14 C 280/2020 - 205

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Pořízovou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně], narozená [Datum narození žalobkyně] bytem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta] se sídlem [Adresa advokáta] proti žalovanému: [Jméno žalovaného], narozený [Datum narození žalovaného] bytem [Adresa žalovaného] zastoupený advokátkou [Jméno advokátky] se sídlem [Adresa advokátky] o určení vlastnického práva k nemovitosti takto:

Výrok

I. Určuje se, že zůstavitelka [jméno FO], nar. [datum] zemřelá dne [datum] byla ke dni úmrtí vlastnicí nemovitostí bytové jednotky č. [Anonymizováno] – byt zapsaný na LV [Anonymizováno] nacházející se v budově čp. [Anonymizováno] – bytový dům zapsaný na LV [Anonymizováno] ležící na pozemku č. [hodnota] zastavěná plocha a nádvoří zapsaném na LV [Anonymizováno] vše zapsáno v KÚ [adresa], obec [adresa] zapsáno u [právnická osoba] [Anonymizováno] katastrální pracoviště [adresa].

II. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na náhradě nákladů řízení částku ve výši 88 716 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku na účet Obvodního soudu pro Prahu 6.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 36 848 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně.

Odůvodnění

1. Žalobou ze dne 7. 12. 2020 podanou zdejšímu soudu téhož dne, ve znění změny žalobního petitu, kterou soud připustil usnesením vyhlášeným na jednání soudu dne 26. 2.2021, žalobkyně požadovala, aby soud určil, že [jméno FO], nar. [datum] zemřelá dne [datum] byla ke dni úmrtí vlastnicí nemovitostí bytové jednotky č. [Anonymizováno] – byt zapsaný na LV [Anonymizováno] nacházející se v budově čp. [Anonymizováno] – bytový dům zapsaný na LV [Anonymizováno] ležící na pozemku č. [hodnota] zastavěná plocha a nádvoří zapsaném na LV [Anonymizováno] vše zapsáno v KÚ [adresa], obec [adresa] zapsáno u [právnická osoba] [Anonymizováno] katastrální pracoviště [adresa].

2. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný je ke dni podání žaloby zapsaným vlastníkem bytové jednotky č. [Anonymizováno] – byt, zapsané na LV [Anonymizováno], nacházející se v budově č.p. [Anonymizováno] – bytový dům, zapsaný na LV [Anonymizováno], ležící na pozemku č. [hodnota], zastavěná plocha a nádvoří, zapsaném na LV [Anonymizováno], vše zapsáno v k.ú. [adresa], obec [adresa], zapsáno u [právnická osoba] [Anonymizováno], Katastrální pracoviště [adresa] (dále jen jako „předmětný byt“), když předmětný byt žalovanému jeho matka, paní [jméno FO], nar. [datum] (dále jen „matka“) bez dalšího darovala darovací smlouvou ze dne 18. 12. 2017. Žalobkyně a žalovaný jsou sourozenci, děti matky, matka zemřela [datum]. Žalobkyně měla se svojí matkou velice dobrý a blízký vztah, což neplatilo o vztahu mezi matkou a žalovaným. Matka zejména vzhledem ke svému duševnímu zdravotnímu stavu nebyla schopna již od konce roku 2014 fungovat samostatně, nebyla schopna činit žádné právní jednání, trpěla Alzheimerovou chorobou v těžším stádiu, nebyla orientována ani v čase, ani v místě, kde se nachází, nebyla si vůbec vědoma, že by snad měla darovat svůj majetek svému synovi (žalovanému), natož následně toho, že již žádným majetkem nedisponuje, nebyla způsobilá činit jakékoliv právní jednání, na základě jehož by mohlo dojít k převodu bytu či dalšího nemovitého majetku a pokud něco podepsala, pak neměla představu o tom, co je předmětem takového dokumentu, či jaké to bude mít právní následky, přičemž existence úředně ověřeného podpisu matky na darovací smlouvě neosvědčuje její faktický duševní zdravotní stav a její způsobilost k právním úkonům, neboť ověřovatel podpisu pak není obecně povinen do hloubky studovat takovou způsobilost, tedy zkoumat, zdali ten, kdo svůj podpis ověřuje, faktický ví, co je předmětem dokumentu, na kterém je podpis ověřován, co je jeho obsahem a jaké to má pro něj následky. Matka pobývala po valnou většinu času od roku 2014 (mimo zdravotnická zařízení) ve společné domácnosti s žalovaným, který velice často i zabraňoval žalobkyni přístupu k matce, což odůvodňoval různými zjevně účelovými důvody, byl si plně vědom zdravotního stavu matky a byl si i plně vědom, že matka je zcela dezorientovaná stran běžného života, natož stran takového právního jednání, jako uzavření darovací smlouvy, jejíž předmětem je nemovitost. Matka se neorientovala v roce, ve kterém žije, pokud si něco četla, nevěděla, oč se jedná, nebo když se dívala na televizi, tak nevěděla co se v rámci sledovaného pořadu vůbec děje, domnívala se, že v šuplíku v kuchyňce jsou lidi, a že za ní na návštěvu chodí její manžel, který je bezmála 30 let po smrti, žalovaný využil této situace a majetek ve vlastnictví matky (do kterého nespadala pouze touto žalobou napadená nemovitost) si nechal bez dalšího darovat či jej v případě financí na účtech matky fakticky zkonzumoval, matka po celou dobu svého života byla přesvědčena, že veškerý majetek mají obě její děti zdědit napůl, tedy rovným dílem, kdy byt měl připadnout žalobkyni.

