14 C 188/2023 - 258

Rubrum

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Pavlínou Potomskou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně]., IČO [IČO žalobkyně] sídlem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátkou [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky] proti žalovanému: [Jméno žalovaného], narozený [Anonymizováno] bytem [Adresa žalovaného] [jméno] [Adresa žalovaného] zastoupený advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] o 40 000 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 40 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z částky 40 000 Kč od 11. 6. 2023 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému plnou náhradu nákladů řízení ve výši 17 171,75 Kč, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalovaného.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se domáhala vůči žalovanému zaplacení 40 000 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku I tohoto rozsudku z důvodu nadužívání pozemku [Anonymizováno], jehož součástí je stavba [číslo] a pozemku [číslo] vše v obci a katastrální území [jméno] [adresa] ( dále jen předmětné nemovitosti) nad rámec spoluvlastnického podílu žalovaného o vel. id tak, že žalovaný užíval pro svou osobní potřebu v celém rozsahu předmětné nemovitosti bez souhlasu žalobkyně, která je spoluvlastníkem s podílem o vel. id. do 8.2.2023 a s podílem o vel. id. od 9.2.2023, a to v období od listopadu 2022 do května 2023. Výši náhrady za bezdůvodné obohacení žalobkyně vypočetla pro období od listopadu 2022 do února 2023 po 4 000 Kč za každý měsíc, pro období od března 2023 do května 2023 po 8 000 Kč za každý měsíc, tj. 4x 4 000 Kč, 3x 8 000 Kč, celkově 40 000 Kč, vycházeje z obvyklého nájemného 16 000 Kč za měsíc.

2. Ačkoliv žalobkyně původně tvrdila, že žalovaný nemovitost užíval výlučně pro svou potřebu bez souhlasu žalobkyně, následně těsně před vyhlášením prvního rozsudku soudu prvního stupně doplnila, že žalovaný nemovitost užíval tím, že umožnil její užívání bez souhlasu žalobkyně třetí osobou otcem žalovaného. Z těchto důvodů byl rozsudek Okresního soudu v [jméno] [adresa] ze dne 15. 3. 2024, č. j. [spisová značka] pro vadu řízení spočívající v nevyčerpání úplnosti skutku zrušen a soud prvního stupně byl rozhodnutím odvolacího soudu zavázán právním názorem o totožnosti žalobního skutku zahrnující nejen užívání nemovitosti žalovaným pro svou osobní potřebu, ale užívání nemovitosti žalovaným tak, že nemovitost přenechal bez souhlasu žalobkyně k užívání svému otci. V souladu s právním názorem odvolacího soudu podle kterého měla být žalobkyně opakovaně poučena dle § 118a o.s.ř. soud poučil žalobkyni o nezbytnosti doplnění tvrzení o všech způsobech užívání nemovitostí žalovaným v rozhodném období, z nichž žalobkyně dovozuje nadužívání nad rámec spoluvlastnického podílu žalovaným, přičemž žalobkyně uvedla, že v předcházejícím řízení [spisová značka] bylo zjištěno, že nemovitost byla užívána otcem žalovaného [jméno FO], nicméně žalovaný měl v nemovitosti uložené své věci, přičemž žalovaný minimálně do července 2022 nemovitost užíval či její užívání umožnil třetí osobě a v následném období disponoval klíči. Žalobkyně považovala za rozhodující nikoliv to, zda žalovaný sám nemovitost užíval či ji přenechal k užívání třetí osobě, ale to že žalobkyni z užívání vyloučil. Žalobkyně opakovaně vyzývala žalovaného k předání klíčů, zpřístupnění nemovitosti, žalobkyně opakovaně navštěvovala nemovitost a tato byla uzamčena. Žalovaný znemožnil žalobkyni užívání tím, že sám rozhodoval tom, kdo v nemovitosti bude a o uložení věcí třetích osob. Nemovitost měl žalovaný uzamčenou pod svou kontrolou, což dokládá i to že žalovaný nemovitost po prodeji podílu vyklidil a předal klíče žalobkyni.

3. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby, neboť v nemovitostech v předmětném období nebydlel ani se zde nezdržoval. Žalovaný uvedl, že v předmětných nemovitostech nebydlí více jak 10 let, proto nemohl předat klíče, není mu známo, zda je uzamčena jak stavba na pozemku [Anonymizováno] tak zahrada [Anonymizováno], a to že zde nebydlí bylo konstatováno i soudem v rámci řízení sp. zn. [spisová značka] v protokole o místním šetření ze dne 9. 3. 2022. Předcházející smíry s žalobkyní byly uzavřeny prostřednictvím zmocněnce žalovaného a žalovaný se může jenom dohadovat, co ho k tomu vedlo. V rozhodném období žalovaný klíče neměl, do předmětných nemovitostí nenastěhoval otce, otec žalovaného zde nebydlel z vůle žalovaného, ale bydlel zde roky před tím, než se stal žalovaný spoluvlastníkem nemovitostí bez toho, že by mu to žalovaný umožnil.

4. Mezi účastníky bylo nesporné, a soud vzal za své dle § 120 odst. 3 z.č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.), že žádný z účastníků nezpochybňoval existenci spoluvlastnictví, velikost podílů, kdy do uzavření kupní smlouvy ze dne 7. 2. 2023 náležel žalobkyni podíl o vel. id. a poté o vel. id. . Dále bylo mezi nimi nesporné, že v rozhodném období od listopadu 2022 do května 2023 nebyla mezi účastníky uzavřena dohoda upravující nakládání a správu předmětných nemovitostí.

