14 C 242/2023 - 123

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Nikolou Plevkovou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně]., IČO [IČO žalobkyně] se sídlem [Adresa žalobkyně] proti žalované: [Anonymizováno] o zaplacení 389 041 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] s úroky z prodlení ve výši 15% ročně z této částky od [datum] do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonnými úroky z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení a se zákonnými úroky z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum], se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši [částka] do 15 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobou ze dne [datum] se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení shora uvedené částky jakožto zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která jí měla být způsobena nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce konkurzního řízení vedeného u [Anonymizováno]. Konkurzní řízení bylo zahájeno vyhlášením konkurzu na společnost [Anonymizováno] [IČO] s účinky ke dni [datum], žalobkyně se se svojí pohledávkou ve výši [částka] do konkurzu přihlásila podáním ze dne [datum]. Postupně bylo žalobkyni na pohledávku vyplaceno [částka] a [částka]. Výplatou těchto částek došlo ke splnění rozvrhového usnesení a usnesením [Anonymizováno] ze dne [datum] byl konkurz zrušen. Celé konkurzní řízení tedy trvalo 20 let 5 měsíců a 12 dní. Svůj nárok žalobkyně u žalované uplatnila dne [datum], tato se však v šestiměsíční lhůtě nevyjádřila.

2. Žalovaná ve vyjádření ze dne [datum] a upřesnění ze dne [datum] uvedla, že žalobou uplatněný nárok neuznává a navrhla žalobu v celém rozsahu zamítnout. Po zhodnocení průběhu konkurzního řízení žalovaná konstatovala, že v posuzovaném řízení nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu a zadostiučinění tak žalobkyni nepřiznala.

3. Rozsudkem ze dne [datum], č.j. [Anonymizováno], zdejší soud o žalobě rozhodl tak, že výrokem I. konstatoval porušení práva žalobkyně spočívajícího v nepřiměřené délce posuzovaného řízení, výrokem II. žalobu o zaplacení [částka] s příslušenstvím zamítl a výrokem III. rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Soud provedl dokazování obsahem konkurzního spisu a konstatoval, že ve věci bylo porušeno právo žalobkyně na projednání věci v přiměřené lhůtě, takové konstatování však vyhodnotil jako dostatečné, zejména s ohledem na snížený význam řízení pro žalobkyni. Uvedený rozsudek soudu prvního stupně byl posléze k odvolání žalobkyně usnesením [datum], zrušen a věc byla zdejšímu soudu vrácena k dalšímu řízení. Z odůvodnění usnesení se pak podává, že odvolací soud měl soudem prvního stupně zjištěný skutkový stav za nedostatečný, když tento konstatoval existenci bezmála 20 incidenčních sporů, k těmto však vůbec nepřihlédl a nijak je ve vztahu k tvrzenému nesprávnému úřednímu postupu v napadeném rozsudku nehodnotil. Dále připomněl, že z hlediska významu předmětu řízení pro věřitele, je co do výše peněžitého nároku určující částka, které se mu v konkurzu dostalo na uspokojení jeho pohledávky. Odvolací soud se tudíž s ohledem na uspokojení žalobkyně v konkurzním řízení neztotožnil ani se závěry soudu prvního stupně ohledně bagatelního významu předmětu řízení pro žalobkyni. [právnická osoba] podání ze dne [datum] žalovaná sdělila, že trvá na svém dosavadním stanovisku ve věci a vznesla námitku promlčení žalovaného nároku, neboť rozvrhové usnesení v posuzované věci nabylo právní moci dne [datum] a v té chvíli již žalobkyně nemohla pociťovat jakoukoliv nejistotu ohledně výsledku řízení. Posledním dnem uplatnění nároku byl tedy [datum]. [právnická osoba] výzvě soudu žalobce v podání ze dne [datum] dotvrdil, že na délku konkurzního řízení měla vliv zejména řada z něj vzešlých řízení, které rovněž trvaly nepřiměřeně dlouho. Žalobce označil např. řízení vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. [Anonymizováno] a u Krajského soudu v [adresa] pod sp. zn. [Anonymizováno]. Z důvodu těchto vleklých řízení žádal insolvenční správce opakovaně, prvně [datum], naposledy pak [datum], o prodloužení lhůty k podání závěrečné zprávy. Závěrečná zpráva byla posléze opakovaně opravována, čímž se konkurz prodloužil o další bezmála tři roky. To vše se dělo se svolením a vědomím Městského soudu v Praze, což je jasným důkazem nesprávného úředního postupu. Žalobce dále upozornil na to, že opakovaně docházelo ke změnám v osobě konkurzního soudce.

