14 C 144/2023 - 162

Rubrum

Okresní soud v Prostějově rozhodl samosoudcem JUDr. Ivanem Šišmou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně], narozená dne [Datum narození žalobkyně], [Anonymizováno] zastoupená advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalované: [Jméno žalované], narozená dne [Datum narození žalované], bytem [Adresa žalované], zastoupená advokátkou [Jméno advokátky], sídlem [Adresa advokátky], o určení vlastnictví, takto:

Výrok

I. Žaloba o určení, že žalobkyně je vlastníkem nemovitostí pozemku pč. St. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], zast. plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], rod. dům, stavba stojící na pozemku pč. St. [Anonymizováno] pozemku pč. [Anonymizováno] zahrada, pozemku pč. [Anonymizováno] zahrada, vše zapsané na LV č. [hodnota], [adresa], obec a k.ú. [adresa], jež je veden u [právnická osoba] pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště [adresa], se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupkyně žalované.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Prostějově dne 17. 5. 2023 domáhala proti žalovanému ([adresa], narozený [rodné přijmení] [datum], bytem [Anonymizováno] [Anonymizováno], [adresa]), určení, že žalobkyně je vlastnicí pozemku p. č. st. [Anonymizováno] zast. plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], rod. dům, stavba stojící na pozemku pč. St. [Anonymizováno], pozemku pč. [Anonymizováno] zahrada, pozemku pč. [Anonymizováno] zahrada, vše zapsané na LV č. [hodnota], [adresa], obec a k.ú. [adresa], jež je veden u [právnická osoba] pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště [adresa] (dál jen Nemovitost) a náhrady nákladů řízení. Žalobkyně tvrdila, že je osobou, která má na výsledku sporu právní zájem a vyhovění žaloby by mohlo mít příznivý dopad na právní postavení žalobkyně. Pasivní legitimace žalovaného odůvodnila tím, že žalovaný je současným vlastníkem Nemovitosti a v současné době probíhá další převod na třetí osobu. Žalobkyně naléhavý právní zájem tvrdila s poukazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp.zn. 2 Cdon 1690/1997. Žalobkyně byla původním vlastníkem Nemovitosti a na základě darovací smlouvy ze dne [datum] ji převedla na svoji dceru [jméno FO], když byla v rámci celé rodiny uzavřena dohoda, že ji obdarovaná neprodá, ani nijak nezcizí a tento slib nesplnila. To, že došlo k převodu Nemovitosti na další osobu, se dověděla, když jí to oznámili „nějací pánové“, kteří se dostavili k Nemovitosti s tvrzením, že ji bude muset vyklidit. Poté, co tuto skutečnost oznámila obdarované [jméno FO], tato s ní ukončila jakýkoliv kontakt. Skutečnosti, které uvádí v žalobě se jí podařilo zjistit prostřednictvím jejího syna [tituly před jménem] [jméno FO]. Tedy i to, že nabyvatel Nemovitosti žalovaný [adresa] okamžitě zahájil kroky k jejímu převodu na [Jméno žalované] – nynější žalovanou. Žalobkyně po seznámení s nastávající situací okamžitě vyzvala dceru obdarovanou, [jméno FO], k vrácení daru. Ta se však vůbec nepřihlásila do datové schránky. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný je majitelem Nemovitosti na základě kupní smlouvy ze dne [datum] a to za kupní cenu [částka], když podle jejího názoru má nemovitost hodnotu [částka], a proto se domnívá, že obdarovaná při prodeji nejednala svobodně a vážně a že jednala v tísni. Žalobkyně zdůraznila, že poté, co došlo k převodu Nemovitosti, okamžitě byly vymazány v části C) listu vlastnictví poznámky o exekucích, které byly proti dceři žalobkyně vedeny. Žalobkyně usuzovala, že vůbec žádná kupní cena dceři nebyla uhrazena a že žalovaný pouze vyplatil exekuce a žádnou kupní cenu obdarované nezaplatil. Žalobkyně takto usuzovala z ujednání uvedené v kupní smlouvě, kde je uvedeno „kam je kupní cena zaplacena“ a nikoliv naopak. Podle názoru žalobkyně, že „pokud někdo něco kupuje, hradí kupní cenu, důležité je však kam a nikoliv odkud“. Takové ujednání je podle žalobkyně neobvyklé a mělo něco skrýt a měly by tedy žalovaný a dcera žalobkyně toto vysvětlit. Z těchto důvodů má za to, že převod Nemovitostí ze strany obdarované dcery žalobkyně na žalovaného [adresa] nedošlo k právnímu přechodu vlastnického práva, neboť kupní smlouva nebyla uzavřena svobodně a vážně, ale v tísni, z důvodu přetrvávajících exekucí. Kupní cena nebyla uhrazena tak, jak kupní smlouva popisuje, kupní cena se nedostala do sféry dispozice prodávající a uzavřenou smlouvou byly zkráceny práva žalobkyně, neboť tyto Nemovitosti se neměly dostat do vlastnictví cizí osoby. Žalobkyně dále popisuje své domněnky a výhody plynoucí z kupní smlouvy pro žalovaného, jaký postup „zřejmě dcera žalobkyně [jméno FO] s žalovaným zvolili“ a dovozuje, že vedle přítomnosti tísně musí být smlouva uzavřena za nápadně nevýhodných podmínek. Žalobkyně tvrdí, že dle jejího úsudku kupní smlouva uzavřená mezi její dcerou [jméno FO] a žalovaným zcela vykazuje znaky tzv. lichevní smlouvy, která poškodila nejen dceru žalobkyně, ale celou rodinu s ohledem na dohodu o nezcizitelnosti Nemovitostí třetím osobám mimo rodinu.

2. Usnesením Okresního soudu v [adresa] ze dne [datum], č.j. [spisová značka], které nabylo právní moci dne [datum] bylo rozhodnuto podle § 107a o.s.ř. o tom, že na straně žalovaného bude po právní moci tohoto usnesení v řízení pokračováno se žalovanou, která se stala vlastnicí Nemovitostí.

