14 C 37/2019-329

Rubrum

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Sakiqi Brandovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátkou Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o vypořádání společného jmění manželů takto:

Výrok

I. Ze zaniklého společného jmění manželů žalobkyně a žalovaného se přikazuje do výlučného vlastnictví žalobkyně: - pozemek parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], a pozemek parc. [číslo] v [katastrální uzemí], [územní celek]; - movité věci nacházející se na pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], a pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí], [územní celek]: bojler značky Dra, vysavač značky Rowenta, pračka Electrolux, varná deska a vestavěná trouba Electrolux, bílá lednice značky Electrolux, myčka Electrolux; a notebook značky ASUS, který má v držení žalobkyně; - finanční prostředky na bankovním účtu č. [bankovní účet] vedeného na jméno žalobkyně u [právnická osoba], [IČO].

II. Ze zaniklého společného jmění žalobkyně a žalovaného se do výlučného vlastnictví žalovaného přikazuje notebook značky Siemens, který má v držení žalovaný.

III. Návrh žalovaného na vypořádání majetku, který byl vyveden ze společného jmění účastníků do společnosti [právnická osoba], [IČO], se zamítá.

IV. Žalobkyni se přikazuje uhradit žalovanému na vypořádacím podílu částku ve výši 1 179 755,80 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala na žalovaném vyklizení pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], a pozemek parc. [číslo] vše v [katastrální uzemí], [územní celek], zamítá.

VI. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 21 309,09 Kč za zmařené jednání, které mělo proběhnout dne [datum], k rukám zástupce žalobkyně do 60 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VII. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 226 039,49 Kč k rukám zástupce žalobkyně do 60 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VIII. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Nymburce 20% náhrady nákladů řízení, které stát platil, ve výši, která bude stanovena samostatným usnesením, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IX. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Nymburce 80% náhrady nákladů řízení, které stát platil, ve výši, která bude stanovena samostatným usnesením, a to do 60 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhala vypořádání společného jmění manželů se žalovaným s tím, že jejich manželství bylo uzavřeno dne 16. 2. 1991 v [obec], rozvedeno bylo rozsudkem zdejšího soudu ze dne 26. 4. 2019, který nabyl právní moci dne 28. 5. 2019. Z manželství se narodily tři již zletilé děti, [jméno], [jméno] a [jméno]. Předmětem vypořádání žalobkyně učinila pozemek parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], a pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí], [územní celek] (dále jen„ nemovitost“), dále pak běžné vybavení společné domácnosti, a to bojler, vysavač, pračku, sporák, 2 x notebook, lednici a myčku nádobí a finanční prostředky na bankovním účtu č. [bankovní účet], který je veden u komerční banky, a.s. V rámci žaloby navrhovala i vypořádání obchodního podílu žalovaného ve [právnická osoba], s ., [anonymizována dvě slova], [IČO], při přípravném jednání pak vzala žalobkyně žalobu co do obchodního podílu zpět, neboť v mezidobí došlo k zániku společnosti, a řízení bylo v tomto rozsahu zastaveno usnesením č.j. 14 C 37/2019-83 ze dne 3. 6. 2020. Co do způsobu vypořádání se žalobkyně chce stát výlučnou vlastnicí nemovitosti, kterou chce spolu s dcerami účastníků obývat, a zároveň žádá o přikázání vybavení domácnosti do jejího vlastnictví, jakož i finančních prostředků na označeném bankovním účtu s tím, že žalovanému vyplatí vypořádací podíl. V tomto duchu žalovanému předložila i dohodu o vypořádání společného jmění s tím, že žalovanému bude jako vypořádací podíl vyplacena částka 600 000 Kč. Tuto dohodu žalovaný odmítl akceptovat. Žalobkyně je toho názoru, že je zároveň na místě uložit žalovanému povinnost nemovitost vyklidit, neboť lze důvodně předpokládat, že žalovaný v případě přikázání nemovitosti do výlučného vlastnictví žalobkyně nemovitost dobrovolně nevyklidí. V průběhu řízení pak žalobkyně poukazovala na závadové jednání žalovaného, kdy se z jeho strany začal stupňovat psychický nátlak na žalobkyni, a to zejména prostřednictvím prostředků elektronických komunikací. Žalobkyně byla [anonymizováno] [jméno] [příjmení], soudním exekutorem Exekutorského úřadu v [obec], vyrozuměna o zahájení exekuce vedené tímto soudním exekutorem pod sp.zn. [spisová značka] k vymožení pohledávky ve výši 69 840 Kč s příslušenstvím, ke dni 18. 12. 2019 ve výši celkem 256 266 Kč pro oprávněného [příjmení] [anonymizováno 6 slov]. Tato povinnost se týká dlužného pojistného, které žalovaný jakožto plátce neuhradil oprávněné. Soudní exekutor ve věci vydal exekuční příkaz prodejem nemovitosti, který byl žalobkyni doručen současně s vyrozuměním o zahájení exekuce. Žalobkyni nezbylo, než ve snaze ochránit nemovitost oslovit soudního exekutora s návrhem splátkového kalendáře. Soudní exekutor této žádosti žalobkyně vyhověl. Žalobkyně tak aktuálně hradí na exekučně vymáhaný dluh žalovaného měsíční splátky ve výši 5 000 Kč tak, aby zamezila zpeněžení nemovitosti. Obdobná situace již v minulosti nastala, žalobkyně již dříve za žalovaného exekučně vymáhané povinnosti hradila. Tyto okolnosti by měly být soudem reflektovány při stanovení výše vypořádacího podílů žalovaného. Žalobkyně vynaložila značné úsilí, aby věc s žalovaným vyřešila smírnou cestou, avšak žalovaný není ochoten přistoupit k věcnému řešení celé záležitosti. Důvody pro přikázání nemovitosti do jejího vlastnictví žalobkyně spatřuje v tom, že tyto nemovitosti chce dále obývat s dcerami účastníků, které jsou sice zletilé, ale stále se připravují na výkon povolání. Žalobkyně je rovněž osobou, která v dané lokalitě prožila celý život, má k ní hluboký citový vztah a nachází se zde též její zaměstnání. Oproti tomu žalovaný pochází z [územní celek] na Slovensku, nemá zde v současné chvíli ani zaměstnání. Žalobkyně je připravena převzít nemovitosti do svého výlučného vlastnictví, je připravena vyplatit žalovanému vypořádací podíl.