6. Z dopisu žalobkyně ze dne [datum] a ze stanoviska žalované ze dne [datum] vzal soud za prokázané, že žalobkyně u žalované předběžně svůj nárok uplatnila dne [datum], tato dospěla k závěru, že délka konkurzního řízení nebyla nepřiměřená a s ohledem na absenci odpovědnostního titulu žádosti žalobkyně nevyhověla.

7. Ze spisu Městského soudu v Praze sp. zn. [Anonymizováno] soud zjistil, že dne [Anonymizováno] podal navrhovatel [Anonymizováno]., proti dlužníkovi [Anonymizováno]. [Anonymizováno][Anonymizováno], návrh na konkurz podaný věřitelem. Soud jej dne [Anonymizováno] k doplnění návrhu a [Anonymizováno] vyzval odpůrce, aby se písemně vyjádřil k návrhu, přičemž toto bylo odpůrci doručeno dne [Anonymizováno]. Návrh byl žalobci doručen [Anonymizováno]. Navrhovatel zaplatil [Anonymizováno] zálohu. Odpůrce se vyjádřil [Anonymizováno]. Navrhovatel dne [Anonymizováno] návrh doplnil. Dne [Anonymizováno][Anonymizováno] se navrhovatel vyjádřil k podání dlužníka. Dne [Anonymizováno] soud učinil dotaz na finanční úřad žádostí o součinnost a na bankovní ústav. Věřitel doplnil návrh dne [Anonymizováno]. Dne [Anonymizováno] finanční úřad poskytl součinnost. Další žádost o součinnost z [Anonymizováno] ze strany soudu. Na to reagováno [Anonymizováno]. Dne [Anonymizováno] navrhovatel sdělil další možné věřitele. Dne [Anonymizováno] dorazila další odpověď na součinnost. Dlužník se vyjádřil dále [Anonymizováno].Dne 16. 4. 2002 soud vyzval navrhovatele, aby se vyjádřil k podání dlužníka a naopak dne [Anonymizováno] soud vyzval známé věřitele ke sdělení a vyjádření se k osobě dlužníka. Dne [Anonymizováno] věřitel [Anonymizováno], [Anonymizováno] přistoupil k návrhu na prohlášení konkurzu. Dne [Anonymizováno] se připojil další věřitel. Dne [Anonymizováno] soud vyzval dlužníka, aby se vyjádřil. Navrhovatel se vyjádřil dále [Anonymizováno] Dne [Anonymizováno] požádal dlužník o prodloužení lhůty. Dne [Anonymizováno] sám dlužník přistoupil k návrhu na prohlášení konkurzu a dne [Anonymizováno] doplnil své vyjádření. Průběžně přicházeli reakce od dalších možných věřitelů. Dne [Anonymizováno] se dále vyjádřil dlužník. Usnesením ze dne [Anonymizováno], č. j. [Anonymizováno] byl prohlášen konkurz na majetek dlužníka [Anonymizováno], správcem konkurzní podstaty ustanoven [Anonymizováno], usnesení bylo v právní moci [Anonymizováno]. Dne [Anonymizováno] další navrhovatel přistoupil k návrhu na prohlášení konkurzu, stejně tak [Anonymizováno]. Dlužník se vyjádřil [Anonymizováno]. Dne [Anonymizováno] se dlužník odvolal proti usnesení ze dne [Anonymizováno]. Taktéž dne [Anonymizováno] dlužník podal žalobu pro zmatečnost proti usnesení z [Anonymizováno] a uvádí, že dlužník se nepřipojil k návrhu prohlášení konkurzu. Dne [Anonymizováno] soud vyzval konkurzního správce, aby předložil dílčí zprávu o své činnosti, soupis konkurzní podstaty, návrh termínu na konání schůze věřitelů a návrh na složení věřitelského výboru. Dlužník odůvodnil své odvolání [Anonymizováno]. Navrhovatel [Anonymizováno], se vyjádřil k odvolání dlužníka [Anonymizováno]. Dne [Anonymizováno] soud vyzval dlužníka, aby doplnil své odvolání z [Anonymizováno]. K pokynu z [Anonymizováno] soud nařídil na [Anonymizováno] přezkumné jednání. Dne [Anonymizováno] správce podal dílčí zprávu o činnosti správce konkurzního podstaty. V této zprávě konkurzní správce uvádí, že dlužník v úvodu nesplnil své povinnosti uložené mu usnesením Městského soudu v Praze, tedy nedodal seznam svého majetku a závazků, neúplné účetní podklady předal [Anonymizováno]. Celkem bylo přihlášeno [Anonymizováno] přihlášek a z toho[Anonymizováno][Anonymizováno] přihlášek bylo zcela popřeno co do důvodu a [Anonymizováno] přihlášky co do jejich výše. Dále předložen seznam navrhovaných členů věřitelského výboru. Na č. l. 133a se nachází soupis konkurzní podstaty, kde jsou uvedeny