14 C 13/2024 - 92

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní Mgr. Annou Vrdlovcovou ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalované: [Jméno žalované], IČO [IČO žalované] sídlem [Adresa žalované] zastoupená advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] za účasti vedlejšího účastníka [Jméno účastníka]. sídlem [Adresa účastníka] o zaplacení částky 1 162 386 Kč s přísl., takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 543 027 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši - 15 % ročně z částky 65 219 Kč od [datum] do [datum], - 15 % ročně z částky 64 219 Kč od [datum] do zaplacení, - 15 % ročně z částky 365 088 Kč od [datum] do zaplacení, - 12,75 % ročně z částky 93 720 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se částečně zamítá, co do částky 580 600 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši - 15 % ročně z částky 1 000 Kč od [datum] do zaplacení a - 12,75 % ročně z částky 579 600 Kč od [datum] do zaplacení.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů částku 4 361 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

IV. Žalobce je povinen zaplatit vedlejšímu účastníku řízení na straně žalované částku 126 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se návrhem podaným dne [datum] domáhal po žalované zaplacení částky 1 162 386 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že při rekvalifikačním kurzu pořádaném žalovanou utrpěl dne [datum] úraz, a sice tříštivou dislokovanou zlomeninu hlezenní kosti a zlomeninu kosti patní. Úraz byl způsoben pádem LTD desek, které měl žalobce podle pokynu zaměstnance žalované, učitele odborného výcviku [jméno FO], společně s ním naklonit a podržet, aby další žák mohl vysunout jiné desky požadované pro výrobu dveří. Žalobce s panem [jméno FO] však nebyli schopni desky vzhledem k jejich vysoké hmotnosti udržet, došlo tak k jejich pádu na pravou nohu žalobce. Váha jedné desky přitom činila 60 kg. K manipulaci s deskami žalobce nebyl školen a ze strany pana [jméno FO] ani nikterak instruován. Po úrazu byl žalobce převezen do nemocnice, kde podstoupil operaci, hospitalizace trvala do [datum]. Do [datum] byl žalobce v pracovní neschopnosti. Po posouzení škodní události pojišťovna žalobci vyplatila částku ve výši 36 839 Kč jako bolestné, a dále částku ve výši 336 708 Kč jako náhradu za ztížení společenského uplatnění. Na základě znaleckého posudku, který si žalobce nechal vypracovat, byla částka bolestného vyčíslena ve výši 137 437 Kč, žalobce tak po žalované požaduje rozdíl mezi touto částkou a částkou vyplacenou pojištěnou, tedy částku ve výši 95 598 Kč jako náhradu nemajetkové újmy za vytrpěné bolesti (po částečném zpětvzetí žaloby částku 65 219 Kč; viz níže). V důsledku úrazu žalobce trpí zhoršenou mobilitou, musí častěji odpočívat, jelikož při delším stání či pohybu ho noha bolí. Plně se tak žalobce nemůže věnovat práci. Z tohoto důvodu se žalobce rovněž domáhá náhrady nemajetkové újmy za ztížení společenského uplatnění vyčísleného znaleckým posudkem na částku 730 176 Kč, přičemž k úhradě uplatnil částku 393 468 Kč (po částečném zpětvzetí žaloby částku 365 088 Kč; viz níže). Dále žalobce požaduje vzhledem k rehabilitacím a terapiím, které navštěvoval z důvodu zlepšení své mobility, náhradu nákladů vynaložených v souvislosti s péčí o zdraví ve výši 93 720 Kč. Jelikož žalobce v důsledku rekonvalescence, rehabilitacím a terapiím, nemohl ode dne [datum] zahájit závazně naplánovanou pracovní spolupráci v truhlářské dílně pana [jméno FO], po žalované se taktéž domáhá náhrady ušlého výdělku ve výši 579 600 Kč za období od [datum] do [datum], tj. v období trvající pracovní neschopnosti. Konkrétně uvedl, že byl s panem [jméno FO] domluven na hodinové odměně ve výši 350 Kč, tedy 2 800 Kč za jeden pracovní den při 8 hodinách činnosti, přičemž počet pracovních dní za uvedené období činí 207 dní; žalobce měl dostávat zaplaceno vždy na základě předložené faktury jako osoba samostatně výdělečně činná, přičemž za období od [datum] do [datum] nebyla žalobci vyplacena žádná podpora v nezaměstnanosti ani náhrada mzdy. Po ukončení pracovní neschopnosti byl žalobce do [datum] veden v evidenci uchazečů o zaměstnání. Po žalované se žalobce současně domáhá úhrady částky za vypracování dvou znaleckých posudků v celkové výši 20 000 Kč. Vzhledem k odpovědnosti žalované za újmu z provozní činnosti tak žalobce v souvislosti s úrazem, který se stal během rekvalifikačního kurzu pořádaného ze strany žalované, požaduje částku v celkové výši 1 162 386 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení, částkou ve výši 20 000 Kč a náhradou nákladů řízení.

2. Žalovaná uplatněný nárok popřela a zcela se ztotožnila s procesním stanoviskem vedlejšího účastníka, a to pojišťovny, s níž má uzavřenou pojistnou smlouvu pro obdobné případy.