3. Žalovaný se žalobou zcela nesouhlasil a navrhl její zamítnutí. Žalovaný tvrdil, že matka byla v celodenní péči žalovaného od roku 2015 vzhledem k její pohybové indispozici, k převodu předmětného bytu došlo výhradně z vůle matky, která se rozhodla převést majetek na žalovaného, neboť pouze žalovaný se o ni řádně staral, hradil zdravotní péči v nemalé výši, speciální pečovatelské služby a hradil též veškeré náklady spojené s provozem předmětného bytu. Žalobkyně matku navštěvovala velmi zřídka a vždy s nepříjemnými diskusemi. Matka za života darovala žalobkyni nemovitosti, které žalobkyně již prodala, matka byla zcela způsobilá uzavřít předmětnou darovací smlouvu, žalovaný a matka byli též vyzváni Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště [adresa], aby se osobně dostavili na právní oddělení, kde se měli vyjádřit, zda uznávají své podpisy na předmětné darovací smlouvě a plné moci ze dne 18. 12. 2017 za vlastní, matka výslovně a nahlas uznala písemný projev vůle uvedený na citované listině za svůj vlastní, uznala pravost svého podpisu na listině před úředně oprávněnou osobou. Žalobkyně se již snažila vůli matky uzavřít předmětnou darovací smlouvu napadnout žalobou u zdejšího soudu, a to pod sp. zn. [spisová značka], kterou po vyjádření žalovaných (žalovaného a matky) vzala zpět a tedy měla možnost nechat posoudit způsobilost své matky a její vůli již v roce 2017, přesto tak nečinila a vzala žalobu zpět a i s ohledem na tuto skutečnost žalovaný tvrdil, že ve věci není dán naléhavý právní zájem z titulu potencionálního dědice.

4. Žalobkyně v replice k vyjádření žalované k žalobě sporovala úplnost žalovaným uvedeného výčtu důvodů pobytu matky u žalovaného a tvrzení žalovaného, že za matkou po dobu pobytu matky u žalovaného pravidelně nedocházela, a doplnila, že její vztah s matkou byl velmi dobrý.

5. Žalovaný v duplice k vyjádření ad 4. výše zopakoval, že se o matku staral posledních 20 let a zopakoval tvrzení o způsobilosti matky uzavřít předmětnou darovací smlouvu.

