30 Co 148/2022- 401

Rubrum

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu JUDr. Jany Knotkové a soudců JUDr. Kateřiny Kodetové a Mgr. Zdeňka Váni ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] sídlem [adresa] o zaplacení [částka] s příslušenstvím o odvolání žalobkyně proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradu nákladů odvolacího řízení [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu o zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z této částky od [datum] do zaplacení (výrok I.) a dále rozhodl o povinnosti žalobkyně zaplatit žalované na nákladech řízení [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.).

2. Takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení žalované částky jako náhrady škody vzniklé jí v důsledku tvrzeného nesprávného úředního postupu a nezákonných rozhodnutí [anonymizována dvě slova] (dále také„ [anonymizováno]“). Žalobkyně tvrdila, že v roce [rok] byla nucena z důvodu úkonů [anonymizováno] ukončit výrobu a prodej [anonymizováno] v [země], a tím jí ušel v letech [rok] až [rok] zisk z jejich prodeje, a dále jí vznikla skutečná škoda tím, že část vyrobených [anonymizováno] v roce [rok] zlikvidovala.

3. Soud prvního stupně zjistil, že žalobkyně v roce [rok] zahájila výrobu [anonymizováno] s obchodním označením [anonymizována čtyři slova] a [jméno] (dále společně jen„ Doutníky" nebo také„ [anonymizována tři slova] a M“). Dne [datum] vydal [anonymizována dvě slova] [obec] celkem osm dodatečných platebních výměrů, kterými ve vztahu k [anonymizováno] doměřil žalobkyni spotřební daň z tabákových výrobků za zdaňovací období únor - červen a srpen - říjen roku [rok] (dále také„ [anonymizováno]“). Dodatečné platební výměry [anonymizováno] úřadu byly napadeny odvoláním a v odvolacím řízení byly změněny rozhodnutími [anonymizována dvě slova] [obec] ze dne [datum] (dále„ Rozhodnutí o odvolání ze dne [datum]“). Proti Rozhodnutím o odvolání ze dne [datum] podala žalobkyně žalobu, o níž bylo rozhodnuto rozsudky Krajského soudu v Hradci Králové ze dne [datum] (dále„ Rozsudek [anonymizováno] ze dne [datum]“), jimiž byla Rozhodnutí o odvolání ze dne [datum] zrušena a věc vrácena k dalšímu řízení. [anonymizována dvě slova] [obec] v novém řízení [anonymizováno] rozhodnutími ze dne [datum] částečně změnilo (co do výše daně), jinak je potvrdilo (dále„ Rozhodnutí o odvolání ze dne [datum]“). Rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne [datum] (dále„ Rozsudek [anonymizováno] ze dne [datum]“) byla zrušena Rozhodnutí o odvolání ze dne [datum] a ve věci znovu rozhodoval odvolací orgán (nově [anonymizována dvě slova] cel), který rozhodnutími ze dne [datum], resp. [datum] (dále„ Rozhodnutí ze dne [datum]“) zrušil dodatečné platební výměry a řízení zastavil. Na základě kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne [datum] (dále„ Rozsudek [anonymizováno] ze dne [datum]“), jímž zrušil Rozsudek [anonymizováno] ze dne [datum] a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Rozsudek [anonymizováno] ze dne [datum] vyslovil názor, že pro účely stanovení spotřební daně [anonymizována dvě slova] nesplňuje formální znaky„ [anonymizováno]“, avšak [anonymizována dvě slova] a M tyto znaky splňují. Krajský soud v Hradci Králové vydal dne [datum] rozsudek (dále„ Rozsudek [anonymizováno] ze dne [datum]“), jímž byla Rozhodnutí o odvolání ze dne [datum] v rozsahu, ve kterém se vztahovala k [anonymizována dvě slova] a M zrušena a vrácena k dalšímu řízení a ve zbývajícím rozsahu, tj. ve vztahu k [anonymizována dvě slova] byla žaloba zamítnuta. Dále bylo zjištěno, že dne [datum] byl proti žalobkyni vydán zajišťovací exekuční příkaz na přikázání pohledávky k zajištění spotřební daně ve výši [částka]. Žalobkyně měla od 2005 povolení k provozování daňového skladu tabákových výrobků, povolení bylo k žádosti žalobkyně dne [datum] odejmuto. Dne [datum] bylo vydáno stanovisko [anonymizována dvě slova] cel k [anonymizováno] (dále„ Stanovisko“), jímž bylo doporučeno tyto výrobky zdaňovat jako tabák na kouření, neboť nevyhovují zařazení mezi [anonymizováno] podle § 101 odst. 3 písm. b/ zák. o spotřebních daních. [právnická osoba] byl stanoven ušlý zisk z nerealizovaných prodejů [anonymizováno] v tuzemsku a v zahraničí. Žalobkyně dne [datum] požádala o likvidaci [číslo] kusů [anonymizována dvě slova] a M, likvidace byla schválena [datum] a k likvidaci došlo [datum]. Žalobkyně [datum] prodala společnosti [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], výrobní linku a licenci na výrobu [anonymizováno].

