti. Stejně tak na pracoviště docházel vedoucí zaměstnanec žalované společnosti, který rovněž namátkově (v různých časech během dne) prováděl kontroly alkoholu na pracovišti. V řízení bylo dále prokázáno, že všichni pracovníci na stavbě používali ochranné prostředky jako helmu, rukavice a podobně (které pro zaměstnance žalované zajišťovala žalovaná), rovněž pracovníci žalované každý rok byli seznámeni s požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích, s dodržováním zásad BOZP na pracovištích, s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky s tím, že při práci a manipulaci s materiálem a břemeny vždy musí používat předepsané ochranné pomůcky, dodržovat zákazy kouření, požívání alkoholických nápojů a omamných prostředků apod. (což bylo prokázáno z listiny označené jako SYSTEM BOZP ze dne 3.12.2016, kterou poškozený [příjmení] [příjmení] rovněž podepsal). Závěry [anonymizováno] inspektorátu práce pro hlavní město Prahu ze dne 24.5.2017 (i ze dne 3.8.2017) soud považoval za vágní, založené na nedostatečném seznámení se s okolnostmi pracovního úrazu poškozeného, nedostatečném zjištění podmínek na pracovišti a o prováděných kontrolách možného požívání alkoholu na pracovišti. Tvrzení zde uvedená o tom, že zaměstnavatel neprováděl kontroly alkoholu na pracovišti u svých zaměstnanců, byla vyvrácena výpověďmi svědků (viz shora). Stejně tak závěry o tom, že žalovaná společnost vykazovala nedostatečnou péči o BOZP vedoucích zaměstnanců byly vyvráceny výpověďmi svědků i listinou označenou jako instruktáž školení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a v požární ochraně, které se účastnil vedoucí zaměstnanec žalované [jméno] [příjmení]. Dále bylo prokázáno, že pracoviště, kde došlo k pracovnímu úrazu, bylo řádně zabezpečeno, byly zde umístěny červenobílé pásky, zábradlí a podobně (viz výpověď svědků [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení]). Pro rozhodnutí o nároku žalobkyně vůči žalované bylo rozhodné zjištění skutkového stavu věci ve vztahu k pracovnímu úrazu poškozeného [příjmení] [příjmení], kdy podle názoru soudu nebylo zjištěno, že by žalovaná jakožto zaměstnavatel poškozeného porušila shora citovaná ustanovení právních předpisů respektive, že by snad došlo k tomu, že by jeho porušení bylo možné považovat za příčinu vzniku poškození zdraví v důsledku pracovního úrazu u poškozeného. O vztah příčinné souvislosti mezi škodou, spočívající ve vynaložených nákladech na léčení pojištěnce, a zaviněným protiprávním jednáním třetí osoby se jedná tehdy, vznikla-li tato škoda následkem tohoto protiprávního jednání, tj. bez tohoto protiprávního jednání by škoda nevznikla tak, jak vznikla. Z hlediska naplnění příčinné souvislosti, jako jednoho z předpokladů práva zdravotní pojišťovny na náhradu škody podle ustanovení § 55 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., nestačí pouhé připuštění možnosti vzniku škody v důsledku protiprávního jednání třetí osoby, nýbrž musí být tato příčinná souvislost postavena najisto. Protiprávní jednání třetí osoby nemusí být jedinou příčinou vzniku škody; postačí, jde-li o jednu z příčin, avšak příčinu důležitou, podstatnou a značnou.

4. Podle názoru soudu v řízení bylo prokázáno, že jedinou a bezprostřední příčinou způsobeného pracovního úrazu [příjmení] [příjmení] byla skutečnost, že tento se vlastní vinou uvedl do stavu těžké opilosti v pracovní době (čemuž ovšem žalovaná přes vynaložená opatření nemohla zabránit) a následkem toho přepadl přes výřez schodiště vedoucího z přízemí do sklepních prostor a způsobil si tak vážné poranění hlavy a páteře. Jeho úraz si následně vyžádal dlouhodobé poskytování zdravotní péče, kdy výdaje na tuto léčbu činily 1 323 690 Kč. Žalovaná splnila všechny zákonem stanovené povinnosti vztahující se k dodržování pravidel bezpečnosti práce a k zajištění bezpečného a zdraví neohrožujícího pracovního prostředí s přihlédnutím ke všem rizikům při pracích konaných obvyklým způsobem na staveništi. Žalovaná provedla řádné proškolení poškozeného, stejně tak mu poskytla všechny potřebné pracovní ochranné pomůcky. S ohledem ke skutečnosti, že žalovaná jako zaměstnavatel neporušila žádné své povinnosti, nebyla shledána příčinná souvislost mezi pracovním úrazem a porušením právní povinnosti žalované, nemohla tedy vzniknout odpovědnost žalované za pracovní úraz poškozeného [příjmení] [příjmení].

