14 C 59/2021-130

Rubrum

Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Bačovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] pro: odpůrčí žaloba takto:

Výrok

I. Zamítá se žaloba, kterou se žalobkyně domáhala určení, že právní jednání [jméno] [příjmení], narozeného [datum], jakožto dlužníka, a žalované, spočívající v uzavření dohody uzavřené ve smyslu ust. § 757 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v tehdy platném a účinném znění, která obsahuje úpravu majetkových poměrů, bydlení, výživného na nezletilé děti a péče o nezletilé děti pro dobu po rozvodu manželství, a kterou Okresní soud v Novém Jičíně schválil svým rozsudkem, jímž bylo manželství pana [jméno] [příjmení] a žalované ke dni [datum] pravomocně rozvedeno, není vůči žalobkyni právně účinné.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na nákladech řízení částku 14 477,50 Kč, k rukám JUDr. [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa], do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala, aby soud určil, že právní jednání [jméno] [příjmení], narozeného dne [datum], jakožto dlužníka, a žalované, spočívající v uzavření dohody uzavřené ve smyslu ust. § 757 a následujících zákona číslo 89/2012 Sb., která obsahuje úpravu majetkových poměrů, bydlení a výživného pro nezletilé děti po dobu po rozvodu manželství, a která byla schválena rozsudkem Okresního soudu v Novém Jičíně č.j. 14 C 320/2017, jímž bylo manželství [jméno] [příjmení] a žalované ke dni [datum] pravomocně rozvedeno, není vůči žalobkyni jakožto věřitelce, právně účinné. Současně žalobkyně požadovala, aby jí soud přiznal náhradu nákladů řízení. Uvedla, že [jméno] [příjmení] uzavřel jako dlužník s žalobkyní jako věřitelkou dne [datum] Smlouvu o zápůjčce, na základě které mu žalobkyně poskytla peněžní prostředky v částce 884 083,86 Kč. Účastníci sjednali úrokové navýšení ve výši 2,75 % ročně. Pohledávka žalobkyně ze Smlouvy o zápůjčce byla zajištěna směnkou vlastní vystavenou na řad žalobkyně. Současně dne [datum] uzavřel [jméno] [příjmení], jako dlužník, s žalobkyní Smlouvu o zápůjčce, na základě které mu žalobkyně poskytla peněžní prostředky v částce 1 580 000 Kč. Účastníci sjednali úrokové navýšení ve výši 2,75 % ročně. Pohledávka žalobkyně ze Smlouvy o zápůjčce byla zajištěna směnkou vlastní vystavenou na řad žalobkyně. [jméno] [příjmení] své závazky vůči žalobkyni vyplývající z těchto smluv nikdy neuhradil ani částečně. Rozsudkem Okresního soudu v Novém Jičíně č. j. 14 C 320/2017 ze dne 6. 2. 2018 bylo manželství [jméno] [příjmení] a žalované pravomocně rozvedeno. Soudu byla předložena Dohoda o vypořádání vzájemných majetkových vztahů, bydlení a výživného na dobu po rozvodu manželství, přičemž účinnost této dohody je vždy podmíněna právě rozsudkem soudu, který takovou dohodu schválí v rámci tzv. nesporného rozvodu manželství. Žalovaná na základě této Dohody nabyla do svého výlučného vlastnictví mimo jiné rodinný dům [adresa] na pozemku parc.č. 2082 v obci a k. ú. [obec]. Dále nabyla motorové vozidlo specifikované v dohodě. [jméno] [příjmení] nabyl na základě této Dohody tam specifikovaný motocykl a měl převzít veškeré závazky ve vztahu k žalobkyni, vyplývající z uvedených Smluv o zápůjčkách. Žalobkyně považuje toto disparitní rozdělení majetku náležejícího do SJM žalované a jejího tehdejšího manžela za účelový krok, když toto právní jednání zkracuje uspokojení pohledávek žalobkyně vyplývajících ze Smluv o zápůjčkách. Dne [datum] žalobkyně učinila prostřednictvím Okresního soudu v Novém Jičíně oznámení adresované žalované označené jako„ Oznámení věřitele o výhradě práva dovolat se neúčinnosti právního jednání podle ust. § 593 o.z. Tímto si žalobkyně ve smyslu § 593 o.z. vyhradila právo dovolat se neúčinnosti právního jednání spočívajícího v uzavření uvedené Dohody. Rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 16. 7. 2020 č.j. 24 C 121/2020-18, který nabyl právní moci dne [datum] a vykonatelnosti dne [datum], byl [jméno] [příjmení] zavázán zaplatit žalobkyni jistiny uvedené ve Smlouvách o zápůjčkách, smluvní úroky a náklady právního zastoupení. [jméno] [příjmení] nesplnil povinnost uloženou mu tímto rozsudkem ani zčásti. Žalobkyně tak podáním této žaloby odporuje právnímu jednání [jméno] [příjmení], jakožto dlužníka a žalované, spočívající v uzavření Dohody o vypořádání SJM a požaduje, aby soud určil, že toto právní jednání není vůči žalobkyni právně účinné, jelikož zkracuje uspokojení pohledávek žalobkyně, vyplývajících z uvedených smluv o Zápůjčkách. Žalovaná byla v době uzavření Dohody manželkou dlužníka a tedy osobou blízkou a toto právní jednání dlužník učinil objektivně vzato ve prospěch žalované. Žalobkyně rovněž tvrdí naléhavý právní zájem na požadovaném určení, který je odůvodněn zájmem žalobkyně na ochraně jejích majetkových práv spočívajících v právu na uspokojení pohledávek žalobkyně vyplývajících z uvedených smluv o zápůjčkách.

2. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby. Učinila nespornou skutečnost, že její manželství s [jméno] [příjmení] bylo rozvedeno rozsudkem zdejšího soudu ze dne [datum], přičemž v rámci rozvodového řízení uzavřeli s bývalým manželem Dohodu o úpravě majetkových poměrů a bydlení na dobu po rozvodu jejich manželství. Již od roku 2013 účastníci rozvodového řízení nežili jako manželé a společně nehospodařili, když tato skutková tvrzení byla součástí návrhu na rozvod a jsou obsažena v odůvodnění rozvodového rozsudku. [příjmení] [jméno] [příjmení] vůči žalobkyni tak nebyly součástí SJM, ale jednalo se o jeho výlučné závazky, když tyto převzal bez vědomí a souhlasu žalované. Žalobkyně byla v době, kdy zapůjčila peněžní prostředky [jméno] [příjmení], ovládající osobou [právnická osoba] – [právnická osoba], a byla vlastněna jediným společníkem Ing. [jméno] [příjmení], který však byl současně jediným společníkem a jednatelem [právnická osoba] – [právnická osoba] Jako takový musel blízce spolupracovat s bývalým manželem žalované a musel tak znát jeho rodinné i finanční poměry. Přesto si, jako jednatel žalobkyně, nevyžádal souhlas žalované s převzetím závazku ze smlouvy o půjčce. Dále se žalovaná vyjádřila k tvrzenému disparitnímu rozdělení majetku ze SJM, které mělo vést ke zkrácení žalobkyně. Uvedla, že rodinný dům [adresa] v obci [obec] je postaven na pozemku, který dostala žalovaná darem, byl tak v jejím výlučném vlastnictví, nikoli v SJM. Na výstavbu domu převzali manželé úvěr u [právnická osoba] ve výši 2 510 000 Kč [ulice] hodnota domu (bez pozemků) byla zjištěna znaleckým posudkem znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] ke dni [datum] na částku 2 951 800 Kč. Takto zjištěná hodnota však nebrala v úvahu právní závadu, když nebyla zohledněna skutečnost, že dům se nachází na pozemku, a je obklopen pozemkem, ve výlučném vlastnictví žalované, tedy bez zajištění přístupu. K tomu poukázala na rozsudek NS ČR sp. zn. 22 Cdo 367/2013 ze dne 24. 9. 2014. V rámci Dohody o vypořádání majetku se tak manželé dohodli, že dům připadne do výlučného vlastnictví žalované a tato se zavázala ze svých prostředků doplatit hypoteční úvěr, který byl pořízen na výstavbu domu. Ke dni podpisu dohody zbývala doplatit částka 2 345 311 Kč, přičemž dále přirůstají sjednané úroky. Hypoteční úvěr bude žalovaná splácet následujících 17 let, kdy pouze na úrocích za roky 2019 a 2020 zaplatila částku 59 743,63 Kč. Dále v rámci Dohody připadl do výlučného vlastnictví žalované osobní automobil VW Golf, který žalovaná zakoupila v roce 2015 za cenu 229 000 Kč z peněz poskytnutých jejím otcem. [jméno] [příjmení] připadl do výlučného vlastnictví motocykl [příjmení] [jméno] [číslo] C v hodnotě 180 000 Kč. [jméno] [příjmení] se dále stal výlučným vlastníkem 50% podílu ve [právnická osoba] – [právnická osoba] Z uvedeného vyplývá, že aktiva, jež byla vypořádána v rámci SJM představovala hodnotu rodinného domu s právní vadou v hodnotě 1 771 080 Kč, hodnota motocyklu [příjmení] [jméno] [číslo] C ve výši 180 000 Kč a hodnota osobního automobilu VW Golf ve výši 190 000 Kč. Aktiva celkem tak představují částku 2 141 080 Kč. Jediným společným závazkem v SJM byl hypoteční úvěr u [právnická osoba] ve výši (ke dni podpisu Dohody) 2 345 311 Kč. Z provedeného vypořádání aktiv a pasiv vyplývá, že [jméno] [příjmení] by měl na úplné vypořádání SJM žalované zaplatit částku 102 115 Kč. Účastníci vypořádání se však dohodli, že žalovaná zaplatí bývalému manželovi na úplné vypořádání SJM částku 300 000 Kč, která představovala tržní hodnoty rodinného domu bez zohlednění právní závady a bez započtení úroků z hypotečního úvěru splatných v budoucnu. Movité věci, co do jejich hodnoty, byly rozděleny rovným dílem. Žalovaná tak zdůrazňuje, že v žádném případě nedošlo k disparitnímu rozdělení majetku v SJM v její prospěch, ale naopak ve prospěch jejího manžela. Na základě těchto skutečností žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby.

3. Provedenými důkazy má soud prokázáno, že: žalobkyně je obchodní korporací zapsanou v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Ostravě v oddílu C, vložka [číslo]. Jediným jednatelem společnosti byl ke dni [datum] Ing. [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa], [PSČ] [obec], a to od [datum] do [datum]. Od [datum] je jednatelem [právnická osoba] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa], [PSČ] [obec]. Jediným společníkem je od [datum] Ing. [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa], [PSČ] [obec] (z úplného výpisu z OR žalobkyně). Ing. [jméno] [příjmení] je od [datum] společníkem a jednatelem [právnická osoba] – [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa]. Usnesením Krajského soudu v Ostravě byl na majetek [právnická osoba] – [právnická osoba] prohlášen konkurz (z výpisu z OR [právnická osoba] – [právnická osoba]).

4. Ze zprávy o vztazích mezi ovládající a ovládanou osobou a mezi ovládanou osobou a osobami ovládanými stejnou ovládající osobou dle zákona o obchodních korporacích a družstvech má soud prokázáno, že ovládající osobou je jediný společník společnosti [právnická osoba] [jméno] [příjmení] ml. a ovládanou osobou je společnost [právnická osoba], další ovládanou osobou je [právnická osoba] – [právnická osoba] a další ovládanou osobou je [právnická osoba] s.r.o. (ze zprávy o vztazích …. ze dne [datum]).