věci nemovité celkem v hodnotě [Anonymizováno] [Anonymizováno], věci movité v hodnotě [Anonymizováno], pohledávky ve výši [Anonymizováno], finanční prostředky [Anonymizováno] Kč a finanční prostředky na účtech a v hotovosti [Anonymizováno] [Anonymizováno] se konalo přezkumné jednání, kde byl zvolen věřitelský výbor. Dne [Anonymizováno][Anonymizováno] soud uložil oprávněnému, aby podal žalobu proti podstatě na vyloučení podniku [Anonymizováno] soupisu konkurzní podstaty. Dne [Anonymizováno] dlužník vzal zpět odvolání proti usnesení městského soudu z [Anonymizováno]. Dne [Anonymizováno] vyzval dlužník [Anonymizováno] k vydání majetku dlužníka. Dne [Anonymizováno] správce konkurzní podstaty uložil se vyjádřit ve věci nejasných podání konkurzních věřitelů došlým soudu v souvislosti s popřením jejich konkurzem uplatněných nevykonatelných nároků na přezkumném jednání. Dne [Anonymizováno] soud vyzval konkurzního správce, aby předložil zprávu o průběhu konkurzu. Spis předložen [Anonymizováno] k zastavení odvolacího řízení. Usnesením ze dne [Anonymizováno] odvolací řízení zastaveno. Správce konkurzní podstaty zaslal vyjádření [Anonymizováno]. Uvádí, že ihned po přezkumném jednání vyrozuměl konkurzní věřitele, jejichž nevykonatelné pohledávky byly popřeny, aby podali případně žalobu. Dne [Anonymizováno] soud vyzval konkurzního správce, aby předložil další zprávu o průběhu konkurzu. Tu obdržel [Anonymizováno], kde uvádí, že do doby rozhodnutí o vylučovací žalobě podané [Anonymizováno] týkající se majetku podniku je možné zpeněžovat, vymáhat pouze ostatní majetek z konkurzní podstaty. V této souvislosti navrhuje projednání ve věřitelském výboru a jeho předchozím písemném souhlasu, aby soud vyslovil souhlas s prodejem nemovitosti. Dále správce konkurzní podstaty navrhl, aby soud rozhodl o udělení souhlasu s vyjmutím skládky průmyslových odpadů z konkurzní podstaty, navrhl, aby bylo nařízeno zvláštní přezkumné jednání. Dne [Anonymizováno] věřitelský výbor dal souhlas s prodejem nemovitostí. Dne [Anonymizováno] se konala schůze konkurzních věřitelů úpadce. Taktéž [Anonymizováno]. Na č. l. 227 se nachází seznam incidenčních sporů, celkem 20 ke dni [Anonymizováno]. Dne [Anonymizováno] soud nařídil zvláštní přezkumné jednání na [Anonymizováno] soud obdržel podání, ve kterém je poukázáno [Anonymizováno] na to, že při dne [Anonymizováno] bylo soudem vyhlášeno usnesení o ustanovení opatrovníka úpadci z důvodu, že není zřejmé, kdo má za úpadce jednak vzhledem k nevyřešenému sporu o vlastnictví akcií úpadce mezi společností [Anonymizováno], kteří oba vystupují jako akcionáři a jmenovali odlišné představenstvo úpadce. Usnesení dosud nebylo vyhotoveno a doručeno stranám. Dne [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]., poukázal na to, aby soud vykonával dohledovou pravomoc a zabezpečil důslednou kontrolu činnosti správce a nápravu stavu, jsou dány důvody pro odvolání členů věřitelského výboru za současného schválení nové schůze. Dne [Anonymizováno] soud vyzval konkurzního správce, aby založil do spisu znalecký posudek na tržní ocenění podniku zahrnutého do podstaty. [Anonymizováno] se konalo zvláštní přezkumné jednání, které bylo odročeno na neurčito z důvodu ustanovení opatrovníka úpadce na základě námitky věřitelů týkající se nevyjasněného oprávnění jednat za úpadce. Schůze věřitelů svolána dne [Anonymizováno]. K pokynu ze [Anonymizováno] nařízeno zvláštní přezkumné jednání na [Anonymizováno]. Dne [Anonymizováno] soud taktéž vyzval správce, aby se vyjádřil k podání věřitele [Anonymizováno]. Dne [Anonymizováno] se konala schůze věřitelů, téhož dne založena dílčí zpráva o činnosti konkurzního správce. Usnesením ze dne [Anonymizováno] byl úpadci ustanoven opatrovník [Anonymizováno] z důvodu, že není, že kdo je osobou oprávněnou za úpadce jednat zde není zjevné. [nebezpečný obsah].