2. V rámci svého vyjádření k žalobě žalovaný uvedl, že tvrzení žalobkyně ohledně běžného vybavení domácnosti a finančních prostředků zcela uznává. Nesouhlasil s otázkou finanční kompenzace, neboť částka, kterou žalobkyně k vypořádání navrhuje, neodpovídá polovině z aktuální ceny nemovitosti na trhu. Nesouhlasí ani s vyklizením. Návrhy na dohodu s žalobkyní pro něj nebyly akceptovatelné, nebyl spokojen s jednáním zástupce žalobkyně. K vymezení předmětu společného jmění manželů pak uvedl, že žalobkyně neuvedla výraznou a důležitou položku, kterou je majetek prodejny [právnická osoba], neboť tento majetek vznikal jako majetek podnikání žalobkyně pod [IČO]. Dne 7. 11. 2018 byla založena společnost [právnická osoba], [IČO] na adrese provozovny, kde doposud podnikala žalobkyně jako osoba samostatně výdělečně činná, tedy na adrese [adresa žalobkyně]. Jediným společníkem této společnosti je pak dcera účastníků [jméno] [celé jméno žalobkyně]. K 31. 12. 2018 byla ukončena činnost provozovny žalobkyně, jakožto osoby samostatně výdělečně činné, a zároveň na stejné adrese sídlí a má provozovnu pouze společnost [právnická osoba], a to od 3. 1. 2019. Vše tak nasvědčuje tomu, že před rozvodem manželství došlo k účelovému vyvedení majetku provozovny žalobkyně jako osoby samostatně výdělečně činné do majetku společnosti [právnická osoba], s tím, že v žalobě výše tohoto majetku zmíněna není. Podnikání žalobkyně jí pomáhal žalovaný rozjíždět, od počátku podnikání financoval s minimální návratností těchto investic. [anonymizováno] se jmenuje [příjmení] [jméno] a používá logo a grafiku, kterou jí žalovaný připravil, a to včetně kompletního marketingu, smluvně jí zařizoval pronájmy všech provozoven. V důsledku vkládání prostředků do podnikání žalobkyně se žalovaný dostal do finančních problémů. V době, kdy žalobkyně začala vydělávat, ji žádal o pomoc, aby mohl své problémy řešit a vrátit se plně ke své práci, pomoc ze strany žalobkyně se mu však nevrátila. Od roku 2009 žalobkyně věnovala všechen svůj čas podnikání. Pokud se týče předmětné nemovitosti, pak tu koupili účastníci v roce 1993, ke koupi jim vypomohla matka žalobkyně. V současné době není schopen žalobkyni vyplatit vypořádací podíl. K výzvě soudu pak žalovaný při jednání dne 15. 7. 2021 doplnil, že pokud se jeho tvrzení o vyvedení majetku ze společného jmění manželů do společnosti [právnická osoba] týče, pak tím mínil učinit předmětem řízení i majetek, který měla žalobkyně v podnikání a který byl za trvání manželství převeden do společnosti [právnická osoba] Následovala výzva soudu ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), kdy byl žalovaný vyzván k upřesnění majetku, který měl být takto žalobkyní vyveden s tím, nechť k těmto svým tvrzením žalovaný označí důkazy k jejich prokázání; žalovaný byl zároveň poučen o tom, že pokud tak neučiní, mohl by být se svým nárokem neúspěšný. K výzvě soudu žalovaný v rámci podání ze dne 15. 8. 2021 poukazoval na historii podnikání žalobkyně, jakým způsobem se na podnikání žalobkyně podílel. Dále pak uvedl, že dne 15. 10. 2018 založila dcera účastníků [jméno] společnost [právnická osoba], v níž je jediným společníkem. [anonymizováno] však nadále provozuje žalobkyně, která je jednatelkou této společnosti. Od 7. 11. 2021 do 31. 12. 2021 (zřejmě písařská chyba) vykonávaly činnost na jedné a stejné adrese dva podnikatelské subjekty (společnost [právnická osoba] a žalobkyně), které používaly stejné marketingové označení, stejnou adresu provozovny, stejné sklady, stejný prodejní pult, stejné zařízení a stejně porušovaly autorská práva a využívaly majetek, do kterého žalovaný investoval, aniž by došlo k řádné inventuře. K důkazu stran těchto konkrétních tvrzení pak označil notářský zápis o založení společnosti [právnická osoba]

3. Při přípravném jednání dne 26. 5. 2020 bylo přítomnými konstatováno, že mezi účastníky není sporu o tom, že byli manželi, jejich manželství bylo rozvedeno rozsudkem zdejšího soudu č.j. [číslo jednací] s právní mocí ke dni 28. 5. 2019. Dále učinili nesporným, že za trvání manželství nabyli movité věci, které jsou předmětem vypořádání, a to bojler značky Dra, vysavač značky Rowenta, pračku Electrolux, sporák, tj. varnou desku a vestavěnou troubu Electrolux, bílou lednici značky Electrolux a myčka Electrolux, kdy tyto věci jsou v držení žalovaného, neboť se nacházejí v nemovitosti. Žalovaný souhlasí s tím, aby připadly žalobkyni. Mezi účastníky je rovněž nesporná hodnota těchto věcí, ve všech případech 0 Kč. Dále je mezi účastníky nesporné, že za trvání manželství nabyli 2 notebooky, jeden značky Asus a druhý Siemens, v zůstatkových hodnotách 0 Kč s tím, že účastníci činí nesporným, že žalobkyně má ve svém držení notebook Asus a žalovaný notebook Siemens. Souhlasí s tím, že si každý ponechá ten, který má v držení. Mezi účastníky dále nebylo sporu o tom, že na jméno žalobkyně byl veden účet č. [bankovní účet], jehož zůstatek činí účastníci předmětem vypořádání. Za trvání manželství rovněž nabyli účastníci nemovitost, kterou v současné době užívá žalovaný. Všechna takto vymezená shodná tvrzení účastníků soud dle § 120 odst. 3 o.s.ř. považuje za svá skutková zjištění.

4. S ohledem na výše vymezená shodná tvrzení účastníků soud uzavírá, že mezi účastníky je dále sporný způsob vypořádání nemovitosti účastníků, jakož i její hodnota. Dokazování pak bylo prováděno i k prokázání tvrzení žalobkyně stran důvodů pro odklon od rovnosti podílů účastníků.