3. Vedlejší účastník důvodnost žaloby odmítl. Konkrétně uvedl, že se žalobce u žalované účastnil rekvalifikačního kurzu, a že dne [datum] došlo k úrazu pravé dolní končetiny žalobce v důsledku pádu desek. Učitel odborného výcviku, pan [jméno FO], detailně vysvětlil žalobci a dalšímu žákovi postup vysunutí potřebné desky, upozornil je na co si dát pozor, a taktéž jim předvedl, jak si stoupnout a desky zapřít. Žalobce pak v průběhu naklonění desek sdělil, že desky neudrží, jelikož se nedostatečně opřel. Poté, co se desky vysmekly a začaly padat, žalobce se na opakovaný důrazný pokyn učitele snažil uskočit, nicméně zakopnul, upadl, a desky mu spadly na pravou nohu. Postup, kdy učitel spolu s jedním žákem desky nakloní, aby mohl jiný žák požadovanou desku vytáhnout, je prováděn již několik let, kdy dva pracovníci byli vždy schopni takový úkon provést bez jakýchkoliv potíží. Jelikož žalobce nerespektoval bezpečnostní pokyny učitele, přičítá se část vzniklé škody přímo jemu. Z tohoto důvodu pojišťovna žalobci pojistné plnění zkrátila o polovinu, a vyplatila mu částku ve výši 65 219 Kč jako bolestné, a částku ve výši 365 088 Kč jako náhradu za ztížení společenského uplatnění. Současně žalovaná žalobci vyplatila částku ve výši 1 000 Kč jako spoluúčast podle uzavřené pojistné smlouvy. Pojišťovna dále uvedla, že zařízení, ve kterém se žalobce zotavoval z úrazu je známo pro své ezoterické postupy, a částka vynaložená za léčení je tak extrémně vysoká a nikoliv účelná. Z těchto důvodů pojišťovna navrhla, aby soud žalobu zamítl.

4. Žalobce v reakci na vyjádření pojišťovny uvedl, že nebyly porušeny žádné bezpečnostní předpisy, ke svému úrazu žalobce žádným způsobem nepřispěl, a taktéž před úrazem nebyl podrobně ze strany učitele instruován, jakým způsobem s deskami manipulovat. Žalobce byl společně s učitelem nucen udržet 11 desek vážící přes 800 kg, což však není možné, zkušenost s manipulací s velmi těžkými deskami žalobce neměl. Manipulace s deskami a jejich následný pád trval jen několik vteřin. Žalobce popřel, že by byl opakovaně učitelem upozorňován a vyzýván, aby uskočil, a taktéž nedošlo k tomu, že by zakopl. Popřel tak, že by ke vzniku újmu přispěl svým zaviněním.

5. Usnesením ze dne [datum], č. j. [spisová značka], soud řízení částečně co do nároku na úhradu bolestného v částce 30 379 Kč s příslušenstvím a co do nároku na náhradu ztížení společenského uplatnění v částce 28 380 Kč se zákonným úrokem z prodlení.

6. Soud k projednání věci nařídil jednání dne [datum], [datum] a [datum], kde provedl dokazování v rozsahu potřebném pro rozhodnutí.

7. Soud vzal za svá skutková zjištění nesporná tvrzení účastníků řízení (§ 120 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů; dále jen „o.s.ř.“), že se žalobce u žalované účastnil rekvalifikačního kurzu, na který nastoupil dne [datum], v rámci odborného výcviku se dne [datum] v 10:15 hod. stal žalobci úraz pravé dolní končetiny při manipulaci s deskovým materiálem. Dále je mezi účastníky nesporným, že plná výše náhrady za újmu za vytrpěnou bolest při úrazu činí 132 437 Kč a plná výše náhrady za ztížení společenského uplatnění činí částku 730 167 Kč, přičemž vedlejší účastník na tyto nároky již částečně plnil v rozsahu 50 % každého z nároků.

8. Soud na základě provedeného dokazování učinil následující skutková zjištění. Během vyučování v rámci rekvalifikačního kurzu byl žalobci ve strojovně truhlárny dne [datum] v 10:15 hod. pádem desek způsoben úraz pravé nohy. Svědky úrazu byl učitel odborného výcviku [jméno FO] a [jméno FO]. V 10:50 hod. byl žalobce převezen do FN [adresa]. (záznam o úrazu ze dne [datum]). Dne [datum] lékař [tituly před jménem] [jméno FO] nahlásil vedlejšímu účastníku, že žalobce utrpěl zlomeninu patní a hlezenní (hlášení vzniku škodní události – pojištění odpovědnosti ze dne [datum]).

9. Svědek [jméno FO] vypověděl, že je učitelem odborného výcviku u žalované již od roku [datum]. Rekvalifikační kurzy v oboru truhlář obvykle trvají 10 měsíců, probíhají vždy jednou za dva týdny během celého víkendu. Na začátku kurzu se provádí instruktáž o bezpečnosti práce, žáci se seznamují s bezpečnostními pokyny týkajícími se obecně daného oboru, a posléze i jednotlivých strojů či nástrojů. Před započetím činnosti v rámci kurzu svědek [jméno FO] vždy žákům ukáže, jak postupovat. Žalobce nastoupil do již probíhajícího kurzu, svědek [jméno FO] ho tak osobně proškolil o bezpečnosti používání nástrojů a jednotlivých strojů. V den, kdy žalobce utrpěl úraz pravé dolní končetiny, mělo dojít v rámci kurzu k rozřezání laminových desek. Svědek [jméno FO] vysvětlil žalobci postup, sdělil mu, jak si má stoupnout. Během toho, kdy společně drželi desku, svědek žalobci sdělil, aby upravil svůj postoj, jelikož nebyl dostatečně rozkročený, nicméně žalobce nato uvedl, že už desku není schopen udržet. Svědek [jméno FO] chtěl, aby desku vrátili zpět na místo, nicméně deska začala padat. Žalobci pokynul, aby uskočil, žalobce však zakopl, deska podtrhla ostatní desky, a tyto se žalobci zřítily na nohu. Svědka desky odhodily na zeď, nicméně se nijak nezranil, a tak šel ihned žalobci spolu s ostatními žáky pomoci. Ze zavalených desek žalobce vyprostili a zavolali záchrannou službu. K manipulaci s deskami podle svědka [jméno FO] neexistuje žádná norma, potažmo pracovní postup, jedná se však o dlouhodobou praxi. Desky jsou uložené ve stojanu, opřené o stěnu, jedna měří zhruba 270 x 210 cm a váží kolem 50 – 60 kg. Svědek [jméno FO] se vždy s jedním žákem rozkročmo bokem k desce zapřou, opřou o sebe desku, a další žák potřebnou desku vytáhne. Svědek [jméno FO] situaci popsal totožně jako ve zprávě o úraze ze dne [datum] (zpráva o úraze ze dne [datum] – listina č. 2 příloh žalobce a zpráva o úrazu [jméno FO] – listina č. 3 příloh žalobce).