5. Z přehledu věcí vedených u zdejšího soudu a výpisu lustrovaných věcí bylo zjištěno, že účastníci vedli již spor o zaplacení pod sp. zn. [Anonymizováno], [spisová značka], [právnická osoba]

6. Ze spisu zdejšího soudu [spisová značka] bylo zjištěno, že žalobou ze dne 23. 7. 2021 se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 28 000 Kč s příslušenstvím z důvodu nadužívání předmětných nemovitostí žalovaným nad rámec jeho spoluvlastnického podílu o vel. id. v období od 1. 12. 2020 do 30. 6. 2021. Spor skončil uzavřením smíru, kterým se žalovaný zavázal zaplatit žalobkyni 26 068 Kč s příslušenstvím (usnesení zdejšího soudu o schválení smíru ze dne 26. 1. 2023, č. j. [spisová značka] s právní mocí od 10. 3. 2023, totožně na čl. 124). V rámci tohoto sporu žalobkyně vyzývala žalovaného dne 24. 4. 2021, k tomu, aby jí zpřístupnil nemovitost a požadovala úplatu za užívání nemovitostí od 1. 12. 2020 do 30. 3. 2021 ve výši 16 000 Kč (předžalobní výzva). Žalovaný se v řízení vyjádřil prostřednictvím svého právního zástupce tak, že podle dohody právních předchůdců bylo založeno jeho právní předchůdkyni [jméno FO] neomezené užívání nemovitostí, toto přešlo na žalovaného, žalovaný toto stejně jako jeho právní předchůdkyně užívá a na své náklady udržuje nemovitost ve stavu částečné obyvatelnosti. Žalobkyně je právnickou osobou, která spekulativně skupuje podíly zejména na obytných domech a následně vyvíjí nátlak na ostatní spoluvlastníky ve věci obohacení z titulu nadužívání, opíraje se o imaginární odhad tržní ceny vypracovaný [jméno FO] (osvětlení odporu ze dne 10. 9. 2021). Ve věci proběhlo dne 9. 3. 2022 místní šetření v předmětných nemovitostech za účasti soudu, při kterém byl přítomen jak jednatel žalobkyně, tehdejší zástupce žalovaného, byl přítomen otec žalovaného [jméno FO], jehož vyjádření jsou zachycena v protokole. Otec žalovaného [jméno FO] v době šetření v domě bydlel, v domě byly také jeho věci a věci jeho matky [jméno FO]. Věci žalovaného se nacházely pouze v jedné místnosti. Při místním šetření bylo zjištěno, že žalovaný zde nebydlí, zástupce žalobkyně konstatoval, že je to poprvé [adresa] vše v obci a katastrální území [jméno] [adresa] v období od 1. 12. 2020 do 30. 6. 2021 částkou 14 752 Kč měsíčně (období od 12/2020 do 3/2021) částkou 15 088 Kč měsíčně (období od 4/2021 do 6/2021). Znalecký posudek vycházel z prohlídky provedené dne 6. 9. 2022 a 14. 9. 2022 za účasti [jméno FO] a žalovaného (znalecký posudek č.319/2022). Z výzvy žalobkyně ze dne 21. 1. 2022 včetně podací složenky bylo zjištěno, že žalobkyně vyzývala žalovaného k předání klíčů, zpřístupnění nemovitosti do 15. 2. 2022 s odůvodněním, že žalovaný nemovitost dlouhodobě užívá společně s [jméno FO] a [jméno FO] bez souhlasu žalobkyně s tím, že bude podána žaloba za další období.

7. Z usnesení zdejšího soudu o schválení smíru čj. [spisová značka] ze dne 13. 10. 2022 s právní mocí od 7. 11. 2022 bylo zjištěno, že se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 48 000 Kč z důvodu nadužívání nemovitostí žalovaným v období od 1. 7. 2021 do 30. 6. 2022, přičemž účastníci uzavřeli smír, který tuto povinnosti žalovanému uložil, a to včetně příslušenství.

8. Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. [právnická osoba] [Anonymizováno] (výzva ze dne 12. 1. 2023, rozsudek č. j. [právnická osoba] [Anonymizováno], totožně na čl. 107-108) bylo zjištěno, že se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 16 000 Kč s příslušenstvím z důvodu nadužívání předmětných nemovitostí, nad rámec spoluvlastnického podílu žalovaného id. v období od 1. 7. 2022 do 31. 10. 2022. Žalovaný byl ve věci zcela nečinný a soud žalobě v plném rozsahu vyhověl rozsudkem ze dne [datum], č. j. [právnická osoba] s právní mocí od 25. 5. 2023.

9. Soud provedl důkaz listinami ve věci [spisová značka] k posouzení věrohodnosti svědecké výpovědi [jméno FO]. U zdejšího soudu probíhalo také řízení vedené pod sp. zn. [spisová značka], ve kterém se žalobkyně domáhala vůči [jméno FO], zemř. [datum] bezdůvodného obohacení za nadužívání spoluvlastnického podílu žalobkyně o vel. id. v předmětných nemovitostech za období od 1. 4. 2020 do 30. 9. 2020 ve výši 24 000 Kč (žaloba ve věci [spisová značka]). Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby s odkazem na dohodu předcházejících spoluvlastníků – tj. její s podílem id. , zetě žalované s podílem a syna žalované [jméno FO] s podílem id. , podle které může užívat nemovitost bezplatně a v celém rozsahu, kdy dohoda nebyla nikdy změna a žalovaná je nemohoucí odkázána na všeobecnou 24hodinovou péči, kterou jí poskytuje její syn [jméno FO] a vnuk [Jméno žalovaného] (vyjádření žalované z 20. 11. 2020). V řízení byl dne 23. 4. 2021 slyšen svědek [jméno FO], který uvedl, že v nemovitosti žije od narození, původně patřila nemovitost jeho rodičům, po úmrtí otce získal on podíl a jeho sestra podíl a matka . Všichni se dohodli na tom, což bylo automatické že matka bude užívat podle svého uvážení celou nemovitost a po úmrtí sestry se to nijak neřešilo a bylo automatické, že to tak bude dál a takto to přejde. Svědek uvedl, že v době výslechu bydlí v nemovitosti společně s matkou – žalovanou a synem. Jednatel žalobkyně se tehdy zastavil v nemovitosti, chtěl nemovitost vidět, avšak díky [podezřelý výraz] stavu žalované byl svědkem odkázán na jiný termín. Tuto dohodu předcházejících spoluvlastníku potvrdil ve svém výslechu i žalovaný (protokol o jednání ze dne 23. 4. 2021 ve věci [spisová značka]). Z výslechu [jméno FO] zetě žalované bylo zjištěno, že jeho dcera žalované respektovala, aby v domě bydlela žalovaná, která zde byla desítky let a tím nedocházelo k devastaci nemovitosti, avšak její prioritní snahou bylo spoluvlastnický podíl prodat. Počítalo se s tím, že paní [jméno FO] v nemovitosti dožije a následně by se řešil prodej nemovitosti. Svědek uvedl, že byl žalobkyní vyzván, aby předal klíče a umožnil žalobkyni užívání nemovitosti, avšak svědek sdělil, že klíče nemá (protokol o jednání ve ze dne 5. 11. 2021). Z protokolu ze dne 29. 3. 2022 a 20. 1. 2023, že byl za účelem dokazování i zde předložen znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO].

