14 C 204/2017-330

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Lebedou, Ph.D., ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] pro zaplacení 1.39 724 400,72 Kč s přísl. takto:

Výrok

I. Žaloba o zaplacení částky ve výši 1 039 724 400,72 Kč spolu se zákonným úrokem z této částky od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši 2 700 Kč, a to k rukám žalované.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 1 039 724 400,72 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady škody za nezákonná rozhodnutí celního úřadu. Z žalobních tvrzení vyplynulo, že žalobkyně ve snaze diversifikovat svoji původní nabídku produktů, která spočívala ve výrobě cigaret, provedla v průběhu roku 2005 rozsáhlou přípravu na zavedení výroby doutníků a cigarillos a v prvním čtvrtletí roku 2006 pak zahájila při splnění všech zákonem stanovených podmínek jejich výrobu. Žalobkyně proto zahájila výrobu doutníků, a to mimo jiné doutníků s obchodním označením [anonymizována čtyři slova] a [jméno] (dále společně jen„ Doutníky"). Žalobkyně před započetím výroby Doutníků vznášela žádosti o výklad právních předpisů v oblasti spotřební daně pro doutníky na příslušné správní orgány, a to za účelem potvrzení si svého právního názoru o požadavcích na složení doutníků. Žalobkyně obdržela závaznou informaci Colného úřadu [jméno] o nomenklaturním zařazení zboží (ZIN) výrobku [anonymizována dvě slova] do celní nomenklatury doutníku, obdobně tomu bylo v případě polského [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] w [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizováno] technického zkušebního a školícího ústavu. V rozporu s dosavadním postupem celních orgánů a pro žalobkyni zcela překvapivě zaslalo [anonymizována dvě slova] cel ČR žalobci dne [datum rozhodnutí] dopis, [číslo jednací], nadepsaný„ Informace k tabákovým výrobkům [anonymizováno] a [jméno]“ (dále jen„ Dopis GRC“), kterým žalobkyni sdělilo, že výrobky [anonymizováno] a [jméno] nelze považovat za doutníky ve smyslu zákona o spotřební dani a že tyto musí být ve smyslu uvedeného zákona posuzovány jako tabák ke kouření (tedy vyšší sazbou spotřební daně než doutníky). V rozporu s principem předvídatelnosti postupu orgánů veřejné moci a pro žalobkyni zcela překvapivě vydal Celní úřad [obec] dne [datum] celkem osm dodatečných platebních výměrů, kterými ve vztahu k Doutníkům doměřil spotřební daň z tabákových výrobků za zdaňovací období únor - červen a srpen - říjen roku 2006. Za nezákonná rozhodnutí žalobkyně označila (i) dodatečné platební výměry Celního úřadu [obec] ze dne [datum], čj. [číslo] [číslo], čj. [číslo], čj. [číslo], čj. [číslo], čj. [číslo], čj. [číslo], čj. [číslo] a čj. [číslo] [číslo]; a (ii) rozhodnutí Celního ředitelství [obec] ze dne [datum], čj. [číslo] 2010 [číslo], čj. [číslo] 2010 [číslo], čj. [číslo] 2010 [číslo], čj. [číslo] 2010 [číslo], čj. [číslo] 2010 [číslo], čj. [číslo] 2010 [číslo], a čj. [číslo] 2010 [číslo], kterým Celní ředitelství [obec] částečně změnilo výroky dodatečných platebních výměrů Celního úřadu [obec] (avšak pouze co do výše dodatečně vyměřené spotřební daně) a ve zbytku napadená rozhodnutí potvrdilo. Celní úřad [obec] jako prvostupňový správní orgán nezákonnými rozhodnutími ad (i) doměřil spotřební daň za Doutníky, tedy včetně doutníků [anonymizována dvě slova] a [jméno], neboť dle jeho názoru Doutníky nenaplňovaly zákonnou definici doutníků pro účely vyměření spotřební daně obsaženou v § 101 odst. 3 písm. b) ZSPD, nýbrž měly být zařazeny do předmětu spotřební daně dle § 101 odst. 3 písm. c) ZSPD jako tabák ke kouření, na který se vztahuje vyšší spotřební daň než na doutníky. Celní úřad [obec] tak výrobky [anonymizována dvě slova] a [jméno] nezákonně zatřídil do chybného předmětu spotřební daně a v návaznosti na to žalobkyni nezákonně nutil k zaplacení vyšší spotřební daně z doutníků [anonymizována dvě slova] a [jméno], než ke které byla žalobkyně ze zákona povinna. Žalobkyně se proti všem nezákonným rozhodnutím ad (i) odvolala k Celnímu ředitelství [obec], které svými rozhodnutími ze dne [datum], čj. [číslo], čj. [číslo] [číslo], čj. [číslo], čj. [číslo], čj. [číslo], čj. [číslo], a čj. [číslo], částečně změnilo výroky DPV (avšak pouze co do výše dodatečně vyměřené spotřební daně) a ve zbytku napadená rozhodnutí potvrdilo. Žalobkyně proto podala proti všem rozhodnutím odvolacího orgánu správní žaloby ke [název soudu]. Ten svými rozsudky ze dne [datum rozhodnutí], čj. [číslo jednací], čj. [číslo jednací], čj. [číslo jednací], čj. [číslo jednací], čj. [číslo jednací], čj. [číslo jednací], a čj. [číslo jednací] rozhodnutí Celního ředitelství [obec] zrušil a vrátil věc celnímu ředitelství k dalšímu řízení. Důvodem pro zrušení rozhodnutí celního ředitelství bylo dle krajského soudu hlavně nedostatečné vypořádání některých námitek žalobkyně v odvolacím řízení, respektive nedostatečné provedení výkladu některých neurčitých právních ustanovení (pojmů) odvolacím orgánem, které se vztahují k formálním a materiálním znakům doutníků ve smyslu ZSPD. V návaznosti na výše odkazované rozsudky krajského soudu Celní ředitelství [obec] znovu posuzovalo odvolání žalobkyně proti nezákonným rozhodnutím ad (i), přičemž se v duchu rozsudků krajského soudu rovněž podrobněji zabývalo výkladem relevantních neurčitých právních ustanovení (pojmů) ZSPD. Dne [datum] pak Celní ředitelství [obec] ve věci vydalo nová rozhodnutí, a sice nezákonná rozhodnutí ad (ii), kterými pouze změnilo výši dodatečně doměřené spotřební daně. Žalobkyně podala proti nezákonným rozhodnutím ad (ii) správní žaloby ke [název soudu]. [název soudu] tentokrát všechna řízení vzhledem k jejich vzájemné souvislosti spojil do jednoho, v němž dne [datum rozhodnutí] pod č.j. [číslo jednací] vydal rozsudek, kterým byla Nezákonná rozhodnutí ad (ii) pro nezákonnost zrušena a věc byla vrácena Generálnímu ředitelství cel k dalšímu řízení. V návaznosti na rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] Generální ředitelství cel zrušilo Nezákonná rozhodnutí ad (i), a současně (ii) dne [datum] podalo proti tomuto rozsudku kasační stížnost k [název soudu] [název soudu] rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] zrušil rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], a věc vrátil krajskému soudu k dalšímu řízení. [název soudu] vydal v návaznosti na Rozsudek [anonymizováno] dne [datum] nový rozsudek, č.j. [číslo jednací], kterým pro nezákonnost zrušil Nezákonná rozhodnutí ad (ii) v rozsahu, ve kterém se vztahovala k doutníkům [anonymizována dvě slova] a [jméno] a ve zbývajícím rozsahu (tedy v rozsahu vztahujícím se k výrobkům [anonymizována dvě slova]) správní žalobu zamítl. V rozsudku KS v [obec] krajský soud potvrdil, plně v souladu s názorem Nejvyššího správního soudu, že postup celních úřadů ve vztahu k doutníkům [anonymizována dvě slova] a [jméno] byl nezákonný, neboť tyto výrobky naplňují materiální i formální znaky doutníků, jak byly v rozhodné době definovány v ZSPD. V této souvislosti pak krajský soud v rozsudku KS v [obec] rovněž vyslovil nezákonnost nezákonných rozhodnutí ad (ii) (tedy dodatečného vyměření spotřební daně) celních úřadů v rozsahu vztahujícím se k doutníkům [anonymizována dvě slova] a [jméno] a v tomto rozsahu nezákonná rozhodnutí ad (ii) také zrušil. Generální ředitelství cel přitom zrušilo nezákonná rozhodnutí ad (i) již dříve, a to svými rozhodnutími ze dne [datum], čj. [číslo] 2013 [číslo], čj. [číslo] 2013 [číslo] [číslo], čj. [číslo] 2013 [číslo], čj. [číslo] 2013 [číslo], čj. [číslo] 2013 [číslo], čj. [číslo] 2013 [číslo], čj. [číslo] 2013 [číslo], čj. [číslo] 9/ 2013 [číslo], která navazovala na rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], kterým byla zrušena nezákonná rozhodnutí ad (ii). S ohledem na shora uvedené je zřejmé, že nebýt nezákonných rozhodnutí, žalobkyně mohla v souladu s povolením k provozování daňového skladu i dalšími povoleními, které za tímto účelem získala, dále vyrábět a distribuovat na český i zahraniční trh doutníky [anonymizována dvě slova] a [jméno] (a odvádět z těchto výrobků spotřební daň jako z doutníků ve smyslu ZSDP, kterými výrobky [anonymizována dvě slova] a [jméno] byly) a takto by skutečně i činila, nebýt právě nezákonných rozhodnutí. V důsledku nezákonných rozhodnutí Celního úřadu [obec] a Celního ředitelství [obec], která byla zrušena až po ca devíti letech od jejich vydání, byla žalobkyni právně i defacto výroba doutníků [anonymizována dvě slova] a [jméno] zcela znemožněna. Žalobkyni vznikla škoda spočívající v ušlém zisku, neboť žalobkyně nemohla uskutečnit svůj podnikatelský záměr a podnikat v oblasti zpracování tabáku a výrobě tabákových výrobků – doutníků. Žalobkyně si v této souvislosti nechala vypracovat znalecký posudek vypracovaný znaleckým ústavem [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [číslo] [tel. číslo], ze dne [datum], který vyčísluje ušlý zisk žalobkyně jak v rámci nároku z neuskutečněných prodejů do zahraničí, tak v rámci nároku z neuskutečněných prodejů v ČR. V rámci nároku z neuskutečněných prodejů v ČR, uplatněného v tomto řízení, se proto žalobkyně domáhá zaplacení této částky, tedy částky 1 039 724 400,72 Kč.