10. Svědek [jméno FO] uvedl, že učitel [jméno FO] jemu a žalobci sice postup vyndání příslušné desky vysvětlil, učinil tak ale jen v krátkosti, přičemž se nejednalo o detailní instruktáž. Sdělil studentům pouze, že si žalobce spolu s ním na sebe naklopí desky, a další žák, tedy svědek [jméno FO], vytáhne v pořadí poslední desku. Zároveň učitel [jméno FO] začal již hned svůj záměr realizovat, začal desky naklápět a žalobce je jednoduše neudržel a zavalily jej. Po pádu desek na nohu žalobce tyto desky ostatní zvedli a narovnali zpět do stojanu. Po příjezdu sanitky svědek [jméno FO] pořídil fotografii, na níž je vidno, že ve stojanu je opřeno cca 10 desek, přičemž na první desce v pořadí je vidět krev (srov. fotografie desek vyfocených svědkem [jméno FO] – listiny č. 16 a 17 přílohové obálky žalobce). Svědek dále uvedl, že v předchozím průběhu kurzu nikdy takovouto manipulaci s deskovým materiálem neprováděli, neboť dosud pracovali pouze s masivem. Svědek dále uvedl, že jej několik měsíců po úrazu žalobce kontaktovala žalovaná, resp. možná přímo pan [jméno FO], zda by mohl potvrdit přiložený popis události. To svědek odmítl a při svém výslechu uvedl, že se s popsaným dějem neztotožnil; předně si nevybavil detailní instruktáž a ani opakovaný pokyn učitele, aby žalobce desky vrátil a poté uskočil, ten navíc nemá za pravděpodobný, protože celá věc se seběhla velmi rychle. Stejně tak je svědek přesvědčen, že potřebná deska, kterou měl vyndat, byla až poslední u zdi, nikoliv 4. v pořadí, jak se uvádí ve zprávě pana [jméno FO]. Obdobně se svědek vyjádřil též v e-mailu panu [jméno FO], kde mu sdělil, že jeho se k jeho stanovisku nepřipojí (svědek jej identifikoval jako zprávu o úrazu [jméno FO]); toto sdělil e-mailem již dne [datum] (e-mail [jméno FO] ze dne [datum] – listina č. 4 přílohové obálky žalobce).

11. Pracovní neschopnost žalobce trvala od [datum] do [datum], v této době pravidelně docházel na rehabilitace (potvrzení o trvání pracovní neschopnosti ze dne [datum] – listina č. 3 přílohové obálky žalobce II). Za dané období nebyly žalobci vypláceny žádné dávky nemocenského pojištění (potvrzení OSSZ ze dne [datum] – čl. 65 soudního spisu).

12. Žalobce se obrátil na znalce [tituly před jménem] [jméno FO], který vypracoval dva znalecké posudky, a to k posouzení výše náhrady za bolestné a výše náhrady za ztížení společenského uplatnění (pozn. soudu – výše těchto náhrad je mezi účastníky nesporná). Za vyhotovení znaleckého posudku byla sjednána smluvní odměna ve výši 5 000 Kč (smlouva o smluvním znalečném znaleckého posudku ze dne [datum] – listina č. 12 přílohové obálky žalobce) a za vyhotovení znaleckého posudku ze dne [datum] byla znalcem vyúčtována cena ve výši 15 000 Kč (vyúčtování znaleckého za znalecký posudek ze dne [datum] – listina č. 13 přílohové obálky žalobce).

13. Za léčebné úkony v rámci období od [datum] do [datum] žalobce vynaložil klinice [právnická osoba]. částku ve výši 93 720 Kč (přehled léčebných úkonů [právnická osoba]. – listina č. 10 přílohové obálky žalobce, prohlášení o bezdlužnosti ze dne [datum] – listina č. 11 přílohové obálky žalobce). Tyto úkony byly prováděny za účelem zlepšení zdravotního stavu žalobce, měly tedy vést ke zmírnění či odstranění následků úrazu ze dne [datum]. Infuzní terapie byla vedena lékařkou [tituly před jménem] [jméno FO], fyzioterapie probíhala pod vedením vedoucího rehabilitačního oddělení [tituly před jménem] [jméno FO] (potvrzení kliniky [právnická osoba]. ze dne [datum] – listina č. 4 přílohové obálky II žalobce). Společnost [právnická osoba]., IČO: [IČO], vznikla dne [datum], přičemž předmětem její činnosti je mj. provozování nestátního zdravotnického zařízení – rehabilitační a fyzikální medicína, fyzioterapeut a masérské, rekondiční a regenerační služby. Funkci společníka vykonává [právnická osoba]., IČO: [IČO], a pan [jméno FO]. [jméno FO], nar. [datum] (výpis z OR společnosti [právnická osoba].). Ke dni [datum] byla společnost [právnická osoba]. vedena v národním registru poskytovatelů zdravotních služeb, kdy oborem její péče byla alergologie a klinická imunologie, fyzioterapeut, rehabilitační a fyzikální medicína, urologie a všeobecné praktické lékařství, přičemž poskytovala ambulantní péči. Odbornými zástupci byla [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] (výpis z národního registru poskytovatelů zdravotních služeb ze dne [datum]).

