14 C 159/2023 - 129

Rubrum

Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Tankó ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalované[Anonymizováno] - [Jméno žalované] sídlem [Adresa žalované] o náhradu škody způsobená nezákonným rozhodnutím ve výši 55[Anonymizováno][Anonymizováno] Kč a náhradu přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nezákonným rozhodnutím ve výši [Anonymizováno] [Anonymizováno] Kč takto:

Výrok

I. Žaloba se v rozsahu, v němž se žalobce domáhá po žalované uhrazení částky [částka] spolu s úrokem ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zamítá.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to vše do 3 dnů po právní moci rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to vše do 3 dnů po právní moci rozsudku.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši [částka] k rukám zástupce žalobce, a to do 3 dnů po právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se domáhal žalobou po žalované uhrazení náhrady škody ve výši [částka] spolu s úrokem ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a uhrazení přiměřeného zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu ve výši [částka] spolu s úrokem ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. K tomu žalobce uvedl, že náhrada škody má spočívat v neuhrazených nákladech obhajoby [tituly před jménem] [jméno FO] ve výši [částka] vč. DPH (za účast u výslechů svědků) a neuhrazených nákladech obhajoby [tituly před jménem] [jméno FO] ve výši [částka] vč. DPH (konkrétně za úkon ze dne [datum]) v [podezřelý výraz] řízení sp. zn. [spisová značka], dále jen „[podezřelý výraz] řízení“, nemajetková újma má spočívat jak v odškodnění za nepřiměřenou délku [podezřelý výraz] řízení, kdy žalobce chce doplatit ještě [částka] oproti tomu, co mu již bylo žalovanou zaplaceno ([částka]), a také v odškodnění za zásah do osobnostních práv (do cti, dobré pověsti, práva na soukromý a rodinný život) způsobený nezákonným zahájením [podezřelý výraz] stíhání a samotným [podezřelý výraz] stíháním žalobce, kdy chce uhradit za tento zásah částku [částka].

2. Žalovaná neuznala uplatněný nárok, a to ani částečně, když tvrdila, že: - nárok na náhradu škody za obhajobu poskytnutou [tituly před jménem] [jméno FO] není prokázaný, respektive neprokázal se vznik škody, - nárok na náhradu škody za obhajobu poskytnutou [tituly před jménem] [jméno FO], respektive za úkon ze dne [datum] (právní porada), je součástí úkonu převzetí obhajoby ze dne [datum], za který již byla přiznána náhrada, - nárok na nemajetkovou újmu za nepřiměřenou délku [podezřelý výraz] řízení již je vyčerpán přiznanou částkou ve výši [částka] a není důvod k navýšení této částky o dalších [částka], - nárok na nemajetkovou újmu za nezákonné [podezřelý výraz] stíhání je dostatečně vyřešen satisfakcí v podobě poskytnuté omluvy.

3. Mezi stranami nebylo sporné to, že bylo vydáno nezákonné rozhodnutí o zahájení [podezřelý výraz] stíhání a že bylo proto nezákonně vedeno [podezřelý výraz] stíhání proti žalobci, v dané věci bylo sporné následující: prokázání vzniku a výše škody za zastupování [tituly před jménem] [jméno FO], hodnocení důvodnosti uplatněné škody za právní poradu žalobce s [tituly před jménem] [jméno FO] dne [datum], výše nemajetkové újmy za délku [podezřelý výraz] řízení, a výše nemajetkové újmy za zásah do osobnostních práv žalobce.

