14 C 79/2020 - 256

Rubrum

Okresní soud v Náchodě rozhodl samosoudcem JUDr. Jiřím Kučerou ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozená [Datum narození žalobce] trvale bytem [Adresa žalobce] zastoupen advokátem: [Jméno advokáta] se sídlem [Adresa advokáta] proti žalovaným: 1) [Jméno žalované A], narozený [Datum narození žalované A] trvale bytem [Adresa žalované A] 2) [Jméno žalované C], narozená [Datum narození žalované C] trvale bytem [Adresa žalované A] zastoupeni advokátkou: [Jméno advokátky] se sídlem [Adresa advokátky] o určení existence věcného břemena takto:

Výrok

I. Žaloba na určení, že každému vlastníkovi pozemku [Anonymizováno][Anonymizováno] [Jméno žalované B] svědčí služebnost vedení inženýrské sítě, spočívající v oprávnění zřízení, údržby, oprav a provozování elektrické přípojky, včetně jejího příslušenství, umístěné na pozemku [Anonymizováno]. [Anonymizováno] [Jméno žalované B], v rozsahu dle geometrického plánu, a to včetně práva umístění elektroměru na rodinném domě [Anonymizováno] který je součástí pozemku [Anonymizováno]. [Jméno žalované B]; služebnost zahrnuje oprávnění vstupovat a vjíždět na pozemek p. [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Jméno žalované B] přes pozemek [Anonymizováno] [Jméno žalované B] v souvislosti se zřízením, údržbou opravami a provozováním elektrické přípojky a elektroměru, a dále na určení, že každému vlastníkovi pozemku [Anonymizováno] [Jméno žalované B] svědčí služebnost průchodu po pozemku [Anonymizováno] [Jméno žalované B] v rozsahu dle geometrického plánu, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovaným na náhradu nákladů řízení částku ve výši 53 324,70 Kč a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalovaných.

Odůvodnění

1. Původní žalobci, manželé [jméno FO], narozený [datum], a [jméno FO], narozená [datum], se žalobou ze dne [datum] domáhali určení, že vlastníkům pozemků [Anonymizováno] [Jméno žalované B] svědčí služebnost vedení inženýrské sítě spočívající v oprávnění zřízení, údržby, opravy a provozování elektrické přípojky včetně jejího příslušenství na pozemcích [Anonymizováno][Anonymizováno] dále, že vlastníkům pozemků [Anonymizováno] svědčí služebnost cesty po pozemku [Anonymizováno]. Svůj návrh žalobci zdůvodnili tak, že jsou vlastníky pozemků [Anonymizováno] [Jméno žalované B], kde bydlí v domě [Anonymizováno] Přístup k těmto nemovitostem a přívod elektrické energie je historicky přes pozemky [Anonymizováno] jejichž vlastníky jsou žalovaní. Jelikož původní žalobci a jejich právní předchůdci vykonávají od roku [Anonymizováno] právo průchodu a průjezdu přes pozemky [Anonymizováno] a také právo umístění elektroměru a kabelu na pozemcích [Anonymizováno] tak tato práva vydrželi.

2. Žalovaní ve svém vyjádření k žalobě ze dne [datum] uvedli, že nárok původních žalobců neuznávají. Žalovaní uvedli, že z ničeho nevyplývá, že by právní předchůdci žalovaných uzavřeli smlouvu, jež by zakládala tvrzené služebnosti. Zároveň nemohlo dojít k vydržení těchto služebností původními žalobci či jejich právními předchůdci, protože právo průchodu je založeno pouze na ústním souhlasu dcery původních žalobců, která byla vlastníkem pozemků [Anonymizováno] před žalovanými. Elektrické připojení pozemků původních žalobců pak má být na domě žalovaných umístěno „na černo“ a žalovaní měli již několikrát neúspěšně žádat o odstranění. Původní žalobci tak ani nemohli vydržet služebnost inženýrské sítě kvůli absenci dobré víry.

