14 C 98/2022 - 773

Rubrum

Okresní soud ve Znojmě rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Klaudingerovou ve věci žalobců: a) [Jméno žalobce A], narozený [Datum narození žalobce A] bytem [Adresa žalobce A] b) [Jméno žalobce B], narozená [Datum narození žalobce B] bytem [Adresa žalobce A] oba zastoupeni advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalované: [Jméno žalované], IČO [IČO žalované] sídlem [Adresa žalované] zastoupená advokátkou [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky] o uložení povinnosti uzavřít smlouvu o převodu pozemků takto:

Výrok

I. Nahrazuje se projev vůle žalované uzavřít s žalobci tuto smlouvu o převodu pozemků ve vlastnictví státu podle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále jen zákon o půdě): a) [Jméno žalované], IČ: [IČO žalované], se sídlem [adresa] (dále jen „převodce“) a b) [Jméno žalobce A], narozený [Datum narození žalobce A], r.č. [RČ], bytem [adresa] c) [Jméno žalobce B], narozená [Datum narození žalobce B], r.č. [RČ], bytem [adresa] (dále jen „nabyvatelé“) uzavírají podle § 11a zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále jen zákon o půdě), tuto: Smlouvu o převodu pozemků: 1. [Jméno žalované], IČ: [IČO žalované], se sídlem [adresa] a, [adresa], jako převodce spravuje mimo jiné nemovitosti (dále jen „pozemky“): - parc. [číslo], zapsaný na LV č. [hodnota], vedeném katastrálním úřadem pro [adresa], v k. ú. [adresa], obec [adresa] - parc. č. [číslo], zapsaný na LV č. [hodnota], vedeném katastrálním úřadem pro [adresa], v k. ú. [adresa], obec [adresa] - parc. č. [číslo] zapsaný na LV č. [hodnota], vedeném katastrálním úřadem pro [adresa], v k. ú. [adresa], obec [adresa] - parc. č. [číslo], zapsaný na LV č. [hodnota], vedeném katastrálním úřadem pro [adresa], v k. ú. [adresa], obec [adresa] - parc. č. [číslo] zapsaný na LV č. [hodnota], vedeném katastrálním úřadem pro [adresa], v k. ú. [adresa], obec [adresa] - parc. č. [číslo], zapsaný na LV č. [hodnota], vedeném katastrálním úřadem pro [adresa], v k. ú. [adresa], obec [adresa] - parc. č. [číslo], zapsaný na LV č. [hodnota], vedeném katastrálním úřadem [adresa], v k. ú. [adresa], obec [adresa] - parc. č. [číslo], zapsaný na LV č. [hodnota], vedeném katastrálním úřadem pro [adresa], v k. ú. [adresa], obec [adresa] - parc. č. [číslo], zapsaný na LV č. [hodnota], vedeném katastrálním úřadem pro [adresa], v k. ú. [adresa], obec [adresa] - parc. č. [číslo], zapsaný na LV č. [hodnota], vedeném katastrálním úřadem pro [adresa], v k. ú. [adresa], obec [adresa] - parc. č. [číslo], zapsaný na LV č. [hodnota], vedeném katastrálním úřadem pro [adresa], v k. ú. [adresa], obec [adresa] - parc. č. [číslo], zapsaný na LV č. [hodnota], vedeném katastrálním úřadem pro [adresa], v k. ú. [adresa], obec [adresa] - parc. č. [číslo], zapsaný na LV č. [hodnota], vedeném katastrálním úřadem pro [adresa], v k. ú. [adresa], obec [adresa] - parc. č. [číslo], zapsaný na LV č. [hodnota], vedeném katastrálním úřadem pro [adresa], v k. ú. [adresa], obec [adresa] - parc. č. [číslo], zapsaný na LV č. [hodnota], vedeném katastrálním úřadem pro [adresa], v k. ú. [adresa], obec [adresa] - parc. č. [číslo] zapsaný na LV č. [hodnota], vedeném katastrálním úřadem pro [adresa], v k. ú. [adresa], obec [adresa] - parc. č. [hodnota], zapsaný na LV č. [hodnota], vedeném katastrálním úřadem pro [adresa], v k. ú. [adresa], obec [adresa] - parc. č. [hodnota], zapsaný na LV č. [hodnota], vedeném katastrálním úřadem pro [adresa], v k. ú. [adresa], obec [adresa] - parc. č. [hodnota] zapsaný na LV č. [hodnota], vedeném katastrálním úřadem pro [adresa], v k. ú. [adresa], obec [adresa] - parc. č. [hodnota], zapsaný na LV č. [hodnota], vedeném katastrálním úřadem pro [adresa], v k. ú. [adresa], obec [adresa] - parc. č. [hodnota], zapsaný na LV č. [hodnota], vedeném katastrálním úřadem pro [adresa], v k. ú. [adresa], obec [adresa] - parc. č. [hodnota], zapsaný na LV č. [hodnota], vedeném katastrálním úřadem pro [adresa], v k. ú. [adresa], obec [adresa] - parc. č. [číslo], zapsaný na LV č. [hodnota], vedeném katastrálním úřadem pro [adresa], v k. ú. [adresa], obec [adresa] - parc. č. [hodnota], zapsaný na LV č. [hodnota], vedeném katastrálním úřadem pro [adresa], v k. ú. [adresa], obec [adresa] - parc. č. [hodnota], zapsaný na LV č. [hodnota], vedeném katastrálním úřadem pro [adresa], v k. ú. [adresa], obec [adresa] - parc. č. [hodnota], zapsaný na LV č. [hodnota], vedeném katastrálním úřadem pro [adresa], v k. ú. [adresa], obec [adresa] - parc. č. [hodnota], zapsaný na LV č. [hodnota], vedeném katastrálním úřadem pro [adresa], v k. ú. [adresa], obec [adresa] - parc. č. [hodnota], zapsaný na LV č. [hodnota], vedeném katastrálním úřadem pro [adresa], v k. ú. [adresa], obec [adresa] - parc. č. [hodnota], zapsaný na LV č. [hodnota], vedeném katastrálním úřadem pro [adresa], v k. ú. [adresa], obec [adresa] [adresa] Nabyvatelům vznikl nárok na bezúplatný převod pozemků z vlastnictví státu podle ust. § 11a zákona o půdě. Nárok nabyvatelů podle § 11a zákona o půdě vznikl z rozhodnutí [rozhodnutí] ze dne [datum], č.j. [číslo jednací], rozhodnutí [rozhodnutí] úřad ze dne [datum], č.j. [číslo jednací], a rozhodnutí [právnická osoba] ze dne [datum], č.j. [číslo jednací].

3. Na uspokojení nároku nabyvatelů dle čl. II. této smlouvy převodce převádí do vlastnictví nabyvatelů pozemky uvedené v čl. I. této smlouvy, včetně součástí a nabyvatelé je přijímají do svého spoluvlastnictví, a to v podílu id. 1/2 pro [Jméno žalobce A] a id. 1/2 pro [jméno FO] k celku pozemků. převodce: ___________________ nabyvatel: _________________________ ČR – [Jméno žalované] [Jméno žalobce A] nabyvatel: _________________________ [Jméno žalobce B]

II. Zamítá se návrh, aby byl nahrazen projev vůle žalované – souhlas s uzavřením smlouvy se žalobci o bezúplatném převodu vlastnického práva k pozemkům: - parc. č. [hodnota], zapsaný na LV č. [hodnota], vedeném katastrálním úřadem [adresa], v k. ú. [adresa], obec [adresa] - parc. č. [hodnota], zapsaný na LV č. [hodnota], vedeném katastrálním úřadem pro [adresa], v k. ú. [adresa], obec [adresa]

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům náklady řízení ve výši 244 150,55 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobců.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu ve Znojmě náklad řízení za znalečné ve výši 32 173,11 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobci prostřednictvím žaloby ze dne 7. 10. 2022 domáhali vydání rozsudku, kterým by soud nahradil projev vůle žalované k uzavření smlouvy o převodu náhradních pozemků, na které žalobcům vznikl nárok podle §§ 11 a 11a zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o půdě“), a to na základě rozhodnutí [rozhodnutí] ze dne [datum], č. j. [číslo jednací], [rozhodnutí] ze dne [datum], č. j. [číslo jednací] a [rozhodnutí] ze dne [datum], č. j. [číslo jednací], přičemž tento nárok nebyl státem dosud vypořádán, kdy žalobci měli též za to, že jejich restituční nárok činí mnohonásobně více, než jak byl oceněn žalovanou, a mělo by dojít k jeho přecenění.

2. Žalobci tvrdili, že jsou oprávněnými osobami ve smyslu § 4 zákona o půdě a jako oprávněným osobám jim dle § 11 a 11a tohoto zákona náleží náhrada, neboť jsou držiteli restitučního nároku v podílech o velikosti id. pro každého ze žalobců, a to za v minulosti odňaté pozemky, které jim nebyly vydány, kdy rozhodnutím [rozhodnutí] ze dne [datum], č. j. [číslo jednací], bylo rozhodnuto, že právní předchůdkyně žalobců, jejich matka, paní [jméno FO], není vlastníkem nemovitostí v k. ú. [adresa] o celkové výměře [výměra] m2 (dále jen „rozhodnutí [číslo jednací]“), dále rozhodnutím [rozhodnutí] ze dne [datum], č. j. [číslo jednací], bylo rozhodnuto, že právní předchůdkyně žalobců, jejich matka, paní [jméno FO], není vlastníkem nemovitostí v k. ú. [adresa] o celkové výměře [výměra] m2 (dále jen „rozhodnutí [číslo jednací]) a rozhodnutím [právnická osoba] a hl. m. [adresa] ze dne [datum], č. j. SPÚ [č. účtu], bylo rozhodnuto, že žalobci nejsou vlastníky nemovitostí v k. ú. [adresa] o celkové výměře [výměra] m2 (dále jen „rozhodnutí [číslo jednací]“).