5. Ke zjištění skutkového stavu soud provedl následující důkazy, z nichž zjistil tyto pro řízení podstatné skutečnosti:

6. Manželství účastníků bylo rozsudkem zdejšího soudu č.j. [číslo jednací] ze dne 26. 4. 2019 s právní mocí ke dni 28. 5. 2019 rozvedeno. (dle rozsudku na č.l. 15-16)

7. Z manželství účastníků se narodily tři děti, [jméno], narozen [datum], [jméno], narozena [datum], a [jméno], narozena [datum] (dle rodných listů č.l. 114-115)

8. Rozsudkem zdejšího soudu č.j. [číslo jednací] ze dne 15. 9. 2020, který nabyl právní moci dne 13. 10. 2020, bylo žalovanému uloženo přispívat na výživu zletilých dcer účastníků částkou 4 000 Kč měsíčně na každou z nezletilých, počínaje dnem 1. 1. 2019, s tím, že dlužné výživné má žalovaný uhradit do 3 měsíců od právní moci rozsudku. V rámci řízení žalovaný mj. uvedl, že v době od 1. 1. 2019 veškeré výdaje na bydlení, domácnost a dcery hradila výlučně žalobkyně. (dle rozsudku č.l. 182-185)

9. Účastníci jsou vlastníci nemovitosti, tato je zapsána v jejich společném jmění manželů. (dle výpisu z katastru na č.l. 8)

10. Ze sdělení [právnická osoba] soud zjistil, že ke dni 28. 5. 2019 činil zůstatek na účtu č. [bankovní účet] částku 32 519,35 Kč (dle sdělení jako na č.l. 72)

11. Z čestného prohlášení [jméno] [příjmení], narozeného [datum], má soud zjištěno, že tento je schopen a ochoten s žalobkyní uzavřít smlouvu o bezhotovostní zápůjčce, a to na základě osobní dohody, kdy bude zápůjčka použita k vypořádání společného jmění žalobkyně. Podpis na tomto čestném prohlášení byl ověřen. (dle čestného prohlášení č.l. 97) 12. [anonymizováno 7 slov] byla návrhem ze dne 7. 10. 2019 zahájena exekuce na majetek žalovaného k vymožení nároku [anonymizováno] na základě výkazu nedoplatků vydaného pojišťovnou dne 7. 9. 2017 č.j. [číslo] [spisová značka] ve výši 69 840 Kč a jejího příslušenství, tj. penále ve výši 140 908 Kč. Vedením exekuce byl pověřen soudní exekutor Exekutorského úřadu v [obec] Mgr. [jméno] [příjmení], spis je veden pod sp.zn. [spisová značka] (dle vyrozumění č.l. 38, exekuční návrh č.l. 49-50)

13. Exekučním příkazem č.j. [číslo jednací] ze dne 23. 10. 2019 byla postižena nemovitost. Exekuční příkaz nabyl právní moci dne 6. 12. 2019 (dle exekučního příkazu č.l. 57-58, vyrozumění č.l. 59)

14. Mezi žalobkyní a Mgr. [jméno] [příjmení] ve věci sp..zn. [spisová značka] byl uzavřen splátkový kalendář, dle něhož žalobkyně hradí měsíčně splátky ve výši 5 000 Kč (dle sdělení č.l. 47, emailu č.l. 52 a 56 a přípisu č.l. 55)

15. Žalobkyní je soudnímu exekutorovi Mgr. [jméno] [příjmení] od ledna 2020 pravidelně zasílána částka 5 000 Kč (dle oznámení o provedení příkazu k úhradě na č.l. 51, 166, 167, 168, 173, 175, 176, 190, 191, 192, 193, 194)

16. Vůči žalovanému jakožto povinnému bylo vedeno k návrhu oprávněné [právnická osoba], exekuční řízení u soudního exekutora Exekutorského úřadu Klatovy JUDr. [jméno] [příjmení], [anonymizováno], pod sp. zn. [spisová značka]; v rámci řízení byla postižena nemovitost. (dle usnesení č.l. 112)

17. Dále bylo vůči žalovanému jakožto povinnému vedena k návrhu oprávněné [příjmení] [anonymizováno 6 slov] exekuce Mgr. [jméno] [příjmení] pod sp. zn. [spisová značka], v řízení byl ustanoven znalec k ocenění nemovitosti. (dle usnesení č.l. 99)

18. Žalobkyně dala žalovanému souhlas s použitím části majetku ve společném jmění manželů, konkrétně s částkou 100 000 Kč v souvislosti s nabytím podílu žalovaného v [právnická osoba] s.r.o. (dle souhlasu č.l. 101)

19. Dle zprávy likvidátora [právnická osoba] [anonymizováno] bylo pátrání po finančním majetku u bank negativní, byly zjištěny závazky v celkové částce 4 995,23 Kč, nebyl dohledán žádný majetek. Likvidace byla ukončena ke dni 14. 2. 2020. V průběhu likvidace nebyl zjištěn žádný majetek, statutární orgány společnosti byli nekontaktní a nečinní. (dle zprávy č.l. 102)

20. Dne 30. 7. 2018 učinila žalobkyně na Policii České republiky oznámení na žalovaného ve věci občanského soužití, neuposlechnutí výzvy a zajištění. Dále učinila dne 9. 3. 2019 oznámení ve věci přestupku proti občanskému soužití. (dle potvrzení č.l. 110 a 111)

21. Mezi žalobkyní a žalovaným probíhala emailová komunikace ohledně smírného vyřešení věci. Zástupcem žalobkyně byl žalovanému zaslán návrh dohody. Žalovaný se odmítl účastnit osobního setkání v nepřítomnosti žalobkyně. V rámci emailu ze dne 9. 12. 2019 uvedl, že žádá na vypořádacím podílu za nemovitost 2 000 000 Kč (dle emailové komunikace č.l. 62-67)

22. Následně se žalovaný obracel emailem na zástupce žalobkyně s tím, že dohoda mezi účastníky možná není. Vůči zástupci žalobkyně i vůči žalobkyni pak užíval vulgární výrazy. Mj. ale v rámci emailu ze dne 10. 3. 2021 navrhoval přikázat jak nemovitost, tak i její vybavení žalobkyni s tím, že ta mu vyplatí na vypořádacím podílu částku 2 500 000 Kč a převezme jeho dluhy. (dle emailové komunikace č.l. 169, 174, 177)

23. Z moci úřední bylo proti žalovanému zahájeno řízení o projednání přestupku proti občanskému soužití, když měl dne 9. 3. 2019 ublížit dcerám účastníků na cti tím, že je hrubě urazil. (dle vyrozumění č.l. 103)

24. Žalobkyně podala na žalovaného trestní oznámení, žalovaného viní ze spáchání trestného činu nebezpečného pronásledování, nebezpečného vyhrožování a pomluvy. (dle trestního oznámení č.l. 186-189)

25. Usnesením Policie ČR ze dne 12. 4. 2021 byla vyloučena věc, v níž je žalovaný podezřelý ze spáchání přečinů nebezpečného vyhrožování, nebezpečného pronásledování a pomluvy k samostatnému projednání. (dle usnesení č.l. 181)