8. Z usnesení Městského soudu v Praze č.j. [Anonymizováno] dne [datum] se podává, že jím bylo ve věci navrhovatele (m.j.) [Jméno žalobkyně]., proti odpůrci [Anonymizováno]., o prohlášení konkursu na majetek odpůrce rozhodnuto tak, že se na majetek dlužníka [Anonymizováno] [adresa], [adresa], IČO [IČO], prohlašuje konkurs a správcem konkurzní podstaty se ustavuje [tituly před jménem] [jméno FO] [adresa]. Pod bodem III. výroku tohoto usnesení se vyzývají věřitelé, aby přihlásili všechny své pohledávky.

9. Z Přihlášky pohledávek v konkursu ze strany [Jméno žalobkyně]., adresované Městskému soudu v Praze, kam byla doručena [datum] se podává, že jde o přihlášku pohledávek v konkursu [Anonymizováno] jíž konkursní věřitel [Jméno žalobkyně]., přihlašuje své pohledávky [částka] s příslušenstvím. Celkem tak věřitel přihlašuje [částka], a to dne [datum].

10. Ze seznamu věřitelů (č.l. 7) pod položkou [Anonymizováno] je zjišťována pozice žalobce [Jméno žalobkyně]., kdy celkem je věřitelů [Anonymizováno].

11. Z usnesení na čísle listu 8 Městského soudu v Praze č.j. [Anonymizováno], o konečné zprávě a o vyúčtování odměny a výdajů správce se podává výrok o schválení konečné zprávy a vyúčtování odměny a výdajů správce konkurzní podstaty, s tím, že veškeré příjmy konkurzní podstaty jsou [částka], veškeré výdaje konkurzní podstaty jsou [částka] a částka určená k rozvrhu věřitelům je [částka]. Usnesení datováno [datum].

12. Z usnesení Městského soudu v Praze č.j. [Anonymizováno] ze dne [datum] se podává, že pohledávky zjištěné nebo pravomocně určené, zařazené k rozvrhu budou z prostředků určených usnesením o konečné zprávě uspokojeny poměrně a jen do výše 10,28816%. Správce konkursní podstaty vyplatí věřitelům druhé třídy na jejich zjištěné a neuspokojené pohledávky částku [částka] určenou pravomocným usnesením o konečné zprávě, když pod číslem [hodnota] věřitele je uveden žalobce [Jméno žalobkyně]., s výší zjištěné pohledávky [částka] a uspokojením v rozvrhu v korunách [částka].

13. Z usnesení (číslo listu 13) Městského soudu v Praze č.j. [Anonymizováno] ze dne [datum], ve věci úpadce [Anonymizováno], o zrušení konkursu po splnění rozvrhového usnesení plyne výrok, že (I.) se konkurz prohlášený na majetek úpadce po splnění rozvrhového usnesení, zrušuje. Pod bodem II. se správci konkurzní podstaty úpadce ukládá, aby do 30 dnů ode dne právní moci usnesení písemně oznámil soudu, zda uzavřel účetní knihu úpadce a aby sestavil účetní závěrku. Pod bodem III., soud vrací věřiteli č. [hodnota] - [Jméno žalobkyně]., nespotřebovanou zálohu na náklady řízení ve výši [částka] a IV., soud ukládá věřiteli č. [hodnota] - [Jméno žalobkyně]., aby ve lhůtě do 10 dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí oznámil soudu bankovní spojení pro účely vrácení zálohy na náklady řízení ve výši [částka]. Usnesení nabylo právní moci ve výroku I. - IV. dne [datum].