4. Takto zjištěný skutkový stav posoudil soud prvního stupně podle zákona č. 82/1998 Sb. (dále OdpŠk). Žalobkyně za nezákonná rozhodnutí označila [anonymizováno] a Rozhodnutí o odvolání ze dne [datum] (dále také„ Nezákonná rozhodnutí“). Soud prvního stupně učinil závěr, že [anonymizováno] a Rozhodnutí o odvolání ze dne [datum] lze ve smyslu § 8 OdpŠk považovat za nezákonná rozhodnutí. Tato Nezákonná rozhodnutí byla zrušena Rozsudkem [anonymizováno] ze dne [datum] a Rozhodnutím ze dne [datum]. Soud prvního stupně uvedl, že v případě vydání Nezákonných rozhodnutí, jimiž byla nesprávně stanovena spotřební daň na tabákové výrobky, nepřichází v úvahu zároveň odpovědnost žalované za nesprávný úřední postup, neboť úkony činěné žalovanou před vydáním [anonymizováno] se přímo v těchto [anonymizováno] odrazily. Dále soud učinil závěr, že mezi Nezákonnými rozhodnutími a tvrzenou škodou není dán vztah příčiny a následku. [anonymizováno] neukládaly žalobkyni [příjmení] zlikvidovat, nebo je neuvádět na trh, žalobkyně mohla [anonymizováno] uvést na trh, avšak s vědomím, že by na ně byla vyměřena vyšší spotřební daň. [anonymizováno] byly zlikvidovány a jejich výroba ukončena několik měsíců před vydáním [anonymizováno]. Nároky jsou navíc promlčené. Nárok na náhradu škody z případně tvrzeného nesprávného úředního postupu se promlčel ve lhůtě 3 let od roku [rok], kdy se žalobkyně dozvěděla o škodě vzniklé z likvidace [anonymizováno] a o tom, kdo za ni odpovídá (§ 32 odst. 1 OdpŠk). Promlčená je též škoda tvrzená z Nezákonných rozhodnutí, neboť ta byla zrušena nejdříve již Rozsudkem [anonymizováno] ze dne [datum], následně Rozsudkem [anonymizováno] ze dne [datum] a [anonymizováno] byly zrušeny Rozhodnutím ze dne [datum]. Promlčecí doba uplynula nejpozději [datum], při započtení doby předběžného uplatnění nároku uplynula dne [datum], zatímco žaloba byla podána [datum]. Následně vydaný Rozsudek [anonymizováno] ze dne [datum] a Rozsudek [anonymizováno] ze dne [datum] neměl žádný vliv na již dříve zrušené [anonymizováno] a zrušená Rozhodnutí o odvolání ze dne [datum]. Soud prvního stupně přes uvedený závěr o promlčení ještě dodal, že ušlý zisk byl žalobkyní vymezen na základě znaleckého posudku v hypotetické rovině a ve smyslu ustálené judikatury se nejedná o rozmnožení majetkových hodnot, kterého by žalobkyně při pravidelném běhu věcí dosáhla. Znalecký posudek nezohlednil, že žalobkyně v roce [rok] pozbyla oprávnění k provozu [anonymizováno] skladu a od toho okamžiku nemohla [anonymizováno] podávat. Obdobně znalecký posudek nezohlednil změnu legislativy ani prodej linky na Slovensko nebo konkurz [právnická osoba] a. s . Z uvedených důvodů soud prvního stupně žalobu zamítl a úspěšné žalované přiznal náhradu nákladů řízení.

5. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně včasné odvolání, které následně doplnila a dodala ještě repliku k vyjádření žalované. V odvolání žalobkyně obsáhle zopakovala svá žalobní tvrzení a další tvrzení uplatněná v průběhu řízení. Takto tvrdila, že ze strany žalované došlo k nesprávnému úřednímu postupu a k vydání Nezákonných rozhodnutí, jimiž jí byla způsobena škoda. Nesprávný úřední postup spatřovala v dopisu ze dne [datum] (dále„ [anonymizováno]“), Stanovisku, v postupu [anonymizováno] vůči prodejcům (zabavování [anonymizováno] a ukládání pokut), ve vydání zajišťovacích příkazů, ve stanovení podmínek v povolení k provozování daňového skladu ze dne [datum], nezákonná rozhodnutí pak spatřovala v [anonymizováno] a Rozhodnutích o odvolání ze dne [datum]. V důsledku uvedených skutečností pak žalobkyni vznikla škoda sestávající z„ přímé škody“ v hodnotě zlikvidovaných [anonymizováno] a z ušlého zisku spočívající v ušlých příjmech z neuskutečněných prodejů [anonymizováno]. Žalobkyně podrobně a opakovaně tvrdila, že na základě Dopisu, Stanoviska a restrikcí vůči žalobkyni a jejím odběratelům byla nucena zlikvidovat již vyrobené [anonymizováno] a nemohla již dále [anonymizováno] vyrábět a uvádět do volného daňového oběhu, což vedlo k likvidaci jejího podnikání. Na základě zajišťovacích příkazů byla nucena zastavit své dosud prosperující podnikání, na základě nezákonných podmínek uvedených v povolení k provozování daňového skladu nemohla uvádět na trh jakékoliv výrobky klasifikované jako [anonymizováno]. Příčinná souvislost mezi nezákonnými rozhodnutími a vznikem škody spočívá v tom, že [anonymizována dvě slova] nezákonně podrobily sazbě spotřební daně určené pro tabák ke kouření, která byla několikanásobně vyšší než sazba spotřební daně určená pro [anonymizováno], a fakticky tak žalobkyni znemožnily výrobu a prodej [anonymizováno], neboť s vyšší sazbou byly [anonymizováno] neprodejné a podnikání by bylo ztrátové. Žalobkyně vytkla soudu, že nepřihlédl k tvrzením a označeným důkazům ohledně její přípravy před započetím výroby [anonymizováno], ohledně místního šetření a koordinovaného postupu vůči žalobkyni od [datum] (viz [anonymizováno], Stanovisko, postup vůči prodejcům, zajišťovací příkazy, povolení k provozování daňového skladu). Dále vytkla nepřezkoumatelnost napadeného rozsudku, který je vnitřně rozporný, nedostatečně odůvodněný s tím, že soud se nevypořádal s argumentem žalobkyně, že nezákonný postup [anonymizováno], které posoudily [anonymizováno] jako tabák ke kouření ještě před vydáním nezákonných rozhodnutí, byl příčinou vzniku škody na straně žalobkyně. Dále vytkla neúplně zjištěný skutkový stav, neboť nebyly provedeny důkazy k posouzení [anonymizováno] v jiných zemích a postupu [anonymizováno] proti odběratelům žalobkyně. Nesprávná skutková zjištění pak žalobkyně spatřuje v závěru soudu prvního stupně o tom, že důvod ukončení výroby nespočíval v Nezákonných rozhodnutích, když část své výrobní linky prodala v roce [rok] slovenské společnosti [právnická osoba] Důvodem prodeje linky byl právě nezákonný postup [anonymizováno] vůči žalobkyni a její snaha zmírnit škodu. Za nesprávné právní posouzení považuje žalobkyně závěr soudu, že postupy [anonymizováno] před vydáním Nezákonných rozhodnutí byly jejich vydáním konzumovány a v Nezákonných rozhodnutích se odrazily. Nesprávný úřední postup je samostatným odpovědnostním titulem a žalobkyní uváděné postupy [anonymizováno] nesprávný úřední postup naplňují. Pokud jde o zajišťovací příkazy, ty byly nezákonné, neboť byly založeny na nezákonném posouzení [anonymizováno] jako tabáku ke kouření. Zajišťovací příkazy byly zrušeny v roce [rok], resp. [rok]. Za nesprávný považovala žalobkyně závěr o promlčení jejího nároku a vyjadřovala názor, že se o škodě způsobené nesprávným úředním postupem a Nezákonnými rozhodnutími dozvěděla až tehdy, kdy bylo najisto postaveno, resp. kdy bylo soudem potvrzeno, že se v případě [anonymizováno] jedná o [anonymizováno] ve smyslu zákona o spotřební dani, což se stalo až dne [datum], kdy nabyl právní moci Rozsudek [anonymizováno] ze dne [datum], nikoliv v roce [rok]. Nesprávný je závěr o tom, že Nezákonná rozhodnutí byla zrušena již v roce [rok] a následný Rozsudek [anonymizováno] ze dne [datum] a Rozsudek [anonymizováno] ze dne [datum] neměly význam. Rozsudkem [anonymizováno] ze dne [datum] byl zrušen Rozsudek [anonymizováno] ze dne [datum], čímž„ obživla“ i předtím zrušená Nezákonná rozhodnutí vztahující se [anonymizována dvě slova], [anonymizováno] a M, a opět tak„ odpadlo“ závazné posouzení soudem, že [anonymizováno] představují [anonymizováno] ve smyslu zákona o spotřební dani, na němž závisela povědomost žalobkyně o tom, že jí vznikla škoda. Dále žalobkyně poukazovala ve smyslu nálezu Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 76/17 a sp. zn. III. ÚS 450/20 na skutečnost, že stát je při vznášení námitky promlčení omezen a měl by tuto námitku uplatňovat jen z důležitých důvodů, v opačném případě by se jednalo o výkon práva v rozporu s dobrými mravy. V této věci nejsou žádné důležité důvody pro vznesení námitky promlčení, neboť žalovaná zlikvidovala fungující podnikání žalobkyně. Dále žalobkyně nesouhlasila s posouzením ušlého zisku jako hypotetického, s posouzením nedostatku příčinné souvislosti mezi postupem [anonymizováno] a vzniklou škodou. Navrhla změnu napadeného rozsudku tak, že žalované bude uložena povinnost zaplatit žalobkyni [částka] se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení.