5. Z notářského zápisu ze dne [datum] - rozhodnutí jediného společníka při výkonu působnosti valné hromady a dodatku společenské smlouvy je prokázáno, že Ing. [jméno] [příjmení] jako jediný společník [právnická osoba] – [právnická osoba] rozhodl o rozdělení svého podílu ve výši 100 %, odpovídající vkladu ve výši 100 000 Kč a převedl část svého původního podílu ve výši 50 % se vkladem ve výši 50 000 Kč do vlastnictví [jméno] [příjmení]. Současně změnil společenskou smlouvu tak, že společníky jsou Ing. [jméno] [příjmení] se vkladem 50 000 Kč a [jméno] [příjmení] se vkladem 50 000 Kč. Současně určil [jméno] [příjmení] do funkce jednatele společnosti (z notářského zápisu č.j. N 435/2016, NZ 426/ 2016 ze dne [datum]).

6. Dne [datum] uzavřela žalobkyně, jako zapůjčitelka, s tehdejším manželem žalované - [jméno] [příjmení], [datum narození], jako vydlužitelem, smlouvu o zápůčce, na základě které poskytla vydlužiteli částku 884 083,85 Kč za úrokové navýšení 2,75 % p. a. s tím, že pohledávka žalobkyně z této smlouvy byla zajištěna směnkou vlastní (blankosměnkou) vystavenou [jméno] [příjmení] na řad žalobkyně. [jméno] [příjmení] se zavázal vrátit zapůjčitelce zapůjčenou částku s úrokovým navýšením do čtyř let od uzavření smlouvy. Za žalobkyni uzavíral smlouvu její tehdejší společník Ing. [jméno] [příjmení], jakožto zmocněnec žalobkyně (ze smlouvy o zápůjčce ze dne [datum], z kopie směnky vlastní ze dne [datum]).

7. Dne [datum] uzavřela žalobkyně, jako zapůjčitelka, s tehdejším manželem žalované - [jméno] [příjmení], [datum narození], jako vydlužitelem, smlouvu o zápůčce, na základě které poskytla vydlužiteli částku 1 580 000 Kč za úrokové navýšení 2,75 % p. a. s tím, že pohledávka žalobkyně z této smlouvy byla zajištěna směnkou vlastní (blankosměnkou) vystavenou [jméno] [příjmení] na řad žalobkyně. [jméno] [příjmení] se zavázal vrátit zapůjčitelce zapůjčenou částku s úrokovým navýšením do čtyř let od uzavření smlouvy. Za žalobkyni uzavíral smlouvu její tehdejší společník Ing. [jméno] [příjmení], jakožto zmocněnec žalobkyně (ze smlouvy o zápůjčce ze dne [datum], z kopie směnky vlastní ze dne [datum]).

8. Dne [datum] uzavřeli manželé [celé jméno žalované], [datum narození], a [jméno] [příjmení], [datum narození], Dohodu o úpravě majetkových poměrů a bydlení pro dobu po rozvodu jejich manželství, ve které se dohodli tak, že dům [adresa], stojící na pozemku parc. č. 2082 a stavba bez č.p./č.ev. stojící na pozemku parc.č. 2082, vše v obci [obec], zapsané na [list vlastnictví] pro obec a k. ú. [obec] u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Nový Jičín, připadnou po rozvodu manželství do výlučného vlastnictví [celé jméno žalované]. Dále deklarovali, že pozemky parc.č. 2082 - zahrada, 2082 – zast. pl. a nádvoří a parc. č. 2082 – zast. pl. a nádvoří, vše v obci a k.ú. [obec], zapsané na [list vlastnictví], jsou ve výlučném vlastnictví [celé jméno žalované] (nejsou tak v SJM), neboť tyto nabyla darováním. O vypořádání movitých věcí se dohodli tak, že tyto se stávají výlučným vlastnictvím toho z manželů, který je bude mít ke dni právní moci rozsudku o rozvodu ve svém držení. Předmětem vypořádání SJM dále učinili účastníci motocykl [příjmení] [jméno] [číslo], [registrační značka] BOLTN, který připadl do výlučného vlastnictví [jméno] [příjmení], a motorové vozidlo VW Golf, [registrační značka], který připadl do výlučného vlastnictví žalované. Pokud jde o společné závazky, účastníci učinili předmětem vypořádání společný dluh u [právnická osoba], který ke dni sepisu dohody činí 2 345 311 Kč. Tento společný závazek se zavázala splatit žalovaná v souladu s uzavřenou hypoteční smlouvou. O společném bydlení se účastníci dohodli tak, že žalovaná s nezletilými syny zůstane bydlet na adrese jejich trvalého pobytu v rodinném domě v [adresa žalované] a [jméno] [příjmení] se zavázal své věci z domu vyklidit do tří měsíců od rozvodu manželství, přičemž nepožaduje náhradní bydlení. Účastníci Dohody dále deklarovali, že za trvání manželství vznikly finanční závazky ze smluv uzavřených mezi společností [právnická osoba] a [jméno] [příjmení], kdy tyto uzavřel [jméno] [příjmení] bez vědomí a souhlasu žalované, a to v souvislosti s jeho vlastnictvím podílu ve [právnická osoba] s.r.o. [jméno] [příjmení] výslovně prohlásil, že prostředky získané ze smluv o zápůjčkách byly použity pro jeho podnikatelské záměry a že jsou jeho výlučnými závazky, které se zavazuje uhradit sám, včetně veškerého příslušenství. Současně se zavázal o obsahu uzavřené Dohody informovat věřitele. Dále deklarovali, že [jméno] [příjmení] se stává po rozvodu manželství výlučným vlastníkem 50 % podílu ve [právnická osoba] [právnická osoba] Na úplné vypořádání SJM se žalovaná zavázala zaplatit [jméno] [příjmení] částku 300 000 Kč. Podpisy na Dohodě jsou úředně ověřeny v Notářské kanceláři Mgr. [jméno] [příjmení] v [obec] (z Dohody o úpravě majetkových poměrů a bydlení pro dobu po rozvodu manželství uzavřené dne [datum]).