3. Usnesením Okresního soudu v [adresa] ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno], bylo na návrh zástupce původních žalobců řízení přerušeno z důvodu probíhajícího dědického řízení, neboť původní žalobce [jméno FO] zemřel dne [datum].

4. Usnesením Okresního soudu v [adresa] ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno], bylo poté, co skončilo dědické řízení po zemřelém původním žalobci [jméno FO], rozhodnuto o pokračování v řízení s původním žalobcem [jméno FO].

5. Usnesením Okresního soudu v [adresa] ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno] bylo vyhověno návrhu původního žalobce [jméno FO], aby do řízení na její místo vstoupila její vnučka [Jméno žalobce], narozená [Datum narození žalobce] [Anonymizováno] a se vstupem do řízení souhlasila.

6. Usnesením Okresního soudu v [adresa] ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno] soud souhlasil se změnou žaloby tak, že se žalobce domáhá určení, že každému vlastníkovi pozemku [Anonymizováno][Anonymizováno] [Anonymizováno]. [Jméno žalované B] svědčí služebnost vedení inženýrské sítě, spočívající v oprávnění zřízení, údržby, oprav a provozování elektrické přípojky, včetně jejího příslušenství, umístění na pozemku [Anonymizováno] a to včetně práva umístění elektroměru na domě [Anonymizováno] který je součástí pozemku [Anonymizováno] přičemž tato služebnost zahrnuje oprávnění vstupovat a vjíždět na pozemek [Anonymizováno] přes pozemek [Anonymizováno] v souvislosti se zřízením, údržbou, opravami a provozováním elektrické přípojky a elektroměru a dále se žalobce domáhá určení, že každému vlastníkovi pozemku [Anonymizováno] svědčí služebnost průchodu po pozemku [Anonymizováno]

7. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění:

8. Výpisem z katastru nemovitostí ze dne [datum] má soud za prokázané, že vlastníky pozemku [Anonymizováno] [Jméno žalované B] jsou žalovaní, každý s podílem o velikosti . Tento pozemek ve vlastnictví žalovaných nezatěžuje dle výpisu žádné věcné břemeno.

9. Výřezem katastrální mapy na č. l. 8 má soud za prokázané, že pozemek [Anonymizováno] leží bezprostředně u pozemní komunikace, která vede skrz [Anonymizováno] [Jméno žalované B]. Vprostřed tohoto pozemku je vyčleněn pozemek [Anonymizováno] [adresa] od pozemku [Anonymizováno] z něhož je vyčleněn pozemek [Anonymizováno] Předmětná služebnost průchodu má vést kolmo k pozemní komunikaci přes pozemek [Anonymizováno] není jinak k pozemní komunikace připojen.

10. Vyrozuměním o provedeném vkladu do katastru nemovitostí ve věci sp. zn. [Anonymizováno] má soud za prokázané, že s právními účinky ke dni [datum] nabyli k pozemkům [Anonymizováno] [Anonymizováno] vlastnické právo jako spoluvlastníci žalovaní od [jméno FO], narozeného [datum].

11. Protokolem o vytyčení hranice pozemku ze dne [datum] a vytyčovacím náčrtem ze dne [datum] má soud za prokázané, že k tomuto dni došlo k vytyčení hranic mezi pozemky v k. ú. [Jméno žalované B] včetně pozemků [Anonymizováno]

12. Fotodokumentací na č. l. 79 a 80 má soud za prokázané, že v minulosti nebyla hranice pozemků [Anonymizováno] nijak oplocena a od pozemku [Anonymizováno] vedla cesta přes pozemek [Anonymizováno] až k pozemní komunikaci vedoucí skrze [Anonymizováno] [Jméno žalované B].

