14 C 71/2023 - 126

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní JUDr. Otílií Hrehovou ve věci žalobkyně: [Anonymizováno] zastoupená advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalované: [Anonymizováno] za níž jedná [Jméno žalované] sídlem [Adresa žalované] o zaplacení 212 925 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Zamítá se žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku [částka], s úrokem z prodlení ve výši 15% p.a. od [datum] do zaplacení.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na nákladech řízení částku [částka] do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se po žalované domáhá poskytnutí peněžitého zadostiučinění ve výši [částka] za nesprávný úřední postup spočívající v nepřiměřené délce řízení v řízení vedeném u Městského soudu v Praze pod sp.zn. [Anonymizováno], kdy žalovaná nárok žalobkyně částečně uznala a zaplatila žalobkyni částku [částka], přičemž se zbytkem nároku odkázala žalobkyni na soud. Žalobkyně požaduje touto žalobou po žalované doplatit částku [částka] s příslušenstvím, když k této částce dospěla tak, že od původně žádaného plnění odečetla, co žalovaná žalobkyni zaplatila před zahájením soudního řízení. Žalobkyně uvedla, že soudní řízení zahájené žalobou podanou k Městskému soudu v Praze dne [datum] trvalo [Anonymizováno] měsíce s tím, že žalobkyně souhlasí s posouzením žalované, že ve vztahu k ní jde o posouzení doby [Anonymizováno], a to s ohledem na datum, kdy se žalobkyně o zahájeném soudním řízení dověděla. Rozdíl mezi závěrem žalované je pouze ve výši peněžitého zadostiučinění a jde tak o přezkum důvodů žalované pro něž žalobkyni nepřiznala plnění v té výši, o kterou požádala. Žalobkyně nesouhlasí se závěrem žalované o snížení základní částky o 30 % z důvodu skutkové a procesní složitosti. Jednalo se o řízení, jež skutkově mohlo být přiměřené, nebýt nerozhodného procesního vedení soudem v některých fázích řízení, a to zejména neúměrného poskytování prostoru tamní žalobkyni ([tituly před jménem] [jméno FO]) pro uplatňování nadbytečných skutkových tvrzení a důkazů a neustálé opakování mnohdy pro řízení nevýznamných skutkových tvrzení. To také způsobilo značný rozsah a nepřehlednost spisu. Žalobkyni také nemůže být připsáno k tíži, že žalobce (v posuzovaném řízení [tituly před jménem] [jméno FO]) opožděně uhradil soudní poplatek za odvolání anebo že specifikoval svůj žalobní nárok po opakovaných výzvách po více než 14 letech řízení. Naopak jde k tíži soudu, že neprosadil odpovídající procesní prostředky, v jejichž důsledku by řízení skončilo mnohonásobně dříve. Ani procesně nebyla věc „složitější“ vznášením opakovaných námitek proti protokolaci nebo proti znalci, jak uzavřela žalovaná. Přitom sama žalovaná nedospěla k závěru, že by jednání některého z účastníků bylo obstrukční. Žalobkyně nesouhlasí se snížením základní částky o 20 % z důvodu opakovaného vedení řízení na třech stupních soudní soustavy a před Ústavním soudem. V posuzovaném případě došlo ke zrušení rozhodnutí soudu nižšího stupně jen proto, že soud nižšího stupně nerespektoval závazný právní názor soudu vyššího stupně či nález Ústavního soudu. Celkově bylo vydáno osm rozhodnutí ve věci samé. Jednalo se o tzv. instanční ping-pong, jenž nemůže být připsán složitosti řízení, a tedy k újmě žalobkyně, (shodně Nejvyšší soud ve věci sp. zn. 30 Cdo 3673/2021). Žalobkyně též nesouhlasí se závěrem žalované o snížení základní částky o 10 % z důvodu „chování“ žalobkyně pro podíl na délce řízení pro opakované žádání o odročení nařízených jednání z různých důvodů. Podle výčtu ve stanovisku žalované bylo z důvodu na straně tamní žalované ([Anonymizováno]) odročeno za sedmnáct let celkem sedmkrát, v jednom případě z důvodu způsobeného žalobcem [tituly před jménem] [jméno FO] založením obsáhlého vyjádření do spisu těsně před jednáním, jinak zásadně z důvodu kolize advokáta žalobkyně s jiným soudním jednáním nebo zdravotního stavu advokáta žalobkyně a vždy s řádným doložením důvodu žádosti. Žalobkyně jako klient má právo na odmítnutí substituce nebo být v pracovní neschopnosti. Sedm žádostí žalobkyně o odročení jednání za sedmnáct let soudního řízení nelze ohodnotit snížením základní částky o 10 % z důvodu „chování“ žalobce.