3. Žalovaná ocenila restituční nárok žalobců celkem na částku 43 501,90 Kč. Tato výše podle žalobců není správná, zejména proto, že žalovaná při stanovení výše restitučního nároku nepřihlédla k povaze nevydaných pozemků ke dni jejich převodu na čs. stát, kdy se jednalo o pozemky stavební, když pozemky v k. ú. [adresa] byly bezprostředně po jejich přechodu na čsl. stát převedeny na [adresa] a určeny k zastavění; pozemky v k. ú. [adresa] byly platnou územně plánovací dokumentací zahrnuty v zastavitelné ploše určené částečně pro průmysl, sklady, místní výrobu a částečně pro obytnou zástavbu. Restituční nárok žalobců tak činí mnohonásobně více a mělo by dojít k jeho přecenění. Za účelem prokázání nesprávnosti postupu žalované při ocenění restitučního nároku žalobců byl vypracován znalkyní [tituly před jménem] [jméno FO] znalecký posudek ze dne [datum] č. [hodnota]. Podle posudku činila hodnota nevydaných pozemků (dle PK [číslo] vše v k. ú. [adresa], dle PK [číslo] vše v k. ú. [adresa]) celkem 1 836 750 Kč, přičemž restituční nárok žalobců činí pro každého z nich částku 918 375 Kč (při zohlednění blokovaných částek restitučního nároku na plnění dle evidence žalované částku ve výši 909 068 Kč pro žalobce a) a částku 909 030 Kč pro žalobkyni b). Dne 15. 12. 2021 se žalobci obrátili na žalovanou se žádostí o přecenění restitučního nároku, žalovaná reagovala dopisem ze dne 17. 2. 2022, v němž částečně potvrdila odůvodněnost přecenění restitučního nároku žalobců a sdělila, že za tímto účelem nechá vypracovat nový znalecký posudek. Poté však žalovaná žalobce nekontaktovala, nepředložila jim nově zpracovaný znalecký posudek a ani ke dni podání žaloby jejich nárok nepřecenila. Pokud by žalovaná řádně plnila své povinnosti, neignorovala relevantní soudní rozhodovací praxi a snažila se odčinit křivdu způsobenou žalobcům, nemuseli by se žalobci domáhat ochrany u soudu.

4. Svévoli žalované spatřují žalobci zejména v pochybení žalované při ocenění restitučního nároku, kdy žalovaná jakožto státní orgán disponovala značným aparátem a prostředky ke zjištění skutečné výše restitučního nároku, přesto se nikterak na vyhledání podkladů nepodílela a přenesla svou zákonnou povinnost a břemeno spravedlivého vypořádání na žalobce, kteří tak byli nuceni před podáním žaloby vstoupit ve spolupráci s příslušnými úřady a soudními znalci za účelem vyhledání relevantních podkladů prokazujících nesprávnost postupu žalované při vyčíslení restitučního nároku a zpracování znaleckého posudku.

5. Na základě předložených důkazů je dle názoru žalobců prokázáno, že se v případě nevydaných pozemků jednalo o pozemky určené k zástavbě, a je tedy namístě tyto ocenit jako pozemky stavební s odkazem na četnou judikaturu dovolacího soudu, dle které i v případě, kdy byly pozemky v době přechodu na stát evidovány jako zemědělské, nicméně byly určeny k výstavbě, je nutno i takové pozemky v zásadě ocenit jako pozemky určené pro stavbu ve smyslu ustanovení § 14 odst. 1 vyhlášky č. 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb (dále jen „oceňovací vyhláška“). Za přinejmenším liknavý, neřkuli svévolný označili žalobci i takový postup žalované (jejího právního předchůdce), jímž bez ospravedlnitelného důvodu ztěžovala uspokojení nároku oprávněné osoby zásadně předpokládaným způsobem (tj. prostřednictvím veřejné nabídky pozemků) nesprávným ohodnocením nároků, tj. nesprávným oceněním oprávněné osobě odňatých pozemků a kdy proto nebylo možno na oprávněné osobě spravedlivě požadovat účast v nabídkových řízeních. V tomto směru odkazovali žalobci na ustálenou rozhodovací praxi Nejvyššího soudu České republiky, včetně citace a odkazů na konkrétní rozhodnutí. V této souvislosti žalobci dále zdůrazňovali požadavek Nejvyššího soudu ČR i Ústavního soudu, aby při určování povahy odňatých pozemků byl používán flexibilnější přístup, a to se zřetelem na účel restitučních předpisů, kterým he zmírnění křivd způsobených nedemokratickým režimem.

6. Žalobci dále poukazovali na dlouhodobé prodlení žalované s uspokojením jejich restitučního nároku, kdy restituční nárok byl uplatněn již v průběhu roku [rok], avšak do dnešního dne není uspokojen. Toto dlouhodobé prodlení pak dle žalobců samo o sobě svědčí o liknavém přístupu žalované, když dle výslovného sdělení žalované průměrná délka od uplatnění restitučního nároku oprávněnou osobou dle zákona o půdě do úplného vypořádání nároku oprávněné osoby činí 120,14 měsíců, tedy 10,01 let. Žalobci dále poukazovali na nedostatečnou kvalitu veřejných nabídek. Dle žalobců dosavadní přístup žalované vykazuje znaky svévole a je porušením ústavních principů rovnosti a právního státu, výslovně odkazovali na nález Ústavního soudu ze dne 21. 6. 2017, sp. zn. III. ÚS 1862/16. Současně žalobci odkazovali i na konstantní rozhodovací praxi Nejvyššího soudu České republiky, který opakovaně (např. v rozhodnutí sp. zn. 28 Cdo 155/2016) uzavřel, že za situace, kdy žalovaný setrvale sporuje výši restitučního nároku oprávněných osob, vychází z jeho nesprávného ocenění a ignoruje relevantní judikaturu v oceňování nároků oprávněných osob, reálně ztěžuje, ba znemožňuje oprávněným osobám účastnit se veřejných nabídek a uspokojit touto cestou své nároky. Žalobci se domáhají vypořádání restitučního nároku soudní cestou s odkazem na četnou judikaturu Nejvyššího soudu České republiky i Ústavního soudu, mimo jiné odkázali na judikaturou dovozené právo oprávněné osoby domáhat se vydání i pozemků, které nejsou žalovanou zařazeny do veřejné nabídky.

7. V replice ze dne 6. 3. 2023 k vyjádření žalované žalobci uvedli, že teprve až po podání žaloby se z vyjádření žalované k žalobě dozvěděli o přecenění jejich restitučních nároků na částky 343 652,70 Kč pro žalobce, resp. 343 614,70 Kč pro žalobkyni, nicméně i takto přeceněnou výši restitučních nároků žalobci považovali za nesprávnou. V tomto směru odkazovali na ustálenou rozhodovací praxi Nejvyššího soudu České republiky s četnými odkazy a citacemi z konkrétních rozhodnutí dovolacího soudu, přičemž byli důvodně přesvědčeni, že jim odňaté a později nevydané pozemky měly být v celé jejich výměře oceněny jako pozemky stavební, kdy nevydané pozemky v k. ú. [adresa] byly určeny k zastavění, když bezprostředně po přechodu vlastnického práva na stát, tj. [datum], byly převedeny na [adresa], nyní jsou zastavěny jižní spojkou v oblasti ul. V [adresa], a nevydané pozemky v k. ú. [adresa] byly určeny k zastavění v kategorii „průmysl, sklady, místní výroba“ a kategorii „obytná zástavba souvislá“. Dále poukázali na skutečnost, že žalovaná zadala vypracování nového znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] výhradně ve vztahu k pozemkům v k. ú. [adresa], pozemky v k. ú. [adresa], jejichž nesprávné ocenění žalobci také namítají, žalovaná ocenit nenechala. K otázce liknavosti a svévole žalované poukazovali na rozhodovací praxi dovolacího soudu (reflektující i judikaturu Ústavního soudu), včetně četných odkazů na konkrétní rozhodnutí. Liknavost a svévoli spatřovali především v nesprávně provedeném ocenění jejich restitučního nároku, když žalovaná i při jeho dodatečném přecenění pochybila o více než 1 100 000 Kč, přičemž toto pochybení nadále odmítá dobrovolně napravit.

8. V podání ze dne 14. 4. 2023 se žalobci podrobně s odkazy a citacemi z četných rozhodnutí vyšších soudů vyjádřili k námitkám žalované o nepřevoditelnosti náhradních pozemků, přičemž byli přesvědčeni, že náhradní pozemky jsou na ně převoditelné a námitky žalované považovali za nedůvodné. Dále v podání ze dne 18. 7. 2023 žalobci doplnili skutková tvrzení k nesprávnému ocenění nevydaných pozemků. Z rozhodnutí [číslo jednací] měly být nevydané pozemky oceněny jako stavební, neboť byly krátce po jejich odnětí předány Odboru pro výstavbu národního výboru hl. m. Prahy. Nevydané pozemky z rozhodnutí [číslo jednací] měly být přeceněny v celé své výměře bez aplikace jakýchkoli srážek dle přílohy č. [hodnota] oceňovací vyhlášky. Rovněž nevydané pozemky z rozhodnutí [číslo jednací] měly být oceněny jako pozemky stavební v celé jejich výměře. Dále se žalobci velice podrobně vyjádřili k námitce promlčení jejich nároků vznesené žalovanou, kterou neshledávali oprávněnou ani důvodnou. Nakonec uvedli, které ocenění vybraných náhradních pozemků považují za sporné a které za nesporné. Ke spornému ocenění jednotlivých náhradních pozemků pak dále rozvedli svou argumentaci. V písemném vyjádření ze dne 27. 10. 2023 žalobci učinili ocenění náhradních pozemků provedené znaleckým posudkem [právnická osoba] nesporným.

9. Žalovaná ve vyjádření ze dne 30. 1. 2023 sdělila, že žalobu neuznává. Trvala na tom, že se vůči žalobcům nechovala liknavě, svévolně a diskriminačně, nebyla tak splněna základní podmínka pro podání žaloby, a ta by měla být zamítnuta. K restitučnímu nároku žalobců a jeho ocenění žalovaná uvedla, že žalobcům bylo plněno na jejich restituční nároky z rozhodnutí [číslo jednací] náhradními pozemky, a to tak, že žalobkyni bylo poskytnuto plnění smlouvou o převodu pozemku č. [spisová značka] ze dne [datum] a kupní smlouvou č. [hodnota] ze dne [datum], restituční nárok žalobkyně u uvedeného rozhodnutí je nulový. Žalobci bylo poskytnuto plnění smlouvami o bezúplatném převodu č. [spisová značka] ze dne [datum] a smlouvou č. [spisová značka], jeho zůstatek z restitučního nároku z uvedeného rozhodnutí činí 38,95 Kč. Dle žalované zůstatky restitučních nároků z rozhodnutí [číslo jednací] činily pro žalobce částku 343 652,70 Kč a pro žalobkyni částku 343 614,70 Kč.