14. Ze spisu vedeného u Městského soudu v Praze, [nebezpečný obsah].

15. Ze spisu vedeného u Městského soudu v Praze, [nebezpečný obsah].

16. Ze spisu vedeného u Krajského soudu v [adresa], [nebezpečný obsah].

17. Ze spisu vedeného u Městského soudu v Praze, [nebezpečný obsah]

18. Podle ust. § 1 zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen „zákon“) stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle ust. § 5 písm. a), b) zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. Podle ust. § 13 odst. 1 stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle § 15 odst. 2 zákona domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

19. Podle ust. § 32 odst. 3 zákona se nárok na náhradu nemajetkové újmy podle tohoto zákona promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen. Vznikla-li nemajetková újma nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, neskončí promlčecí doba dříve než za 6 měsíců od skončení řízení, v němž k tomuto nesprávnému úřednímu postupu došlo. Podle § 35 zákona promlčecí doba neběží ode dne uplatnění nároku na náhradu škody do skončení předběžného projednání, nejdéle však po dobu 6 měsíců.

20. Soud se nejprve zabýval námitkou promlčení vznesenou žalovanou. Žalovaná odvíjí okamžik, kdy se žalobkyně dozvěděla o vzniklé nemajetkové újmě, od právní moci usnesení Městského soudu v Praze ze dne [datum], č.j. [Anonymizováno]. K tomu však zdejší soud uvádí, že takový okamžik je sice skutečně stěžejní pro stanovení rozhodné doby, po kterou mohla žalobkyně v řízení pociťovat nemajetkovou újmu, nicméně pro posouzení běhu promlčecí doby je skončením konkursního řízení i ve vztahu ke konkursnímu věřiteli nutno rozumět den, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o zrušení konkursu po splnění rozvrhového usnesení. Tento závěr odpovídá i legitimnímu očekávání účastníků, kteří vycházejí z obsahu Stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. Cpjn 206/2010, uveřejněném pod R 58/2011 (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. 30Cdo 3898/2012). S ohledem na uvedené počala promlčecí doba běžet [datum], tj. den po právní moci usnesení Městského soudu v Praze ze dne [datum], č.j. [Anonymizováno], kterým byl konkurz proti úpadci zrušen po splnění rozvrhového usnesení. Žalobkyně svůj nárok u žalované uplatnila dne [datum], dne [datum] pak podala ke zdejšímu soudu žalobu. Ve světle uvedených skutečností proto soud shledal námitku promlčení vznesenou žalovanou jako nedůvodnou.

21. Nárok na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem byl do právního řádu České republiky zakotven novelou zákona č. 82/1998 Sb., provedenou zákonem č. 160/2006 Sb., s účinností od [datum] (§ 31a zákona). Zakotvením uvedeného nároku zákonodárce naplnil požadavek vyvěrající z čl. 13 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (č. 209/1992 Sb., dále "EÚLP"). Podle čl. 6 odst. 1 věta první EÚLP má každý právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem, zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu. Smyslem novely bylo přesunout rozhodování o náhradě nemajetkové újmy vzniklé porušením práva garantovaného čl. 6 odst. 1 z Evropského soudu pro lidská práva se sídlem ve Štrasburku (dále jen „ESLP“) na vnitrostátní úroveň, což ostatně zákonodárce výslovně vyjádřil v důvodové zprávě k zákonu č. 160/2006 Sb. Zdejší soud je tak toho názoru, že má-li odškodňovat na vnitrostátní úrovni nemajetkovou újmu vzniklou porušením práva primárně zakotveného již v EÚLP, je nanejvýš žádoucí, aby jeho rozhodování vycházelo z kritérií ustavených judikaturou soudu.

22. Délka řízení je ve smyslu judikatury ESLP nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. Soud ve své judikatuře upřednostňuje globální, celkový pohled na řízení. Proto existující průtah jen v určité fázi řízení ESLP toleruje za předpokladu, že celková doba řízení nebude nepřiměřená, naopak i v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze dle ESLP konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení jeví nepřiměřeně dlouhou. Nepřiměřeně dlouhými shledává ESLP nicméně i ta řízení, která sice trvala relativně nepříliš dlouho, byla však zatížena nepřiměřeným obdobím nečinnosti ve vztahu k celkové délce řízení.