26. Rozhodnutím [stát. instituce] ze dne 7. 7. 2021 byl žalovaný uznán vinným z přestupku proti občanskému soužití, kterého se měl dopustit tím, že nejméně od května 2020 do cca poloviny března 2021 a dále v měsíci květnu a červnu 2021 do dne 15. 6. 2021 žalobkyni vytrvale cestou elektronické komunikace a několikrát i osobně kontaktoval i přes její projevený nesouhlas a na veřejné síti internet pod zastřenou identitou přidával urážlivé komentáře na osobu žalobkyně a dále ji v mnoha zprávách v uvedeném období hrubě urážel a vyhrožoval jí ublížením na zdraví. Byla mu jako trest uložena pokuta ve výši 15 000 Kč (dle rozhodnutí č.l. 232-236)

27. Návrhem ze dne 2. 9. 2020 se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému zdržet se setkávání s žalobkyní a zdržet se jejího nežádoucího sledování, obtěžování a kontaktování žalobkyně jakýmkoliv způsobem. Usnesením zdejšího soudu č.j. [číslo jednací] ze dne 3. 9. 2020 bylo návrhu žalobkyně vyhověno, přičemž soud dospěl k závěru, že žalobkyně osvědčila, že žalovaný se vůči ní dopouští zejména duševního násilí, které převážně spočívá v opakovaném zasílání nevyžádaných SMS zpráv s urážlivým, agresivním a manipulativním obsahem. Žalobkyně je doslova terorizována množstvím zasílaných SMS zpráv a děje se tak již dlouhodobě. Právě s ohledem na četnost zpráv a jejich závadný charakter je evidentní, že vybočují z běžného rámce chování a nemají nic společného s konstruktivní komunikací. (dle návrhu č.l. 163-165 a usnesení č.l. 170-171)

28. Trestním příkazem č.j. [číslo jednací] ze dne 30. 4. 2021 byl žalovaný shledán vinným pro trestný čin zanedbání povinné výživy vůči dcerám účastníků, byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 8 měsíců s podmíněným odkladem na zkušební dobu v trvání 18 měsíců. Trestní řízení nebylo pravomocně skončeno. (dle trestního příkazu č.l. 172)

29. K návrhu žalobkyně byla zahájena u [anonymizováno] [jméno] [příjmení], soudního exekutora [exekutorský úřad] [anonymizováno], exekuce na majetek žalovaného k vymožení nároku předchozích věřitelů – dcer účastníků, ve výši 192 000 Kč a jejího příslušenství, tj. nákladů řízení ve výši 103 380 Kč (dle vyrozumění č.l. 178-180)

30. K ocenění nemovitosti soud jmenoval znalce z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady nemovitostí, [celé jméno znalce]. Znalec podal dne 4. 11. 2020 znalecký posudek č. 069/01/ 2020, v němž ocenil nemovitost ke dni 24. 9. 2020 srovnávací metodou na částku 2 520 000 Kč. S ohledem na prodlení mezi zadáním posudku a rozhodnutím soudu soud zadal znalci pokyn k vypracování dodatku stran aktualizace znaleckého posudku, kdy znalec nejprve písemně a poté při jednání dne 7. 10. 2021 obvyklou cenu nemovitosti vyčíslil na částku 3 900 000 Kč. Pokud se týče nemovitosti samotné, bylo pro znalce určující to, že nemovitost je umístěna v blízkosti Prahy, jedná se o klidnou lokalitu, v okolí je zeleň, v místě je občanská vybavenost a dopravní dostupnost. Ponižujícími faktory pak byla zanedbaná údržba staveb, neudržovaná zahrada, tvar pozemku (pokud se týče úzkého průjezdu na hlavní ulici), chybí napojení na kanalizaci, vytápění pouze přímotopy a v jedné místnosti na tuhá paliva. Znalec pak při srovnání užil rodinné domy, které jsou s oceňovanou nemovitostí srovnatelné především s ohledem na lokalitu, která pro znalce v tomto směru byla určujícím hlediskem. Při zpracování posudku pak užil tři rodinné domy, které byly v té době v nabídce, a to rodinný dům na ulici [ulice], který byl v nabídce za 5 998 000 Kč, rodinný dům na ulici [ulice], který byl v nabídce za 5 590 000 Kč a poté rodinný dům na adrese [adresa]. Pokud se posledního domu týče, pak ten byl znalcem užit právě s ohledem na téměř shodnou lokalitu s oceňovanou nemovitostí. Ke stanovení obvyklé ceny pak znalec užil koeficienty, v nichž hodnotil adresu, konstrukci domu, stavebně technický stav, dispozice, užitnou plochu, plochu pozemku, garáž, ústřední vytápění a napojení na inženýrské sítě a další okolnosti. (dle znaleckého posudku č.l. 123-141 a výslechu znalce při jednání dne 15. 7. 2021)

31. Při zpracování doplňku ke znaleckému posudku v rámci písemného vyhotovení znalec použil ke srovnání jak tři původní nemovitosti, tak i dvě nemovitosti, které byly v současné nabídce, a to dům na adrese [adresa]. Dle písemného vyhotovení doplňku by pak aktuální obvyklá cena činila 2 810 000 Kč. Při jednání dne 7. 10. 2021 znalec upřesnil, že pokud by vycházel jen z aktuálních nabídek, pak by obvyklá cena nemovitosti činila 3 900 000 Kč. K výzvě soudu pak znalec předložil aktuální nabídky, a to prodej rodinného domu v [obec] na ulici [ulice] za 6 115 000 Kč, dále prodej rodinného domu v [obec] za 18 900 000 Kč a prodej rodinného domu z projektu„ Slunečnice“ za 8 850 000 Kč. Následně jím bylo užito koeficientů ke zjištění obvyklé ceny nemovitostí tak, jak jím bylo při jednání založeno do spisu a kdy na základě tohoto zjistil obvyklou cenu ve výši 3 900 000 Kč. V rámci výpovědi uvedl, že má za to, že by v případě vypracování doplňku znaleckého posudku měl vycházet i z nemovitostí, které byly v nabídce v době zpracování původního znaleckého posudku. Pokud by měl zpracovávat nový znalecký posudek, tak by obvyklá cena byla vyšší, neboť ceny nemovitostí nadále rostou. V rámci přípravy k jednání si zjistil i aktuální nabídku. Vychází přitom z veřejných zdrojů, inzerce, internetu a konzultací s kolegy. Aktuálně nabízené nemovitostmi jsou svými vlastnostmi stále odlišné, zejména pokud se týče jejich stavebnětechnického stavu a jejich účelu, čímž samozřejmě dochází i ke změně ceny. Posuzované nemovitosti jsou v obdobné lokalitě, jako je tomu u nemovitosti oceňované, i lokalita však není zcela identická. Oceňovaná nemovitost není zděná, zohledňoval i stavebně technický stav nemovitosti, její uspořádání a výměr stavby, jakož i pozemku, který k domu náleží. Zohledňoval i další vybavení, jako např. garáž, stejně tak i napojení na inženýrské sítě, když oceňovaná nemovitosti na všechny inženýrské sítě napojena není. K dotazu žalovaného pak uvedl, že by v ideálním případě měl vycházet z totožných nemovitostí, ale dvě identické nemovitosti neexistují. Proto vycházel z nemovitostí, které jsou srovnatelné s oceňovanou nemovitostí a z těch, u nichž lze zjistit kupní cenu. Nabízené nemovitosti mají rozdílné ceny, ale mají i rozdílné parametry, proto bylo z jeho strany užito koeficientů. Nemovitosti, které užil ke srovnání, užil proto, že byly v nabídce. Všechny nemovitosti, které užil, považuje za srovnatelné, přičemž vycházel z nabídky, která je pro danou lokalitu k dispozici. Velký důraz kladl právě na lokalitu, která je z jeho pohledu nejvýznamnějším prvkem oceňované nemovitosti. (dle doplňku znaleckého posudku č.l. 269-276, nabídky č.l. 296-298, užití koeficientů č.l. 299 a výslechu znalce při jednání dne 7. 10. 2021)

