14 Cmo 173/2023 - 63

Rubrum

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Kateřiny Horákové a soudců JUDr. Michaely Janouškové a JUDr. Ondřeje Kubáta ve věci navrhovatelky: [Jméno navrhovatelky]., IČO [IČO navrhovatelky] sídlem [Adresa navrhovatelky] zastoupené [Jméno Zástupce A], advokátem sídlem [adresa] za účasti: 1) [Jméno advokáta A]., IČO [IČO advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] zastoupené [Jméno Zástupce B], advokátem sídlem [adresa], [adresa] 2) [Jméno advokáta B]., IČO [IČO advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] zastoupené [Jméno Zástupce C], advokátem sídlem [adresa] o jmenování znalce k přezkoumání zprávy o vztazích, k odvolání společnosti [Jméno znalce]. proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 22. června 2023, č. j. 2 Nc 4779/2022-32, takto:

Výrok

I. Usnesení soudu prvního stupně se ve výrocích II. a IV. potvrzuje; ve výroku I. se potvrzuje ve správném znění: Znalcem pro účely přezkumu zprávy o vztazích společnosti [Jméno znalce]., IČO [IČO], sídlem [adresa] za účetní období od 1. ledna 2020 do 31. prosince 2020 se v situaci, kdy nastala zákonem předvídaná fikce schválení navrhovatelkou navrženého znalce, se lhůtou tří měsíců pro její zpracování, jmenuje [Jméno advokáta B]., IČO [IČO], sídlem [adresa].

II. Usnesení soudu prvního stupně se ve výroku III. mění jen tak, že výše náhrady nákladů řízení činí 10 438 Kč; jinak se potvrzuje.

III. Účastnice 1) společnost [Jméno znalce]. je povinna zaplatit účastnici 2) [právnická osoba] k rukám jejího právního zástupce na náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů částku 12 584 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

IV.

IV. Účastnice 1) společnost [Jméno znalce]. je povinna zaplatit navrhovatelce k rukám jejího právního zástupce na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 6 292 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením výrokem I. pro účely přezkumu zprávy o vztazích mezi ovládající a ovládanou osobou a o vztazích mezi ovládanou osobou a ostatními osobami ovládanými stejnou ovládající osobou pro účetní období od 1. ledna 2020 do 31. prosince 2020, zpracované dne 30. března 2021 společností [Jméno znalce]. (dále jen „společnost“), jmenoval znalce [právnická osoba] (dále též „znalec“). Výrokem II. společnosti uložil povinnost poskytnout znalci potřebnou součinnost pro vypracování znaleckého posudku, zejména mu bez zbytečného odkladu na své náklady poskytnout všechny potřebné podklady a informace vyžadované znalcem. Výrokem III. společnosti uložil povinnost zaplatit navrhovatelce na náhradě nákladů řízení částku 13 342 Kč a výrokem IV. rozhodl o povinnosti společnosti zaplatit Českému státu na účet soudu prvního stupně poměrnou část soudního poplatku ve výši 1 000 Kč.

2. V dané věci se jedná o druhé rozhodnutí ve věci samé. Předchozí (v pořadí první) usnesení ze dne 16. listopadu 2022, č. j. 2 Nc 4779/2022-10, kterým bylo řízení v části, kterou se navrhovatelka domáhala jmenování znalce pro účely přezkumu zprávy o vztazích za rok 2020, zastaveno, neboť nastala fikce schválení osoby navrhovatelkou navrženého znalce dle § 86 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění účinném do 31. prosince 2020 (dále jen „z. o. k.“). K odvolání společnosti bylo usnesení soudu prvního stupně usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 9. května 2023, č. j. 14 Cmo 12/2023-27, zrušeno a věc byla soudu prvního stupně vrácena k dalšímu řízení.