14. V roce [datum] byl [tituly před jménem] [jméno FO] klubem skeptiků Sysifos udělen stříbrný Bludný balvan Sisyfa [datum] za odvážnou redefinici epigenetiky a téměř úspěšné znovuobjevování základního učiva normální a patologické fyziologie. Podle [tituly před jménem] [jméno FO] jsou chronické a nevyléčitelné choroby projevem opravitelné nerovnováhy v organismu. Radí pravidelnou detoxikaci v léčbě lupenky, přístroje, které používá v klinice [právnická osoba]. postrádají rozumné doklady klinické efektivity. Spekuluje o psychogenním původu autoimunitních onemocnění. Podle klubu Sisyfos [tituly před jménem] [jméno FO] není lékařem, nýbrž poradcem zdravého životního stylu (potvrzení o udělení ceny stříbrný Bludný balvan Sisyfa [datum] [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum], e-mail obsahující text vykopírovaný z webových stránek klubu Sisyfos k ocenění Bludný balvan pro [tituly před jménem] [jméno FO]).

15. Z výslechu svědka [jméno FO] soud zjistil, že se žalobce účastnil rekvalifikačního kurzu na popud svědka [jméno FO], aby mohli rozšířit spolupráci při truhlářských pracích, a to z důvodu velkého množství zakázek. Svědek [jméno FO] podniká v oblasti truhlářských a zednických pracích, má vlastní dílnu pro až čtyři pracovníky, nicméně většinou pracují v terénu, na montážích. S různými živnostníky svědek pracuje již od roku [datum], pracovníkům ukrajinské národnosti vyplácí odměnu ve výši 250 Kč/hod., žalobci, který před úrazem svědkovi vypomáhal, vyplácel odměnu ve výši 300 Kč/hod. Svědek měl v úmyslu, až žalobce získá potřebnou kvalifikaci, že žalobci svěří samostatné vedení týmu pracovníků, čímž by bylo možné přijmout více zakázek, neboť by mohli pracovat současně na dvou různých zakázkách. Poněvadž však žalobce potřebné oprávnění dosud nemá, i v současnosti pracuje v podstatě jako pomocník svědka. Po úrazu žalobce se svědkem obnovili spolupráci až na jaře [datum], protože do té žalobce v podstatě nebyl schopen chůze. Dosud žalobce u svědka [jméno FO] pracuje v roli pomocníka a svědek jej odměňuje ve výši 350 Kč/hod., s potřebnou kvalifikací by však mohl u svědka více pracovat, a tím pádem i více vydělat. Svědek dále uvedl, že s žalobcem nikdy neměl domluvený pevný rozsah spolupráce, vždycky – a to i s ostatními pracovníky – se domlouvá aktuálně; žalobce má zároveň i jiné výdělečné aktivity (výstavy, kuchařská činnost apod.), množství odvedené práce je tedy domluveno volně, co kdo odpracuje, tolik si vydělá (výslech svědka [jméno FO]). Soud v řízení vycházel z informací, které svědek poskytl při své svědecké výpovědi po řádném procesním poučení o následcích nepravdivé výpovědi, nebral v potaz písemné potvrzení svědka z [datum], jehož obsah svědek v ústní podobě nepotvrdil.

16. Příjmy žalobce za rok [datum] činily 106 930 Kč, výdaje 64 158 Kč (přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok [datum]). V rámci období od [datum] do [datum] žalobce vyfakturoval za vykonanou práci částku v celkové výši 429 187 Kč (přehled měsíční fakturace ze dne [datum]). Za vykonanou práci žalobce v [datum] vyfakturoval [jméno FO] částku ve výši 35 000 Kč, přičemž daná částka byla žalobci uhrazena dne [datum] (faktura č. [hodnota] ze dne [datum], potvrzení o příchozí úhradě ze dne [datum]). V [datum] byla žalobci ze strany pana [jméno FO] uhrazena částka ve výši 24 900 Kč (potvrzení o příchozí úhradě ze dne [datum]). Dále byla v [datum] žalobci ze strany pana [jméno FO] uhrazena částka ve výši 24 000 Kč (potvrzení o příchozí úhradě ze dne [datum]).

17. Dopisem ze dne [datum] právní zástupce žalobce vyzval žalovanou ve smyslu § 142a odst. 1 o.s.ř. k úhradě částky ve výši 825 774 Kč skládající se z částky 132 437 Kč představující náhradu za vytrpěné bolesti a z částky 730 176 Kč představující náhradu ztížení společenského uplatnění, přičemž celková částka byla ponížena o částku 36 839 Kč, jež byla již vyplacena ze strany vedlejšího účastníka (předžalobní výzva ze dne [datum] vč. dodejky datové zprávy).

18. Dne [datum] byla ze strany žalované vyplacena spoluúčast na pojištění ve výši 1 000 Kč (výpis z účtu žalované ze dne [datum]).