23. Konkurzní řízení se vyznačuje určitými specifiky, k nímž je nutno přihlédnout ve srovnání s typickými řízeními spornými. Jedná se o řízení, jehož cílem je uspořádat majetkové poměry dlužníka, který se dostal do úpadku. Skládá se ze tří fází; první fází je fáze počínající podáním návrhu na prohlášení konkurzu a končící prohlášením konkurzu; druhá fáze je fází realizační, trvající do podání konečné zprávy správcem konkurzní podstaty a zahrnující zejména přihlašování pohledávek, zjišťování majetku a jeho zpeněžování; a třetí fáze pak začíná rozvrhovým usnesením a zahrnuje vlastní rozvrh výtěžku z konkurzní podstaty mezi věřitele a zrušení konkurzu. V posuzovaném řízení byl návrh žalobkyně na prohlášení konkurzu Městskému soudu v Praze doručen dne [datum]. Pro určení konce rozhodného období ve vztahu k posuzované nemajetkové újmě žalobkyně je pak rozhodné, kdy správce konkurzní podstaty úpadce vůči žalobkyni splnil pravomocné rozvrhové usnesení, nikoli to, kdy byl konkurz formálně ukončen vydáním usnesení o zrušení konkurzu po splnění rozvrhového usnesení (viz. také odst. 22 tohoto rozsudku). Zdejší soud má tedy za to, že konec rozhodného období nastal pro žalobkyni právní mocí usnesení Městského soudu v Praze ze dne [datum], č.j. [Anonymizováno], kterým jí bylo přiznáno konečné poměrné uspokojení. Celkem tedy řízení ve vztahu k žalobkyni trvalo 20 let a 7 měsíců. Vycházeje ze zákonných výše uvedených kritérií, řešil zdejší soud otázku přiměřenosti délky posuzovaného řízení.

24. Řízení lze dle závěrů zdejšího soudu označit za skutkově i procesně velmi složité, ať již s ohledem na charakter a specifika samotného insolvenčního řízení, tak zejména s ohledem na množství vedených incidenčních sporů, když do řízení se přihlásilo několik desítek věřitelů s převážně spornými pohledávkami. Soud byl nucen rozhodovat o řadě procesních návrhů, ať se jednalo o potřebu ustanovit úpadci opatrovníka, rozhodnutí o návrhu na odvolání správce, rozhodnutí o žalobě pro zmatečnost, o návrhu na nařízení předběžného opatření nebo o opakovaných návrzích na ukončení konkurzu nuceným vyrovnáním.

25. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne [datum], sp. zn. 30 Cdo 3881/2020 uvedl, že v případě, že délka vedlejšího řízení není přiměřená z důvodů přičitatelných státu, tj. došlo-li ve smyslu § 13 odst. 1 věty druhé a třetí odškodňovacího zákona k porušení práva účastníků vedlejšího řízení na projednání věci v přiměřené lhůtě, promítá se tato skutečnost i do závěru o nepřiměřené délce původního (hlavního) řízení. V případě, kdy si jiné řízení vynutí přerušení původního řízení, je třeba zkoumat postup orgánů veřejné moci v tomto vedlejším řízení nejen ve vztahu k úvaze o dodržení či porušení práva účastníků na projednání věci v přiměřené lhůtě, ale i ve vztahu k posouzení postupu orgánů veřejné moci z hlediska kritéria § 31a odst. 3 písm. d) odškodňovacího zákona (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. 30Cdo 4923/2009, a ze dne [datum], sp. zn. 30Cdo 1320/2011). Uvedený vztah hlavního a vedlejšího řízení je dán i v případě konkursního řízení a incidenčních či vedlejších sporů, které s hlavním konkursním řízení souvisejí (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. 30Cdo 2888/2010, proti němuž podaná ústavní stížnost byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. II. ÚS 1086/11).

26. Soud proto i ve shodě se závěry vyřčenými v usnesení Městského soudu v Praze ze dne [datum], č.j. [Anonymizováno], provedl k důkazu mimo jiné spory označené žalobkyní k výzvě soudu. Na výsledek těchto řízení se vyčkávalo v posuzovaném řízení pro předložení konečné zprávy.

27. Například řízení vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. [Anonymizováno] trvalo od [datum] do [datum]. Ve věci rozhodoval soud I. stupně jedenkrát, II. stupně dvakrát, Nejvyšší soud dvakrát. Řízení bylo skutkově i právně složité, v řízení vystupovalo více žalovaných, soud rozhodoval o právním nástupnictví, o částečné zastavení řízení a o změně žaloby. V řízení došlo k řadě období nečinnosti, např. od [datum] do [datum], od [datum] do [datum], od [datum] do [datum] a od [datum] do [datum].