5. K odvolání žalobkyně rozhodl Městský soud v Praze usnesením ze dne 27.5.2020 č.j. 30 Co 182/2020-96, kterým rozsudek soudu I. stupně zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení. Odvolací soud rovněž neshledal opodstatněnou námitku nedostatku věcné pasivní legitimace žalované s odůvodněním, že žalovaná jako zaměstnavatel měla jednoznačně povinnost zajistit bezpečnost a ochranu zdraví svých zaměstnanců na určeném pracovišti, a to ve smyslu ustanovení § 101 a násl. zákoníku práce. Rovněž odkázal na závěry soudní praxe vyjádřené zejména v rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 4323/2015, kde bylo k nároku podle ustanovení § 55 zák. č. 48/1997 Sb. vyjádřeno, že zákonným předpokladem vzniku nároku zdravotní pojišťovny podle tohoto ustanovení je, že pojišťovna uhradila ze zdravotního pojištění náklady na péči o svého pojištěnce, které vznikly jako důsledek zaviněného protiprávního jednání třetí osoby proti němu. Třetí osoba odpovídá pojišťovně pouze v tom rozsahu, v jakém její zaviněné protiprávní jednání je v příčinné souvislosti s náklady vynaloženými na ošetření a léčení pojištěnce. V rozsahu, v němž se na vzniku těchto nákladů podílely jiné okolnosti nebo v jakém byl způsoben spoluzaviněním pojištěnce, třetí osoba za škodu podle ustanovení § 55 odst. 1 zákona o veřejném zdravotním pojištění zdravotní pojišťovně neodpovídá. Odvolací soud dále konstatoval, že byť soud prvního stupně zjevně vycházel ze shora uvedených názorů, neposuzoval správně při posouzení, zda a co lze považovat za onu podstatnou (důležitou, značnou) příčinu, pro kterou došlo k úrazu poškozeného zaměstnance, a tedy k vynaložení nákladů na jeho léčení. V tomto směru soud prvního stupně neprovedl řádně hodnocení důkazů, když některé důkazy zcela opomněl hodnotit a jiné pak nehodnotil právě ve spojení s oněmi opomenutými důkazy. Mezi účastníky není sporu a bylo zjištěno, že úraz poškozeného (vážné zranění hlavy a páteře) byl způsoben pádem poškozeného z přízemí do prostoru schodiště vedoucího do suterénu. Žalobkyně řádně označila k okolnostem (příčině) úrazu poškozeného protokol o ohledání místa činu provedeného Policií ČR a s tím související fotodokumentaci. Ačkoliv soud prvního stupně tyto důkazy provedl, neuvedl v rozsudku, jak je hodnotil, dokonce výslovně uvedl, že fotodokumentaci hodnotil (viz bod 18 odůvodnění rozsudku) jako nevýznamnou. Z uvedených důkazů, tj. zejména protokolu o ohledání místa činu, úředního záznamu o zásahu, včetně související fotodokumentace (viz čl. 65 – 67, 81 – 85, fotografie [číslo] až 24) však vyplývá, že k pádu poškozeného došlo z přízemí budovy do hloubky cca 3 m v místě schodiště vedoucího z přízemí do suterénu. Výřez (otvor) schodiště v přízemí nebyl jakkoliv zajištěn proti možnému pádu osob do hloubky, naopak v místě úpatí (tj. v místě největší hloubky) byly na hraně otvoru umístěny dvě cihly, mezi nimiž se nacházela tkanina, výřez schodiště nebyl nijak označen, naopak průchozí prostor v přízemí (vedle výřezu schodiště) byl zúžen na 1,29 m, neboť v přízemí jsou po pravé straně od výřezu umístěny tři palety se stavebním materiálem. Prostým zhlédnutím místa úrazu ve fotodokumentaci (navíc doplněným popisem a náčrtkem Policie) lze zjistit, že schodiště z přízemí do suterénu nebylo jakkoliv zajištěno proti pádu do hloubky cca 3 metrů. Navíc uspořádání věcí zde umístěných (palety se stavebním materiálem umístěné v blízkosti propadu, cihly na hraně výřezu) vytvářely zjevně rizikový prostor pro výkon práce, neboť zde bylo vysoké riziko pádu osoby do nezajištěného prostoru schodiště do hloubky cca 3 metry (např. zakopnutím o cihly umístěné na hraně výřezu, popř. vyhýbáním se umístěnému stavebnímu materiálu apod.). Pokud soud prvního stupně z provedeného dokazování uvedené závěry nezjistil, pak pochybil při zjišťování skutkového stavu, neboť pominul důkazy pro skutkový stav významné. Soud prvního stupně pak nedostatečně posuzoval věrohodnost svědků vypovídajících o bezpečnosti na pracovišti, kdy např. lze stěží uvěřit tvrzení svědka [jméno] [příjmení] o tom, že všichni zaměstnanci nosili ochranné pomůcky, přičemž ze shora pořízené fotodokumentace je vysoce pravděpodobné, že poškozený helmu v době úrazu neměl (nenachází se nikde v prostoru pádu, naopak se tam nachází kšiltovka). Věrohodnost výpovědi svědků o pravidelné kontrole alkoholu na pracovišti pak měl soud prvního stupně hodnotit právě s přihlédnutím k nesporné skutečnosti, že v odpoledních hodinách se na pracovišti nacházel poškozený ve stavu silné opilosti. Při hodnocení výpovědi svědků nelze přehlédnout ani zjevnou motivaci stavbyvedoucího JL a předáka žalované svědka [příjmení] vypovídat o tom, že na pracovišti bylo vše a vždy v pořádku. V souvislosti se shora uvedeným pak zjevně neobstojí hodnocení důkazu výslechem stavbyvedoucího JL a svědka [příjmení], z jejichž výpovědí vzal soud prvního stupně za prokázané, že„ pracoviště bylo řádně zabezpečeno, byly zde umístěny červenobílé pásky, zábradlí a podobně“, když shora uvedené listiny (fotodokumentace a ohledání místa úrazu Policií) vypovídají zcela opačně. Ačkoliv soud provedl výslech 3 svědků, kteří se na pracovišti vyskytovali, žádného svědka se nedotázal na zajištění schodiště o hloubce 3 metry, do něhož spadl poškozený, a žádný svědek také ke konkrétnímu způsobu zajištění (resp. nezajištění) nic nevypověděl. Jestliže soud prvního stupně neprovedl řádně dokazování, a zejména hodnocení provedených důkazů, pak nemůže jako správný obstát jeho závěr o tom, že jedinou příčinou úrazu poškozeného zaměstnance byla právě jen jeho opilost. Je zjevné, že i v případě opilosti poškozeného by zřejmě nedošlo k úrazu poškozeného za situace, pokud by schodiště (zejména v místě jeho hloubky 3 metry pod podlahou přízemí) bylo v přízemí řádně zajištěno (zábradlím či jinak). Lze připustit, že na pádu poškozeného se určitou měrou podílela skutečnost, že poškozený byl ve stavu silné opilosti, resp. že vůbec byl svým zaměstnavatelem připuštěn (ponechán) na pracovišti v takovém stavu. Jestliže soud prvního stupně jakkoliv neposuzoval existenci nezajištěného schodiště, a tedy ani případné porušení povinnosti žalované zajistit řádně pracoviště proti možnému riziku pádu zaměstnance do hloubky, a to jako příčinu vzniklého úrazu poškozeného, pak věc neúplně, tedy nesprávně právně posoudil. Na soudu prvního stupně bude znovu zhodnotit provedené důkazy, včetně důkazů dosud pominutých, resp. nehodnocených, a to jednotlivě i ve svém souhrnu. Poté soud prvního stupně posoudí, zda významnou (důležitou) příčinou úrazu poškozeného bylo 1/ zaviněné porušení povinnosti žalované zajistit řádně pracoviště (schodiště) proti pádu do hloubky, 2/opilost poškozeného zaměstnance a případně 3/ nedostatečná kontrola zaměstnanců na alkohol na pracovišti (bude-li soudem na základě nového hodnocení důkazů zjištěna). Budou-li jako významné (důležité) shledány 2 nebo více příčin úrazu poškozeného zaměstnance, pak posoudí, jakou mírou (dílem) se na úrazu poškozeného podílely jednotlivé skutečnosti (příčiny) a podle výsledku takového posouzení stanoví míru odpovědnosti žalované za náklady vynaložené žalobkyní na léčení poškozeného zaměstnance. Vezme přitom v úvahu, že sama žalobkyně již požadované náklady na léčení z důvodu spoluzavinění poškozeného (jeho opilost) snížila o 20 %.