32. Na základě shodných tvrzení účastníků a provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci:

33. Pokud se týče movitých věcí a jejich hodnoty na jméno žalobkyně, vycházel soud ze shodných tvrzení účastníků (k tomu viz odst. 3 tohoto rozsudku). Na účtu vedeného na jméno žalobkyně byl ke dni právní moci rozsudku o rozvodu manželství rodičů zůstatek ve výši 32 519,35 Kč.

34. Vedle movitých věcí účastníků byla předmětem vypořádání žalobkyní učiněna i nemovitost, kterou dle shodných tvrzení účastníků nabyli účastníci za trvání manželství. Mezi účastníky zůstal sporný způsob vypořádání nemovitosti (k tomu viz odst. 49-51 tohoto rozsudku), ale především pak i její hodnota. Za účelem zjištění obvyklé ceny nemovitosti soud jmenoval znalce, který ve věci podal jak písemný znalecký posudek a jeho doplněk, tak byl proveden i jeho výslech při jednání. Z pohledu soudu je třeba všechna vyjádření znalce hodnotit ve svém souhrnu, a to i za situace, kdy se znalec při výslechu odchýlí od písemného vypracování znaleckého posudku, je-li tento postup znalce řádně odůvodněn. Znalec se při jednání vypořádal s námitkami povinného stran důvodů, pro které užil ke srovnání uvedené nemovitosti, tedy že primárním hlediskem pro něj byla lokalita, která je z jeho pohledu pro posouzení hodnoty nemovitosti nejvýznamnějším prvkem. Za použití koeficientů pak stanovil obvyklou cenu předmětné nemovitosti, když zohlednil jak výměru pozemků a staveb, jejich zjištěné stavebnětechnický stav, jejich konstrukci, jakož i jejich příslušenství a účel. Právě stavebnětechnický stav předmětné nemovitosti, její zanedbaná údržba, jakož i absence napojení na kanalizaci a plyn a vytápění přímotopy a v jedné místnosti tuhými palivy, hodnotu předmětných nemovitostí v porovnání s nemovitostmi ostatními snižují (k tomu viz např. vymezení ovlivňujících kritérií jako na str. 10 původního znaleckého posudku). Pokud se pak týče aktualizace obvyklé ceny předmětné nemovitosti, má soud za to, že je na místě vycházet z ceny uvedené znalcem při jednání dne 7. 10. 2021, tj. z částky 3 900 000 Kč. Při písemném zpracování doplňku znaleckého posudku znalec vycházel i z původně srovnávaných nemovitostí, v čemž však dle názoru soudu lze spatřovat pochybení znalce, které však v rámci své výpovědi napravil. Soud má za to, že pokud má být znalcem stanovena aktuální obvyklá cena nemovitosti, pak znalec neměl vycházet z nabídek a cen za srovnatelné nemovitosti, z nichž vycházel v původním znaleckém posudku, tj. z nabídek již neaktuálních a téměř 1 rok starých, byť byly znalcem k porovnání přidány další dvě aktuální nabídky. Soud je přesvědčen o tom, že znalec měl vycházet pouze z aktuálních nabídek srovnatelných nemovitostí, což ostatně při jednání dne 7. 10. 2021 učinil. Při jednání znalec soudu předložil a do spisu založil aktuální nabídky, z nichž vycházel, jakož i způsob výpočtu obvyklé ceny, za užití koeficientů tak, jak již odůvodnil v rámci písemného vyhotovení znaleckého posudku, jakož i při výpovědi. Znalec řádně doložil, z jakých zjištění při zpracování závěrů svého znaleckého posudku vycházel, jak k těmto zjištěním dospěl (ohledání nemovitosti dne 24. 9. 2020, srovnávané nemovitosti jako na str. 10 a 11 posudku a č. l. 296-298 spisu) a na základě jakých úvah (použití jednotlivých koeficientů v rámci kalkulace jako na č. l. 299) ke svému závěru dospěl, přičemž vše jak v písemném vyhotovení znaleckého posudku, tak i při jednání soudu náležitě odůvodnil.

35. V řízení bylo dále prokázáno, že žalovaný opakovaně zatížil společné jmění manželů dluhy, bylo vůči němu vedeno několik exekučních řízení, několikrát byla v rámci exekučního řízení postižena nemovitost účastníků. I v současné době je proti žalovanému jakožto povinnému vedeno exekuční řízení, v jehož rámci byl vydán exekuční příkaz prodejem předmětné nemovitosti. Dle dohody mezi soudním exekutorem a žalobkyní stran úhrady dlužné částky ve splátkách, které jsou hrazeny z účtu žalobkyně již od ledna 2020, prozatím ke zpeněžení nemovitosti nedošlo.

36. Žalovaný se v rámci emailové komunikace, SMS zpráv i osobně vůči žalobkyni a dcerám účastníků vyjadřuje hanlivým způsobem, jak žalobkyni, tak i dcery uráží, je agresivní. Předběžným opatřením bylo žalovanému uloženo, aby se zdržel kontaktování žalobkyně, ve správním řízení mu byla za jeho závadové chování udělena pokuta.

