14 C 49/2018-278

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Lebedou, Ph.D., ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] pro zaplacení 440 000 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Řízení se zastavuje v části, ve které se žalobce domáhá zaplacení částky 60 967,00 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 16. 2. 2017 do zaplacení.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 254 033 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,05% ročně od 16. 2. 2017 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba se ve zbývající části 125 000Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 16. 2. 2017 zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

V. Žalobce je povinen zaplatit České republice jí vynaložené náklady řízení ve výši 1 373 Kč, a to na účet Obvodního soudu pro Prahu 1 do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VI. Žalovaná je povinna zaplatit České republice jí vynaložené náklady řízení ve výši 1 373 Kč, a to na účet Obvodního soudu pro Prahu 1 do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou ze dne 15. 3. 2018 domáhal po žalované zaplacení částky 440 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobce uzavřel s žalovanou dne 3. 9. 2015 smlouvu o poskytování služeb. V článku 2 této smlouvy se žalobce zavázal vykonávat pro žalovanou odbornou podnikatelskou činnost, a to konkrétně„ interim manager a zprostředkování obchodu a služeb“. Co se týká obsahu smlouvy, byl sjednán pouze rámec práce, kterou měl žalobce vykonávat, nicméně konkrétní plnění bylo již na žalobci. Žalobce uvedl, že vše plnil v souladu se svým nejlepším vědomím a svědomím a vykonával práci nadmíru aktivně, loajálně a odpovědně. Podle čl. 2 odst. 2.3. vznikl žalobci nárok na zaplacení ceny podle čl. 2 odst. 3.1. smlouvy. V článku 3 odst. 3.1. je účastníky sjednána cena plnění měsíčně ve výši 58 000 Kč, plus vždy měsíčně navíc i 25 000 Kč jako osobní ohodnocení. Žalobce své povinnosti plynoucí z této smlouvy řádně splnil a vystavil žalované níže uvedené faktury: č. 06 2016, 10 2016, 11 2016, 12 2016, 13 2016, 1 2017. Žalovaná uhradila pouze částečně fakturu č. 06 2016, přičemž z této faktury zbývá doplatit částku ve výši 25 000 Kč. Žalobce tak eviduje za žalovanou pohledávku v celkové výši 440 000 Kč, kterou žalovaná neuhradila ani přes výzvu ze strany žalobce.

2. Dne 15. 5. 2018 byl vydán zdejším soudem platební rozkaz, č.j. 14 C 49/2018-18, proti kterému podala žalovaná dne 8. 6. 2018 odpor. Žalovaná ve vyjádření ze dne 26. 6. 2018 v reakci na žalobu uvedla, že plnila své povinnosti dle smlouvy o poskytování služeb řádně, proto nárok žalobce ani částečně neuznává. Smlouva byla mezi účastníky sjednána neurčitým způsobem ohledně náplně práce žalobce a ten pouze mechanicky fakturoval svou odměnu. Z tohoto důvodu žalovaná považuje smlouvu za zdánlivé právní jednání podle ust. § 553 zákona č. 89/2012 Sb. Žalobce uvedl, že není možné dle příslušné smlouvy jednoznačně určit ani výkladem, co konkrétně měl žalobce konat, tedy jakého cíle v rámci jakého projektu měl dosáhnout, a jde tedy o zdánlivé právní jednání, které nevyvolává žádné právní účinky. Z tohoto důvodu nelze bez dalšího přiznat žalobci odměnu za takovou neurčitě popsanou činnost, když část smluvního textu přiznávající odměnu je bytostně závislá právě na neurčité části týkající se popisu činnosti. Žalobce nevykonával dle žalované funkci interim managera řádně, nedosáhl žádných hmatatelných výsledků. S ohledem na tuto skutečnost došlo se žalobcem v průběhu spolupráce k omezení jeho činnosti a vše vyústilo až ve vypovězení dané smlouvy přípisem ze dne 20. 10. 2016. Žalovaná se proto domnívá, že s ohledem na dané okolnosti nebyl žalobce oprávněn provádět fakturaci své odměny. Navíc žalobce pro žalovanou v období od 11. 1. 2016 do 13. 9. 2016 vykonával funkci jednatele a žalobcem uváděné činnosti vykonával právě jako jednatel žalované.

3. Žalobce vzal za období, kdy vykonával funkci jednatele žalované částečně žalobu zpět, a to v části 60 967 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 16. 2. 2017 do zaplacení a soud se souhlasem žalované v této části řízení podle § 96 odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), zastavil výrokem I. rozsudku.

4. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:

5. Ze Smlouvy o poskytování služeb ze dne 3. 9. 2015 soud zjistil, že tato byla uzavřena mezi účastníky. Žalobce se zavázal poskytovat odbornou podnikatelskou činnost – interim manager a zprostředkování obchodu a služeb. Dle bodu 2.2. se žalovaná zavázala poskytovat žalobci potřebné informace pro jeho činnost a rovněž se zavázala umožnit mu přístup do prostor v [obec] Cena byla sjednána měsíčně na 58 000 Kč plus osobní ohodnocení 25 000 Kč a dále byl sjednán i měsíční podíl z dosažených tržeb. Splatnost byla stanovena na 14 dní. Tato smlouva byla sjednána na dobu neurčitou s 2 měsíční výpovědní lhůtou počínající od prvého dne následujícího po doručení výpovědi. K této listině žalobce uvedl, že od září 2015 do července 2016 byla vždy fakturována celá částka, aniž by žalovaná jakkoliv sporovala fakturovanou částku. V měsíci srpen 2016 byla fakturována pouze částka 58 000 Kč a to po dohodě mezi žalobcem a žalovanou z důvodu tíživé finanční situace žalované. Z návrhu pracovní smlouvy včetně mzdového výměru pak vyplývá, že účastníci jednali i o pracovněprávním vztahu a pro soud je podstatné, že v rámci mzdového výměru je uvedeno osobní ohodnocení jako pohyblivá složka odměny. Výpověď ze dne 30. 10. 2016 byla žalobci doručena 3. 11. 2016.

6. Z faktur č. 06 2016, 10 2016, 11 2016, 12 2016, 13 2016, 1 2017 soud zjistil, že tyto vystavil žalobce žalované na částku 83 000 Kč měsíčně za 7/ 2016, 9/ 2016, 10/ 2016, 11/ 2016, 12/ 2016, 1/ 2017. Předmětné faktury byly žalované odeslány poštou a e-mailem. Toto vyplývá z žalobcem předložených e-mailových zpráv a podacích lístků. Doručení všech faktur žalované prokazuje i dopis žalované datovaný 6. 2. 2017, v němž uvádí, že vrací fakturu za leden 2017 doručenou 3. 2. 2017 a odkazuje na svůj dopis datovaný 18. 1. 2017, kde„ důvod neuznání vašich faktur je uveden“. V dopisu žalované datované 18. 1. 2017 uvádí žalovaná mj.„ vámi zaslané faktury neuznáváme“. Faktury měla žalovaná tedy doručeny. Soud s ohledem i na výpověď jednatelky žalované nepochybuje, že obsahem poštovních zásilek byly předmětné faktury, kdy tato uvedla, že jí byly doručeny v lednu.

7. Z oznámení o převzetí právního zastoupení a výzvy k uhrazení dlužné částky ze dne 2. 11. 2017 soud zjistil, že žalobce vyzval k úhradě prostřednictvím svého právního zástupce, kdy přílohou byly i předmětné faktury.

8. Ze Smlouvy o dílo o zhotovení stavby ze dne 15. 8. 2016, předávacího protokolu ze dne 15. 12. 2016, Zápisu – předání vad a nedodělků ze dne 2. 2. 2017, soud zjistil, že žalobce za žalovanou vystupoval v rámci smluvního vztahu se [právnická osoba] [anonymizováno] na stavbě [anonymizováno]. Žalovaná k této smlouvě doplnila, že žalobce uzavření tohoto obchodu nezprostředkoval ani jinak nezajistil. Pouze byl v rámci výkonu funkce jednatel společnosti povinen tuto zakázku po stránce obchodní dokončit. Žalovaná byla ovšem v druhé polovině r. 2016 hrubě nespokojená s výkony žalobce, jako jednatele společnosti, a proto ho 13. 9. 2016 z této funkce odvolala. Zároveň však rozhodla o tom, že na problematických zakázkách, kde problémy byly mnohdy způsobeny ledabylou činností žalobce, žalobce dokončí tyto zakázky v rámci speciálního pověření a byl tak skutečně žalovanou i nadále pověřen dovést problematická provádění děl k tomu, aby díla byla řádně dokončena a předána jejich objednatelům. Proto např. žalobce figuruje na pozdějších zápisech o předání díla. Z e-mailů z 13. 2. 2017, 6. 2. 2017, 1. 2. 2017 a další emailové komunikace přiložené k žalobě vyplývá, že na této zakázce se žalobce za žalovanou podílel při řešení technických a fakturačních záležitostí.

