18 Co 273/2024 - 866

Rubrum

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jana Zavřela a soudců JUDr. Petry Flídrové a JUDr. Jana Kolby ve věci žalobců: a) [Jméno žalobce A], narozený [Datum narození žalobce A] bytem [Adresa žalobce A] b) [Jméno žalobce B], narozená [Datum narození žalobce B] bytem [Adresa žalobce A] oba zastoupeni advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalované: [Anonymizováno] – [Jméno žalované], IČO [IČO žalované] sídlem [Adresa žalované] zastoupená advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] o nahrazení projevu vůle o odvolání žalobců a/ a b/ a žalované proti rozsudku Okresního soudu ve Znojmě ze dne 14. 8. 2024, č. j. 14 C 98/2022-773, takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výrocích I a IV potvrzuje.

II. V odvolání napadené části výroku II, jíž byla zamítnuta žaloba v rozsahu nahrazení projevu vůle žalované s bezúplatným převodem pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] na žalobce a/ a b/, se rozsudek soudu prvního stupně mění takto: Nahrazuje se projev vůle žalované uzavřít se žalobci a/ a b/ tuto smlouvu o převodu pozemků ve vlastnictví státu podle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále jen „zákon o půdě“): a) [Anonymizováno] [Anonymizováno] – [Jméno žalované], IČ: [IČO žalované], se sídlem [adresa] (dále jen „převodce“) a b) [Jméno žalobce A], narozený [Datum narození žalobce A], r. č. [RČ], bytem [adresa] c) [Jméno žalobce B], narozená [Datum narození žalobce B], r. č. [RČ], bytem [adresa] (dále jen „nabyvatelé“) uzavírají podle § 11a zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále jen zákon o půdě), tuto: Smlouvu o převodu pozemků: 1. [Anonymizováno] [Anonymizováno] – [anonymizováno], IČ: [IČO žalované], se sídlem [adresa], jako převodce spravuje mimo jiné nemovitost (dále jen „pozemek“): parc. č. [Anonymizováno], zapsaný na LV č. [Anonymizováno], vedeném katastrálním úřadem pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], v k. ú. [adresa], obec [adresa].

2. Nabyvatelům vznikl nárok na bezúplatný převod pozemků z vlastnictví státu podle § 11a zákona o půdě. Nárok nabyvatelů podle § 11a zákona o půdě vznikl z rozhodnutí [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] – Pozemkový úřad ze dne [datum], č.j. [Anonymizováno], rozhodnutí [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] – Pozemkový úřad ze dne [datum], č.j. [Anonymizováno], a rozhodnutí Státního pozemkového úřadu ze dne [datum], č.j. SPÚ [anonymizováno].

3. Na uspokojení nároku nabyvatelů dle čl. 2 této smlouvy převodce převádí do vlastnictví nabyvatelů pozemek uvedený v čl. 1 této smlouvy, včetně součástí a nabyvatelé je přijímají do svého spoluvlastnictví, a to v podílu id. 1/2 pro [Jméno žalobce A] a id. 1/2 pro [Jméno žalobce B] k celku pozemků. převodce: ___________________ nabyvatel: _________________________ ČR – [Jméno žalované] [Jméno žalobce A] nabyvatel: _________________________ [Jméno žalobce B]

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobcům a/ a b/ jako společně a nerozdílně oprávněným náklady řízení před soudy obou stupňů ve výši [částka] Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobců a/ a b/.

Odůvodnění

I. Rozsudek soudu prvního stupně a) výroková část

1. Ve výroku I v záhlaví označeného rozsudku Okresní soud ve [adresa] (dále též jen „soud prvního stupně“ nebo „soud“) za tam stanovených podmínek nahradil projev vůle žalované uzavřít se žalobcem a/ a žalobkyní b/ smlouvu o bezúplatném převodu vlastnického práva k následujícím pozemkům: - parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], obec [adresa] - parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] - parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], - parc. č. [Anonymizováno], k. ú. [adresa], - parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], - parc. č. [Anonymizováno], v k. ú. [adresa], - parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], - parc. č. [Anonymizováno], v k. ú. [adresa], - parc. č. [Anonymizováno], v k. ú. [adresa], - parc. č. [Anonymizováno], v k. ú. [adresa], - parc. č. [Anonymizováno], v k. ú. [adresa], - parc. č. [Anonymizováno], v k. ú. [adresa], - parc. č. [Anonymizováno], v k. ú. [adresa], - parc. č. [Anonymizováno], v k. ú. [adresa], - parc. č. [Anonymizováno], v k. ú. [adresa], - parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], - parc. č. [Anonymizováno], v k. ú. [adresa], - parc. č. [Anonymizováno], v k. ú. [adresa], - parc. č. [Anonymizováno], v k. ú. [adresa], - parc. č. [Anonymizováno], v k. ú. [adresa], - parc. č. [Anonymizováno], v k. ú. [adresa], - parc. č. [Anonymizováno], v k. ú. [adresa], - parc. č. [Anonymizováno], v k. ú. [adresa], - parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], - parc. č. [Anonymizováno], v k. ú. [adresa], - parc. č. [Anonymizováno], v k. ú. [adresa], - parc. č. [Anonymizováno], v k. ú. [adresa], - parc. č. [Anonymizováno], v k. ú. [adresa], - parc. č. [Anonymizováno], v k. ú. [adresa].

2. Ve výroku II soud prvního stupně zamítl žalobu na nahrazení projevu vůle s bezúplatným převodem pozemků parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] a pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa]. Výrokem III prvoinstanční soud uložil žalované zaplatit žalobcům na náhradě nákladů řízení částku [částka] Kč a výrokem IV uložil žalované zaplatit České republice – Okresnímu soudu ve [adresa] na náhradě nákladů řízení částku [částka] Kč. b) žaloba a vyjádření žalované 3. Soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že předmětná žaloba byla podána dne [datum] s odůvodněním, že žalobci mají podle § 11 a § 11a zákona č. 229/1991 Sb., zákon o půdě, ve znění pozdějších předpisů, nárok na vydání náhradních pozemků podle rozhodnutí Pozemkového úřadu, [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno] (dále též jen „rozhodnutí č. 1“), a ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno] (dále též jen „rozhodnutí č. 2“), a dále podle rozhodnutí [právnická osoba], Krajského úřadu pro [Anonymizováno] [Anonymizováno] a [Anonymizováno] [Anonymizováno] ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno] [anonymizováno] (dále též jen „rozhodnutí č. 3“) s tím, že tento nárok nebyl dosud státem vypořádán. Žalobci měli za to, že jejich restituční nárok činí mnohonásobně více, než jak byl oceněn žalovanou, a mělo proto dojít k jeho přecenění. Právní předchůdkyně žalobců (jejich matka) žádala o vydání původních pozemků v k. ú. [adresa] (celková výměra [Anonymizováno] m2), v k. ú. [adresa] (celková výměra [Anonymizováno] m2) a žalobci samotní pak žádali vydání pozemků v k. ú. [Anonymizováno] (celková výměra [Anonymizováno] m2). Ve všech případech bylo rozhodnuto, že nejsou vlastníky těchto pozemků. Žalovaná ocenila restituční nárok žalobců na [Anonymizováno] Kč, s čímž žalobci nesouhlasili, neboť měli za to, že nevydané pozemky byly na československý stát převedeny jako stavební (byly určeny k zástavbě), a tvrdili, že celková cena pozemků činí [částka] Kč, což dokládali znaleckým posudkem [tituly před jménem] [jméno FO]. Na žalovanou se proto oba žalobci obrátili se žádostí o přecenění dne [datum]. Žalovaná reagovala dopisem ze dne [datum], v němž částečně potvrdila odůvodněnost přecenění a sdělila, že za tímto účelem nechá vypracovat znalecký posudek, avšak po té žalobce nekontaktovala, nepředložila jim nový znalecký posudek a ke dni podání jejich žaloby jejich restituční nárok nepřecenila. Žalovaná se podle žalobců chovala svévolně a liknavě, přičemž poukazovali na dlouhodobé prodlení žalované s uspokojením jejich restitučních nároků, které byly uplatněny již v roce [Anonymizováno] a dále poukazovali na nízkou kvalitu veřejných nabídek náhradních pozemků. Teprve až z reakce žalované na podanou žalobu se žalobci měli dozvědět o přecenění jejich restitučního nároku na [částka] Kč pro žalobce a), resp. [částka] Kč pro žalobkyni b), avšak i tuto výši ocenění jejich restitučního nároku nepovažují za správnou. Žalovaná jako stavební nechala ocenit toliko pozemky v k. ú. [adresa], nikoliv již v k. ú. [adresa].