2. Žalovaná v reakci na žalobu uvedla, že podmínkou pro uplatnění nároku na náhradu škody je zrušení nezákonného rozhodnutí. V řízení, které se týkalo žalobkyně, bylo celním úřadem vydáno několik rozhodnutí, a to dodatečné platební výměry na spotřební daň vydané v roce 2007, k jejichž zrušení došlo v roce 2013 rozhodnutím GŘC vydaných na základě rozsudku [název soudu]. Nicméně po podané kasační stížnosti, které bylo vyhověno, došlo ke zrušení prvého rozsudku [název soudu] a tato rozhodnutí se stala neúčinnými podle § 124a daňového řádu (viz vyrozumění GŘC ze dne [datum] čj. [číslo]. Vlastní platební výměry byly zrušeny pouze částečně, a to ve vztahu k výrobkům [anonymizována dvě slova] a [jméno]. Ve vztahu k výrobkům [anonymizována dvě slova] platební výměry zrušeny nebyly. Žalobkyně v žalobě uvádí, že v důsledku nezákonných rozhodnutí jí vznikla škoda spočívající v ušlém zisku z neuskutečněného prodeje doutníků [anonymizována dvě slova] a [jméno] na tuzemském trhu. Pokud žalobkyně odkazuje na závaznou informaci vydanou slovenskými celními orgány, tak tato závazná informace byla vydána pro jiný subjekt, ne tedy pro žalobkyni a ona by se jí nemohla prokazovat. V rekapitulaci znaleckého posudku [obec] znalecké na straně 43 je však ušlý zisk vyčíslen za celý rok 2006, kdy žalobkyně vyráběla, prodávala a vyvážela tabákové zboží. Pokud žalobkyně požaduje úrok z prodlení od [datum] žalovaná namítá, že nemohla být od tohoto data v prodlení, neboť po dobu předběžného projednání nároku se staví lhůta a žalobkyně by na tento úrok neměla nárok. Žalobkyně tvrdí, že měla zajištěn dlouhodobý odběr doutníků prostřednictvím svého výhradního distributora v ČR [právnická osoba] a.s. a toto svá tvrzení dokládá seznamem odběratelů, pracovními smlouvami a rámcovými kupními smlouvami. K těmto důkazům žalovaná uvádí, že ve většině případů se jedná o smlouvy na prodej cigaret případně tabáku, které byly uzavřeny mezi [právnická osoba] a.s. a fyzickými osobami a společností. Na základě těchto smluv mohla tato společnost dodávat svoje výrobky do své distribuční sítě, neboť ona sama má v předmětu podnikání zpracování tabáku a výroba tabákových výrobků. Navíc tato společnost byla od června roku 2007 v konkurzu vyhlášeném [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] z důvodu obrovských dluhů, a to nejen vůči státu. Tato společnost by tedy rozhodně nemohla být dlouhodobým odběratelem výrobků žalobkyně a nemohla by ji zajistit žádný zisk. Konkurz na [právnická osoba] a.s. byl prohlášen tedy ještě před daňovou kontrolou provedenou u žalobkyně v roce (zpráva o daňové kontrole byla ze dne [datum]), na základě níž dodatečně vyměřil žalobkyni spotřební daň z tabákových výrobků. Žalovaná namítla promlčení.