3. Odvolací soud přisvědčil soudu prvního stupně, že na řízení o jmenování znalce pro účely přezkumu zprávy o vztazích za rok 2020 se užijí ustanovení z. o. k. účinná do 31. prosince 2020. Zdůraznil, že byť nastaly účinky fikce schválení navrhovatelkou navrženého znalce dle § 86 odst. 1 z. o. k., bylo správným, logickým a ústavně konformním řešením vydání usnesení o jmenování znalce, v němž soud uvede, že jde o rozhodnutí vydané v situaci, kdy nastala zákonem předvídaná fikce, rovněž obsahující vymezení úkolu znalce, včetně uložení povinnosti společnosti poskytnout znalci potřebnou součinnost pro vypracování znaleckého posudku, jakož i jeho doručení každému účastníku řízení, tj. i jmenovanému znalci, s tím, že proti vydanému usnesení je odvolání přípustné.

4. Soud prvního stupně proto v napadeném (v pořadí druhém) usnesení z výše uvedeného závazného právního názoru vyšel. V situaci, kdy nastaly účinky fikce zakotvené v § 86 odst. 1 věty třetí z. o. k., vydal usnesení o jmenování znalce (navrhovatelkou navrženého) pro účely přezkumu zprávy o vztazích za rok 2020 (bez stanovení lhůty pro vypracování znaleckého posudku), vymezil úkol znalce a uložil společnosti povinnost poskytnout znalci potřebnou součinnost pro vypracování znaleckého posudku.

5. Výrok o nákladech řízení odůvodnil odkazem na § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), a úspěšné navrhovatelce přiznal náklady řízení v celkové výši 13 342 Kč. O povinnosti navrhovatelky zaplatit soudní poplatek pak soud prvního stupně rozhodl s odkazem na § 4 odst. 1 písm. j) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích.

6. Proti usnesení soudu prvního stupně podala společnost odvolání, navrhujíc jeho zrušení a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

7. Odvolatelka namítá, že: - soud prvního stupně návrhu vyhověl, aniž by posoudil, zda zpráva o vztazích za rok 2020 vykazuje objektivní nedostatky zakládající důvodné pochybnosti o jejím obsahu; - odůvodnění napadeného usnesení není dostačující, když se soud prvního stupně omezil pouze na konstatování, že rozhodl v situaci, kdy nastala zákonem předvídaná fikce; - zadání znaleckého úkolu je neurčité, není zřejmé, čím (a v jakém rozsahu) se má znalec zabývat; - při úvaze o pravdivosti a úplnosti zprávy o vztazích je třeba přihlédnout i k jejím případným dodatečným úpravám a doplněním. Dne 4. dubna 2023 a posléze dne 13. září 2023 do sbírky listin založila upravenou zprávu o vztazích, nedostatky původní zprávy o vztazích založené do sbírky listin dne 30. září 2020 byly tímto zhojeny, důvod pro vedení řízení odpadl, návrh je bezpředmětný; - zdůraznila své pochybnosti o nepodjatosti znalce, které se zakládají na tom, že navrhovatelka a účastnice 2) jsou v daném řízení zastoupeny stejnou osobou, existuje vazba mezi navrhovatelkou a účastnicí 2). Právní zástupce navrhovatelky je současně i předsedou představenstva společníka, který vlastní podíl v navrhovatelce o velikosti 50 %, a partnerem advokátní kanceláře, v níž vykonává advokacii jednatel navrhovatelky. S ohledem na popsanou vazbu mezi navrhovatelkou a účastnicí 2) je tudíž nezbytné postupovat se zvýšenou obezřetností tak, aby byla zachována ochrana pro společnost citlivých informací, které jsou předmětem obchodního tajemství. Proto měl být v daném případě vybrán jiný znalec (pro zachování nezávislosti znalce i ochrany všech účastníků).

8. Navrhovatelka s podaným odvoláním nesouhlasí, navrhuje, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil.

9. Předně namítá, že podané odvolání nemá zákonné náležitosti dle § 205 odst. 1 o. s. ř., a to i přesto, že se jedná o řízení dle zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“).