4. Žalovaná trvala na tom, že se vůči žalobcům nechovala liknavě, svévolně a diskriminačně. K tomu uvedla, že žalobcům bylo plněno na jejich restituční nároky z rozhodnutí [Anonymizováno] náhradními pozemky; žalobkyni b/ bylo poskytnuto plnění smlouvou o převodu pozemku č. [Anonymizováno] ze dne [datum] a kupní smlouvou č. [Anonymizováno] ze dne [datum] a restituční nárok této žalobkyně je tedy nulový. Rovněž žalobci a/ bylo poskytnuto plnění smlouvami o bezúplatném převodu č. [Anonymizováno] ze dne [datum] a smlouvou č. [Anonymizováno], jeho zůstatek z restitučního nároku z uvedeného rozhodnutí je nyní [částka] Kč. Dále zůstatky restitučních nároků z rozhodnutí [Anonymizováno] a [Anonymizováno] [č. účtu] činily pro žalobce a/ [částka] Kč a pro žalobkyni b/ [částka] Kč. Dále žalovaná namítala, že mezi účastníky panovala dlouhodobá shoda o výši jejich restitučních nároků, a to až do roku [Anonymizováno]. Veškeré restituce v oblasti zemědělských pozemků podle zákona o půdě byly prakticky dokončeny, přičemž žalovaná podle svých slov nabízí dostatečné množství pozemků, které jsou schopny uspokojit tyto restituční nároky. Žalovaná rovněž považovala za nesprávný znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO], který předložili žalobci, neboť tento znalecký posudek neoceňuje nevydané pozemky ke dni jejich přechodu na stát. Žalovaná proto nechala vypracovat vlastní znalecký posudek, a to [tituly před jménem] [jméno FO], který stanovil cenu nevydaných pozemků na částku [částka] Kč. K ocenění náhradních pozemků pak žalovaná předložila znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO]. Ohledně převoditelnosti náhradních pozemků žalovaná uvedla, že velká část pozemků je předmětem souběžně probíhajícího soudního řízení vedeného u Okresního soudu ve [adresa] pod sp. zn. [Anonymizováno]. Nadto žalovaná namítla, že nárok na přecenění restitučních nároků žalobců z rozhodnutí [Anonymizováno] a [Anonymizováno] je promlčen. c) skutková zjištění soudu prvního stupně 5. Soud prvního stupně po proveden dokazování uzavřel, že žalobci jsou osobami oprávněnými podle § 4 zákona o půdě. Rozhodnutím Pozemkového úřadu ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno] (rozhodnutí č. 1) bylo rozhodnuto o tom, že matka žalobců [jméno FO] není vlastnicí zde uvedených pozemků v k. ú. [adresa] o celkové výměře [Anonymizováno] m2. Tyto pozemky byly matkou žalobců darovány československému státu v tísni v roce [Anonymizováno] a pozemky byly po přechodu na stát zastavěny komunikační sítí, a proto je nebylo možné vydat.

6. Rozhodnutím Pozemkového úřadu ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno], bylo rozhodnuto o tom, že matka žalobců [jméno FO] není vlastnicí zde uvedených pozemků v k. ú. [adresa]. Tyto pozemky přešly na stát výměrem ze dne [datum], výkupem podle zákona č. 46/1949 Sb. Tyto pozemky jsou zastavěny stavbami trvalého charakteru anebo se na nich nachází zelené plochy, které tvoří nedílnou součást areálu [Anonymizováno]., a nelze je tudíž vydat.

7. Rozhodnutím [právnická osoba] ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno], bylo rozhodnuto, že žalobci a/ a b/ nejsou vlastníky každý id. pozemků v k. ú. [adresa]. Tyto pozemky přešly z matky žalobců, která zemřela dne [datum], na československý stát výměrem ze dne [datum], výkupem podle zákona č. 46/1949 Sb. Tyto pozemky jsou zčásti zastavěny pozemní komunikací, bytovou zástavbou a prostory s nimi bezprostředně souvisejícími.

8. Co se týče ceny požadovaných náhradních pozemků, vycházel soud z ceny určené znaleckými posudky znalců [tituly před jménem] [jméno FO] a [právnická osoba], kteří se v zásadě shodli na ocenění těchto pozemků, a to vyjma pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] (v tomto případě soud prvního stupně vycházel ze znaleckého posudku [právnická osoba], který jej ocenil na [částka] Kč. Celkově tak požadované náhradní pozemky byly oceněny na [částka] Kč.

9. Dále soud prvního stupně uzavřel, že žalobci požádali žalovanou o přecenění svých restitučních nároků dopisem ze dne [datum], načež žalovaná reagovala dopisem ze dne [datum] s tím, že dojde k přecenění co do výměry [Anonymizováno] m2 a objednala znalce. Následně došlo k přecenění (v průběhu tohoto řízení), a to na [částka] Kč v případě žalobce a/ a na [částka] Kč v případě žalobkyně b/.

10. Znalkyně [tituly před jménem] [jméno FO] pak nevydané pozemky ocenila na [částka] Kč, naproti tomu znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO] předložený žalovanou je ocenil na [částka] Kč.

11. Restituční nároky žalobců byly podle zjištění soudu prvního stupně v minulosti částečně uspokojeny smlouvami ze dne [datum] (na jejímž základě žalobce a/ obdržel pozemek v hodnotě [částka] Kč), ze dne [datum] (na základě níž byl žalobkyni b/ převeden pozemek v hodnotě [částka] Kč), ze dne [datum] (na základě níž žalobkyně b/ zakoupila dva pozemky, přičemž došlo k započtení restitučního nároku v částce [částka] Kč), ze dne [datum] (na základě níž byl žalobci převeden pozemek v hodnotě [částka] Kč. Žalobce byl tedy dosud uspokojen částkou [částka] Kč a žalobkyně částkou [částka] Kč.