3. Žalobkyně své nároky shrnula následovně: Žalobkyně požaduje náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem orgánů žalované a vydáním nezákonných rozhodnutí orgánů žalované, zahrnující jak přímou škodu (na zlikvidovaných Doutnících), tak i ušlý zisk (z prodejů Doutníků neuskutečněných v důsledku protiprávních zásahů orgánů žalované do podnikání žalobce), a to za období od [datum] do [datum]. Žalobkyně zdůrazňuje, že veškerá protiprávní jednání orgánů žalované souvisí s nezákonným posouzením (daňovým zatříděním) Doutníků jako tabáku ke kouření, zdaněného podstatně vyšší sazbou spotřební daně. Nezákonnost tohoto posouzení Doutníků ze strany orgánů žalované byla závazně potvrzena v rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]. Nesprávný úřední postup orgánů žalované vůči žalobci spočíval v tom, že: Dopisem GŘC ze dne [datum] bylo žalobci oznámeno, že jeho Doutníky nelze ve smyslu ZSPD považovat za doutníky, nýbrž že musí být posuzovány jako tabák ke kouření, zdaněný podstatně vyšší sazbou spotřební daně. V návaznosti na to začaly od [datum] orgány žalované uskutečňovat po celém území České republiky rozsáhlé kontroly prodejců Doutníků, Doutníky zabavovaly a prodejcům. Metodickým stanoviskem ze dne [datum] upozornilo GŘC všechny celní úřady na to, že ze strany žalobce jsou Doutníky pro účely spotřební daně účelově klasifikovány jako doutníky, ač se ve skutečnosti jedná o tabák ke kouření. Dne [datum] byl v návaznosti na posouzení Doutníků jako tabáku ke kouření s vyšší sazbou daně Celním úřadem [obec] vydán zajišťovací příkaz [číslo], [číslo jednací], k zajištění spotřební daně z tabákových výrobků složením jistoty ve výši 66 530 493 Kč. Na jeho vydání navázal dne [datum] Celní úřad [obec] vydáním zajišťovacího exekučního příkazu, [číslo jednací], k uhrazení dosud nestanovené spotřební daně z Doutníků, a to ve výši odpovídající jejich nezákonnému zatřídění jako tabáku ke kouření. Oba zajišťovací příkazy byly následně zrušeny (v roce 2011, resp. 2012). V rámci zvláštních podmínek obsažených v Povolení k provozování daňového skladu ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], vydaném Celním ředitelství [obec], bylo žalobkyni uloženo, aby před vlastní výrobou nových tabákových výrobků umožnila celním úřadům v rámci zkušebního provozu odběr vzorků, na jehož základě bude provedena jejich analýza s tím, že teprve následně bude takový tabákový výrobek moci být zapsán. Navazujícím žádostem o zápis nových výrobků pak nebylo opakovaně vyhověno. V rámci řízení vedoucího k vydání uvedeného povolení byla žalobkyně zároveň Celním ředitelstvím [obec] nucena klasifikovat své výrobky jako tabák ke kouření. Nesprávnost tohoto postupu konstatoval i [název soudu] ve svém rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]. Na shora uvedený nesprávný úřední postup navázaly orgány žalované vydáním Nezákonných rozhodnutí ad (i) a ad (ii), kterými byla žalobkyni doměřena spotřební daň za Doutníky, které podle názoru těchto orgánů nesplňovaly zákonnou definici doutníku dle ZSPD. Nezákonná rozhodnutí ad (ii) byla definitivně zrušena rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], ve kterém soud potvrdil, že se v případě Doutníků jednalo o doutníky ve smyslu ZSPD. Z tohoto závěru plyne, že veškeré úkony činěné orgány žalované založené na tomto nezákonném posouzení byly rovněž nezákonné. Žalobkyni vznikla škoda ve výši vyčíslené v žalobě. Tato škoda se skládá jak z přímé škody (spočívající v hodnotě zlikvidovaných Doutníků), tak i z ušlého zisku (spočívajícím v ušlých příjmech z neuskutečněných prodejů Doutníků). Nesprávný úřední postup orgánů žalované zapříčinil škodu ve výši 1 039 724.400,72 Kč vzniklou žalobci tak, že: na základě Dopisu GŘC ze dne [datum], resp. navazujícího Metodického stanoviska ze dne [datum] začaly orgány žalované postupovat vůči žalobkyni a odběratelům Doutníků. Žalobkyně tak byla nucena zlikvidovat již vyrobené Doutníky v počtu 767 845 kusů, které neměla možnost uvést na trh a tím vznikla přímá škoda. Žalobkyně dále nemohla Doutníky vyrábět, neboť by byly zabaveny buď jí, nebo prodejcům tím vznikla škoda v podobě ušlého zisku z budoucích prodejů. Příčinná souvislost mezi vydáním nezákonných rozhodnutí a vznikem škody pak spočívá v tom, že orgány žalované [příjmení] nezákonně podrobily sazbě spotřební daně určené pro tabák ke kouření, která byla několikanásobně vyšší než sazba spotřební daně určená pro doutníky, a fakticky tak znemožnily další výrobu a prodej Doutníků. V důsledku toho ušel zisk z budoucích neuskutečněných prodejů Doutníků.

4. Žalovaná svou argumentaci shrnula následně: Předně žalovaná uvádí, že nezpochybňuje skutečnost, že v předmětném případě byla rozhodnutí o odvolání proti platebním výměrům zrušena správním soudem, a to prvně již [datum] a i následná nová rozhodnutí o odvolání byla zrušena správním soudem dne [datum] a současně byly následně zrušeny i všechny platební výměry, a to rozhodnutími GŘC ze dne [datum]. V daném případě je tedy splněna první podmínka pro vznik odpovědnosti žalované, a to zrušení rozhodnutí pro nezákonnost. Předně však žalovaná musí uvést, že v daném případě, kdy byla vydána rozhodnutí, tj. platební výměry, kterými byla stanovena spotřební daň, a která následně byla pro nezákonnost zrušena, nepřichází v úvahu odpovědnost žalované za nesprávný úřední postup. Všechny úkony činěné celními orgány před vydáním platebních výměrů se odrazily přímo v těchto platebních výměrech, když v dané věci šlo o to, jaká výše daně má být z předmětných vybraných výrobků stanovena, protože pouze a jedině těmito platebními výměry byla stanovena daň z předmětných výrobků. Postup celních orgánů spočívající v metodickém řízení a vydání příslušných rozhodnutí (např. zajišťovací příkaz) byl pouze„ předběžný“ a byl činěn před vlastním stanovením daně. Výše daně, o kterou v daném případě šlo, byla stanovena až předmětnými platebními výměry ([datum]), resp. pravomocně potvrzena rozhodnutími o odvolání proti nim ([datum]). Žalovaná dále namítá neexistenci příčinné souvislosti mezi tvrzenou škodou a nezákonnými rozhodnutími. Žalovaná je totiž přesvědčena, že likvidace doutníků byla zcela předčasná, když žalobkyně nevyčkala na stanovení daně platebními výměry a doutníky rovnou zlikvidovala (likvidace proběhla o několik měsíců dříve, než došlo k vydání platebních výměrů). Stejně tak bylo předčasné i ukončení výroby předmětných výrobků. Chybí zde tedy časová souvislost. Žalovaná je tedy přesvědčena, že škoda v podobě hodnoty zlikvidovaných doutníků i v podobě ušlého zisku způsobeného ukončením výroby nemůže být v příčinné souvislosti s vydáním nezákonných rozhodnutí (platebních výměrů), když tyto byly vydány až několik měsíců po likvidaci doutníků a ukončení výroby. Žalovaná je přesvědčena, že nárok je bezpochyby promlčen, a proto uplatňuje námitky promlčení. Pokud žalobkyně i nadále trvá na tom, že k nesprávnému úřednímu postupu došlo a soud by toto tvrzení akceptoval, tak žalovaná vznáší námitku promlčení nároku na náhradu škody, a to jak za zlikvidované či nevyrobené doutníky, tak ušlého zisku. Současně žalovaná trvá na tom, že žádná škoda nemohla žalobci vzniknout po [datum], kdy došlo k legislativní změně ve vymezení doutníku, přičemž předmětné výrobky by toto vymezení již v žádném případě nenaplnily, když předmětná právní úprava byla přijata právě z důvodu, že tyto výrobky byly na„ hraně“ zákona, resp. jej účelově obcházely, když spotřebitelé tyto výrobky nekouřili jako doutník, ale rozbalovali si je a jejich náplň používali k výrobě cigaret. Současně musí žalovaná uvést, že žalobkyně dne [datum] požádala o odnětí povolení k provozování daňového skladu a toto povolení bylo odňato rozhodnutím Celního ředitelství v [obec], které nabylo právní moci [datum]. Současně musí žalovaná upozornit na skutečnost, že žalobkyně již [datum] (tedy více než půl roku před vydáním nezákonných rozhodnutí) prodala společnosti [právnická osoba] knowhow, výrobní linku a licenci na výrobu předmětných výrobků, čemuž svědčí [anonymizováno] zápis [spisová značka] a [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] založený v soudním spisu. Následně žalobkyně prodala i předmětnou společnost [právnická osoba] jiné osobě.

5. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav:

6. Žalobkyně uplatnila nárok na náhradu škody podáním ze dne [datum] ve výši 4 507 130 240 Kč. Žalovaná nárok odmítla a tato skutečnost byla právnímu zástupci žalobkyně sdělena dopisem žalované ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] (toto není mezi stranami sporné a rovněž to odpovídá i důkazům uplatnění nároku na náhradu škody ze dne [datum] a sdělení MF ČR ze dne [datum]).

7. Celní úřad [obec] provedl v roce 2007 u žalobkyně daňovou kontrolu, na základě níž dodatečně vyměřil žalobkyni spotřební daň z tabákových výrobků za zdaňovací období únor 2006 až říjen 2006. Za zdaňovací období únor 2006 rozhodnutím celního úřadu – dodatečným platebním výměrem [číslo] ze dne [datum], za zdaňovací období březen 2006 rozhodnutím celního úřadu – dodatečným platebním výměrem [číslo] ze dne [datum], za zdaňovací období duben 2006 rozhodnutím celního úřadu – dodatečným platebním výměrem [číslo] ze dne [datum], za zdaňovací období květen 2006 rozhodnutím celního úřadu – dodatečným platebním výměrem [číslo] ze dne [datum], za zdaňovací období červen 2006 rozhodnutím celního úřadu – dodatečným platebním výměrem [číslo] ze dne [datum], za zdaňovací období červenec 2006 rozhodnutím celního úřadu – dodatečným platebním výměrem [číslo] ze dne [datum], za zdaňovací období srpen 2006 rozhodnutím celního úřadu – dodatečným platebním výměrem [číslo] ze dne [datum], za zdaňovací období září 2006 rozhodnutím celního úřadu – dodatečným platebním výměrem [číslo] ze dne [datum], za zdaňovací období říjen 2006 rozhodnutím celního úřadu – dodatečným platebním výměrem [číslo] ze dne [datum]. Dodatečné platební výměry celního úřadu byly napadeny odvoláním a v odvolacím řízení byly změněny rozhodnutími Celního ředitelství [obec] [číslo jednací] až [číslo] ze dne [datum] vyjma rozhodnutí celního úřadu – dodatečného platebního výměru [číslo] ze dne [datum], které bylo rozhodnutím Celního ředitelství [obec] [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] zrušeno. Proti uvedeným rozhodnutím Celního ředitelství [obec] podala žalobkyně žalobu, na základě které [název soudu] svými rozsudky č.j. [číslo jednací], [číslo jednací], [číslo jednací], [číslo jednací], [číslo jednací], [číslo jednací], 30 [spisová značka] - [anonymizováno] a [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] rozhodnutí Celního ředitelství [obec] zrušil a věc mu vrátil k novému projednání, vyjma rozhodnutí Celního ředitelství [obec] [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], proti kterému [název soudu] svým usnesením č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] [anonymizováno] žalobkyně zamítl. Celní ředitelství [obec] v dalším řízení dodatečné platební výměry celního úřadu svými rozhodnutími [číslo jednací], [číslo] 2010 [číslo], [číslo] 2010 [číslo], [číslo] 2010 [číslo], [číslo] 2010 [číslo], [číslo] 2010 [číslo] a [číslo] 2010 [číslo] ze dne [datum] změnilo. V důsledku rozsudku [název soudu] č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], který ve spojeném řízení zrušil rozhodnutí Celního ředitelství [obec] [číslo jednací], [číslo jednací], [číslo jednací], [číslo jednací], [číslo jednací], [číslo jednací], [číslo jednací] a věc vrátil k dalšímu řízení, zrušilo Generální ředitelství cel, které je právním nástupcem Celního ředitelství [obec], jako odvolací orgán, dodatečné platební výměry celního úřadu. Konkrétně se jednalo o rozhodnutí [anonymizováno] [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] o odvolání proti rozhodnutí celního úřadu – dodatečnému platebnímu výměru [číslo] ze dne [datum rozhodnutí], rozhodnutí [anonymizováno] [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] o odvolání proti rozhodnutí celního úřadu – dodatečnému platebnímu výměru [číslo] ze dne [datum rozhodnutí], rozhodnutí GŘC [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] o odvolání proti rozhodnutí celního úřadu – dodatečnému platebnímu výměru [číslo] ze dne [datum rozhodnutí], rozhodnutí [anonymizováno] [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] o odvolání proti rozhodnutí celního úřadu – dodatečnému platebnímu výměru [číslo] ze dne [datum rozhodnutí], rozhodnutí [anonymizováno] [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] o odvolání proti rozhodnutí celního úřadu – dodatečnému platebnímu výměru [číslo] ze dne [datum rozhodnutí], rozhodnutí [anonymizováno] [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] o odvolání proti rozhodnutí celního úřadu – dodatečnému platebnímu výměru [číslo] ze dne [datum rozhodnutí], rozhodnutí [anonymizováno] [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] o odvolání proti rozhodnutí celního úřadu – dodatečnému platebnímu výměru [číslo] ze dne [datum rozhodnutí] a rozhodnutí [anonymizováno] [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] o odvolání proti rozhodnutí celního úřadu – dodatečnému platebnímu výměru [číslo] ze dne [datum]. Na základě uvedených skutečností celní úřad dne [datum rozhodnutí] svým rozhodnutím [číslo jednací] (dále jen„ rozhodnutí o přiznání úroku“) přiznal žalobkyni úrok ve výši 5 349 051,12 Kč za neoprávněně vedené exekuční řízení, kterým byla vymožena celková částka 34 846 457 Kč (výrok I) a úrok 18 598,24 Kč z celkové částky 2 169 474,79 Kč (výrok II) postupně hradící spotřební daň z tabákových výrobků dodatečně vyměřenou celním úřadem dodatečnými platebními výměry, které byly dne [datum] zrušeny. Proti uvedenému rozhodnutí o přiznání úroku podala žalobkyně dne [datum] námitku. Rozhodnutím o [anonymizováno] [číslo jednací] ze dne 22. 8. 2013 celní úřad částečně vyhověl námitce a změnil výrok II rozhodnutí o přiznání úroku. Proti rozhodnutí [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] podala dne [datum] žalobkyně odvolání. Rozhodnutím [anonymizována dvě slova] orgánu) [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] byl výrok rozhodnutí celního úřadu [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] změněn tak, že úrok přiznaný v celkové částce 5 540 394,68 Kč byl snížen na částku 5 498 500,26 Kč. Rozhodnutí [anonymizováno] [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] nabylo právní moci dne [datum]. Na základě rozsudku [název soudu] č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] pozbyla účinnosti rozhodnutí o odvolání [anonymizováno] vydaná dne [datum rozhodnutí] pod [číslo jednací] a [číslo] 2013 [číslo] [číslo], o čemž byl Celní úřad pro [územní celek] (dále jen„ CÚ“) spraven přípisem [anonymizováno] [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]. Rozhodnutí [anonymizováno] [číslo jednací] pozbylo účinnosti v plném rozsahu a rozhodnutí [číslo jednací] spolu s rozhodnutím [číslo jednací] v rozsahu, který se týká zrušení napadených rozhodnutí a zastavení řízení ve vztahu k vybraným výrobkům [anonymizována dvě slova], což v konečném důsledku znamená, že dodatečný platební výměr [číslo jednací] opravený rozhodnutím o odvolání Celního ředitelství [obec] [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] je pravomocný a vykonatelný, jím vyměřená částka spotřební daně 309 360Kč je po splatnosti, dodatečný platební výměr č.j. 9204/07-066300-024 opravený rozhodnutím o odvolání Celního ředitelství [obec] [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] je v části týkající se vybraných výrobků [anonymizována dvě slova] pravomocný a vykonatelný, jím vyměřená částka spotřební daně 1 755 618 Kč je po splatnosti, dodatečný platební výměr [číslo jednací] opravený rozhodnutím o odvolání Celního ředitelství [obec] [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] je v části týkající se vybraných výrobků [anonymizována dvě slova] pravomocný a vykonatelný, jím vyměřená částka spotřební daně 2 328 555 Kč je po splatnosti. CÚ při vydání rozhodnutí vycházel i z rozsudku [název soudu] č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], jež je ve věci podaní žadatele bezpochyby„ klíčovým“, který dospěl k závěru:„ … Pokud totiž zákonodárce (a to bez ohledu na skutečnost, že ten český v podstatě pouze kopíroval zákonodárce evropského) definoval v zákoně předmět právní úpravy (doutník), který má přímou souvislost se stanovením výše sazby daně (zde daně spotřební), tedy se stanovením výše daňové povinnosti, za použití neurčitého právního pojmu, který nikterak blíže nevymezil, neupřesnil a neobjasnil, pak dle krajského soudu nesmí výklad takového neurčitého právního pojmu jít v případě pochybností k tíži daňového subjektu. O takový případ dle jeho názoru v dané věci jde, neboť jak krajský soud shora uvedl, posuzované výrobky [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] a [jméno] byly s ohledem na svoje vlastnosti na samé hranici toho, aby mohly být posouzeny jako doutníky a dostalo se jim z toho důvodu příznivějšího daňového zařazení, než pokud by na ně bylo nahlíženo jako na tabák ke kouření. Jak i žalovaný uvedl, [anonymizováno] se o první případ takového druhu, který z tohoto důvodu představoval i novum pro orgány celní správy. Nutno zdůraznit, že ty i s přihlédnutím k těmto skutečnostem postupovaly ve správním řízení v zásadě správně a ani jejich závěrečný výklad neurčitého právního pojmu„ kouří se jako takový“ rozhodně nelze považovat za excesivní. Naopak lze jej připustit jako jeden z možných, ačkoli krajský soud dospěl z důvodů shora uvedených k odlišným závěrům. …“. Následně probíhalo odvolací řízení do rozhodnutí CÚ - Platebních výměrů a rozhodnutím [stát. instituce], [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [datum rozhodnutí] [číslo jednací] bylo z podnětu CÚ nařízeno přezkoumání rozhodnutí GŘC [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], a to právě v souvislosti s rozsudkem [název soudu] v návaznosti na rozsudek [název soudu] č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], v němž soud dospěl k závěru, že výrobek [anonymizována dvě slova] nesplňuje formální znaky doutníku ve smyslu § 101 odst. 3 písm. b) resp. § 101 odst. 5 ZSpD, protože jeho vázací list je zhotoven z papíru, je tedy tabákem ke kouření a podléhá spotřební dani. Vzhledem k požadavku žalobkyně na zaplacení úroku ve výši 32 907 752,42 Kč byla právním zástupcem učiněna další podání, jejichž výsledkem bylo vydání rozhodnutí [anonymizováno] ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací], kterým byla žalobkyni sdělena výše již dříve přiznaného úroku na částku 4 8322017,80 Kč, která náleží po dobu neoprávněného jednání správce daně. Toto rozhodnutí bylo potvrzeno rozhodnutím odvolacího orgánu ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] (důkaz: shodná tvrzení účastníků ve vztahu k průběhu celého řízení, výše zmíněná rozhodnutí CÚ, KS [obec] a NSS).