13. Výpisy z katastru nemovitostí ze dne [datum] má soud za prokázané, že vlastníky pozemku [Anonymizováno] [Jméno žalované B] jsou žalovaní, každý s podílem o velikosti . Tento pozemek ve vlastnictví žalovaných nezatěžuje dle výpisu žádné věcné břemeno. Vlastníky pozemku p. č. [hodnota], ostatní komunikace, který východně sousedí s pozemky žalobce [Anonymizováno][Anonymizováno] jakož i s pozemky žalovaných [Anonymizováno], jsou [jméno FO] a [Anonymizováno] [právnická osoba]., každý s podílem o velikosti .

14. Smlouvou o zřízení věcného břemene ze dne [datum] má soud za prokázané, že původní žalobci si s [Anonymizováno] [jméno FO], narozeným [datum], a [jméno FO], narozenou [datum], tehdejšími vlastníky pozemků [Anonymizováno] ujednali zřízení věcného břemena spočívajícím v právu cesty přes pozemky [Anonymizováno] ve prospěch pozemku [Anonymizováno] ve vlastnictví původních žalobců.

15. Usnesením [Anonymizováno] [Anonymizováno] v [adresa] ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno] [insolvenční spisová značka]-[Anonymizováno], má soud za prokázané, že insolvenční soud udělil souhlas insolvenčnímu správci ke zpeněžení majetkové podstaty dlužníka [jméno FO] mimo dražbu a to nemovitostí v [Anonymizováno] [Jméno žalované B] [Anonymizováno] Usnesením [Anonymizováno] soudu v [adresa] ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno] [insolvenční spisová značka]-[právnická osoba]/[Anonymizováno], má soud za prokázané, že soud udělil souhlas s tím, aby insolvenční správce vydal věřiteli výtěžek zpeněžení ve [Anonymizováno]

16. Dopisem ze dne [datum] má soud za prokázané, že původní žalobci vyzývali žalované poté, co žalovaní hranici mezi svými pozemky a pozemky žalobců oplotili, aby jim byl umožněn přístup na pozemek žalovaných, jelikož tito za více jak 28 let vydrželi právo odpovídající věcnému břemenu průchodu a průjezdu.

17. Usnesením Okresního soudu v [adresa] ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno] má soud za prokázané, že byla zamítnuta žaloba původních žalobců, aby byli žalovaní povinni se zdržet stavby plotu mezi pozemky [Anonymizováno]

18. Výpisem z katastru nemovitostí ze dne [datum] má soud za prokázané, že vlastníkem pozemku [Anonymizováno] žalobce. Ve prospěch pozemků ve vlastnictví žalobce není zapsáno žádné věcné právo.

19. Čestnými prohlášeními [jméno FO], [jméno FO] a [jméno FO] ze dne [datum] má soud za prokázané, že k domu [Anonymizováno] vždy vedla přístupová cesta přes pozemek patřící k domu [Anonymizováno] Původní žalobci vcházeli brankou patřící k domu [Anonymizováno] přes který se dostávali do domu [Anonymizováno]

20. Darovací smlouvou ze dne [datum], která byla uzavřena [Anonymizováno] [jméno FO], narozeným [datum], a [jméno FO], narozenou [datum], na straně jedné a původními žalobci na straně druhé, má soud za prokázané, že pozemek [Anonymizováno] vznikl oddělením z původního pozemku [Anonymizováno] který [Anonymizováno] [jméno FO] nabyli darovací smlouvou ze dne [datum].

21. Potvrzením o kolaudačním řízení ze dne [datum] má soud za prokázané, že v domě [Anonymizováno] byla provedena výchozí revize elektrické instalace a byla vystavena přihláška k odběru elektrické energie.

22. Výpisem z katastru nemovitostí ze dne [datum] má soud za prokázané, že k tomuto datu byli vlastníky pozemku [Anonymizováno] manželé [jméno FO].

23. Soud zamítl důkazní návrh žalobce spočívající v účastnických výsleších žalobce, [jméno FO] a [jméno FO]. Stejně tak soud zamítl listinné důkazy žalovaných, které měly dosvědčit vztah [jméno FO] se žalobcem. Soud dospěl k závěru, že tyto důkazy by nemohly přinést z hlediska výsledku řízení žádná právně relevantní skutková zjištění.