12. V řízení vedeném u Okresního soudu ve [adresa] pod sp. zn. [Anonymizováno], byli žalobci pravomocně uspokojeni (vydáním náhradních pozemků) co do svých restitučních nároků vydáním náhradních pozemků v hodnotě [částka] Kč.

13. Všechny žalobci požadované pozemky jsou ve vlastnictví státu s právem hospodaření pro Státní pozemkový úřad. Soud prvního stupně nehledal žádné překážky pro převoditelnost požadovaných pozemků, vyjma pozemku v k. ú. [adresa] (pozemky parc. č. [Anonymizováno] a parc. č. [Anonymizováno]). d) právní posouzení 14. Postup žalované při uspokojování restitučních nároků žalobců (resp. jejich matky) označil soud prvního stupně za svévolný a liknavý. Matka žalobců uplatnila svůj restituční nárok již před rokem [Anonymizováno]. Žalovaná původně nevydané pozemky ocenila jako nestavební, a to i v případě rozhodnutí č. 3, kdy jí již musel být znám vývoj judikatury ve vztahu k oceňování odňatých pozemků v případě, kdy tyto byly bezprostředně po jejich převodu na stát určeny k zastavění. Nárok žalobců, potažmo jejich matky, žalovaná evidovala v této nízké výši až do částečného přehodnocení svého stanoviska, a to k žádosti žalobců a až po zahájení tohoto řízení. I potom žalovaná přecenila nároky na částku [částka] Kč a až následně vznesla námitku promlčení ve vztahu k nároků žalobců vyplývajících z rozhodnutí č. 1 a 2. Tyto nároky již odmítla vypořádat, byť předtím připustila jejich nesprávné ocenění.

15. Námitku promlčení považoval soud za lichou a uplatněnou v rozporu s dobrými mravy. Žalovaná tímto svým postupem bez zjevného důvodu, při nerespektování dlouhodobě ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu a Ústavního soudu, ztěžovala uspokojení nároků žalobců zásadně předpokládaným postupem, tj. prostřednictvím veřejné nabídky pozemků, následkem čehož se ocitla v několikaletém prodlení. Projevem liknavosti a svévole žalované je také její odmítnutí úplného vypořádání restitučního nároku žalobců z důvodu tvrzeného promlčení. Po žalobcích tak není možné spravedlivě požadovat další účast ve veřejných nabídkách pozemků. Byla to žalovaná, kdo měl od počátku povinnost určit správnou výši restitučního nároku, přičemž tak v odpovídajícím rozsahu neučinila dosud. Tyto závěry se vztahují i k rozhodnutí č. 3, neboť v situaci, kdy žalobci čekali bezmála 30 let na vypořádání svých restitučních nároků, k čemuž nedošlo i vlivem nesprávného postupu žalované při jejich ocenění, přičemž žalobci sami museli iniciovat jejich přecenění a sami k tomu opatřili podklady, nelze na žalobcích spravedlivě požadovat, aby v případě tohoto pozdějšího rozhodnutí absolvovali podobný dlouhotrvající proces. K tomu přistupuje skutečnost, že žalobci se v minulosti aktivně snažili vypořádat své nároky dohodami se žalovanou, avšak k tomu došlo jen ve zcela zanedbatelné výši. Navíc námitka promlčení je nedůvodná také proto, že samotný nárok na přecenění nepředstavuje samostatné majetkové právo, jež by podléhalo promlčení.

16. Správná výše restitučního nároku žalobců podle soudu prvního stupně dosahuje částky [částka] Kč, což soud prvního stupně opřel o znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO], který soud považoval za správný, logicky odůvodněný a souladný s ostatními provedenými důkazy. Uvedená znalkyně ocenila nevydané pozemky jako stavební a neodchýlila se od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu. I v těch případech, kdy byly pozemky v době přechodu na stát evidovány jako zemědělské, nicméně byly určeny k výstavbě, lze takové pozemky v zásadě ocenit jako pozemky určené pro stavbu. Také z rozhodnutí o nevydání pozemků matce žalobců nebo žalobcům samotným se podává, že pozemky byly zastavěny komunikační sítí, nebo jsou zastavěny stavbami trvalého charakteru anebo se na nich nachází zelené plochy, které tvoří nedílnou součást areálu Centra stavebního inženýrství, nebo jsou zčásti zastavěny místní komunikací, bytovou zástavbou a prostory s nimi bezprostředně souvisejícími.

17. Ke dni vydání rozsudku soudu prvního stupně tak byla výše nevypořádaného restitučního nároku žalobců [částka] Kč.

18. Co se týče vhodnosti vydání požadovaných pozemků, soud prvního stupně vycházel z kritérii daných ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu.

19. V případě pozemků parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], pozemků parc. č. [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], pozemků parc. č. [Anonymizováno] a parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], pozemků [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], pozemků parc. č. [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], pozemků parc. č. [Anonymizováno], [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] a pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], není dána překážka daná tím, že by zde bylo paralelně vedené řízení u Okresního soudu ve [adresa] pod sp. zn. [Anonymizováno] viz výše, neboť toto řízení bylo z důvodu zpětvzetí žaloby pravomocně zastaveno. Některé z těchto pozemků označených jako ostatní plocha, případně zařazených do územních plánů obcí jako plochy k bydlení lze fakticky zemědělsky využívat, přičemž jejich převoditelnosti nebrání ani absence přístupové cesty u některých z nich, neboť tento nedostatek nebrání dispozicí s pozemky.

20. U pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] nebyla prokázaná existence zahrádkové osady a u pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] nebyly shledány žádné překážky převoditelnosti. Totéž platí v případě pozemků parc. č. [Anonymizováno], parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] a parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa].

21. V případě pozemků parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] a parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], soud prvního stupně neshledal žádnou překážku pro vydání, neboť tvrzená funkční spojitost nebyla prokázána žádným z provedených důkazů. Žalovaná v tomto směru ani netvrdila, v čem tato funkční spojitost spočívá, a uzavřené pachtovní smlouvy k užívání těchto pozemků překážku pro vydání také nepředstavují.

22. Stran pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] však soud prvního stupně shledal překážku pro vydání spočívající v tom, že by žalobcům vznikly potíže při jeho obhospodařování, a to zejména s ohledem na cizí stavbu a oplocení, které se na pozemku nachází. V tomto případě převažuje zájem na zachování dosavadních vlastnických vztahů a restituční nárok žalobců je postupně uspokojován vydáváním jiných vhodných pozemků, ať už v tomto, či v jiných soudních řízeních.

23. Co se týče pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], tak o tento pozemek usiluje jiná oprávněná osoba v paralelně vedeném soudním řízení. V zájmu zachování právní jistoty oprávněných osob a zamezení sporů mezi nimi je zásadním měřítkem okamžik uplatnění nároku na převod náhradního pozemku u soudu. V tomto ohledu svědčí lepší právo osobě oprávněné v řízení vedeném u Okresního soudu ve [adresa] pod sp. zn. 4 C 121/2022, neboť toto řízení bylo zahájeno dříve.