6. Z výpisu z KN ze dne 2.12.2020 KÚ [adresa], okres hl.m. [adresa], z listiny Darovací smlouva, uzavřená mezi [jméno FO] a [Jméno žalovaného] ze dne 17.prosince 2017 a listiny Protokol ze dne 2.2.2018, vypracován [tituly před jménem] [jméno FO] za [právnická osoba] [Anonymizováno], katastrální pracoviště [adresa], soud zjistil, že žalovaný je ke dni podání žaloby zapsaným vlastníkem bytové jednotky č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] – byt, zapsané na LV [Anonymizováno], nacházející se v budově č.p. [Anonymizováno] – bytový dům, zapsaný na LV [Anonymizováno], ležící na pozemku č. [hodnota], zastavěná plocha a nádvoří, zapsaném na LV [Anonymizováno], vše zapsáno v k.ú. [adresa], obec [adresa], zapsáno u [právnická osoba] pro [Anonymizováno], Katastrální pracoviště [adresa], a to na základě darovací smlouvy ze dne 18. 12. 2017 uzavřené mezi jeho matkou [jméno FO], nar. [datum], zemř. [datum], jako dárkyní a předchozím vlastníkem bytu a žalovaným jako obdarovaným a novým vlastníkem bytu.

7. Svědek [jméno FO] v rámci svědecké výpovědi uvedl, že žalovaný je jeho tchánem a že zná žalobkyni, podle svědka byl zdravotní stav matky z jeho pohledu vyrovnaný, byla jak fyzicky tak psychicky v pořádku, do roku 2019, pak se zdravotní stav rapidně zhoršil, svědek matku naposledy viděl v sanatoriu ke konci roku 2020, od roku 2014 nebo 2015 se podle svědka evidentně zhoršila pohyblivost matky, ke konci života docházelo i k zhoršení jejího psychického stavu, poslední 3 roky jejího života byly podle svědka odpovědi matky pomalejší, musela si je rozmyslet, vždy věděla přesně, kdo jste, vždy odpovídala k věci.

8. Svědek [jméno FO] v rámci svědecké výpovědi uvedl, že se stýkal pracovně se svědkem [jméno FO], znal rodinu žalovaného, do kontaktu s matkou přišel v roce 2016 nebo 2017 tak, že mu umožnila mít trvalý pobyt na adrese v [adresa] ulici, chovala se adekvátně ke svému věku. několikrát se exaktně vyjádřila, že by žalovanému chtěla darovat objekty o které se žalovaný staral, hovořili se svědkem o domě v [adresa] ulici, také se bavili o bytu, který je u americké ambasády.

9. Svědkyně [tituly před jménem] [jméno FO] v rámci své svědecké výpovědi uvedla, že je dcerou žalovaného a vnučkou matky, s matkou účastníků si často telefonovala, v době kdy se matka přestěhovala do bytu rodičů svědkyně někdy v roce 2015, docházela na návštěvy poměrně dost často, neboť čerpala mateřskou dovolenou, poslední období před smrtí (poslední měsíce) trávila matka účastníků v nemocnici, měla pohybové potíže, utrpěla úraz, podle svědkyně byla v dobré psychické kondici, neboť se svědkyní spolu déle hovořily, matka účastníků podle svědkyně nehovořila z cesty, s ohledem na to, že o ní bylo dobře postaráno, jí bylo celkem jedno, jaký je den, svědkyni připadlo, že matka účastníků je orientovaná, věděla jaký je rok nicméně svědkyně jí na to neptala, nezkoušela jí.