19. Soud zamítl provedení důkazu místním šetřením a „vyšetřovacím pokusem“ na místě, kde došlo k úrazu, neboť z provedených důkazů bylo prokázáno, jak místo vypadalo, a zároveň nebylo prokázáno, jak přesně manipulace s deskovým materiálem probíhala, nejsou tak jasné vstupní údaje k provádění takového důkazu (zejm. kolikátá v pořadí byla deska, jíž se zúčastnění pokoušeli vyjmout, kolik desek na sebe měl žalobce a svědek [jméno FO] naklopit a jak přesně stál žalobce před zřícením desek).

20. Na základě výše uvedených skutkových zjištění z předložených písemných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu podstatný pro rozhodnutí o věci samé:

21. Žalobci se během výuky v rámci probíhajícího rekvalifikačního kurzu pořádaného žalovanou dne [datum] v 10:15 hod. přihodil úraz pravé nohy, kdy na něj spadly laminové desky. Úkolem bylo vyndat jednu z desek umístěných ve stojanu, žalobce společně s učitelem odborného výcviku [jméno FO] měli desky opřít o sebe a další žák rekvalifikačního kurzu, [jméno FO], měl vytáhnout potřebnou desku, která byla až několikátá v pořadí. Ve stojanu bylo opřeno cca 10 desek, jedna deska přitom měří zhruba 270 x 210 cm a váží kolem 50 – 60 kg. Před započetím této činnosti učitel [jméno FO] žákům řekl, jak budou postupovat, nicméně k manipulaci s deskami neexistuje žádná norma, potažmo pracovní postup. Žalobce desky neudržel a ty mu spadly na nohu a způsobily zranění. V 10:50 hod. byl žalobce převezen do FN [adresa], kdy bylo zjištěno, že žalobce utrpěl zlomeninu kosti patní a hlezenní (srov. výpovědi svědků [jméno FO] a [jméno FO], e-mail svědka [jméno FO], fotografie a záznam o úrazu).

22. Výše náhrady za vytrpěné bolesti činí částku 132 437 Kč, výše náhrady za ztížení společenského uplatnění vyčíslena částku 730 176 Kč a vedlejší účastník řízení polovinu z každého nároku uhradil dobrovolně (nesporná tvrzení). Žalovaná pak žalobci uhradila částku 1 000 Kč dne [datum] (výpis z účtu žalované). Za vyhotovení znaleckých posudků k vyčíslení nároků na náhradu nemajetkové újmy žalobce uhradil celkem částku 20 000 Kč (smlouva o znalečném a faktura).

23. Z důvodu zmírnění či odstranění následků úrazu žalobce navštěvoval infuzní terapii a fyzioterapii v klinice [právnická osoba]., přičemž za léčebné úkony v období od [datum] do [datum] žalobce vynaložil částku ve výši 93 720 Kč (potvrzení kliniky [právnická osoba], seznam léčebných úkonů). Společnost [právnická osoba]., IČO: [IČO] je vedena v národním registru poskytovatelů zdravotních služeb, oborem její péče je mimo jiné fyzioterapie a rehabilitační a fyzikální medicína (výpis z registru poskytovatelů zdravotních služeb a z veřejného rejstříku).

24. V období od [datum] do [datum] byl žalobce v pracovní neschopnosti, dávky nemocenského pojištění mu vypláceny nebyly (srov. potvrzení o trvání pracovní neschopnosti a o výplatě dávek OSSZ).

25. Přípisem ze dne [datum] právní zástupce žalobce vyzval žalovanou k zaplacení náhrady ztížení společenského uplatnění, a současně požádal o úhradu náhrady za vytrpěné bolesti, téhož dne vyzval ke stejnému plnění i vedlejšího účastníka řízení.

26. Po právní stránce jsou pro posouzení věci rozhodná ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“). Podle § 2924 o.z. platí, že „Kdo provozuje závod nebo jiné zařízení sloužící k výdělečné činnosti, nahradí škodu vzniklou z provozu, ať již byla způsobena vlastní provozní činností, věcí při ní použitou nebo vlivem činnosti na okolí. Povinnosti se zprostí, prokáže-li, že vynaložil veškerou péči, kterou lze rozumně požadovat, aby ke škodě nedošlo.“ Takto zákonem definovaná odpovědnost je odpovědností objektivní, či-li nezávislá na zavinění provozovatele; ten se však své odpovědnosti může zprostit, prokáže-li naplnění stanoveného liberačního důvodu.

27. V projednávané věci soud dospěl k závěru, že žalobci, coby účastníku rekvalifikačního kurzu, byla způsobena újma na zdraví při praktickém výcviku, který pořádala žalovaná. Činnost žalované, která pořádá rekvalifikační kurzy jakožto součást své činnosti vzdělávacího zařízení a v jejich rámci též praktický výcvik, který se – s ohledem na zvolený obor rekvalifikace, tj. truhlář – odehrává v řemeslném provozu. Soud tak dospěl k závěru, že újma byla žalobci způsobena věcmi používanými k provozní činnosti žalované, když mu při manipulaci s deskovým materiálem tyto desky spadly na pravou nohu a způsobily mu zranění. Pád desek pak byl jedinou příčinou vzniku újmy žalobce, tedy je dána též příčinná souvislost mezi provozní činností a vznikem újmy.

28. Žalovaná v řízení nevystavěla svou obranu na tvrzení, že byl naplněn liberační důvod, soud tak dospěl s ohledem na shora uvedené, že žalovaná je povinna nahradit žalobci újmu, která mu vznikla. Soud se tak začal zabývat otázkou výše náhrady za vzniklou újmu.