6. Žalovaná vyvracela odvolací námitky žalobkyně a navrhla potvrzení napadeného rozsudku. Shledávala právní a skutkové závěry soudu prvního stupně správnými. Žalovaná opakovaně namítala nedostatek příčinné souvislosti mezi škodou a Nezákonnými rozhodnutími, neboť likvidace [anonymizováno] byla předčasná, když žalobkyně nevyčkala vydání Nezákonných rozhodnutí. Nárok na náhradu škody z tvrzeného nesprávného úředního postupu je nepochybně promlčen, neboť k uplynutí promlčecí doby došlo dávno před podáním žaloby. Také ve vztahu k Nezákonným rozhodnutím je nárok promlčen, neboť Nezákonná rozhodnutí byla zrušena [datum] a téhož dne byla žalobkyni doručena. K námitce promlčení žalovaná uvedla, že tato není v rozporu s dobrými mravy, na marném uplynutí promlčecí doby se žalovaná nikterak nepodílela. Ušlý zisk je žalobkyní stanoven spekulativně, navíc nemohl vznikat po [datum], k prodeji výrobní linky a [anonymizována dvě slova] došlo ještě před vydáním Nezákonných rozhodnutí. Žaloba žalobkyně je v rozporu s dobrými mravy, neboť žalobkyně v roce [rok] začala vyrábět a uvádět na trh výrobek, který deklarovala jako [anonymizováno], přičemž jeho prodejci ho neprezentovali jako [anonymizováno], ale jako levný zdroj tabáku pro výrobu cigaret. Jednalo se o výrobek, který formálně splňoval znaky [anonymizováno], avšak ve skutečnosti jej nikdo jako [anonymizováno] nekouřil, v podstatě nebyl ani určený ke kouření, naopak sloužil jako levný zdroj tabáku ke kouření. Tento výrobek poskytoval kuřákům velkou„ úsporu“ na spotřební dani. Skutečným úmyslem žalobkyně nebylo dodat na trh výrobek žádaný kuřáky [anonymizováno], ale získat zisk jednáním, kterým docházelo k obcházení zákona o spotřebních daní na úkor příjmů do státního rozpočtu. Takovému jednání by neměla být poskytnuta ochrana.

7. Žalobkyně ve své replice k vyjádření žalované nesouhlasila s názory žalované a znovu argumentovala jako ve svém odvolání.