6. Soud po doplněném dokazování v intencích zrušujícího usnesení odvolacího soudu a zhodnocení důkazů podle ust. § 132 o.s.ř. vzal za prokázaný tento skutkový stav:

7. Z výpisu z obchodní rejstříku vedeného Městským soudem v Praze, oddíl C vložka [číslo] vzal soud za prokázané, že společnost žalované vznikla 11. února 2016 s předmětem podnikání: výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 – 3 živnostenského zákona.

8. Z pracovní smlouvy uzavřené dne 3.3.2016 mezi společnosti [právnická osoba] (žalovanou) a zaměstnancem [příjmení] [příjmení] vzal soud za prokázané, že byla uzavřena pracovní smlouva s druhem práce zedník, místem výkonu práce [obec].

9. Ze smlouvy o dílo [číslo] uzavřené mezi objednatelem [právnická osoba] [obec] spol. s.r.o. a zhotovitelem - společností [právnická osoba] uzavřené dne 22.3.2016 vzal soud za prokázané, že předmětem smlouvy bylo zhotovení díla, a to: výstavba činžovního (bytového) domu na adrese: [adresa], k.ú. [část obce] s termínem zahájení díla dne 23.3.2016, dokončení díla 31.5.2017. Podle článku 5 bod 3 zhotovitel může pověřit zhotovením díla jinou osobu. Při provádění díla jinou osobou má zhotovitel odpovědnost jako by dílo prováděl sám. Podle bodu 4 věci, které jsou potřebné k provedení díla, je povinen opatřit zhotovit.

10. Zaměstnanec žalované [právnická osoba] [příjmení] byl dne 3.12.2016 žalovanou seznámen se systémem BOZP a zároveň dne 2.5.2016 si přebral od žalované přidělené ochranné pomůcky (helmu, 2x montérky, 2x rukavice a pracovní poty) (prokázáno z listiny označené jako systém BOZP ze dne 3.12.2016, z přehledu označeného jako přidělené ochranné pomůcky).

11. Z listiny označené jako instruktáž školení bezpečnosti ochrany zdraví při práci a požární ochraně dle ust. § 103 odst. 2 zákoníku práce ve znění pozdějších předpisů a ust. § 23 vyhl. 246/2001 Sb. (o požární prevenci) vzal soud za prokázané, že bylo provedeno školení dne 2. prosince 2016 vedoucího pracovníka žalované [jméno] [příjmení].

12. Ze smlouvy o dílo [číslo] uzavřené mezi [právnická osoba] spol s.r.o. jako objednatelem a společnosti [právnická osoba] (žalovanou) jako zhotovitelem ze dne 15.2.2016 vzal soud za prokázané, že se zhotovitel pod bodem I. smlouvy zavázal samostatně provádět dokončovací stavební práce na stavbě„ BD [ulice a číslo], [obec a číslo]“. Rozsah prací, termíny provedených prací, počet pracovníků – zedníku bude vždy následující měsíc upřesněn ústně nebo zápisem do stavebního deníku do 20. dne v měsíci na měsíc následující. Práce budou realizovány maximálně 20ti pracovníky zhotovitele. Doba plnění byla stanovena od 15.2.2016 do 31.5.2017. Pod bodem V. se objednatel zavázal poskytnout zhotoviteli součinnost a spolupráci při provádění díla, zejména vytvořit zhotoviteli takové podmínky k provádění díla, aby nedocházelo k přerušení prací a zhotovitel mohl ustanovení této smlouvy dodržet. Dále pod bodem VI. je uvedena povinnost zhotovitele zajistit svým pracovníkům v den nástupu do práce vyřízení dokladů potřebných k vykonání práce na území České republiky dle platných předpisů. Dále je zhotovitel povinen proškolit své pracovníky a dodržovat bezpečnostní, hygienické, požární a ekologické předpisy platné pro ČR na pracovišti objednatele. Zhotovitel je povinen si zajistit vlastní dozor nad bezpečností práce ve smyslu platných předpisů a soustavnou kontrolu nad bezpečností práce smyslu zákoníku práce. Zhotovitel je rovněž povinen vybavit své pracovníky osobními ochrannými prostředky na své náklady podle profesí a rizik na pracovištích objednatele. Zhotovil je povinen se seznámit se s možnými konkrétními riziky na pracovištích objednatele, upozornit na ně své pracovníky a určit jim způsob ochrany před těmito riziky. Zhotovitel upozorní prokazatelně objednatele na všechny okolnosti, které by mohly vést k ohrožení zdraví a života pracovníků na pracovišti. Rovněž tak upozorní objednatele na skutečnosti, které by mohly vést k ohrožení provozu a majetku objednatele. V případě pracovního úrazu pracovníků zhotovitele, provede zhotovitel v součinnosti s objednatelem vyšetření a sepsání„ záznamu o úrazu“ se kterým pak naloží dle příslušných předpisů. Zhotovitel si je vědom, že odpovídá i za škodu způsobenou okolnostmi, které mají původ v povaze přístrojů nebo věcí, jichž bylo při plnění závazků použito a že se této odpovědnosti nemůže zbavit.

13. Ze záznamu o úrazu ze dne 7.3.2017 vzal za prokázané, že k úrazu [příjmení] [příjmení], [datum narození] došlo dne 22.2.2017 ve 14:20 hodin, na místě [obec a číslo], [ulice a číslo] při provádění stavebních prací, když k úrazu došlo pro porušení předpisu vztahujících se k práci nebo pokynů zaměstnavatele úrazem postiženého zaměstnance.

14. Z vyúčtování zdravotní péče k náhradě za léčení Všeobecnou zdravotní pojišťovnou ČR (žalobkyní) ve věci [příjmení] [příjmení], za období 22.2.2017 do 2.7.2018 vzal soud za prokázané, že činilo za uvedené období 1 323 690 Kč.