3. Žalovaná se prostřednictvím své zástupkyně vyjádřila ústně na jednání dne [datum]. Tvrdila, že je vlastnicí Nemovitosti, když ji nabyla na základě kupní smlouvy uzavřené v dobré víře. Od začátku věděla, že Nemovitost je zatížena věcným břemenem ve prospěch žalobkyně, se kterým se počítá do budoucna. Žalovaná si byla prohlédnout nemovitost, krátce pohovořila se žalobkyní a má za to, že tato byla do sporu vtažena okolím, když v podstatě její postavení ve vztahu k užívání Nemovitosti je neměnné. Žalovaná připouštěla dohodu, že žalobkyně vezme žalobu zpět a v tomto případě nebude požadovat náhradu nákladů řízení. Bude-li procesně úspěšná, bude požadovat po ní plnou náhradu nákladů řízení. Žalovaná zdůraznila, že žalobkyně uzavřela darovací smlouvu prostřednictvím služeb advokátní kanceláře a tak, jak ve smlouvě bylo zřízeno věcné břemeno v její prospěch, tak také mohlo být do smlouvy vloženo ustanovení o zákazu obdarované, jakkoliv zatížit a zcizit Nemovitost. Žalovaná byla přesvědčena, že žalobkyně věděla o zadluženosti své dcery, přesto tuto Nemovitost jí darovala. Pokud se týká uzavřené kupní smlouvy, ke změně vlastníka nedošlo v rámci exekučního řízení. [právnická osoba] předmětné věci proběhla jednání dne [datum] a [datum], na kterých soud provedl dokazování veškerými listinnými důkazy navrženými účastníky řízení, včetně připojeného spisu Policie ČR, Obvodní oddělení [adresa], č.j. [Anonymizováno] a s ohledem na obsah tohoto spisu a slyšených osob, soud provedl výslech svědka [adresa] (dříve žalovaný), výslechy ostatních žalobkyní navržených svědků [jméno FO], [tituly před jménem] [jméno FO] a [jméno FO] nepovažoval s ohledem na právní názor zastávaný v této věci, za významné pro rozhodnutí v této věci. Soud upustil rovněž od výslechu svědkyně [jméno FO], když tato, byť byla předvolána, jednání se nezúčastnila, výslech nemohl být proveden, a to z důvodů objektivních na straně svědkyně (dlouhodobý pobyt mimo území ČR a péče o novorozené [rodné přijmení]). V tomto případě považoval za dostatečná skutková zjištění z úředního záznamu o podání vysvětlení [jméno FO] na Policii ČR dne [datum] v [adresa]. Z provedeného dokazování zjistil následující pro toto řízení a rozhodnutí ve věci významné skutečnosti.

5. Z darovací smlouvy a smlouvy o zřízení služebnosti užívání, že byla uzavřena dne [datum], mezi dárkyní a oprávněnou [Jméno žalobkyně] (žalobkyní) a [jméno FO] (dcera žalobkyně), jako obdarovanou (povinnou), opatřena jejich úředně ověřenými podpisy a úředním razítkem a podpisem vedlejšího účastníka – advokáta [tituly před jménem] [jméno FO]. Listina obsahuje smlouvu darovací a smlouvu o zřízení služebnosti užívání, které se vztahují k Nemovitosti. Na základě darovací smlouvy došlo k darování Nemovitosti její dceři [jméno FO], která dar do svého výlučného vlastnictví přijala, když byla seznámena se stavem převáděných nemovitostí. Na to obdarovaná [jméno FO], jako povinná, zřídila ve prospěch své matky – dárkyně, jako oprávněné, služebnost doživotního a bezplatného užívání Nemovitosti, tedy právo doživotního bezplatného užívání celého rodinného domu č.p. [Anonymizováno], včetně zahrada, s právem brát si úrodu z této zahrady pro svoji osobní potřebu. Obdarovaná [jméno FO] se zavázala právo oprávněné [Jméno žalobkyně] po celou dobu jejího života strpět a umožnit oprávněné ze služebnosti nerušený výkon těchto práv, služebnost se přitom sjednává ve prospěch oprávněné bezúplatně na dobu neurčitou a je závazná pro všechny nynější budoucí vlastníky, či spoluvlastníky Nemovitosti po dobu života oprávněné – žalobkyně.

6. Z informací o průběhu řízení, že stran Nemovitosti došlo ke dni [datum] k založení nového řízení, jehož účastníky je [adresa] a [Jméno žalované], [adresa] je označen jako navrhovatel převodce, [Jméno žalované] jako nabyvatelka navrhovatelka.

7. Z kupní smlouvy bez uvedení data, že podpisy obou smluvních stran byly ověřeny u [právnická osoba]. dne [datum]. [jméno FO] je vedena jako prodávající, [adresa] (dříve žalovaný) jako kupující. Předmětem prodeje je Nemovitost a [jméno FO] jako prodávající prohlásila, že na Nemovitosti neváznou žádné faktické, nebo právní vady, s výjimkou věcného břemene užívání pro žalobkyni, v rozsahu doživotního a bezplatného práva užívání řízeného na základě darovací smlouvy, od zřízení věcného břemene ze dne [datum]. Smluvní strany se dohodli na kupní ceně nemovitosti [částka], která byla zaplacena bezhotovostně před podpisem kupní smlouvy z účtu č. [hodnota], kód banky [Anonymizováno] vedeného u [Anonymizováno] a. s. není uvedeno číslo účtu na které bylo plnění poskytnuto.