24. Nakonec soud prvního stupně uzavřel, že tímto rozsudkem byl restituční nárok žalobců uspokojen co do [částka] Kč.

II. Odvolání žalobců

25. Proti výroku II, avšak jen co do té části, v níž byla žaloba zamítnuta ohledně pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], podali odvolání žalobce a/ a žalobkyně b/. Namítli, že se soud prvního stupně nezabýval povahou údajných cizích staveb nacházejících se na tomto pozemku, tedy zda například nespadají pod některou z výluk uvedených v § 11 odst. 1 písm. c) zákona o půdě, ani v tomto ohledu neprovedl dostatečná šetření (například ohledáním na místě samém). Soud prvního stupně dal v tomto případě nesprávně přednost zachování dosavadních vlastnických vztahů, aniž by dostatečně zohlednil prioritu při snaze o odčinění historicky způsobené majetkové křivdy. Podle odvolatelů měl soud prvního stupně správně postupovat tak, že žalobcům měla být vydána aspoň ta část předmětného pozemku, která není dotčena cizí stavbou a oplocením s tím, že cizí stavba se nachází jen na menší části tohoto pozemku a jeho dělení je dobře možné.

26. Později žalobci doplnili své odvolání tak, že stran pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] byl vypracován geometrický plán, podle něhož byla část tohoto pozemku zastavěná garáží a další stavbou ve vlastnictví třetí osoby (o výměře [Anonymizováno] m2) oddělena a ohledně této části pozemku byla mezi žalovanou jako prodávající a třetí osobou jako kupující uzavřena kupní smlouva, na základě níž přejde vlastnické právo k této části pozemku na třetí osobu. Žalobci se tedy domáhají vydání zbylé, nezastavené části tohoto pozemku o výměře [Anonymizováno] m2 s tím, že nechali zpracovat i znalecký posudek o hodnotě této části pozemku.

III. Odvolání žalované

27. Proti rozsudku soudu prvního stupně, zejména proti jeho výroku I, podala odvolání žalovaná namítajíc, že soud opomněl, že nároky žalobců z rozhodnutí č. 1 a č. 2 byly v minulosti zcela vypořádány a uspokojeny. Systém vypořádávání nároků oprávněných osob řádně fungoval a žalobcům se jim podařilo nároky v původní výši vypořádat zákonem o půdě předvídaným způsobem. Proti výši nároku ani způsobu jejich vypořádání žalobci ničeho nenamítali a postup žalované se v dané době nijak neprotivil zákonu ani judikatuře. Žalobci podali žádost o přecenění až dne [datum], tedy po více jak [Anonymizováno] letech od uspokojení jejich nároku žalobce a/ a téměř po [Anonymizováno] letech od uspokojení nároku žalobkyně b/. Nárok na přecenění nároků žalobců je tak v tomto případě podle názoru žalované promlčen.

28. Soud prvního stupně dále zcela bagatelizoval fakt, že žalobci se účastnili veřejných nabídek a úspěšně uspokojovali svůj nárok zákonem předvídaným způsobem, a proto nelze hovořit o liknavosti a svévoli na straně žalované. Úvaha soudu prvního stupně o tom, do jaké míry byl dosud nárok žalobců uspokojen, se pojí k nově definované výši restitučních podílů žalobců, tu však bylo možno stanovit až postupem času ve vazbě na vývoj právních předpisů a zejména jejich výkladu v rámci rozhodovací praxe soudů vyšších stupňů. Žalovaná tedy podle svého přesvědčení nemařila a mařit ani nemohla uspokojení nároků žalobců v jimi tvrzené výši, neboť dle tehdejší právní praxe bylo ohodnocení nevydaných pozemků právní předchůdkyně žalobců řádné.

29. Žalovaná dále namítla, že postupovala aktivně směrem k přecenění nároků žalobců, a proto ani v tomto případě nelze shledávat na její straně liknavost ani svévoli. V daném případě nejsou splněny podmínky pro zásadně výjimečný postup nahrazení projevu vůle žalované při vydávání náhradních pozemků.

30. Žalovaná rovněž nesouhlasí se závěry soudu prvního stupně stran ocenění restitučního nároku žalobců, jestliže se soud prvního stupně ztotožnil se závěry znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] a upozadil závěry ocenění provedeného [tituly před jménem] [jméno FO]. Jestliže [tituly před jménem] [jméno FO] nebyl schopen ozřejmit, proč dané části odňatých pozemků neocenil jako stavební, [tituly před jménem] [jméno FO] nebyla jednoznačně schopna obhájit svůj závěr o tom, proč by naopak měly být odňaté pozemky oceněny jako stavební v celém svém rozsahu. Uvedená znalkyně se opírala o návrh směrného územního plánu [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], který však není jako podklad pro vyhodnocení daného pozemku jakožto stavebního podle žalované akceptovatelný.

31. Dále žalovaná namítla nepřevoditelnost jednotlivých pozemků, a to následovně: - v případě pozemku [Anonymizováno]/ v k. ú. [adresa] existují značené rozpory stran existence zahrádkové osady (potvrzení obce [adresa] oproti katastrální ortofotomapě) a podle žalované jde o plochu bydlení venkovského charakteru, - u pozemků parc. č. [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] se soud nevypořádal s námitkami žalované, že pozemky jsou ostatní plochou, tedy nezemědělské, a podle územního plánu obce jsou vymezeny jako plochy bydlení v rodinných domech (plocha pro výstavbu rodinného bydlení); k těmto pozemkům rovněž nevede přístupová cesta, - pozemek parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] je nevhodný k vydání, protože je užíván společně s nemovitostí, a to domem č. p. [Anonymizováno], umístěném na sousedním pozemku, a má nezemědělský charakter, - pozemek parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] je nezemědělský a je zařazen v ploše venkovského bydlení, které vylučuje zemědělské hospodaření, - část pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] tvoří funkční celek oploceného dvora, přináležejícího k domu č. p. [Anonymizováno], - pozemek parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] je nezemědělský a je zařazený v ploše venkovského bydlení, - v případě pozemků parc. č. [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] chybí přístupová cesta, - na části pozemek parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] se nachází zahrada tvořící funkční celek s budovou č. p. [Anonymizováno].

32. Žalovaná navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalobu v celém rozsahu zamítne, případně aby rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

IV. Vyjádření žalované k odvolání žalobců

33. Žalovaná se rovněž vyjádřila k odvolání žalobců poukazujíc na to, že soud prvního stupně se s nevydáním pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] vypořádal v odstavci č. [Anonymizováno] a [Anonymizováno] odůvodnění. Pozemek je zahradou, je funkčně spojen se sousední nemovitostí č. p. [Anonymizováno], k níž jako zahrada slouží, přičemž na části tohoto pozemku je situována stavba garáže a dílny. Pro dělení pozemku podle žalované není dán důvod, a navíc žalobcům nic nebránilo v rámci řízení před soudem prvního stupně uplatnit argumentaci vedoucí k oddělení převoditelné části pozemku dle geometrického plánu a v tomto směru provést změnu žaloby. Dovolávat se této novoty v rámci odvolacího řízení je pak dle žalované nepřípustné.