2. Žalovaná brojila proti žalobě. Učinila nespornou, že u ní žalobkyně dne [datum] uplatnila nárok na zadostiučinění za nemajetkovou újmu v celkové výši [částka] ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., v platném znění, za nesprávný úřední postup ve shora uvedeném řízení. Žádosti žalobkyně bylo částečně vyhověno a bylo jí poskytnuto přiměřené zadostiučinění ve výši [částka]. Uvedla, že celková délka řízení činila v době mimosoudního projednání [Anonymizováno], a to počínaje ve vztahu k žalobkyni jako žalované od [datum], kdy byla této doručena žaloba, do dne vypracování stanoviska, tj. do [datum]. V tomto směru vychází žalovaná z ustálené judikatury ESLP, že i žalovaná v civilním procesu nemůže negativně vnímat délku řízení, když o něm neví a není tak vystavena nejistotě o osudu svých civilních práv a závazků. Ve věci bylo rozhodováno na třech stupních soudní soustavy a Ústavním soudem ČR, z toho 4x soudem I. stupně, 4x soudem odvolacím, 1x Nejvyšším soudem ČR a 2x Ústavním soudem ČR. Věc je právně i skutkově velice složitá. Žalobce v posici žalujícího v posuzovaném řízení se podanou žalobou v roce 2005 a jejím doplněním v roce 2007 domáhal celkem [hodnota] nároků: 1) určení, že žalovaná v posuzovaném řízení neoprávněné užila projektovou dokumentaci bez souhlasu žalobce jako autora díla, 2) bezdůvodného obohacení ve výši [částka] s přísl. a 3) nemajetkové újmy ve výši [částka]. Žalobce v posuzovaném řízení svůj nárok až po opakovaných výzvách soudu přesně specifikoval až podáním ze dne [datum], soud během řízení prováděl velice obsáhlé dokazování, ve věci byly vypracovány 2 znalecké posudky, soud rovněž v průběhu vyžadoval související spisy Obvodního soudu pro [adresa], spis.zn.: [Anonymizováno] a Obvodního soudu pro [adresa], sp.zn. [Anonymizováno], jakož i dokumentaci Městské části [adresa], odboru výstavby a územního plánování. Věc byla složitější i procesně, neboť oba účastnící prozkoumávaného řízení vznášeli opakované námitky proti protokolaci i proti osobě znalce, žalobce dále opakovaně žádal soud o prodloužení lhůty k doložení důkazních tvrzení, žalobce taktéž opožděně uhradil soudní poplatek za podané odvolání, v důsledku čehož bylo odvolací řízení prvotně zastaveno. Význam předmětu řízení byl žalovanou zhodnocen jako běžný, jednalo se o žalobu na ochranu autorského práva, tudíž se nejedná, dle ustálené judikatury ESLP, o presumované řízení, jimiž jsou zejména řízení trestní, opatrovnická, pracovněprávní, řízení ve věcech osobního stavu nebo řízení ve věcech náhrady škody na životě či na zdraví. Nadto nelze odhlédnout od skutečnosti, že žalobkyně, [Anonymizováno] je právnickou osobou, tudíž případná způsobená nemajetková újma nemůže v žádném případě dosahovat takové intenzity jako v případě, kdy by šlo o osobu fyzickou. Provedeným spisovým šetřením bylo dále zjištěno, že žalobkyně se svým chováním na celkové délce řízení jistým způsobem podílela, když opakovaně žádala o odročení nařízených jednání z různých důvodu (nejčastěji ze zdravotních důvodů nebo z důvodu kolize), viz ve dnech: [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum]. Pokud pak jde o posouzení délky řízení z hlediska její přiměřenosti, délku řízení přesahující 17 let již objektivně nelze považovat za přiměřenou, nadto se soudy dopouštěly průtahů, zejména v období od [datum] - věc předložena VS v Praze do [datum] - nařízeno ú.j. na [datum], od [datum] - ú.j., vyhlášen zrušující rozsudek do [datum] - výzva žalobci k úhradě zálohy na znalecký posudek, od [datum] - spis zaslán znalci do [datum] - doručen znalecký posudek, od [datum] - věc předložena VS v Praze do [datum] - nařízeno ú.j. na [datum]. S ohledem na všechny shora uvedené okolnosti byla celková délka řízení shledána jako nepřiměřená. Z tohoto důvodu přiznala žalovaná žalobkyni přiměřené zadostiučinění v celkové výši [částka], neboť konstatování porušení práva ve smyslu ustanovení § 31a odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb. se v daném případě nejevilo jako dostačující náhradou. Na tomto svém stanovisku ze dne [datum] žalovaná i nadále setrvává. Žalovaná nejprve dospěla k základní částce [částka] s tím, že za 1 rok řízení náleží částka [částka] (s ohledem na značnou nepřiměřenost délky řízení), přičemž za první dva roky náleží částka v poloviční výši. Tato základní částka pak byla snížena s ohledem na právní, skutkovou a procesní složitost řízení o 30%, dále byla základní částka snížena o 20% z důvodu, že řízení bylo opakovaně vedeno na třech stupních soudní soustavy a před Ústavním soudem ČR, dále byla základní částka snížena o 10% za chování žalobkyně, naopak základní částka byla zvýšena o 10% za postup soudu, jak podrobněji popsáno shora. Základní částka přiznaného zadostiučinění byla tedy celkem snížena o 50%.