9. Z e-mailové komunikace ze dne 11. 12. 2016 vyplývá, že žalobce zaslal žalované soubor s tím, že se mělo jednat o vypracovanou analýzu, rozbor, varianty, postup na zahraniční trh. Žalovaná uvádí, že tento email žalovaná obdržela – jednalo se o obecnou analýzu. Žalovaná vyzvala žalobce z důvodu, že nevěděla, jaké činnosti skutečně vykonal, aby toto doložil. Žalobce zaslal pouze tuto obecnou analýzu. Soud však ani přes výzvu na žalovanou tuto analýzu neměl k dispozici.

10. Žalobce v rámci svého výslechu uvedl, že žalovaná mu nabídla pozici obchodního manažera. Dohodli se nad rámec smlouvy, že bude vykonávat činnost manažera celé společnosti. S ohledem na to, že se jednalo o malou firmu, bylo nutno nastavit vnitřní procesy ve firmě a celkově firmu ozdravit. Smlouva byla uzavřena po dohodě, firma chtěla ušetřit náklady firmy a jeho režijní náklady, které měly být součástí odměny ve výši 83 000 Kč. Z tohoto důvodu je zde uvedeno i osobní ohodnocení, které mělo krýt tyto náklady. Proběhla tzv. rychlá sanace společnosti, zpracoval novou vizi společnosti a strategii. Zpracoval analýzu, tuto analýzu zpracoval písemně a tuto předal jednatelce. Zároveň předal rozvojovou strategii a na ní začal exekutivně pracovat – jednat s partnery, nábor a školení nových zaměstnanců, zajišťování vzorkovny v [obec]. V únoru 2016 přestala společnosti fungovat výroba nosného sortimentu, který měla na starosti žalovaná. I přesto, že byl rozvoj připraven po všech stránkách, bylo nutno řešit krizové situace ve firmě. K dotazu, zda pracoval jako interim manažer, uvádí, že pracoval jako manažer. Vykonával podobnou činnost v rámci krizového managementu. Nevzpomíná si, u koho tuto činnost vykonával. K dotazu, kdo vytvořil text smlouvy, uvádí, že ji vytvořily obě strany, které ji vzájemně připomínkovaly.

11. Jednatelka žalované paní [jméno] [příjmení] ve své výpovědi uvedla, že v září 2015 se dohodli na spolupráci. Specializují se na odvětrávané fasády. Chtěli rozjet obchodní spolupráci, především v zahraničí. Do konce r. 2015 se seznamoval žalobce s chodem firmy, pak byl jednatel. Žalobce zadal její dceři průzkum trhu. Od února/března 2016, poté co skončili zaměstnanci z důvodu, že nechtěli spolupracovat s žalobcem, žalobce zajišťoval nové spolupracovníky, dále dělal prezentaci před obchodními zástupci. K zakázce [obec] uvádí, že tuto zajistil její manžel, žalobce pak dotahoval zakázku, protože odešel stavbyvedoucí. V červnu 2016 tam byl obchodní zástupce p. [jméno], který skončil a dokonce si ponechal i majetek firmy, který mu předal žalobce. Žalobci sdělila, že od srpna 2016 s ním ukončí jednatelství, řídila si vše sama. Od srpna měl zůstat ve firmě externě, už neměl řídit pracovníky. Toto mu sdělila. Měl vyvíjet aktivní činnost směrem do zahraničí. Měl získávat zájemce o jejich produkt, ten měl i certifikát. Kolem 20. září se viděli na výstavě [anonymizována dvě slova], žalobce přivedl dvě osoby, z toho jeden byl nějaký inženýr, jméno nezná, měl mít kontakty v Německu a měl poslat návrh provizní smlouvy. Potkali se naposledy v říjnu, kdy mu opakovala, aby zasílal reporty a zajistil kontakty. Reporty nezasílal a neměla důkaz o jeho činnosti. Říjen až leden dělal s p. [příjmení] na [anonymizováno]. Neví, kdo sehnal tuto zakázku, neví, co tam dělal žalobce. Ona ho nepověřila. Faktury proplácela sama, přímo dodavatelům. Smlouvu vypověděla v říjnu 2016 písemně. K dotazům ohledně reklamace uvádí, že pouze vyžadovala reporty činností, které jí nebyly doručovány, nebylo co reklamovat, neboť žalobce činnost nevyvíjel. Smlouvu na [anonymizováno] podepisoval p. [celé jméno žalobce] v době, kdy byl jednatelem. V říjnu, kdy došlo k výpovědi, již zájem spolupracovat ze strany žalované nebyl. V říjnu byla dána výpověď a nemělo tedy smysl tu smlouvu držet. Neřekla mu výslovně, že nemá nic dělat, předpokládala, že od října vzájemná spolupráce končí. Aby žalobce vyvíjel nějakou činnost, nevyžadovala. Faktury za září až leden, zaslal žalobce až v lednu. Tyto mu vrátila. Peníze za [anonymizováno] dorazily, bylo to cca 1,4 milionu. Bylo placeno průběžně v období září až leden 2017. Byla ve společnosti rovněž jednatelkou, smlouvu na [anonymizováno] podepisoval žalobce. Ví, co je to manažer. Reporty žádala zasílat emailem. Vyžadovala je od začátku spolupráce, žádala ústně a opakovaně. V počátcích spolupráce jí žalobce informoval ústně o své činnosti. Nikdy jí reporty nedal. K [anonymizována dvě slova] uvádí, že jí nebyla provizní smlouva dodána. K Německu uvádí, že o tom nevěděla, neví, zda žalobce dělal činnost ve prospěch firmy, nepověřovala ho tím, nevzal si materiály a nechtěl proplatit cestovní výdaje, ke smlouvě bod 3/1 - osobní ohodnocení uvádí, že toto dostával žalobce za zabezpečení chodu zakázek. Ze začátku to nehodnotila, neboť se s firmou seznamoval, a zda mu jej přizná, bylo na její úvaze. Nejednalo se o nárokovou složku.