24. Z dalších provedených důkazů nebyly zjištěny právně relevantní skutečnosti pro projednávanou věc.

25. Provedené důkazy jsou ve vzájemném souladu a vyznačují se vysokým stupněm věrohodnosti, v řízení nebyly nijak relevantně zpochybněny. Soud v této situaci hodnotí důkazy jako dostatečné a pokládá skutkový stav za jednoznačně zjištěný.

26. Po provedeném dokazování listinnými důkazy učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:

27. Původní žalobci byli již od kolaudace [Anonymizováno] přičemž na pozemku [Anonymizováno] původní žalobci převedli vlastnické právo k pozemku [Anonymizováno] [Anonymizováno], a pozemku [Anonymizováno] [jméno FO] a [jméno FO], přičemž [jméno FO] byla dcerou původních žalobců. V roce [Anonymizováno] došlo k oddělení části pozemku [Anonymizováno] a tato část byla převedena do vlastnictví původních žalobců jako pozemek [Anonymizováno] Mezi oběma pozemky [Anonymizováno] nebylo žádné oplocení a pozemek [Anonymizováno] byl běžně užíván k průchodu k domu [Anonymizováno] [Anonymizováno] došlo k uzavření smlouvy o zřízení věcného břemena, kterou mělo být mezi [jméno FO] ujednáno zřízení věcného břemena spočívajícím v právu cesty přes [Anonymizováno] ve prospěch pozemku [Anonymizováno] Tato smlouva nicméně nikdy nebyla vložena do katastru nemovitostí. Dům [Anonymizováno] zásobován elektrickou energií za pomocí přípojky vedené z domu [Anonymizováno] zpeněženy v insolvenčním řízení a přešly tak do vlastnictví [jméno FO], od něhož tyto v roce [Anonymizováno] nabyli žalovaní, kteří hranici mezi pozemky [Anonymizováno] oplotili, čímž znemožnili původním žalobcům přístup na pozemek [Anonymizováno] Následně byla zamítnuta i žaloba původních žalobců, kterou se dožadovali toho, aby žalovaní byli povinni se zdržet stavby plotu mezi pozemky [Anonymizováno] Žalovaní opakovaně vybízeli původní žalobce k odstranění elektrické přípojky [Anonymizováno] z pozemku žalovaných. V průběhu řízení [jméno FO], jeden z původních žalobců, zemřel, po skončení dědického řízení převedla [jméno FO], druhý z původních žalobců, vlastnické právo k pozemkům [Anonymizováno] na žalobce. Ve prospěch pozemků ve vlastnictví žalobce není v katastru nemovitostí vloženo žádné věcné právo.

28. Podle § 130 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“) je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří, je držitelem oprávněným. V pochybnostech se má za to, že držba je oprávněná.

29. Podle § 134 odst. 1 obč. zák. oprávněný držitel se stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o movitost, a po dobu deseti let, jde-li o nemovitost.

30. Podle § 151o odst. 1 obč. zák. věcná břemena vznikají písemnou smlouvou, na základě závěti ve spojení s výsledky řízení o dědictví, schválenou dohodou dědiců, rozhodnutím příslušného orgánu nebo ze zákona. Právo odpovídající věcnému břemenu lze nabýt také výkonem práva (vydržením); ustanovení § 134 zde platí obdobně. K nabytí práva odpovídajícího věcným břemenům je nutný vklad do katastru nemovitostí.

31. Podle § 494 obč. zák. z platného závazku je dlužník povinen něco dát, konat, něčeho se zdržet nebo něco trpět a věřitel je oprávněn to od něj požadovat.

32. Podle § 1095 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl.

33. Podle § 3066 o. z. do doby stanovené v § 1095 se započte i doba, po kterou měl držitel, popřípadě jeho právní předchůdce, věc nepřetržitě v držbě přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; tato doba však neskončí dříve než uplynutím dvou let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jde-li o věc movitou, a pěti let, jde-li o věc nemovitou.