15. Z usnesení Policie ČR, Obvodní ředitelství policie II., služba kriminální policie a vyšetřování čj. KRPA [číslo] 2017 [číslo] ze dne [datum] vzal soud za prokázané, že byla odložena trestní věc v rámci, které byly prověřovány okolnosti pracovního úraze ze dne 22.2.2017, kdy ve 14:24 hodin [příjmení] [příjmení] při výkonu zaměstnání stavebního dělníka, při rekonstrukci domu v ulici [adresa] – [část obce], přepadl přes výřez schodiště vedoucího z přízemí do sklepních prostor budovy, kde si dopadem na hlavu do rohové části schodiště z výšky 3 metrů způsobil vážný úraz mozku a páteře, neboť ve věci nejde o podezření z přečinu a není na místě věc vyřídit jinak. Ve věci podal vysvětlení svědek [příjmení] [příjmení], který uvedl, že je zaměstnán jako elektrikář – technik. V den předmětného úrazu se dopoledne nacházel v přízemí budovy, kde s kolegou instalovali elektrické kabely. Následně [obec] [anonymizováno] zaslechl dutou ránu a chroptění. [ulice] schodiště se nacházel zkroucený muž, kterému tekla z nosu krev, svědek následně zavolal rychlou záchrannou službu. [příjmení] [jméno] [příjmení] potvrdil, že poškozeného zná asi 5 let a považuje jej za spolehlivého pracovníka, ke komunikaci mezi nimi došlo naposledy v den úrazu, přibližně v poledne, kdy [jméno] [příjmení] nezaznamenal, že by [příjmení] [příjmení] byl pod vlivem alkoholu. Z vyjádření [jméno] [příjmení], zaměstnavatele poškozeného bylo zjištěno, že přibližně dva dny po úrazu byla na místě nalezena plastová láhev s vodkou, která patřila poškozenému. V dalším průběhu prověřování věci byl opatřením přibrán znalec [příjmení] [jméno] [příjmení], z oboru zdravotnictví, odvětví toxikologie. Bylo prokázáno, že zajištěný krevní vzorek [příjmení] [příjmení] obsahoval 2,73g ethyl alkoholu. V době pracovního úrazu se tak koncentrace alkoholu v krvi poškozeného pohybovala v rozmezí 2,85 až 2,93g. Při takovéto koncentraci může podle znalce docházet k psychickým poruchám a negativnímu ovlivnění tělesných pohybů, až k neschopnosti. Jedná se o stupeň tzv. těžké opilosti, kdy psychosenzomotorické funkce jsou již velmi značně negativně ovlivněny. O pracovním úrazu byl policejním orgánem vyrozuměn i Oblastní inspektorát práce pro hl.m. Prahu a z jeho zprávy vyplynulo, že příčinou úrazu je zejména nedbalost zaměstnance [příjmení] [příjmení] o vlastní zdraví a ze strany zaměstnavatele pak nízká úroveň kontroly. Zaměstnavatel i přes toto zjištění nebyl Oblastním inspektorátem práce sankcionován. [příjmení] [příjmení] s ohledem na svůj nepříznivý zdravotní stav dosud nebyl schopen podat k věci vysvětlení. Závěrem bylo uvedeno, že všechny doposud zjištěné skutečnosti a informace zcela nasvědčují tomu, že si poškozený [příjmení] [příjmení] přivodil úraz vlivem požití velkého množství alkoholu, který velmi negativně ovlivnil jeho motorické schopnosti a v tomto důsledku přepadl přes hranu schodiště a utrpěl vážná zranění. To, že zaměstnavatel poškozeného neprováděl kontroly na návykové látky, resp. nevedl o tom písemné záznamy, není v příčinné souvislosti s následkem, který nastal. Poškozený byl řádně poučen o bezpečnosti práce, což také zaměstnavatel doložil. [příjmení] [příjmení] si tak musel být vědom, že na pracovišti nemůže konzumovat alkohol popřípadě se po staveništi pohybovat pod jeho vlivem (prokázáno i ze znaleckého posudku RNDr. [jméno] [příjmení] ze dne 5.3.2017).

16. Z protokolu o kontrole Oblastního inspektorátu práce pro hlavní město Prahu ze dne 24.5.2017 a z vyjádření Oblastního inspektorátu práce pro hlavní město Prahu ze dne 3.8.2017 vzal soud za prokázané, že kontrola žalované společnosti byla zahájena dne 10.5.2017. Předmětem kontroly bylo dodržování povinností vymezených v ustanovení § 3 odst. 1 zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších přepisů, se zaměřením zejména na dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů k zajištění bezpečnosti práce. Závěrem bylo uvedeno, že příčinou úrazu jsou zejména ze strany zaměstnance nedbalost o vlastní zdraví a ze strany zaměstnavatele nízká úroveň kontroly. U kontrolované osoby (žalované) je prokázána nedostatečná péče o BOZP vedoucích zaměstnanců v rozsahu pracovních funkcí, které zastávají, i když je to nedílnou součástí jejich pracovních povinností. Kontrolovaná osoba neprováděla kontroly na alkohol u svých zaměstnanců na stavbě v ulici [ulice] a nevedla o tom písemné záznamy.

17. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] a jeho doplnění, vzal soud za prokázané, že je zaměstnancem [právnická osoba] s.r.o. na pracovní pozici stavbyvedoucího. Žalovaná dlouhodobě působí jako subdodavatel pro [právnická osoba]. Rekonstrukce objektu v [anonymizováno] ulici na [obec a číslo] probíhala zhruba v době od jara 2016 do srpna 2017. Svědkovi bylo známo, že jeden z pracovníků spadl ze schodů a zranil se, [příjmení] [příjmení] znal osobně (cca 5 let), v minulosti s ním nebyly žádné potíže (pracovní či kázeňské). Svědek prováděl kontroly alkoholu na pracovišti prostřednictvím elektronického alkotestru namátkově 2x až 3x týdně, kontroly absolvoval v minulosti i [příjmení] [příjmení], u kterého nikdy žádný alkohol shledán nebyl (ostatně ani jako u ostatních zaměstnanců). Svědek uvedl, že neodpovídá za bezpečnost práce, pokud jde o školení bezpečnosti práce zaměstnanců žalované společnosti, to si zajišťuje samotná žalovaná společnost. Na pracovišti v objektu v [anonymizováno] ulici existovala nepsaná dohoda, že pokud by někdo z pracovníků měl přijít do práce pod vlivem alkoholu, ať raději vůbec do práce nenastoupí. Svědek každé ráno docházel na staveniště a rozděloval práci, pokud měl pocit, že je někdo z pracovníků pod vlivem alkoholu, vždy jej nechal dýchnout do alkotestru. Na staveništi působil rovněž předák pracovníků žalované společnosti, a to [jméno] [příjmení], který zároveň dával zaměstnancům žalované společnosti pokyny (prokázáno i z úředního záznamu o podaném vysvětlení ze dne 22.2.2017). Svědek dále uvedl, že pokud jde o zabezpečení části prostoru na stavbě, ze kterého následně spadl [příjmení] [příjmení], pak u otvoru mělo být instalované zábradlí nebo by otvor měl být zakrytý popř. látkou. Svědek dodal, že nejprve v prostoru schodiště bylo umístěno zábradlí v období před dokončovacími pracemi, poté zde byla položena látka přes otvor. Doplnil, že látka v místě byla položena den před úrazem (v den úrazu se na předmětné stavbě nenacházel), jednalo se o tzv. lešeňovou podlahu, na kterou je možné stoupnout, byly zde instalovány i dva dřevěné trámy. Svědek byl konfrontován s fotodokumentací pořízenou v rámci ohledání místa činu Policií ČR ze dne 22.2.2017. Připustil, že někdo zřejmě následně odstranil trámy i látku, neboť na fotografii nejsou vidět. Dodal, že schodiště se nepoužívalo minimálně 14 dní před nehodou, neboť od hlavního vchodu do budovy a do suterénu se procházelo po hlavním schodišti z domovní chodby (tj. z prvního patra do suterénu). Svědek dále připustil, že z předložené fotodokumentace vyplývá, že v prvním nadzemním podlaží, ze kterého vedly schody do suterénu, byl umístěn nějaký zbytkový materiál.

18. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] vzal soud za prokázané, že je zaměstnancem [právnická osoba] systém na pracovní pozici elektrikáře, technika, působil na stavbě v [anonymizováno] ulici v době, kdy se zaváděla nová elektřina. Když pracoval v přízemí objektu, zaslechl podivný zvuk a následně našel zraněného dělníka, ležícího na schodišti, vydávajícího chrčivé zvuky. Následně zavolal sanitku. Potvrdil, že na stavbě všichni pracovníci používali ochranné pomůcky (vesty či helmy). Každé ráno na staveniště přicházel stavbyvedoucí a organizoval činnost ostatních (prokázáno i z úředního záznamu o podaném vysvětlení ze dne 22.2.2017). Svědek si nedokázal vzpomenout, zda byly každý den prováděny testy na přítomnost alkoholu u pracovníků.

19. Z výslechu svědka [příjmení] [jméno] vzal soud za prokázané, že v minulosti prováděl zednické práce na stavbě v [anonymizováno] ulici s [příjmení] [příjmení] a byl zaměstnancem žalované společnosti. Potvrdil, že na stavbě všichni pracovníci včetně [příjmení] [příjmení], používali ochranné pracovní pomůcky. Na stavbu každý den docházel stavbyvedoucí [jméno] [příjmení], který ostatním pracovníkům rozděloval práci a rovněž zjišťoval i přítomnost alkoholu na pracovišti (cca 2x v týdnu nebo dle potřeby). Za žalovanou společnost rovněž jednal s pracovníky žalované pan [příjmení], který také docházel na stavbu (cca 1x v týdnu) a namátkově zjišťoval možnou přítomnost alkoholu na pracovišti. Svědek s [příjmení] [příjmení] pracoval zhruba 5 let, v minulosti se nikdy nestalo, že by [příjmení] [příjmení] pracoval pod vlivem alkoholu. Dále svědek tvrdil, že staveniště bylo řádně zabezpečeno, pokud jde o bezpečnost práce, byly zde umístěné červenobílé pásky, aby bylo zřejmé, kam se nesmí vstupovat. Svědek setrval na svém tvrzení, že v den úrazu (kdy v prostoru suterénu byly prováděny nějaké práce) bylo umístěno zábradlí v prostoru suterénu. Poté, co byl konfrontován s fotodokumentací z místa činu, uvedl, že se nedokáže vyjádřit k tomu, kdo zábradlí odstranil.

20. Z výslechu jednatele společnosti žalované, [jméno] [příjmení], vzal soud za prokázané, že na předmětné stavbě měla žalovaná společnost 4 své zaměstnance, kteří vykonávali zednické práce. Jednatel osobně téměř každý den prováděl alkotesty na přítomnost alkoholu na pracovišti, rovněž pracovníci byli vybaveni pracovními pomůckami (helmou, vestou, pracovními botami, montérkami a rukavicemi). V den úrazu se na stavbě nenacházel, nebyl si schopen vybavit, zda a jak byl zabezpečen prostor, kde došlo k pádu jeho zaměstnance (resp. následně vypověděl, že v místě byly snad nějaké bíločervené pásky).

21. Z výslechu svědka [titul]. [jméno] [příjmení], který v roce 2016 či 2017 působil ve funkci technického dozoru investora stavby p. [příjmení], vzal soud za prokázané, že na stavbu docházel téměř každý den, kontroloval a dozoroval průběh stavby. Tvrdil, že na stavbě byly dodržovány zásady bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, zaměstnanci nosili pracovní pomůcky. Svědek osobně alkohol na pracovišti nekontroloval, byť ke kontrolám pravidelně docházelo v ranních hodinách (kontrolu prováděl pracovník [příjmení] či [příjmení]). V místě prostoru suterénu bylo umístěno provizorní zábradlí, jehož montáž (či demontáž) je provedena během 30 minut. K předložené fotodokumentaci svědek uvedl, že došlo k demontáži zábradlí z důvodu aplikace omítek. V takovém případě může být instalována pouze igelitová zábrana, resp. by následně mělo dojít k ohraničení pracoviště bíločervenou páskou, což se nestalo. Svědek potvrdil, že za dané situace by instalace bíločervené pásky vrávorající osobu neudržela a pádu by nezabránila.

22. Z protokolu o ohledání místa činu ze dne 22.2.2017, z náčrtku místa činu, pořízeným Policií ČR a z fotodokumentace, která je přílohou protokolu, vzal soud za prokázané, že bylo provedeno ohledání schodiště domu v rekonstrukci stojícího v ulici [ulice a číslo], na [obec a číslo]. Bylo zjištěno, že v levé části vstupní chodby se nachází v rohu plastový černý pytel se dvěma lištami z bílého kovu o délce 1,55m a dále jsou v rohu uloženy dvě USB desky a na schodech pak dvě lišty z bílého kovu. Bylo zjištěno, že z hrany výřezu k podlaze sklepa je hloubka 3 metry. U hrany výřezu nad koncovým zakončením schodiště jsou položeny dvě cihly o velikosti 49x25x12 cm, kdy jedna z cihel je uložena u pravého okraje schodiště v místě 1,16 m od koncové části výřezu schodiště. Druhá z cihel je umístěna u výřezu koncové části schodiště. Mezi těmito cihlami se nachází na zemi položena tkanina. Výřez schodiště není nijak označen, naopak průchozí prostor je v místě největší hloubky zúžen na 1,29 metru, neboť v přízemí po pravé straně od výřezu jsou umístěny tři palety se stavebním materiálem. Schodiště z přízemí do suterénu nebylo zajištěno proti pádu do hloubky cca 3 metrů, navíc palety se stavebním materiálem, umístěné v blízkosti propadu a cihla na hraně výřezu vytvářely rizikový prostor pro výkon práce, když zde bylo nebezpečí pádu osoby do nezajištěného prostoru schodiště do hloubky cca 3 metry.