12. Svědek [jméno] [příjmení] uvedl, že má stavební firmu a dělal montáže. Žalobce zastupoval firmu p. [příjmení] na [anonymizováno]. V srpnu 2016 přišel žalobce, začínalo se v září 2016. Do konce r. 2016 mělo být hotovo. Žalobce věc řešil do ledna 2017, poté již svědek neví. Žalobce dělal kompletní koordinaci stavby. Svědek uvádí, že jednal i s p. [příjmení]. Jeho dluh byl vymožen, vícepráce nebyly zaplaceny. P. [příjmení] nekomunikovala, a když komunikovala, tak stále něco chtěla, její reakce byla až po několika urgencích. Žalobce řešil i reklamace. Pan [celé jméno žalobce] řídil kompletně stavbu, něco jako stavbyvedoucí, dělal i jiné činnosti.

13. Svědek [jméno] [příjmení] uvedl, že žalobce ho oslovil v říjnu 2015, že shání člověka na předsazené fasády. Nabídl mu pozici technického ředitele. Byl zaměstnán 2/ 2016 až 5/ 2016. Žalobce vedl obchodní oddělení, byl v pozici obchodního ředitele. Svědek oznámil v dubnu 2016, že končí. Dál působil externí formou až do začátku roku 2017. Byl tam do předání zakázky firmy [anonymizováno]. Dělal technického konzultanta. Žalobce dělal na [anonymizováno] – řešil kontrolní dny, zavážel materiál, řešil problémy s dodavatelem deskového materiálu. Dále mu chodili poptávky od p. [celé jméno žalobce] a dalších a to i na podzim, i srpen a září 2016. Tyto poptávky vyselektoval a nacenil ty zajímavé. Zaslal nacenění zpátky p. [celé jméno žalobce]. Na [anonymizováno] p. [celé jméno žalobce] začal osazovat deskovou fasádu. Svědek byl na několika jednáních s p. [celé jméno žalobce] a [právnická osoba]. Zakázku obstaral p. [celé jméno žalobce], byla to jeho zakázka. Další zakázka, kterou přinesl p. [celé jméno žalobce], byla zakázka [obec], která byla v r. 2016, ta se dodělávala v průběhu r. 2017. Tuto zakázku realizovala jeho firma, žalobkyně měla pouze provizi, kterou uhradil. Žalovaná přišla s touto zakázkou, proto měla provizi. Žalovaná neměla montážníky. Systém provizí byl odsouhlasený p. [příjmení]. V [obec] spolu s žalobcem byli jednou, následně se věnoval jiným zakázkám k nacenění. Poptávky za účelem nacenění fungovaly tak, že byly webové stránky s poptávkovým formulářem. Poptávky p. [celé jméno žalobce] zasílal k nacenění, za toto nacenění nebyl placen. Pokud by se to realizovalo, dělala to firma svědka. Žalovaná by měla provizi. Zakázka [obec] byla asi v září 2016, podzim 2016, případně začátek 2017, táhlo se to přes rok. Svědek soudu zaslal i e-mailové zprávy, které potvrzují jeho svědeckou výpověď.