10. Z listin předložených v tomto řízení, a to z informace o pozemku a výpisu z katastru nemovitostí [Anonymizováno] bylo zjištěno, účastníci jsou zapsaní spoluvlastníci v katastru nemovitostí. Žalobkyně vlastní podílem id. , žalovaný s podílem id. k pozemků [Anonymizováno], jehož součástí je stavba [číslo], pozemku p.č.[Anonymizováno] vše v obci a katastrální území [jméno] [adresa]. Žalobkyně nejprve nabyla podíl o vel. id. příklepem ze dne 31. 3. 2020. Žalovaný nabyl podíl o vel. id. kupní smlouvou s účinky vkladu k 23. 11. 2020, a poté nabyla žalobkyně další podíl o vel. id. kupní smlouvou ze dne 7. 2. 2023 s účinky vkladu k 9. 2. 2023.

11. Z odhadu tržní ceny nájmu vypracovaného [jméno FO] byl zjištěn odhad obvyklého nájmu ve výši 16 000 Kč měsíčně za rodinný dům na [adresa] [číslo] v [jméno] [jméno FO].

12. Z doručenky ze dne 31. 5. 2023 bylo zjištěno, že zástupkyně žalobkyně zasílala korespondenci žalovanému na adresu [adresa] [jméno] [adresa], však ta se vrátila s tím, že nebyla zásilka vyzvednuta.

13. Ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] [adresa] bylo zjištěno, že se jedná o totožný posudek, jaký byl předložen ve věci [spisová značka] a byly z něj učiněny i totožná zjištění, jak jsou uvedena shora. Z faktury a dokladu o vyúčtování k tomuto znaleckému posudku nebyly zjištěny rozhodné skutečnosti ve věci. Z vyjádření [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 9. 1. 2025 bylo zjištěno, že od 1. 7. 2021 nedošlo ke změnám nájmů rodinných domů (žalobkyní označeno aktualizovaný znalecký posudek).

14. Z vyjádření [jméno FO] - [Anonymizováno], ze dne 8. 1. 2024 byl zjištěn odhad tržní ceny nájemného v předmětných nemovitostech v rozmezí 16 000 Kč až 18 000 Kč.

15. Z vyjádření [tituly před jménem] [jméno FO], realitní centrum, ze dne 29. 1. 2024 bylo zjištěno obvyklé nájemné předmětných nemovitostí se dvěma bytovými jednotkami v rozmezí 16 000 Kč až 18 000 Kč/měsíčně.

16. Z prohlášení [jméno FO] ze dne 17. 1. 2024, otce žalovaného, bylo zjištěno že z důvodu omylu bere zpět své prohlášení učiněné ve věci [spisová značka] o tom, že s ním žije žalovaný ve společné domácnosti.

17. Z prohlášení [jméno FO], ze dne 18. 1. 2024, [Anonymizováno], bylo zjištěno, že žalovaný žije celou dobu u ní na adrese [adresa] [jméno] [adresa].

18. Z výzvy ze dne 21. 1. 2022 včetně doručenky bylo zjištěno, že žalobkyně vyzývá žalovaného k zpřístupnění nemovitostí a předání klíčů do 15. 2. 2022, poukazuje na užívání nemovitosti žalovaným od 5. 8. 2020 a odmítnutí uzavření dohody o užívání společné věci.

19. Z předžalobní výzvy žalobkyně ze dne 25. 2. 2023 včetně doručenky bylo zjištěno, že žalobkyně opakovaně žádá žalovaného o zpřístupnění nemovitostí, nabízí koupi spoluvlastnického podílu žalovaného 1 400 000 Kč s tím, že pokud nebude oslyšena, bude žalobkyně požadovat zrušení a vypořádání spoluvlastnictví.

20. Z kupní smlouvy ze dne 28. 3. 2024 bylo zjištěno, že žalovaný prodal žalobkyni svůj spoluvlastnický podíl na předmětných nemovitostech o vel. id. za kupní cenu 1 500 000 Kč. Součástí kupní smlouvy byla dohoda stran, že žalovaný nemovitost předá vyklizenou od všech movitých věcí, nemovitost nebude užívána žádnou třetí osobou (zejména [jméno FO]) Žalovaný předmětné nemovitosti předal žalobkyni vyklizené dne 24. 4. 2024 (předávající protokol). Oba důkazy byly provedeny v souladu s § 118b o.s.ř., když prodej proběhl po uplynutí koncentrační lhůty.