8. Odvolací soud přezkoumal ve smyslu ustanovení § 212 a § 212a o. s. ř. napadený rozsudek i řízení, které předcházelo jeho vydání, a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

9. Odvolací soud při jednání vedl žalobkyni k odstranění nejednoznačných žalobních tvrzení, které spočívaly v tom, že nebylo zřejmé, jakou částku žalobkyně požaduje jako škodu vzniklou likvidací [anonymizováno] a jakou škodu požaduje jako ušlý zisk, případně jak skutkově ušlý zisk žalobkyně vymezuje (tvrdí). Žalobkyně upřesnila, že požaduje částku [částka] jako skutečnou škodu vzniklou jí likvidací [anonymizováno] a částku [částka] jako škodu ve formě ušlého zisku, a to za období od [datum] do [datum] (nikoliv do [datum], jak nepřesně v několika svých podáních uváděla). Pokud jde o skutkové vymezení ušlého zisku, žalobkyně odkázala na údaje uvedené ve znaleckém posudku zpracovaném [právnická osoba] s tím, že snížení ušlého zisku o částku [částka] (nově požadované jako skutečná škoda vzniklá likvidací [anonymizováno]) vztahuje k období roku [rok].

10. Odvolací soud dále při odvolacím jednání provedl důkaz obsahem Rozhodnutí ze dne [datum] a doručenkami a zjistil, že Rozhodnutí ze dne [datum] byla žalobkyni doručena [datum], resp. [datum] (dále jen„ doručena [datum]“).

11. Odvolací soud shledal, že soud prvního stupně se dopustil procesní vady spočívající v tom, že nárok žalobkyní nově dne [datum] skutkově vymezený ohledně požadavku na zaplacení částky neposoudil formálně jako návrh na změnu žaloby. Podle ustálené soudní praxe je totiž za změnu žaloby třeba požadovat (mimo jiné) i situaci, kdy žalobce na základě jiného skutkového stavu požaduje stejné plnění. Žalobkyně svým podáním ze dne [datum] sice požadovala stále stejné finanční plnění, ale v rozsahu částky [částka] požadovala její přisouzení na základě zcela odlišných skutkových tvrzení. Netvrdila tak již ušlý zisk v rozsahu částky [částka] vzniklý jí znemožněním vyrábět a prodávat [anonymizováno], ale tvrdila skutečnou škodu vzniklou jí tím, že přišla o existující majetek představující hodnotou vyrobených [anonymizováno], které zlikvidovala. Je zjevné, že žalobkyně skutkovou změnu učinila v důsledku posouzení jejího nároku uplatněného v souvisejícím řízení sp. zn. [spisová značka], kdy jí Městským soudem v Praze byla částka spočívající v hodnotě zlikvidovaných [anonymizováno] přiznána (viz rozsudek Městského soudu v Praze č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]). Bylo povinností soudu prvního stupně o této změně žaloby formálně rozhodnout postupem podle § 95 o. s. ř., což však soud prvního stupně neučinil. Nicméně soud prvního stupně o takto změněné žalobě dále jednal a také rozhodl. [příjmení] řízení neměla v důsledku vliv na správnost napadeného rozsudku (viz dále odůvodnění nároku na náhradu škody v rozsahu částky [částka]). Budiž však na tomto místě zdůrazněno, že žalobkyně nárok na náhradu skutečné škody spočívající ve snížení jejího majetku o hodnotu zlikvidovaných [anonymizováno] u soudu skutkově uplatnila až dne [datum], což je rozhodným datem pro posouzení běhu a stavení promlčecí doby ve vztahu k tomuto nároku.

12. Odvolací soud dále vedl žalobkyni ke skutkovému upřesnění, zda a co uplatňuje kromě Nezákonných rozhodnutí jako důvod (příčinu) vzniku žalované škody. Odvolací soud tak postupoval s ohledem na značně nepřehledný a rozporný postup žalobkyně v řízení, když tato v různých podáních různě vymezovala skutkově důvody pro vznik škody. Zatímco od počátku (od podání žaloby) bylo zřejmé, že žalobkyně jako důvod (příčinu) vzniku škody tvrdí Nezákonná rozhodnutí, další skutečnosti jako důvod (příčinu) škody žalobkyně začala vymezovat různě. Například v podání ze dne [datum] uplatnila žalobkyně jako novou skutečnost mající za následek vznik škody vydání zajišťovacích příkazů, k námitce žalované, že se jedná o změnu žaloby, žalobkyně výslovně ve svém podání ze dne [datum] uvedla, že zajišťovací příkazy (ze dne [datum] a [datum]) nejsou důvodem žalované škody, aby pak v následujících podáních opět jako příčinu vzniku žalované škody tyto zajišťovací příkazy znovu tvrdila (včetně odvolacích námitek). Při odvolacím jednání žalobkyně skutkově upřesnila, že pokud kromě nezákonných rozhodnutí tvrdí také nesprávný úřední postup jako důvod vzniku žalované škody, pak takovým postupem je pouze postup [anonymizováno] vůči prodejcům [anonymizováno], tj. zabavování [anonymizováno] a ukládání pokut prodejcům. Na základě takového skutkového upřesnění odvolací soud posoudil dále odvolací argumentaci žalobkyně.

13. Soud prvního stupně správně zjistil skutkový stav, správně provedl důkazy, z nichž učinil odpovídající zjištění. Námitky žalobkyně co do nesprávného, resp. neúplného zjištění skutkového stavu nejsou opodstatněné, neboť důkazy směřující k prokázání [anonymizováno] zařazení [anonymizováno] v jiných zemích, resp. důkazy k postupu [anonymizováno] vůči prodejcům (trafikantům) jsou s ohledem na právní posouzení věci nevýznamné (viz dále). Pokud jde o rozporovaný důvod prodeje výrobní linky a [anonymizována dvě slova] v roce [rok], pak tvrzení žalobkyně, že důvodem tohoto postupu bylo zmírnění vzniku škody vznikající v důsledku„ nezákonného postupu“ [anonymizováno], nemá vliv na správnost právních závěrů soudu prvního stupně (viz dále závěry o promlčení nároku a nedostatku příčinné souvislosti). Není důvodná ani námitka žalobkyně, že nebylo přihlédnuto k tvrzením a důkazům žalobkyně, když všechna pro právní závěry významná tvrzení byla soudem prvního stupně vzata v úvahu. Neopodstatněná je též námitka nepřezkoumatelnosti rozsudku, neboť soud prvního stupně přehledně a jasně uvedl všechny podstatné skutkové i právní závěry, na nichž založil zamítavé rozhodnutí.