10. Svědek [tituly před jménem] Arch. [jméno FO] v rámci svědecké výpovědi uvedl, že je soused žalovaného, znají se cca 50 let, nenavštěvují se, potkávají se, jsou v přátelském sousedském vztahu, potkával matku žalovaného v zásadě od doby, co se znají se žalovaným, až do její smrti, v posledních 7 letech do její smrti jí vídal obvykle na procházce v doprovodu žalovaného nebo jeho manželky, při té příležitosti spolu prohodili pár slov, svědku přišlo, že se jedná o starší paní, která je v běžné kondici, svědek si nevšiml, že by nebyla orientovaná, matka svědka, která si podle svědka často povídala s matkou účastníků, si svědku stěžovala, že se svědek ke své matce nechová tak hezky jako žalovaný ke své matce. Podle svědka matka svědka matka nikdy nehovořila o tom, že by si všimla nějaké výraznější změny v chování matky účastníků.

11. Svědek [jméno FO] v rámci svědecké výpovědi uvedl, že pro žalovaného od roku 2015 prováděl řemeslnické práce, v největším kontaktu s matkou žalovaného byl někdy v roce 2016, 2017, při rekonstrukci bytu Pod Beránkou, [adresa], který obýval, když předtím nějakou dobu pobývala v nemocnici, když jsme se poté potkali, tak se minuli a pozdravili, komunikace mezi probíhala normálně, svědku nepřipadalo, že by byla zmatená, na všem se dohodli.

12. Svědkyně [jméno FO] v rámci svědecké výpovědi uvedla, že je dcerou žalovaného, žalobkyně je její teta, matku účastníků jako svoji babičku navštěvovala tak jednou na 14 dnů či jednou za týden, její zdravotní stav odpovídal jejímu věku, až do její smrti svědkyni nepřišlo, že by po psychické stránce její zdravotní stav nebyl dobrý, zhruba 3 – 4 roky před smrtí bydlela matla účastníků u rodičů svědkyně, byla po úrazu a špatně se pohybovala, rodiče a matka účastníků měli vzájemné hezké vztahy, žalobkyně rovněž měla hezké vztahy se svoji matkou (matkou účastníků), v posledních 3 letech před smrtí matky účastníků spolu kontinuálně hovořily i několik hodin, svědkyni nepřišlo, že by byla matka účastníků dezorientovaná nebo hovořila z cesty, podle svědkyně žalobkyně matku účastníků skoro vůbec nenavštěvovala.

13. Svědek [jméno FO] v rámci svědecké výpovědi uvedl, že je manželem žalobkyně, s manželkou jsou 33 let, udržovali běžné kontakty se žalovaným (1x ročně) matku účastníků dost navštěvovali, protože byla většinou na chalupě žalobkyně, od roku 2013 začínala mít zdravotní problémy a i si pletla pojmy, dostávala se do stádia 20 let zpátky svého života, protože začala povídat, že musí vařit, z ničeho nic začala povídat, že musí třeba pást krávy nebo že její otec jí dával nějaké úkoly což se opakovalo i následující rok, od roku 2015 začala být nemocná (operace), udělala si úrazy, v letech 2015-2017, kdy ji navštěvovali, už svědka netitulovala a žalobkyni říkala „[Anonymizováno]“, ale detaily si již svědek nevybavoval, přičítal toto chování věku matky účastníků a nijak je neposuzoval, poslední tři roky před smrtí matky účastníků ji se žalobkyní často navštěvovali, svědek 1x za čtvrtletí, žalobkyně častěji, podle svědka byla mimo realitu, když byl svědek u ní na návštěvě a zeptal se, co čte nebo co dělá, tak odpovídala cokoliv, vůbec nevěděla, sice řekla, že je to dobré čtení, ale žádnou knihu mu nepodala, spíše se vracela pořád o 30 let zpět do svého mládí, svědek si již nevybavil, kdy matku účastníků viděl naposledy.