21. Z výpovědi svědkyně [jméno FO], matky žalovaného, bylo zjištěno, že žalovaný se v nemovitosti na adrese [jméno] [adresa] nezdržuje od let 2012 až 2013, kdy se přestěhoval ke svědkyni na adresu [adresa] [jméno] [adresa], a tehdy si přenesl také své osobní věci. Svědkyně nebydlí na adrese [jméno] [adresa] [číslo] od roku 2010, nevěděla, zda je nemovitost uzamčená, nevěděla, zda má klíče žalovaný, avšak připustila, že je pravděpodobné, že má klíče bývalý manžel [jméno FO] a může mít klíče i žalovaný. Svědkyně neznala stav nemovitosti v letech 2022 až 2023, ani se na to žalovaného neptala, když jezdí okolo nemovitost vypadá opuštěně, nesvítí se tam ani večer, svědkyně nevěděla, jestli tam někdo bydlí.

22. Z výpovědi svědka [jméno FO], spolupracovníka žalobkyně, bylo zjištěno, že na popud žalované se snažil kontaktovat otce žalovaného [jméno FO], aby umožnil žalobkyni vstup do nemovitosti. V letech 2022-2023 svědek také opakovaně klepal, zvonil, avšak dveře byly uzamčeny a nikdo mu neodpovídal. Žalovaný také svědkovi neodpovídal na sms zprávu. Svědek také zahlédl, že se v nemovitosti svítí, avšak ani poté mu nikdo neotevřel. V nemovitosti byla odpojena elektřina až v červnu 2023. Svědkovi sděloval jednatel žalobkyně, že se s žalovaným nikdy nedomluvil. Svědek neznal žalovaného, až do schůzky, která proběhla počátkem března roku 2024 v nemovitosti [číslo], kterou ho žalovaný provedl. V době schůzky byla nemovitost zaskládaná věcmi, věci byly v každé místnosti, žalovaný i [jméno FO] vynášeli věci do kontejneru – vybavení domácnosti, oblečení, porcelán. Zůstala zde jedna místnost, kterou nadále obývá otec žalovaného [jméno FO] a tato místnost nebyla vyklízena. Svědek se nedotazoval, komu patří věci, které se vyklízely. Při této schůzce sdělil žalovaný svědkovi, že se zde nezdržuje a svědek usuzoval, že klíče musí mít [jméno FO], který zde bydlí. Svědek byl v nemovitosti ještě v týdnu od 11. 3. do 17. 3. 2024, kdy mu otevřel žalovaný, svědek nemovitost procházel a žalovaný za ním zamykal. Svědkovi nebylo známo, kdo měl klíče od nemovitosti v roce 2022 do května 2023.

23. Z opětovného výslechu svědka [jméno FO] bylo zjištěno, že po jeho výslechu dne 15. 3. 2024 se jednatel žalobkyně a žalovaný dohodli na zpřístupnění nemovitosti a následně na koupi podílu žalovaného. Nejprve proběhla schůzka s žalovaným v kanceláři tehdejšího zástupce pana [Anonymizováno], žalovaný u sebe klíče neměl a pár dni na to proběhla prohlídka, kdy nemovitost odemykal a zamykal žalovaný, což bylo poprvé co se svědek do nemovitosti podíval. Následovaly další dvě schůzky, nemovitost odemykal žalovaný a při třetí schůzce byl v domě přítomen i otec žalovaného [jméno FO], za pomoci žalovaného se nemovitost již vyklízela. Byl-li svědek dotazován na nejasnosti ve své výpovědi, když nově uváděl, že v nemovitosti byl až po jednání soudu dne 15. 3. 2024 a nikoliv před tím, vysvětlovat tyto rozdílnosti tím, že pro žalobkyni měsíčně prohlíží 50 nemovitostí, a proto se mohl splést ohledně času, avšak bylo to v zimním období na přelomu let 2023 až 2024. Nemovitost však opakovaně navštěvoval, byla uzamčena, nikdo neotevíral. Žalovaný se účastnil prohlídek nemovitosti, v době, kdy se už řešil prodej spoluvlastnického podílu.

24. Z výpovědi [jméno FO] otce žalovaného bylo zjištěno, že v nemovitosti žil od narození, kdy dům nejprve vlastnili jeho rodiče, následně získal podíl svědek a jeho setra. Podíl svědka se prodal v exekuci, podíl sestry koupila žalobkyně. V období od listopadu 2022 do května 2023 bydlel v nemovitosti společně se svou matku, která v březnu 2023 zemřela. Poměry v domě byly upraveny tak, že matka užívala přízemí domu- ložnici, obývací pokoj, koupelnu, svědek užíval jeden pokoj v prvním patře. Zahrada užívaná nebyla, dvůr užíván jen tím způsobem, že zde měl svědek psa. Zahrada i dvůr byly zamčeny. V době, kdy svědek přišel o podíl na nemovitostech, ani poté se nikdy neřešilo, že by potřeboval svolení a on se také na svolení k bydlení v nemovitosti nikoho neptal. Nemovitost obýval z toho důvodu, že se staral o matku, která byla nemohoucí a po jejím úmrtí svědek s žalovaným neřešil, jestli bude svědek dál v domě bydlet, řešilo se obecně co bude s dál s domem, žalovaný se ptal svědka “jestli to chce koupit, chceš tady být, ne, nemáš na to tak se to prodá“. Z výpovědi dále vyplynulo, že žalovaný v nemovitost nebydlel od roku 2012. V domě zůstaly věci po všech předcházejících obyvatelích, věci matky svědka, věci žalovaného jeho oblečení, staré kopačky, které se byly v jedné místnosti – všechny by se vlezly do jedné skříně, věci po bývalé manželce svědka. Svědek s žalovaným také nikdy neprobíral, jestli žalovaný chce nebo nechce, aby v nemovitosti byly věci. Nemovitost byla uzamčena, klíče měl k dispozici jen svědek a jeho matka, klíče nikomu nepůjčoval, nikdo kromě žalobkyně nechtěl do nemovitosti jít a svědek půjčil klíče žalovanému jen při vyklízení. Pokud chtěl žalovaný do nemovitosti přijít, volal svědkovi.