9. Pozemky parc. č. 2082 - zahrada, 2082 – zast. pl. a nádvoří a parc. č. 2082 – zast. pl. a nádvoří, vše v obci a k.ú. [obec], jsou zapsány na [list vlastnictví] pro obec a k. ú. [obec] u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Nový Jičín, ve výlučném vlastnictví [celé jméno žalované] (z [list vlastnictví]).

10. Rozsudkem Okresního soudu v Novém Jičíně č.j. 14 C 320/2017-13 ze dne 6. 2. 2018 bylo rozvedeno manželství [celé jméno žalované] a [jméno] [příjmení] uzavřené dne [datum], a to dle § 757 odst. 1 o.z. bez toho aby se soud zabýval zkoumáním příčin rozvratu vztahů mezi účastníky. Soud vyšel ze zjištění, že manželství trvá déle než rok, účastníci spolu od roku 2013 nežijí ve společné domácnosti, ani společně nehospodaří. Soudu byla předložena dohoda o úpravě majetkových poměrů a bydlení na dobu po rozvodu manželství s úředně ověřenými podpisy účastníků a pravomocný rozsudek, kterým byla schválena dohoda účastníků o úpravě poměrů k nezletilým dětem, které z manželství pochází. Druhý manžel se k rozvodu manželství připojil a soud z provedených výslechů účastníků dospěl k závěru, že shodná tvrzení účastníků, pokud jde o rozvrat manželství a záměr dosáhnout rozvodu, jsou pravdivá. Rozsudek nabyl právní moci dne [datum] (z rozsudku Okresního soudu v Novém Jičíně č.j. 14 C 320/2017-13 ze dne 6. 2. 2018).

11. Rozsudkem pro zmeškání žalovaného vydaným Okresním soudem v Ostravě č.j. 24 C 121/2020-18 ze dne 16. 7. 2020, byla žalovanému [jméno] [příjmení] uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 2 464 083,85 Kč se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení, s úrokem ve výši 2,75 % z částky 1 580 000 Kč od [datum] do zaplacení a z částky 884 083,85 Kč od [datum] do zaplacení a náhradu nákladů řízení. Rozsudek nabyl právní moci dne [datum] a vykonatelnosti dne [datum] (z rozsudku Okresního soudu v Ostravě č.j. 24 C 121/2020). [jméno] [příjmení] povinnost uloženou mu tímto rozsudkem nesplnil, a to ani z části.

12. Dne [datum] podala žalobkyně prostřednictvím svého zmocněnce Okresnímu soudu v Novém Jičíně oznámení věřitele o výhradě práva dovolat se neúčinnosti právního jednání podle ust. § 593 o.z. Tímto úkonem si žalobkyně, jakožto věřitelka, vyhradila dříve, než se pohledávky žalobkyně ze dvou smluv o zápůjčkách stanou vykonatelnými, právo dovolat se neúčinnosti právního jednání spočívajícího v uzavření Dohody o úpravě majetkových poměrů pro dobu po rozvodu manželství manželů [jméno] a [jméno] [příjmení], a to tím, že žalobkyně oznámila svou výhradu vůči žalované. Žalobkyně uvedla, že zmíněná Dohoda obsahuje úpravu majetkových poměrů mezi manžely na dobu po rozvodu jejich manželství, přičemž tato úprava zkracuje uspokojení pohledávek žalobkyně ze dvou výše uvedených smluv o zápůjčce uzavřených s [jméno] [příjmení] dne [datum] (z oznámení věřitele o výhradě práva dovolat se neúčinnosti právního jednání ze dne [datum]).

13. Z přehledu k hypotečnímu úvěru [právnická osoba] [číslo] soud zjistil, že hypoteční úvěr byl poskytnut ve výši 2 510 000 Kč, datum ukončení čerpání úvěru je [datum], vyčerpaná částka činí 2 509 999,88 Kč, úroková sazba je 2,64 % p.a., výše splátky 12 386 Kč, konečná splatnost je [datum]. Z potvrzení o výši zaplacených úroků z úvěru [číslo] soud zjistil, že v roce 2019 zaplatila žalovaná na úrocích částku 44 116,23 Kč, v roce 2020 částku 15 627,40 Kč (z potvrzení, z přehledu k hypotéce z internetového bankovnictví žalované).

14. Osobní automobil VW Golf, rg. Zn. 6T73249, koupila žalovaná od prodejce Porsche Inter Auto [právnická osoba] [právnická osoba] [příjmení] [příjmení] [jméno], jako ojeté vozidlo (stav tachometru 45 746 Km), za kupní cenu 229 000 Kč, a to kupní smlouvou ze dne [datum] (z kupní smlouvy, z faktury č. 1 2015 ze dne [datum]).

15. Z výběru inzerce na [webová adresa] a [webová adresa] má soud za prokázané, že obvyklá cena motocyklu [příjmení] [jméno] [číslo] C se pohybuje v rozmezí od 174 000 Kč do 335 000 Kč (z inzerce).

16. Dle znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení] ze dne [datum], zpracovaného na objednávku žalované, činí tržní hodnota rodinného domu [adresa] postaveného na pozemku parc. č. 2082 včetně vedlejší stavby garáže na pozemku parc. č. 2082 včetně příslušenství v obci a k. ú. [obec] částku 2 951 800 Kč (ze znaleckého posudku [číslo] 2015 2017 2020 ze dne [datum]).