23. Soud hodnotil závěr o skutkovém stavu věci podle příslušných ustanovení zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, v platném znění a rovněž podle příslušných prováděcích předpisů k samotnému zákoníku práce a podle zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Stejně tak posuzoval věc i podle obecného předpisu, kterým pro projednávanou věc je zákon č. 89/2002 Sb., občanský zákoník.

24. Podle ust. § 101 odst. 1 zákoníku práce se zaměstnavateli ukládá povinnost zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví, která se týkají výkonu práce (dále jen "rizika"). Dále podle odst. 2 péče o bezpečnost a ochranu zdraví při práci uložená zaměstnavateli podle odstavce 1 nebo zvláštními právními předpisy je nedílnou a rovnocennou součástí pracovních povinností vedoucích zaměstnanců na všech stupních řízení v rozsahu pracovních míst, která zastávají. Povinnosti zaměstnavatele jsou pak rozvedeny i v § 102 zákoníku práce, kdy podle odst. 1 platí, že zaměstnavatel je povinen vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přijímáním opatření k předcházení rizikům. Prevencí rizik se pak podle odst. 2 rozumí všechna opatření vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a z opatření zaměstnavatele, která mají za cíl předcházet rizikům, odstraňovat je nebo minimalizovat působení neodstranitelných rizik. Podle odst. 5 pak při přijímání a provádění technických, organizačních a jiných opatření k prevenci rizik je zaměstnavatel povinen vycházet ze všeobecných preventivních zásad, kterými se rozumí a) omezování vzniku rizik, b) odstraňování rizik u zdroje jejich původu, c) přizpůsobování pracovních podmínek potřebám zaměstnanců s cílem omezení působení negativních vlivů práce na jejich zdraví, d) nahrazování fyzicky namáhavých prací novými technologickými a pracovními postupy, e) nahrazování nebezpečných technologií, výrobních a pracovních prostředků, surovin a materiálů méně nebezpečnými nebo méně rizikovými, v souladu s vývojem nejnovějších poznatků vědy a techniky, f) omezování počtu zaměstnanců vystavených působení rizikových faktorů pracovních podmínek překračujících nejvyšší hygienické limity a dalších rizik na nejnižší počet nutný pro zajištění provozu, g) plánování při provádění prevence rizik s využitím techniky, organizace práce, pracovních podmínek, sociálních vztahů a vlivu pracovního prostředí, h) přednostní uplatňování prostředků kolektivní ochrany před riziky oproti prostředkům individuální ochrany, i) provádění opatření směřujících k omezování úniku škodlivin ze strojů a zařízení, j) udílení vhodných pokynů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

25. Podle ust. § 102 odst. 7 zákoníku práce je zaměstnavatel povinen přizpůsobovat opatření měnícím se skutečnostem, kontrolovat jejich účinnost a dodržování a zajišťovat zlepšování stavu pracovního prostředí a pracovních podmínek.

26. Podle ust. § 105 odst. 1 zákoníku práce pak zaměstnavatel, u něhož k pracovnímu úrazu došlo, je povinen objasnit příčiny a okolnosti vzniku tohoto úrazu za účasti zaměstnance, pokud to zdravotní stav zaměstnance dovoluje, svědků a za účasti odborové organizace a zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bez vážných důvodů neměnit stav na místě úrazu do doby objasnění příčin a okolností vzniku pracovního úrazu. O pracovním úrazu zaměstnance jiného zaměstnavatele je zaměstnavatel podle věty první povinen bez zbytečného odkladu uvědomit zaměstnavatele úrazem postiženého zaměstnance, umožnit mu účast na objasnění příčin a okolností vzniku pracovního úrazu a seznámit ho s výsledky tohoto objasnění.

27. Podle ust. § 55 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, příslušná zdravotní pojišťovna má vůči třetí osobě právo na náhradu těch nákladů na hrazené služby, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání této třetí osoby vůči pojištěnci. Náhrada podle věty první je příjmem fondů zdravotní pojišťovny.

28. Podle ust. § 2918 zákona čl. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, vznikla-li škoda nebo zvětšila-li se také následkem okolností, které se přičítají poškozenému, povinnost škůdce nahradit škodu se poměrně sníží. Podílejí-li se však okolnosti, které jdou k tíži jedné či druhé strany, na škodě jen zanedbatelným způsobem, škoda se nedělí.

29. Mezi okolnosti, které se přičítají při vzniku škody poškozenému, se řadí takové případy, kdy je možné požadovat po poškozeném, aby si počínal i ve vztahu k vlastní osobě a majetku natolik obezřetně, aby zabránil či omezil možný vznik škody na zdraví či majetku.

30. Pokud jde o namítaný nedostatek pasivní legitimace ze strany žalované, tato nebyla shledána jako důvodná (viz i závěry odvolacího soudu).

31. V řízení bylo prokázáno, že poškozený [příjmení] [příjmení], zaměstnanec žalované společnosti, utrpěl vážný úraz při výkonu práce stavebního dělníka v průběhu prováděné rekonstrukce domu na adrese [adresa], [část obce], když přepadl přes výřez schodiště vedoucího z přízemí do sklepních prostor budovy. [příjmení] [příjmení] si tak způsobil vážné poranění hlavy a páteře a v souvislosti s dlouhodobým poskytováním zdravotní péče zaplatila žalobkyně smluvním zdravotnickým zařízením částku ve výši 1 323 690 Kč. Rekonstrukci výše uvedeného objektu prováděla společnost [právnická osoba] jako zhotovitel, na základě smlouvy o dílo [číslo], uzavřené dne 22.3.2016 se společností [právnická osoba] jako objednatelem. Následně dne 15.2.2016 společnost [právnická osoba] jako objednal uzavřela smlouvu o dílo [číslo] s žalovanou společností [právnická osoba] jako zhotovitelem, jejímž předmětem bylo samostatné provedení dokončovací stavební práce na předmětné stavbě. Ve smlouvě je mimo jiné uvedeno pod bodem VI., že zhotovitel je povinen proškolit své pracovníky, kteří budou vykonávat práci na pracovišti objednatele, vybavit je ochrannými prostředky, zajistit vlastní dozor nad bezpečností práce apod.