3. Spornou mezi stranami v posuzované věci je konečná částka, která žalobkyni náleží za nepřiměřenou délku naříkaného řízení.

4. Je nesporné mezi stranami, že nárok žalované byl uplatněn dne [datum]. Rovněž je nesporným délka posuzovaného řízení 17 let a 3 měsíce.

5. Žalobce učinil nesporným průběh a chronologii řízení, jak ho popsala žalovaná ve svém vyjádření k žalobě, (bod 4 číslo listu 57 spisu) s tím, že pokud jde o poslední úkon žalované uvedený větou, „Proti rozhodnutí podala žalovaná dne [datum] dovolání.“, pak k tomuto zástupce žalobkyně upřesnil, že v dovolacím řízení Nejvyšší soud zrušil předchozí rozhodnutí soudu nalézacích a vrátil zpět Vrchnímu soudu v Praze, který rozhodl opětovně ve věci. Aktuálním je fáze řízení, kdy je podáno dovolání a probíhá dovolací řízení.

6. Soud tak učinil tato skutková zjištění :

7. Posuzované řízení bylo zahájeno dne [datum] doručením žaloby na ochranu autorského práva k Městskému soudu v Praze. Žalobkyně vystupuje v předmětném řízení v procesním postavení žalované, které byla žaloba doručena dne [datum]. Dne [datum] žalobce v posuzovaném řízení rozšířil žalobu, následně soud vyžadoval spis Obvodního soudu pro [adresa], spis.zn.: [Anonymizováno]. Usnesením ze dne [datum] nebyla připuštěna změna žaloby. Dne [datum] žalobce upravil žalobní petit. Dne [datum] soud vyžadoval spis Obvodního soudu pro [adresa], spis. zn.: [Anonymizováno]. Dne [datum] bylo konáno jednání, žalobce byl vyzván k doplnění, následně žádal dvakrát o prodloužení lhůty, dne [datum] doplnil svá tvrzení. Dne [datum] bylo konáno jednání a odročeno na [datum]. Dne [datum] požádal žalobce o odročení jednání z důvodu kolize, následně soud vyžadoval dokumentaci od Městské části [adresa], odbor výstavby a územního plánování. Dne [datum] byl soudem vyhlášen zamítavý rozsudek, proti rozhodnutí podal dne [datum] žalobce odvolání. Usnesením ze dne [datum] bylo odvolací řízení zastaveno pro nezaplacení soudního poplatku. Dne [datum] bylo soudem vydáno zrušující usnesení, neboť žalobce soudní poplatek dodatečně zaplatil. Dne [datum] byla věc předložena Vrchnímu soudu v Praze (VS). Usnesením VS ze dne [datum] byl rozhodnutí soudu I. stupně zrušeno a věc vrácena zpět soudu I. stupně. Dne [datum] bylo konáno jednání, odročeno na [datum]. Dne [datum] požádala žalovaná o odročení jednání z důvodu dlouhodobé hospitalizace právního zástupce žalované. Následně byla konána jednání ve dnech [datum], [datum], [datum], kdy byl soudem vyhlášen zamítavý rozsudek. Proti rozhodnutí podal žalobce dne [datum] odvolání, to bylo doplněno dne [datum]. Dne [datum] byla věc předložena VS. Dne [datum] bylo konáno jednání, odvolací soud vyžadoval spis Obvodního soudu pro [adresa], spis.zn.: [Anonymizováno]. Dne [datum] bylo nařízeno jednání na [datum], dne [datum] požádal zástupce žalované o odročení z důvodu obsáhlosti vyjádření žalobce, na to bylo jednání odročeno na [datum], následně byla konána jednání dne [datum], [datum] a [datum], kdy byl odvolacím soudem vyhlášen rozsudek, jímž bylo rozhodnutí soudu I. stupně zrušeno a věc vrácena zpět. Usnesením ze dne [datum] byl soudem stanoven znalec za účelem vypracování