14. Soud prvního stupně správně učinil závěr, že [anonymizováno] a Rozhodnutí o odvolání ze dne [datum] lze považovat za nezákonná rozhodnutí ve smyslu § 8 OdpŠk, neboť byla pro nezákonnost zrušena Rozsudkem [anonymizováno] ze dne [datum], resp. Rozhodnutím ze dne [datum].

15. Soud prvního stupně věc také správně posoudil, jestliže shledal důvodnou námitku promlčení a dále dovodil nedostatek příčinné souvislosti mezi tvrzenou škodou a tvrzeným odpovědnostním titulem, tj. nesprávným úředním postupem, resp. nezákonným rozhodnutím.

16. Podle ustanovení § 32 odst. 1 OdpŠk nárok na náhradu škody podle tohoto zákona se promlčí za tři roky ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Je-li podmínkou pro uplatnění práva na náhradu škody zrušení rozhodnutí, běží promlčecí doba ode dne doručení (oznámení) zrušovacího rozhodnutí.

17. Žalobkyně nesprávně ztotožňuje okamžik dozvědění se o škodě s okamžikem doručení (oznámení) zrušovacího rozhodnutí. V tomto směru proto nepřípadně argumentuje tím, že se o škodě dozvěděla až [datum], kdy nabyl právní moci Rozsudek [anonymizováno] ze dne [datum]. Okamžik znalosti poškozeného o škodě a škůdci je však nezávislý na doručení (oznámení) zrušovacího rozhodnutí. Navíc druhá věta uvedeného ustanovení o počátku promlčecí doby od doručení (oznámení) zrušovacího rozhodnutí dopadá výlučně na škodu vzniklou nezákonným rozhodnutím, nikoliv tedy na škodu vzniklou nesprávným úředním postupem, neboť pouze náhrada škody z nezákonného rozhodnutí je podmíněna zrušením rozhodnutí. Jde-li o škodu způsobenou nesprávným úředním postupem, pak vědomost o škodě a škůdci není totožná s vědomostí o tom, že došlo ke škodné události, tj. že došlo k nesprávnému úřednímu postupu, který měl za následek vznik škody.

18. Pokud jde o vědomost žalobkyně o škodě spočívající v ušlém zisku, pak této vědomosti žalobkyně nabyla [datum], kdy podle svých tvrzení (s odkazem na znalecký posudek [právnická osoba]) z důvodu„ nezákonného“ postupu [anonymizováno] došlo k ukončení výroby a prodeje [anonymizováno], tj. slovy žalobkyně„ k likvidaci businessu s [anonymizováno]“. Jestliže žalobkyně od [datum] nevyráběla a neprodávala v tuzemsku [anonymizováno], pak věděla o tom, že od tohoto okamžiku jí uchází zisk z prodeje. O škodě vzniklé likvidací [anonymizováno] se žalobkyně dozvěděla v okamžiku jejich likvidace (v roce [rok]). Že škůdcem jsou [anonymizováno], tedy orgány státu, žalobkyně také věděla, neboť věděla, že právě [anonymizováno] byly původcem (vyvolavatelem) úkonů, které vedly podle žalobkyně k ukončení výroby a prodeje [anonymizováno] (viz [anonymizováno], Stanovisko, postup [anonymizováno] vůči prodejcům - zabavování [anonymizováno] a ukládání pokut, vydávání zajišťovacích příkazů, stanovení podmínek v povolení k provozování daňového skladu ze dne [datum]).

19. Je tak správný závěr soudu prvního stupně, že o škodě a škůdci se žalobkyně dozvěděla nejpozději v roce [rok].

20. Správný je též závěr soudu prvního stupně, že ke zrušení Nezákonných rozhodnutí došlo nejpozději dne [datum], když již dříve byla zrušena Rozhodnutí o odvolání ze dne [datum] (Rozsudkem [anonymizováno] ze dne [datum]) a kdy Rozhodnutím ze dne [datum] byly zrušeny i samotné [anonymizováno]. Ke zrušení Nezákonných rozhodnutí je třeba ještě dodat, že není správný názor žalobkyně, že v důsledku Rozsudku [anonymizováno], resp. zrušení Rozsudku [anonymizováno] ze dne [datum] došlo k “ obživnutí” Nezákonných rozhodnutí. Nesprávnost tohoto závěru a naopak závěr o tom, že Nezákonná rozhodnutí byla zrušena Rozsudkem [anonymizováno] ze dne [datum] a Rozhodnutím ze dne [datum], byl vysloven v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. Nejpozději tak od roku [rok] začala plynout promlčecí doba ve vztahu ke škodě vzniklé v důsledku tvrzeného nesprávného úředního postupu (předpokladem uplatnění není zrušovací rozhodnutí) a nejpozději od [datum] začala plynout promlčecí doba ve vztahu ke škodě vzniklé v důsledku Nezákonných rozhodnutí.

21. Uplatnila-li žalobkyně svůj nárok na náhradu ušlého zisku u soudu až [datum], resp. nárok na náhradu skutečné škody až [datum], je třeba za správný považovat závěr soudu prvního stupně o promlčení nároku, ať už je tento posouzen jako nárok z nesprávného úředního postupu nebo z nezákonného rozhodnutí.

22. Kromě tvrzených Nezákonných rozhodnutí uplatnila žalobkyně skutkově též nesprávný úřední postup, který v odvolacím jednání vymezila výlučně jako postup [anonymizováno] vůči prodejcům [anonymizováno]. V řízení žalobkyně tvrdila a také dokládala příslušnými rozhodnutími, že [anonymizováno] vůči prodejcům vydávaly rozhodnutí o zabavování [anonymizováno] a ukládaly za prodej [anonymizováno] pokuty, což podle žalobkyně vedlo k tomu, že prodejci odmítali od ní [anonymizováno] k prodeji odebírat, což vedlo u žalobkyně údajně k ukončení výroby a prodeje [anonymizováno].