17. Soud provedl důkaz znaleckým posudkem zpracovaným dle zadání soudu, a to znaleckým posudkem znalce [příjmení] [celé jméno znalce] ze dne [datum], ze kterého zjistil, že obvyklá cena stavby rodinného domu [adresa] postaveného na pozemku parc. č. 2082 zjištěná metodou porovnávací činí 1 940 000 Kč, metodou nákladovou činí 2 560 280 Kč a metodou výnosovou činí 1 580 000 Kč, a to bez vedlejší stavby garáže a příslušenství. Znalec zohlednil skutečnost, že stavba rodinného domu nebyla ke dni ocenění součástí pozemku parc.č. 2082. Znalec nejprve zjistil obvyklou cenu nemovité věci jako celku (tj. pozemků včetně staveb), poté odečetl od této ceny cenu obvyklou pozemku (volný pozemek) a dále cenu stavby korigoval odborným odhadem ve výši 25 % dle znaleckého standardu [číslo] (ze znaleckého posudku [číslo] 2015 2017 2020 ze dne [datum]). Znalec, který byl soudem vyslechnut k doplnění znaleckého posudku dále uvedl, že ke srovnání použil nemovité věci ve stejné lokalitě, u nichž byl prodej realizován. Pro výběr nemovitých věcí použil databázi [webová adresa] a [webová adresa]. Jelikož srovnatelné nemovité věci přímo v obci [obec] nenašel, použil ke srovnání nemovitosti v šiřším okolí této obce, kde našel 4 domy v okrese [obec]. Současně zohlednil právní závadu spočívající v odlišném vlastnictví stavby a pozemku. Ocenění právní vady stanovil na 25 % svým odborným odhadem, přičemž do těchto procent se nikterak nepromítá skutečnost, že pozemek je ve vlastnictví manželky, když dům je v SJM. Znalec vycházel z toho, že pozemek je ve vlastnictví třetí osoby, tedy jiného vlastníka (z výslechu znalce).

18. Soud dále provedl důkaz výslechem svědka - spolupracovníka Ing. [jméno] [příjmení], advokáta Mgr. [jméno] [příjmení], který uvedl, že v době uzavírání smluv o zápůjčkách v rámci poskytování právních služeb žalobkyni sepisoval uvedené smlouvy. Dále se vyjádřil k vědomosti žalované o zápůjčkách uzavřených s jejím bývalým manželem [jméno] [příjmení]. Svědek uvedl, že v roce 2016 byl informován Ing. [příjmení], společníkem a jednatelem žalobkyně, že žalobkyně má záměr půjčit finanční prostředky [jméno] [příjmení] Pan Svojanovský byl přítelem a kamarádem pana [příjmení] a plánovali společné podnikání v provozování autoservisu. Půjčky, které byly poskytnuty žalobkyní [jméno] [příjmení], byly poskytnuty za účelem rozjezdu tohoto společného podnikání. Ing. [příjmení] na základě svých přátelských vztahů s panem [příjmení] znal jeho rodinné poměry, věděl, že je ženatý a že má děti. Žalovaná při uzavírání smluv o zápůjčkách nehrála žádnou roli, žalovanou svědek nikdy neviděl a pan [příjmení] ji viděl pouze jednou. Smlouvy původně připravoval pro žalobkyni svědek, následně jejich obsah upravoval pro potřeby pana [příjmení]. Ve smlouvách byla dohodnuta dlouhá splatnost tak, aby byl dostatek času na to, aby se podnikání autoservisu rozjelo a ze zisku z tohoto podnikání bylo možné splácet tyto závazky. Při uzavírání smluv svědek upozornil pana [příjmení], že bude nutné tyto závazky žalobkyni zaplatit a v případě, že to nebude možné ze zisku nově vzniklé společnosti, bude muset závazky splatit z majetku, který je ve společném jmění jeho a jeho manželky. Svědek uvedl, že ani Ing. [příjmení] s žalovanou o těchto závazcích nemluvil. Svědek blíže poměry pana [příjmení] neznal, věděl jsem, že je ženatý, že žije v rodinném domě v [obec], že má 2 syny, o kterých často mluvil. O manželce nemluvil. Měl jsem za to, že manželství [jméno] [příjmení] je standardní. Svědek v době uzavření smluv neověřoval žádným způsobem majetkovou situaci pana [příjmení], nenahlížel do katastru nemovitostí, všichni věděli, že pan [příjmení] bydlí v rodinném domě v [obec], který je v SJM. Dlužník uvedl, že si je vědom toho, že tyto závazky spadají do SJM. Ke splácení závazků nedošlo z toho důvodu, že společnost [právnická osoba] dlouhodobě nevykazovala žádný zisk. Tři až čtyři roky fungovala standardně jako autoservis, účastníci se snažili tento byznys rozjet, avšak toto se nepodařilo a následně byl na majetek společnosti prohlášen konkurz. Dle vyjádření svědka, závazky ze smluv o zápůjčkách nebyly uhrazeny ani částečně. Svědek se někdy v roce 2017 dozvěděl od dlužníka, že se bude rozvádět, kdy svědkovi předložil k posouzení návrh na vypořádání SJM a žalobu o rozvod, které mu zaslala žalovaná. Svědek uvedl, že obsahem dohody o vypořádání byly i závazky ze smluv o zápůjčkách, které měl převzít pan [příjmení], dům měl zůstat žalované a ta se měla zavázat zaplatit manželovi vypořádací podíl asi 200 000 Kč. Svědek mu řekl, že tato dohoda je pro něj nevýhodná, kdy se v podstatě vzdává veškerého majetku, ale on odpověděl, že mu na tom nezáleží, že chce všechno ponechat hlavně synům. Obsahem dohody nebyla žádná informace o vědomosti či nevědomosti žalované o závazcích ze smluv o zápůjčkách uzavřených s [jméno] [příjmení]. Ke způsobu poskytnutí finančních prostředků označených ve smlouvách o zápůjčkách, se svědek vyjádřil tak, že tyto byly zcela jistě poskytnuty na účet [jméno] [příjmení]. Pokud jde o obchodní podíl ve [právnická osoba] auto, svědek uvedl, že má za to, že tento nebyl v dohodě nijak finančně kompenzován. Pan Svojanovský však po dobu výkonu svého jednatelství v této společnosti pobíral odměnu jednatele či mzdu zaměstnance, které připadly do SJM. Insolvenční návrh na majetek [právnická osoba] [právnická osoba] byl podán v letech 2018 či 2019 (z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [příjmení]).