V. Vyjádření žalobců k odvolání žalované

34. Žalobci ve svých písemných vyjádřeních k odvolání žalované (ze dne [datum] a [datum]) poukázali zejména na rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno], v němž se uvedený soud vypořádal s argumentací žalované stran podmínek pro nahrazení jejího projevu vůle s převodem náhradních pozemků. Dále se žalobci vyjádřili k převoditelnosti jednotlivých pozemků, jejichž vydatelnost žalovaná zpochybnila. Následně žalobci zdůraznili, že dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno], bylo usnesením Nejvyššího soudu ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno], odmítnuto.

35. Dále byl v mezidobí rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno], potvrzen v převážné části rozsudek Okresního soudu v [adresa] ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno]. Celkem tak nárok žalobců byl dosud uspokojen u žalobce a/ ve výši [částka] Kč a u žalobkyně b/ ve výši [částka] Kč, celkem tedy ve výši [částka] Kč z celkového restitučního nároku ve výši [Anonymizováno] Kč. Zbývá tedy uspokojit nároky ve výši [částka] Kč.

VI. Posouzení věci odvolacím soudem

36. Krajský soud v Brně jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů – dále též jen „o. s. ř.“), po zjištění, že odvolání byla podána v zákonné odvolací lhůtě (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), osobami k tomu oprávněnými (§ 201, 202 o. s. ř. a contrario) a že směřují proti rozhodnutí, proti němuž je odvolání přípustné, dospěl k závěru, že odvolání žalobců je důvodné a odvolání žalované naopak nedůvodné. a) doplnění dokazování 37. Odvolací soud doplnil dokazování o některé listiny, z nichž zjistil, že Nejvyšší odmítl dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno], jímž bylo potvrzen rozsudek Okresního soudu ve [adresa], jímž došlo k nahrazení projevu vůle žalované stran vydání jiných náhradních pozemků žalobcům. Nejvyšší soud v tomto odmítacím usnesení shledal jako přiléhavé závěry Krajského soudu v Brně stran liknavosti a svévole žalované při uspokojování restitučních nároků žalobců, přičemž vyzdvihl v tomto směru nejen dobu, po niž nebyl restituční nárok oprávněných osob uspokojen, ale též postup spočívající v nesprávném ocenění restitučního nároku (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [Anonymizováno] – č. l. [Anonymizováno]).

38. Dále odvolací soud zjistil, že žalovaná coby prodávající uzavřela s paní [jméno FO] coby kupující dne [datum] smlouvu č. [Anonymizováno], na základě níž bylo na kupující převedeno vlastnické právo k pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] za cenu [částka] Kč. Uvedený pozemek vznikl oddělením z pozemku parc. č. [Anonymizováno] v témže katastrálním území, a to a základě geometrického plánu č. [Anonymizováno] ze dne [datum] (tato smlouva je založena na č. l. [Anonymizováno] spisu). Uvedený geometrický plán je pak založen na č. l. [Anonymizováno]. Z tohoto geometrického plánu se podává, že nově vzniklý pozemek parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], který má být převeden na paní [jméno FO], má výměru [Anonymizováno] m2. Návrh na vklad vlastnického práva dle výše uvedené kupní smlouvy byl podán u příslušného katastrálního úřadu dne [datum] (viz informace o řízení na č. l. [Anonymizováno]), přičemž ke dni rozhodnutí odvolacího soudu byl vklad vlastnického práva k pozemku [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] proveden ve prospěch [jméno FO] (viz informace o pozemku na č. l. [Anonymizováno]). Pozemek parc. č. [Anonymizováno] v témže katastrálním území je nadále zapsán v katastru nemovitostí jako vlastnictví žalované, přičemž výměra tohoto pozemku aktuálně činí [Anonymizováno] m2 (viz informace o pozemku na č. l. [Anonymizováno]). Z ortofotomap založených na č. l. [Anonymizováno] a [Anonymizováno] se pak podává, že takto byla z pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] oddělena (a na třetí osobu převedena) ta její část, která byla zastavěna stavbami ve vlastnictví třetí osoby (paní [jméno FO]). Ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum] (č. l. [Anonymizováno]), který odvolací soud v odvolacím řízení zopakoval k dokazování (jeho relevantní část), se pak podává, že tento pozemek byl ohodnocen na [částka] Kč (ve své původní výměře [Anonymizováno] m2), tedy [částka] Kč za [Anonymizováno] m2. Trvalé travní porosty pak byly oceněny na částku [částka] Kč. b) právní posouzení 39. Po takto doplněném (případně částečně zopakovaném) dokazování dospěl odvolací soud k závěru, že rozsudek soudu prvního stupně je (vyjma posouzení vydatelnosti pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k. ú. [adresa]) z hlediska skutkových zjištění i z hlediska právního posouzení správný. Soud prvního stupně správně a přesvědčivě popsal, které skutečnosti má za prokázané a které nikoliv, o jaké důkazy opřel svá skutková zjištění, a správně a pečlivě se vypořádal též s právním posouzením věci, a to ve všech dílčích právních otázkách. Odvolací soud tak v plném rozsahu odkazuje na dílčí skutková zjištění soudu prvního stupně (mimo zjištění doplněná soudem odvolacím stran pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] – viz výše) a rovněž tak na příslušnou pasáž týkající se právního posouzení věci. ba) k odvolání žalované 40. Odvolací soud se proto dále nejprve vypořádává s jednotlivými odvolacími námitkami žalované.

41. Odvolací soud se předně ztotožňuje se soudem prvního stupně v tom, že postup žalované při uspokojování restitučních nároků žalobců (resp. jejich matky) vyhovuje kvalifikaci označující jej za liknavý až svévolný. Je zřejmé, že část nároků žalobců z rozhodnutí pozemkového úřadu č. [Anonymizováno] a č. [Anonymizováno] byla již částečně vypořádána, avšak tyto nároky byly nesprávně oceněny, a proto ani v tomto rozsahu nemohou být označeny za uspokojené a vypořádané. Konec konců postup žalované při uspokojování restitučního nároku žalobců označil za liknavý i Nejvyšší soud ve shora identifikovaném rozsudku, a to s poukazem na skutečnost (dovozenou i v právě souzeném případě – viz rekapitulace závěrů soudu prvního stupně uvedená v odstavci č. [Anonymizováno] odůvodnění), že žalovaná bezdůvodně trvala a dosud ve vztahu k některým nevydaným pozemkům trvá na jejich nesprávném ocenění (přecenění) coby pozemků určených k zástavbě, čímž je značně ztížena možnost osob oprávněných domoci se uspokojení jejich nároku zákonem předpokládaným způsobem.