25. Označovala-li žalobkyně výpověď svědka za nevěrohodnou, protože odporovala výpovědi, kterou svědek učinil v řízení pod sp. zn. [spisová značka], soud k věrohodnosti provedl listiny z protokolů o jednání ve věci [spisová značka], tak jak je uvedeno shora, ale také opětovně vyslechl svědka [jméno FO], který vysvětlil rozpor ve své předcházející výpovědi ze dne 23. 4. 2021, že bydlí v nemovitosti i s žalovaným, ačkoliv nyní uváděl, že žalovaný v nemovitosti nebydlí již od roku 2012 tím, že se dříve nepřesně vyjádřil, když tím mínil trvalý pobyt žalovaného, ačkoliv ten se již fakticky bydlel jinde a následně setrval na pravdivosti o tom, že žalovaný již od roku 2012 v nemovitosti fakticky nebydlel.

26. Soud z výpovědi jednatele žalobkyně [jméno FO] zjistil, že žalobkyně spolupracuje na [adresa] [jméno FO], který pro ni objíždí nemovitosti, sjednává přístupy, přebírá a předává nemovitosti, a takto byl [jméno FO] pověřen i ohledně předmětných nemovitostí „kdy měl kontaktoval osobu v nemovitosti a sjednat přístup“. Takto bylo jednáno nejprve s paní [jméno FO] vlastnící následně s žalovaným a v období před 4 až 5 lety se jednatel setkal se svědkem [jméno FO], po kterém chtěl, aby mu zpřístupnil nemovitost tzn. předal klíče, avšak on ho odkázal na právníka. Jednatel navštívil nemovitost při ohledání na místě samém, v každé místnosti byl nábytek a bylo konstatováno, že nemovitost je užívána. Uváděl-li účastník, že při místním šetření nebyl svědek [jméno FO] a paní [jméno FO] přítomna, následně však uvedl, že si detaily nevzpomíná, avšak protokol zachycuje skutečný stav v době ohledání. Žalobkyně se snažila kontaktovat žalovaného prostřednictvím dopisů, které zůstaly bez odezvy, telefonicky, osobními návštěvami v nemovitosti v pěti až sedmi případech, avšak ta byla vždy zamknutá a na bouchání a zvonění nikdo nereagoval. Od místního šetření žalobkyně nekontaktovala [jméno FO] otce žalovaného, protože k tomu neměla důvod, když nebyl vlastníkem a žalobkyně měla zájem kontaktovat pouze vlastníky, aby jí sjednali přístup a nemovitost předali. Vůči paní [jméno FO] ani svědku [jméno FO] nebyla nikdy žalobkyní zaslána výzva na vyklizení ani podána žaloba na vyklizení. Vůči [jméno FO] nebyla žaloba na vyklizení podávána, protože žalobkyně nevěděla, zda svědek bydlí v nemovitosti trvale, zda tam skutečně bydlí a dostala by se do složité procesní situace, kdy by nebyla schopna prokázat, zda tam [jméno FO] bydlel, po jaké období a v jaké části roku. V období od roku 2021 doposud sama žalobkyně považuje za prokázané ohledně skutečnosti, zda [jméno FO] v nemovitosti bydlel, jen to že jednateli žalobkyni jednou otevřel při návštěvě před 4 až 5 lety. V roce 2024 proběhla po jednání soudu schůzka za účasti tehdejšího zástupce žalovaného pana Sýkory a následně přišel do nemovitosti žalovaný a odemkl ji. Následně se žalobkyně a žalovaný dohodli na prodeji podílu žalovaného s tím, že si žalobkyně vymínila na žalovaném vyklizení a předání klíčů, což žalovaný splnil a klíče předal [jméno FO] v dubnu 2024.

27. Soud neprovedl důkaz videozáznamem, když následně žalobkyně konstatovala, že důkaz nemá k dispozici. Soud zamítl návrh na doplnění dokazování [datum] pro nadbytečnost, neboť nabývací titul žalovaného k id. předmětných nemovitostí byl prokázán již výpisem z katastru nemovitostí, a to včetně okamžiku nabytí. Soud zamítl návrh žalobkyně na doplnění dokazování celým spisem [spisová značka] (nikoliv však rozhodnutí v této věci) , pro rozpor s § 118b o.s.ř., kdy žalobkyně označila tyto důkazy po uplynutí koncentrační lhůty. Soud ve věci neprovedl důkaz znaleckým posudkem k ceně obvyklého nájemného v rozhodném období, neboť žalobkyně navrhující, že důkaz sama předloží, na místo znaleckého posudku předložila aktualizaci předcházejícího posudku vypracovanou zpracovatelem [tituly před jménem] [jméno FO].

28. Soud hodnotil provedené důkazy samostatně i ve vzájemných souvislostech dle § 132 z.č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále je o.s.ř.) a konstatoval, že shora provedené listinné důkazy prokazovaly zjištění z nich učiněná, neboť žádná ze stran nenapadla správnost a pravdivost a zjištění také vzájemně korespondovala. Výpis z katastru nemovitostí prokazoval existenci spoluvlastnictví i velikost podílu každého z účastníků, přičemž v rozhodném období od listopadu 2022 do května 2023, nebyl žádný z účastníků většinovým spoluvlastníkem. Současně nesporná tvrzení ve spojení s výpisem věcí vedených u zdejšího soudu prokazovala, že správa společných nemovitostí nebyla mezi účastníky upravena dohodou ani rozhodnutím soudu. Přestože předcházející soudní rozhodnutí týkající se nadužívání nemovitostí ([spisová značka], [spisová značka], [právnická osoba]) skončila úspěchem žalobkyně, nebyl soud v rámci nyní prováděného dokazování vázán odůvodněními těchto rozhodnutí, neboť dle § 159a o.s.ř. je vázán jen výrokem, a proto samostatně posuzoval, zda žalovaný v předmětném období od listopadu 2022 do května 2023 užíval celé nemovitosti nad rámec svého spoluvlastnického podílu o vel. id. .