4. Soud má za prokázané následující: a) Žalobce dne [datum] uplatnil u žalované nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím ve výši [částka] (z toho [částka] za obhajobu [tituly před jménem] [jméno FO] a [částka] za obhajobu [tituly před jménem] [jméno FO]) a nárok na náhradu přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem ve výši [částka] (z toho [částka] za délku [podezřelý výraz] řízení a [částka] za zásah do osobnostních práv žalobce). Žalovaná vyhověla nároku žalobce pouze v rozsahu [částka] jako náhradu škody způsobenou nezákonným rozhodnutím a [částka] za délku [podezřelý výraz] řízení a současně mu poskytla omluvu za zásah do jeho práv (důkaz: uplatnění nároku ze dne [datum], potvrzení o přijetí podání ze dne [datum], stanovisko žalované ze dne [datum]). b) Žalobce byl zastupován v [podezřelý výraz] řízení advokátkou [tituly před jménem] [jméno FO], která byla účastna výslechů svědků v [podezřelý výraz] řízení žalobce, a ta ho zastupovala i ve věci rozvodu a ve věci péče o nezletilého syna. Před započetím právních služeb nebyla smluvena mezi žalobcem a [tituly před jménem] [jméno FO] odměna za zastupování. Po skončení zastupování ve všech řízeních si žalobce s [tituly před jménem] [jméno FO] dohodl, že jí za zastupování „ze známosti“ uhradí pouze částku [částka] a [tituly před jménem] [jméno FO] pak již nebude požadovat po něm ničeho, a tuto částku jí pak předal v hotovosti (důkaz: příjmový pokladní doklad ze dne [datum], email [tituly před jménem] [jméno FO] žalobci ze dne [datum], svědecká výpověď [tituly před jménem] [jméno FO]). c) Žalobce měl mimo jiné dne [datum] s advokátem [tituly před jménem] [jméno FO] poradu ohledně svého [podezřelý výraz] řízení, přestože [tituly před jménem] [jméno FO] převzal obhajobu už dne [datum] (důkaz: nesporné tvrzení účastníků). Dne [datum] byla u Okresního soudu v [adresa] podána obžaloba na žalobce. Dne [datum] podal žalobce prostřednictvím [tituly před jménem] [jméno FO] návrh obhajoby na vrácení věci státnímu zástupci k došetření v rámci předběžného projednání obžaloby včetně námitky podjatosti znalců [tituly před jménem] [právnická osoba] a [tituly před jménem] [jméno FO] (důkaz: obžaloba č. j. [spisová značka] ze dne [datum], návrh obhajoby na vrácení věci státnímu zástupci k došetření ze dne [datum]). [tituly před jménem] [jméno FO] veškeré právní služby postupně vyúčtovával žalobci, vždy se čtrnáctidenní splatností, kdy poslední faktura byla splatná dne [datum], a celková vyfakturovaná částka činila [částka] (důkaz: faktury č. [hodnota], [Anonymizováno]). d) Celé [podezřelý výraz] stíhání žalobce trvalo více než [Anonymizováno],[Anonymizováno] roku. Žalobce byl obžalován ze [podezřelý výraz] [podezřelý výraz] osoby žijící ve společném obydlí (manželky) podle § 199 odst. 1, odst. 2 písm. d) [podezřelý výraz] zákoníku, za což mu hrozilo až [Anonymizováno] let výkonu nepodmíněného trestu vězení. V průběhu [podezřelý výraz] řízení se konalo celkem [hodnota] hlavních líčení, dvakrát byl žalobce odsouzen a dvakrát byla věc vrácena Krajským soudem v [adresa] Okresnímu soudu v [adresa], aby následně Okresní soud v [adresa] věc postoupil [právnická osoba] ve [adresa], neboť skutek, jehož se měl žalobce dopustit, není [podezřelý výraz] činem, ale mohl by být posouzen jako přestupek. Po celou dobu [podezřelý výraz] řízení žalobce usiloval o prokázání své neviny a za tímto účelem činil aktivně i úkony – zejména navrhoval vrácení věci státnímu zástupci k došetření, podával odvolání, činil námitky do opatření o přibrání znalců. V [podezřelý výraz] řízení došlo prokazatelně k procesním pochybením Okresního soudu v [adresa], které prodloužili dobu vedení řízení, když jeho rozsudky byly rušeny [Anonymizováno] [Anonymizováno] v [Anonymizováno] (důkaz: záznam o zahájení úkonů [podezřelý výraz] řízení ze dne [datum], obžaloba ze dne [datum], návrh obhajoby na vrácení věci státnímu zástupci k došetření ze dne [datum], protokol o hlavním líčení ze dne [datum], protokol o hlavním líčení ze dne [datum], protokol o hlavním líčení ze dne [datum], protokol o hlavním líčení ze dne [datum], rozsudek ze dne [datum], usnesení Krajského soudu v [adresa] č. j. [spisová značka] ze dne [datum], protokol o hlavním líčení ze dne [datum], rozsudek ze dne [datum], usnesení Krajského soudu v [adresa] č. j. [spisová značka] ze dne [datum], protokol o hlavním líčení ze dne [datum], usnesení ze dne [datum], námitky do opatření o přibrání znalců). e) Žalobce se cca před [Anonymizováno] lety přestal stýkat se skupinou cca [Anonymizováno] přátel sdílejících svou [Anonymizováno] v [Anonymizováno], a to poté, co se jeho přátelé z doslechu dozvěděli o tom, že žalobce byl nějakým způsobem vyšetřován kvůli nějaké [podezřelý výraz] problematice, a kvůli tomu také přestal s těmito přáteli vykonávat edukační činnost [právnická osoba]. S těmito přáteli žalobce navázal opět kontakt a vztahy až cca před 2 lety, když tito přátelé zjistili, že žalobce nic neudělal (důkaz: svědecká výpověď [jméno FO], účastnická výpověď žalobce). [Anonymizováno] žalobce s žalobcem přerušila veškeré kontakty od doby, kdy byla vyslýchána kriminální policií ohledně toho, že se žalobce choval špatně k manželce. Před výslechem žalobce se sestrou udržoval běžné rodinné vztahy, po výslechu již žádné, a jejich kontakt se obnovil až před pár lety, avšak nepodařilo se obnovit intenzitu předchozího vztahu (důkaz: svědecká výpověď [jméno FO]). [Anonymizováno] žalobce udržovala běžný kontakt s žalobcem s ohledem na vzdálenost jejich bydliště, avšak tento kontakt byl narušen, když se dozvěděla od své sestry (manželky žalobce), že ji měl týrat. [Anonymizováno] žalobce nějaký čas [podezřelý výraz] řízení měla negativní názor na žalobce, který však postupem času změnila v důsledku toho, že přišla na to, že [podezřelý výraz] řízení vůbec nemělo být vedeno, a žalobce je jen [podezřelý výraz] řízením poškozován, například i tím, že byl [podezřelý výraz] vyšetřován a nemůže se již zúčastňovat společenských akcí a třeba i docházet do [Anonymizováno] [Anonymizováno], který byl předtím jeho koníčkem. (důkaz: svědecká výpověď [jméno FO], účastnická výpověď žalobce). Žalobce se tedy po dobu [podezřelý výraz] řízení nezúčastňoval veřejného života a jeho koníčky byly omezeny či vymizely – ukončil svou chovnou stanici psů. Žalobce špatně vnímal celé [podezřelý výraz] řízení, které se projevilo v tom, že se na něj „všichni“ (míněno tím mnozí členové rodiny, spolupracovníci v práci, přátelé atd.) dívali „skrz prsty“. Vztahy s kolegy se žalobci obnovily až po čase, když se dozvěděli, že [podezřelý výraz] řízení je nesmyslné. Žalobce podstoupil [podezřelý výraz] vyšetření a výsledky těchto vyšetření se dostali do obecné známosti, což žalobce velmi špatně nesl. Otec žalobce se na začátku [podezřelý výraz] řízení přestal s žalobcem bavit, ale postupem času se jejich vztahy obnovili a jsou relativně normální. S žalobcem se přestali s ohledem na [podezřelý výraz] řízení na pár let bavit i příbuzní žijící u [adresa], než se vztahy daly opět do pořádku (důkaz: účastnická výpověď žalobce). V průběhu [podezřelý výraz] stíhání byly vyslýchány mnohé osoby (hlavně paní [jméno FO], [jméno FO], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], pan [jméno FO]), které byly obeznámeny s probíhajícím [podezřelý výraz] stíháním vedeným proti žalobci (protokoly o výpovědi paní [jméno FO], [jméno FO], Bezručové, Prokešové, [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], pana [jméno FO]). Vůči žalobci byly vypracovány v souvislosti s [podezřelý výraz] řízením znalecké posudky, jež vykreslovaly žalobce jako dominantní a manipulativně lživou osobu se sklony k [Anonymizováno] a s narušenou osobností, přičemž tyto posudky se následně ukázaly jako vadné, avšak byly použity i v řízení ve věci péče o nezletilého syna žalobce a byly zohledněny v rozhodování soudu (důkaz: znalecký posudek [tituly před jménem] [právnická osoba], znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO], rozsudek Okresního soudu v [adresa] č. j. [spisová značka] ze dne [datum], usnesení Krajského soudu v [adresa] č. j. [spisová značka] ze dne [datum]). Žalobce měl se svým synem před zahájením [podezřelý výraz] stíhání, a ještě na jeho počátku poměrně dobrý vztah, kdy k němu i vzhlížel a měl v něj jistý vzor, trávil s ním volný čas a syn s ním chtěl být, protože se s ním cítil příjemněji jak u matky. Postupem času se vztah syna k žalobci změnil, když zůstal v péči své matky, problémy mezi jeho rodiči na něj znamenaly velký tlak, a s žalobcem měl průběžně konflikty pramenící často z výbušné povahy žalobce a od [datum] s ním není v kontaktu vůbec (důkaz: protokol o výslechu ze dne [datum], svědecká výpověď [jméno FO], rozsudek [Anonymizováno] [Anonymizováno] v [adresa] č. j. [spisová značka] ze dne [datum]).