34. Soud posoudil zjištěný skutkový stav v souladu se shora citovanými právními předpisy a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

35. Žalobce (a před ním původní žalobci) se žalobou dožadovali určení existence služebností 1) průchodu a 2) vedení inženýrské sítě, přičemž soud oba žalobní návrhy zamítl. Na úvod je nutné konstatovat, že argument žalované strany tím, že i kdyby sporované služebnosti vznikly, tak by došlo k jejich zániku v důsledku prohlášení konkursu na majetek [jméno FO], která byla vlastníkem pozemků p. č. 146/1 a 146/2, podle znění § 285 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon (dále jen „i. z.“), jež bylo účinné od 1. 1. 2008 do 31. 12. 2012, je lichý. Ustanovení § 285 odst. 1 písm. b) i. z. totiž nelze vykládat izolovaně, ale ve spojení s § 248 odst. 3 i. z. Tato právní úprava tak nedopadá na všechna věcná břemena, ale pouze na ta, která vznikla za a) nápadně nevýhodných podmínek a za b) až poté, co nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení. Tato úprava insolvenčního zákona tak na zkoumaný případ evidentně nedopadá a soud se v případě obou tvrzených služebností podrobně zabýval, zda došlo k jejich vzniku či nikoliv.

36. Soud žádným způsobem nezpochybňuje skutečnost, že v roce [Anonymizováno] byla mezi [Anonymizováno] [jméno FO] a původními žalobci uzavřena smlouva o zřízení věcného břemena (konkrétně práva cesty), která měla žalobním návrhem požadované věcné břemeno založit. Jelikož k uzavření této smlouvy došlo za účinnosti občanského zákoníku z roku [Anonymizováno] účinného do [datum], řídí se potenciální vznik věcného břemene tímto právním předpisem. Podle § 151o odst. 1 obč. zák. k nabytí práva odpovídajícího věcným břemenům je nutný vklad do katastru nemovitostí. Tato smlouva o zřízení věcného břemena však nebyla ani jednou ze stran vložena do katastru nemovitostí, což je dle uvedeného zákonného znění předpoklad pro řádný vznik věcného břemena. Tímto způsobem tak věcné břemeno vzniknout nemohlo. Žalobce sice argumentoval, že ve smlouvě o zřízení věcného břemena z roku [Anonymizováno] bylo ujednáno, že to byli [Anonymizováno] [jméno FO] a nikoli původní žalobci, kdo se jako tehdejší vlastník služebných pozemků zavázali k vložení smlouvy o zřízení věcného břemena do katastru nemovitostí, nicméně tato skutečnost žalobci nijak neprospěje. Smlouva o zřízení věcného břemena je právním vztahem obligačního typu (závazkem) a jako takový mají jeho ujednání účinky výhradně mezi smluvními stranami, byť cílem tohoto závazku byl vznik věcného břemena, tedy věcného práva s účinky vůči všem. Závaznost smluvních ujednání pro smluvní strany je jedním ze základních principů závazkového práva, který je přítomen jak v současném občanském zákoníku z roku [Anonymizováno], tak občanském zákoníku minulém z roku [Anonymizováno], v jehož režimu byla předmětná smlouva o zřízení věcného břemena uzavřena. Toto plyne např. z dikce § 494 obč. zák., kde se uvádí, že z platného závazku je dlužník povinen něco dát, konat, něčeho se zdržet nebo něco trpět a věřitel je oprávněn to od něj požadovat. Smluvní práva a povinnosti tak mohou zavazovat pouze smluvní strany. Proto lze zkoumat pouze to, jestli ke vzniku služebnosti průchodu nedošlo žalující stranou namítaným vydržením.