10. Dále žalovaná uvedla, že mezi účastníky panovala dlouhodobá shoda o výši jejich restitučních nároků, ve vztahu k prvnímu rozhodnutí 26 let, ve vztahu k druhému rozhodnutí 22 let a ve vztahu k třetímu rozhodnutí 2 roky. Určení výše restitučního nároku není a nikdy nebylo výhradně jen věcí žalované, nýbrž i žalobci jako věřitelé si měli střežit svá práva. V daném případě nedali žalobci po celou dobu od roku [rok] až do roku [rok] najevo žádnou pochybnost o správnosti výše svých restitučních nároků.

11. Zdůraznila, že nároky na náhradní pozemky vznikly žalobcům nejprve pravomocnými rozhodnutími vydanými ve správním řízení, nikoliv již ke dni uplatnění restitučního nároku v roce [rok], a dále, že žalovaná se stala organizační složkou státu až zákonem č. 503/2012 Sb., který je účinný od 14. 1. 2013. Pokud žalobci poukazovali na judikaturu, dle níž bylo třeba postup žalované hodnotit jako liknavý a svévolný, tato judikatura je již překonaná tím, že veškeré restituce v oblasti zemědělských pozemků podle zákona o půdě byly prakticky dokončeny. Má za to, že nabízí dostatečné množství pozemků, které jsou schopny uspokojit restituční nároky, pokud by byla projevena dostatečná součinnost osob oprávněných.

12. Žalované se též vyjádřila ke znaleckému posudku č. [hodnota] ze dne [datum] [tituly před jménem]. [jméno FO], tento považovala za nesprávný, neboť neoceňuje nevydané pozemky k datu jejich přechodu na stát, taktéž jsou jeho součástí pouze současné ortofoto náhledy a územní plán z roku [rok]. Pokud jde o pozemky nevydané dle rozhodnutí [číslo jednací], pro stavby a zahrady jsou dle zastavovacích a regulačních plánů pro k. ú. [adresa] v roce [rok] a [rok] určeny pozemky o výměře [výměra] m2 a tyto je možné ocenit jako pozemky stavební, části pozemků o výměře [výměra] m2 se nacházely v nezastavitelných plochách a zeleni a tyto nelze ocenit jako pozemky stavební. Co se týče nevydaných pozemků z rozhodnutí [číslo jednací] v k. ú. [adresa], k těmto žalobci nedoložili žádné podklady o jejich stavebním charakteru, proto tyto pozemky není možné ocenit jako pozemky stavební. S ohledem na závadnost znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO], nechala žalovaná vypracovat znalecký posudek č. [hodnota] ze dne [datum], znalcem [tituly před jménem] [jméno FO], který stanovil cenu nevydaných pozemků z rozhodnutí [číslo jednací] na částku 679 750 Kč, přičemž žalovaná navrhovala, aby soud vycházel z tohoto znaleckého posudku.

13. Žalovaná dále považovala za nutné vyjádřit se obecně k problematice uspokojování restitučních nároků oprávněných osob náhradními pozemky dle zákona č. 229/1991 Sb., vysvětlila, jak byla nastavena dispoziční oprávnění [právnická osoba], resp. [právnická osoba] v jednotlivých obdobích. Taktéž poukázala na postup žalobců, kteří institut této žaloby využívají jako výhodnější způsob vypořádání svých restitučních nároků, a snaží se tak docílit převodu pozemků za nominální hodnotu, neboť převodem za tuto cenu dochází k nižšímu čerpání restitučních nároků, než k jakému by vedla jejich účast ve veřejných nabídkách. Žalobci obchází zákon, když si náhradní pozemky vybírají soudní cestou, nic jim však nebrání účasti ve veřejných nabídkách, v rámci, kterých žalovaná stále nabízí velké množství převoditelných pozemků, když nesporná část restitučních nároků žalobců představuje částku 687 267,40 Kč.

14. K ocenění náhradních pozemků předložila žalovaná znalecké posudky [tituly před jménem] [jméno FO]. Ohledně převoditelnosti vybraných náhradních pozemků namítla, že velká část pozemků je předmětem souběžně probíhajícího soudního řízení vedeného u Okresního soud ve [adresa] pod sp. zn. [spisová značka]. Dále pak k jednotlivým náhradním pozemkům sdělila, v čem spatřuje důvod jejich nepřevoditelnosti.

15. V podání ze dne 18. 7. 2023 žalovaná prostřednictvím své právní zástupkyně doplnila, že nároky žalobců z rozhodnutí [číslo jednací] byly zcela vypořádány a uspokojeny, a to u žalobce v roce [rok] a u žalobkyně v roce [rok]. Dané nároky žalobců tedy jejich splněním zanikly. Nárok žalobců na přecenění jejich restitučního nároku z rozhodnutí [číslo jednací] je promlčen. Námitku promlčení nároku na přecenění restitučního nároku žalovaná vznesla i pokud jde o nároky žalobců z rozhodnutí [číslo jednací] Z daného rozhodnutí zůstatek restitučního nároku žalobce představuje částku 38,85 Kč, ohledně tohoto zůstatku pak nebylo vyhověno žádosti o jeho přecenění. Nárok žalobkyně z tohoto rozhodnutí byl zcela uspokojen jeho splněním. V případě nároků vyplývajícího z rozhodnutí [číslo jednací] namítala, že nejsou splněny podmínky pro postup nahrazení projevu vůle soudní cestou, když zde absentuje dlouhodobá marná snaha žalobců o uspokojení jejich nároku z tohoto rozhodnutí. K některým náhradním pozemkům pak žalovaná doplnila důvody, pro které je není možné převést na žalobce. Tyto důvody pak v případě některých náhradních pozemků blíže rozvedla také ve svém podání ze dne 13. 6. 2024.

16. V podání ze dne 6. 11. 2023 žalovaná trvala na správném ocenění náhradních pozemků dle znaleckého posudku znalkyně [tituly před jménem] [jméno FO], přičemž uvedla, že znalecký posudek [právnická osoba] nelze pro dané řízení akceptovat. Podrobněji se pak vyjádřila k ocenění pozemků parc. č. [hodnota] v k. ú. [adresa] a pozemku parc. č. [hodnota] v k. ú. [adresa].

17. Zdejší soud usnesením ze dne [datum], č. j. [spisová značka], rozhodl, že řízení ohledně nahrazení projevu vůle žalované k uzavření smlouvy o převodu náhradních pozemků v k. ú. a obci [adresa] p. č. [hodnota], p. č. [hodnota], p. č. [hodnota], p. č. [hodnota], p. č. [hodnota], v k. ú. a obci [adresa] p. č. [hodnota] a v k. ú. a obci [adresa] p. č. [hodnota], se vylučuje k samostatnému projednání a rozhodnutí.

18. Vzhledem k tomu, že žalobci vzali svou žalobu částečně zpět, rozhodl soud podle § 96 odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) se souhlasem žalované usnesením ze dne [datum], č. j. [spisová značka], o zastavení řízení v části, v níž se žalobci domáhali nahrazení projevu vůle žalované uzavřít s nimi smlouvu o převodu pozemků parc. č. [hodnota], parc. č. [hodnota], parc. č. [hodnota], parc. č. [hodnota] a parc. č. [hodnota], to vše v k. ú. A obci [adresa], a dále usnesením ze dne [datum], č. j. [spisová značka], o zastavení řízení v části, v níž se žalobci domáhali nahrazení projevu vůle žalované uzavřít s nimi smlouvu o převodu pozemků parc. č. [hodnota], parc. č. [hodnota] a parc. č. [hodnota], to vše v k. ú. a obci [adresa].

19. Skutkový stav byl zjištěn z provedených listinných důkazů.

20. Mezi účastníky není sporu, že žalobcům vznikl nárok jako osobám oprávněným podle § 4 zákona o půdě na převod náhradních pozemků ve vlastnictví státu za pozemky nevydané:

21. Rozhodnutím [rozhodnutí] ze dne [datum], č. [číslo jednací] (č. l. 50), kterým bylo rozhodnuto, že [jméno FO] není vlastnicí pozemků parc. č. [hodnota] o výměře [výměra] m2, parc. č. [hodnota] o výměře [výměra] m2, parc. č. [hodnota] o výměře [výměra] m2, parc. č. [hodnota] o výměře [výměra] m2, parc. č. [hodnota] o výměře [výměra][adresa]m2, parc. č. [hodnota] o výměře [výměra] m2, parc. č. [hodnota] o výměře [výměra] m2, všechny v k. ú. [adresa], celková výměra [výměra] m2. Z odůvodnění tohoto rozhodnutí se podává, že [jméno FO] byla původním vlastníkem předmětných pozemků, které byly darovány čs. státu v tísni, vlastnické právo nabyl čs. stát postupním prohlášením, smlouvou darovací ze dne [datum]. Pozemky byly po přechodu na stát zastavěny komunikační sítí, nebylo možné je vydat.

22. Rozhodnutím [rozhodnutí] ze dne [datum], č. j. [číslo jednací] (č. l. 47), kterým bylo rozhodnuto, že [jméno FO] není vlastníkem pozemku parc. č. [hodnota] role o výměře [výměra] m2 a parc. č. [hodnota] role o výměře [výměra] m2, v k. ú. [adresa]. Z odůvodnění tohoto rozhodnutí se podává, že předmětné pozemky přešly na čs. stát výměrem zemědělského referátu [adresa] ze dne [datum] zn. [rozhodnutí] výkupem podle zákona č. 46/1949 Sb., o nové pozemkové úpravě. Pozemkový úřad dospěl k závěru, že předmětné pozemky jsou zastavěny stavbami trvalého charakteru anebo se na nich nachází zelené plochy, které tvoří nedílnou součást areálu Centra stavebního inženýrství a.s. a nelze je vydat. 23. [právnická osoba] ze dne [datum], č. j. [číslo jednací] (č. l. 54), kterým bylo rozhodnuto, že žalobci nejsou vlastníky každý id. pozemků dle [výměra] m2, druh pozemku role, dle [výměra], druh pozemku role a dle [výměra], druh pozemku role, všechny v k. ú. [adresa]. Z odůvodnění tohoto rozhodnutí se podává, že dne [datum] uplatnila svůj restituční nárok paní [jméno FO], která v průběhu řízení dne [datum] zemřela. Podle pravomocného usnesení Obvodního soudu pro [adresa], zn. [spisová značka], vstoupili do jejích práv žalobkyně a žalobce, tedy dcera a syn. Pozemkový úřad dospěl k závěru, že předmětné nemovitosti přešly na čs. stát výměrem zemědělského referátu [rozhodnutí] ze dne [datum], výkupem podle zákona č. 46/1948 Sb., přestože tento výměr nebyl zaknihován. Předmětné pozemky jsou zčásti zastavěny místní komunikací, bytovou zástavbou a prostory s nimi bezprostředně souvisejícími a nezbytně nutnými k zajištění jejich provozu, jejich vydání není možné.