5. Při hodnocení důkazů se soud musí vyjádřit hlavně k hodnocení zčásti protichůdné svědecké výpovědi [tituly před jménem] [jméno FO] a účastnické výpovědi žalobce týkající se odměny za zastupování a její placení. Soud v daném případě uvěřil bezprostřednímu svědectví [tituly před jménem] [jméno FO]. Při hodnocení její věrohodnosti soud nevycházel z toho, že by její svědectví bylo silnější z důvodu pohrůžky [podezřelý výraz] stíhání v případě křivé výpovědi, ale z důvodu jejího specifického (myšleno tím nervózně působícího), avšak důvěryhodného projevu. [tituly před jménem] [jméno FO] je soudu známá z úřední činnosti, neboť jako advokátka často zastupuje před Okresním soudem v [adresa] své klienty. I přesto, že při svém projevu byla znatelně nervózní, což však je pochopitelné, když vystupovala u soudu v jiné roli nežli jako advokátka svých klientů, soud její výpovědi uvěřil, když tato výpověď byla nejen důvěryhodná, ale i konzistentní s listinnými důkazy, které předložila. K tomu soud poukazuje na mail, který zaslala žalobci dne [datum], ze kterého vyplývá značná známost mezi ní a žalobcem (blíže viz familiární oslovení, písemný projev a rozloučení), a také na příjmový pokladní doklad. Skutečnost, že prvně písemně soudu sdělila, že skartovala celý svůj spisový materiál ohledně žalobce, a proto nemůže sdělit ničeho a následně dohledala výše uvedené a rozpomněla si na to, jak vyřešili s žalobcem odměnu za zastupování zní naprosto uvěřitelně se zohledním toho, že jako advokátka má spoustu klientů a nemůže si tak dopodrobna pomatovat každou jednotlivou věc, kde zastupuje. Ostatně nervozitu v projevu [tituly před jménem] [jméno FO] soud připisuje také absenci vlastnictví spisového materiálu týkající se žalobce. Naopak žalobce při svém projevu sice nervózní nebyl, ale jeho výpověď byla osamocena a jeho tvrzení o placení odměny za zastupování nebylo možné nijak ověřit, a proto soud jeho verzi neuvěřil, současně věrohodnost svědectví [tituly před jménem] [jméno FO] nebyla ničím narušena. Další svědecké výpovědi byly hodnověrné, stejně tak účastnický výslech žalobce ke všem dalším okolnostem (tj. mimo zmíněnou odměnu [tituly před jménem] [jméno FO]). Ostatně nebyly navrženy ani žádné námitky či důkazy hovořící proti svědeckým výpovědím a účastnického výslechu žalobce. Soud všechny důkazy (listinné, výpovědi svědků, účastnická výslech žalobce) hodnotil jak samostatně, tak i ve vzájemné souvislosti, kdy se doplňovali a nijak si vážně neodporovali.