znaleckého posudku, následně žalobce vznesl námitky proti stanovení znalce. Usnesením ze dne [datum] byly námitky znalce zamítnuty. Spis byl zaslán znalci dne [datum]. Dne [datum] byl spis doručen znalci, znalecký posudek byl soudu doručen dne [datum], poté rozeslán účastníkům. Další jednání ve věci probíhala ve dnech: [datum], [datum], [datum] a [datum], kdy byl soudem vyhlášen částečně vyhovující rozsudek. Proti rozhodnutí podali žalobce i žalovaná odvolání. Dne [datum] byla věc předložena VS. Dne [datum] bylo nařízeno jednání na [datum]. Dne [datum] požádal zástupce žalované o odročení jednání z důvodu kolize, na to bylo jednání odročeno na [datum], kdy byl odvolacím soudem vyhlášen rozsudek, jímž bylo rozhodnutí soudu I. stupně částečně potvrzeno, částečně změněno a částečně zrušeno a vráceno zpět. Proti rozhodnutí bylo žalované podáno dovolání dne [datum], to bylo Usnesením Nejvyššího soudu ze dne [datum] odmítnuto. V mezidobí podala žalovaná ústavní stížnost, vedeno pod spis.zn.: III. ÚS 1897/18. Dne [datum] bylo nařízeno jednání na [datum]. Dne [datum] požádal zástupce žalované o odročení jednání z důvodu kolize, dne [datum] bylo konáno jednání a odročeno na neurčito za účelem vyčkání rozhodnutí o ústavní stížnosti III. ÚS 1897/18. Dne [datum] byla žalovanou podána další ústavní stížnost, vedeno pod spis.zn.: II. ÚS 635/19. Dne [datum] byla odmítnuta ústavní stížnost II. ÚS 635/19 a dne [datum] byla odmítnuta ústavní stížnost III. ÚS 1897/18. Dne [datum] byl soudem vyžadován spis Obvodního soudu pro [adresa] vedený pod spis.zn.: 5 C 35/2005. Dne [datum] bylo konáno jednání a odročeno na [datum], dne [datum] požádal zástupce žalobce o odročení z důvodu nemoci, na to bylo jednání odročeno na [datum], to bylo konáno a odročeno na [datum]. Dne [datum] požádal právní zástupce žalobce o odročení z důvodu nemoci žalobce. Dne [datum] požádal zástupce žalované o odročení jednání z důvodu pracovní neschopnosti, na to jednání odročeno na [datum], to nebylo konáno z důvodu nemoci zástupce žalované, na to jednání odročeno n [datum], to nebylo konáno z důvodu nemoci žalobce, na to jednání odročeno na [datum], to rovněž nebylo konáno z důvodu nemoci soudkyně, následně jednání nařízeno na [datum], to však nebylo konáno z důvodu kolize zástupce žalované. Dne [datum] bylo konáno jednání a vyhlášen částečně vyhovující rozsudek. Proti rozhodnutí podal žalobce i žalovaná odvolání, dne [datum] byla věc předložena VS. Usnesením VS ze dne [datum] byl stanoven znalec za účelem vypracování znaleckého posudku, proti stanovení znalce vznesl žalobce námitky. Usnesením VS ze dne [datum] bylo rozhodnuto tak, že znalec není vyloučen z povinnosti vypracovat znalecký posudek. Dne [datum] byl soudu doručen znalecký posudek, na to rozeslán účastníkům. Usnesením VS ze dne [datum] bylo znalci uloženo podat vysvětlení, to neučinil ve stanovené lhůtě. Usnesením VS ze dne [datum] byla znalci uložena pořádková pokuta. Na jednání dne [datum] byl soudem vyhlášen rozsudek, jímž byl rozsudek soudu I. stupně částečně změněn, rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum]. Proti rozhodnutí podala žalovaná dne [datum] dovolání.