37. Rovněž bylo v řízení prokázáno, že žalovaný nijak nepřispívá na výživu svých již zletilých, byť stále studujících dcer, veškeré náklady za dcery účastníků hradí žalobkyně, což ani žalovaný nesporuje. Žalovaný ostatně sám v řízení o určení výživného uvedl, že v rozhodném období, tj. od počátku roku 2019, výdaje za domácnost i za výživu dcer účastníků hradila výlučně žalobkyně. Za neplnění vyživovací povinnosti je v současné době žalovaný trestně stíhán a pro dlužné výživné bylo vůči němu zahájeno exekuční řízení.

38. Takto zjištění skutkový stav soud považuje za dostatečný pro právní posouzení věci.

39. Nad rámec provedeného dokazování pak byly žalobkyní navrženy SMS zprávy a fotografie obrazovky stran komunikace žalovaného vůči žalobkyni, s ohledem na provedené dokazování (zejména pokud se týče provedené emailové korespondence, záznamy Policie ČR, rozhodnutí města Lysá nad Labem, návrhu na vydání předběžného opatření a usnesení, kterým bylo návrhu vyhověno) pak nebyly tyto důkazy pro nadbytečnost provedeny, když stran závadového chování žalovaného vůči žalobkyni a dcerám účastníků byl skutkový stav zjištěn provedenými důkazy dostatečně.

40. Pokud se důkazů označených žalovaným na výzvu soudu stran společnosti [právnická osoba] týče, tj. výpis z živnostenského rejstříku žalovaného i žalobkyně, smlouva o pronájmu s [právnická osoba], smlouva o pronájmu s p. [příjmení] a notářský zápis o založení společnosti [právnická osoba], pak ty nebyly s ohledem na právní názor soudu (k tomu viz odst. 52 tohoto rozsudku) pro nadbytečnost provedeny.

41. Žalobkyní v podání ze dne 10. 9. 2021 navržené důkazy, zejména pokud se usnesení [název soudu] č.j. [číslo jednací], protokolu o jednání ze dne 21. 7. 2020 ve věci [spisová značka] a exekučního příkazu č.j. [číslo jednací] týče, pak tyto důkazní návrhy směřovaly k vyvrácení tvrzení žalovaného, že tento nesl po celou dobu manželství účastníků veškeré náklady s tím, že žalobkyně se na jejich úhradě nepodílela. Tyto důkazy soudem rovněž nebyly provedeny pro nadbytečnost, neboť toto tvrzení žalovaného bylo již provedenými důkazy vyvráceno (zejména pokud se rozsudku zdejšího soudu stran výživného k dcerám účastníků týče).

42. Po právní stránce soud ve věci postupoval dle následujících zákonných ustanovení:

43. Dle § 708 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), to, co manželům náleží, má majetkovou hodnotu a není vyloučeno z právních poměrů, je součástí společného jmění manželů.

44. Dle § 709 odst. 1 o. z. je součástí společného jmění manželů to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou toho, co a) slouží osobní potřebě jednoho z manželů, b) nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl, c) nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech, d) nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví, e) nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku.

45. Dle § 736 o. z. je-li společné jmění zrušeno nebo zanikne-li, anebo je-li zúžen jeho stávající rozsah, provede se likvidace dosud společných povinností a práv jejich vypořádáním. Dokud zúžené, zrušené nebo zaniklé společné jmění není vypořádáno, použijí se pro ně ustanovení o společném jmění přiměřeně.

46. Dle § 740 o. z. nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění.

47. Dle § 742 odst. 1 o. z. nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla: a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek, c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek, d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí, e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost, f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění.

48. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že všechny označené movité věci, jakož i účet vedený na jméno žalobkyně, byly účastníky nabyty za trvání manželství, jsou tedy v jejich společném jmění. Na základě shodných stanovisek účastníků pak soud rozhodl tak, že jak označené movité věci, tak i účet vedený na jméno manželky, přikázal do vlastnictví žalobkyně, vyjma notebooku značky Siemens, který má v držení žalovaný. (viz výrok I. a II.)

49. Oproti tomu zůstal mezi účastníky sporný jak způsob vypořádání nemovitosti, tak i její hodnota. Pokud se pak týče způsobu vypořádání nemovitosti, pak žalovaný v průběhu řízení několikrát změnil své stanovisko, kdy od počátečního souhlasu s přikázáním nemovitosti do vlastnictví žalobkyně, deklarovaným při předsoudním jednání mezi účastníky, přes návrh na rozdělení nemovitosti vznesený při vyjádření k žalobě a zmínění možnosti prodeje nemovitosti v rámci emailové komunikace; závěrem souhlasil s přikázáním nemovitosti do vlastnictví žalobkyně.

50. I bez ohledu na závěrečné souhlasné stanovisko žalovaného dospěl soud k závěru, že nemovitost by měla být přikázána do vlastnictví žalobkyně. Žalobkyně v řízení prokázala, že je ochotna nemovitost převzít a zároveň schopna žalovanému vyplatit vypořádací podíl, když má přislíbenou zápůjčku až do výše 2 000 000 Kč. Žalobkyně má v plánu nemovitost dále obývat spolu s dcerami účastníků. K této lokalitě má žalobkyně na rozdíl od žalovaného bližší vztah, dcery účastníků zde studují, manželka pracuje. Nad to je pouze zásluhou žalobkyně, že je nemovitost stále součástí společného jmění účastníků, když již několikrát byla předmětem exekučního řízení, avšak žalobkyně svým přičiněním jejímu prodeji prozatím vždy zabránila. Právě proto je na místě rozhodnout o přikázání nemovitosti do vlastnictví žalobkyně. (viz výrok I.).

51. Nad rámec uvedeného pak je třeba k žalovaným navrhovaným způsobům vypořádání předmětné nemovitosti uvést, že pokud se týče navrhovaného rozdělení nemovitosti, kdy by žalovaný obýval garáž a přistavěné stavby a žalobkyně s dcerami účastníků dům, soud nepovažuje s ohledem na závadové chování žalovaného vůči žalobkyni a dcerám účastníků za účelné a především vhodné řešení. Stejně tak ani přikázání nemovitosti do vlastnictví žalovaného, který, jak sám dodává, nemá prostředky na vyplacení vypořádacího podílu.