6. Zjištěný skutkový stav je s ohledem na výše uvedené následující: Žalobce dne [datum] uplatnil u žalované nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím ve výši [částka] (z toho [částka] za obhajobu [tituly před jménem] [jméno FO] a [částka] za obhajobu [tituly před jménem] [jméno FO]) a nárok na náhradu přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem ve výši [částka] (z toho [částka] za délku [podezřelý výraz] řízení a [částka] za zásah do osobnostních práv žalobce), avšak žalovaná vyhověla nároku žalobce pouze v rozsahu [částka] jako náhradu škody způsobenou nezákonným rozhodnutím a [částka] za délku [podezřelý výraz] řízení a současně mu poskytla omluvu za zásah do jeho práv. Žalobce byl zastupován [tituly před jménem] [jméno FO] ve třech různých řízení včetně [podezřelý výraz] řízení a po skončení zastupování ve všech řízeních si žalobce s [tituly před jménem] [jméno FO] dohodl, že jí za zastupování „ze známosti“ uhradí pouze částku [částka] a [tituly před jménem] [jméno FO] pak již nebude požadovat po něm ničeho. Žalobce měl dne [datum] s advokátem [tituly před jménem] [jméno FO] poradu ohledně svého [podezřelý výraz] řízení, přestože [tituly před jménem] [jméno FO] převzal obhajobu už dne [datum], avšak se zohledněním toho, že dne [datum] byla u Okresního soudu v [adresa] podána obžaloba na žalobce a následně dne [datum] podal žalobce prostřednictvím [tituly před jménem] [jméno FO] návrh obhajoby na vrácení věci státnímu zástupci k došetření v rámci předběžného projednání obžaloby včetně námitky podjatosti znalců [tituly před jménem] [právnická osoba] a [tituly před jménem] [jméno FO] Caluszky. [tituly před jménem] [jméno FO] veškeré právní služby postupně vyúčtovával žalobci, vždy se čtrnáctidenní splatností, kdy poslední faktura byla splatná dne [datum], a celková vyfakturovaná částka činila [částka]. Celé [podezřelý výraz] stíhání žalobce trvalo více než 5,5 roku. Žalobce byl obžalován ze [podezřelý výraz] [podezřelý výraz] osoby žijící ve společném obydlí (manželky) podle § 199 odst. 1, odst. 2 písm. d) [podezřelý výraz] zákoníku, za což mu hrozilo až 8 let výkonu nepodmíněného trestu vězení. V [podezřelý výraz] řízení došlo prokazatelně k procesním pochybením Okresního soudu v [adresa], které prodloužili dobu vedení řízení, když jeho rozsudky byly rušeny Krajským soudem v Olomouci. Po celou dobu [podezřelý výraz] řízení žalobce usiloval o prokázání své neviny a za tímto účelem činil aktivně i procesní úkony. Žalobce se cca před 6 lety přestal stýkat se skupinou cca 20 přátel sdílejících svou zálibu v táboření, a to poté, co se jeho přátelé z doslechu dozvěděli o tom, že žalobce byl nějakým způsobem vyšetřován kvůli nějaké [podezřelý výraz] problematice, a kvůli tomu také přestal s těmito přáteli vykonávat edukační činnost [právnická osoba], přičemž s těmito přáteli žalobce se mu podařilo obnovit kontakt a vztahy až cca před 2 roky. Sestra žalobce s žalobcem přerušila veškeré kontakty od doby, kdy byla vyslýchána kriminální policií ohledně toho, že se žalobce choval špatně k manželce. Před výslechem žalobce se sestrou udržoval běžné rodinné vztahy, po výslechu již žádné, a jejich kontakt se obnovil až před pár lety, avšak nepodařilo se obnovit intenzitu předchozího vztahu. Švagrová žalobce udržovala běžný kontakt s žalobcem s ohledem na vzdálenost jejich bydliště, avšak tento kontakt byl narušen, když se dozvěděla od své sestry (manželky žalobce), že ji měl týrat. Švagrová žalobce nějaký čas [podezřelý výraz] řízení měla negativní názor na žalobce, který však postupem času změnila v důsledku toho, že přišla na to, že [podezřelý výraz] řízení vůbec nemělo být vedeno, a žalobce je jen [podezřelý výraz] řízením poškozován. Žalobce se po dobu [podezřelý výraz] řízení prakticky nezúčastňoval veřejného života, jeho koníčky byly omezeny či vymizely – ukončil svou chovnou stanici psů. Žalobce špatně vnímal celé [podezřelý výraz] řízení, které se projevilo v tom, že se na něj „všichni“ (míněno tím mnozí členové rodiny, spolupracovníci v práci, přátelé atd.) dívali „skrz prsty“. Vztahy s kolegy se žalobce obnovil až po čase, když se kolegové dozvěděli, že [podezřelý výraz] řízení je nesmyslné. Žalobce podstoupil [podezřelý výraz] vyšetření a výsledky těchto vyšetření se dostaly do obecné známosti, což žalobce velmi špatně nesl. Otec žalobce se na začátku [podezřelý výraz] řízení přestal s žalobcem bavit, ale postupem času se jejich vztahy obnovily a jsou v současné době relativně normální. S žalobcem se přestali s ohledem na [podezřelý výraz] řízení na pár let bavit i příbuzní žijící u [adresa], než se vztahy daly opět do pořádku. V průběhu [podezřelý výraz] stíhání byly vyslýchány mnohé osoby (hlavně paní [jméno FO], [jméno FO], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], pan [jméno FO]), které byly obeznámeny s probíhajícím [podezřelý výraz] stíháním. Vůči žalobci byly vypracovány v souvislosti s [podezřelý výraz] řízením znalecké posudky, jež vykreslovali žalobce jako dominantní a manipulativně lživou osobu se sklony k egocentrismu a s narušenou osobností, přičemž tyto posudky se následně ukázaly jako vadné, avšak byly použity i v řízení ve věci péče o nezletilého syna žalobce a byly zohledněny v rozhodování soudu. Žalobce měl se svým synem před zahájením [podezřelý výraz] stíhání, a ještě na jeho počátku poměrně dobrý vztah, kdy k němu i vzhlížel a měl v něj jistý vzor, trávil s ním volný čas a syn s ním chtěl být, protože se s ním cítil příjemněji jak u matky. Postupem času se vztah syna k žalobci změnil, když zůstal v péči své matky, problémy mezi jeho rodiči na něj znamenaly velký tlak, a s žalobcem měl průběžně konflikty pramenící často z výbušné povahy žalobce a od [datum] s ním není v kontaktu vůbec.