14. Svědkyně [jméno FO] v rámci svědecké výpovědi uvedla, že je dcerou žalobkyně a žalovaný je jejím strýcem, s matkou účastníků jako se svojí babičkou se intenzivně stýkala do roku 2016-2017, kdy svědkyně otěhotněla, nicméně jí navštívila v nemocnici i u žalovaného, pět let před smrtí matky účastníků byl podle svědkyně stav matky účastníků horší (zejména po úrazu v roce 2014), i pokud jde o paměť, matka účastníků říkala svědkyni „Natálko“, tedy jménem dcery svědkyně, někdy jí oslovovala „[jméno FO]“, někdy si svědkyni nedokázala zařadit, když svědkyně byla u žalovaného v roce 2018, kdy tam byla matka účastníků, tak si pamatovala, že tam nastala situace, že se s matkou účastníků bavily o korálkovém závěsu a svědkyně jí říkala, že když byla malá, že si s tím závěsem hrála a matka účastníků se podivila a říkala, jak je to možné, že odkud ty lidi vlastně svědkyně zná, u kterých je, tak jí svědkyně řekla, že to je její syn a ona svědkyni říkala: „To není možný, vždyť Honzík je na vojně.“. Podle svědkyně matka účastníků i v nemocnici říkala, že potřebuje jít domů už za svým mužem, který byl v té době už dávno po smrti.

15. Svědkyně [tituly před jménem] [jméno FO] v rámci svědecké výpovědi uvedla, že 9. 9. 2015 ji oslovil žalovaný, aby přijala do péče praktického lékaře matku účastníků, která v té době byla téměř 6 měsíců hospitalizována, měla velmi vážný stav, byla po cévní mozkové příhodě, trpěla demencí, byla velmi vážně nemocná polymorbidní pacientka. Svědkyně matku účastníků zaregistrovala do své lékařské péče a v témže roce po přemístění k žalovanému ji spolu se zdravotní sestrou navštívila za účelem vstupní prohlídky. Podle svědkyně matka účastníků seděla na židli, odpovídala jednoslabičně, ne přiléhavě, nebyla orientována časem, místem, osobou blízkou ano, nevěděla vlastně v podstatě, kdo svědkyně a zdravotní sestra jsou. Svědkyně a zdravotní setra se představily, sestra pomohla svědkyni matku účastníků svléknout, svědkyně ji vyšetřila po interní stránce, s tím, že podle svědkyně byla péče žalovaného a jeho manželky o matku účastníků vzorná. Matka účastníků byla podle svědkyně inkontinentní po všech stránkách, byla závislá zcela na druhé osobě, ze strany svědkyně jí byly předepisovány inkontinentní pomůcky v té době byla sledována i na jiných lékařských odborných pracovištích. Z lékařských zpráv jiných lékařů, které měla svědkyně jako praktický lékař matky účastníků po dobu její péče o matku účastníků k dispozici, byla matka žalované podle svědkyně lehce až středně těžce dementní.

16. Svědkyně [jméno FO] v rámci svědecké výpovědi uvedla, že byla zdravotní ošetřovatelkou matky účastníků od roku 2015 do její smrti (v době pobytu matky účastníků u žalovaného), v tomto období ji navštěvovala minimálně 2x týdně na dvě hodiny, svědkyni se jevilo, že matka účastníků v té byla při smyslech, nebyla úplně dementní, věděla, kdo svědkyně je, nebyla dezorientovaná, věděla kde a u koho je.

17. Svědkyně [tituly před jménem] [jméno FO] v rámci svědecké výpovědi uvedla, že asi od roku 2018 4 roky 2x týdně na cca jednu hodinu k matce účastníků (u žalovaného) chodila provádět rehabilitační péči a na dohled na medikaci, kontrolu stavu a cvičení paměti, podle svědkyně byla matka účastníků orientovaná v čase i místě, postupně s výkyvy.

18. Podle znaleckého posudku soudem povolané znalkyně [tituly před jménem] [jméno FO] z oboru psychiatrie ze dne [datum], č. [Anonymizováno], a slyšení znalkyně na jednání soudu dne 15. 11. 2022 trpěla matka účastníků ke dni [datum] duševní chorobou, a to středně těžkou demencí, která výrazně ovlivňovala její způsobilost uzavřít dne [datum] předmětnou darovací smlouvu a omezovala její schopnost rozlišit následky uzavření předmětné darovací smlouvy s tím, že matka účastníků nebyla schopna dne [datum] žádného právního jednání, nebyla schopna pochopit obsah a důsledky předmětné darovací smlouvy.