23. Pojem nesprávného úředního postupu není v zákoně výslovně definován. Za nesprávný úřední postup je třeba mít všechna ta deliktní jednání způsobená orgány a osobami uvedenými v § 3 zákona, která jsou v jejich obvyklé rozhodovací činnosti nesprávná (a tudíž ve svém důsledku nezákonná), která se přímo nepromítla do obsahu rozhodnutí. Stalo-li se tak, jde o odpovědnost založenou vydáním takového rozhodnutí a kritérium jeho nesprávnosti se projevuje v kvalifikovaném deliktním jednání, totiž v rozhodnutí, které lze mít za nezákonné. Znak nesprávnosti úředního postupu je třeba obecně vztahovat k porušení pravidel předepsaných zpravidla procesní normou. [příjmení] nesprávný úřední postup, jenž se neodráží v obsahu žádného rozhodnutí, bez škodního následku adekvátně způsobeného, tj. podstatně zapříčiněného, odpovědnost státu však nezakládá.

24. Vycházeje ze shora uvedeného, je třeba za významné považovat, že zabavování [anonymizováno] a ukládání pokut prodejcům se provádělo v rámci správních řízení vydáváním správních rozhodnutí vůči prodejcům, přičemž žalobkyně účastníkem těchto řízení nebyla. Spočívá-li proto žalobkyní skutkově tvrzený„ nesprávný úřední postup“ ve vydávání rozhodnutí vůči třetím osobám – prodejcům, pak přichází v úvahu pouze odpovědnost za nezákonné rozhodnutí. Ve vztahu k žalobkyni však uvedená rozhodnutí nelze považovat za nezákonná rozhodnutí coby odpovědnostní titul, neboť jednak žalobkyně netvrdila a ani v řízení nevyšlo najevo, že by tato rozhodnutí byla pro nezákonnost zrušena (§ 8 OdpŠk) a dále žalobkyně ani nebyla účastníkem uvedených řízení (§ 7 OdpŠk). Tvrzený postup [anonymizováno] vůči prodejcům tak nemůže naplnit odpovědností titul nesprávného úředního postupu vůči žalobkyni.

25. Žalobkyně se mýlí, má-li za to, že nejsou-li vůči ní splněny předpoklady pro odpovědnost státu z deliktního jednání, které spočívá ve vydání rozhodnutí (chybí zrušení rozhodnutí pro nezákonnost a poškozený není účastníkem uvedeného řízení), pak lze toto deliktní jednání vůči ní posuzovat jako nesprávný úřední postup. Odpovědnost státu za škodu způsobenou výkonem veřejné moci není bezbřehá, jinými slovy řečeno, stát neodpovídá za jakoukoliv škodu, s níž mohl nějak (vzdáleně či zprostředkovaně) souviset výkon veřejné moci. Odpovědnost státu za škodu způsobenou výkonem veřejné moci je stanovena zákonem (viz čl. 36 odst. 3 a 4 Listiny základních práv a svobod a zákon č. 82/1998 Sb.). Upravuje-li zákon podmínky odpovědnosti za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím (§ 7 a § 8 OdpŠk), pak je třeba odpovědnost za škodní jednání spočívající ve vydání rozhodnutí posuzovat podle těchto zákonných podmínek. Skutkové tvrzení žalobkyně o tom, že stát způsobil žalobkyni škodu popsaným postupem vůči prodejcům, je proto třeba posuzovat podle § 7 a 8 OdpŠk, tedy jako odpovědnost z nezákonného rozhodnutí. Taková odpovědnost pak dána není, neboť jednak vytknutá rozhodnutí nelze shledat nezákonnými, neboť nebyla pro nezákonnost zrušena, a jednak žalobkyně nebyla účastníkem uvedených řízení.

26. Jakkoli žalobkyně u odvolacího jednání skutkově vymezila nesprávný úřední postup pouze jako postup [anonymizováno] vůči prodejcům [anonymizováno], pro úplnost odvolací soud dodává, že z důvodů shora uvedených nelze jako nesprávný úřední postup posuzovat ani dříve žalobkyní tvrzený nesprávný úřední postup spočívající ve vydávání zajišťovacích příkazů a stanovení podmínek v povolení k provozování daňového skladu. V těchto případech deliktního jednání lze proto uvažovat pouze o odpovědnosti za nezákonná rozhodnutí, která vůči žalobkyni byla vydána. K tomu lze jen dodat, že byla-li uvedená rozhodnutí zrušena dle tvrzení žalobkyně v letech [rok], resp. [rok] a [rok], pak i případný nárok z odpovědnosti za škodu způsobenou těmito rozhodnutími by byl promlčen, jak je shora již vysvětleno (tříletá promlčecí doba začala plynout od zrušení uvedených rozhodnutí a uplynula by hluboko před podáním žaloby, resp. hluboko před skutkovým uplatněním tohoto deliktního jednání žalované v řízení). Nad rámec posouzení promlčení lze uvést, zajišťovací příkazy označené žalobkyní jsou z [datum], [datum], resp. [datum] a rozhodnutí o povolení k provozování daňového skladu je z [datum], tedy logicky tato rozhodnutí nemohla být důvodem manažerského rozhodnutí žalobkyně o ukončení výroby a prodeje [anonymizováno] v tuzemsku, k němuž došlo zjevně již před [datum], tedy nejpozději [datum], od kdy žalobkyně žaluje ušlý zisk.