8. Ze zajišťovacího exekučního příkazu vydaného Celním úřadem [obec] soud zjistil, že dne [datum rozhodnutí] byl pod [číslo jednací] vydán zajišťovací exekuční příkaz na přikázání pohledávky na peněžním účtu ve prospěch Celního úřadu [obec] vůči dlužníku [právnická osoba] (dřívější firma žalobkyně) k jeho třem účtům k zajištění spotřební daně ve výši 66 530 493 Kč.

9. Žalobkyně měla od roku 2005 od Celního [anonymizována dvě slova] povolení k provozování daňového skladu tabákových výrobků ke kouření a cigaret. (důkaz: Povolení k provozování daňového skladu ze [datum], povolení k provozování daňového skladu ze dne [datum]). Rozhodnutím o odnětí povolení k provozování daňového skladu [číslo jednací] bylo žalobkyni odejmuto povolení k provozování daňového skladu na základě její žádosti ze dne [datum], právní moci nabylo [datum] (důkaz: rozhodnutí o odnětí povolení provozování daňového skladu).

10. Ze stanoviska Generálního ředitelství cel k tabákovým výrobkům [anonymizováno] a [jméno] z [datum] soud zjistil, že po odebrání vzorků výrobků [anonymizována dvě slova] a [jméno] bylo dáno doporučení, aby byly tyto výrobky zdaňovány dle § 101 odst. 3 písm. c) zákona o spotřebních daních, tedy jako tabák na kouření, neboť nevyhovují zařazení mezi doutníky dle § 101 odst. 3 písm. b) citovaného zákona.