19. Podle znaleckého posudku žalovaným povolaného znalce [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], z oboru psychiatrie ze dne [datum], č. [Anonymizováno] a výslechu znalce na jednání soudu dne 17. 4. 2023 tento znalec ke dni [datum] u matky účastníků nekonstatoval takovou duševní nedostatečnost, která by jednoznačně znemožňovala právně konat v tomto konkrétním případě.

20. Podle revizního znaleckého posudku soudem povolaného revizního znaleckého ústavu [podezřelý výraz] [podezřelý výraz] [adresa] z oboru psychiatrie ze dne [datum] a znaleckého výslechu na jednání soudu dne 21. 2. 2024 se revizní znalecký ústav přiklonil k závěrům znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum] a uzavřel, že duševní stav matky účastníků trpící středně těžkou demencí dne [datum] zcela vylučoval její schopnost učinit předmětný právní úkon s plným vědomím jeho následků. Znalecký revizní ústav naopak nesouhlasil se závěry znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] ze dne [datum], když zejména akcentoval, že znalec [tituly před jménem] [jméno FO] opomíjí některé zásadní záznamy ze zdravotní dokumentace a dokumentace domácí péče. Pokud podle znaleckého ústavu znalec [tituly před jménem] [jméno FO] argumentuje s výpověďmi ošetřovatelek matky účastníků k tomu, že u ní byla velmi slušná psychická kondice, znalecký ústav na str. 32 revizního znaleckého posudku uvádí, že i u dementních pacientů lehké až středně těžké tíže může být zachována schopnost vedení formálního rozhovoru a může být zachována kultivovanost projevu, zejména u premorbidně inteligentních a sociálně zdatných jedinců, avšak při hlubších, méně formálních tématech by průměrně inteligentní laik měl rozpoznat poruchy kognice s tím, že je však nemusí dokázat pojmenovat a zařadit do škatulky duševní poruchy. Znalecký ústav následně opět uzavřel, že duševní porucha matky účastníků-středně těžká demence, přítomná u ní prokazatelně již v srpnu 2017, zcela vylučovala její schopnost učinit právní úkon-uzavření darovací smlouvy dne [datum] s plným vědomím jeho následků.

21. Ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum] k duševní poruše matky účastníků soud nezjistil žádné podstatné skutečnosti pro rozhodující skutková zjištění nebo pro právní posouzení věci a proto jej nehodnotil, neboť obor tohoto znalce (školství a kultura, odvětví psychologie se specializací na pedagogickou a sociální psychologii) nezaručuje lékařské odborné znalosti ohledně duševních chorob či poruch, a tedy lékařské odborné znalosti k duševnímu stavu matky účastníků. Soud rovněž nezjistil žádné podstatné skutečnosti pro rozhodující skutková zjištění nebo pro právní posouzení věci a důkazně nehodnotil výslechy účastníků pro zájem účastníků na výsledku sporu, když si dostatek skutkových zjištění opatřil z důkazů výše provedených.