29. Zjištění z místního šetření ze dne 9. 3. 2022 o tom, že žalovaný v nemovitosti nebydlí, nemá zde osobní věci, nezdržuje se zde, plně korespondovalo nejen z výpovědí svědkyně [jméno FO] a jejím písemným prohlášením, ale také s výpovědí svědka [jméno FO], která prokazovala, že v nemovitostech bydlel v rozhodném období nikoliv žalovaný, ale jeho otec [jméno FO]. Toto zjištění, také zcela potvrzovala výpověď [jméno FO], který také důvěryhodným způsobem vysvětlil své dřívější vyjádření, o tom, že žalovaný zde měl bydlet ještě v dubnu 2021. Soud uvádí, že zpochybnění, zda žalovaný bydlel v nemovitosti ještě v dubnu 2021, je bez významu k žalovanému období i tomu, že rovnou několik shora uvedených důkazů prokazovalo, že v období, tj. od listopadu 2022 do května 2022 už žalovaný v nemovitosti nebydlel.

30. Přestože jak svědkyně [jméno FO] i [jméno FO] tak svědek [jméno FO] měli vztah k účastníkům řízení ([jméno FO] a [jméno FO] k žalovanému, [jméno FO] k žalobkyni) a svědek [jméno FO] jednal za žalobkyni při sjednání přístupu, pobýval také při prvním jednání soudu v jednací síni, a byl tak detailně seznámen s předmětem sporu, považoval soud jejich výpovědi za věrohodné. Výpovědi svědků korespondovaly se zjištěními při místním šetření 9. 3. 2022, kdy v nemovitosti již nebydlel žalovaný, ale bydlel zde jeho otec [jméno FO]. Protokol o místním šetření ze dne 9. 3. 2022 také korespondoval i s prohlášením [jméno FO] a jeho výpovědí. Výpověď [jméno FO] jak v tomto řízení, tak v řízení pod sp. zn. [spisová značka] byly obsahově konzistentní, vyjma vyjádření o tom, zda se žalovaný z nemovitosti odstěhoval již v 2012 nebo až 2021, což svědek vysvětlil záměnou pojmu bydlení a trvalý pobyt. Výpověď [jméno FO] prokazovala, že nemovitost byla v předmětném období uzamčená a na jeho výzvy mu nikdo nemovitost neotevřel a žalovaný také nereagoval na sms zprávy zaslané svědkem. Obsahové rozpory ve výpovědi [jméno FO] vztahující se k dataci první prohlídky, svědek také věrohodně vysvětli množstvím nemovitostí 50 měsíčně, které pro žalobkyni takto obchází, kdy soudu je z jeho úřední činnosti známo, že žalobkyně nebo přímo její jednatel opakovaně vystupují před zdejším soudem, poté co zakoupili spoluvlastnický podíl na nemovitostech ([spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka]).

31. Přestože bylo výpovědí svědka [jméno FO] prokázáno, že v době jeho návštěvy v březnu 2023 byla nemovitost plná věcí - vybavení domácnosti, oblečení, porcelán, nebylo prokázáno, že by věci náležely jen žalovanému (svědek připustil, že se neptal na to čí věci jsou), a proto soud nevzal za prokázané, že v rozhodném období měl žalovaný v celé nemovitosti (a to i na zahraně) uskladněny či uloženy svoje věci, když současně protokolem o ohledání na místě samém ze dne 9. 3. 2022 a výpovědí [jméno FO] bylo zjištěno, že zde byly zanechány věci všech dřívějších obyvatelů a věci žalovaného (oblečení a boty) by se vlezly do jedné skříně a ve vztahu k ostatním věcem se nikdy žalovaný nevyjadřoval k tomu zda s jejich umístěním souhlasí či nikoliv.

32. Výpovědí [jméno FO], kdy v řízení vyšlo najevo že s ní obsahově odpovídala i výpověď [jméno FO] i předcházející výpověď [jméno FO] obě ve věci [spisová značka] vzal soud za prokázané, že ještě v době, kdy nebyl žádný z účastníků spoluvlastníky nemovitostí, tj. v době, kdy paní [jméno FO] vlastnila id. a svědek [jméno FO] a jeho sestra , byly založeny faktické poměry v užívání nemovitosti tak, že paní [jméno FO] bude v nemovitosti bydlet do své smrti a společně s ní bude v domě žít také [jméno FO]. Tato zjištění byla také souladná s tvrzeními žalovaného ve věci [spisová značka] (osvětlení odporu ze dne 10. 9. 2021) i vyjádřením [jméno FO] ve věci [spisová značka] (vyjádření ze dne 20. 11. 2020). Toto faktické uspořádání se nezměnilo ani po úmrtí sestry, ani v době, kdy [jméno FO] přišel o spoluvlastnický podíl, ani v době převodu podílu paní [jméno FO] na žalovaného. [jméno FO] žila nadále v nemovitosti s žalovaným a nebyla uzavírána žádná dohoda ani vyžadován souhlas k tomu, aby zde mohl žít i [jméno FO]. Při hodnocení těchto důkazů ve vzájemných souvislostech vzal soud za prokázané, že mezi žalovaným a [jméno FO] nebyla uzavřena dohoda o užívání nemovitosti ani to ani konkludentně, když z nečinnosti a mlčení ani ve spojení s rodinnými vazbami nelze dovozovat konkludentní dohodu. Současně bylo prokázáno, že [jméno FO] užíval nemovitost k bydlení ze své vůle. Namítala-li žalobkyně, že žalovaný přenechal užívání celé nemovitosti svému otci [jméno FO], neměl tento závěr oporu v provedeném dokazování, neboť výpověď [jméno FO] prokazovala, že svědek v nemovitosti bydlel z důvodu dlouhodobého faktického uspořádání, od žádného ze spoluvlastníků nikdy nevyžadoval souhlas, bydlel zde o své vůli a společně s paní [jméno FO] do konce jejího života. Došlo-li mezi žalovaným a svědkem [jméno FO] po úmrtí paní [jméno FO] k jednání o možném prodeji nemovitosti, jak prokazovala výpověď [jméno FO], kdy následná jednání o prodeji spoluvlastnického podílu žalovaného prokazovala i výpověď [jméno FO] i jednatele žalobkyně ve spojení s kupní smlouvou ze dne 28. 3. 2024, nelze z rozhodnutí žalovaného prodat spoluvlastnický podíl dovozovat, že žalovaný se o užívání celé nemovitosti s [jméno FO] dohodl a navíc v konkrétním žalovaném období (od listopadu 2022 do května 2023).