7. Soudem nebyly provedeny tyto navržené důkazy: svědecká výpověď [Jméno žalobce], nar. [datum], svědecká výpověď [jméno FO], svědecká výpověď [Jméno žalobce], svědecká výpověď [jméno FO], svědecká výpověď [jméno FO], svědecká výpověď [tituly před jménem] [jméno FO], svědecká výpověď [jméno FO], ohledáním sbírky turistických známek, a to z důvodu nadbytečnosti, neboť žalobcem tvrzené skutečnosti již byly prokázány provedenými důkazy.

8. Podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963, občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.

9. Podle § 1903 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) dohodou o změně obsahu závazku se dosavadní závazek ruší a nahrazuje se novým závazkem. Může-li však dosavadní závazek vedle nového závazku obstát, má se za to, že nebyl zrušen.

10. Dle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

11. Podle § 7 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OdpŠk“).

12. Podle § 8 odst. 1 OdpŠk nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.

13. Podle § 14 odst. 3 OdpŠk uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

14. Podle § 15 odst. 1 a 2 OdpŠk přizná-li příslušný úřad náhradu škody, je třeba nahradit škodu do šesti měsíců od uplatnění nároku. Domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

15. Podle § 31 odst. 1 OdpŠk náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Náhradu nákladů řízení může poškozený uplatnit jen tehdy, jestliže neměl možnost učinit tak v průběhu řízení na základě procesních předpisů, anebo jestliže mu náhrada nákladů takto již nebyla přiznána. Náklady zastoupení jsou součástí nákladů řízení. Zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování. Výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně.

16. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu.

17. Podle § 31a odst. 2 OdpŠk zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. a) Podle § 31a odst. 3 OdpŠk v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

18. Podle čl. 10 odst. 1 a 2 usnesení předsednictva České národní rady ze dne [datum] o vyhlášení LISTINY ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD jako součásti ústavního pořádku České republiky (dále jen „LZPS“), každý má právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno. Každý má právo na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a rodinného života.