22. Soud zhodnotil v řízení provedené důkazy ad 3. až 20 výše v souladu s ust. § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (o. s. ř.), tedy hodnotil je jednotlivě i ve vzájemných souvislostech. Soud jako méně věrohodné ohledně duševní kondice matky účastníků hodnotil svědecké výpovědi [jméno FO] Anderleho, [jméno FO], [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly před jménem] Arch. [jméno FO], [jméno FO] a [jméno FO], a to z důvodu blízkých vazeb k žalovanému. Jako méně věrohodné ohledně duševní kondice matky účastníků hodnotil soud svědecké výpovědi [jméno FO], [jméno FO], a to opět z důvodu blízkých vazeb tentokrát k žalobkyni. Pokud jde o znalecké posudky, soud s ohledem na obsah nálezů a zjištění tam obsažených nemá žádný důvod pochybovat o závěrech psychiatrických znaleckých posudků [tituly před jménem] [jméno FO] a znaleckého ústavu [podezřelý výraz] [podezřelý výraz] [adresa] z oboru k duševnímu zdravotnímu stavu matky účastníků ke dni [datum], které ve své souvislosti vyloučily, aby se soud přidržel závěrů znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO]. Ve světle posudků [tituly před jménem] [jméno FO] a Psychiatrické nemocnice [adresa] je též významná a zcela věrohodná svědecká výpověď [tituly před jménem] [jméno FO]. Poznatek revizního znaleckého posudku [podezřelý výraz] [podezřelý výraz] [adresa] (o tom, že i u dementních pacientů lehké až středně těžké tíže může být zachována schopnost vedení formálního rozhovoru a může být zachována kultivovanost projevu, zejména u premorbidně inteligentních a sociálně zdatných jedinců, avšak při hlubších, méně formálních tématech by průměrně inteligentní laik měl rozpoznat poruchy kognice s tím, že je však nemusí dokázat pojmenovat a zařadit do škatulky duševní poruchy) pak vysvětluje poznatky zdravotních pracovnic-svědkyň [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] o někdy dobré duševní kondici matky účastníků.

23. Soud tak na základě provedeného dokazování a nesporných tvrzení účastníků skutkově uzavřel, že žalovaný-syn [jméno FO] je ke dni podání žaloby v katastru nemovitostí zapsán jako vlastník bytové jednotky č. [Anonymizováno] – byt, zapsané na LV [Anonymizováno], nacházející se v budově č.p. [Anonymizováno] – bytový dům, zapsaný na LV [Anonymizováno], ležící na pozemku č. [hodnota], zastavěná plocha a nádvoří, zapsaném na LV [Anonymizováno], vše zapsáno v k.ú. [adresa], obec [adresa], zapsáno u [právnická osoba] [Anonymizováno], Katastrální pracoviště [adresa], a to na základě darovací smlouvy ze dne [datum] uzavřené mezi jeho matkou [jméno FO], nar. [datum], zemř. [datum], jako dárkyní a předchozím vlastníkem bytu a žalovaným jako obdarovaným a novým vlastníkem bytu, žalobkyně je dcerou [jméno FO], kdy ke dni [datum] pro duševní poruchou- středně těžkou demenci [jméno FO] byla zcela vyloučena schopnost [jméno FO] uzavřít darovací smlouvu na předmětný byt jako dárce se žalovaným jako s obdarovaným s plným vědomím následků takového jednání.

24. Po právním zhodnocení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

25. Podle § 80 o. s. ř., určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. Spor o to, zda součástí dědictví po zůstaviteli je určitá věc, se v občanském soudním řízení typově řeší žalobou na určení, že zůstavil byl ke dni svého úmrtí vlastníkem věci. Okolnost, že dosud nebylo zahájeno řízení o dodatečném projednání dědictví nemá z pohledu naléhavého právního zájmu význam. Tento postup dědiců dovolací soud neshledává nesprávným ani z pohledu naléhavého právního zájmu na takovém určení (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 6. 10. 2004, sp. zn. 22 Cdo 1826/2004). Právní zájem žalobkyně jako dcery [jméno FO] na určení vlastnického práva její matky [jméno FO] k předmětnému bytu ke dni úmrtí [jméno FO] je tak dán, rovněž je dána aktivní věcná legitimace žalobkyně jako dcery [jméno FO] k podání tohoto typu žaloby a pasivní věcná legitimace žalovaného jako syna [jméno FO] a osoby zapsané v katastru nemovitostí jako vlastník předmětného bytu.