28. Řízení vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. [Anonymizováno] trvalo od [datum] do [datum]. Ve věci rozhodoval pouze soud I. stupně o zastavení řízení. Řízení bylo taktéž složité. V řízení vystupovalo více žalovaných, soud rozhodoval o zastavení řízení vůči žalovanému 3), byl podán návrh na přikázání věci z důvodu vhodnosti a návrh na změnu žaloby. V řízení došlo k období nečinnosti od [datum] do [datum]. Řízení bylo navíc přerušeno, a to v období od [datum] do [datum]. V řízení došlo k několika obdobím nečinnosti, a to od podání žaloby do [datum], dále pak od [datum] do [datum], u Nejvyššího soudu od [datum] do [datum] a u Vrchního soudu v Praze od [datum] do [datum].

29. Řízení vedené u Krajského soudu v [adresa] pod sp. zn. [Anonymizováno] trvalo od [datum] do [datum]. K nečinnosti soudu prvního stupně docházelo hned od počátku, kdy žaloba byla k vyjádření žalované zaslána bezmála po roce od podání žaloby. Řízení bylo složité, dvakrát ve věci rozhodoval krajský soud, třikrát vrchní soud a jedenkrát Nejvyšší soud. Ve věci bylo jednání opakovaně odročováno z důvodu na straně soudu.

30. Řízení vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. [Anonymizováno] trvalo od [datum] do [datum]. Řízení bylo rovněž složité po stránce skutkové o právní, v řízení vystupovalo více žalovaných, soud udělil pořádkovou pokutu, rozhodoval o návrhu na vydání předběžného opatření a o odvolání proti němu, v rámci dokazování soud vyžádal přílohové spisy a řízení bylo přerušeno od [datum] do [datum]. Rovněž došlo k období nečinnosti, a to od [datum] do [datum] a od [datum] do [datum]. Soud I. i II. stupně rozhodoval každý dvakrát, Nejvyšší soud jedenkrát a v řízení byla podána i ústavní stížnost.

31. S ohledem na uvedené tedy zdejší soud uzavřel, že v incidenčních řízeních shora vyložených, konkrétně v řízeních sp. zn. [Anonymizováno] soudy nepostupovaly koncentrovaně, řízení byla stižena průtahy na straně soudu, což mělo značný vliv na délku posuzovaného řízení. Na druhou stranu se řízení vyznačovala vysokou složitostí.

32. Zdejší soud dále ohledně jím posuzovaného konkurzního řízení konstatuje, že v jeho rámci došlo k několikerým zrušovacím rozhodnutím, což vyústilo přikázáním věci jinému soudci. Následně však krajský soud při své činnosti postupoval ve věci plynule, nedocházelo k nečinnosti či k průtahům na straně soudu, tento koncentrovaně směřoval k uspořádání majetku úpadce. Zdejší soud konstatuje, že dle shora uvedených zjištění trvala v rámci posuzovaného řízení fáze realizační, kdy však soud v řízení neodpovídá za činnost správce konkurzní podstaty, má na jeho činnost pouze dohlížet, jak specifikoval Nejvyšší soud v rozsudku ze dne [datum], sp. zn. 29Cdo 2012/2010, „(…) Úpravou obsaženou v ustanovení § 14a odst. 2 ZKV byla posílena kontrolní (dohlédací) činnost konkursního soudu nad délkou konkursního řízení tak, aby překročení zákonem stanovené (osmnáctiměsíční) nebo konkursním soudem určené (v usnesení o prohlášení konkursu) lhůty k podání konečné zprávy vždy bylo potvrzeno usnesením konkursního soudu o prodloužení lhůty nebo aby tam, kde důvod lhůtu prodloužit neshledá, přijal konkursní soud neprodleně pořádková opatření, jimiž zjedná nápravu proti možným průtahům v této fázi konkursního řízení“. Jak vyplývá z uvedeného, kontrolní a dohlédací činnost soudu je právní normou regulovaná a v případě, že se jedná o zjistitelné a oprávněné důvody, pro něž dochází k prodloužení zákonem stanovených lhůt, nejedná se v takovém případě o pochybení soudu. Jak je zřejmé z obsahu konkurzního spisu, krajský soud opakovaně vyzýval konkurzního správce k předkládání konečné zprávy, tento však vždy na výzvy soudu reagoval v dané lhůtě a řádně se s nimi vypořádal zákonným způsobem. Soud neshledal žádná období nečinnosti.