37. Ustanovení § 134 odst. 1 obč. zák. stanovovalo dvě základní podmínky pro vydržení nemovitých věcí a) vydržecí dobu 10 let a b) oprávněnou držbu. Druhou podmínku oprávněné držby však soud za splněnou nemá, a proto nemohlo dojít k vydržení služebnosti průchodu. Podle § 130 odst. 1 obč. zák., je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří, je držitelem oprávněným. V pochybnostech se pak má za to, že držba je oprávněná. Pro posouzení věci je tak zásadní otázka, zda mohla služebnost průchodu vzniknout s dobrou vírou původních žalobců, přestože nebyla do katastru nemovitostí vložena smlouva o zřízení věcného břemena z roku [Anonymizováno]. Dle názoru soudu tomu tak není. Soud nijak nezpochybňuje skutečnost, že původní žalobci byli právní laici, které nejspíše nenapadlo si v katastru nemovitostí ověřovat, že věcné břemeno vkladem smlouvy do katastru nemovitostí řádně vzniklo. Nicméně skutečnost, že původní žalobci nedokázali tento nedostatek za více než 10 let zhojit, nelze považovat z právního hlediska za požadovaný standard dobré víry. Kdyby soud připustil, že i v situaci, jaká nastala ve zkoumaném případě, by byl standard dobré víry zachován, odporovalo by to jedné ze základních soukromoprávních zásad, že si každý střeží svá práva (vigilantibus iura scripta sunt), na kterou ve svých četných nálezech odkazuje i Ústavní soud (srov. např. IV. ÚS 1106/08).

38. Tento závěr podporuje i judikatura Nejvyššího soudu, podle které je nutné posuzovat otázku existence dobré víry z hlediska objektivního, tj. podle toho, zda držitel při normální opatrnosti, kterou lze na něm požadovat, neměl a nemohl mít pochybnosti o tom, že mu právo odpovídající věcnému břemenu vzniklo a že mu náleží. Jestliže však právo k cizí věci bylo vykonáváno na základě souhlasu vlastníka, který mohl svůj souhlas kdykoliv odvolat, nemohl takový souhlas založit dobrou víru držitele o vzniku a existenci práva, které by mělo povahu věcného břemene (srov. 3 Cdon 398/96). Vhodné je rovněž poukázat na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 595/2001, namítané žalovanými, že „Přes cizí pozemek lze totiž přecházet na základě různých právních důvodů; může jít například o závazkový vztah, může jít o výprosu anebo může jít o užívání cizího pozemku jako účelové komunikace. Skutečnost, že se někdo chová způsobem, který naplňuje možný obsah práva odpovídajícího věcnému břemeni (např. přechází přes cizí pozemek), ještě neznamená, že je držitelem věcného práva. Takovým držitelem je jen ten, kdo je se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že mu právo odpovídající věcnému břemeni náleží. Zpravidla to bude ten, kdo vykonává právo na základě právního titulu, který je neplatný, přičemž oprávněný ani při zachování obvyklé opatrnosti o důvodech neplatnosti neví a nemusí vědět, může však jít i o případ tzv. domnělého právního důvodu držby (titulus putativus), kdy tu titul vůbec není, ale držitel práva je se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že tu takový titul je.“ K úspěchu tak nestačí prokázat výkon práva odpovídajícího věcnému břemenu (v tomto případě chůzi přes cizí pozemek).

39. Protože se nejednalo o držbu oprávněnou, není naplněna ani druhá podmínka, tedy desetiletá vydržecí doba. Musí totiž dle dikce § 134 odst. 1 obč. zák. jít o oprávněnou držbu po dobu 10 let a bez oprávněnosti držby nemůže vydržecí doba ani začít běžet. Jelikož tedy nebyly naplněny podmínky pro vydržení služebnosti průchodu, došel soud k závěru, že k jejímu vzniku nedošlo.