19. Zjištěný skutkový stav soud posoudil po právní stránce následovně: Jelikož bylo vydáno nezákonné rozhodnutí o zahájení [podezřelý výraz] stíhání a bylo vedeno nezákonné [podezřelý výraz] stíhání žalobce a žalobce nebyl žalovanou plně uspokojen ve svém uplatněném nároku, je žalobce dle výše citovaného § 14 odst. 3 a § 15 odst. 2 OdpŠk osobou oprávněnou uplatnit nárok na náhradu škody u soudu. Žalobcem uplatněné nároky soud posuzoval optikou výše citovaných § 31 a 31a OdpŠk. Pokud jde o nárok na náhradu škody za náklady obhajoby, uvádí k tomu soud, že má nahrazovat skutečná škoda, přičemž v horní hranici je škoda limitovaná odměnou zástupce dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, bez ohledu na to, zda byla odměna zástupce již uhrazena nebo nikoliv. Jinak řečeno i závazek klienta uhradit advokátovi odměnu je škodou, která se má nahrazovat. Stejný názor zastává konstantně i Nejvyšší soud České republiky, viz např. jeho rozsudek sp. zn. [spisová značka]. K limitaci škody soud poukazuje na usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], který zastává stejný názor, jaký byl výše prezentován. Promítnuto na tento případ to znamená, že žalobce má nárok na nahrazení škody, která mu vznikla uskutečněním porady s advokátem [tituly před jménem] [jméno FO] dne [datum], ve výši [částka] vč. DPH (odměna ve výši [částka] za jeden úkon právní služby, [částka] jako náhrada paušálních nákladů, [částka] jako DPH), a to bez ohledu na to, zda byla tato částka již uhrazena žalobcem [tituly před jménem] [jméno FO] či nikoliv. I když byl mezi žalobcem a žalovanou spor o účelnost porady konané dne [datum], soud nemá pochyb o tom, že náhrada škody za tuto poradu se musí přiznat. Dosavadní judikatura vychází z výkladu, že v případě nákladů na obhajobu jde vždy o náklady účelně vynaložené, není-li prokázán opak (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum]). Přihlédnuto ke konkrétním okolnostem [podezřelý výraz] řízení žalobce je zjevné, že [tituly před jménem] [jméno FO] sice dne [datum] převzal obhajobu žalobce, avšak dne [datum] byla podána obžaloba na žalobce, proto se musel žalobce s [tituly před jménem] [jméno FO] sejít, aby následně mohl být dne [datum] podán návrh na vrácení věci státnímu zástupci k došetření v rámci předběžného projednání obžaloby včetně námitky podjatosti znalců. Jinak řečeno i pouze jen z časové souslednosti úkonů v [podezřelý výraz] spise lze seznat, že žalobce se snažil pouze bránit [podezřelý výraz] stíhání a za tímto účelem vznikla potřeba konzultace dalšího postupu s advokátem, která však nespadá do úkonu „převzetí a příprava zastoupení nebo obhajoby na základě smlouvy o poskytnutí právních služeb“ dle § 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu, ale jde už o další úkon „další porada s klientem přesahující jednu hodinu“ dle § 11 odst. 1 písm. c) advokátního tarifu. Pokud však jde o náhradu škody za zastoupení žalobce [tituly před jménem] [jméno FO], nebyla prokázaná skutečná výše škody. Soud si je vědom skutečnosti, že advokacie se vykonává zpravidla za odměnu a advokáti běžně účtují smluvní či mimosmluvní odměnu dle advokátního tarifu. V dané věci nebylo prokázáno, že by byla domluvená smluvní odměna mezi žalobcem a [tituly před jménem] [jméno FO], proto by se dalo vycházet z toho, že jejich vztah je pokryt ústní dohodou o právním zastoupení a taktéž mimosmluvní odměnou určenou dle advokátního tarifu. Nicméně v daném případě bylo prokázáno, že žalobce se s [tituly před jménem] [jméno FO] po ukončení třech různých řízení (včetně řízení [podezřelý výraz]) dohodl na tom, že za vše bude zaplacena částka [částka] a ničeho dalšího už požadováno nebude. Dle názoru soudu tak došlo novaci závazku dle § 1902 o. z., kdy byly všechny předchozí závazky z titulu zastupování v třech různých řízeních nahrazeny novým závazkem uhrazení částky [částka], a tím byly vyřešeny všechny nároky mezi [tituly před jménem] [jméno FO] a žalobcem. Právě kvůli této novaci nelze seznat jaká skutečná škoda (lhostejno zda zaplacená či v podobě dluhu) žalobci vznikla za zastoupení v [podezřelý výraz] řízení a nemůže být tedy v žádném případě nahrazena. S ohledem na výše uvedené musel soud výrokem I zamítnout žalobu v rozsahu, v němž se žalobce domáhá po žalované uhrazení částky [částka] spolu s úrokem ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. V rozsahu částky [částka] je žaloba důvodná.