33. Posuzované řízení dále, jak vyplývá ze stanoviska Nejvyššího soudu ze dne [datum], Cpjn 206/2010 (dostupného na stránkách www.nsoud.cz), nelze typově zařadit mezi ta, která mají zvýšený význam pro účastníky, jako jsou řízení trestní, vazební či řízení o osobnostních nebo pracovněprávních nárocích. V případě konkursního řízení je z hlediska významu předmětu řízení pro žalobkyni podstatná mimo jiné hodnota uplatněného nároku s přihlédnutím k jeho následnému uspokojení. Žalobkyně v posuzovaném řízení přihlásila částku v nominální výši [částka], tato byla v průběhu řízení uznána co do částky [částka]. Jako oddělený věřitel pak byla žalobkyně uspokojena co do částky [částka] a co do částky [částka] z určeného rozvrhu. Z uvedeného vyplývá, ve shodě s rozhodnutím odvolacího soudu, jehož závěry jsou pro zdejší soud závazné, že význam předmětu řízení pro žalobkyni nebyl rozhodně zanedbatelný, neshledal však ani důvody pro shledání významu zvýšeného.

34. Vzhledem k výše popsaným kritériím má tedy nalézací soud za to, že v dané věci došlo k porušení práva žalobkyně na projednání věci v přiměřené lhůtě, když celkovou délku řízení trvajícího 20 let a 7 měsíců nelze považovat za přiměřenou. Současně soud uzavřel, že vzniklou nemajetkovou újmu nelze napravit jinak než přiznáním finančního zadostiučinění.

35. Při jeho výpočtu vycházel soud z judikatury Nejvyššího soudu, kdy podle stanoviska Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. Cpjn 206/2010, je základní částkou přiznávanou za jeden rok průtahů v řízení částka [částka] až [částka], přičemž za první dva roky je přiznávána v jedné polovině. Zdejší soud vycházel s ohledem na celkovou nepřiměřenou délku řízení z částky [částka] za rok, neboť neshledal, že by zde byly dány podmínky odůvodňující přiznání částky vyšší. Soud zde zohlednil především povahu a složitost konkrétního konkurzního řízení, kdy vzhledem k těmto okolnostem nebyla délka řízení násobně delší, než bylo důvodné očekávat. Základní částka zadostiučinění by tak činila za řízení dlouhé 20 let a 7 měsíců částku [částka]. Základní částku je pak třeba s ohledem na složitost věci snížit o 30% a s ohledem na postup jak konkurzního soudu, tak soudů v souvisejících sporech, zvýšit o 20%. Soud dále částku nemodifikoval, a to ani ve vztahu k zavinění žalobkyně, ani ve vztahu k významu řízení pro žalobkyni, jak blíže odůvodnil shora. Celkem tedy soud základní částku snížil o 10%. Žalobkyni tak náleží zadostiučinění v celkové výši [částka]. S ohledem na uvedené soud výrokem I. tohoto rozsudku vyhověl žalobě co do částky [částka] společně se zákonným úrokem z prodlení podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z této částky od [datum], neboť žalovaná se dostala do prodlení až uplynutím šesti měsíců od uplatnění nároku dne [datum]. Ve zbývajícím rozsahu soud výrokem II. co do částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení žalobu zamítnul, a to včetně zákonného úroku z prodlení z přiznané částky avšak za období od [datum] do [datum], kdy ještě žalovaná v prodlení nebyla.

36. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Soud přitom vycházel z toho, že žaloba byla v celém rozsahu podána důvodně ve smyslu rozsudku Nejvyššího soudu sp.zn. 30 Cdo 3223/2013 ze dne [datum], příp. nálezu Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 2412/10 ze dne [datum], žalobkyně má tedy nárok na plnou náhradu vzniklých nákladů. Úspěch ve věci měla žalobkyně, soud proto rozhodl, že žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení. Jejich výše je tvořena zaplaceným soudním poplatkem ve výši [částka] a paušální náhradou hotových výdajů podle § 151 odst. 3 o.s.ř. za provedené úkony tj. podání žaloby, účast při jednání dne [datum], účast při jednání dne [datum], odvolání žalobkyně ze dne [datum] včetně doplnění ze dne [datum], vyjádření ze dne [datum] a účast při jednání dne [datum], to vše ve výši [částka] za úkon podle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb.

Poučení