29. Procesní obrana žalovaná spočívala v tvrzení, že žalobce ke vzniku škody přispěl sám tím, že nedodržel stanovené pokyny. Podle § 2918 o.z. platí, že „Vznikla-li škoda nebo zvětšila-li se také následkem okolností, které se přičítají poškozenému, povinnost škůdce nahradit škodu se poměrně sníží. […]“ V řízení však nebylo prokázáno, že by žalobce ke vzniku újmy přispěl svým jednáním, zejm. nedodržením pokynu. V řízení z výpovědi svědka [jméno FO] vyplynulo, že učitel [jméno FO] jemu a žalobci určité pokyny udělil, ale byly velmi stručné, okamžitě měly být realizovány a bezprostředně poté došlo k pádu desek, přičemž se pro oba studenty jednalo o novou činnost. Soud uvěřil této verzi událostí, oproti výpovědi svědka [jméno FO], protože jednak byla prokázána též e-mailem svědka [jméno FO], který sepsal bez návaznosti na probíhající řízení, a jeví se i jako pravděpodobnější s ohledem na rychlost, s níž muselo k pádu desek dojít. Nelze totiž považovat za pravděpodobné, že by svědek [jméno FO] žalobce opakovaně upozorňoval na špatný postoj, poté na něj volal, aby uskočil, když byl sám deskami odhozen ke zdi atd.; soud tak výpověď svědka [jméno FO] hodnotil jako subjektivně zabarvenou a tendující k tomu, aby svědek dostál požadavkům kladeným na učitele.

30. Soud tedy uzavřel, že žalovaná neunesla břemeno důkazní ke svému tvrzení, že újma žalobci vznikla či se zvětšila následkem okolností přičitatelných právě jemu. Je tak na žalované, aby žalobci nahradila újmu v plném rozsahu. Pokud jde o její výši, soud vyšel z § 2951 o.z. stanovícím základní pravidla pro způsob a rozsah náhrady, přičemž soud hodnotil jednotlivě všechny žalobcem uplatněné nároky.

31. Žalobce se v řízení domáhal náhrady za vytrpěnou bolest a za snížení společenského uplatnění, a to (po částečném zastavení řízení) ve výši 65 219 Kč, resp. 365 088 Kč. Podle § 2958 o.z. poškozenému při ublížení na zdraví náleží peněžitá náhrada vyvažující vytrpěné bolesti a dále též náhrada za vznik překážky lepší budoucnosti. Výše náhrady za tyto dvě újmy žalobce byla mezi účastníky nesporná, přičemž žalovaná prostřednictvím vedlejšího účastníka řízení již na tyto nároky částečně plnila. Soud tak žalobci přiznal dosud neuhrazenou část náhrady za vytrpěnou bolest a též náhradu za ztížení společenského uplatnění. Zároveň však v řízení bylo prokázáno, že žalovaná (přímo) žalobci plnila v průběhu soudního řízení, a to dne [datum] částku 1 000 Kč. Soud tak žalobci mohl přiznat na náhradě za vytrpěnou bolest pouze částku 64 219 Kč, poněvadž na jeho nárok bylo žalovanou částečně plněno. Soud žalobci přiznal též příslušenství k oběma nárokům v podobě zákonného úroku z prodlení dle § 1970 o.z., neboť žalovaná je v prodlení s úhradou peněžitého dluhu. Počátek prodlení je pak odůvodněn dnem následujícím po uplynutí lhůty k dobrovolnému splnění stanovené v předžalobní výzvě z [datum], přičemž u nároku na náhradu za vytrpěnou bolest byla žalovaná v prodlení od [datum] s částkou 65 219 Kč až do [datum], po částečném plnění pak již jen s částkou 64 219 Kč. V souvislosti s těmito nároky pak soud přiznal též částku 20 000 Kč odpovídající nákladům vynaloženým na vyčíslení nároku žalobce prostřednictvím znaleckých posudků. Tuto částku soud žalobci přiznal, neboť se jedná o příslušenství jeho nároku dle § 513 o.z.

32. Soud pak ve výroku II žalobu částečně zamítl co do části uplatněného nároku na bolestné odpovídající částečnému plnění ze dne [datum], a to včetně souvisejícího úroku z prodlení.

33. Žalobce v řízení dále uplatnil nárok na náhradu nákladů vynaložených v souvislosti s léčbou v částce 93 720 Kč. Podle § 2960 o.z. platí, že „Škůdce hradí též účelně vynaložené náklady spojené s péčí o zdraví poškozeného, s péčí o jeho osobu nebo jeho domácnost tomu, kdo je vynaložil; […]“. Judikatura, byť v poměrech předchozí právní úpravy, avšak její závěry jsou použitelné i v poměrech o.z., dovodila, že „nárok na náhradu nákladů léčení zahrnuje vedle nákladů potřebných k obnovení zdraví nebo zlepšení zdravotního stavu poškozeného po škodné události též náklady na udržení více či méně stabilizovaného zdravotního stavu i v situaci, kdy se další zlepšení nepředpokládá […]“ (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. 1. 2015, sp. zn. 31 Cdo 1778/2014). Zároveň však platí, že „požadavek účelnosti samozřejmě sleduje, aby se povinnost k náhradě škody vztahovala jen na ty výdaje, které byly skutečně potřebné ke zlepšení zdravotního stavu poškozeného.“ (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 11. 2004, sp. zn. 25 Cdo 1875/2003). Posléze citovaný rozsudek pak mezi náklady léčby zahrnul mimo jiné náklady rehabilitační léčby.