20. Pokud žalovaná odškodnila délku [podezřelý výraz] stíhání, která trvala více než 5,5 roku, částkou [částka] a vycházela ze Stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. Cpjn 206/2010 ze dne [datum] s tím, že základní částku stanovila ve výši [částka], dle názoru soudu pochybila. Sice dle výše uvedeného stanoviska se má základní částka pohybovat v rozmezí [částka] až [částka] za rok řízení, tudíž se žalovaná při odškodňování pohybovala v přiměřeném rozsahu daném judikaturou, avšak nezohlednila nikterak hodnotu peněz v době, kdy bylo vydáno stanovisko a v době kdy bylo rozhodováno o odškodnění. Je notorietou, že meziroční inflace se v době od roku 2011 do roku 2021 pohybovala od 0 % do 4 %, avšak v roce 2022 vzrostla skokově na cca 15 % a v roce 2023 na cca 11 %. Za situace, kdy se má poskytovat spravedlivé odškodnění za nepřiměřenou délku řízení, musí se zohlednit vývoj cenové hladiny, protože v reálných cenách jsou poškození odškodňování stále méně, když se udržuje rozmezí základní částky pro odškodnění mezi [částka] a [částka]. Soudu je známá konstantní judikatura Nejvyššího soudu České republiky, která je proti zohledňování inflace při odškodnění, a tato judikatura byla potvrzena i Ústavním soudem. Avšak i Ústavní soud připouští, že okresní soud může vybočit z výše uvedené rozmezí, když shledá konkrétní důvody, proč by toto rozmezí nebylo spravedlivé, k tomu viz např. usnesení sp. zn. IV. ÚS 2459/23 ze dne [datum]. V daném případě soud nemá za to, že odškodnění při základní částce ve výši [částka] za rok je spravedlivé. Spravedlivé je v daném případě určit odškodnění na horní hranici rozpětí roční základní sazby dle stanoviska s ohledem na inflaci posledních let, tj. na částku [částka] za rok. Nad rámec toho soud sděluje, že ani částka [částka] není nepřekročitelná vzhledem k výše uvedenému, avšak zde je dostatečné „zvýšit“ základní částku na horní hranici i bez nutnosti ji překračovat. Výsledná částka celkového odškodnění tak vychází na [částka], když za první dva roky řízení byla poskytnuta náhrada v poloviční výši. Žalobce však v tomto řízení požadoval pouze částku [částka], kdy mu již bylo přiznáno [částka], a proto soud má jeho nárok za oprávněný, když v součtu žalobce nedostane ani částku výše uvedenou, která by mu jinak náležela dle názoru soudu, kdyby ji žádal. Soud se dále ztotožňuje s tím, že i kdyby nebyla zvýšena základní částka, odškodnění by se mělo ještě zvednout o 30 % z důvodu zvýšeného zájmu s ohledem na předmět [podezřelý výraz] řízení, a že k celkové délce řízení žalobce nijak nepřispěl, naopak se domáhal odstranění nesprávných postupů, k čemuž využíval rozličné prostředky, tedy i toto by byl důvod k přiznání žalované částky [částka]. Soud proto shrnuje, že nárok na nemajetkovou újmu za nepřiměřenou délku [podezřelý výraz] řízení v rozsahu [částka] (tj. rozdíl mezi dříve požadovanou částkou [částka] a již přiznanou částkou [částka]) je důvodný.

21. S ohledem na skutečnosti, že v důsledku [podezřelý výraz] nezákonného [podezřelý výraz] stíhání došlo k narušení jeho vztahů, a to jak v rodině, tak přátelských či kolegiálních, že byl nucen omezit či zrušit své koníčky a stranit se veřejného života, a že byl v průběhu [podezřelý výraz] stíhání znalecky vyšetřován (včetně sexuologického vyšetření), bylo porušeno jeho práva na soukromý a rodinný život a současně byla zasažena jeho čest, dobré jméno a pověst, a i jeho důstojnost dle čl. 10 odst. 1 a 2 LZPS. Z provedeného dokazování jasně vyplynulo, že veškeré porušení práv žalobce mělo příčinu v jeho [podezřelý výraz] stíhání, v seznamování se osob s předmětem [podezřelý výraz] stíhání a tím, že vešlo v obecnou známost, že žalobce byl trestně stíhán. Za toto porušení základních práv mu náleží přiměřené zadostiučinění dle § 31a odst. 2 OdpŠk, ostatně toto vychází i z judikatury ústavního soudu, viz jeho nález sp. zn. III. ÚS 3271/20 ze dne [datum]. Soud se tedy neztotožňuje s tím, že v daném případě by bylo dostačující poskytnutí omluvy žalobci, když bylo prokázáno, že žalobce utrpěl poškození několika svých základních práv. I intenzita těchto poškození není nikterak zanedbatelná, naopak se vážně projevila v životě žalobce. Ztráta kontaktů a sociálních vazeb žalobce – někdy trvalá, převážně dočasná, odstřihnutí žalobce z veřejného života, poškození jeho cti, dobré pověsti a jména a důstojnosti si zaslouží rozhodně finanční zadostiučinění. Žalobce tedy utrpěl různé újmy na svých právech, avšak subjektivně nejhorší pro něj jistě je narušení jeho rodinných vazeb, zejména se svým synem. I když z dokazování plyne, že syn se od žalobce odcizil z části i kvůli jeho povaze a vzájemnými neshodami, nelze přehlédnout, že před samotným [podezřelý výraz] stíháním měli mezi sebou dobrý vztah, kdy k němu syn i vzhlížel a bral ho jako vzor, což bylo následně narušeno. Soud samozřejmě vnímá celou komplexnost rodinných vztahů a lze tedy shledat, že za nějaké narušení vztahů se synem si může žalobce sám, ale také značnou měrou je jejich vztah narušen i proběhlým [podezřelý výraz] stíháním žalobce. Samotné [podezřelý výraz] řízení muselo mít vliv na syna žalobce a jeho postoj k žalobci. Nelze také přehlédnout, že v řízení o péči o syna žalobce opatrovnický soud přihlížel při svém hodnocení i k závěrům vycházejících z vadných znaleckých posudků. Zhodnotit jakou měrou se toto přihlížení promítlo do úvah o rozhodování opatrovnického soudu nelze určit, ale minimálně to muselo být použito jako podpůrný argument, který vyzněl v neprospěch žalobce, tudíž i tímto způsobem bylo zasaženo do rodinného života žalobce. Pro porovnání ohledně výše přiměřeného zadostiučinění žalobce poukázal na rozsudek Městského soudu v Praze č. j. [spisová značka] ze dne [datum], kterým byla za podobné narušení základních práv přiznána žalobci a) částka [částka] a žalobci b) částka [částka]. Soud vzal uvedené rozhodnutí na zřetel při úvaze o přiměřenosti zadostiučinění a dospěl k závěru, že pokud žalobce za zasažení svých základních práv požadoval (pouze) částku ve výši [částka], není tato částka přiměřeného zadostiučinění nijak přehnaná, naopak dle názoru soudu intenzita všech zmíněných zásahů by si zasluhovala vyšší zadostiučinění nežli [částka], nicméně soud je vázán návrhem žalobce, proto považuje nárok na zaplacení [částka] v plném rozsahu za důvodný. Pro úplnost soud konstatuje, že i kdyby nebyl zohledněn pro účely odškodnění vztah žalobce se synem, kde není úplně kvantifikovatelné, jakou měrou se [podezřelý výraz] řízení žalobce promítlo do tohoto vztahu, stále má soud za to, že nárok je v plném rozsahu důvodný, protože žalobce byl zasažen do svých práv v mnoha ohledech, jak už bylo řečeno výše.