14. Svědek [jméno] [příjmení] uvedl, že byl osloven v druhé polovině r. 2016 žalobcem s žádostí o pomoc se zakázkami na zahraničním trhu. Žalobce byl zaměstnanec, svědek byl na provize. Písemná smlouva tam nebyla, znali se více let. Realizovali spolu dříve projekty. S nikým jiným nejednal ohledně provizí. Ke konci roku asi listopad 2016 vyrazili na cesty do Německa a začali pracovat. Před tím dělali nabídky a vše co se týče obchodní činnosti. Snažili se vstoupit na německý trh. Potom p. [celé jméno žalobce] v lednu 2017 – patrně ke konci přišel s tím, že končí a že celá práce přichází vniveč. Provize byla 3,5 % ze zakázky. Tuto by platila [právnická osoba] [příjmení], toto bylo garantováno p. [celé jméno žalobce] jako zástupcem firmy [příjmení] [příjmení]. Uvádí, že byl s p. [celé jméno žalobce] na výstavě [anonymizována dvě slova]. Byl tam stánek a v rámci přípravy vystupoval i za [právnická osoba] [příjmení]. Za [příjmení] [příjmení] tam byl p. [příjmení]. V provozovně společnosti nebyl. S jednatelkou p. [příjmení] nehovořil, slyšel o ní své. Příprava do Německa zahrnovala kompletní práce, začínalo se od začátku. V první fázi by vstoupili na trh a následně by bylo obchodní zastoupení. Měli propagační materiály i vzorky [příjmení] [příjmení]. Jednali např. v Norimberku s [právnická osoba] a partner a s [právnická osoba]

365. Právní vztah s žalovanou neměl. V Německu byli 6x. Od listopadu 2016 do ledna 2017. Řešili cihličkové a deskové systémy [právnická osoba] [příjmení]. Jednali s p. [příjmení] a [anonymizováno]. Na schůzkách se řešila prezentace firmy [příjmení] [příjmení] a cihliček, na dalších se řešili odpovědi na jejich dotazy a znovu se prezentovali. Na nákladech na automobil se střídali, p. [celé jméno žalobce] bral někdy automobil a někdy svědek. Jinak si náklady nesl každý ze svého, svědek jel s p. [celé jméno žalobce] vozem [anonymizováno], nebyly na něm firemní polepky. Neví, zda se jednalo o firemní auto. P. [celé jméno žalobce] se představoval jako obchodní ředitel firmy [příjmení] [příjmení]. Prezentovali nabídku žalované – desky a cihličky, fasádní desky. Prezentovali pouze [příjmení] [příjmení].

15. Z ostatní e-mailové komunikace soud nic podstatného pro posouzení věci nezjistil, a to i s ohledem na data této komunikace předcházející žalovanému období. To stejné plyne i pro ostatní provedené důkazy, proto je soud ve svém odůvodnění blíže nezmiňuje. Soud dále neprováděl další dokazování pro jeho nadbytečnost, kdy má soud za to, že z výše uvedených závěrů lze učinit závěr o činnosti žalobce pro žalovanou a např. další výslechy svědků by případně jen mohli potvrdit činnost ještě na dalších zakázkách.