34. V projednávané věci bylo prokázáno, že žalobce prodělal rehabilitační léčbu v období od [datum] do [datum] na klinice [právnická osoba]., za níž uhradil celkem částku 93 720 Kč. Soud v řízení měl za prokázané, že všechny účtované úkony zdravotní péče (souhrnně infuzní terapie a fyzioterapie) sledovaly zlepšení zdravotního stavu žalobce po předmětném úrazu (srov. zejm. potvrzení kliniky z [datum]). Soud takové náklady považoval za vynaložené v příčinné souvislosti se vzniklým úrazem, neboť se jedná o náklady sloužící k rehabilitaci a obnovení funkcí postižené končetiny žalobce. V této souvislosti soud podotýká, že zákon pro náhradu nákladů souvisejících s léčením stanoví pouze podmínku jejich účelnosti, nijak však nezakotvuje požadavek čerpat primárně péči (léčbu) hrazenou z veřejného zdravotního pojištění.

35. Zároveň soud shledal jako liché námitky žalované a vedlejšího účastníka, které směřovaly ke zpochybnění účelnosti takto vynaložených nákladů. Učinili tak jednak poukazem na nestandardní praktiky [tituly před jménem] [jméno FO], zakladatele kliniky a jednak vyjádřením pochybností nad cenou jednotlivých účtovaných položek, především aplikace vitaminu C za částku 990 Kč. Prvé námitky nelze považovat za důvodné, neboť soud měl v řízení prokázáno, že klinika [právnická osoba] je registrovaným poskytovatelem zdravotní péče mj. v oboru fyzioterapie, je tak třeba vycházet z toho, že se jedná o (příslušnými orgány) aprobovanou zdravotní péči. Skutečnost, že jednomu ze společníků této společnosti byla udělena (anti)cena Bludný balvan, nemá na uvedený závěr jakýkoliv vliv, neboť se předně týká osobních názorů [tituly před jménem] [jméno FO], o nichž nebylo tvrzeno a prokázáno, že by se promítaly do jím poskytované zdravotní péče, natož pak v případě žalobce. Zároveň se [tituly před jménem] [jméno FO] nepodílel na péči o žalobce, ta byla ordinována a aplikována jinými pracovníky. Druhá námitka vedlejšího účastníka a žalované poukazující na cenu některých poskytnutých látek (úkonů) zůstala v rovině značně nekonkrétních tvrzení, když pouze uvedli, že vitamin C lze obstarat za výrazně nižší částky než 990 Kč. Neuvedli však ničeho konkrétního zpochybňující účelnost jednotlivých složek péče, natož aby (procesně relevantním způsobem) navrhli důkazy k jejich prokázání. Takovým důkazem by mohl zřejmě být žalovanou v závěrečném návrhu zmiňovaný znalecký posudek k posouzení účelnosti poskytnutých úkonů, avšak ten byl navržen až po koncentraci řízení, soud tak k němu nemohl v souladu s § 118b odst. 1 o.s.ř. přihlédnout, nadto směřoval k prokázání krajně nekonkrétních tvrzení. Poukazy vedlejšího účastníka na cenu vitaminu C jsou totiž zcela vytrženy z kontextu celkové péče o žalobce, který podstoupil na klinice [právnická osoba] mj. infuzní terapii, jejíž součástí byl též zmiňovaný vitamin C. Dle přehledu byly součástí infuzní terapie i další prvky (Gluthation, Ca, Soluvit), pouhé zpochybnění ceny jedné ze složek nemůže kvalifikovaně – v rovině tvrzení – zpochybnit závěr soudu o účelnosti hrazené péče.

36. Soud tak žalobci přiznal též náhradu nákladů vynaložených v souvislosti s léčbou v jím uplatněné výši 93 720 Kč, a to včetně příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení.

37. Konečně žalobce uplatnil nárok na náhradu ztráty na výdělku po dobu trvání pracovní neschopnosti v celkové výši 579 600 Kč. Podle § 2962 odst. 2 o.z. platí, že „náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti poškozeného se hradí peněžitým důchodem ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem poškozeného před vznikem újmy a náhradou toho, co poškozenému bylo vyplaceno v důsledku nemoci či úrazu podle jiného právního předpisu.“ 38. Žalobce svůj nárok odůvodnil tím, že mu úraz vznikl při rekvalifikaci pro obor truhlář, přičemž byl dohodnut na budoucí spolupráci – po získání kvalifikace – s panem [jméno FO] a očekával výdělek ve výši 350 Kč za hodinu při rozsahu 8 hodin práce denně (odměna měla být fakturována měsíčně). Toto tvrzení se však žalobci, ač byl soudem řádně procesně poučen, nepodařilo prokázat. Z výpovědi svědka [jméno FO] jednoznačně vyplynulo, že po dobu pracovní neschopnosti s ním žalobce nemohl spolupracovat, stejně tak z ní má soud za prokázané, že svědek počítal s budoucí spoluprací s žalobcem, přičemž svědek doufal v širší možnosti spolupráce poté, co žalobce úspěšně absolvuje rekvalifikační kurz. Již však z jeho výpovědi nebylo prokázáno, že by byl s žalobcem pevně domluven na objemu spolupráce v tvrzeném rozsahu (40h týdně) a na výši odměny (350 Kč za hodinu), byť bylo prokázáno, že s dokončenou kvalifikací by svědek žalobci platil více než aktuálních 350 Kč za hodinu. Pokud jde o tvrzený rozsah spolupráce, svědek opakovaně vypověděl, že rozsah vždy se spolupracovníky domlouvá dle aktuálních potřeb, zároveň uvedl, že žalobce má (a měl) i jiné výdělečné aktivity.