27. K namítanému Stanovisku, které žalobkyně také původně tvrdila jako nesprávný úřední postup mající za následek vznik škody, odvolací soud odkazuje na závěry vyslovené v rozsudku zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] (proti němu byla kasační stížnost zamítnuta rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] a proti němuž byla také ústavní stížnost zamítnuta usnesením sp. zn. II. ÚS 3114/09). Zde bylo vysloveno, že Stanovisko nezkrátilo žalobkyni na jejích právech, neboť o právech žalobkyně bylo rozhodováno ve správních řízeních rozhodnutími o povolení provozování [anonymizováno] skladu, o zajištění tabákových výrobků, platebními výměry na spotřební daň, která jsou vydávána v samostatných řízeních, v nichž může žalobkyně uplatňovat práva daňového subjektu. V konečném Rozsudku [anonymizováno] ze dne [datum] je k Stanovisku vysloven závěr, že jej nelze označit za nezákonné, neboť představovalo pouze impuls k tomu, že [anonymizováno] zahájily u žalobkyně v říjnu [rok] daňovou kontrolu, v rámci které zjišťovaly rozhodné skutečnosti na základě důkazního řízení, tedy Stanovisko nepředurčovalo výsledek daňového řízení. K tomu odvolací soud dodává, že uvedené Stanovisko z [datum] nemohlo být důvodem manažerského rozhodnutí žalobkyně o ukončení výroby a prodeje [anonymizováno] ke dni [datum]. Obdobný závěr je třeba učinit též k Dopisu ze dne [datum], v němž ředitelka odboru 23 GŘC sděluje žalobkyni názor na povahu [anonymizováno] jako tabáku ke kouření s tím, že výslovně je v dopise uvedeno, že další postup ve věci provede místně příslušný správce daně. Z dopisu je zřejmé, že se nejedená o rozhodnutí o tom, že [anonymizováno] budou podrobeny spotřební dani jako tabák ke kouření, neboť je zde výslovně odkazováno na následující postup příslušného správce daně. [anonymizováno] ani Stanovisko tak nelze považovat za nesprávný úřední postup mající škodní následek ve shora uvedeném smyslu, neboť nemělo za následek vznik tvrzené škody, když o daňové povinnosti žalobkyně ve vztahu k [anonymizována dvě slova] a M bylo rozhodnuto až Nezákonnými rozhodnutími, tj. nejdříve [datum] vydanými [anonymizováno]. Je-li příčinou žalobkyní tvrzené škody nesprávné uplatnění spotřební daně na [anonymizováno], v jehož důsledku se [anonymizováno] staly podle žalobkyně neprodejnými, pak k takové skutečnosti došlo až vydáním Nezákonných rozhodnutí.

28. K uplatnění námitky promlčení odvolací soud dodává, že ve shodě se soudem prvního stupně neshledal žádné skutečnosti, které by mohly být posouzeny k tíži žalované co do jejího práva na uplatnění námitky promlčení. V soudní praxi je zastáván názor, že dobrým mravům zásadně neodporuje, namítá-li někdo promlčení práva uplatňovaného vůči němu, neboť institut promlčení přispívající k jistotě v právních vztazích je institutem zákonným, a tedy použitelným ve vztahu k jakémukoliv právu, které se podle zákona promlčuje. Uplatnění promlčecí námitky by se příčilo dobrým mravům jen v těch výjimečných případech, kdy by bylo výrazem zneužití tohoto práva na úkor účastníka, který marné uplynutí promlčecí doby nezavinil, a vůči němuž by za takové situace zánik nároku na plnění v důsledku uplynutí promlčecí doby byl nepřiměřeně tvrdým postihem ve srovnání s rozsahem a charakterem jím uplatňovaného práva a s důvody, pro které své právo včas neuplatnil (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]). Je skutečností, že Ústavní soud v případech žalobkyní zmiňovaných dovodil rozpor námitky promlčení s dobrými mravy. V obou uvedených případech se však jednalo o mimořádnou situaci, kdy došlo ke změně judikatury ohledně promlčení, resp. kdy se sjednalo o nárok osoby pronásledované nedemokratickým režimem, která stěží mohla svůj nárok uplatnit za původního režimu. V této věci však není žádná okolnost, kterou by bylo posoudit ve prospěch žalobkyně. Promlčení nároku na náhradu škody způsobené výkonem veřejné moci je ve smyslu § 32 OdpŠk vykládáno dlouhodobě stabilně a nečiní žádné výkladové potíže. Žalobkyni nic nebránilo, aby při běžné opatrnosti a pečlivosti, nárok uplatnila včas. Ve prospěch žalobkyně nelze ani uvažovat jí zmiňovanou zvláštní právní konstrukci tzv.“ obživnutí” zrušených rozhodnutí. Naopak nelze přehlédnout, že mezi žalobkyní a [anonymizováno] se dosud vedou spory související s vyměřenou spotřební daní na [anonymizována dvě slova] (zde byla daň správně [anonymizováno] vyměřena, neboť se nejednalo o [anonymizováno] ve smyslu zákona o spotřební dani), kdy žalobkyně neváhá v uvedených sporech ve svůj prospěch argumentovat názorem, že nemohlo dojít k obživnutí dříve zrušených rozhodnutí, tedy že proti ní není dán exekuční titul ([anonymizováno] ve vztahu k [anonymizováno] [příjmení]). Stěží tak lze za mravné dovolávat se v tomto řízení“ obživnutí” rozhodnutí, jímž by žalobkyně zvrátila dopad námitky promlčení uplatněné žalovanou. Navíc žalobkyně si zjevně sama nebyla jista svou konstrukcí„ obživnutí“, neboť u žalované dne [datum] uplatnila předběžně nárok z Nezákonných rozhodnutí, ačkoliv podle jejího názoru o„ obživnutí“ ještě nedošlo ke zrušení nezákonných [anonymizováno]. Přesto, jak v žádosti uvádí, činí tak„ z opatrnosti“. Pokud tedy žalobkyně přistoupila k podání žaloby až dne [datum], ačkoliv sama v žalobě uvádí, že Nezákonná rozhodnutí byla zrušena již Rozsudkem [anonymizováno] ze dne [datum] a Rozhodnutím ze dne [datum], přičemž výslovně uvádí, že„ není zcela jasné, zda došlo k obživnutí“ Nezákonných rozhodnutí v důsledku Rozsudku [anonymizováno] ze dne [datum], pak při uplatnění nároku na náhradu škody postupovala ve vztahu k dodržení promlčecí doby zjevně nedbale a liknavě.