11. Ze znaleckého posudku znaleckého ústavu [právnická osoba], [číslo] [tel. číslo] soud zjistil, že tento posudek stanovil ušlý zisk z nerealizovaných prodejů doutníků vyráběných žalobkyní v tuzemsku i na zahraničních trzích, konkrétně na Slovensku, v Polsku a v Německu. Pokud jde o nerealizovaný prodej v zahraničí, vycházel z realizovaného prodeje výrobků [anonymizována dvě slova] SK v období od [datum] do [datum], kdy v tomto období bylo prodáno 1 222 000 ks doutníků (zde vycházel z posudku HZ [obec], spol. s r. o. ze dne [datum], auditorské zprávy Ing. [jméno] [příjmení], CSc. ze dne [datum] a účetních dokladů žalobkyně). Pokud jde o prognózu do dalších let, vyšel znalecký ústav z auditovaných údajů o prodeji doutníků na Slovensku a stanovil jejich prodeje pro roky 2009 až 2014, resp. ty následně převedl do let 2007 až 2012, neboť výroba a prodej na Slovensku započala později, a stanovil způsob určení počtu prodejů pro roky 2013 a 2014. Koeficient rizika prodeje použil ve výši 0,8 a při zohlednění míry inflace stanovil ušlý zisk pro jednotlivé roky. Při stanovení ušlého zisku v Německu a Polsku vyšel opět z prodejů doutníků na Slovensku, přičemž s ohledem na velikost trhu v Německu stanovil při odhadu prodejů koeficient pro jednotlivé roky od 8,82 do 9,94; také zprůměroval prodejní cenu za tři druhy doutníků Gullivers Standard, Gullivers Extra a [jméno] a stanovil koeficient rizika 0,6. Obdobně postupoval v případě Polska, kdy při odhadu prodejů stanovil koeficient pro jednotlivé roky od 1,8 do 4,59 a koeficient rizika 0,6. Celková odhadovaná částka ušlého zisku za neuskutečněné prodeje byla odhadovaná za Slovensko, Německo a Polsko ve výši 3 335 274 232, tato částka byla ještě následně navýšena o úroky z důvodu nemožnosti reinvestovat ušlý zisk. Celkový ušlý zisk za nerealizované vývozy ale i prodeje v tuzemsku byl určen částkou 4 507 130 240 Kč. Znalecký posudek znaleckého ústavu HZ [obec], spol. s r.o., ze dne 21. 12. 2006, č. B 64/2006 hodnotí vliv zvýšení sazby spotřební daně na prodej tabákových nálepek pro cigarety, pročež se žalobce přeorientoval na výrobu doutníků (důkaz: posudek HZ [obec] z [datum]). Znalecký posudek z r. 2011 – Dr. [příjmení] pak hovoří o vlivu ceny na chování kuřáků. Pokud jde o znalecký posudek znaleckého ústavu NSG Morison ze dne [datum], [číslo] – [číslo], z tohoto soud zjistil, že při stanovení tržního podílu do r. 2014 na všech čtyřech trzích vyšel z reálných prodejů společnosti [právnická osoba] na Slovensku, přičemž opět zohlednil inflaci, stanovil pro jednotlivé trhy předpokládaný tržní podíl. U České republiky to byl podíl 2,3, u Německa 13,7 a u Polska 7,8. Zohledněna byla i v posudku popsaným způsobem míru rizika. Závěrem pro všechny čtyři trhy, a to český, slovenský, německý a polský stanovil tento posudek souhrnně ušlý zisk částkou 3 659 615 000 Kč Náklady na výrobu doutníků [anonymizována dvě slova] SK v roce 2007 činily dle tohoto znaleckého posudku 1,02 Kč za kus. Z důkazů Rozhodnutí o zajištění vybraných výrobků – Kvanton, Žádost o vyjádření ze dne [datum], Rozhodnutí CÚ [obec] ze dne [datum], Rozhodnutí CÚ [obec] – [příjmení] – ze dne 29 12. 2006, Rozhodnutí CÚ [obec] – [příjmení] - ze dne [datum], Oznámení CÚ [obec] – [příjmení] - ze dne [datum], Protokol CÚ [obec] ze dne [datum] – [příjmení], Žádost o vydání osvědčení na tabákový výrobek ze dne [datum], Protokol o místním šetření ze dne [datum] – [příjmení], Seznam odběrných míst spol. [příjmení] z r. 2006, Rámcová kupní smlouva – [příjmení] – [příjmení], Dohoda Letka – [příjmení], soud zjistil, že předmětné doutníky byly těmto osobám zabavovány. Jednotlivé obchodní smlouvy – [příjmení] centrum družstvo, Makro, Maloobchodní prodej v tisku, [právnická osoba], Penny Market, [jméno] [jméno] [příjmení], bonusová dohoda [příjmení] [jméno], pak prokazují prodej doutníků dalšími podnikateli.

12. Žalobkyně ve svém daňovém skladu měla připraveno celkem 767 845 kusů doutníků [anonymizována dvě slova] a [jméno], k jejichž výrobě a okolkování došlo před vydáním Nezákonných rozhodnutí. Jelikož již byly tyto doutníky opatřeny tabákovými nálepkami (kolky), bylo nutné při jejich likvidaci postupovat v souladu se zákonem č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních (dále jen„ ZSPD“), který stanovuje postup likvidace tabákových nálepek (kolků). V souladu se ZSPD požádala žalobkyně dne [datum] Celní úřad [obec] o udělení souhlasu s likvidací těchto doutníků. Celní úřad [obec] dne [datum] oznámil, že postupuje žádost o udělení souhlasu s likvidací Celnímu úřadu [obec]. Likvidaci těchto doutníků Celní úřad v [obec] schválil svým rozhodnutím ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] (důkaz: Žádostí o souhlas s likvidací ze dne [datum], Oznámením o postoupení žádosti ze dne [datum], Rozhodnutím Celního úřadu [obec] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací]). O likvidaci žalobkyně informovala Celní úřad v [obec] prostřednictvím svého dopisu ze dne [datum] a zároveň požádala o zajištění zaměstnance celního úřadu, který by v daňovém skladu žalobce ověřil, že k likvidaci předmětných doutníků skutečně došlo. Místní šetření Celního úřadu [obec] za účelem ověření skutečnosti, že došlo k likvidaci doutníků, proběhlo dne [datum] v daňovém skladu žalobce. O místním šetření byl sepsán protokol, z něhož jednoznačně vyplývá, že došlo k likvidaci 767 845 kusů doutníků [anonymizována dvě slova] a [jméno] (důkaz: Protokolem o ústním jednání u Celního úřadu [obec] ze dne [datum]).

13. Žalobkyně již [datum] (tedy více než půl roku před vydáním nezákonných rozhodnutí) prodala společnosti [právnická osoba] knowhow, výrobní linku a licenci na výrobu předmětných výrobků, čemuž svědčí [anonymizováno] zápis [spisová značka] a [spisová značka] ze dne 22. 12. 2017.

14. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil ničeho podstatného, proto je výslovně ve svém odůvodnění nezmiňuje. Toto se týká zejména provedených důkazů: Články i-Dnes [datum], [datum], faktury – [příjmení] [příjmení], Protokol o zkoušce č. PH [číslo], žaloba ve věci 24 C 36/2016, Protokol o místním šetření ze dne [datum], [příjmení] [příjmení] ze dne [datum], Hauptzollanmt Bielefeld ze dne [datum], Sdělení CZ tabák ze dne [datum], Sdělení GŘC ze dne [datum], Přihláška do konkurzu [příjmení] team ze dne [datum], důkaz 47 – soubor pracovních smluv, Žádost o výklad zákona, Žádost o poskytnutí informací ze dne [datum], Žádost o poskytnutí informací ze dne [datum], Stanovisko KŘC ze dne [datum], Vyjádření KŘC ze dne [datum], Část kolkové knihy – Německo, Ceník platný od [datum], Email – [příjmení] ze dne [datum], Email – [příjmení] ze dne [datum], Vyjádření k zajišťovanému zboží ze dne [datum], [datum] Protokol o zkoušce ze dne [datum], Prodejní katalogy - texty v angličtině, dovolání. Další důkazy soud pro nadbytečnost neprováděl, neboť již z provedeného dokazování je možné určit, že zde není přímá příčinná souvislost a nebylo tedy namístě blíže zjišťovat samotnou výši případné škody.

15. Pro právní posouzení věci je rozhodující řešení otázky, zda došlo k nesprávnému úřednímu postupu dle § 13 nebo k vydání nezákonného rozhodnutí ve smyslu ust. § 7 a násl. zákona č. 82/1998 Sb., v jehož důsledku by žalobci vznikla škoda, kterou uplatňuje. Dle ust. § 8 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. vzniká nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím, není-li dále stanoveno jinak, pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Pokud byla škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku. Dále nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje, přitom takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Dle ust. § 13 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je takové porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Ve smyslu § 32 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. nárok na náhradu škody podle tohoto zákona se promlčí za tři roky ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Je-li podmínkou pro uplatnění práva na náhradu škody zrušení rozhodnutí, běží promlčecí doba ode dne doručení (oznámení) zrušovacího rozhodnutí.