8. Z rozsudku [Anonymizováno] ze dne [datum] ve věci žalobce [jméno FO] a žalované [Anonymizováno], o ochranu autorského práva se podává, že se žaloba zamítá (neoprávněné použití projektové dokumentace) a též i pokud jde o zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Rovněž se žaloba zamítá, pokud jde o přiměřené zadostiučinění [částka] (číslo listu 13 spisu).

9. Z usnesení Vrchního soudu v Praze č.j. [Anonymizováno] ze dne [datum] se podává, že jím bylo rozhodnuto o rozsudku soudu prvního stupně číslo listu 166 tak, že se tento zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení (číslo listu 47 spisu).

10. Z dalšího rozsudku Městského soudu v Praze č.j. [Anonymizováno] ze dne [datum] plyne, že jím byla opětovně zamítnuta žaloba ve všech výrocích a požadavcích (číslo listu 16 spisu).

11. Z usnesení Vrchního soudu v Praze č.j. [Anonymizováno] ze dne [datum] se podává, že se rozsudek soudu prvního stupně (číslo listu 325) zrušuje a věc se vrací k tomuto soudu k dalšímu řízení (číslo listu 24 spisu).

12. Z dalšího rozsudku Městského soudu v Praze č.j. [Anonymizováno] ze dne [datum] se podává, že jím bylo rozhodnuto o určení, že žalovaný neoprávněně použil projektovou dokumentaci (atd) a dále, (pod výrokem II.), že se žaloba, podle které je žalovaný povinen zaplatit žalobci [částka], zamítá. Výrokem III. byla žaloba, podle které je žalovaný povinen zaplatit žalobci přiměřené zadostiučinění [částka], zamítnuta (číslo listu 35 spisu).

13. Z rozsudku [Anonymizováno] ze dne [datum] je zjišťováno, že jím bylo rozhodnuto o odvolání žalobce i žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze (číslo listu 1072) s výsledkem, že rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku I. potvrzuje, ve výroku III. se mění tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci jako přiměřené zadostiučinění [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku. Ve výrocích II. a IV. se zrušuje a v tomto rozsahu se věc vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení v němž věc projedná a rozhodne jiný samosoudce (číslo listu 19 spisu). K dotazu soudce upřesnil právní zástupce žalobce, že rozhodnutí o projednání věci jiným samosoudcem se týkalo původní soudkyně [tituly před jménem] [jméno FO]. Z bodu 34 odůvodnění tohoto rozsudku se podává, že odvolací soud na závěr podotýká, že s ohledem na to, že soud prvního stupně se neřídil závazným právním názorem vyjádřeným v předchozím zrušovacím rozhodnutí odvolacího soudu, s přihlédnutím k délce probíhajícího řízení a ve snaze zabránit případným průtahům v řízení, přistoupil též k postupu podle § 221 odstavec 2 o. s. ř. a přikázal věc k projednání a rozhodnutí jinému soudci/soudkyni Městského soudu v Praze.