8. Z výpisu z katastru nemovitostí prokazující evidovaný stav k datu [datum], [datum] a [datum], vztahující se k Nemovitosti, že zápis vlastnických práv k Nemovitosti odpovídá zjištěním ze shora uvedených smluv, jejíž výlučným vlastníkem byla postupně [jméno FO] (žalobkyně), následně na základě darovací smlouvy [Jméno žalobkyně] a na základě kupní smlouvy [adresa]. Z výpisu z katastru nemovitostí prokazující stav evidovaný k datu [datum], že vlastnické právo svědčí [jméno FO] a součástí tohoto zápisu jsou i zapsány v části D) poznámky a další obdobné údaje, údaje o zahájení exekucí, k datu [datum] poznámky v části D) výpisu byly vymazány. Z návrhu na vklad práva do katastru nemovitostí podle § 14 zák. č. 256/2013 Sb., že návrh na zápis změny vlastníka ze žalobkyně na [jméno FO] byl podán na Katastrálním pracovišti [adresa] dne [datum], týkal se Nemovitosti, další návrh týkající se Nemovitosti podala [jméno FO] dne [datum]. Z úředního záznamu o podání vysvětlení [jméno FO] ze dne [datum] podaného u Policie ČR, na obvodním oddělení [adresa], že součástí protokolu je oznámení [jméno FO] pro oznámení podvodu uvedením v omyl, zpronevěru a lichvu osoby [adresa]. [jméno FO] uvedl, že jeho matka [Jméno žalobkyně] byla vlastnicí Nemovitosti a po naléhání jeho starší sestry [jméno FO], převedla darem Nemovitost na mladší sestru [jméno FO], na kterou byly setrvale vedeny exekuce, avšak matka mu sdělila, že tyto již má zaplacené. Matka (žalobkyně) žije v Nemovitosti a pánové, kteří se tam dostavili jí sdělili, že se bude muset z Nemovitosti vystěhovat, neboť Nemovitost se bude prodávat. [jméno FO] tvrdil, že [jméno FO] vyhledala lichváře [adresa], se kterým se dohodla, že jí na exekuce půjčí, což se stalo, když již nejsou po převodu Nemovitosti na tuto osobu žádné údaje o exekucích vedeny. Následně tak [adresa] převedl Nemovitost na [Jméno žalované], která má 21 roků a je studentkou právnické fakulty Univerzity Palackého. Z toho všeho dovodil, že se jedná o „učebnicový příklad lichvy, podvodu“. Celou záležitost oznámil z důvodu, že jeho matka se cítí celou touto věcí podvedena a požádala ho, že chce Nemovitost – dar vrátit zpět. Když [jméno FO] oslovil s touto záležitostí [adresa], že chce celou věc s ním vyřešit, tak mu sdělil, že pro řešení ve věci občanskoprávní cestou jeho matka již „není aktivně, ani pasivně legitimní“. Z listiny sepsané advokátem [Jméno advokáta] dne [datum], označené „výzva k vrácení daru – odvolání daru pro nevděk“ (dle ustanovení § 2072 obč. zákoníku), Odstoupení od darovací smlouvy pro nevděk obdarovaného“, že je napsaná advokátem za [Jméno žalobkyně] a určena [jméno FO], týká se Nemovitosti a [jméno FO] je sděleno, že od uzavření darovací smlouvy s ní obdarovaná nekomunikuje a že si Nemovitost nezaslouží. Autorka výzvy se dověděla, že obdarovaná se o svoji rodinu [právnická osoba] nestará. Za dárkyní – matkou od té doby, co Nemovitost obdržela nechodí na návštěvy a vůbec si na svoji matku nevzpomene. Dověděla se, že ji orgány pro ochranu práv dětí v Rakousku odebraly děti, z čehož usuzuje, že vede zahálčivý život. Bylo zdůrazněno, že v rámci rodiny je uzavřena dohoda, že Nemovitosti neprodá, ani nijak nezcizí a bude se o dárkyni starat, k čemuž nedošlo. Listina obsahuje popis toho, co zjistil pověřený syn [jméno FO], ohledně převodu Nemovitosti, obsahuje odstoupení od darovací smlouvy a vrácení zpět s poukazem na ust. § 2072 o.z. Z kupní smlouvy bez uvedení data s úředně ověřenými podpisy smluvních stran dne [datum], že [adresa] jako prodávající převádí na [Jméno žalované] jako kupující Nemovitost s upozorněním na existenci věcného břemene užívání pro žalobkyni na základě darovací smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne [datum], za kupní cenu [částka] s tím, že kupní cenu kupující zaplatil a to bezhotovostně před podpisem kupní smlouvy na konkrétní číslo účtu, vedeného u [právnická osoba]. a kupující výslovně potvrdila uhrazení této částky. Z návrhu na vklad do katastru nemovitostí podle § 14 zák. č. 256/2013 Sb., že dne [datum] byl tento návrh podán u Katastrálního pracoviště [adresa] a týkal se převodu vlastnického práva k Nemovitosti z [adresa] na [Jméno žalované], vyplývající z kupní smlouvy, ze které soud učinil shora uvedená skutková zjištění. Tento návrh byl pak doložen aktuálním výpisem z katastru nemovitostí, prokazující evidovaný stav k datu [datum]. Z listiny datované ze dne [datum], označené jako „Návrh na zápis poznámky spornosti – dovolání se neplatnosti právního jednání“, určené Katastrálnímu úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště [adresa], navrhovatelkou je žalobkyně, návrh se týká Nemovitosti. Žalobkyně tvrdí, že je původním výlučným vlastníkem dotčených nemovitostí, které darovala své dceři [jméno FO] s tím, že součástí uzavřené darovací smlouvy bylo v rámci rodiny uzavřená dohoda, že obdarovaná darované Nemovitosti neprodá, ani nijak nezcizí (bylo zjištěno, že darovací smlouva takové písemné ujednání neobsahuje), to obdarovaná nesplnila. Součástí listiny je popis událostí tak, jak je soud zjistil ze shora uvedených listin s tím, že žalobkyně (navrhovatelka) vyzvala obdarovanou k vrácení daru – Nemovitosti, proto navrhovatelka žádá, aby katastrální úřad vyznačil k dotčeným Nemovitostem, jejichž převod je předmětem podporovaného právního úkonu, poznámku spornosti z důvodu dovolání se neplatnosti právního jednání dle § 23 odst. 1 písm. o katastrálního zákona. Z výpovědi svědka [adresa], který po poučení podle § 126 o.s.ř. neodmítl vypovídat, na Policii ČR vysvětlení nepodával, když mu policie sdělila, že jí stačí výpověď paní [jméno FO]. Svědek žalobkyni neznal, nikdy se s ní neviděl, se žalovanou se seznámil v souvislosti s uzavíráním kupní smlouvy týkající se Nemovitosti. O prodeji Nemovitosti se dověděl přes známou, co jí dělal zahrady, neboť se zabýval realizací a návrhy zahrad. S žalovanou [Jméno žalované] nemá žádný blízký vztah než obchodní, když realizovali mezi sebou jen tento jeden obchod ohledně Nemovitosti. Svědek s realitami nepodniká, neprovádí a nezajišťuje prodeje nemovitostí, ani rodinných domů. Jediné, co si nakoupil, tak byla garáž. Za posledních deset let koupil jen dvě garáže, ty prodal a teď nedávno koupil garáž. Je vlastníkem bytu, a to je vše, co se týká Nemovitostí. Nemovitost v Laškově koupil jako investici, protože měl volné peníze. Dověděl se o možném prodeji Nemovitosti přes kamaráda, který dělá v konické firmě a zná paní [jméno FO], tehdejší vlastnici a ona ho požádala, že má nějaké problémy, že na Nemovitosti jsou napsané exekuce. Nejdříve koupi Nemovitosti odmítl, ale pak ho kontaktovala osobně paní [jméno FO] někdy v listopadu, prosinci 2022. Z nákupu Nemovitostí ho odrazovaly exekuce. Nakonec na to kývnul, byl se podívat na Nemovitost a řekl, že jí pomůže, neboť ta v té době neměla peníze a žila někde v [Anonymizováno]. Kupní smlouvu realizovali tak, že paní [jméno FO] z důvodu exekucí neměla žádný účet, tak jí