24. V průběhu řízení účastníci také učinili nespornou výši ocenění téměř všech náhradních pozemků, které zůstaly po částečných zpětvzetích předmětem tohoto řízení, tak, jak byla stanovena znaleckými posudky [tituly před jménem] [jméno FO] č. [hodnota] ze dne [datum] a č. [hodnota] ze dne [datum] a znaleckým posudkem [právnická osoba] ze dne [datum] číslo [hodnota]. Níže soud uvádí ocenění pouze těch náhradních pozemků, které tímto rozhodnutím žalobcům vydal.

25. Ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] č. [hodnota] ze dne [datum] (č. l. 143) soud zjistil následující ocenění náhradních pozemků: - v k. ú. [adresa] parc. č. [hodnota] v částce 23 020 Kč, - v k. ú. [adresa] parc. č. [hodnota] v částce 7 340 Kč, - v k. ú. [adresa] parc. č. [hodnota] v částce 4 480 Kč, - v k. ú. [adresa] parc. č. [hodnota] v částce 5 340 Kč, - v k. ú. [adresa] parc. č. [hodnota] v částce 2 860 Kč, - v k. ú. [adresa] parc. č. [hodnota] v částce 4 983,75 Kč, - v k. ú. [adresa] parc. č. [hodnota] v částce 15 565,20 Kč, - v k. ú. [adresa] parc. č. [hodnota] v částce 24 911,80 Kč, - v k. ú. [adresa] parc. č. [hodnota] v částce 26 640 Kč, - v k. ú. [adresa] parc. č. v částce 12 280 Kč, - v k. ú. [adresa] parc. č. [hodnota] v částce 67 800 Kč, - v k. ú. [adresa] parc. č. [hodnota] v částce 17 414 Kč, - v k. ú. [adresa] parc. č. [hodnota] v částce 6 546 Kč, - v k. ú. [adresa] parc. č. [hodnota] v částce 4 547,50 Kč, - v k. ú. [adresa] parc. č. [hodnota] v částce 14 053,20 Kč, - v k. ú. [adresa] parc. č. [hodnota] v částce 15 717,40 Kč, - v k. ú. [adresa] parc. č. [hodnota] v částce 14 302,30 Kč, - v k. ú. [adresa] parc. č. [hodnota] v částce 11 732,30 Kč, - v k. ú. [adresa] parc. č. [hodnota] v částce 9 340 Kč, - v k. ú. [adresa] parc. č. [hodnota] v částce 17 032 Kč.

26. Ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] č. [hodnota] ze dne [datum] (č. l. 168) soud zjistil následující ocenění náhradních pozemků: - v k. ú. [adresa] parc. č. [hodnota] částce 1 188 Kč, - v k. ú. [adresa] parc. č. [hodnota] v částce 17 010 Kč, - v k. ú. [adresa] parc. č. [hodnota] v částce 14 580 Kč, - v k. ú. [adresa] parc. č. [hodnota] v částce 25 785,60 Kč, - v k. ú. [adresa] parc. č. [hodnota] v částce 6 840 Kč, - v k. ú. [adresa] parc. č. [hodnota] v částce 16 760,30 Kč, - v k. ú. [adresa] parc. č. [hodnota] v částce 78 500 Kč, - v k. ú. [adresa] parc. č. [hodnota] v částce 20 384 Kč.

27. Znalec [jméno FO] ve svém znaleckém posudku č. [hodnota] ze dne [datum] (č. l. 567) ocenil shodně jako znalkyně [tituly před jménem] [jméno FO] tyto pozemky: v k. ú. [adresa]: parc. č. [hodnota], parc. č. [hodnota], parc. č. [hodnota] a parc. č. [hodnota]. Odlišně ocenil pozemek v k. ú. [adresa] parc. č. [hodnota] na částku 27 741,60 Kč, když vycházel z toho, že tento pozemek je platným územním plánem označen jako plochy Zy – zeleň soukromá á vyhrazená, dle textové části ÚP – soukromá zeleň vinic, sadů a zeleň na orné půdě, nejedná se o zřizování zahrad. Pozemek ocenil dle § 14 odst. 3 oceňovací vyhlášky. Při jednání soudu dne [datum] pak znalec [jméno FO] uvedl, že při oceňování pozemku se řídil prioritním využitím, který územní plán předpokládá, tj. zemědělská půda. I vzhledem k výměře pozemku a osazení v lokalitě lze usuzovat, že pozemek není primárně určen k individuální rekreaci a ke zřizování zahrádek. Oproti tomu znalkyně [tituly před jménem] [jméno FO] ve svém znaleckém posudku č. [hodnota] pozemek v k. ú. [adresa] parc. č. [hodnota], orná půda o výměře [výměra] m2 ocenila na částku 48 240 Kč, kdy vycházela z ceny 18 Kč za 1 m2, pozemek oceňovala dle § 14 odst. 1 oceňovací vyhlášky jako pozemek určený pro stavbu nebo ke zřízení zahrady. Při jednání soudu dne [datum] znalkyně doplnila, že se řídila standardy pro zpracování znal. posudků pro ocenění pozemků [právnická osoba] a v jejich duchu pozemek ocenila jako stavební, neboť je na něm možná nějaká zástavba, vycházela přitom z územního plánu, který v plochách zeleně připouští využití pro rodinnou rekreaci, drobnou občanskou vybavenost a protierozní opatření.

28. Sporné tedy zůstávalo ocenění náhradního pozemku v k. ú. [adresa], parc. č. [hodnota]. Soud považuje za správné ocenění znalce [právnická osoba], který logicky zdůvodnil své závěry, s nimiž se soud ztotožnil. Pokud je předmětný pozemek veden jako orná půda a územním plánem je primárně zahrnut mezi plochy Zy – zeleň soukromá a vyhrazená, přičemž územní plán pouze připouští jeho možné využití pro rodinnou rekreaci a zřizování zahrádek, avšak pozemek v současnosti neplní funkci zahrádky, je zcela na místě pro účely tohoto soudního řízení pozemek ocenit podle jeho hlavního využití a aktuálního stavu, což je orná půda.

29. Dále zůstaly mezi účastníky sporné následující skutečnosti, a to jaká je skutečná hodnota restitučního nároku žalobců, zda restituční nároky žalobců z rozhodnutí [rozhodnutí] zanikly, resp. byly promlčeny, zda byl promlčen nárok žalobců na přecenění jejich restitučních nároků, zda jsou naplněny judikaturou dovozené podmínky pro podání žaloby na vydání náhradních pozemků, tedy zda se žalovaná dopustila při uspokojování nároků žalobců liknavosti a svévole, a to i v případě nároku žalobců z rozhodnutí [číslo jednací], a zda žalobci vyvíjeli judikaturou požadovanou aktivitu, a také, zda u pozemků, které zůstaly předmětem tohoto řízení, existují zákonné překážky bránící jejich vydání.

30. K výši restitučního nároku žalobců 31. Nevydané pozemky v k. ú. [adresa] dle rozhodnutí [číslo jednací] byly oceněny právním předchůdcem žalované na částku 10 365,60 Kč (č. l. 49). Nevydané pozemky v k. ú. [adresa] dle rozhodnutí [číslo jednací] byly oceněny celkem na částku 8 326,30 Kč (č. l. 52). V době podání žaloby evidovala žalovaná zůstatek restitučního nároku žalobce ve výši 12 443,95 Kč a žalobkyně ve výši 12 405,95 Kč, jak vyplývá z přehledu nároků oprávněné osoby (č. l. 45, 46). Žalobci požádali žalovanou o přecenění nevydaných pozemků z rozhodnutí [číslo jednací] dopisem ze dne 15. 12. 2021 (č. l. 78). Žalovaná na žádost žalobců reagovala dopisem ze dne 17. 2. 2022 (č. l. 70), v němž žalobcům sdělila, že výměru posuzovaných pozemků [výměra] m2 lze ocenit dle ust. § 14 odst. 1 vyhlášky č. 316/1990 Sb., cenou stanovenou pro pozemky určené pro stavbu, a dále že na ocenění nevydaných pozemků byl objednán znalecký posudek, po jehož obdržení bude zaevidována nová výše restitučního nároku, o čemž budou žalobci písemně vyrozuměni. V průběhu řízení žalovaná provedla přecenění restitučních nároků, nově evidovala restituční nárok žalobce ve výši 343 652,70 Kč (č. l. 102) a restituční nárok žalobkyně ve výši 343 614,70 Kč (č. l. 103).

32. Za účelem ocenění restitučních nároků za nevydané pozemky v k. ú. [adresa] a v k. ú. [adresa] byl znalkyní [tituly před jménem] [jméno FO] vypracován znalecký posudek č. [hodnota] ze dne [datum], v rámci, něhož znalkyně nevydané pozemky oceňovala dle § 14 odst. 1 vyhlášky č. 182/1988 Sb., ve znění vyhl. č. 316/1990 Sb. s tím, že důvody ke srážkám dle přílohy č. [hodnota] se neuplatní, a stanovila cenu posuzovaných pozemků ve výši 1 836 750 Kč. Znalkyně posudek opatřila doložkou dle §127a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). V rámci svého výslechu při jednání soudu pak znalkyně doplnila, že pozemky oceňovala k datu, kdy přešly na stát. V souladu s judikaturou ocenila všechny pozemky jako stavební, zohlednila přitom účel jejich odnětí a organizace, v jejichž prospěch byly odňaty. Žádné srážky neaplikovala.