22. Pokud je o úrok z prodlení, soud postupoval v souladu s ustanovením § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. a přiznal ho k výše uvedeným důvodně žalovaným nárokům vždy ode dne [datum], tj. dne následujícího po uplynutí lhůty 6 měsíců ode dne, kdy byl žalované doručen přípis s uplatněním nároků žalobce s ohledem na § 15 odst. 1 OdpŠk.

23. O nákladech účastníků soud rozhodoval podle ustanovení § 142 odst. 2 a § 142a odst. 1 o. s. ř., v sazbách dle advokátního tarifu, přičemž se musel zabývat poměrem úspěchu a neúspěchu. Předmětem žaloby byla (ke dni rozhodování soudu) částka [částka] ([částka] + [částka] + [částka] + [částka]) představující 100 % žalobního nároku, žalobce byl úspěšný co do částky [částka] ([částka] + [částka] + [částka]) odpovídající 63 % výše žalobního nároku a neúspěšný co do zbylého rozsahu odpovídajícího 37 % výši žalobního nároku, žalobci proto náleží náhrada odpovídající 26 % (63 % - 37 %) jeho nákladů řízení. Náklady řízení žalobce představuje zaplacený soudní poplatek ve výši [částka], jehož výše byla určena 2 x dle položky 8a Sazebníku soudních poplatků k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, odměna za zastoupení stanovená dle § 7 bodu 5 advokátního tarifu ve výši [částka] za jeden úkon právní služby, přičemž zástupce žalobce učinil v dané věci 6 úkonů právní služby (převzetí věci, sepis žaloby, porada s klientem trvající přes 1 hodinu dne [datum], účast na jednání dne [datum], sepis doplnění žaloby, účast na jednání dne [datum]) v tarifní hodnotě za 8 úkonů (jednání konané ve dnech [datum] a [datum] trvaly déle jak 2 hodiny, proto se odměna za každé toto jednání počítá v hodnotě [hodnota] úkonů) a odměna tedy činí celkem [částka], a dále byl ke každému ze 6 úkonů právní služby přiznána i paušální náhrada hotových výdajů ve výši [částka]/úkon, a to v souladu s § 13 odst. 4 advokátního tarifu, a dále 2 x jízdné na trase [adresa] a zpět (dne [datum], [datum]) o vzdálenosti 160 km osobním vozem Škoda Superb, registrační značky [SPZ], při průměrné spotřebě 5,1 l nafty/100 km, vyhláškové ceně (dle vyhlášky č. 398/2023 Sb.) paliva [částka] a základní sazbě [částka]/km v celkové výši [částka] za každou jízdu a náhrada za ztrátu času za celkem [hodnota] započatých půlhodin po [částka] dle § 14 advokátního tarifu za každou jízdu z [adresa] a zpět. Jelikož zástupce žalobce je plátcem daně z přidané hodnoty, náleží žalobci z odměny za zastoupení, náhrady hotových výdajů, jízdného a náhrady za ztrátu času, v souladu s § 137 odst. 3 o. s. ř. i právo na náhradu 21 % DPH ve výši [částka]. Náklady řízení tak celkem činily [částka], a proto náhrada nákladů odpovídající poměru úspěchu činí [částka] ([částka] x 26 %). Jelikož žalobce, kterému byla přisouzena náhrada nákladů řízení, zastupoval v řízení advokát, je žalovaná dle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. povinna zaplatit tuto náhradu k rukám advokáta žalobce. Lhůta k plnění žalobních nároků byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.

Poučení