předtím dal polovinu peněz na zaplacení těch exekucí, a to oproti příjmovému dokladu. Bylo to na radu jeho zástupce pana Zdráhaly. [jméno FO] nakonec za ním přijela, peníze mu vrátila a poslal je přímo na dané exekuce, že nemá, od koho tyto peníze poslat. Z tohoto důvodu veškeré exekuce váznoucí na Nemovitosti vyplatil ze svého účtu. Zaplacení všech exekucí se jednalo o částku [částka] + nějaké další exekuce, které tam naskákaly a nebyly v rámci plomby na katastru. Jednalo se asi o věřitele [právnická osoba] a Fair Credit, asi o [částka]. Všechny dluhy byly vyplaceny. Svědek má výpisy z účtu, může dodat, není toto problém. Na jeho účtu ve výpisech z účtu je uvedeno vždy číslo, spisová značka, začíná to „EXE“. Zbytek kupní ceny těch [částka] dal jí v hotovosti oproti příjmovému dokladu. Svědek má k tomuto tvrzení příjmové doklady a přehled výběru ze svého účtu. K prodeji Nemovitosti krátce po jejím nabytí došlo, protože dostal lepší nabídku. Kupoval garáž a uvědomil si, že ty peníze budou uloženy v Laškově dlouhodobě, s ohledem na věcné břemeno pro maminku prodávající paní [jméno FO]. Nemovitost prodal, aby mohl koupit garáž na Okružní ulici v Olomouci, a tak se vlastně dostal k nynější žalované slečně [jméno FO], která o Nemovitost projevila zájem. Slečna [jméno FO] věděla o problému s Nemovitostí, věděla, že jí ty peníze budou ležet. Kupující nevadilo, že je tam žalobkyně na dožití, proto došlo k uzavření Smlouvy. Kupní cena o [částka] vyšší, než sám tuto Nemovitost koupil, a byla mu vyplacena na jeho účet z účtu slečny [jméno FO]. Polovina byla v hotovosti, druhá polovina bezhotovostně. Svědek popřel, že by se slečnou [jméno FO] udržoval jiné než obchodní vztahy spojené s prodejem Nemovitosti. Jiný vztah, než obchodní nebyl prokázán. Zástupce žalobkyně činil dotazy týkající se realizace kupní smlouvy, a to zejména zaplacení kupní ceny mezi svědkem [adresa] a žalovanou, tyto otázky nebyly připuštěny, neboť se netýkaly předmětu této věci. Z připojeného spisu sp.zn. [Anonymizováno], že je veden na základě úředního záznamu o podání vysvětlení ze dne [datum] [jméno FO], ze kterého soud již činil shora uvedená skutková zjištění. Součástí tohoto spisového materiálu jsou rovněž kupní smlouva bez data, s úředně ověřenými podpisy [datum], darovací smlouva a smlouva o zřízení věcného břemene ze dne [datum], včetně návrhů na vklad a výpisu z katastru nemovitostí, jak jsou již obsaženy shora v jednotlivých skutkových zjištění z těchto listin. Z úředního záznamu o podání vysvětlení [Jméno žalobkyně] ze dne [datum] soud zjistil, že byla vlastnicí Nemovitosti asi od roku 2013, získala ji od své matky, k tomu jí pomohla dcera [jméno FO], neboť měla s původní vlastnicí dobrý vztah. Dcera [jméno FO] jí občas říkala, aby Nemovitost darovala právě proto dceři [jméno FO], neboť ta jediná z rodiny neměla žádný majetek. Poté se sama ze svého rozhodnutí, z vlastní vůle rozhodla, že Nemovitost daruje dceři [jméno FO], s ní po domluvě na poště v Olomouci ověřila darovací smlouvu dne [datum] a nechala si dát do smlouvy věcné břemeno na dožití. O tom, že obdarovaná měla některé exekuce, vůbec nevěděla. Měla za to, že již byly zaplaceny. Někdy později kolem [datum] se u ní na domě (myšleno Nemovitost) objevili muži, kteří jí sdělili, že hledají [jméno FO], která nepřebírá dopisy, má dluhy a tvrdili jí, že o Nemovitost přijde, že ji vystěhují. Po nějaké době jí dcera [jméno FO] sdělila, že nějaké exekuce již má zaplacené, nějaké řeší. Potom někdy koncem května 2023 jí její syn [jméno FO] sdělil, že dcera [jméno FO] Nemovitost prodala. Sama tomu nerozumí, proto pověřila syna [jméno FO], aby to za ni vyřešil. Z úředního záznamu o podání vysvětlení [jméno FO] ze dne [datum], že její matka [Jméno žalobkyně] někdy v roce 2013 dostala darem Nemovitost a na uzavření této darovací smlouvy měla vliv [jméno FO], neboť s babičkou měla dobrý vztah. Po domluvě s matkou a sestrou [jméno FO] (nyní [jméno FO]) došlo v Olomouci k sepsání darovací smlouvy na Nemovitost, tam nebyla přítomna, ani obsah smlouvy nezná. Sestře jen zdůraznila, aby matka mohla v domě dožít, a proto jí doporučila udělat věcné břemeno užívání na matku. O tom, že sestra [jméno FO] (myšleno [jméno FO], tj. obdarovaná), nějaké exekuce měla, věděla, neznala jejich výši. Věděla však, že je řeší a platí. [jméno FO] [jméno FO] ji někdy v roce 2023 informoval o tom, že [jméno FO] Nemovitost měla prodat za [částka]. Na telefonický dotaz [jméno FO] jí tuto skutečnost popřela s tím, že si bude půjčovat peníze na opravu domu a musí tedy něčím ručit, a to mělo být Nemovitostí. [jméno FO] by určitě nic proti matce neudělala, hlavní úmysl na Nemovitost má bratr [jméno FO], který ji chce zbourat a chce na místě postavit penzion. Z úředního záznamu o podání vysvětlení [jméno FO] ze dne [datum], že [datum] byla na dovolené se svým přítelem u žalobkyně, své matky a za přítomnosti sestry [jméno FO] po dobu jejího pobytu u matky se začalo řešit, že ona jediná nemá žádný majetek a že by mohla něco dostat. Na základě těchto diskusí se matka – žalobkyně rozhodla, že jí daruje Nemovitost. Matce sdělila, že jsou proti ní vedeny nějaké exekuce, neví přesnou částku a snažila se ji nechat vyčíslit. Přesto matka s darovací smlouvou souhlasila. K darování nakonec došlo na základě konzultací s advokátem a sepisem smlouvy v advokátní kanceláři [tituly před jménem] [jméno FO] s tím, že podpisy budou ověřeny na poště, matka bude mít k Nemovitosti doživotní břemeno dožití zdarma, a to na dobu neurčitou. Poté, co se exekutor dověděl o nabytí tohoto majetku, byly nemovitosti okamžitě zaplombované a byl podán návrh na prodej Nemovitosti. Tuto nastalou skutečnost začala řešit, znala člověka jménem [adresa], který pracuje pod nějakou firmou a tento člověk se zabývá realitkami. Dohodli se, že za ni zaplatí exekuce a bude mu ručit nemovitostí do té doby, než tuto půjčku pro ni zaplatí. Byla uzavřena mezi nimi smlouva, že jakmile panu [jméno FO] splatí dluh, tak jí Nemovitost vrátí zpět. Tuto smlouvu má úředně ověřenou. [jméno FO] za ni vyřídil veškeré exekuce, a proto kupní cenu od něho nedostala. Na základě zaplacených exekucí s [adresa] sepsala kupní smlouvu na prodej Nemovitosti dne [datum], která byla ověřena rovněž na poště v Olomouci. K uzavření této smlouvy nebyla nikým nucena, podepsala ji dobrovolně bez nátlaku. [adresa].[Anonymizováno] za Nemovitost byla za exekuce, které měl pan [jméno FO] zaplatit. S touto částkou plně souhlasila a nebyla žádným způsobem donucena. Z úředního záznamu ze dne [datum], který byl podepsán nprap. [jméno FO], vrchním inspektorem a npor. [tituly před jménem] [jméno FO], vedoucím oddělení, zast. npor. [tituly před jménem] [jméno FO], že provedeným šetřením bylo zjištěno, že nedošlo ke spáchání trestného činu přestupku, či jiného správního deliktu a vzhledem k uvedeným skutečnostem bylo rozhodnuto o uložení tohoto spisového materiálu na zdejší součásti obvodního oddělení Policie ČR [adresa].