52. Stran návrhu žalovaného na vypořádání majetku, který měl být ze společného jmění manželů vyveden do společnosti [právnická osoba], pak žalovaný ani po poučení soudu k doplnění svých tvrzení žádný konkrétní majetek, který by měl být žalobkyní takto vyveden, nebyl schopen označit. Neunesl tak břemeno tvrzení, soud proto jeho návrh na vypořádání společného jmění manželů v rozsahu majetku, který měl být ze společného jmění manželů žalobkyní do společnosti [právnická osoba] vyveden zamítl. (výrok III.)

53. Ohledně hodnoty předmětné nemovitosti vycházel soud ze zpracovaného znaleckého posudku, kterým byla nemovitost oceněna na částku 3 900 000 Kč (k tomu viz odst. 34). V souhrnu tak hodnota společného jmění manželů činí částku 3 932 519,35 Kč (hodnota nemovitosti a zůstatek na účtu žalobkyně ke dni právní moci rozsudku o rozvodu manželství, když movité věci mají dle shodných tvrzení účastníků nulovou hodnotu).

54. Primárně by podíl každého z manželů na vypořádávaném jmění měl být stejný, rovnost podílů je základem, ze kterého je třeba při vypořádání vycházet. Pravidla, která umožňují soudu dospět k odlišné velikosti podílů, jsou vymezena především § 742 v odst. 1 písm. d), e) a f) o. z. Zohledněny tak mají být: 1) zásluhy obou manželů v péči o rodinu (zejména o děti a domácnost); 2) přínos pro nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění; 3) zájmy nezaopatřených dětí. Zohlednění nežádoucího chování některého z manželů vůči druhému manželovi nebo členům rodiny zapadá v základu do širšího rámce varianty vymezené v § 742 odst. 1 písm. e). Nejvyšší soud v dané souvislosti výstižně zdůrazňuje, že má-li být při vypořádání společného majetku zohledněna péče o rodinu, musí totéž platit i pro její nedostatek (negaci) a také pro její protiklad, neboť jde o různé strany téhož. (viz Králíčková, Z., Hrušáková, M., Westphalová, L. a kol. Občanský zákoník II. Rodinné právo (§ 655-975). Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2020, komentář k § 742)

55. V daném případě se soud ztotožňuje s návrhem žalobkyně na disparitu podílů účastníků, kterou je na místě odůvodnit jak péčí o rodinu a rodinnou domácnost, tak zásluhovostí o udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění (§ 742 odst. 1, písm. e) a f) o. z.). V řízení bylo prokázáno, že společné jmění účastníků, jakož i předmětná nemovitost, byly opakovaně zatíženy dluhy žalovaného. Pouze díky přičinění žalobkyně, která v současné době hradí exekučně vymáhaný závazek splátkami po 5 000 Kč měsíčně, nebyla předmětná nemovitosti doposud v rámci exekuce zpeněžena, tj. pouze díky žalobkyni je předmětná nemovitost doposud součástí společného jmění manželů. Zároveň pak žalobkyně nese v plném rozsahu tíhu vyživovací povinnosti, kterou oba účastníci mají vůči svým dcerám, jakož i náklady na domácnost v posledních několika letech manželství, jak ostatně sám žalovaný připouští. Zároveň je třeba zmínit i závadové jednání, kterého se žalovaný vůči žalobkyni, ale především pak dcerám účastníků dopouští, kdy tyto uráží, slovně napadá, dehonestuje. Jako adekvátní se tak soudu jeví odchýlení se ve prospěch žalobkyně v poměru 70:30.

56. S ohledem na shora uvedené proto soud rozhodl tak, že žalobkyni uložil zaplatit žalovanému na vypořádacím podílu částku 1 179 755,80 Kč, odpovídající 30% hodnoty společného jmění účastníků. Jelikož se jedná o poměrně vysokou částku, odchýlil se soud od lhůty k plnění ve smyslu § 160 odst. 1 o.s.ř., a uložil žalobkyni uhradit žalovanému vypořádací podíl ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. (výrok IV.)

57. Nedůvodným soud shledal nárok žalobkyně na vyklizení žalovaného z předmětné nemovitosti. Soud rozhoduje dle stavu, který je zde dán ke dni vyhlášení rozhodnutí. Rozhodnutí o vypořádání společného jmění manželů je však rozhodnutím tzv. konstitutivním, teprve až právní mocí tohoto rozhodnutí vznikají účastníků práva, tímto rozsudkem stanovená. V posuzovaném případě se žalobkyně stane výlučnou vlastnicí s právními účinky ke dni právní moci rozsudku, do té doby je nemovitost ve společném jmění manželů a žalovanému nelze dle názoru soudu uložit povinnost předmětnou nemovitost vyklidit. (výrok V.)

58. Pokud se nákladů řízení týče, pak soud prvotně rozhodl o náhradě nákladů řízení za jednání, které mělo proběhnout dne 20. 5. 2021, avšak s ohledem na žalovaným uplatněný návrh na ustanovení zástupce proběhnout nemohlo. Soud proto postupoval ve smyslu § 147 odst. 1 o.s.ř. dle něhož účastníku nebo jeho zástupci může soud uložit, aby hradili náklady řízení, které by jinak nebyly vznikly, jestliže je způsobili svým zaviněním nebo jestliže tyto náklady vznikly náhodou, která se jim přihodila. V daném případě žalovaný teprve až při jednání požádal o ustanovení zástupce, ačkoliv v řízení již proběhlo přípravné jednání, byl jmenován znalec a byl vyhotoven znalecký posudek, k předmětnému jednání byl znalec dokonce přizván. Je tak zcela evidentní, že žalovaný mohl uvedený návrh uplatnit již dříve a nikoliv až při jednání. Za zavinění ve smyslu § 147 odst. 1 o.s.ř. přitom lze považovat i bezdůvodně opožděnou realizaci procesních práv. Za situace, kdy žalovaný teprve až při jednání požádal o ustanovení zástupce, nemohl soud s ohledem na procesní práva žalovaného a složitost dané věci dále jednat, čímž právě bylo ono jednání zmařeno. V souvislosti s jednáním vznikly žalobkyni náklady řízení v částce 21 309,09 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 966 259 Kč ve smyslu § 8 odst. 6 a.t. (tj. z masy společného jmění tak, jak byla soudem stanovena – k tomu viz. odst. 42 tohoto rozsudku) sestávající z částky 16 180 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 1 a. t. včetně paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 15. 7. 2021 náhrada 1 090,82 Kč za 112 ujetých km v částce 690,82 Kč (27,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 6,5 l /100 km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč a náhradu hotových výdajů za parkovné ve výši 40 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 17 610,82 Kč ve výši 3 698,27 Kč, tj. celkem 21 309,09 Kč. S ohledem na shora uvedené soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku VI. tohoto rozsudku.