10. Na přezkum zprávy o vztazích za rok 2020 je tak nutné použít právní úpravu účinnou do 31. prosince 2020, v níž byla zakotvena právní fikce schválení jmenování znalce v případě, že soud o návrhu na jmenování znalce nerozhodne ve lhůtě 15 dnů ode dne jeho doručení. Argumentaci odvolatelky k neurčitosti zadání znaleckého úkolu považuje za zcela nepodloženou, zadání znaleckého úkolu je v souladu s právním řádem České republiky. Doplnění zprávy o vztazích za rok 2020, resp. její založení do sbírky listin dne 4. dubna 2023 či 13. září 2023, na posuzovaný případ nemá vliv, nadto ani doplněná zpráva neobsahuje náležitosti vymezené judikaturou.

11. Vyjadřuje se rovněž k vysloveným pochybnostem o nepodjatosti znalce, jakož i k pochybnosti o zachování mlčenlivosti z jeho strany. Skutečnost, že navrhovatelka a znalec mají stejného právního zástupce, v žádném případě nezakládá pochybnost o nepodjatosti znalce. Udělení plné moci je zcela v dispozici zmocnitele; plná moc byla udělena jen pro zastupování v řízení, nikoli i k hmotněprávnímu jednání. Tvrzení, že lze pochybovat o tom, zda účastnice 2) bude při zpracování znaleckého posudku dodržovat povinnost mlčenlivosti, považuje za ničím nepodložené a spekulativní.

12. Znalec navrhl, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil. S podaným odvoláním nesouhlasí, argumentuje shodně jako navrhovatelka ve vyjádření k podanému odvolání.

13. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací se přezkoumal usnesení soudu prvního stupně včetně řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3, 4 a § 28 z. ř. s.), a dospěl k závěru, že usnesení soudu prvního stupně z níže uvedených důvodů obstojí. Řízení v dané věci je řízením o jmenování znalce ve smyslu § 85 písm. c) z. ř. s., a proto se podle § 1 odst. 3, 4 z. ř. s. podpůrně použije občanský soudní řád všude tam, kde příslušná otázka není řešena přímo v rámci z. ř. s.

14. V dané věci se navrhovatelka domáhá jmenování znalce pro přezkoumání zprávy o vztazích za rok 2020 (s uvedením konkrétní osoby znalce, zapsané v seznamu znalců), majíc za to, že existují oprávněné pochybnosti o správnosti a pravdivosti závěrů uvedených v napadené zprávě o vztazích, která vykazuje závažné nedostatky.

15. Na projednávanou věc dopadá úprava institutu zprávy o vztazích zakotvená v § 82 a násl. z. o. k., neboť jde o zprávu o vztazích za rok 2020, jak již bylo odvolacím soudem vyloženo ve výše uvedeném (zrušovacím) ze dne 9. května 2023, č. j. 14 Cmo 12/2023-27; v podrobnostech odvolací soud na závěry tam uvedené odkazuje.

16. Podle § 86 odst. 1 z. o. k. soud není vázán návrhem osoby znalce. Účastníky řízení jsou ovládaná osoba, navrhovatel a znalec; místně příslušným k rozhodování je soud, v jehož obvodu sídlí ovládaná osoba. O návrhu na jmenování znalce rozhodne soud do 15 dnů ode dne doručení návrhu, jinak platí, že navrženého znalce schválil. V případě marného uplynutí této lhůty soud řízení zastaví; účastníky o tom nevyrozumí.