9. Soud na základě shora uvedených skutkových zjištění dospěl k tomuto skutkovému závěru.

10. Soud po skutkové stránce považuje za významné shrnout prokázaný časový sled jednotlivých událostí od data [datum], kdy žalobkyně jako dárkyně, uzavřela darovací smlouvu, včetně smlouvy o zřízení služebnosti na Nemovitosti se svojí dcerou [jméno FO], jako obdarovanou. Dle této darovací smlouvy byl podán návrh na vklad vlastnického práva dne [datum] a bylo prokázáno, že k tomuto dni se stala vlastníkem Nemovitosti [jméno FO], když [datum] místně příslušný katastrální úřad povolil vklad vlastnického práva dle darovací smlouvy, s účinky ke dni [datum]. Z kupní smlouvy uzavřené dne [datum] bylo prokázáno, že žalobkyně jako prodávající uzavřela kupní smlouvu s [adresa] jako kupujícím a ohledně této skutečnosti byl dne [datum] podán návrh na vklad vlastnického práva, k tomuto dni vlastníkem Nemovitosti se stal [adresa], když dne [datum] místně příslušný katastrální úřad povolil vklad vlastnického práva dle kupní smlouvy, s účinky ke dni [datum]. Dne [datum] [adresa], jako vlastník Nemovitosti a prodávající, uzavřel kupní smlouvu s [Jméno žalované] jako kupující (nyní žalovaná) s tím, že kupní cena navýšena o [částka] na celkem [částka]. Součástí obou kupních smluv je ujednání, že kupující vzali na vědomí existenci služebnosti ve prospěch původní vlastnice [jméno FO]. Až po těchto událostech dne [datum] žalobkyně odvolává dar představující Nemovitost vůči [jméno FO] pro nevděk, odvolání daru pro nevděk bylo [jméno FO] doručeno do datové schránky dne [datum]. Následující den, tj. [datum], došlo k podání žaloby v předmětné věci a byl podán návrh na zápis poznámky spornosti. Tyto souvislosti byly zjištěny z výpisu z katastru nemovitostí prokazující stav v katastru nemovitostí evidovaný k datu [datum]. Poznámka spornosti o určení vlastnického práva byla doložena listinou – Oznámením o podaném žalobním návrhu na určení, že právní úkon je neplatný, ze dne [datum], zápis v katastru nemovitostí byl proveden dne [datum]. Z návrhu na zápis poznámky spornosti bylo zjištěno, že v tomto návrhu žalobkyně prostřednictvím svého zástupce popisuje časový sled a popis jednotlivých právních skutečností, jak byl zjištěn shora, tedy počínaje uzavřením darovací smlouvy přes následující kupní smlouvy, až do nabytí vlastnického práva k Nemovitosti žalovanou [Jméno žalované] s tím, že převod Nemovitosti je předmětem odporovaného právního úkonu. Poznámka spornosti je navrhována z důvodu dovolání se neplatnosti právního jednání dle § 23 odst. 1 písm. o) katastrálního zákona. Soud považoval pro toto řízení také za významné zjištění učiněné z úředního záznamu o podání vysvětlení žalobkyně před Policií ČR dne [datum], ze kterého zjistil, že žalobkyně se rozhodla k uzavření darovací smlouvy z vlastní úvahy a byla si vědoma toho, že součástí darovací smlouvy je také zřízení věcného břemene v její prospěch. Na rozdíl od tvrzení [jméno FO] uvedla, tvrdila, že nevěděla o tom, že nemá zaplacené exekuce. Z jejího vysvětlení je zřejmé, že o jejich exekucích věděla. Soud nepovažuje za nutné pro rozhodnutí v této věci doplňovat dokazování k odstranění tohoto rozporu a prokázání, že dárkyně věděla v době uzavírání darovací smlouvy o tom, že obdarovaná (ne)má všechny exekuce vypořádané. Soud v této souvislosti zdůrazňuje, že žalobkyně, pokud měla ve smlouvě zajištěnou ve svůj prospěch služebnost, která jí zajišťovala, zajišťuje a bude zajišťovat do její smrti, právo Nemovitost užívat, včetně plodů a užitků ze zahrady, která je součást Nemovitosti, stejně tak mohl být součástí této darovací smlouvy i zákaz obdarované nakládat s Nemovitostí ve prospěch třetích osob mimo příslušníky rodiny. Tzn., že obdarované [jméno FO], která byla vlastníkem Nemovitosti dle zjištěného výpisu z katastru nemovitostí od [datum] nic nebránilo, aby s nabitou Nemovitostí nakládala podle vlastního užívání, včetně převodu na osobu třetí, jak se stalo v tomto případě na [adresa]. Soud hodlal provést výslech kromě výslechu [adresa], též výslech svědkyně [jméno FO], po zjištění, které učinil z vysvětlení u Policie ČR dne [datum] od tohoto důkazu upustil, když vzal za prokázané, že k darování Nemovitosti došlo zcela dobrovolně. Z podaného vysvětlení a z vyjádření žalobkyně v průběhu soudních jednání v této věci nebylo prokázáno, že by uzavřela darovací smlouvu pod nátlakem, v tísni apod. Navíc soud považuje za významné zjištění, že darovací smlouva byla sepsána v advokátní kanceláři [tituly před jménem] [jméno FO], i když žalobkyně sama v advokátní kanceláři nebyla, pouze darovací smlouvu podepsala. Lze předpokládat, že každá osoba s rozumem průměrného člověka (4 odst. 1 o.z.), tedy i žalobkyně si před podpisem darovací smlouvy, či jakékoliv jiné listiny, si listinu řádně přečte a pokud s obsahem souhlasí ji teprve podepíše. Soud zjistil rozpor mezi úředním záznamem o podání vysvětlení [jméno FO] a výpovědí svědka [adresa], který u Policie ČR žádné vysvětlení nepodával, ohledně uzavírání kupní smlouvy a úhrady kupní ceny, zjištěné rozpory nepovažoval za nezbytné odstranit, neboť odstranění těchto rozporů nemělo žádný význam pro rozhodnutí ve věci. Soud považuje za právně významné zjištění, že [jméno FO] před Policií ČR výslovně uvedla, že smyslem převodu Nemovitosti bylo, aby ji očistila od zápisu jednotlivých exekucí, aby se zbavila svých osobních dluhů, a to se také stalo. Nebylo sporu o tom, že by [adresa] tuto povinnost splnil a dluhy za [jméno FO] zaplatil. [jméno FO] v podaném vysvětlení před Policií ČR výslovně prohlásila, že k uzavření kupní smlouvy nebyla žádným způsobem donucena, vše podepsala dobrovolně bez jakéhokoliv nátlaku. Soud takto zjištěný skutkový stav považoval za dostatečný pro učinění právního názoru, na základě, kterého v této věci rozhodl. Pokud žalobkyně kromě listinných důkazů a výslechu svědka [adresa], požadovala ještě výslech [jméno FO], [jméno FO], [tituly před jménem] [jméno FO] a [jméno FO], soud dokazování v tomto rozsahu nepřipustil, když ho částečně nahradil zjištěním učiněným z obsahu podaného vysvětlení [jméno FO], [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] před Policií ČR. Pokud se týká výpovědi svědka [jméno FO], jedná se o dalšího rodinného příslušníka, syna žalobkyně a soud nepředpokládá, že by tento svědek vypovídal, nebo sděloval skutečnosti ve své výpovědi, odlišné od sdělení [tituly před jménem] [jméno FO] tak, jak soud zjistil z jeho podaného vysvětlení a oznámení o trestném činu.