26. Podle § 581, druhá věta o. z., neplatné je i právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat. Existence duševní poruchy v okamžiku právního jednání a její vliv na neschopnost právně jednat musí být bezpečně zjištěna, což vyžaduje znalecké posouzení. Je vyloučeno činit závěr o jednání v duševní poruše na základě pravděpodobnosti či za skutkových okolností, které neumožňují učinit v uvedeném směru zcela jednoznačný skutkový závěr. Jednoznačný skutkový závěr o existenci duševní poruchy je namístě nejen tehdy, pokud je prokázána s naprostou jistotou, ale i tehdy, pokud je dána vysoká míra pravděpodobnosti o její existenci. Existenci duševní poruchy je povinen prokázat ten, kdo se neplatnosti právního jednání dovolává (viz např. rozhodnutí NS ČR sp. zn. 30 Cdo 850/2013, 30 Cdo 718/2013, 30 Cdo 821/2015, Beck Online Občanský zákoník, 2. vydání (2. aktualizace, 2023): V. Beran).

27. V řízení byl prokázán naléhavý právní zájem žalobkyně na určení vlastnického práva [jméno FO] k předmětnému bytu ke dni jejího úmrtí, nebylo rovněž pochyb o existenci věcné legitimace účastníků, dvěma znaleckými posudky z oboru psychiatrie pak bylo jednoznačně prokázáno, že [jméno FO] nebyla dne [datum] pro duševní poruchu schopna uzavřít darovací smlouvu na předmětný byt v pozici dárce se žalovaným jako obdarovaným, pročež soud v rámci předběžné otázky posoudil uzavření předmětné darovací smlouvy ze strany žalobkyně jako neplatné právní jednání a žalobě vyhověl.

28. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 36 848 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 1 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (sepis žaloby) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 1 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (replika k vyjádření žalovaného k žalobě) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 22. 2. 2021, z částky 1 500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 26. 2. 2021, z částky 1 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (doplnění důkazních návrhů a otázek na znalce) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 26. 3. 2021, z částky 1 500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 15. 9. 2021, z částky 1 500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 25. 10. 2021, z částky 1 500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 29. 11. 2021, z částky 1 500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 9. 3. 2022, z částky 1 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (doplnění otázek na znalce) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 14. 4. 2022, z částky 1 500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 15. 11. 2022, z částky 1 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (vyjádření ke znaleckému posudku) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 13. 4. 2023, z částky 1 500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 17. 4. 2023, z částky 1 500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 21. 2. 2024, z částky 1 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (závěrečný návrh) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 11. 3. 2024 a z částky 1 500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 13. 3. 2024 včetně šestnácti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 28 800 Kč ve výši 6 048 Kč.

29. O náhradě nákladů řízení vzniklých státu rozhodl soud podle § 148 odst. 1 o. s. ř., dle kterého má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. V řízení byla žalobkyně zcela úspěšná, žalovaný pak zcela neúspěšný. Žalovaný složil soudu zálohu na náklady dokazování v celkové výši 19 500 Kč. Stát ze svého zálohoval pravomocně přiznané znalečné znalkyni [tituly před jménem] [jméno FO] za podaný znalecký posudek ve výši 19 367,50 Kč a za účast na jednání soudu dne 15. 11. 2022 ve výši 544,50 Kč (celkem 19 912 Kč). Pro proplacení pravomocně přiznaných znalečných znalci [tituly před jménem] [jméno FO] za účast na jednání soudu dne 17. 4. 2023 (2 000 Kč), znaleckému ústavu [podezřelý výraz] [podezřelý výraz] [adresa] za podaný znalecký posudek (82 674 Kč) a účast na jednání soudu dne 21. 2. 2024 (3 630 Kč), tedy v celkové částce 88 304 Kč, použil zálohu složenou žalovaným ve výši 19 500 Kč a ze svého tak zálohoval 68 804 Kč. Spolu se zálohovaným znalečným ve výši 19 367,50 Kč (znalečné za znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO]) a ve výši 544,50 Kč (znalečné za účast [tituly před jménem] [jméno FO] na jednání soudu dne 15. 11. 2022) tak státu vznikly v řízení náklady ve výši 88 716 Kč, jejichž zaplacení soud uložil žalovanému jako zcela neúspěšnému účastníku řízení.

Poučení