19. Na základě provedených důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně se domáhá podanou žalobou, aby soud určil, že dohoda o vypořádání SJM uzavřená mezi žalovanou a dlužníkem žalobkyně [jméno] [příjmení] dne [datum], je vůči žalobkyni neúčinná. Řízení o odpůrčí žalobě ve smyslu ustanovení § 589 o. z. není řízením o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není ve smyslu § 80 písm. c) o. s. ř.; předpokladem úspěšnosti odpůrčí žaloby tudíž není prokázání naléhavého právního zájmu žalobce na určení neúčinnosti právního úkonu (srovnej 22 Cdo 3215/2009).

20. V posuzovaném případě bylo zjištěno, že žalobkyně je aktivně legitimována k podání odpůrčí žaloby, neboť má vykonatelnou pohledávku vůči dlužníkovi [jméno] [příjmení], která byla přiznána vykonatelným rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne [datum], který nabyl právní moci dne [datum] a vykonatelnosti dne [datum]. Soud se dále zabýval otázkou pasivní věcné legitimace žalované. V řízení bylo prokázáno, že [jméno] [příjmení] za trvání manželství s žalovanou převzal závazky ze smluv o zápůjčkách uzavřených s žalobkyní dne [datum] v celkové výši 2 464 083,80 Kč. Tato částka byla určena na rozjezd společného podnikání se společníkem a jednatelem žalobkyně [příjmení] [příjmení] v rámci [právnická osoba] – [právnická osoba] Tyto závazky byly zajištěny blankosměnkou. Dlužník se zavázal zaplatit tuto částku spolu s úrokovým navýšením žalobkyni ze zisku [právnická osoba] – [právnická osoba] do 4 let od uzavření smluv. Žalovanou o závazcích neinformoval ani ing. [příjmení], ani svědek [příjmení] [příjmení]. Dlužník svůj závazek nesplnil ani částečně. Manželství žalované s [jméno] [příjmení] bylo rozvedeno dne [datum] podle § 757 občanského zákoníku na základě dohody o vypořádání majetku uzavřené mezi [jméno] [příjmení] a žalovanou pro dobu po rozvodu ze dne [datum]. V době uzavření dohody [jméno] [příjmení] a žalovaná již více než tři roky nežili jako manželé a společně nehospodařili. Tyto dluhy převzaté dlužníkem [jméno] [příjmení] za trvání manželství nejsou součástí SJM, neboť se týkají majetku, který náleží výhradně [jméno] [příjmení], který tyto převzal bez souhlasu žalované a nejednalo se o obstarání každodenních či běžných potřeb rodiny. Jelikož tyto závazky, stejně jako obchodní podíl [jméno] [příjmení] ve [právnická osoba], s.r.o., nebyly součástí SJM dlužníka a žalované, nebyly tedy vypořádávány v souvislosti s jejich rozvodem. Dohoda o vypořádání potom obsahuje pouze majetek, který byl v SJM, a sice nemovité věci – stavby na pozemcích ve výlučném vlastnictví žalované a movité věci. Manželé pak provedli vypořádání podle zásad dle § 742 o. z. tak, že vycházeli z toho, že podíly obou manželů na vypořádávaném SJM jsou stejné. Žalovaná tak nezískala od dlužníka žádný prospěch, když v podstatě výše jí obdržených aktiv se rovná plus mínus výši převzatých pasiv a navíc vyplatila manželovi na vypořádacím podílu částku 300 000 Kč. V řízení žalovaná, jako osoba blízká dlužníkovi, prokázala, že vzhledem k objektivním okolnostem o eventuálním úmyslu dlužníka zkrátit věřitele nevěděla, a dokonce ani vědět nemusela. Soud, vzhledem k uvedenému má za to, že žalovaná nemůže být ve sporu ani pasivně věcně legitimována, když uvedená Dohoda nebyla uzavřena v její prospěch.

21. Podle § 589 odst. 1) zák. č. 89/2012 Sb. v platném znění (občanský zákoník), dále jen o. z., zkracuje-li právní jednání dlužníka uspokojení vykonatelné pohledávky věřitele, má věřitel právo domáhat se, aby soud určil, že právní jednání dlužníka není vůči věřiteli právně účinné. Toto právo má věřitel i tehdy, je-li právo třetí osoby již vykonatelné, anebo bylo-li již uspokojeno.

22. Podle § 589 odst. 2) o. z. neúčinnost právního jednání dlužníka se zakládá rozhodnutím soudu o žalobě věřitele, kterou bylo odporováno právnímu jednání dlužníka (odpůrčí žaloba).

23. Podle § 590 odst. 1) o. z. věřitel se může dovolat neúčinnosti právního jednání, a) které dlužník učinil v posledních pěti letech v úmyslu zkrátit své věřitele, byl-li takový úmysl druhé straně znám, b) kterým dlužník v posledních dvou letech zkrátil své věřitele, musel-li být druhé straně znám dlužníkův úmysl věřitele zkrátit, nebo c) kterým byl věřitel zkrácen a k němuž v posledních dvou letech došlo mezi dlužníkem a osobou jemu blízkou nebo které dlužník učinil ve prospěch takové osoby, ledaže druhé straně v době, kdy se právní jednání stalo, dlužníkův úmysl zkrátit věřitele znám nebyl a ani znám být nemusel.

24. Podle § 591 o. z. neúčinnosti bezúplatného právního jednání dlužníka se může věřitel dovolat tehdy, pokud k němu došlo v posledních dvou letech. To neplatí, jedná-li se o a) plnění povinnosti uložené zákonem, b) obvyklé příležitostné dary, c) věnování učiněné v přiměřené výši na veřejně prospěšný účel, nebo d) plnění, kterým bylo vyhověno mravnímu závazku nebo ohledům slušnosti.

25. Podle § 593 o. z. vyhradí-li si věřitel dříve, než se jeho pohledávka stane vykonatelnou, právo dovolat se neúčinnosti právního jednání tím, že výhradu prostřednictvím notáře, exekutora nebo soudu oznámí tomu, vůči komu se neúčinnosti právního jednání může dovolat, pak věřiteli lhůta k dovolání se neúčinnosti právního jednání neběží, dokud se pohledávka vykonatelnou nestane.