33. Rovněž nebylo žádným z provedených důkazů prokázáno, že by to byl pouze žalovaný, který měl v žalovaném období nemovitost uzamčenou pod svoji výhradní kontrolou. Jednak výpověď svědka [jméno FO] neprokazovala, že by měl žalovaný v předmětném období ve své výhradní dispozici klíče, když sám svědek připustil, že se snažil zkontaktovat k umožnění vstupu otce žalovaného [jméno FO], žalovaný zde nebydlel a nezdržoval se zde. Výpověď svědka [jméno FO] prokazovala, že žalovaný klíče neměl vůbec, a chtěl-li přijít do nemovitosti, telefonoval svědkovi nebo mu svědek při vyklízení klíče zapůjčil. Výpověď [jméno FO] prokazovala, že žalovaný měl klíče prokazatelně až v březnu 2024 (po jednání soudu), v době, kdy mělo probíhat vyklízení nemovitosti. Skutečnost, že žalovaný měl v březnu 2024 klíče od nemovitosti ani ve spojení s výpovědí [jméno FO], která nevěděla, kdo má klíče od nemovitosti, nelze dovodit, že žalovaný měl ve výhradním držení klíče od nemovitosti od listopadu 2022 do května 2023, a to právě proto, že žalovaný se v tomto období v nemovitosti nezdržoval a nebydlel zde.

34. Zjištění učiněná z předcházejících řízení prokazovala, že již od roku 2021 žalobkyně vyzývala žalovaného (výzva ze dne 21. 1. 2022 ve věci [spisová značka]), aby ji zpřístupnil nemovitost, v těchto výzvách pokračovala i v letech 2022 i v roce 2023 (korespondence právní zástupkyně žalobkyně), ačkoliv nejméně od 9. 3. 2022, kdy v nemovitosti proběhlo místní šetření soudu, kterého se žalobkyně účastnila, věděla, že zde žalovaný nebydlí. Tvrdila-li žalobkyně u jednání soudu, že je pro ni novinkou, že žalovaný v nemovitosti nebydlí, bylo toto tvrzení jednoznačně vyvráceno protokolem o místním šetřením ze dne 9. 3. 2022, v rámci, kterého se také žalobkyně vyjadřovala, že je v nemovitosti poprvé a ona sama zde nemá žádné věci.

35. Současně bylo nejen výpovědí [jméno FO], výpovědí jednatele žalobkyně, ale také výpovědí svědka [jméno FO] prokázáno, že ačkoliv byl kontaktován za účelem prohlídky nemovitostí i svědek [jméno FO], tento vstup do nemovitosti žalobkyni nesjednal, nepředal jí klíče a žalobkyně také v rozhodném období neužívala ani část nemovitostí a předmětné nemovitosti byly uzamčeny. Hodnotila-li žalobkyně pasivní postoj žalovaného k jejím výzvám na předání nemovitosti, jako důkaz o užívání nemovitosti, soud se s tímto neztotožnil, neboť výzva bez reakce neznamená, že žalovaný sám nemovitost užívá a o to víc za situace, kdy byla žalobkyně obeznámena s tím, že žalovaný v nemovitosti nebydlí a bydlí zde [jméno FO].

36. Jelikož korespondovala zjištění o odhadech obvyklé ceny nájemného vypracované [jméno FO], [tituly před jménem] [jméno FO], [jméno FO] v rozmezí pohybující se od 16 000 Kč měsíčně do 18 000 Kč měsíčně, a tomuto odpovídal i znalecký posudek [tituly před jménem] [adresa] ve spojením s jeho vyjádřením ze dne 9. 1. 2025, s přihlédnutím ke skutečnosti, že nebyl předložen jediný důkaz, který by tato zjištěni zpochybňoval, konstatoval soud za prokázané, že výše obvyklého nájemného z předmětných nemovitostí v období od listopadu 2022 do května 2023 činila 16 000 Kč měsíčně za předmětné nemovitosti.

37. Na základě shora uvedeného hodnocení důkazů učinil soud tento závěr o skutkovém stavu. Za trvání spoluvlastnictví účastníků v období od listopadu 2022 do května 2023 žalovaný předmětné nemovitosti sám neužíval v celém rozsahu, nebydlel zde, své věci měl ponechány v jedné ze skříní, předmětné nemovitosti byly uzamčeny, avšak nikoliv pod výhradní kontrolou žalovaného. Předmětné nemovitosti v zažalovaném období užíval o své vůli otec žalovaného [jméno FO], a to na základě dlouhodobých faktických poměrů, jelikož se staral o svoji matku paní [jméno FO]. [jméno FO] nemovitosti užíval bez souhlasu žalovaného a v nemovitosti se nacházely věci po všech předcházejících obyvatelích. Mezi účastníky nebyla uzavřena dohoda o správě nemovitosti. Žalobkyně žádala o sjednání přístupu, předání klíčů, avšak ani žalovaný ani [jméno FO] ji v žalovaném období klíče nepředal a žalobkyně neužívala ani část nemovitostí. Obvyklá výše nájemného za předmětné nemovitosti v žalovaném období činila 16 000 Kč měsíčně.

38. Podle § 1122 odst. 1 z.č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o.z.) platí, podíl vyjadřuje míru účasti každého spoluvlastníka na vytváření společné vůle a na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví.