11. Podle ustanovení § 23 odst. 1 písm. o) katastrálního zákona, k nemovitosti se zapisuje poznámka o podané žalobě, kterou se navrhovatel domáhá, aby soud vydal takové rozhodnutí, týkající se nemovitosti evidované v katastru, na jehož základě by mohl být proveden vklad do katastru, pokud se na jeho základě nezapisuje poznámka spornosti zápisu.

12. Podle ustanovení § 80 o.s.ř., určení, zda tu právní poměr, nebo právo je, či není, se žalobou lze domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

13. Podle ustanovení § 985 obč. zák., není-li stav zapsaný ve veřejném seznamu v souladu se skutečným právním stavem, může se osoba, jejíž věcné právo je dotčeno, domáhat odstranění nesouladu; prokáže-li, že své právo uplatnila, zapíše se to na její žádost do veřejného seznamu. Rozhodnutí vydané o jejím věcném právu působí vůči každému, jehož právo bylo zapsáno do veřejného seznamu poté, co dotčená osoba o zápis požádala.

14. Podle § 986 odst. [právnická osoba] o.z., kdo tvrdí, že je ve svém právu dotčen, zápisem provedeným do veřejného seznamu bez právního důvodu ve prospěch jiného, může se domáhat výmazu takového zápisu a žádat, aby to bylo ve veřejném seznamu poznamenáno. Orgán, který veřejný záznam vede, vymaže poznámku spornosti zápisu, nedoloží-li žadatel ani do dvou měsíců od doručení žádosti, že své právo uplatnil u soudu. Požádal-li žadatel o poznamenání spornosti zápisu do jednoho měsíce ode dne, kdy se o zápisu dověděl, působí jeho právo vůči každému, komu popíraný zápis svědčí, nebo kdo na jeho základě dosáhl dalšího zápisu; po uplynutí této lhůty však jen vůči tomu, kdo dosáhl zápisu, aniž byl v dobré víře. Nebyl-li žadatel o zápisu cizího práva řádně vyrozuměn, prodlužuje se lhůta podle odstavce 2 na tři roky; lhůta počíná běžet ode dne, kdy byl popíraný zápis proveden.

15. Podle ustanovení § 24 odst. [právnická osoba] katastrálního zákona, není-li stav zapsaný v katastru v souladu se skutečným právním stavem, osoba, jejíž věcné právo je dotčeno, se domáhá odstranění nesouladu a prokáže-li, že své právo uplatnila u soudu, zapíše se na její žádost od katastru poznámka spornosti zápisu. Obdobně se zapíše do katastru poznámka spornosti zápisu i v případě, že někdo tvrdí, že je na svém právu dotčen zápisem provedeným do katastru bez právního důvodu, ve prospěch jiného a žádá, aby to bylo v katastru poznamenáno. Poznámku spornosti zápisu, která působí proti zápisu provedeného na základě napadeného právního jednání a na něj navazujícím zápisům, zapíše katastrální úřad také na základě oznámení soudu o podané žalobě, nebo na základě doloženého návrhu žalobce, pokud žalobce podal žalobu o určení, že právní jednání, na jehož základě má být zapsáno právo do katastru, je neplatné, zdánlivé, nebo zrušené. Pokud je řízení, o kterém se zapisuje poznámka spornosti zápisu, řízením o předběžné otázce ve vkladovém řízení, vkladové řízení se nepřerušuje. Vyhoví-li soud žalobě, o které je zaspána poznámka spornosti zápisu, vymaže katastrální úřad všechny zápisy, vůči nimž poznámka spornosti zápisu působí. O výmazu všech zápisů oznámí katastrální úřad provedenou změnu dotčeným osobám.