33. Žalovaná předložila znalecký posudek číslo položky: [rozhodnutí] znalce [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum], jehož byla zadavatelem. Z obsahu posudku se podává, že úkolem znalce bylo ocenění pozemků nevydaných oprávněné osobě v rozsahu podle rozhodnutí [rozhodnutí], a to pozemku parc. č. [hodnota] – role, části o výměře [výměra] m2 a pozemku parc. č. [hodnota] – role, části o výměře [výměra] m2, oba v k. ú. [adresa], a dále dle rozhodnutí [číslo jednací] pozemku parc. č. [hodnota] – role, části o výměře [výměra], pozemku parc. č. [hodnota] – role, části o výměře [výměra] m2, pozemku parc. č. [hodnota] – role, části o výměře [výměra] m2, všechny v k. ú. [adresa]., a to k datu přechodu na stát. Z posudku byla zjištěna cena předmětných pozemků v celkové výši 679 750 Kč. Oceňované pozemky znalec určil jako pozemky stavební, cena byla určena podle stavu ke dni jejich převzetí státem pro [rozhodnutí] podle výměru zemědělského referátu [rozhodnutí], ze dne [datum], a pro [číslo jednací] výkupem podle zákona č. 46/1949 Sb. dne [datum]. Znalecký posudek je opatřen znaleckou doložkou dle § 127a o. s. ř. Při jednání soudu znalec vypověděl, že objednatelem posudku byla žalovaná, jeho úkolem bylo ocenit nevydané pozemky pro účely restitučního řízení, oceňoval pouze to, co mu bylo zadáno. Žalovaná sama rozhodla, které části pozemků spadají do kategorie stavební a ty ocenil, nezastavitelné části neoceňoval. U některých pozemků aplikoval srážky za přístup po nezpevněné komunikaci, při aplikaci srážek vycházel pouze z fotomapy, kdy vizuálně rozlišil podle rozdílu odstínu na mapě, zda se jedná o zpevněnou nebo nezpevněnou komunikaci.

34. Restituční nároky žalobců byly v minulosti zčásti uspokojeny Smlouvou o převodu pozemku č. [spisová značka] ze dne [datum] (č. l. 122), uzavřenou mezi [právnická osoba] a žalobcem, kterou bylo prokázáno, že žalobci byl převeden pozemek p. č. [hodnota] v k. ú. [adresa] v ceně 8 897 Kč. Dále smlouvou o převodu pozemku č. [spisová značka] ze dne [datum] (č. l. 125), uzavřenou mezi [právnická osoba] a žalobkyní, kterou bylo prokázáno, že žalobkyni byl převeden pozemek p. č. [hodnota] v k. ú. [adresa] v ceně 6 700 Kč. Kupní smlouvou č. [hodnota] ze dne [datum] (č. l. 127), uzavřenou mezi [právnická osoba] a žalobkyní, bylo prokázáno, že žalobkyně zakoupila 2 pozemky v k. ú. [adresa], přičemž došlo k započtení restitučního nároku žalobkyně z rozhodnutí [rozhodnutí] v částce 2 645 Kč oproti nároku prodávajícího na zaplacení kupní ceny. A Smlouvou o převodu pozemku číslo [spisová značka] ze dne [datum] (č. l. 549) uzavřenou mezi [právnická osoba] a žalobce, z níž se podává, že žalobci byl převeden pozemek parc. č. [hodnota] v k. ú. [adresa] v ceně 410 Kč, čímž došlo k částečnému uspokojení restitučního nároku žalobce z rozhodnutí [rozhodnutí]. Z přehledu nároku vybraných oprávněných osob (č. l. 102, 103) vzal soud za prokázané, že nárok žalobce byl shora uvedenými smlouvami o převodu náhradních pozemků uspokojen v částce 9 307 Kč a žalobkyně v částce 9 345 Kč.

35. Ze své úřední činnosti je zdejšímu soudu známo, že rozsudkem Okresního soudu ve [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], bylo rozhodnuto o nahrazení projevu vůle žalované ke smlouvě o bezúplatném převodu pozemků uvedených ve výroku rozhodnutí, čímž došlo k uspokojení restitučního nároku žalobců ve výši 41 598,25 Kč. Tento rozsudek nabyl právní moci dne 14. 6. 2024.

36. K otázce, zda lze odňaté pozemky ocenit jako pozemky stavební, soud provedl dokazování Postupním prohlášením ze dne [datum] (č. l. 529), z něhož vyplývá, že správu odňatých pozemků, o kterých bylo později rozhodnuto rozhodnutím [číslo jednací], převezme [adresa]. Dopisem ze dne [datum] (č. l. 530) pak [adresa] tyto pozemky odevzdává [adresa] k dalšímu opatření. Pokud se týká pozemku [hodnota] v k. ú. [adresa] (z rozhodnutí [číslo jednací]), tento převzal do [adresa] (č. l. 531).

37. K otázce vhodnosti převodu požadovaných pozemků soud zjistil následující skutečnosti.

38. Informativními výpisy z katastru nemovitostí bylo prokázáno, že všechny náhradní pozemky, o nichž bylo rozhodováno, jsou ve vlastnictví státu a příslušný s nimi hospodařit je [Jméno žalované].

39. K otázce převoditelnosti náhradních pozemků soud dále provedl dokazování přehledy k soudnímu řízení (č. l. 196-242) a zprávami dotčených úřadů ([Jméno žalované]), přičemž z vyjádření dotčených úřadů u většiny pozemků žádné překážky převoditelnosti nevyplynuly, vyjma pozemků v k. ú. [adresa] parc. č. [hodnota] a parc. č. [hodnota], ohledně nichž Obec [adresa] ve své zprávě (č. l. 300) uvedla, že jsou vyloučeny z převodu podle § 6 odst. 1 písm. b) zákona č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu. Dále soud provedl i důkaz územními plány obcí [adresa], z nichž nebyly zjištěny žádné překážky převoditelnosti.

40. K pozemku parc. č. [hodnota] v k. ú. [adresa] soud z výpisu z katastru nemovitostí a ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] zjistil, že pozemek je v katastru nemovitostí veden jako ostatní plocha, způsob využití ostatní komunikace, pozemek leží v zastavěném území obce, dle územního plánu obce ve stávajících plochách ozn. UV – plochy veřejných prostranství, pozemek je přístupný z místní komunikace a je prost porostu. Z katastrální a ortofoto mapy (č. l. 379, 380) vyplývá, že se jedná o pozemek obdélníkového tvaru, sloužící k zemědělskému využití, existence komunikace na pozemku z map nevyplývá.

41. K pozemku parc. č. [hodnota] v k. ú. [adresa] soud z výpisu z katastru nemovitostí a ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] zjistil, že se jedná o druh pozemku trvalý travní porost, pozemek leží v zastavěném území obce, dle územního plánu obce ve stávajících lochách ozn. – zahrady, zeleň soukromá a vyhrazená, pozemek je přístupný z místní zpevněné komunikace a prost porostu. Přehledu k soudnímu řízení (č. l. 237) žalovaná neuvedla žádné překážky převoditelnosti tohoto pozemku. Z Pachtovní smlouvy č. [spisová značka] ze dne [datum] (č. l. 328 p. v.) soud zjistil, že předmětný pozemek byl přenechán do užívání paní [jméno FO] za účelem provozování drobné zemědělské činnosti. Z katastrální a ortofoto mapy (č. l. 379, 380) vyplývá, že pozemek je nepravidelného tvaru a je využíván k zemědělské činnosti.

42. K pozemku parc. č. [hodnota] v k. ú. [adresa] žalovaná předložila potvrzení Obce [adresa] o tom, že předmětný pozemek je součástí existenci zahrádkové osady v lokalitě [adresa], která vznikla před [datum] (č. l. 325). Ze sdělení obce (č. l. 308) se podává, že předmětný pozemek není vyloučen z převodu podle § 6 odst. 1 písm. b) zákona č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu. Ostatní dotčené orgány překážku převoditelnosti tohoto pozemku neuvedly. Z katastrální a ortofoto mapy (č. l. 477) tohoto pozemku se existence zahrádkové osady nepodává.

43. U většiny náhradních pozemků žalovaná namítala, že jsou předmětem jiného paralelně vedeného řízení u Okresního soudu ve [adresa] pod sp. zn. [spisová značka]. Z úřední činnosti soudu bylo zjištěno, že předmětné řízení bylo usnesením zdejšího soudu ze dne [datum], č. j. [spisová značka] z důvodu zpětvzetí žaloby zastaveno. Tímto odpadla tato tvrzená překážka převoditelnosti náhradních pozemků.

44. Z úřední činnosti soudu dále bylo zjištěno, že pozemek p. č. [hodnota] nacházející se v k. ú. [adresa] je předmětem dalšího paralelně vedeného řízení u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka], v němž jiná oprávněná osoba usiluje o jeho soudní převod, žaloba byla v předmětném řízení podána dne [datum].

45. Ohledně pozemků, u nichž žalovaná namítala, že tvoří funkční celky se sousedními nemovitostmi, soud učinil tato skutková zjištění. Pokud jde o pozemek v k. ú. [adresa] parc. č. [číslo] bylo panem [jméno FO] sděleno, že předmětný pozemek užívá na základě pachtovní smlouvy č. [spisová značka] ze dne [datum] jako relaxační, na předmětném pozemku nejsou žádné stavby, vede přes něj kanalizační a vodovodní přípojka k domu na parc. č. [hodnota], pozemek je částečně oplocen. Z výpisu z katastru nemovitostí byl zjištěn druh pozemku: ostatní plocha, jiná plocha. Z katastrální a ortofoto mapy (č. l. 337, 338) funkční spojitost se sousední nemovitostí nevyplývá. Pokud jde o pozemek parc. č. [číslo] v k. ú. [adresa], vlastník sousedního pozemku [právnická osoba] soudu písemně sdělil, že předmětný pozemek nevyužívají, svůj spoluvlastnický podíl na předmětné sousední nemovitosti přenechali do užívání třetím osobám. Část předmětného pozemku je historicky oplocena a stojí na ní stavby (kolny). Obec [adresa] k tomuto pozemku sdělila, že přes pozemek je veden nadzemní přívod VN do obce a je dotčen ochranným pásmem, z převodu není vyloučen (č. l. 263). V katastru nemovitostí je pozemek veden jako druh: orná půda. Zemědělské využití pozemku také vyplývá z katastrální a ortofoto mapy (č. l. 347, 348), z níž se funkční spojitost se sousedním rodinným domem nepodává. K pozemku parc. č. [hodnota] v k. ú. [adresa] paní [jméno FO] sdělila, že předmětný pozemek neužívá a není jí známo, k jakému účelu pozemek slouží. V katastru nemovitostí je předmětný pozemek veden jako zahrada. Dotčené orgány neuvedly žádné překážky stran jeho převoditelnosti. Z katastrální a ortofoto mapy (č. l. 358, 359) funkční spojitost nevyplývá. Pokud jde o pozemek parc. č. [hodnota] v k. ú. [adresa], vlastníci sousedního pozemku paní [jméno FO] a pan [jméno FO] písemně sdělili, že předmětný pozemek užívají na základě řádně uzavřené Pachtovní smlouvy č. [spisová značka], pozemek slouží výhradně k zemědělskému účelu, není oplocen a nejsou na něm umístěny žádné stavby ani movité věci. V katastru nemovitostí je pozemek veden jako zahrada. Z katastrální a ortofoto mapy (č. l. 363, 364) funkční spojitost se sousedním rodinným domem nebyla zjištěna.