26. Podle § 594 odst. 1) o. z. neúčinnosti právního jednání se lze dovolat proti tomu, kdo s dlužníkem právně jednal, nebo kdo z právního jednání přímo nabyl prospěch, vůči jeho dědici nebo vůči tomu, kdo nabyl jmění při přeměně právnické osoby jako její právní nástupce.

27. Podle § 595 odst. 1) o. z. neúčinnost právního jednání zakládá věřitelovo právo domáhat se uspokojení pohledávky i z toho, co neúčinným jednáním z dlužníkova majetku ušlo. Není-li to dobře možné, náleží věřiteli odpovídající náhrada.

28. Podle § 599 odst. 1) o. z. dovolá-li se věřitel neúčinnosti právního jednání týkajícího se věci zapsané ve veřejném seznamu, může spolu s předložením odpůrčí žaloby a důkazu o jejím podání žádat orgán pověřený vedením takového seznamu, aby v něm poznamenal dovolání se neúčinnosti právního jednání. Dle odst. 2) vyhoví-li soud žalobě, má rozsudek účinky i proti osobám, které po provedení poznámky nabyly věc nebo právo k věci v takovém seznamu zapsané.

29. Podle § 710 o. z. součástí společného jmění jsou dluhy převzaté za trvání manželství, ledaže a) se týkají majetku, který náleží výhradně jednomu z manželů, a to v rozsahu, který přesahuje zisk z tohoto majetku, nebo b) je převzal jen jeden z manželů bez souhlasu druhého, aniž se přitom jednalo o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny.

30. Podle § 737 odst. 1) o. z. vypořádáním jmění nesmí být dotčeno právo třetí osoby. Bylo-li její právo vypořádáním dotčeno, může se třetí osoba domáhat, aby soud určil, že je vypořádání vůči ní neúčinné.

31. Na základě zjištěného skutkového stavu soud učinil následující právní závěr: Manželství žalované s [jméno] [příjmení] bylo rozvedeno podle § 757 občanského zákoníku na základě dohody o vypořádání majetku uzavřené mezi [jméno] [příjmení] a žalovanou pro dobu po rozvodu ze dne [datum]. Soud se zabýval tím, zda dohoda ze dne [datum] není neplatná pro obcházení zákona, neboť již v době jejího uzavření měl [jméno] [příjmení] splatné závazky ze smluv o zápůjčkách uzavřených s žalobkyní dne [datum]. Soud vyšel z ust. § 737 odst. 1) o. z., podle kterého vypořádáním jmění nesmí být dotčeno právo třetí osoby. Bylo-li její právo vypořádáním dotčeno, může se třetí osoba domáhat, aby soud určil, že je vypořádání vůči ní neúčinné. Soud dospěl k závěru, že toto zákonné ustanovení nelze aplikovat odděleně od § 589 odst. 1) o. z., podle kterého má věřitel právo se domáhat, aby soud určil, že právní jednání dlužníka není vůči němu právně účinné za podmínek dle ustanovení 590 odst. 1) o. z. Takovým právním jednáním může být i dohoda o vypořádání společného jmění manželů, neboť po jejím uzavření anebo, týká-li se nemovitosti, po její účinnosti, nemůže věřitelka - žalobkyně dosáhnout (bez pomocí odpůrčí žaloby) uspokojení své pohledávky z majetku, který připadl bývalé manželce dlužníka - žalované. V této souvislosti je bez významu, že společné jmění bylo vypořádáno podle zásad uvedených v § 742 o. z. Soud má za to, že dohodou dotčená věřitelka (žalobkyně), která má za dlužníkem vymahatelnou pohledávku, je na základě ustanovení § 737 odst. 1) o. z., aktivně věcně legitimována k žalobě o vyslovení právní neúčinnosti dohody. Tvrzený zásah do práv věřitelky ve smyslu ustanovení § 737 odst. 1) o. z. nezpůsobuje neplatnost, nýbrž tzv. relativní bezúčinnost dohody o vypořádání společného jmění manželů; znamená to, že v právních vztazích obecně dohoda sledované právní následky vyvolává, avšak ve vztahu k osobám, v jejichž prospěch byla bezúčinnost nastolena, se na dohodu hledí tak, jako kdyby její právní účinky nenastaly.

32. V řízení o odpůrčí žalobě nese žalující věřitelka břemeno tvrzení a důkazní břemeno o tom, že dlužníkův odporovaný právní úkon (dohoda o vypořádání SJM) zkracuje uspokojení jeho vymahatelné pohledávky a současně, že druhé straně odporovaného právního úkonu musel být úmysl dlužníka odporovaným právním úkonem zkrátit věřitele znám, tedy že druhá strana o tomto úmyslu dlužníka při právním úkonu věděla nebo musela vědět. Jde-li však o právní úkon mezi dlužníkem a osobou jemu blízkou nebo o právní úkon učiněný dlužníkem ve prospěch osoby jemu blízké, nemusí žalující věřitel tvrdit ani prokazovat, že žalovanému musel být úmysl dlužníka odporovaným právním úkonem zkrátit věřitele znám; zákon v tomto případě předpokládá, že žalovaný o úmyslu dlužníka zkrátit žalujícím věřitelem v řízení prokázaným odporovaným právním úkonem věřitele věděl, ledaže žalovaný prokáže, že v době právního úkonu dlužníkův úmysl zkrátit věřitele i při náležité péči nemohl poznat (srovnej NS 21 Cdo 1209/2011).