40. Pokud jde o tvrzenou služebnost vedení inženýrské sítě, tak ani zde soud nijak nerozporuje tvrzení žalující strany, že elektrická přípojka [Anonymizováno] byla umístěna na [Anonymizováno] oprávněně a že odběr elektrické energie skrze tuto přípojku byl řádný. Tomu se žalující strana ve své argumentaci věnuje a namítá, že žalovaní nejsou oprávněni po žalobci požadovat odstranění elektrické přípojky, jelikož dle judikatury nemá být možné domáhat se jejího odstranění. K tomu soud uvádí, že tato otázka je pro toto řízení bezpředmětná, jelikož jeho předmětem je určení existence služebnosti vedení inženýrské sítě a nikoli spor o její odstranění.

41. Situace okolo tvrzené služebnosti vedení inženýrské sítě se od tvrzené služebnosti průchodu liší především tím, že zde absentuje jakákoliv skutečnost, která by naznačovala, že se původní žalobci a [Anonymizováno] [jméno FO] snažili toto učinit věcným břemenem. Argumentace žalobce směřuje především k tomu, že elektrická přípojka byla od [Anonymizováno] vedena nejméně od roku [Anonymizováno] a výkon tohoto „práva“ nebyl nikdy přerušen, načež se snaží aplikovat úpravu mimořádného vydržení v § 1095 o. z. Tato interpretace právních norem však není správná. Pouhý výkon práva nemůže založit vznik služebnosti, k tomu lze opět odkázat na výše uvedené rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 595/2001. V rovině soukromoprávní tak nelze dlouhodobou praxi, která byla praktikována mezi [Anonymizováno] [jméno FO] a původními žalobci, klasifikovat jinak než jen jako pouhou obligaci, nejspíše výprosu, kdy bylo [Anonymizováno] [jméno FO] bezplatně a bez ohraničené doby umožněno původním žalobcům užívat jejich pozemek k vedení elektrické přípojky. O věcné právo se tak nejedná a i v tomto případě musí soud konstatovat, že ke vzniku služebnosti nedošlo.

42. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že procesně plně úspěšní žalovaní mají proti žalobci právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 53 324,70 Kč. Náklady řízení tvoří odměna advokáta dle § 9 odst. 4 písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (3 100 Kč za jeden úkon právní služby), při zastupování dvou žalovaných poníženo o 20 % (§ 12/4 AT), tj. na 2 480 Kč. Za 8 úkonů právní služby – převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě ze dne [datum], odvolání žalovaných proti předběžnému opatření ze dne [datum], účast na jednání ve věci dne [datum], doplnění dokazování na výzvu soudu ze dne [datum], vyjádření žalovaných ze dne [datum], účast na jednání ve věci dne [datum], písemné podání obsahující závěrečnou řeč ze dne [datum] tak náleží odměna 2 x 8 x 2 480 Kč, tj. 39 680 Kč, dále paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce žalovaných ve výši 8 x 300 Kč dle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a dle požadavku zástupce žalovaných, který účtoval u společných úkonů pouze jeden režijní paušál, což s ohledem na povahu úkonů není vyloučeno, tj. 2 400 Kč, dále náhrada za promeškaný čas za 6 půlhodin (6 x 100 Kč) za dvě cesty osobním automobilem dle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., tj. 600 Kč a dále náhrada cestovních nákladů při celkovém počtu 168 najetých km, sazbě základní náhrady 5,60 Kč za km, průměrné spotřebě vozidla dle technického průkazu 7 l na 100 km a nákupní ceně pohonných hmot 38,20 Kč za 1 litr paliva natural 95, v celkové výši 1 390 Kč. Náklady soudního řízení dále představuje 21 % DPH z odměny a náhrad v celkové výši 9 254,70 Kč, neboť zástupce žalovaných je plátcem DPH. Celkem tedy náklady řízení žalovaných představují částku 53 324,70 Kč. Tuto částku je žalobce povinen zaplatit žalovaným v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalovaných. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní. Oproti vyúčtování nebyla přiznána náhrada za 2 (resp. 4) úkony připadající na porady – telefonické konsultace, které nebyly nijak doloženy.

Poučení