32. Z výpovědi svědků (zejména [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [titul]. [jméno] [příjmení]) bylo prokázáno, že na pracoviště v [anonymizováno] ulici denně docházel stavbyvedoucí [právnická osoba] s.r.o. [jméno] [příjmení], který zajišťoval technické záležitosti, dohlížel na bezpečnost práce a rovněž rozděloval práci mezi přítomné pracovníky. Namátkově 2x až 3x týdně byly prováděny kontroly alkoholu na pracovišti. Stejně tak na pracoviště docházel jednatel žalované společnosti, který rovněž prováděl kontroly alkoholu na pracovišti (prokázáno i z výpovědi jednatele žalované). Soud si je vědom závěrů odvolacího soudu ohledně skutečnosti, že poškozený pracovní helmu v době úrazu neměl (viz přiložená fotodokumentace), stejně tak je nesporný fakt, že se v odpoledních hodinách nacházel na pracovišti v silně podnapilém stavu. Nicméně podle názoru soudu v řízení bylo prokázáno, že žalovaná společnost pravidelně prostřednictvím minimálně dvou ([jméno] [anonymizováno], [jméno] [příjmení]) či více osob (p. [příjmení] – viz. výpověď [titul]. [jméno] [příjmení]) prováděla kontrolu alkoholu na pracovišti, stejně tak pracovníci byli vybaveni pracovními pomůckami (tuto skutečnost potvrdili v řízení všichni slyšení svědci včetně jednatele společnosti a soud neshledal důvod shodnému tvrzení těchto osob neuvěřit, když všichni byli soudem poučeni o trestních následcích křivé výpovědi). Ostatně minimálně svědek [příjmení] [příjmení] není v žádném vztahu k žalované společnosti či [právnická osoba] a rozhodně nemá žádnou motivaci vypovídat nepravdu. Lze uzavřít, že pokud jde o skutečnost, že poškozený na pracovišti požil alkohol či si odložil ochranou helmu v době bezprostředně předcházející úrazu pádem, pak se jedná čistě o exces tohoto pracovníka, kterému žalovaná nemohla zabránit. Ostatně pracovníci žalované každý rok byli seznámeni s požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích, s dodržováním zásad BOZP na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky, s tím že při práci a manipulaci s materiálem a břemeny vždy musí používat předepsané ochranné pomůcky, dodržovat zákazy kouření, požívání alkoholických nápojů a omamných prostředků apod. (prokázáno z listiny označené jako SYSTEM BOZP ze dne 3.12.2016, kterou poškozený [příjmení] [příjmení] rovněž podepsal).

33. Závěry Oblastního inspektorátu práce pro hlavní město Prahu ze dne 24.5.2017 (i ze dne 3.8.2017) soud považoval za vágní, založené na nedostatečném seznámení se s okolnostmi pracovního úrazu poškozeného, nedostatečném zjištění podmínek na pracovišti a o prováděných kontrolách možného požívání alkoholu na pracovišti. Závěry o tom, že zaměstnavatel neprováděl kontroly alkoholu na pracovišti u svých zaměstnanců, byly vyvráceny výpověďmi svědků (viz shora). Stejně tak závěry zprávy o tom, že žalovaná společnost vykazovala nedostatečnou péči o BOZP vedoucích zaměstnanců byly vyvráceny výpověďmi svědků i listinou označenou jako instruktáž školení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a v požární ochraně, které se účastnil vedoucí zaměstnanec žalované [jméno] [příjmení].

34. V řízení bylo dále prokázáno, že v den nehody poškozeného [příjmení] [příjmení] nebylo řádně zabezpečeno místo, odkud došlo k pádu, neboť bylo odstraněno zábradlí a i lešenová podlaha, která otvor zakrývala, a to z důvodu provádění omítek. V takovém případě měla být v místě instalována igelitová zábrana, kterou mělo být ohraničeno pracoviště (tzv. bíločervené pásky), což se nestalo (prokázáno z fotodokumentace, výpovědí svědka [titul]. [jméno] [příjmení]). Dále bylo v řízení prokázáno (z fotodokumentace) že v blízkosti nezajištěného otvoru v suterénu byl umístěn i další materiál.

35. Pro rozhodnutí o nároku žalobkyně vůči žalované bylo rozhodné zjištění skutkového stavu věci ve vztahu k pracovnímu úrazu poškozeného [příjmení] [příjmení], kdy podle názoru soudu bylo zjištěno částečné porušení žalované jakožto zaměstnavatele poškozeného shora citovaných ustanovení právních předpisů, když řádně nezabezpečila místo pádu. Takového porušení je možné považovat za jednu z příčin vzniku poškození zdraví v důsledku pracovního úrazu u poškozeného (byť v omezeném rozsahu 20%).

36. O vztah příčinné souvislosti mezi škodou, spočívající ve vynaložených nákladech na léčení pojištěnce, a zaviněným protiprávním jednáním třetí osoby se jedná tehdy, vznikla-li tato škoda následkem tohoto protiprávního jednání, tj. bez tohoto protiprávního jednání by škoda nevznikla tak, jak vznikla. Z hlediska naplnění příčinné souvislosti, jako jednoho z předpokladů práva zdravotní pojišťovny na náhradu škody podle ustanovení § 55 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., nestačí pouhé připuštění možnosti vzniku škody v důsledku protiprávního jednání třetí osoby, nýbrž musí být tato příčinná souvislost postavena najisto. Protiprávní jednání třetí osoby nemusí být jedinou příčinou vzniku škody; postačí, jde-li o jednu z příčin, avšak příčinu důležitou, podstatnou a značnou. Postup při zjišťování této příčinné souvislosti spočívá v tom, že škodu je třeba vyjmout z její všeobecné souvislosti a zkoumat ji izolovaně, pouze z hlediska jejích příčin, neboť příčinná souvislost je zákonitostí přírodní a společenskou (jde ve své podstatě o hledání jevu, který škodu vyvolal). Z celého řetězce všeobecné příčinné souvislosti (každý jev má svou příčinu, zároveň však je příčinou jiného jevu) je třeba sledovat ty příčiny a následky, které jsou důležité pro uplatněný nárok na náhradu škody. Vztah příčinné souvislosti mezi vznikem škody a zaviněným protiprávním jednáním třetí osoby je vyloučen, jestliže škoda, spočívající ve vynaložených nákladech na léčení pojištěnce, byla způsobena výlučně zaviněním samotného pojištěnce. (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 21.11.2016 sp.zn. 21 Cdo 4323/2015).