14. Z rozsudku [Anonymizováno] ze dne [datum] plyne výrok I., že žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku [částka] spolu s příslušenstvím. Dále výrok II., že žaloba na zaplacení [částka] s příslušenstvím se zamítá. A výrok III., že žaloba na zaplacení úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] se zamítá. Nákladový výrok IV. zněl, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci část nákladů řízení ve výši [částka] k rukám právního zástupce žalobce a následoval též výrok o nákladech řízení státu za znalečné (číslo listu 28 spisu).

15. Z rozsudku [Anonymizováno] ze dne [datum], který projednával odvolání žalobce i žalované do rozsudku číslo listu 1411 soudu prvního stupně zněl tak, že (výrok I.) rozsudek soudu prvního stupně se do výroku I. v rozsahu povinnosti žalované zaplatit žalobci [částka] s příslušenstvím potvrzuje a jinak se mění tak, že žaloba na uložení povinnosti zaplatit žalobci [částka] s příslušenstvím, se zamítá. Výrok II. a III. je nákladový (číslo listu 39 spisu).

16. Z likvidační doložky žalované v této věci plyne, že relutární satisfakce ve výši [částka] byla [Anonymizováno] zaplacena dne [datum].

17. Podle ust. § 1 zákona 82/1998 Sb. (zákona), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle ust. § 5 písm. a), b) zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. Podle ust. § 13 odst. 1 zákona stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle ust. § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 cit. ust. v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného.

18. Otázku přiměřenosti délky řízení v předmětné věci je třeba posoudit v souladu zejména s článkem 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“), který mj. zakotvuje právo každého na projednání věci v přiměřené lhůtě, a příslušnou judikaturou Evropského soudu pro lidská práva (dále jen „ESLP“). Z ní kromě jiného plyne, že přiměřenost délky řízení se posuzuje podle okolností případu a s ohledem zejména na složitost věci, chování stěžovatele a jednání příslušných orgánů, jakož i význam sporu pro stěžovatele (viz např. rozsudek ESLP ve věci Hartman proti České republice ze dne [datum], § 73). Průtah v určité fázi řízení lze tolerovat za předpokladu, že celková délka řízení nebude nepřiměřená (viz např. rozsudek ESLP ve věci Pretto proti Itálii ze dne [datum], § 37). Jen průtahy přičitatelné státu mohou vést k závěru, že délka řízení byla nepřiměřená (viz např. rozsudek ESLP ve věci Papachelas proti Řecku ze dne [datum], § 40). Chování stěžovatele představuje objektivní faktor, který není přičitatelný žalovanému státu a je třeba ho vzít v úvahu při rozhodování o překročení přiměřené lhůty (viz např. rozsudek ESLP ve věci Versini proti Francii ze dne [datum], § 28). Podle ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR neexistuje žádná abstraktně stanovitelná lhůta, kterou by bylo možno obecně považovat za přiměřenou. Otázky přiměřenosti délky řízení je nutno vždy zkoumat ve světle konkrétních okolností daného případu a pouze průtahy přičitatelné státu mohou vést ke konstatování překročení přiměřené lhůty. To znamená, že stát je možno činit odpovědným pouze za ty průtahy, které by byly způsobeny liknavým postupem státních orgánů.

19. Za spravedlivou k odškodnění nemajetkové újmy je třeba považovat takovou náhradu, která umožní poškozenému napravit důsledky nesprávného úředního postupu a procesní subjekt se tak přestane považovat za poškozeného (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. 30 Cdo 3269/2009). Smyslem poskytnutí přiměřeného zadostiučinění je odškodnění újmy, která vznikla účastníku řízení v důsledku nepřiměřeně dlouho trvající nejistoty stran jeho právního postavení, nikoliv sankcionování státu za to, že k nepřiměřené délce řízení došlo (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp.zn. 30 Cdo 1313/2010). S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že žalobci náleží odškodnění nemajetkové újmy v základu [částka]/rok posuzovaného řízení, tak jak učinila i žalovaná.