16. Objektivní odpovědnost státu za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím je založena na současném splnění tří podmínek: 1) existenci nezákonného rozhodnutí, 2) vzniku škody a 3) příčinné souvislosti mezi vydáním nezákonného rozhodnutí a vznikem tvrzené škody či nemajetkové újmy. Pokud jde o první podmínku odpovědnosti státu, tak Nejvyšší soud ve svých četných rozhodnutích uvedl, že při zjišťování nezákonnosti rozhodnutí vychází soud z rozhodnutí jako z celku, tedy z odůvodnění zrušujícího rozhodnutí, přičemž podmínka zrušení rozhodnutí pro nezákonnost (§ 8 odst. 1 OdpŠk) je zásadně splněna již po zrušení rozhodnutí, bez ohledu na výsledek dalšího řízení. A protože odpovědnost státu za nezákonné rozhodnutí je odpovědností objektivní, není rozhodné, zda nezákonné rozhodnutí bylo zrušeno z důvodů procesních vad, pro vady skutkových zjištění nebo pro nesprávné právní posouzení. Nezákonností je jak nesprávné právní posouzení otázek hmotněprávních, tak pochybení procesní, mělo-li vliv na správnost rozhodnutí. (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 5. 2017 či sp. zn. 30 Cdo 2590/2016, ze dne 16. 5. 2017, sp. zn. 30 Cdo 2590/2016, v rozsudky ze dne 8. 9. 2010, sp. zn. 25 Cdo 4379/2007, ze dne 8. 7. 2011, sp. zn. 28 Cdo 1110/2010, ze dne 24. 7. 2013, sp. zn. 30 Cdo 443/2013, ze dne 22. 10. 2014, sp. zn. 30 Cdo 338/2014, a ze dne 10. 9. 2014, sp. zn. 30 Cdo 200/2014). V každém jednotlivém případě uplatněného nároku na náhradu nemajetkové újmy je třeba zkoumat splnění shora uvedených tří podmínek odpovědnosti, tedy rovněž to, zda ve sféře poškozeného vznikla v důsledku nezákonného rozhodnutí újma. V některých případech pak bude pro posouzení, zda újma ve sféře poškozeného vznikla, třeba znát konečný výsledek řízení po zrušení rozhodnutí (uvedené ostatně obdobně platí i pro posouzení vzniku škody, což Nejvyšší soud popsal ve výše uvedeném rozsudku sp. zn. 30 Cdo 190/2013). Mohou však nastat i případy, kdy újma poškozeného je takového charakteru, že její vznik je zřejmý již po zrušení nezákonného rozhodnutí, a to bez ohledu na to, jaký bude konečný výsledek celého řízení po zrušení nezákonného rozhodnutí. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 9. 2014, sp. zn. 30 Cdo 200/2014).

17. Jak je výše uvedeno, dle § 8 zákona č. 82/1998 Sb. je podmínkou pro uplatnění nároku na náhradu škody zrušení nezákonného rozhodnutí. V řízení, které se týkalo žalobkyně, bylo celním úřadem vydáno několik rozhodnutí, a to dodatečné platební výměry na spotřební daň vydané v roce 2007, k jejichž zrušení došlo v roce 2013 rozhodnutím GŘC vydaných na základě rozsudku [název soudu]. Nicméně po podané kasační stížnosti, které bylo vyhověno, došlo ke zrušení prvého rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové a tato rozhodnutí se stala neúčinnými podle § 124a daňového řádu. Vlastní platební výměry byly zrušeny pouze částečně, a to ve vztahu k výrobkům [anonymizována dvě slova] a [jméno]. Ve vztahu k výrobkům [anonymizována dvě slova] platební výměry zrušeny nebyly. V daném případě by tedy byla splněna jedna z podmínek odpovědnosti za vznik škody, a to vydání nezákonného rozhodnutí, která byla následně částečně zrušena. V předmětném případě byla rozhodnutí o odvolání proti platebním výměrům zrušena správním soudem, a to prvně již [datum] a i následná nová rozhodnutí o odvolání byla zrušena správním soudem dne [datum] a současně byly následně zrušeny i všechny platební výměry, a to rozhodnutími GŘC ze dne [datum]. V daném případě je tedy splněna první podmínka pro vznik odpovědnosti žalované, a to zrušení rozhodnutí pro nezákonnost. Předně však soud musí uvést, že v daném případě, kdy byla vydána rozhodnutí, tj. platební výměry, kterými byla stanovena spotřební daň, a která následně byla pro nezákonnost zrušena, nepřichází v úvahu odpovědnost žalované za nesprávný úřední postup. Všechny úkony činěné celními orgány před vydáním platebních výměrů se odrazily přímo v těchto platebních výměrech, když v dané věci šlo o to, jaká výše daně má být z předmětných vybraných výrobků stanovena, protože pouze a jedině těmito platebními výměry byla stanovena daň z předmětných výrobků. Postup celních orgánů spočívající v metodickém řízení byl pouze„ předběžný“ a byl činěn před vlastním stanovením daně. Výše daně, o kterou v daném případě šlo, byla stanovena až předmětnými platebními výměry ([datum]), resp. pravomocně potvrzena rozhodnutími o odvolání proti nim ([datum]). Soud tedy uzavírá, že otázky výkladu zařazení předmětných doutníků a dotazy na jejich zařazení jsou konzumovány nezákonnými rozhodnutími a nelze se domáhat náhrady škody skrze nesprávný úřední postup.

18. Soud má dále za to, že neexistovala příčinná souvislost mezi likvidací doutníků a nezákonnými rozhodnutími, neboť tyto samy o sobě neukládaly povinnost doutníky zlikvidovat nebo je neuvádět na trh. Žalobkyně tedy mohla doutníky na trh uvést avšak s vědomím toho, že by jí byla vyměřena vyšší spotřební daň. Zde soud tedy neshledává příčinnou souvislost. Důvodná je rovněž i námitka promlčení vznesená ze strany žalované. Pokud totiž došlo k likvidaci v roce 2007 tak žalobkyně měla možnost uplatnit škodu na žalované a předmětné platební výměry jí v tom nikterak nebránily, neboť tyto se týkaly povinnosti uhradit daň. K promlčení tedy z pohledu soudu došlo po třech letech od samotné likvidace, tedy v roce 2010. Likvidace doutníků byla zcela předčasná, když žalobkyně nevyčkala na stanovení daně platebními výměry a doutníky rovnou zlikvidovala (likvidace proběhla o několik měsíců dříve, než došlo k vydání platebních výměrů). Stejně tak bylo předčasné i ukončení výroby předmětných výrobků. Chybí zde tedy časová souvislost.