16. Pro závěr o skutkovém stavu je pro soud podstatné, že účastníci uzavřeli smlouvu poskytování služeb ze dne 3. 9. 2015 s odměnou pro žalobce 58 000 Kč plus 25 000 Kč měsíčně. Ze mzdového výměru soud má za prokázané, že částka 25 000 byla původně pohyblivá, což potvrzuje jazykový výklad pojmu osobní ohodnocení, který dle soudu znamená, že tato částka je závislá na hodnocení osoby, která ji poskytuje. Z pohledu soudu se tedy jedná o nenárokovou složku. Z provedeného dokazování dále plyne, že žalobce se dle pokynu žalované podílel na zakázkách a to v rámci zajištění jejich realizace. Dále má soud za prokázané, že se žalobce snažil zprostředkovat služby i v rámci německého trhu a v [obec] spolupracoval se svědkem [příjmení]. Jednatelka žalované navíc vypověděla, že od srpna měl žalobce zůstat ve firmě externě, už neměl řídit pracovníky. Toto mu sdělila. Potvrdila i to, že pracoval na zakázce [anonymizováno] a i skutečnost, že někoho přivedl na [anonymizována dvě slova]. V říjnu, kdy došlo k výpovědi, již zájem spolupracovat ze strany žalované nebyl. V říjnu byla dána výpověď a nemělo tedy smysl tu smlouvu držet. Neřekla mu výslovně, že nemá nic dělat, předpokládala, že od října vzájemná spolupráce končí. Aby žalobce vyvíjel nějakou činnost, nevyžadovala. Blíže soud odkazuje na závěry plynoucí z jednotlivých provedených důkazů. Faktury žalobce zaslal žalované poštou a e-mailem. Žalovaná ve své výpovědi potvrzuje, že je obdržela, byť uvádí, že až v lednu. S ohledem na 14 denní splatnost a skutečnost že úrok je požadován až od 16. 2. 2017 i poslední lednový den by byl dostatečný k přiznání úroku.

17. Podle zák. č. 89/2012 Sb., Občanského zákoníku (dále„ OZ“): § 1746 odst. 1) Zákonná ustanovení upravující jednotlivé typy smluv se použijí na smlouvy, jejichž obsah zahrnuje podstatné náležitosti smlouvy stanovené v základním ustanovení pro každou z těchto smluv. 2) Strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.

18. Podle § 2430 OZ: Příkazní smlouvou se příkazník zavazuje obstarat záležitost příkazce.

19. Podle § 2432 OZ: 1) Příkazník plní příkaz poctivě a pečlivě podle svých schopností; použije přitom každého prostředku, kterého vyžaduje povaha obstarávané záležitosti, jakož i takového, který se shoduje s vůlí příkazce. Od příkazcových pokynů se příkazník může odchýlit, pokud to je nezbytné v zájmu příkazce a pokud nemůže včas obdržet jeho souhlas. 2) Příkazník přenechá příkazci veškerý užitek z obstarané záležitosti.

20. Podle § 2438 OZ: 1) Příkazce poskytne příkazníkovi odměnu, byla-li ujednána nebo je-li obvyklá, zejména vzhledem k příkazcovu podnikání. 2) Příkazce poskytne odměnu, i když výsledek nenastal, ledaže byl nezdar způsoben tím, že příkazník porušil své povinnosti. To platí i v případě, že splnění příkazu zmařila náhoda, ke které příkazník nedal podnět.

21. Podle § 2445 OZ: 1) Smlouvou o zprostředkování se zprostředkovatel zavazuje, že zájemci zprostředkuje uzavření určité smlouvy s třetí osobou, a zájemce se zavazuje zaplatit zprostředkovateli provizi. 2) Je-li již při uzavření smlouvy, kterou se jedna strana zaváže obstarat druhé straně příležitost k uzavření smlouvy s třetí osobou, z okolností zřejmé, že za obstarání bude požadována odměna, má se za to, že byla uzavřena smlouva o zprostředkování.

22. Podle § 2483 OZ: 1) Smlouvou o obchodním zastoupení se obchodní zástupce jako nezávislý podnikatel zavazuje dlouhodobě vyvíjet pro zastoupeného činnost směřující k uzavírání určitého druhu obchodů zastoupeným nebo k ujednání obchodů jménem zastoupeného a na jeho účet a zastoupený se zavazuje platit obchodnímu zástupci provizi. 2) Smlouva o obchodním zastoupení vyžaduje písemnou formu.