46. K pozemku parc. č. [hodnota] v k. ú. [adresa] bylo paní [jméno FO] sděleno, že na pozemku se nachází jejich garáž a dílna, je to špatně oplocené. Jinak předmětný pozemek neužívá, roste na něm tráva. K části tohoto pozemku o výměře [výměra] m2, na níž se nachází stavba garáže a dílny, byla uzavřena Nájemní smlouva č. [spisová značka] mezi žalovanou a paní [jméno FO]. Dále byla soudu předložena Pachtovní smlouva č. [spisová značka] ze dne [datum], z níž vyplývá, že žalovaná přenechala předmětný pozemek do užívání paní [jméno FO] za účelem provozování drobné zemědělské činnosti. V katastru nemovitostí je pozemek veden jako zahrada. Ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] bylo zjištěno, že pozemek leží v zastavěném území obce, dle územního plánu obce ve stávajících plochách bydlení ozn. BV – plochy bydlení venkovského charakteru. Na pozemku se nachází přístřešek a zemní sklep ve vlastnictví jiného vlastníka, pozemek je oplocen. Z katastrální a ortofoto mapy (č. l. 381, 382) vyplývá, že se jedná o pozemek obdélníkového tvaru, na části tohoto pozemku se skutečně nachází stavba a oplocení, jež náleží k sousednímu rodinnému domu, zbývající část pozemku je travnatá, na menší ploše pozemku se nachází zeleň.

47. K pozemku parc. č. [hodnota] k. ú. [adresa] nebyly ze zpráv dotčených úřadů (č. l. 318, 319, 321, 323, 324) zjištěny žádné překážky převoditelnosti. Pozemek je v kat. nemovitostí veden jako orná půda. Ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] bylo zjištěno, že pozemek leží v zastavitelném území obce, dle územního plánu v návrhových plochách ozn. SV – plochy smíšené obytné – venkovské, zbylá část leží v plochách ozn. PV – veřejné prostranství a v plochách ozn. ZV – veřejná prostranství zeleň. Pozemek je přístupný z místní zpevněné komunikace a je prost porostu. Z katastrální a ortofoto mapy (č. l. 320) vyplývá, že se jedná o zemědělský pozemek nepravidelného tvaru, v jehož blízkosti se nachází bytové domy, přístupové cesty k těmto bytovým domům se nachází na jiných pozemkových parcelách.

48. Ohledně pozemků parc. č. [hodnota] v k. ú. [adresa], dále pozemku parc. č. [hodnota] v k. ú. [adresa], pozemků parc. č. [hodnota] v k. ú. [adresa] žalovaná namítala, že pozemky nejsou vhodné k zemědělskému využití, neboť jsou vedeny v katastru nemovitostí jako druh: ostatní plocha a nevede k nim přístupová cesta, tudíž by jejich převodem na žalobce došlo ke vzniku tzv. holého vlastnictví. Nezemědělský charakter těchto pozemků také dovozovala z územních plánů jednotlivých obcí. Z provedeného dokazování katastrálními a ortofoto mapami soud bylo ovšem prokázáno, že předmětné pozemky mohou sloužit zemědělskému účelu.

49. Podanou žalobou se žalobci domáhají nahrazení projevu vůle žalované uzavřít s nimi smlouvu o bezúplatném převodu pozemků, které si vybrali, a to jako náhradu za pozemky nevydané v restituci podle zákona o půdě. Podle judikatury Nejvyššího soudu je nárok oprávněné osoby na náhradní pozemek podle § 11 odst. 2 zákona o půdě právem, které je vymahatelné, je soudem chráněno a lze je realizovat uložením povinnosti uzavřít smlouvu. Dle konstantní judikatury Nejvyššího soudu je uspokojení nároku oprávněné osoby způsobem, jenž se vymyká zákonem stanovenému postupu (srov. § 11a zákona o půdě), považováno za výjimečné, uplatnitelné v situaci, jsou-li prokázány okolnosti, na jejichž podkladě lze postup [právnická osoba] (resp. žalované) kvalifikovat jako liknavý, svévolný či diskriminační a kdy se oprávněná osoba přes svůj aktivní přístup nemůže dlouhodobě domoci svých práv.

50. Soud se zabýval postupem žalované vůči žalobcům a dospěl k závěru, že postup žalované v projednávané věci lze označit za liknavý a svévolný, což odůvodňuje níže.

51. Z provedeného dokazování bylo zjištěno, že původně oprávněná osoba (matka žalobců) uplatnila svůj zákonný nárok na vydání odňatých pozemků již před rokem [rok], neboť správní rozhodnutí o nevydání odňatých pozemků právní předchůdkyni žalobců byla vydána v roce [rok], resp. v roce [rok]. V roce [rok] pak bylo vydáno správní rozhodnutí o nevydání odňatých pozemků žalobcům jako právním nástupcům oprávněné osoby. Žalovaná původně ocenila nevydané pozemky jako nestavební, a to i v případě správního rozhodnutí z roku [rok], kdy jí již musel být znám vývoj judikatury ve vztahu k oceňování odňatých pozemků v případě, kdy tyto byly bezprostředně po jejich převodu na stát určeny k zastavění, a nárok žalobců, potažmo jejich právní předchůdkyně evidovala v této nízké výši až do částečného přehodnocení svého stanoviska, k žádosti žalobců, až po zahájení tohoto řízení. Nutno podotknout, že i po zahájení soudního řízení žalovaná nejdříve přecenila restituční nárok žalobců na částku 687 267,40 Kč a teprve poté v rámci dalšího úkonu ve věci vznesla námitku promlčení ve vztahu k nárokům žalobců vyplývajících z rozhodnutí [rozhodnutí] a tyto již odmítla zcela vypořádat, byť předtím připustila jejich nesprávné ocenění. Tento postup žalované soud shledává za liknavý a svévolný, a to i s přihlédnutím k vznesené námitce promlčení, kterou soud považuje za lichou a v poměrech projednávané věci také v rozporu s dobrými mravy, jak je odůvodněno níže. Žalovaná (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 999/2021) tímto svým postupem bez zjevného důvodu a při nerespektování dlouhodobé ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu a Ústavního soudu (k důsledkům lpění žalované na nesprávném ocenění restitučního nároku srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 6. 2016 sp. zn. 28 Cdo 155/2016), tedy bez ospravedlnitelného důvodu ztěžovala uspokojení nároků žalobců zásadně předpokládaným postupem, tj. prostřednictvím veřejné nabídky pozemků, následkem čehož se ocitla v několikaletém prodlení. Trvání na nesprávně nízkém ocenění restitučních nároků je jedním z možných projevů liknavosti žalované. V kontextu daného případu je projevem liknavosti, ba přímo svévole žalované i odmítání úplného vypořádání restitučního nároku žalobců z důvodu jejich tvrzeného promlčení. V důsledku tohoto postupu žalované není možné po žalobcích spravedlivě žádat další účast ve veřejných nabídkách. Žalobě o vydání konkrétních pozemků tak bylo možno jako důvodné vyhovět, když absenci komunikace oprávněných osob po dobu, kdy nesporovaly výši restitučního nároku, nelze přičítat k tíži žalobcům, neboť to byla žalovaná, která od počátku měla povinnost určit správnou výši restitučního nároku a neučinila tak v odpovídajícím rozsahu dosud. Soud se tedy neztotožnil s námitkou žalované, že žalobci by měli postupovat aktivně a účastnit se veřejných nabídek, neboť účast žalobců ve veřejných nabídkových řízeních není nezbytnou podmínkou pro vyhovění předmětné žaloby (k tomu viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 2597/2015). Lze uzavřít, že žalobci jsou oprávněni domáhat se uspokojení svého restitučního nároku podanou žalobou, a to i v případě nároku vyplývajícího z rozhodnutí [číslo jednací], byť od jeho vydání uplynula poměrně krátká doba, a to zejména proto, že žalovaná tento restituční nárok žalobců již od počátku ocenila v nesprávné výši a fakticky tak žalobcům znemožnila jeho úplné uspokojení zákonem předvídaných způsobem ve veřejných nabídkách. V projednávané věci je třeba zohlednit specifika daného restitučního případu, kdy žalobci jsou držiteli restitučních nároku vyplývajícího ze třech správních rozhodnutí, aktivně se snažili o jeho uspokojení zákonem předvídaných způsobem, o čemž vypovídá skutečnost, že v minulosti uzavírali s žalovanou, resp. s její právní předchůdkyní, smlouvy o převodu pozemků, přesto došlo k uspokojení jejich restitučního nároku pouze v zanedbatelné výši, a později sami usilovali o přecenění restitučního nároku, k čemuž opatřili i potřebné doklady, včetně znaleckého posudku, navzdory tomu zůstává jejich restituční nárok doposud v převážné výši neuspokojen, a to zejména z důvodu jeho nesprávného ocenění ze strany žalované. V situaci, kdy restituční nároky žalobců z rozhodnutí [číslo jednací] i přes zjevnou snahu žalobců zůstávají nevypořádány již téměř 30 let, snad ani nelze po žalobcích spravedlivě požadovat, aby v případě nároku vyplývajícího z rozhodnutí [číslo jednací] se nejdříve po dobu několika desítek let hlásili do veřejných nabídek, zvláště v situaci, kdy mezi účastníky stále panuje spor o skutečnou výši tohoto nároku. Proto i v případě nároku z rozhodnutí [číslo jednací] nelze podání žaloby považovat za předčasné, a to s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem projednávaného případu. V situaci, kdy soud dospěl k závěru, že po žalobcích nelze spravedlivě požadovat účast ve veřejných nabídkách žalované, již nebylo nutné zabývat se argumentací účastníků ohledně kvality a kvantity veřejné nabídky, o níž je však obecně známo, že byla omezená.