16. Soud zjištěný skutkový stav posoudil podle citované právní úpravy a dospěl k tomuto právnímu závěru.

17. Ze závěrů o skutkovém stavu projednávané věci je jisté, že pro procesní úspěch žalobkyně v projednávané věci musí žalobkyně úspěšně zpochybnit platnost a účinnost celkem tři právních titulů pro nabytí vlastnického práva a pro jejich zpochybnění musí být pro toto řízení aktivně legitimována. Žalobkyně při určení žalovaného subjektu vychází z toho, která osoba je zapsaná jako vlastník aktuálně v katastru nemovitostí. Zatímco ke dni podání žaloby to byl [adresa] (přestože již probíhalo další vkladové řízení), nyní se jedná o [Jméno žalované], která byla na straně žalovaného připuštěna do řízení pravomocným usnesením podle § 107a odst. 1,2 o.s.ř. jako vlastnice Nemovitosti zapsaná v katastru nemovitostí. Žalobkyně nezpochybňuje samotnou platnost darovací smlouvy, ale je tvrzen pouze její následný zánik, a to v důsledku odvolání daru. Okruh účastníků soudního řízení přitom souvisí i s poznámkami spornosti, když poznámky spornosti stanoví okruh účastníků soudního sporu, i jeho předmětu. V této souvislosti bylo zjištěno, že žalobkyně podala návrh na zápis poznámky spornosti dne [datum] a místně příslušný katastrální úřad ji zapsal ke dni [datum], s účinky ke dni podání návrhu. Ve výpisu z katastru nemovitostí je vyznačena poznámka spornosti – určení vlastnického práva, ale jako listina, na jejímž základě byla zapsána, je uvedeno oznámení o podaném žalobním návrhu, že právní úkon je neplatný. Soud proto vyzval žalobkyni, aby doložila návrh, na základě, kterého byla zapsána poznámka spornosti a z této listiny soud zjistil, že je vyznačena jako „Návrh na zápis poznámky spornosti – dovolání se neplatnosti právního jednání“ a je poukázáno na ust. § 23 odst. 1 písm. a) katastrálního zákona, přitom součástí tohoto podání žalobkyně je popis událostí tak, jak byl zjištěn shora a časová osa těchto právních skutečností kopírují i výpisy z katastru nemovitostí k jednotlivým datům, jak bylo uvedeno a zjištěno shora. Jak už bylo uvedeno, žalobkyně nerozporuje platnost darovací smlouvy uzavřené dne [datum] a tedy v době, kdy tato smlouva byla platná, vlastníkem Nemovitosti byla dcera žalobkyně [jméno FO], došlo následně k uzavření kupních smluv uzavřených dne [datum] a [datum]. Teprve po těchto datech a to konkrétně [datum] žalobkyně odvolává dar vůči [jméno FO] pro nevděk. To už byla od [datum] dle výpisu z katastru vlastnicí Nemovitosti [Jméno žalované]. Účinky odvolání daru pro nevděk nemohou působit zpětně, proto ani kupní smlouvy nemohly být uzavřeny neplatně z důvodu, že docházelo k nabytí Nemovitosti od nevlastníka. Soud se ztotožňuje se stanoviskem žalované je třeba v řízení o určení vlastnického práva, aby žalobkyně byla pro toto řízení aktivně legitimována, tedy prokázala naléhavý právní zájem a naléhavý právní zájem na určení je dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo ohroženo její právo, nebo kde by se bez tohoto určení jeho právní postavení stalo nejistým. V tomto případě proto soud zkoumal jednotlivé typy poznámek spornosti tak, jak vyplývají z občanského zákoníku a ze speciální právní úpravy v katastrálním zákoně, a to konkrétně poznámka rozepře dle § 985 o.z., jehož znění koresponduje s úpravou ve speciálním zákoně § 24 odst. 1 věta první katastrálního zákona. Typ této poznámky slouží k řešení situací, kdy se zápis původně opíral o řádný právní důvod a byl v souladu se skutečným právním stavem, následně však právní důvod odpadl, nebo zapsané právo mimoknihovně zaniklo. Typicky jde o případy mimo jiné též o odvolání daru. V řízení o žalobě na určení, jehož výsledkem má být rozsudek jako vkladová listina pro odstranění nesouladu mezi zapsaným a skutečným právním stavem, musí na straně žalobce vystupovat osoba, které svědčí skutečný právní stav a na straně žalovaného osoba, jíž svědčí zapsaný právní stav. Je-li žalobě vyhověno, zapsaná poznámka rozepře rozšiřuje subjektivní meze závaznosti takovéhoto rozhodnutí i na osoby, jejíž právo bylo zapsáno do veřejného seznamu poté, co dotčení osoba o zápis poznámky rozepře požádala. Působí tedy výhradně do budoucna. Zápis poznámky má tak zabránit nabytí věcného práva třetí osobou v dobré víře, za podmínek § 984 o.z. Když k převodu na třetí osobu dojde, žalovaným zůstane původní katastrální vlastník, protože poznámka rozepře zajistí, že vydané rozhodnutí bude působit i vůči třetí osobě. Pokud žalobkyně navrhovala zápis této poznámky spornosti, když obsah návrhu na zápis poznámky tomu může nasvědčovat, žalobkyně nespadá do okruhu osob, které návrh na zápis této poznámky mohou podat. Nesvědčí ji tedy aktivní legitimace pro toto řízení. Zápis poznámky rozepře může žádat totiž osoba přímo dotčená rozporovaným zápisem. Rozporovaným zápisem mohl být vklad vlastnického práva pro [adresa], na základě kupní smlouvy uzavřené s [jméno FO], kterou žalobkyně označila za lichevní. Nicméně v době provedení vkladu ve prospěch pana [jméno FO] (vklad proveden [datum], s účinky ke dni [datum]), žalobkyně nemohla být ve svém právu přímo dotčena (tímto zápisem nebylo „vymazáno“ její právo, ale vlastnické právo její dcery), protože nebyla vlastníkem nemovitosti, tím se mohla stát až dne [datum], kdy bylo její dceři doručeno odvolání daru pro nevděk. V úvahu přichází poznámka spornosti vyplývající z ust. § 986 o.z., jehož znění koresponduje s úpravou § 24 odst. 1 věta druhá katastrálního zákona. Poznámka tohoto typu slouží k řešení situací, kdy byl zápis proveden bez právního důvodu (právní důvod zde nikdy neexistoval). Typicky jde o zápis na základě absolutně neplatného, nebo zdánlivého právního jednání, a to se v případě darovací smlouvy nemůže jednat. Soud má za to, že o tento případ poznámky s ohledem na obsah skutkových zjištění nemůže jít. Přesto zdůrazňuje, že v tomto případě, je-li takové žalobě vyhověno, zapsaná poznámka spornosti působí nejen do budoucna, ale v případě dodržení lhůt uvedených v ust. § 24 odst. 2,3 katastrálního zákona i do minulosti, a to i proti dobro věrnému nabyvateli. Zde však soud vyslovuje stejný právní názor jako v případě první poznámky spornosti, že žalobkyně nebyla v době provedení popíraného zápisu vlastníkem Nemovitosti, a tedy nebyla ani osobou aktivně legitimovanou. Poslední, v úvahu přicházející poznámka spornosti vyplývá z ust. § 24 odst. 1 věta třetí katastr. zákona, kde v tomto případě úprava podobná v obecné úpravě občanského zákoníku neexistuje. Právě zápisu této poznámky by snad odpovídalo označení listiny na výpisu z katastru nemovitost, který koresponduje i s obsahem samotného návrhu na zápis poznámky spornosti, kde je uvedeno dovolání se neplatnosti právního jednání s poukazem na ust. § 23 odst. 1 písm. e) katastrálního zákona. Podle názoru soudu tato poznámka speciální dopadá na situaci, kdy dotčená osoba preventivně rozporuje zápis, který dosud nebyl proveden a vkladové řízení o něm neustále probíhá (zápis žalované jako vlastnice Nemovitosti). Rozdíl mezi poznámkami § 985 a 986 na straně jedná a poznámkou dle § 24 odst. 1 věta třetí, katastrálního zákona na straně druhé, spočívá v tom, že první dva typy poznámek se aplikují v situaci, kdy byl určitý zápis v katastru již proveden, zatímco třetí poznámka se použije ve fázi před provedením zápisu. To je v mezidobí od podání žádosti o provedení určitého zápisu (např. návrhu na vklad), do provedení tohoto zápisu. V daném zkoumaném případě požádala žalobkyně o zápis poznámky spornosti dne [datum], tj. v době, kdy probíhalo vkladové řízení, jehož účastníky byl [adresa], jako prodávající a [Jméno žalované], jako kupující. Je tedy možné, že návrh byl vyhodnocen nikoliv jako poznámka dle § 985, či 986 o.z., ve vztahu, k již provedenému zápisu ve prospěch pana [jméno FO], ale jako poznámka dle § 24 odst. 1 věta třetí katastrálního zákona, zpochybňující právní jednání, které má být nabývajícím titulem pro [Jméno žalované]. Podaná žaloba však zápis tohoto typu poznámky spornosti nezdůvodňuje. Dle informací získaných soudem z komentáře, kde se obecně opakovaně uvádí, že tato poznámka spornosti působí již od podání návrhu na její zápis. Nicméně v daném případě by návrh na zápis poznámky byl podán dne [datum], tj. v období mezi podáním návrhu na vklad pro [Jméno žalované] a provedením vkladu. Následně bylo vlastnické právo pro žalovanou zapsáno do [datum], avšak s účinky ke dni [datum], zatímco poznámka spornosti až s účinky ke dni [datum]. Vlastnické právo žalované má tedy lepší pořadí než poznámka spornosti. V takovém případě podle soudu je nesprávné, aby působila poznámka spornosti i vůči žalované, a to zvláště za situace, kdy se dobrá víra podle § 984 o.z. posuzuje ke dni podání návrhu na vklad jejího vlastnického práva. Ke dni podání návrhu na vklad vlastnického práva žalované, tj. dne [datum], žádný návrh na zápis poznámky nebyl podán v katastru nemovitostí, z katastru nemovitostí tedy neplynulo nic, co by její dobrou víru zpochybnilo. Podle názoru soudu tak vůči žalované by mohl působit samotný rozsudek, nikoliv poznámka spornosti. Zpětné působení poznámky spornosti i vůči žalované by podle názoru soudu mohlo nastat jen tehdy, jednalo-li by se o poznámku podle § 986, která působí jak do budoucna, tak i zpětně, a to i proti dobro věrným nabyvatelům, a to se tomto případě nestalo. Z žalobních tvrzení vyplývá, že žaloba primárně zpochybňovala platnost nabývacího titulu [adresa] z důvodu lichvy, ve vztahu k nabývacímu titulu žalované, již tvrzeno v žalobě bylo pouze to, že původní žalovaný buď převedl Nemovitost za zcela jinou a výhodnější cenu, než za kterou ji nabyl, nebo Nemovitosti převedl na osobu spřízněnou, aby vlastnickou strukturu zkomplikoval. To se ani v jednom případě nestalo nebo nebylo prokázáno. Bylo prokázáno, že původně žalovaný převedl Nemovitost na žalovanou za cenu vyšší pouze nepatrně, o [částka] a nebylo prokázáno, že by se jednalo o osobu spřízněnou. Případné platné odvolání daru pro nevděk ke dni [datum] by samo o sobě nemělo za následek obnovení vlastnického práva žalobkyně, jelikož ke dni [datum] Nemovitost měl nabýt [adresa] a dne [datum] žalovaná. Soud ze všech těchto důvodů má za to, že žalobkyně neprokázala, že je pro toto řízení aktivně procesně legitimována, a proto žalobu zamítl (odst. I. výroku).