20. Pokud jde o postup při určení přiměřené výše peněžitého zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou řízení, pak tento stanovil ve své ustálené judikatuře Nejvyšší soud ČR, jenž konstatoval, že je nezbytné, aby soudy ve svých rozhodnutích se zaměřily a podrobně vysvětlily, z jaké základní částky odškodnění vycházely a jakým způsobem, včetně procentního vyjádření, zohlednily kritéria uvedená v § 31a odst. 3 písm. b) až e) OdpšK při určení konečné výše odškodnění (např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. 30 Cdo 3026/2009). Na závěru o výši zadostiučinění by se měla kritéria uvedená v § 31a odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk projevit ve stejném poměru, v jakém se podílela na celkové délce řízení; zásadně vhodnou formou tohoto projevu je procentní modifikace základní částky odškodnění za celé řízení (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum] sp. zn. 30 Cdo 1710/2012). Z konstantní judikatury Evropského soudu pro lidská práva a Nejvyššího soudu (viz např. rozsudky ze dne [datum], sp. zn. 30 Cdo 4889/2009 nebo ze dne [datum], sp. zn. 28 Cdo 4540/2009, nebo též ze dne [datum], sp. zn. 30 Cdo 1151/2009) plyne, že za soudní řízení lze přiznat účastníku řízení základní částku v rozmezí mezi [částka] až [částka] za první dva roky a dále pak za každý další rok řízení.

21. Pokud jde o právní hodnocení, soud se zabýval okolnostmi, zda došlo v namítaném řízení k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícímu v nevydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě. V projednávané věci jde o řízení vedené u [Anonymizováno] pod sp.zn. [Anonymizováno], jeho délka je [Anonymizováno] měsíce, což bylo mezi stranami nesporné. Strany se shodly na tom, že základní částkou zadostiučinění, na niž má žalobkyně nárok je částka [částka]. Sporným je částka konečná, kdy žalobce nesouhlasí s krácením základní částky provedeným žalovanou.

22. Soud uzavírá, že v posuzovaném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu, a to v nepřiměřené délce řízení, přičemž žalovanou poskytnuté zadostiučinění je plně adekvátní způsobené újmě. Porušením práva žalobkyně na vydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě jí vznikla nemajetková újma, kterou je i dle stanoviska Nejvyššího soudu ČR sp. zn. Cpjn 206/2010 nutno odškodnit v penězích, neboť žádné okolnosti, pro něž by bylo na místě spokojit se v dané věci pouze s konstatováním porušení práva (k tomu vis. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. 30 Cdo 2828/2011) ani sama žalovaná netvrdila a ani soud je neshledal.