52. Za shora popsané situace, kdy žalovaná eviduje nárok žalobců v nesprávně nízké výši, čímž je fakticky vylučuje z účasti ve veřejných nabídkách, lze postup žalované vůči žalobcům označit za svévolný. Rigidní lpění žalované na účasti žalobců ve veřejných nabídkách se v kontextu projednávaného restitučního případu jeví jako nespravedlivé, obzvlášť v situaci, kdy i v průběhu probíhajícího soudního řízení žalovaná svévolně mění výši restitučních nároků žalobců. Soud má tak za to, že žalobci se svého nároku nemohou domoci jiným způsobem než touto žalobou, a proto shledal jejich nárok důvodným.

53. Pokud jde o správnou výši restitučního nároku žalobců, soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že restituční nárok žalobců dosahuje částky 1 836 750 Kč, jež byla stanovena znaleckým posudkem znalkyně [tituly před jménem] [jméno FO], který soud považuje za správný, logicky odůvodněný a souladný s ostatními provedenými důkazy. Jestliže znalkyně odňaté pozemky ocenila jako stavební, neodchýlila se tak od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, jíž byl opakovaně formulován a odůvodněn závěr, že i v těch případech, kdy byly pozemky v době přechodu na stát evidovány jako zemědělské, nicméně byly určeny k výstavně, lze i takové pozemky v zásadě ocenit jako pozemky určené pro stavbu ve smyslu ust. § 14 odst. 1 oceňovací vyhlášky (srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 25. 11. 2015, sp. zn. 28 Cdo 2956/2014, ze dne 3. 4. 2014, sp. zn. 28 Cdo 444/2014, ze dne 10. 2. 2020, sp. zn. 28 Cdo 4185/2019, nebo ze dne 11. 3. 2020, sp. zn. 28 Cdo 72/2020, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 5. 2020, sp. zn. 28 Cdo 1065/2020, nebo ze dne 2. 6. 2020, sp. zn. 28 Cdo 1167/2020). Z jednotlivých rozhodnutí o nevydání odňatých pozemků žalobcům, resp. jejich právní předchůdkyni se podává, že odňaté pozemky byly zastavěny komunikační sítí [číslo jednací]) nebo jsou zastavěny stavbami trvalého charakteru anebo se na nich nachází zelené plochy, které tvoří nedílnou součást areálu Centra stavebního inženýrství a.s. ([číslo jednací]), nebo jsou nevydané pozemky zčásti zastavěny místní komunikací, bytovou zástavbou a prostory s nimi bezprostředně souvisejícími ([číslo jednací]). Charakter odňatých pozemků coby stavebních je možno dovodit také z listin, které dokládají, že odňaté pozemky byly po jejich zabrání převedeny na odbor výstavby. Oproti tomu ocenění provedené znaleckým posudkem [tituly před jménem] [jméno FO] soud pokládá za nedostatečné vzhledem k tomu, že znalec neposuzoval stavební charakter všech odňatých pozemků, nýbrž se řídil pouze zadáním žalované, jež sama stanovila, které části odňatých pozemků mají být oceněny jako stavební. Znalec ani neobhájil důvodnost aplikované srážky za přístup po nezpevněné komunikaci. Ke dni vydání tohoto rozhodnutí tedy zbývající výše restitučního nároku žalobců po zohlednění částečných plnění (9 307 Kč + 9 345 Kč + 41 598,25 Kč) činí 1 776 499,80 Kč.

54. Ve vztahu k vznesené námitce promlčení nároku žalobců na přecenění jejich restitučních nároků vyplývajících z [číslo jednací] v prvé řadě nutno uvést, že samotný požadavek na přecenění hodnoty pozemku, který nebyl oprávněné osobě vydán pro překážky stanovené zákonem o půdě, nepředstavuje samotné majetkové právo, jež by podléhalo promlčení (viz např. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 595/2019 nebo usnesení sp. zn. 28 Cdo 2285/2019). Soud proto nepovažoval danou námitku za důvodnou. Podle ustálené judikatury dovolacího soudu je nutno se v poměrech restitučních věcí zabývat i otázkou, zda vznesením námitky promlčení práva vyplývajícího z restitučního předpisu uplatněné povinnou osobou nejde o výkon práva v rozporu s dobrými mravy. I pokud by se o promlčitelné právo jednalo, pak námitka promlčení vznesená žalovanou při poměřování s korektivem dobrých mravů v individuálních poměrech projednávané věci nemůže obstát. V této souvislosti lze zmínit též nedávný nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2763/23, v němž Ústavní soud uzavřel, že „od vzniku restitučního nároku měla být jeho hodnota stanovena podle charakteru odňatého pozemku. I když byl restituční nárok oceněn v rozporu se zákonem nižší částkou, stěžovatelům přesto ze zákona plynul nárok na poskytnutí náhrady ve správné výši, a to již od počátku. Není rozhodné, v jaké výši jej [Jméno žalované] ke dni žádosti o poskytnutí finanční náhrady evidoval a jakou finanční náhradu stěžovatelům poskytl. Částečným plněním dluh nezaniká a není žádný důvod, aby tak zanikl restituční nárok – tím spíše proto, že na jedné straně stojí stát plnící své zákonné povinnosti a na druhé straně restituent, jehož křivdy (a křivdy jeho předchůdců) se stát snaží odčinit. Opačný výklad by byl v rozporu se smyslem a účelem restitučních předpisů.“ Při aplikaci závěrů Ústavního soudu na projednávanou věc lze uzavřít, že nárok žalobců z rozhodnutí [číslo jednací] jejich plněním nezanikl, neboť byl od počátku evidován v nesprávné výši.

55. Soud se dále zabýval vhodností převodu náhradních pozemků, které žalobci označili a které zůstaly předmětem tohoto řízení.

56. Podle judikatury dovolacího soudu týkající se vhodnosti převodu náhradního pozemku za účelem uspokojení restitučního nároku oprávněné osoby podle zákona o půdě, je pro uvedený účel vhodným pozemkem pozemek potencionálně zařaditelný do veřejné nabídky ve smyslu § 11a odst. 2 zákona o půdě, přičemž kritériem je to, zda převodu nebrání zákonné výluky uvedené v ustanoveních § 11 odst. 1 téhož předpisu a § 6 zákona č. 503/2012 Sb., zda nejde o pozemek zatížený (přednostními) právy třetích osob, zda jeho převod není z jiného důvodu zapovězen zákonem, zda jej lze zemědělsky obhospodařovat, zda nevzniknou jiné problémy při hospodaření s takovým pozemkem, případně zda nejde o pozemek zastavěný či tvořící součást areálu (k tomu srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 6. 2019, sp. zn. 28 Cdo 1890/2019). Tato hlediska je přitom třeba zkoumat vždy se zřetelem k individuálním skutkovým okolnostem případu a předpoklady pro vydání, popřípadě pro nevydání každého takového pozemku posuzovat zcela samostatně, s přihlédnutím k širším souvislostem konkrétní věci (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 5. 2017 sp. zn. 28 Cdo 5045/2015, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 4. 2007 sp. zn. 28 Cdo 220/2005).

57. U pozemku parc. č. [hodnota] v k. ú. [adresa], pozemků parc. č. [číslo] v k. ú. [adresa], pozemků [číslo] k. ú. [adresa], pozemků parc. č. [hodnota] v k. ú. [adresa], pozemků parc. č. [hodnota] v k. ú. [adresa], u pozemků parc. č. [hodnota] k. ú. [adresa] a u pozemku p. č. [hodnota] v k. ú. [adresa] žalovaná namítala, že jsou předmětem jiného paralelně vedeného řízení u Okresního soudu ve [adresa] pod sp. zn. [spisová značka]. Předmětné řízení však bylo zastaveno, přičemž jiné překážky bránící převodu těchto pozemků do vlastnictví žalobců nebyly z provedeného dokazování zjištěny. Předmětné pozemky soud tedy mohl žalobcům vydat.

58. Překážku převoditelnosti nepředstavuje ani tvrzený nezemědělský charakter některých pozemků odvozovaný z jejich označení v katastru nemovitostí jako ostatní plocha, případně ze zařazení těchto pozemků v územních plánech obcí mezi plochy bydlení. Rozhodující je, zda fakticky lze tyto pozemky obhospodařovat, což vyplynulo z provedeného dokazování. V tomto směru lze též odkázat na ustálenou rozhodovací praxi dovolacího soudu, dle které se za zemědělský pozemek považuje i ten pozemek, který fakticky slouží zemědělské výrobě, i když je v evidenci nemovitostí veden jako pozemek nezemědělský (srov. srov. zejm. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 1. 10. 2018, sp. zn. 28 Cdo 5610/2017), případně na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 5. 2019, sp. zn. 28 Cdo 887/2019, podle něhož „nejde-li … o pozemek (nebo jeho část) určený územním plánem nebo regulačním plánem anebo rozhodnutím o umístění stavby k zastavění veřejně prospěšnými stavbami nebo stavbami dopravní infrastruktury nebo těmito stavbami již zastavěný, není z převodu na oprávněné osoby k uspokojení jejich restitučního nároku vyloučen, přičemž jeho plánované funkční využití vymezené v územním plánu vedlejšího účastníka jeho převodu na žalobce nebrání (k tomu srov. § 11a odst. 2 zákona o půdě, ve znění účinném od 1. 1. 2013, podle kterého platí, že veřejné nabídky sestavuje pozemkový úřad jak z pozemků, které se nacházejí v zastavěném území obce nebo zastavitelné ploše takto vymezenými závaznou částí schválené územně plánovací dokumentace, pokud jejich převodu nebrání zákonná překážka, tak z pozemků, které se nacházejí mimo zastavěné území obce nebo zastavitelnou plochu takto vymezenými závaznou částí územně plánovací dokumentace; dále srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2019, sp. zn. 28 Cdo 3595/2018).“ 59. Spatřuje-li žalovaná překážku převoditelnosti náhradních pozemků v nedostatku napojení na veřejnou cestu, ani tato její námitka neobstojí, neboť tento tvrzený nedostatek přístupové cesty nebrání právním dispozicím s pozemky (pozemky lze prodat či pronajmout, eventuálně zjednat přístup k nim právním jednáním s vlastníky či uživateli okolních pozemků) a ani tato okolnost tedy nepředstavuje žádnou další zákonem předpokládanou či judikatorně odvozenou překážku vydání pozemku oprávněné osobě jako náhradního (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 11. 2019, sp. zn. 28 Cdo 1275/2019).