39. Podle § 2991 odst. 1 o.z. platí kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

40. Při právním posouzení věci soud konstatoval, že účastníci byli v žalovaném období spoluvlastníci věci, resp. věcí a každý z nich měl právo k celé věci, které bylo omezeno stejným právem dalšího spoluvlastníka (§ 1117 o.z.), kdy míra účasti je vyjádřena velikostí podílu (§ 1122 odst. 1 o.z.). Každý ze spoluvlastníků má právo podílet se na užívání společné věci v rozsahu odpovídající míře jeho podílu. Brání-li jeden ze spoluvlastníků v užívání společné věci jinému spoluvlastníku anebo faktické poměry neumožňují některému ze spoluvlastníků užívat věc v rozsahu odpovídající jeho podílu, může ochuzenému spoluvlastníku vznikat nárok na vydání bezdůvodného obohacení dle § 2291 o.z. odpovídající míře jeho spoluvlastnického podílu. Při objektivní povaze bezdůvodného obohacení, není rozhodující aktivita žalobce a žalovaného společnou věc zpřístupnit, klíče od ní předat, tak jak uvádí rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 2462/2022, neboť při její absenci nejsou tyto okolnosti způsobilé zbavit žalovaného povinnosti vydat bezdůvodné obohacení. Důvodem vylučujícím vznik nároku na bezdůvodné obohacení je existence dohody spoluvlastníků opravňující některého ze spoluvlastníků užívat věc ve větším rozsahu, než by byl oprávněn v míře spoluvlastnického podílu. Bránění v užívání ochuzenému spoluvlastníku či faktická úprava poměrů, však musí být přičitatelné k jednání obohaceného spoluvlastníka tím, že má věc výlučně pod svým uzavřením a kontrolou nebo tím, že věc je užívána třetí osobou výlučně na základě souhlasu tohoto spoluvlastníka.

41. V poměrech souzené věci bylo prokázáno, že žalovaný neměl nemovitost výlučně pod svým uzamčením a kontrolou, když v nemovitosti v zažalovaném období nebydlel, jeho věci byly uskladněny v jedné skříni, klíče měl k dispozici svědek [jméno FO], který zde bydlel, žalovaný si od něj klíče opatřoval za účelem zjednání přístupu do nemovitosti. Žalovaný tudíž sám předmětné nemovitosti nad rámec svého spoluvlastnického podílu o vel. id. neužíval a současně mu nelze přičítat bránění v užívání žalobkyni, neboť on sám neměl předmětné nemovitosti pod svoji výlučnou kontrolou a uzamčením. Mělo-li užívání žalovaného nad rámec jeho spoluvlastnického podílu spočívat v přenechání užívání třetí osobě, i zde bylo prokázáno, že tato osoba [jméno FO] užíval nemovitosti nikoliv na základě souhlasu či dohody s žalovaným, nýbrž sám na základě své vůle a faktických poměrů založených ještě v době, kdy žalovaný ani žalobkyně nebyly spoluvlastníky nemovitostí. Žalovaný také tímto neměl možnost užívání nemovitosti [jméno FO] ovlivnit. Pokud se žádný z účastníků nepodílel na založení faktických poměrů užívání nemovitosti, nelze jejich existenci bez prokázaného souhlasu spoluvlastníka, přičítat k tíži druhému spoluvlastníku a tím konstituovat vznik nároku na vydání bezdůvodného obohacení z důvodu nadužívání podílu. Pokud by toto neplatilo, mohl by se i žalovaný domáhat vydání bezdůvodného obohacení po žalobkyni, která nejméně od místního šetření 9. 3. 2022 věděla, že nemovitost užívá [jméno FO], jsou zde věci osob a vůči těmto faktickým poměrům nezakročila obdobně jako žalovaný. Žalovaný sám věc neužíval v celém rozsahu, neměl věc uzamčenu výlučně pod svoji kontrolou, věc nepřenechal do užívání třetí osobě, neudělil souhlas předcházejícím obyvatelům s umístnění jejich věcí v nemovitosti, neužíval věc nad rámec svého spoluvlastnického podílu o vel. a z těchto důvodů mu nelze přičítat bránění v užívání žalobkyni a žalobkyni nevznikl vůči žalovanému nárok na bezdůvodné obohacení dle § 2291 odst. 1 o.z. Nárok žalobkyně je nedůvodný, a proto soud žalobu v celém rozsahu zamítl. Byla-li v řízení prokázána obvyklá výše nájemného, neměla tato skutečnost vliv na rozhodnutí soudu, založené na neexistenci nároku žalobkyně.

42. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalovanému, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 17 171,75 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů nezastoupeného účastníka ve výši 1 200 Kč za čtyři úkony po 300 Kč dle § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 2 odst.3 vyhl. č. 254/2015 Sb., dále z nákladů na zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 40 000 Kč sestávající z částky 2 700 Kč za každý ze dvou úkonů ( příprava a převzetí, účast u jednání 1. 11. 2024) uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v souvislosti s cestou realizovanou dne 1. 11. 2024 náhrada 1 870,67 Kč za 160 ujetých km v částce 1 270,67 Kč (38,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6,13 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce 600 Kč podle § 14 a. t., dále odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění 258/2024 Sb. za úkony právní služby provedené po 1. 1. 2025, a to za účast u jednání soudu dne 15. 1. 2025 2 700 Kč a paušální náhrada výdajů po 450 Kč dle 13 odst. 4 a.t., cestovní náhrada v souvislosti s cestou realizovanou dne 15. 1. 2025 náhrada 2 179,13 Kč za 160 ujetých km v částce 1 279,13 Kč (35,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6,13 l/100 km a 5,80 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce 900 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 13 199,80 Kč ve výši 2 772 Kč. Soud nepřiznal žalovanému odměnu za vyjádření k odvolání včetně režijního paušálu, neboť toto bylo vyhotoveno až poté, co již bylo o odvolání rozhodnuto.

43. Lhůty plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o.s.ř.

44. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalobkyni zaplatit náklady řízení k rukám advokáta žalovaného.