42. Ve vztahu k ocenění některých nevydaných pozemků žalovaná namítala, že za účelem jejich ocenění nelze vycházet ze směrného územního plánu [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], kterak učinila znalkyně [tituly před jménem] [jméno FO] ve znaleckém posudku, z něhož vycházel soud prvního stupně. Tuto námitku však odvolací soud nepovažuje za důvodnou, a to i s poukazem na usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [Anonymizováno] (zde citovaná judikatura Nejvyššího soudu je veřejnosti přístupná na internetových stránkách www.nsoud.cz). V něm Nejvyšší soud s odkazem na svou předchozí rozhodovací praxi uvedl, že „i v těch případech, kdy byly pozemky v době přechodu na stát evidovány jako zemědělské, nicméně byly určeny k výstavbě (v době prodeje existující územně plánovací dokumentace, vykoupení za účelem výstavby, bezprostřední realizace výstavby, existence územního rozhodnutí o umístění stavby), lze i takové pozemky v zásadě ocenit jako pozemky určené pro stavbu ve smyslu ustanovení § 14 odst. 1 vyhlášky č. 182/1988.“ Dále v tomto usnesení uvedený vrcholný soudní orgán doplnil, že „ustálena je pak judikatura dovolacího soudu rovněž v závěru, že za územně plánovací dokumentaci (§ 11a odst. 13 zákona o půdě) jest se zřetelem k individuálním skutkovým okolnostem případu možno považovat i schválený směrný územní plán obce (města) vydaný podle příslušného právního předpisu, pročež jest pozemky jím určené k zastavění v době jejich odnětí, jež nebyly oprávněné osobě pro existenci zákonné překážky vydány, nutno ocenit jako pozemky stavební.“ 43. Odvolací soud tedy považuje za správné i skutkové závěry soudu prvního stupně stran ocenění žalobcům a/ a b/ nevydaných pozemků dle znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] na celkovou částku [částka] Kč.

44. Za nedůvodnou je třeba považovat i námitku promlčení, kterou žalovaná uplatnila ve vztahu k požadavku žalobců na přecenění jejich nároků vyplývajících z rozhodnutí č. 1 a č.

2. Nejprve je třeba zopakovat, že výše dosud neuspokojeného restitučního nároku není samostatným majetkovým právem, ale toliko jednou ze skutkových okolností rozhodných pro závěr o vydání konkrétního náhradního pozemku. Předmětem řízení je tedy ochrana vlastnického práva, které nepodléhá promlčení.

45. Poukázala-li žalovaná na aktuální usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [Anonymizováno] s tím, že podle zde uvedených právních závěrů by měla být námitka promlčení shledána důvodnou, pak odvolací soud poukazuje na to, že konkluze Nejvyššího soudu prezentované v právě identifikovaném usnesení se na daný případ neuplatní.

46. Nejvyšší soud v bodu [Anonymizováno] odkazovaného usnesení uvedl, že „v individuálních skutkových poměrech projednávané věci, kdy právní předchůdce žalované na výzvu ze dne [datum] vyplatil dovolatelům celý (v té době evidovaný) zůstatek restitučního nároku z rozhodnutí pozemkového úřadu …, dovolatelé byli dne [datum] informováni o vyplacení peněžité náhrady s tím, že jejich restituční nárok je nadále evidován ve výši [částka] Kč, přičemž z chování právního předchůdce žalované nebylo lze usuzovat na ochotu poskytnout jim na vykrytí restitučního nároku další peněžitou či naturální náhradu, a dovolatelům (měli-li na jejich výzvu poskytnutou peněžitou náhradu za nedostatečnou) nic nebránilo v tom, uplatnit u soudu (žalobou o plnění) její doplacení, se odvolací soud výše citované judikatuře nikterak nezprotivil, měl-li uplatněný restituční nárok v důsledku uplynutí tříleté promlčecí doby (plynoucí nejpozději od [datum], kdy bylo dovolatelům oznámeno, že jejich restituční nárok má právní předchůdce žalované za v plném rozsahu uspokojený) ke dni zahájení soudního řízení ([datum]) již za promlčený.“ 47. Takové skutkové okolnosti však v právě souzeném případě nenastaly. Ze skutkových zjištění soudu prvního stupně nevyplývá, že by žalovaná či její právní předchůdce kdykoliv žalobce (resp. jejich matku) informovala o tom, že by jejich restituční nároky vyplývající z rozhodnutí č. [Anonymizováno] a č. [Anonymizováno] byly zcela uspokojeny, a že by tedy jejich restituční nárok byl evidován ve výši [částka] Kč. Naopak žalovaná podle skutkových zjištění soudu prvního stupně (viz odstavec [Anonymizováno] odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně) evidovala restituční nároky žalobců v původně evidované (nízké) výši, přičemž žalobci se postupně v letech [Anonymizováno] až [Anonymizováno] zúčastnili několika desítek veřejných nabídek. Přesto byli uspokojeni v naprosto minimální výši (žalobce a/ co do [částka] Kč a žalobkyně b/ co do [částka] Kč). V roce [Anonymizováno] žalobci požádali o přecenění svého restitučního nároku ze všech tří rozhodnutí, přičemž žalovaná chybné ocenění částečně uznala a nechala zhotovit vlastní znalecký posudek. To vše až po zahájení tohoto řízení. Až následně (tedy až v průběhu tohoto řízení) vznesla žalovaná námitku promlčení. Z chování žalované tak v tomto případě rozhodně nebylo možno usuzovat na to, že nárok žalobců považuje za uspokojený, naopak žalovaná projevovala i po zahájení tohoto řízení ochotu (i když jen částečnou) poskytnout žalobcům na jejich restituční nároky další plnění.

48. Co se týče námitek žalované stran vydatelnosti jednotlivých pozemků, i zde odvolací soud považuje odvolání žalované za nedůvodné.

49. Rozhodovací praxe Nejvyššího soudu je dlouhodobě ustálena v závěru, že vhodnými náhradními pozemky jest rozumět pozemky, jež by byly – nebýt liknavého či svévolného postupu žalované – zařaditelné do veřejné nabídky (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. 12. 2007, sp. zn. 28 Cdo 4180/2007, uveřejněný pod č. 72/2008 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, dále např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 10. 9. 2009, sp. zn. 28 Cdo 4876/2008, a ze dne 28. 6. 2017, sp. zn. 28 Cdo 5368/2015, či jeho usnesení ze dne 3. 1. 2011, sp. zn. 28 Cdo 99/2010, ze dne 24. 9. 2014, sp. zn. 28 Cdo 3304/2014, a ze dne 2. 5. 2016, sp. zn. 28 Cdo 4400/2015).

50. Při posuzování „vhodnosti“ pozemku k převodu oprávněné osobě jako pozemku náhradního (§ 11a odst. 1 zákona o půdě) je přitom nutno hodnotit, zda převodu nebrání zákonné výluky uvedené v ustanovení § 11 odst. 1 zákona o půdě a v ustanovení § 6 zákona č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, či zda nejde o pozemek zatížený právy třetích osob (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 7. 2011, sp. zn. 28 Cdo 1568/2011), zda jeho převod není z jiného důvodu zapovězen zákonem (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 1. 2011, sp. zn. 28 Cdo 99/2010), zda jej lze zemědělsky obhospodařovat (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 12. 2013, sp. zn. 28 Cdo 592/2013), zda nevzniknou jiné problémy při hospodaření s takovým pozemkem (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 9. 2014, sp. zn. 28 Cdo 2462/2014), případně zda nejde o pozemek zastavěný či tvořící součást areálu (srovnej rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 14. 11. 2017, sp. zn. 28 Cdo 2364/2017, a ze dne 6. 12. 2017, sp. zn. 28 Cdo 4447/2017). Tato hlediska je přitom třeba zkoumat vždy se zřetelem k individuálním skutkovým okolnostem případu a předpoklady pro vydání (popřípadě pro nevydání) každého takového pozemku posuzovat zcela samostatně, byť s přihlédnutím k širším souvislostem konkrétní věci (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 5. 2017, sp. zn. 28 Cdo 5045/2015, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 4. 2007, sp. zn. 28 Cdo 220/2005).