37. Podle názoru soudu v řízení bylo prokázáno, že hlavní a nejpodstatnější, tedy významnou příčinou způsobeného pracovního úrazu [příjmení] [příjmení] v míře 80% byla skutečnost, že tento se vlastní vinou uvedl do stavu těžké opilosti v pracovní době (čemuž žalovaná přes vynaložená opatření nemohla zabránit) a následkem toho přepadl přes výřez schodiště vedoucího z přízemí do sklepních prostor a způsobil si tak vážné poranění hlavy a páteře. Jeho úraz si následně vyžádal dlouhodobé poskytování zdravotní péče, kdy výdaje na tuto léčbu činily 1 323 690 Kč. Žalovaná splnila zákonem stanovené povinnosti, pokud jde o kontrolu alkoholu na pracovišti či zajištění pracovních ochranných pomůcek pro pracovníky. Žalovaná provedla řádné proškolení poškozeného, stejně tak mu poskytla všechny potřebné pracovní ochranné pomůcky.

38. Lze tedy shrnout, že byly shledány jako významné dvě příčiny úrazu poškozeného zaměstnance. První příčina v míře 80% nastala v důsledku chování samotného poškozeného, který se vlastní vinou uvedl do stavu těžké opilosti, druhá příčina v míře 20% (méně závažná v porovnání s první příčinou) pak představuje nedostatečné zabezpečení místa v suterénu proti pádu tím, že zde nebyly v den nehody umístěné žádné bezpečností prvky, naopak se v bezprostřední blízkosti nacházely palety se stavebním materiálem či cihly. Z výslechu svědka [titul]. [jméno] [příjmení] (o jehož věrohodnosti nemá soud důvod pochybovat) bylo prokázáno, že v době úrazu v místě nehody bylo demontováno provizorní zábradlí z důvodu malířských prací a měly zde být umístěny bíločervené bezpečností pásky, což se nestalo a prostor zůstal zcela nezajištěn. Nicméně podle názoru soudu důležitým faktem je skutečnost, že uvedené pásky by vrávorající osobu neudržely a tudíž pádu nezabránily.

39. Soud vzal v úvahu, že sama žalobkyně již požadované náklady na léčení z důvodu spoluzavinění poškozeného (jeho opilost) snížila o 20 %. Pokud soud vyházel z toho, že zavinění samotného poškozeného činí 80%, dospěl k výpočtu následovně: částka ve výši 1 323 9690 Kč představuje 100%, 80% pak představuje částku 1 058 952 Kč a částka v poměru 20% činí 264 738 Kč. Žalovaná společnost je tedy povinna zaplatit žalobkyni částku 264 738 Kč, ve zbytku pak byla žaloba zamítnuta jako nedůvodná.

40. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalovanému náhradu nákladů nákladů řízení v částce 151 934,65 Kč, přičemž tato částka představuje 50 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 75 % a úspěchu žalobce v rozsahu 25 %). Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 058 952 Kč sestávající z částky 12 540 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 12 540 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 24. 10. 2018, z částky 12 540 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 18. 2. 2019, z částky 12 540 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 21. 3. 2019, z částky 12 540 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 4. 2. 2019, z částky 12 540 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 27. 3. 2019, z částky 12 540 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 9. 9. 2019, z částky 12 540 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 27. 11. 2019, z částky 12 540 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (závěrečný návrh) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 30. 1. 2020, z částky 12 540 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 5. 2. 2020, z částky 12 540 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 14. 5. 2020, z částky 12 540 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 30. 11. 2020, z částky 12 540 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 19. 1. 2021, z částky 12 540 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 9. 6. 2021, z částky 12 540 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 6. 12. 2021, z částky 12 540 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 13. 12. 2021, z částky 12 540 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (závěrečný návrh) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 4. 3. 2022 a z částky 12 540 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 9. 3. 2022 včetně osmnácti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrady v celkové výši 18 811,65 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne 4. 2. 2019 náhrada 2 063,44 Kč za 300 ujetých km v částce 1 663,44 Kč (33,60 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 333/2018 Sb. při průměrné spotřebě 4,3 l [číslo] km a 4,10 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 333/2018 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 27. 3. 2019 náhrada 2 063,44 Kč za 300 ujetých km v částce 1 663,44 Kč (33,60 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 333/2018 Sb. při průměrné spotřebě 4,3 l [číslo] km a 4,10 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 333/2018 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 9. 9. 2019 náhrada 2 063,44 Kč za 300 ujetých km v částce 1 663,44 Kč (33,60 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 333/2018 Sb. při průměrné spotřebě 4,3 l [číslo] km a 4,10 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 333/2018 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 27. 11. 2019 náhrada 2 063,44 Kč za 300 ujetých km v částce 1 663,44 Kč (33,60 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 333/2018 Sb. při průměrné spotřebě 4,3 l [číslo] km a 4,10 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 333/2018 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 5. 2. 2020 náhrada 2 070,22 Kč za 300 ujetých km v částce 1 670,22 Kč (31,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 358/2019 Sb. při průměrné spotřebě 4,3 l [číslo] km a 4,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 358/2019 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 30. 11. 2020 náhrada 2 070,22 Kč za 300 ujetých km v částce 1 670,22 Kč (31,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 358/2019 Sb. při průměrné spotřebě 4,3 l [číslo] km a 4,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 358/2019 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 9. 6. 2021 náhrada 2 070,88 Kč za 300 ujetých km v částce 1 670,88 Kč (27,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 4,3 l [číslo] km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 6. 12. 2021 náhrada 2 070,88 Kč za 300 ujetých km v částce 1 670,88 Kč (27,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 375/2021 Sb. při průměrné spotřebě 4,3 l [číslo] km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 375/2021 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne 9. 3. 2022 náhrada 2 275,69 Kč za 300 ujetých km v částce 1 875,69 Kč (36,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2021 Sb. při průměrné spotřebě 4,3 l [číslo] km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 251 131,65 Kč ve výši 52 737,65 Kč.

41. Soud nepřiznal žalované náhradu nákladů řízení za vyjádření k předžalobní výzvě žalobkyně ze dne 17. 5. 2018 a 4. 9. 2018, neboť se jednalo o úkony učiněné ještě před zahájením řízení.

Poučení