19. Škoda v podobě hodnoty zlikvidovaných doutníků i v podobě ušlého zisku způsobeného ukončením výroby nemůže být v příčinné souvislosti s vydáním nezákonných rozhodnutí (platebních výměrů), když tyto byly vydány až několik měsíců po likvidaci doutníků a ukončení výroby. Soud má za to, že nároky plynoucí z případného nesprávného úředního postupu jsou rovněž promlčeny. Ve smyslu § 32 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. došlo k uplynutí tříleté promlčecí doby dávno před podáním žaloby, když se žalobkyně dozvěděla o vzniku škody nepochybně již v roce 2007, kdy došlo ke zničení, resp. nevyrobení doutníků. V tento okamžik se žalobkyně nejpozději dozvěděla o tvrzeném nesprávném úředním postupu, když o škodě a o tom, kdo za ní odpovídá, měla vědomost již v roce 2007. Nic tedy nebránilo, aby svůj nárok uplatila již v této době, tj. v období tří let od [datum] a nikoliv až koncem roku 2017. Námitka promlčení tedy nemůže být ani v rozporu s dobrými mravy. Ve smyslu § 32 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. došlo k uplynutí tříleté promlčecí doby před podáním žaloby, když rozhodnutí o odvolání proti platebním výměrům byla zrušena prvně již [datum] a i následná nová rozhodnutí o odvolání byla zrušena správním soudem dne [datum] a vlastní platební výměry byly zrušeny dne [datum] a ve stejný den byla žalobkyni výše uvedená zrušovací rozhodnutí doručena. Promlčecí doba se tedy rozběhla již dne [datum] ve vztahu k rozhodnutím o zamítnutí odvolání žalobkyně proti platebním výměrům, dne [datum] ve vztahu k novým rozhodnutím o zamítnutí odvolání žalobkyně proti platebním výměrům, a nejpozději dne [datum] ve vztahu k vlastním platebním výměrům. S ohledem na výše uvedené tedy promlčecí doba uplynula nejpozději dnem [datum] při započtení doby předběžného projednání žádosti o náhradu škody u žalované (6 měsíců), kdy promlčecí doba neběží. Jestliže tedy žalobkyně uplatnila svůj nárok žalobou až dne [datum], uplatnila jej až jeden rok po uplynutí promlčecí doby. Na běh promlčecí doby neměla žádný vliv kasační stížnost podaná Generálním ředitelstvím cel proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové, kterým byla zrušena rozhodnutí o zamítnutí odvolání žalobkyně proti platebním výměrům, když tato neměla odkladný účinek a stejně tak neměl žádný vliv ani následný rozsudek Nejvyššího správního soudu, který zrušil původní rozsudek Krajského soudu jen z toho důvodu, že jeden z výrobků ([anonymizována dvě slova]) skutečně není doutníkem a z toho důvodu následně Krajský soud v Hradci Králové vydal nový rozsudek, kterým změnil rozhodnutí o odvolání proti platebním výměrům tak, že byly opětovně zrušeny výroky, které se týkaly [anonymizována dvě slova] Standard a [jméno]. Z toho je tedy patrné, že řízení o kasační stížnosti a nové řízení u Krajského soudu v Hradci Králové nemělo žádný vliv na předchozí zrušení rozhodnutí o odvolání proti platebním výměrům i na předchozí zrušení platebních výměrů, když tato řízení se dotkla výhradně výroků rozhodnutí ve vztahu k výrobku [anonymizována dvě slova].

20. Soud se i přes výše uvedené promlčení zabýval i dalšími podmínkami vzniku odpovědnost státu za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím, a to vznikem škody v podobě ušlého zisku a příčinnou souvislostí. K pojmu ušlého zisku se sluší připomenout závěry rozhodnutí rozhodovací činnosti Nejvyššího soudu, jak byly zopakovány v odůvodnění rozhodnutí sp. zn. 28 Cdo 2098/2010. Za ušlý zisk je považována pouze ta újma, jež poškozenému vznikla tím, že v důsledku škodné události nedošlo k takovému rozmnožení jeho majetkových hodnot, jež se dalo očekávat s ohledem na pravidelný běh událostí. Nepostačuje přitom pouhá pravděpodobnost zvýšení majetkového stavu v budoucnu, ale musí být poškozeným najisto postaveno, že nebýt škodní události, tak by se jeho majetkový stav zvýšil. Vymezení ušlého zisku pak musí být podloženo existujícími či reálně dosažitelnými okolnostmi, z nichž lze usuzovat, že škodní událost skutečně zasáhla do průběhu konkrétního děje vedoucího k určitému zisku (k těmto srov. např. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 29.2.2012, sp.zn. 28 Cdo 4931/2009, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 1. 2009, sp. zn. 25 Cdo 3586/2006, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 6. 2009, sp. zn. 25 Cdo 371/2007 či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 1. 2006, sp. zn. 25 Cdo 818/2005). Pro závěr o existenci škody, a to i v podobě ušlého zisku, její skutečné výše a příčinné souvislosti mezi nezákonným aktem státního orgánu a tvrzenou škodou, musí účastníci nabídnout tomu odpovídající důkazy, které soud posoudí podle standardních postupů procesního práva, včetně využití závěrů případného znaleckého dokazování nebo za využití své volné úvahy. Ušlý zisk byl vyčíslen na základě znaleckých posudků v hypotetické rovině a ve smyslu ustálené judikatury Nejvyššího soudu se nejedná o rozmnožení majetkových hodnot, kterého by žalobkyně při pravidelném běhu věcí dosáhla (k otázce ušlého zisku srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu např. rozsudek ze dne 13. 11. 2012, sp. zn. 28 Cdo 5171/2008 nebo usnesení z 16. 5. 2018, sp. zn. 25 Cdo 1629/2017). Znalecké posudky nijak nezohledňují, že žalobkyně v r. 2011 pozbyla oprávnění k provozu celního skladu. Je zde přitom nerozhodné, že se tak stalo na její vlastní žádost podanou v důsledku postupu celních orgánů. Od tohoto okamžiku tak žalobkyně fakticky nemohla doutníky prodávat. Lze i pro úplnost dodat, že nezohledňují také změnu legislativy, tedy vydání nové směrnice EU, která požadavky na doutníky později zpřesnila. Rovněž nezohledňují i prodej linky na Slovensko nebo konkurz [právnická osoba] a.s. Za tohoto stavu je soud považuje nejen za hypotetické, ale i nesprávné.

21. Soud dále k absenci příčinné souvislosti mezi nezákonnými rozhodnutími a vznikem škody, resp. ušlého zisku uvádí, že nezákonná rozhodnutí neukládaly povinnost přestat podnikat nebo provést likvidaci Doutníků, či dokonce přestat zboží vyvážet do zahraničí. Tyto rozhodnutí ukládaly povinnost zaplatit daň, která byla částečně zaplacena a následně i s úroky vrácena. Soud má za to, že předmětná rozhodnutí nebyly důvodem pro zastavení celého podnikání žalobkyně, neboť ta mohla nadále podnikatelskou činnost vykonávat. Pokud se žalobkyně domáhá ušlého zisku jen v důsledku určitých nezákonných rozhodnutí, může požadovat jen takový ušlý zisk, který je bezprostředně na tato nezákonná rozhodnutí navázán, a to byl právě ušlý zisk, případně i reálná škoda. K možnému vzniku škody z důvodu zajišťovacího exekučního příkazu soud uvádí, že tento byl pouze předběžným nástrojem k zajištění úhrady daně, když tato daň byla vyměřena později. Pokud tedy žalobkyni učinila veškeré kroky k ukončení podnikání, resp. jeho přesunu na Slovensko, učinila tak předčasně. Ostatně i při srovnání s nároky ve věci vedené zdejším soudem pod č.j. [spisová značka] má soud za to, že předmětné platební výměry a ani zajišťovací exekuční příkaz nebyly důvodem ukončení podnikání. Žalobkyně uplatnila cca 3x vyšší nároky na ušlý zisk z exportu, což prokazuje úmysl orientovat se na zahraniční trhy a soud má tedy pochybnost o tom, zda by na českém trhu nadále působila, ostatně žalobkyně i přesunula na Slovensko své aktivity.

22. Z uvedených důvodů soud žalobu jako nedůvodnou zamítnul. Zamítnul-li soud jistinu, zamítnul zároveň i požadované příslušenství této jistiny.

23. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 151 odst. 3 o.s.ř., když žalovaná byla ve věci plně úspěšná, má právo na náhradu 100% účelně vynaložených nákladů řízení, které jsou vyčísleny dle § 1 odst. 3 a § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb., v částce 2 700 Kč, tj. za 9 úkonů po 300 Kč za jeden takový úkon.

Poučení