60. Co se týče pozemku parc. č. [hodnota] v k. ú. [adresa] zde bylo mezi účastníky sporné pouze jeho ocenění, žádná překážka převoditelnosti nebyla ze strany žalované vznesena a nevyplynula ani z provedeného dokazování.

61. Ohledně pozemku parc. č. [hodnota] v k. ú. [adresa] nebyla prokázána tvrzená existence zahrádkové osady, když žalovaná nepředložila žádné další dokumenty, prokazující vznik této zahrádkové osady, žalovaná tedy ve vztahu k tomuto tvrzení neunesla důkazní břemeno. Katastrální a ortofoto mapou bylo toto tvrzení žalované vyvráceno. Soud tedy shledal tento pozemek vhodným pro vydání žalobcům. Také u pozemků parc. č. [hodnota] a parc. č [hodnota] v k. ú. [adresa] a p. č. [hodnota] v k. ú. [adresa] nebyly zjištěny žádné zákonné či judikatorně odvozené překážky jejich převoditelnosti, proto soud rozhodl o vydání i těchto pozemků do vlastnictví žalobců.

62. Jde-li o pozemky parc. č. [hodnota] v k. ú. [adresa], parc. č. [hodnota] k. ú. [adresa], parc. č. [hodnota] v k. ú. [adresa] a parc. č. [hodnota] v k. ú. [adresa], u nichž byla namítána funkční spojitost se sousedními nemovitostmi, soud ohledně těchto pozemek neshledal žádnou překážku bránící jejich vydání do vlastnictví žalobců, když tvrzená funkční spojitost nebyla prokázána žádným z provedených důkazů, a to ani písemnými sděleními vlastníků sousedních nemovitostí. Ostatně žalovaná ani netvrdila, v čem konkrétně tato funkční spojitost spočívá. Uzavřené pachtovní smlouvy k náhradním pozemkům taktéž nepředstavují překážku jejich převoditelnosti na žalobce. Naopak jimi bylo prokázáno, že pozemky lze zemědělsky obhospodařovat.

63. Co se týče pozemku parc. č. [hodnota] k. ú. [adresa] má soud s ohledem na konkrétní skutková zjištění ohledně tohoto pozemku za to, že v případě převodu tohoto pozemku do vlastnictví žalobců by jim vznikaly problémy s jeho obhospodařováním, a to zejména s ohledem na cizí stavbu a oplocení, které se na pozemku nachází. Soud tedy dospěl k závěru, že zde převažuje zájem na zachování dosavadních vlastnických vztahů, přičemž přihlédl i k tomu, že restituční nárok žalobců je postupně upokojován vydáváním jiných vhodných náhradních pozemků, ať už v tomto či v jiných paralelně vedených soudních řízeních. Žalobci zároveň neprokázali, že by na vydání právě tohoto konkrétního pozemku měly naléhavý právní zájem např. proto, že jej v minulosti již obhospodařovali nebo že sousedí s jinými pozemky, které vlastní. Z těchto důvodů soud žalobě v části, v níž se žalobci domáhali vydání tohoto pozemku, nevyhověl.

64. Ve vztahu k pozemku parc. č. [hodnota] v k. ú. [adresa] se soud zabýval otázkou tzv. „lepšího práva“, neboť o tentýž pozemek usiluje jiná oprávněná osoba v paralelně vedeném soudním řízení. V zájmu právní jistoty oprávněných osob a zamezení sporů mezi nimi je zásadním měřítkem okamžik uplatnění nároku na převod náhradního pozemku u soudu (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 2121/2022). V tomto ohledu svědčí „lepší právo“ osobě oprávněné v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka], neboť toto řízení bylo zahájeno dříve. Jiné, svou povahou mimořádné okolnosti obzvlášť intenzivně působící ve prospěch uspokojení nároku žalobců, zde soud neshledal (k tomu blíže viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 942/2023). Proto nebylo možno pozemek parc. č. [hodnota] v k. ú. [adresa] žalobcům vydat, neboť jim nesvědčí „lepší právo“.

65. S ohledem na výše uvedené soud žalobě o nahrazení projevu vůle ve znění částečných zpětvzetí vyhověl ohledně pozemků uvedených ve výroku I. tohoto rozsudku, u nichž neshledal žádné překážky bránící jejich převodu do vlastnictví žalobců, ohledně dvou pozemků uvedených ve výroku II. tohoto rozsudku pak žalobu zamítl. Tímto rozsudkem dochází k uspokojení restitučního nároku žalobců co do výše 514 694,95 Kč, což je celková hodnota všech tímto rozsudkem vydaných náhradních pozemků.

66. V projednávaném případě shledal nalézací soud důvody pro přiznání náhrady nákladů řízení žalobcům v plné výši, a to i za situace, kdy nebyli v řízení plně úspěšní ve vztahu ke všem pozemkům ve vlastnictví státu, jejichž převedení se domáhali (§ 142 odst. 2 o. s. ř.), neboť ohledně osmi z nich vzali v průběhu řízení žalobu zpět a ohledně dvou z nich byla žaloba zamítnuta, a z procesního hlediska jsou proto ve vztahu k této části nároku neúspěšnými účastníky. Převod náhradních pozemků je totiž omezen řadou zákonných i judikaturou předvídaných překážek a výjimek, jejichž existence nemusela být žalobcům při podání žaloby známa, jako např. skutečnost, že pozemky jsou předmětem i jiného paralelně vedeného soudního řízení Je nutno zohlednit i okolnosti předcházející podání žaloby, spočívající v dlouhodobě liknavém přístupu žalované k uspokojení restitučních nároků žalobců.

67. Ohledně výše žalobci vynaložených nákladů na právní zastoupení advokátem však soud vycházel coby z tzv. tarifní hodnoty pouze z celkové hodnoty pozemků, které byly žalobcům nakonec vydány, tedy ohledně kterých byli žalobci nakonec v řízení úspěšní. Tarifní hodnota sporu tak v daném případě činila 514 694,95 Kč, té pak podle § 7 bodu 6 a. t. odpovídá sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby 10 380 Kč.

68. Náklady žalobců spočívají v odměně advokáta podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „a. t.“), v souladu s § 12 odst. 4 a. t. je pak při zastupování dvou a více osob při společných úkonech sazba mimosmluvní odměny snížena o 20 %, v daném případě pak činí sazba za 1 úkon právní služby částku 8 304 Kč u každého ze žalobců. Celkem soud každému ze žalobců přiznal odměnu za 11 úkonů právní služby (převzetí a příprava věci, sepis žaloby, sepis písemného podání ze dne 6. 3. 2023, sepis písemného podání ze dne 14. 4. 2023, účast na jednání soudu dne 19. 6. 2023, sepis písemného podání ze dne 18. 7. 2023, sepis písemného podání ze dne 27. 10. 2023, účast na jednání soudu dne 24. 4. 2024, účast na jednání soudu dne 17. 6. 2024, účast na místním šetření dne 17. 6. 2024, účast na jednání soudu dne 7. 8. 2024) po 8 304 Kč, tj. 91 344 Kč x 2, celkem tedy 182 688 Kč. K ní přísluší paušální částka náhrad hotových výdajů (§ 13 a. t.) 11 x 300 Kč, tj. 3 300 Kč. Dále žalobcům náleží náhrada za promeškaný čas ve výši 4 000 Kč za 40 započatých půlhodin po 100 Kč (§ 14 a. t.), cestovné ve výši 2 890,05 Kč za cestu k jednání dne 19. 6. 2023 z [adresa] a zpět osobním automobilem [osobní automobil] reg. zn. [SPZ], celkem ujeto 415 km, při průměrné spotřebě 4 l/100 km, a podle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění účinném od 1. 1. 2023 sazbě základní náhrady 5,20 Kč/1 km jízdy a při ceně motorové nafty 44,10 Kč/l. A dále cestovné ve výši 8 899,26 Kč (3 x 2 966,42 Kč) za tři cesty k jednání dne 24. 4. 2024, 17. 6. 2024 a 7. 8. 2024 z Prahy do Znojma a zpět osobním automobilem [osobní automobil], reg. zn. [SPZ], celkem ujeto 415 km * 3, tj. 1 245 km, při průměrné spotřebě 4 l/100 km podle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění účinném od 1. 1. 2024 sazbě základní náhrady 5,60 Kč/1 km jízdy a při ceně motorové nafty 38,70 Kč/l. Právní zástupce žalobců je plátcem DPH, podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. mu tak přísluší náhrada DPH ve výši 42 373,24 Kč. Náklady žalobců celkem činí 244 150,55 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobců. Pokud jde o lhůtu k plnění, rozhodl soud dle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovil lhůtu 30 dnů od právní moci rozsudku, a to zejména s ohledem na výši částky, kterou je žalovaná povinna uhradit.

69. Výrokem IV. soud dále rozhodl ve smyslu § 148 o. s. ř. dle výsledku řízení o povinnosti ve věci samé bezúspěšné žalované k náhradě nákladů řízení státu, které spočívají v nákladech za znalečné, které bylo vyplaceno ze státních prostředků znalkyni [tituly před jménem] [jméno FO] ve výši 13 553,70 Kč, znalci [tituly před jménem] [jméno FO] ve výši 6 641 Kč a znalkyni [tituly před jménem] [jméno FO] ve výši 7 328,41 Kč za jejich znalecké výslechy při jednání soudu dne [datum], a dále znalečné ve výši 4 650 Kč, které bylo vyplaceno znalci [jméno FO] za vypracování znaleckého posudku č. [hodnota]. Soud tedy uložil žalované zaplatit státu na nákladech řízení částku 32 173,11 Kč.

Poučení