51. Co se týče pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], žalovaná namítla, že je zde umístěna zahrádková osada [adresa], která podle sdělení obce [adresa] (č. l. [Anonymizováno]) měla být zřízena před [datum]. Soud prvního stupně ovšem správně uzavřel, že fakticky se na tomto pozemku žádná zahrádková osada nenachází, což se podává ze snímku z katastru nemovitostí (tzv. ortofotomapy). Skutečnost, že pozemek je v územním plánu dotčené obce evidován jako plocha pro bydlení venkovského charakteru, není překážkou pro vydání (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 10. 2022, sp. zn. 28 Cdo 2658/2022). Není od věci připomenout, že soud prvního stupně vycházel také ze sdělení obce [adresa] ze dne [datum] (č. l. [Anonymizováno]), dle kterého tento pozemek není vyloučen z převodu podle § 6 odst. 1 písm. b) zákona č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu, a ostatní dotčené orgány překážku převoditelnosti tohoto pozemku rovněž neuvedly.

52. Co se týče pozemků parc. č. [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], ze zjištění soudu prvního stupně vyplývá, že pozemky mohou sloužit zemědělskému účelu (jedná se o čtyři pozemky tvořící jednotnou plochu), i když jsou evidovány jako nezemědělské plochy. Soud prvního stupně také s poukazem na judikaturu Nejvyššího soudu (usnesení ze dne 4. 11. 2019, sp. zn. 28 Cdo 1275/2019) odůvodnil, proč vydání těchto pozemků nebrání případné nenapojení na veřejnou cestu (navíc z ortofotomapy těchto pozemků vyplývá, že jsou dobře přístupné přes jiné pozemky ve vlastnictví dotčené obce). Námitku žalované, že jsou tyto pozemky evidovány v územním plánu obce jako plochy určené k bydlení, je možno vypořádat stejně jako v přechozím bodu.

53. Stran námitek žalované vztahujících se k pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] je třeba připomenout skutkové závěry soudu prvního stupně (které nebyly žalovanou nikterak zpochybněny), že tento pozemek užívá třetí osoba (vlastník sousedního domu) na základě pachtovní smlouvy č. [Anonymizováno] ze dne [datum] k relaxaci. Na předmětném pozemku nejsou žádné stavby, vede přes něj kanalizační a vodovodní přípojka k domu na pozemku parc. č. [Anonymizováno] pozemek je částečně oplocen. Pozemek je v katastru nemovitostí veden jako ostatní plocha, jiná plocha, přičemž z katastrální ortofotomapy funkční spojitost se soudní nemovitostí nevyplývá. Nad rámec těchto závěrů učiněných soudem prvního stupně lze připomenout, že pro hodnocení, zda je oprávněnou osobou požadovaný pozemek k uspokojení jejího restitučního nároku vhodný (do jejího vlastnictví převoditelný), není bez dalšího rozhodující, že jde o pozemek dočasně užívaný jinou osobou (kupř. na základě nájmu), kdy oprávněná osoba – v případě vydání takto dotčeného pozemku – vstoupí do práv a povinností namísto dosavadního pronajímatele; vzájemná práva a povinnosti oprávněných osob a dosavadních nájemců budou v zásadě i nadále upravena již sjednanými smlouvami, přičemž vydáním pozemku nebude nikterak dotčeno právo nájemců dané pozemky nadále užívat (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 2. 4. 2019, sp. zn. 28 Cdo 270/2019).

54. Stran pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] žalovaná namítá, že tento pozemek je nezemědělský a nachází se v ploše určené pro venkovské bydlení. Soud prvního stupně ale správně uzavřel, že uvedený pozemek může sloužit zemědělskému účelu, přičemž námitku, že dle územního plánu obce je pozemek určen k bydlení, je možno vypořádat obdobně jako v bodu 52 tohoto odůvodnění.

55. Co se týče pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], žalovaná namítla, že pozemek je oploceným dvorem domu č. p. [Anonymizováno]. Soud prvního stupně ovšem zjistil, že vlastník sousedního pozemku (společnost [právnická osoba]) tento pozemek nevyužívá, svůj spoluvlastnický podíl na předmětné sousední nemovitosti přenechal do užívání třetím osobám. Část předmětného pozemku je historicky oplocena a stojí na ní stavby (kolny). Obec [adresa] k tomu sdělila, že přes pozemek je veden přívod VN do obce a je dotčen ochranným pásmem, ale z převodu není vyloučen. V katastru nemovitostí je pozemek veden jako orná půda a jeho zemědělské využití vyplývá z ortofotomapy, z níž se funkční spojitost se sousedním rodinným domem nepodává. S tímto zjištěním se odvolací soud ztotožňuje a dodává, že ani z odvolacích námitek žalované není zřetelné, z jakých důvodů by tento pozemek (nahlíženo kritérii uvedenými shora) nemohl být žalobcům vydán.

56. Ve vztahu k pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] žalovaná namítla, že nejde o zemědělský pozemek a že pozemek je zařazen v ploše venkovského bydlení. K těmto námitkám je možno poukázat na závěry učiněné odvolacím soudem výše (ve vztahu k obdobným námitkám žalované), přičemž je vhodné znovu odkázat na skutková zjištění soudu prvního stupně spočívající v tom, že dotčený pozemek je sice v katastru nemovitostí evidován jako ostatní plocha se způsobem využití jako ostatní komunikace, avšak je přístupný z místní komunikace a je prost porostu a z katastrální ortofotomapy vyplývá, že se jedná o pozemek obdélníkového tvaru, sloužící k zemědělskému využití, přičemž umístění komunikace na tomto pozemku se z mapy nepodává.

57. Pozemky parc. č. [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] mohou podle soudu prvního stupně sloužit k zemědělskému účelu, s čímž se odvolací soud ztotožňuje, a k námitce žalované, že k těmto pozemkům nevede přístupová cesta, je možno poukázat na argumentaci uvedenou výše (odst. 52).

58. Co se týče pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], žalovaná namítla, že na části pozemku se nachází zahrada tvořící jeden funkční celek s budovou č. p. [Anonymizováno]. Soud prvního stupně nicméně (správně) zjistil, že vlastníci sousedního pozemku předmětný pozemek užívají na základě uzavřené pachtovní smlouvy č. [Anonymizováno], pozemek slouží výhradně k zemědělskému účelu, není oplocen a nejsou na něm umístěny žádné stavby ani movité věci. V katastru nemovitostí je pak pozemek veden jako zahrada a z katastrální ortofotomapy nebyla funkční spojitost se sousedním pozemkem zjištěna. K právu třetích osob k pronájmu pozemku je možno poukázat na to, co bylo uvedeno výše (odstavec 53), přičemž z toho, co zjistil soud prvního stupně (a co nebylo žalovanou v odvolání ani popřeno) se nepodává žádná překážka bránící vydání pozemku žalobcům.