29. Lze tak uzavřít, že nárok na náhradu škody z důvodu Nezákonných rozhodnutí je promlčen, nárok na náhradu škody z nesprávného úředního postupu spočívajícího v postupu [anonymizováno] vůči prodejcům není dán, navíc by byl také promlčen.

30. Jakkoli je promlčení žalovaného nároku zásadním důvodem pro zamítnutí žaloby, odvolací soud pro úplnost též dodává, že je správným také závěr soudu prvního stupně o nedostatku příčinné souvislosti mezi Nezákonnými rozhodnutími a tvrzenou škodou.

31. Ušlý zisk začal žalobkyni vznikat od [datum] (viz skutkový odkaz v žalobě na znalecký posudek [právnická osoba]). Žalobkyně sama ve svých podáních uvádí, že k ukončení výroby a prodeje [anonymizováno] v tuzemsku, z čehož dovozuje ucházející zisk, došlo již před vydáním [anonymizováno]. Ukončení výroby a“ likvidace Businessu” s [anonymizováno] bylo podle tvrzení žalobkyně způsobeno postupem [anonymizováno] před vydáním Nezákonných rozhodnutí, a to postupem spočívajícím v Dopisu, Stanovisku, vydání zajišťovacích příkazů, stanovení podmínek v povolení k provozování daňového skladu a postupu vůči prodejcům, což jsou skutečnosti vesměs časově předcházející vydání [anonymizováno]. Již prostá logika běhu času popírá možnost, že by Nezákonná rozhodnutí vydaná [datum] byla příčinou ukončení výroby a prodeje [anonymizováno] před [datum]. Nedostatek příčinné souvislosti vychází ze skutečnosti tvrzené samotnou žalobkyní, že prodej linky, výrobní licence a [anonymizována dvě slova] v dubnu [rok] bylo způsobeno jinými skutečnostmi než vydáním Nezákonných rozhodnutí. Došlo-li k ukončení výroby a prodeje [anonymizováno] již před vydáním [anonymizováno], pak samotná Nezákonná rozhodnutí již škodu ve formě ušlého zisku nemohla způsobit. Obdobný závěr je třeba učinit i ve vztahu ke škodě spočívající v likvidaci [anonymizováno], neboť o likvidaci bylo rozhodnuto již počátkem roku [rok], tj. dlouho před vydáním Nezákonných rozhodnutí.

32. Ze skutečností tvrzených samotnou žalobkyní tak se jeví spíše pravděpodobným, že hlavní a rozhodující příčinou ukončení výroby a prodeje [anonymizováno] v tuzemsku bylo samotné manažerské rozhodnutí žalobkyně jako podnikatelky motivované snahou vyhnout se riziku nerentabilní výroby a prodeje [anonymizováno] za situace, kdy vyvstala možnost, že [anonymizováno] budou [anonymizováno] posuzovány pro účely spotřební daně nikoliv jako [anonymizováno], ale jako tabák ke kouření (tj. budou zatíženy vyšší spotřební daní). Že se ve vztahu k žalobkyni jednalo před [datum] pouze o možnost vyššího zdanění, je potvrzeno tím, že teprve vydáním [anonymizováno] v listopadu [rok] bylo o vyměření vyšší spotřební daně za rok [rok] příslušným správním orgánem rozhodnuto. Vlastní rozhodnutí žalobkyně o ukončení výroby a prodeje [anonymizováno] ještě před vydáním [anonymizováno] mohlo být motivováno i chováním prodejců, kteří dle tvrzení žalobkyně odmítali od ní [anonymizováno] odebírat, neboť jim hrozilo (případně k němu i došlo), že vůči nim budou [anonymizováno] sankčně postupovat. Z chování prodejců vůči žalobkyni, ani z rozhodnutí [anonymizováno] vůči prodejcům však nelze dovozovat odpovědnost žalované za ukončení výroby a prodeje [anonymizováno], neboť nejsou splněny předpoklady odpovědnosti za nezákonné rozhodnutí ve smyslu § 7 a § 8 OdpŠk, jak je shora vysvětleno (viz bod 24. a 25.).

33. Konečně odvolací soud uvádí, že bez ohledu na shora uvedené závěry o promlčení a nedostatku příčinné souvislosti, nelze přiznat žalobkyni nárok na zaplacení částky [částka], který žalobkyně s odkazem na znalecký posudek [právnická osoba] požaduje z důvodu tzv. přiúročení. Žalobkyně odůvodňuje tento nárok nemožností reinvestovat žalovaný ušlý zisk. V soudní praxi však je ustáleně zastáván názor, že požadovat ušlý zisk jako výnos z úroků z peněz, který by byl na účet poškozeného normálně připsán, může přicházet do úvahy jen tehdy, pokud by bylo tvrzeno a prokázáno, že na základě smlouvy o běžném či vkladovém účtu měl poškozený tyto finanční prostředky úroky u některé z bank, tedy že takový zisk mohl důvodně očekávat (viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]). Žalobkyně žádné takové tvrzení neuplatnila, ze žaloby a ze znaleckého posudku vyplývá, že žalobkyně obecně požaduje uvedenou částku jako další úročení (kromě požadovaného úroku z prodlení) vzniklé škody. Takový nárok na další zvláštní úročení vzniklé škody, resp. náhrady za škodu, však zákon neupravuje. Co do částky [částka] tak nárok není dán.

34. Z uvedených důvodů odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný potvrdil, a to včetně správného výroku o nákladech řízení.

35. Podle § 224 odst. 1 a 142 odst. 1 byla žalované přiznána náhrada nákladů odvolacího řízení, a to paušální náhrada nákladů za dva úkony po [částka] (vyjádření a účast při odvolacím jednání).

Poučení