17. Odvolatelka zcela pomíjí, že soud prvního stupně rozhodoval v situaci, kdy nastala zákonem předvídaná fikce zakotvená v § 86 odst. 1 věta třetí z. o. k., podle níž „O návrhu na jmenování znalce rozhodne soud do 15 dnů ode dne doručení návrhu, jinak platí, že navrženého znalce schválil. V případě marného uplynutí této lhůty soud řízení zastaví; účastníky o tom nevyrozumí.“ A jelikož soud prvního stupně o podaném návrhu ve lhůtě 15 dnů ode dne jeho doručení nerozhodl, navrhovaný znalec je znalcem zapsaným v seznamu znalců a oprávněný ke zpracování příslušného posudku (disponuje správnou odborností, potřebnou k přezkumu zprávy o vztazích), nastoupily účinky fikce schválení osoby navrhovatelkou navrženého znalce dle výše uvedeného ustanovení.

18. Soud prvního stupně respektoval závazný právní názor odvolacího soudu (výše uvedený) a vydal odvoláním napadené usnesení, které rovněž obsahuje vymezení úkolu znalce, včetně uložení povinnosti společnosti poskytnout znalci potřebnou součinnost pro vypracování znaleckého posudku. Odůvodnění usnesení soudu prvního stupně je dostatečné; za dané procesní situace soud prvního stupně toliko vyhotoví usnesení o jmenování znalce, aniž by se blíže zabýval důvody, které navrhovatelku k podání předmětného návrhu vedly.

19. V usnesení vymezený úkol znalce je zcela určitý, byl vymezen standardně, přezkoumatelným způsobem, v souladu s rozhodovací soudní praxí běžnou v těchto řízeních. Úkolem znalce jmenovaného k přezkoumání zprávy o vztazích je ověřit, zda zpráva je správná, pravdivá, řádná a úplná. Je však třeba připomenout, že znalec je povinen zpracovat zadaný znalecký posudek vždy nestranně; v opačném případě při prokázaném porušování povinností znalce je možné, aby soud k návrhu účastníků znalce odvolal a jmenoval znalce nového.

20. Soud prvního stupně tudíž postupoval správně. Vydáním rozhodnutí soudu prvního stupně v režimu § 86 odst. 1 věta třetí z. o. k. se podáním odvolání otevírá prostor pro účinnou procesní obranu proti návrhu na jmenování znalce pro přezkum zprávy o vztazích. Proto je povinností odvolacího soudu i v rámci odvolacího řízení zkoumat, zda je návrh vystavěn na objektivních (navrhovatelkou tvrzených) nedostatcích (vadách) zprávy o vztazích.

21. Podle § 82 z. o. k. (1) Statutární orgán ovládané osoby vypracuje do 3 měsíců od skončení účetního období písemnou zprávu o vztazích mezi ovládající osobou a osobou ovládanou a mezi ovládanou osobou a osobami ovládanými stejnou ovládající osobou za uplynulé účetní období. (2) Ve zprávě o vztazích se uvedou a) struktura vztahů mezi osobami podle odstavce 1, b) úloha ovládané osoby v něm, c) způsob a prostředky ovládání, d) přehled jednání učiněných v posledním účetním období, která byla učiněna na popud nebo v zájmu ovládající osoby nebo jí ovládaných osob, pokud se takovéto jednání týkalo majetku, který přesahuje 10 % vlastního kapitálu ovládané osoby zjištěného podle poslední účetní závěrky, e) přehled vzájemných smluv mezi osobou ovládanou a osobou ovládající nebo mezi osobami ovládanými a f) posouzení toho, zda vznikla ovládané osobě újma, a posouzení jejího vyrovnání podle § 71 a 72. (4) Statutární orgán ve zprávě o vztazích zároveň zhodnotí výhody a nevýhody plynoucí ze vztahů mezi osobami podle odstavce 1 a uvede, zda převládají výhody nebo nevýhody a jaká z toho pro ovládanou osobu plynou rizika. Současně uvede, zda, jakým způsobem a v jakém období byla nebo bude vyrovnána případná újma podle § 71 nebo 72.