59. Ze všech právě vyložených důvodů shledal odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I za správný, a proto je v tomto výroku podle § 219 o. s. ř. potvrdil. bb) k odvolání žalobců 60. Ve vztahu k výroku II, jenž byl co do zamítnutí žaloby na nahrazení projevu vůle žalované s vydáním pozemku parc. č. [Anonymizováno][Anonymizováno] v k. ú. [adresa] napaden žalobci, dospěl odvolací soud k závěru, že po vzetí v úvahu nových skutečností, které byly prokázány důkazy provedenými v odvolacím řízení, je třeba tento výrok v odvoláním napadené části změnit tak, že žalobě bude i v této části vyhověno. V době mezi rozhodnutím soudu prvního stupně a rozhodnutím soudu odvolacího došlo stran právě identifikovaného pozemku k takovým změnám, že zde již není překážka bránící jeho vydání, která byla formulována soudem prvního stupně. Z uvedeného pozemku v jeho původní výměře byla oddělena ta část, na které se nacházely stavby (garáž a dílna) ve vlastnictví třetí osoby (tato část je nyní evidována v katastru nemovitostí jako parc. č. [Anonymizováno]), pročež je možno uzavřít, že předmětný pozemek parc. č. [Anonymizováno] již není ani zčásti zastavěn, jedná se o travnatou plochu, na jejíž menší části se nachází zeleň, a v katastru nemovitostí je veden jako zahrada. Tento pozemek (nyní ve výměře [Anonymizováno] m2) je tak možno vydat žalobcům jako pozemek náhradní za pozemky, které jim nemohly být vydány.

61. Proto odvolací soud podle § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. výrok II rozsudku soudu prvního stupně v odvoláním napadené části změnil tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto rozsudku.

62. Ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] se podává, že hodnota žalobcům nově vydaného pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] (v nové výměře) společně se zelení na něm se nacházející činí [částka] Kč (tedy [Anonymizováno] m2 x [Anonymizováno] Kč za 1 m2 jako cena zjištěná dle uvedeného znaleckého posudku + [částka] Kč za trvalé porosty). Cena pozemků vydaných žalobcům dle rozsudku soudu prvního stupně ve spojení s tímto rozsudkem odvolacího soudu tedy činí [částka] Kč (na každého ze žalobců tedy připadá [částka] Kč).

63. Celková výše restitučního nároku obou žalobců byla zjištěna ve výši [částka] Kč. Před vydáním tohoto rozsudku odvolacího soudu byly nároky žalobců uspokojeny následovně: - žalobce a/ vydáním pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] v ceně [částka] Kč a pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] v ceně [Anonymizováno] Kč, dohromady [částka] Kč, - žalobkyně b/ vydáním pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. Hovořovice v ceně [částka] Kč a dvou pozemků v k. ú. [adresa] ve výši [částka] Kč, dohromady [částka] Kč, - vydáním náhradních pozemků podle rozsudku Okresního soudu ve [adresa] ze dne [datum], č. j. 14 C 189/2023-289, dohromady co do [částka] Kč, - vydáním náhradních pozemků podle rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno], ve znění doplňujícího usnesení Krajského soudu v Brně ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno], ve spojení s rozsudkem Okresního soudu v [adresa] ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno]; takto byl každý ze žalobců uspokojen co do [částka] Kč.

64. Restituční nárok připadající na žalobce a/ (v celkové výši [částka] Kč) tak byl dosud uspokojen co do [částka] Kč, přičemž po nabytí právní moci tohoto rozsudku se bude jednat o uspokojení co do výše [částka] Kč.

65. Restituční nárok připadající na žalobkyni b/ (v celkové výši [částka] Kč) byl dosud uspokojen co do [částka] Kč, přičemž po nabytí právní moci tohoto rozsudku se bude jednat o uspokojení co do výše [částka] Kč.

VII. Náhrada nákladů řízení

66. Odvolací soud podle § 219 o. s. ř. potvrdil jako správný též výrok IV rozsudku soudu prvního stupně, jímž bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení vynaložených státem s tím, že tyto náklady má platit ve věci neúspěšná žalovaná (§ 148 odst. 1 o. s. ř.).

67. Odvolací soud dále v souladu s § 224 odst. 2 o. s. ř. rozhodl o náhradě nákladů řízení mezi jeho účastníky, a to za řízení před soudy obou stupňů.

68. Žalobcům, kteří byli v řízení před soudy obou stupňů zastoupeni advokátem, náleží podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř. náhrada za náklady, které vynaložili právě na toto zastoupení.

69. Tyto náklady jsou představovány především odměnou advokáta, jejíž výše vychází podle § 8 odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „AT“) z celkové hodnoty žalobcům daných pozemků, tedy z částky [částka] Kč. Odměna advokáta za jeden úkon právní služby pak podle § 7 bodu 6 AT ve spojení s § 12 odst. 4 AT činí (při zastupování dvou osob) [částka] Kč [tj. 2 x ([částka] Kč – [částka] Kč)]. Při 11 úkonem právní služby učiněných v řízení před soudem prvního stupně a 3 úkonech učiněních v rámci odvolacího řízení (podání odvolání ze dne [datum], vyjádření k odvolání žalované ze dne [datum] a účast na soudním jednání dne [datum]) činí odměna zástupce žalobců celkem [částka] Kč. K této odměně je třeba připočíst paušální náhradu hotových výdajů za 12 úkonů učiněných do [datum] ve výši [částka] Kč ([částka] Kč za jeden úkon podle § 13 odst. 4 AT ve znění účinném do [datum]) a za 2 úkony učiněné od [datum] ve výši [částka] Kč ([částka] Kč za jeden úkon podle § 12 odst. 4 AT ve znění účinném od [datum]), celkem tedy [částka] Kč.

70. Dále má zástupce žalobců právo na paušální náhradu za promeškaný čas strávený cestami ze sídla své advokátní kanceláře k jednáním soudu prvního stupně ve výši [částka] Kč (viz odstavec 68 rozsudku soudu prvního stupně) a dále táž paušální náhrada za cestu strávenou k jednání odvolacího soudu dne [datum] a zpět v rozsahu trvání 8 půlhodin ve výši [částka] Kč (§ 14 odst. 3 AT ve znění účinném od [datum]), celkem tedy [částka] Kč.

71. Nadto zástupci žalobců náleží náhrada za cestovné k jednáním před soudem prvního stupně ve výši [částka] Kč (viz odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně v odstavci 68) a dále za cestu k jednání odvolacího soudu dne [datum], při ujetí celkové vzdálenosti [Anonymizováno] km motorovým vozidlem, jehož průměrná spotřeba motorové nafty dle technického průkazu činí 4 litry na 100 km, a to ve výši [částka] Kč (viz § 1 písm. b/ a § 4 písm. c/ vyhlášky č. Ministerstva práce a sociálních věcí č. 475/2024 Sb.), celkem tedy [částka] Kč.

72. Zástupci žalobců pak náleží rovněž náhrada za daň z přidané hodnoty (§ 137 odst. 1 o. s. ř.), kterou je povinen odvést z odměny a z paušálních náhrad (tedy v daném případě z částky [částka] Kč) v sazbě 21 %, tedy ve výši [částka] Kč.

73. Celkem tak náklady řízení před soudy obou stupňů vynaložené žalobci činí [částka] Kč, kteroužto částku je žalovaná povinna uhradit ve lhůtě stanovené výrokem III tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobců (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

Poučení