33. Na základě zjištěného skutkového stavu soud uzavřel, že dohoda o vypořádání majetku ze dne [datum] uzavřená mezi žalovanou a [jméno] [příjmení] je platná, a to z následujících důvodů: V době uzavření dohody [jméno] [příjmení] a žalovaná již více než tři roky nežili jako manželé a společně nehospodařili, jak bylo prokázáno v rozvodovém řízení. Stále však byli manželé, tedy v poměru osob blízkých (§ 22 odst. 1 o. z.). V Dohodě sami deklarovali, že závazky ze smluv o zápůjčkách uzavřených dne [datum] (tedy po třech letech odděleného hospodaření) jsou výlučnými závazky manžela, který, jak potvrdil i svědek [příjmení] [příjmení], tyto závazky převzal k rozjezdu společného podnikání s Ing. [příjmení], tedy nikoli pro obstarání každodenních či běžných potřeb rodiny (§ 710 o. z.). V době převzetí těchto závazků manželé nevedli společnou domácnost, žalovanou o závazcích neinformoval ani ing. [příjmení], ani svědek [příjmení] [příjmení]. Lze tedy uzavřít, že tyto dluhy převzaté dlužníkem [jméno] [příjmení] za trvání manželství nejsou součástí SJM, neboť se týkají majetku, který náleží výhradně [jméno] [příjmení] (obchodní podíl ve [právnická osoba] - [právnická osoba]), [jméno] [příjmení] tyto převzal bez souhlasu žalované a nejednalo se o obstarání každodenních či běžných potřeb rodiny. Jelikož tyto závazky, stejně jako obchodní podíl [jméno] [příjmení] ve [právnická osoba], s.r.o., nebyly součástí SJM dlužníka a žalované, nebyly tedy vypořádávány v souvislosti s jejich rozvodem. Dohoda o vypořádání potom obsahuje pouze majetek, který byl v SJM, a sice nemovité věci – stavby na pozemcích ve výlučném vlastnictví žalované a movité věci. Manželé pak provedli vypořádání podle zásad dle § 742 o. z. tak, že vycházeli z toho, že podíly obou manželů na vypořádávaném SJM jsou stejné. Při uplatnění superficiální zásady tak zcela logicky dohodli, že dům a vedlejší stavby připadnou do výlučného vlastnictví žalované, která byla výlučnou vlastnicí pozemků, na nichž jsou stavby postaveny a této připadl ke splacení nesplacený zůstatek hypotečního úvěru (ke dni vypořádání ve výši 2 345 311 Kč), který byl pořízen na výstavbu domu a byl s ním takto spjat. Důvodem, ospravedlňujícím takovéto vypořádání, je tedy vlastnictví pozemků, na nichž jsou stavby postaveny. Hodnota rodinného domu ke dni vypořádání byla se zohledněním právní vady (stavba a pozemek jiného vlastníka) zjištěna znaleckým posudkem Ing. [příjmení] v částce 2 951 800 Kč. Znaleckým posudkem Ing. [celé jméno znalce] vypracovaným na zadání soudu byla zjištěna cena 2 585 000 Kč bez ocenění vedlejších staveb a příslušenství (s připočtením obvyklé ceny součástí a příslušenství ve výši 207 520 Kč tak činí 2 792 520 Kč). V době uzavření Dohody o vypořádání SJM tak žalované připadla aktiva v hodnotě plus mínus rovnající se hodnotě pasiv, přičemž žalovaná na úplné vypořádání vyplatila manželovi částku 300 000 Kč, a dále si manželé vypořádali pouze movité věci tak, jak je každý z nich ke dni vypořádání užíval. Nejedná se tedy o situaci, kterou naznačuje žalobkyně podanou žalobou, a sice že žalovaná získala značný majetek oproti tomu, že žalovanému nezůstalo vůbec nic, co by mohl použít na úhradu svého vysokého dluhu. Takováto dohoda by se příčila dobrým mravům a ani s ohledem na zásadu smluvní volnosti by ji nebylo možno akceptovat a šlo by o dohodu absolutně neplatnou (srovnej 22 Cdo 141/2009). Taktomu v daném případě rozhodně není. Jelikož uvedené závazky, jakož i obchodní podíl [jméno] [příjmení], nebyly součástí SJM a nebyly tak vypořádávány, dohodou o vypořádání nemohlo dojít ke zkrácení věřitelky (žalobkyně). V řízení žalovaná, jako osoba blízká dlužníkovi, prokázala, že vzhledem k objektivním okolnostem o eventuálním úmyslu dlužníka zkrátit věřitele nevěděla, a dokonce ani vědět nemusela. Navíc žalovaná nezískala od dlužníka žádný prospěch, když dohoda o vypořádání SJM byla koncipována tak, že vycházela z toho, že podíly účastníků na majetku jsou stejné. Z těchto důvodů soud žalobu zamítl.

34. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., když soud přiznal úspěšné žalované proti neúspěšné žalobkyni náhradu nákladů potřebných k účelnému bránění práva v částce 14 477,50 Kč, sestávající z odměny za 6 úkonů právní pomoci po 1 500 Kč (příprava a převzetí zastoupení, vyjádření k žalobě, třikrát účast u jednání soudu ve dnech [datum], [datum], [datum], další poradu s klientkou dne [datum]) dle § 6, § 7 bod 5, § 9 odst. 1, § 11 vyhl. 177/96 Sb. v platném znění, 6 x režijní paušál po 300 Kč dle § 13 odst. 3 vyhl. 177/96 Sb., cestovní náhradu za 2 x cestu k jednání soudu v roce 2021 a 1 x v roce 2022 na trase [obec] – [obec] a zpět, tj. celkem 3 x 30 km osobním vozidlem AUDI [registrační značka], o průměrné spotřebě 5,9 l [číslo] km nafty za cenu v roce 2021 ve výši 27,20 Kč/1l, sazba základní náhrady v roce 2021 ve výši 4,40 Kč/1km, v roce 2022 cena nafty ve výši 36,10 Kč/1l, sazba základní náhrady v roce 2022 ve výši 4,70 Kč/1km tj. celkem 564,90 Kč, náhradu za promeškaný čas dle § 14 vyhlášky č. 177/96 Sb. v platném znění za 6 půlhodin po 100 Kč a 21 % DPH z částky 11 964,90 Kč, tj. 2 512,60 Kč. Soud tedy přiznal úspěšné žalované celkem na nákladech řízení částku 14 477,50 Kč.

Poučení