23. Soud po projednání věci přitakal použitému algoritmu výpočtu odškodnění, jak učinila žalovaná.

24. Pokud jde o parametr složitosti řízení, pak ve věci, která byla zahájena žalobou podanou u soudu dne [datum] bylo rozhodováno na třech stupních soudní soustavy a Ústavním soudem ČR. 4x rozhodoval soud I. stupně, 4x soud odvolací, 1x Nejvyšším soudem ČR a 2x Ústavním soudem ČR. Věc byla právně i skutkově značně složitá. Žalobce se podanou žalobou v roce [Anonymizováno] a jejím doplněním v roce 2007 domáhal celkem [hodnota] nároků: 1) určení, že žalovaná neoprávněné užila projektovou dokumentaci bez souhlasu žalobce jako autora díla, 2) bezdůvodného obohacení ve výši [částka] s přísl. a 3) nemajetkové újmy ve výši [částka]. Soud během řízení prováděl obsáhlé dokazování, ve věci byly vypracovány 2 znalecké posudky, přičemž tato skutečnost je obvykle projevem složitosti. Věc byla složitější i procesně, neboť žalobce i žalovaná vznášeli opakované námitky proti protokolaci i proti osobě znalce. V sedmi případech došlo k odročení soudního jednání k žádosti strany žalované (v posuzovaném řízení) – nyní žalobkyně, a to dne [datum], kdy bylo jednání zrušeno, neboť dne [datum] požádal o odročení jednání z důvodu dlouhodobé hospitalizace svého právního zástupce. Též jednání původně nařízené na [datum] bylo dne [datum] k žádosti zástupce tamní žalované odročeno. Dne [datum] požádal zástupce žalované o odročení jednání z důvodu kolize. Jednání nařízené na [datum], bylo odročeno k žádosti zástupce tamní žalované ze dne [datum] z důvodu kolize. Dne [datum] požádal zástupce tamní žalované o odročení jednání z důvodu pracovní neschopnosti. Jednání dne [datum] pak nebylo konáno z důvodu nemoci zástupce tamní žalované. Jednání [datum] též nebylo konáno z důvodu kolize zástupce tamní žalované. Tímto svým přístupem žalobkyně jako žadatelka o odškodnění vyvolala prodloužení doby projednávání věci.

25. Pokud jde o význam řízení pro žadatele odškodnění, předmět řízení byl pro žalobkyni běžný. Šlo o žalobu na ochranu autorského práva, tudíž se nejedná dle ustálené judikatury ESLP o řízení, která jsou vyřizována s urychlením, jako řízení trestní, opatrovnická, pracovněprávní, řízení ve věcech osobního stavu nebo řízení ve věcech náhrady škody na životě či na zdraví. Přitom žalobkyně je právnickou osobou a na rozdíl od fyzické osoby způsobená nemajetková újma nedosahuje takové míry intenzity porušení práva jako v případě, kdy by šlo o osobu fyzickou.

26. Jde-li o postup soudu, pak délku řízení přesahující 17[Anonymizováno]let již objektivně nelze považovat za přiměřenou. Přitom došlo konkrétně k zásadním prodlevám, a to například v období od [Anonymizováno], kdy věc byla předložena [Anonymizováno] – až do[Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] (kdy VS nařídil jednání na [datum]). Další prodleva byla [Anonymizováno] kdy byl vyhlášen zrušující rozsudek a až po roce – v [Anonymizováno] byla žalobci dána výzva k úhradě zálohy na znalecký posudek. Další průtah byl od [Anonymizováno], kdy byla věc předložena [Anonymizováno] [Anonymizováno] (víc než rok) kdy bylo nařízeno jednání na [Anonymizováno]

27. Pokud žalovaná při stanovení konkrétní výše zadostiučinění ([částka]) dospěla k základní částce [částka] s tím, že za 1 rok řízení náleží částka [částka] s ohledem na značnou nepřiměřenost délky řízení, pak tento postup výpočtu základu je dle názoru soudu naprosto přiléhavý. Za první dva roky pak náleží částka v poloviční výši. Další postup žalované při výpočtu adekvátní výše je rovněž souladný s platnou judikaturou, pokud základní částka byla snížena s ohledem na právní, skutkovou a procesní složitost řízení o 30%, a dále s přihlédnutím k snížení základní částky o 20% z důvodu opakovaně vedeného řízení na třech stupních soudní soustavy a před Ústavním soudem ČR. Stejně tak pokud byla základní částka snížena o 10% za chování žalobkyně a pokud naopak základní částka byla zvýšena o 10% za postup soudu, jak bylo konstatováno výše, kdy tak základní částka přiznaného zadostiučinění byla tedy celkem snížena o 50%. Co do uvedeného postupu výpočtu tak není důvod jakkoli zasahovat zvýšením, neboť je dle názoru soudu přiléhavý.

28. Žaloba byla proto zamítnuta.

29. Ohledně náhrady nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má právo na náhradu nákladů řízení žalovaná, která měla úspěch ve věci. Žalované tak náleží 3 paušály dle vyhl.č. 177/1996 Sb. a vyhl.č. 254/2015 Sb. (vyjádření k věci, jednání dne 16.10.202 a [datum]) x [částka]; celkem [částka].

Poučení