39. Soud tak uzavřel, že žalobce sice po dobu pracovní neschopnosti přišel o veškerý výdělek, neboť nebyl schopen pracovat v oboru pomocných stavebních prací s panem [jméno FO] či ve svém původním oboru (kuchař), avšak nepodařilo se mu prokázat, výši příjmu, který by nebýt úrazu dosahoval v období pracovní neschopnosti. Žalobce tak neunesl břemeno důkazní ke svému tvrzení o potenciálních příjmech, jichž by po zvýšení kvalifikace dosahoval. V této souvislosti soud podotýká, že neshledal ani příčinnou souvislost mezi předpokládaným zvýšeným příjmem podmíněným získáním odborné kvalifikace, protože v řízení bylo zjištěno, že žalobce dosud rekvalifikační kurz nedokončil a zároveň nebylo tvrzeno a prokázáno, že by jej býval – nebýt úrazu – úspěšně dokončil.

40. Soud zároveň nemohl pro důvodnost nároku na náhradu ztráty na výdělku vycházet ani z předchozích příjmů žalobce před úrazem, neboť žalobce jejich výši netvrdil (svá tvrzení formuloval ve vztahu k potenciálním příjmům) a ani z dokazování jejich výše nevyplynula, neboť žalobce nepředložil – byť k důkazu navrhnul – své daňové přiznání za rok [datum]. Pokud pak žalobce před posledním jednání – v návaznosti na sdělení soudu, že žalobce neunáší břemeno důkazní ke svému tvrzení o výši ztráty na výdělku – přišel s tvrzením o svých průměrných výdělcích v době po skončení pracovní neschopnosti, soud k těmto tvrzením nemohl přihlížet, neboť se jedná o zcela nová tvrzení uplatněná v rozporu se zásadou koncentrace řízení. Soud tak ani neprováděl důkazy označené k prokázání těchto tvrzení.

41. Soud tak nemohl návrhu na přiznání náhrady za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti vyhovět, neboť jej neshledal důvodným. Soud tak žalobu výrokem II zamítl v rozsahu tohoto nároku.

42. O náhradě nákladů řízení mezi žalobcem a žalovaným a též mezi žalobcem a vedlejším účastníkem řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že náhradu nákladů řízení v poměrné výši přiznal žalovanému, resp. vedlejšímu účastníku jej podporujícímu, neboť byl v řízení převážně úspěšný. Soud vyšel z toho, že žalobce byl v řízení úspěšný co do částky 543 027 Kč s příslušenstvím a neúspěšný co do částky 639 359 Kč (580 600 + 58 759 Kč představující rozsah částečného zastavení řízení, které je z procesního hlediska nutno považovat za zaviněné žalobcem; srov. usnesení č.j. [spisová značka]), tedy žalobce byl úspěšný co do cca 47 % předmětu řízení. S ohledem na to, že rozdíl úspěchu a neúspěchu žalobce činí cca 6 %, soud tak žalobci uložil k náhradě 6 % celkové výše nákladů řízení, které vznikly žalovanému a vedlejšímu účastníku.

43. Výše nákladů řízení žalovaného sestává z náhrady odměny zástupce žalovaného určené pro úkony učiněné v roce [datum] z tarifní hodnoty 773 320 Kč (součet tarifních hodnot dle § 9 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, dále jen „a.t.“ za nárok na úhradu bolestného a ztížení společenského uplatnění po 50 000 Kč, dále částky 93 720 Kč na náklady léčení a náhrada ušlého výdělku ve výši 579 600 Kč), tj. částky 11 420 Kč za každý ze 4 úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) a.t. (příprava a převzetí zastoupení, vyjádření k věci z [datum] a účast u jednání dne [datum] přesahující 2 hodiny) a dále paušální náhradu hotových výdajů ve výši 300 Kč dle § 13 odst. 3 a.t. Dále soud připočetl náhradu za 1 úkon právní služby učiněný v roce [datum] (srov. § 15 a.t.), a to účast u jednání soudu dne [datum] při tarifní hodnotě 1 103 627 Kč (součet tarifních hodnot dle § 9a odst. 1 písm. a/ a.t. pro nárok na bolestné ve výši 65 219 Kč a ztížení společenského uplatnění 365 088 Kč, a to při zohlednění částečného zastavení řízení a dále částky 93 720 Kč na náklady léčení a náhrada ušlého výdělku ve výši 579 600 Kč), tj. částku 12 740 Kč a náhradu hotových výdajů ve výši 450 Kč. Konečně soud připočetl též náhradu za DPH ve výši 12 614,70 Kč. Celková výše nákladů žalovaného tak činí částku 72 684,70 Kč, z níž soud uložil žalobci k úhradě 6 %, tj. celkem částku 4 361 Kč, kterou je žalobce povinen zaplatit dle § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám zástupce žalovaného.

44. Výše nákladů vedlejšího účastníka řízení, který nebyl v řízení zastoupen advokátem dle § 151 odst. 3 o.s.ř., sestává z celkem 7 náhrad nezastoupeného účastníka dle § 1 odst. 3 písm. a), b) a c) vyhlášky č. 254/2015 Sb. (vyjádření k věci, 3x příprava k jednání, účast u jednání dne [datum], přičemž vedlejší účastník se účastnil pouze cca 15 minut, dále jednání dne [datum] a dne [datum]) po 300 Kč. Celková výše nákladů vedlejšího účastníka tak činí 2 100 Kč, z níž soud uložil žalobci k úhradě 6 %, tj. celkem částku 126 Kč.

45. Třídenní lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 věta první o.s.ř., a to jak ve věci samé, tak ohledně náhrady nákladů řízení.

Poučení