23. Soud má za to, že předmětná smlouva je smlouvou nepojmenovanou s prvky smlouvy příkazního typu (zprostředkování a obchodní zastoupení). Z této smlouvy pak vyplývá i vymezení činnosti žalobce pro žalovanou a nárok na její odměnu. Odměna byla sjednána jako měsíční za činnost interim manažera a zprostředkování. K otázce plnění smlouvy soud uvádí, že po zpětvzetí žaloby za období, kdy žalobce vykonával funkci jednatele, se žalobou domáhá právě odměny za svou činnost. Tato odměna nebyla vázána na výsledek činnosti, ale na činnost samotnou. Soud smlouvu považuje za platnou a určitou. Skutečnost, že činnost byla vymezena obecně jde k tíži žalované, když sama jako podnikatelka takto smlouvu uzavřela. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobce činnost interim manažera nevykonával, neboť jednatelka žalované žalobci sdělila, že od srpna 2016 s ním ukončí jednatelství a řídila si vše sama. Od srpna měl zůstat ve firmě externě, už neměl řídit pracovníky. Toto mu sdělila. Z pohledu soudu tedy vznikla překážka v poskytování služeb interim manažera na straně žalované, a pokud žalovaná smluvní vztah žalovaným neukončila, nárok na jeho odměnu není dotčen. Ostatně nelze zapomínat na to, že žádné vady jeho činnosti neuplatnila. Pokud mu sdělila, že měl vyvíjet aktivní činnost směrem do zahraničí. Tak soud má z výpovědi svědka [příjmení] za prokázané, že činnost vyvíjel. Sama jednatelka žalované uvedla, že kolem 20. září se viděli na výstavě [anonymizována dvě slova], žalobce přivedl dvě osoby, z toho jeden byl nějaký inženýr, jméno nezná, měl mít kontakty v Německu a měl poslat návrh provizní smlouvy. Již ze samotného setkání na výstavě vyplývá, že žalobce vyvinul alespoň nějakou činnost směrem do zahraničí. Dále z provedeného dokazování plyne, že se účastnil i realizace zakázek v ČR, například [anonymizováno] a také, že spolupracoval s p. [příjmení], kdy se zabývali naceňováním zakázek za provizi pro žalovanou. Soud má za to, že i činnost na [anonymizováno] je možné podřadit ve smlouvě pod zprostředkování, když samotné zprostředkování v sobě zahrnuje činnost navazující, tedy i práci na zakázce. Ve smlouvě zprostředkování nebylo sjednáno jako jednorázová činnost, ale jednalo se o činnost opakovanou za měsíční paušál. Navíc jednatelka žalované dala žalobci pokyn, aby tuto zakázku nadále řešil. Žalobce tedy mohl vycházet z jejího pokynu a neměl důvod pochybovat o tom, že by se nejednalo o vztah podřaditelný pod uzavřenou smlouvu právě z důvodu pokynu ze strany žalované. Navíc reklamace na jeho činnost nebo i nečinnost dle smlouvy nebyla ze strany žalované uplatněna. Aby žalobce vyvíjel nějakou činnost po výpovědi, nevyžadovala. Za tohoto stavu lze uzavřít, že pokud smlouva trvala, tak trval i závazek žalované k úhradě dohodnuté odměny až do uplynutí výpovědní lhůty ke konci ledna 2017. Ve vztahu k výši odměny soud uvádí, že přiznal žalobci pouze měsíční částku a nikoliv částku za osobní ohodnocení, neboť dle textu smlouvy ve spojení s jejím vyjednáním ve vztahu k výše zmíněnému mzdovému výměru, má soud za to, že se jednalo o pohyblivou složku a tedy složku nenárokovou. Ostatně i sám žalobce jeden měsíc osobní ohodnocení žalované nefakturoval. Zároveň přiznal soud žalobci i zákonný úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to od 16. 2. 2017, tedy při zohlednění 14 denní splatnosti s nejpozdějším datem doručení na konci ledna 2017, když žalobce až od této doby úrok požadoval.

24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř., neboť žalovaná nebyla v řízení zcela úspěšná a rovněž žalobce nebyl v řízení zcela úspěšný. Soud s ohledem na částečné zastavení zaviněné žalobcem (zast. bylo na zákl. právního názoru soudu) a mírou úspěchu ve věci ze strany žalobce, kdy lze výši úspěchu a neúspěchu považovat téměř za shodnou, má soud za to, že není namístě žádnému z účastníků nárok na náklady řízení přiznat. Ostatně soud poznamenává, že žaloba nebyla od počátku úplná a určitá a ze strany žalobce bylo nutné žalobu doplňovat a za tohoto stavu žalobci přiznat částečnou náhradu nákladů, soud považuje v rozporu s ustanovením § 150 o.s.ř. Soud pak ve vztahu k nákladům státu rozhodl z důvodů obdobně jako u nákladů řízení tak, že tyto rozdělil stejným dílem mezi účastníky. Jedná se o částku za svědečné p. [příjmení] ve výši 2 746 Kč.