18. Soud rozhodl o náhradě nákladů řízení podle ust. § 150 o.s.ř. a přiznal procesně zcela úspěšné žalované plnou náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady se stávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 8 odst. 1 písm. a) zák. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen a.t.), z tarifní hodnoty [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze čtyř úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení - § 11 odst. 1 písm. a) a.t., písemné vyjádření - § 11 odst. 1 písm. d) a.t. a účast na jednání - § 11 odst. 1 písm. g) a.t.), 4 paušální náhrady hotových výdajů po [částka] (§ 13 odst. 3 a.t.) a cestovného zástupkyně žalované k jednáním soudu ve dnech [datum] a [datum], ze sídla advokátní kanceláře v Olomouci do [adresa] a zpět (tj. celkem [hodnota] km při průměrné spotřebě 5,8 litru dle předloženého osvědčení o registraci vozidla zástupkyně žalované a ceně nafty [částka] dle § 4, písm. c vyhl. 398/2023 Sb.) ve výši [částka], náhrady za použití vozidla [částka] (základní sazba za použití silničního motorového vozidla [částka] dle § 1, písm. b vyhl. 398/2023 Sb.), náhrady za promeškaný čas strávený zástupkyní na cestě k soudním jednáním [částka] (za každou započatou půlhodinu [částka] dle 14 odst.3 a.t.), daně z DPH ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka], to je celkem [částka] (odst. II. výroku) Soud při stanovení výše tarifní hodnoty přihlédl k tomu, že předmětem tohoto řízení bylo určení vlastnického práva k nemovitým věcem, které jsou penězi ocenitelné a jejich cena byla ověřitelná ze spisu, když byla stanovena dohodou smluvních stran na částku [částka] (blíže např. rozhodnutí NS Soudu ČR [spisová značka]). Soud při úvaze o možné aplikaci ust. § 150 o.s.ř. nezjistil důvody hodné zvláštního zřetele. Přihlédl přitom k tomu, že žalobkyně byla jako důchodkyně osvobozena od placení soudních poplatků v rozsahu 75 % a svého majetku se dobrovolně vzdala a též k tomu, že další účastník řízení – žalovaná je studentkou bez stálého příjmu a nezavdala důvod k zahájení tohoto řízení. Soud považuje za vhodné připomenout, že nalézací soudy opakované v souladu se stávající judikaturou používají toto moderační právo pouze ve výjimečných případech a o ten se, jak bylo vysvětleno, nejedná.

19. Soud rozhodl o povinnosti žalobkyně plnit žalovanému v zákonné lhůtě 3 dnů, když pro stanovení jiné lhůty neshledal podmínky (§ 160 odst. 1 o.s.ř.) a náklady řízení zaplatí k rukám zástupkyně žalované (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).

Poučení