59. Nad rámec shora uvedených nákladů za zmařené jednání soud rozhodl ve smyslu § 142 odst. 2 o.s.ř., dle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Pokud se týče poměru, který byl soudem k vyčíslení náhrady nákladů užit, pak soud vychází z toho, že předmětem řízení bylo vypořádání nemovitosti, movitých věcí, zůstatku na účtu, obchodního podílu žalovaného ve [právnická osoba] [anonymizováno], k návrhu žalovaného pak majetek, který měla žalobkyně vyvést do společnosti [právnická osoba], a v neposlední řadě návrh žalobkyně na uložení povinnosti žalovanému vyklidit nemovitost. Pokud se týče vypořádání movitých věcí, zůstatku na účtu žalobkyně a obchodního podílu žalovaného ve [právnická osoba] [anonymizováno], pak má soud za to, že v tomto směru je třeba přičíst úspěch na stranu žalobkyně. Ohledně movitých věcí a zůstatku na účtu panovala mezi účastníky již od počátku řízení shoda, žalovaný s návrhem žalobkyně v tomto směru souhlasil. Pokud se pak podílu žalovaného na [právnická osoba] [anonymizováno] týče, pak v době zahájení řízení tato společnost, potažmo obchodní podíl žalovaného v ní, existovala, byť byla v likvidaci. Zanikla až po zahájení řízení, a to mj. i proto, že žalovaný zůstal pro likvidátora nekontaktní, ve společnosti se dále neangažoval. Žalovaný tak z pohledu soudu zavinil, že byl návrh žalobkyně v tomto rozsahu vzat zpět, proto i v této věci je z procesního hlediska úspěšná žalobkyně (k tomu viz § 146 odst. 2 o.s.ř.). Žalobkyně byla úspěšná i pokud se týče způsobu vypořádání nemovitých věcí, kdy na svém návrhu na způsobu vypořádání setrvala po celou dobu řízení, kdežto žalovaný po dobu řízení své stanovisko stran způsobu vypořádání věci několikrát změnil. Neúspěch žalobkyně je pak třeba spatřovat v jejím požadavku na uložení povinnosti žalovanému vyklidit předmětnou nemovitost, který byl soudem zamítnut. Oproti tomu žalovaný v rámci řízení vznesl jediný vzájemný návrh, a to na vypořádání majetku, který měl být žalobkyní vyveden do společnosti [právnická osoba], kdy s tímto návrhem byl neúspěšný, úspěch tak rovněž leží na straně žalobkyně. žalobkyně tak byla úspěšná co do 1. vypořádání movitých věcí a zůstatku na účtu, 2. vypořádání obchodního podílu žalovaného na [právnická osoba] [anonymizováno], 3. vypořádání nemovitosti a 4. uplatněného vzájemného návrhu žalovaného; neúspěšná pak byla co do požadavku na vyklizení předmětných nemovitostí. Z toho důvodu soud rozhodl tak, že byla žalobkyně v řízení úspěšná co do 80%, oproti úspěchu žalovaného co do 20%.

60. S ohledem na skutečnosti uvedené v předchozím odstavci proto soud rozhodl o nákladech účastníků tak, že je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni 60% náhrady nákladů řízení, tj. 60% zaplaceného soudního poplatků a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t.. Zástupci žalobkyně náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 966 259 Kč ve smyslu § 8 odst. 6 a.t. (tj. z masy společného jmění tak, jak byla soudem stanovena – k tomu viz. odst. 42 tohoto rozsudku) sestávající z částky 16 180 Kč za každý z osmnácti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně osmnácti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši 4 258,58 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne 26. 5. 2020 náhrada 1 101,90 Kč za 112 ujetých km v částce 701,90 Kč (31,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 358/2019 Sb. při průměrné spotřebě 6,5 l /100 km a 4,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 358/2019 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 15. 7. 2021 náhrada 1 090,82 Kč za 112 ujetých km v částce 690,82 Kč (27,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 6,5 l /100 km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 7. 10. 2021 náhrada 1 032,93 Kč za 112 ujetých km v částce 632,93 Kč (27,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 4,6 l /100 km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne 14. 10. 2021 náhrada 1 032,93 Kč za 112 ujetých km v částce 632,93 Kč (27,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 4,6 l /100 km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč, dále pak náhrada hotových výdajů za parkovné v celkové výši 120 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 301 018,58 Kč ve výši 63 213,90 Kč a dále zálohy na náklady spojené se zpracováním znaleckého posudku ze dne 17. 6. 2020 dle § 141 odst. 1 OSŘ v částce 2 500 Kč Celkem tak náklady žalobkyní činí částku 364 232,48 Kč za náklady zastoupení advokátem, 2 500 Kč za náklady spojené se zpracování znaleckého posudku a 10 000 Kč za zaplacený soudní poplatek, tj. 376 732,48 Kč, z toho 60 % činí částku 226 039,49 Kč, kterou soud uložil zaplatit žalovanému. (viz. výrok VII.)

61. O nákladech státu soud rozhodl ve smyslu § 148 odst. 1 o.s.ř. dle něhož má stát podle výsledků řízení právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Soud uložil oběma účastníkům povinnost k náhradě nákladů státu (náklady, které stát hradil za znalečné) dle výsledku řízení (k tomu viz. odst. 47 tohoto rozsudku) s tím, že výše těchto nákladů bude stanovena samostatným usnesením poté, co bude znalečné zaplaceno. Soud přistoupil k uložení této povinnosti žalovanému i přes to, že mu bylo usnesením č.j. 14 C 37/2019-295 ze dne 7. 10. 2021 přiznáno osvobození od soudních poplatků, když náklady, které budou státem hrazeny, státu vznikly již před vydáním tohoto usnesení (k tomu viz usnesení č.j. 14 C 37/2019-291 ze dne 23. 9. 2021 a usnesení č.j. 14 C 37/2019-148 ze dne 7. 12. 2020). (viz. výrok VIII. a XI.)

62. I v případě uložení povinnosti žalovaného k náhradě nákladů žalobkyni a povinnosti účastníků k náhradě nákladů státu soud přistoupil k užití delší než zákonem předpokládané lhůty k plnění, neboť se jedná o poměrně vysoké částky oproti majetkovým poměrům účastníků, obzvláště pokud se žalovaného týče. Proto byla žalobkyni shodně s vypořádacím podílem uložena povinnost nahradit náklady státu do 30 dnů od právní moci rozsudku, a žalovanému byla tato povinnost vč. povinnosti nahradit žalobkyni náklady řízení do 60 dnů od právní moci rozsudku.

Poučení