22. Ustanovení § 83 z. o. k. upravuje interní přezkum zprávy o vztazích kontrolním orgánem ovládané osoby a § 84 z. o. k. zakotvuje právo společníků ovládané osoby se seznámit se zprávou o vztazích a případným stanoviskem kontrolního orgánu s tím, že podle § 84 odst. 2 se zpráva o vztazích připojí k výroční zprávě podle právních předpisů upravujících účetnictví.

23. Ustanovení § 85 až § 88 z. o. k. pak upravuje přezkum zprávy o vztazích soudem jmenovaným znalcem a otázky související.

24. Podle § 85 odst. 1 z. o. k. každý kvalifikovaný společník podle § 187 nebo 365 ovládané osoby, který se domnívá, že zpráva o vztazích nebyla vypracována řádně, může navrhnout soudu, aby pro účely jejího přezkumu jmenoval znalce.

25. K problematice přezkumu zprávy o vztazích se z ustálené rozhodovací činnosti Nejvyššího soudu podává: - zpráva o vztazích mezi propojenými osobami je jedním z prostředků ochrany společníků/akcionářů (a zprostředkovaně i věřitelů) obchodní korporace, která je ovládanou osobou. Údaje uvedené ve zprávě umožňují společníkům/akcionářům (jakož i dalším osobám) obchodní korporace), zjistit, zda společnost neutrpěla v důsledku ovládání újmu a zda případná újma byla včas uhrazena. Aby tato ochrana byla účinná, musí mít společníci/akcionáři ovládané osoby možnost ověřit, zda je zpráva zpracovaná společností úplná a pravdivá. A proto zákon umožňuje přezkum obsahu zprávy nezávislým znalcem. Informace z posudku znalce pak mohou společníkům/akcionářům sloužit jako základ pro uplatnění některých nároků, které jim jako společníkům/akcionářům přísluší. […] Jinak řečeno, právo navrhnout přezkum zprávy o vztazích je především nástrojem ochrany (menšinových) společníků/akcionářů, jehož smyslem je především kompenzace jejich informačního deficitu; - tomuto účelu musí být podřízena o kritéria pro výběr osoby znalce, kterého soud pro přezkum zprávy jmenuje. Hlavním a stěžejním hlediskem při výběru osoby znalce je odbornost toho, kdo má být znalcem jmenován; musí se proto jednat především o osobu, která je oprávněna vykonávat znaleckou činnost v příslušném oboru. Druhým základním požadavkem je, aby tato osoba nebyla podjatá (pro její poměr k věci, účastníkovi řízení nebo jeho zástupci). Na podjatost přitom nelze usuzovat jen ze skutečnosti, že znalce do funkce navrhl některý z účastníků řízení. Je tomu tak proto, aby bylo zaručeno, že znalec přezkoumá zprávu o vztazích nestranně a nezávisle na tom, v čí prospěch bude výsledek přezkumu zprávy o vztazích vyznívat (§ 10 z. o. k.); - navrhovatel musí uvést skutečnosti, pro které nepovažuje zprávu za řádnou, úplnou, pravdivou apod. Tvrzení navrhovatele musejí být vystaveny na objektivních nedostatcích zprávy o vztazích, jež zakládají důvodné pochybnosti o jejím řádném vypracování. Opačný závěr by odporoval principu proporcionality, neboť pro přezkoumání zprávy vztazích znalcem, s nímž jsou spojeny nemalé náklady, nemůže postačovat pouhé ničím nepodložené subjektivní přesvědčení kvalifikovaného akcionáře, že zpráva o vztazích nebyla vypracována řádně. Tyto nedostatky musí být dostatečně závažné; - má-li zpráva o vztazích plnit svůj účel, musí popis smluv uzavřených mezi ovládanou osobou a propojenými osobami umožnit posouzení, zda z nich vznikla ovládané osobě újma. Tu část zprávy o vztazích, která hodnotí, zda ovládané osobě vznikla újma (a jež má být podrobena přezkumu), je třeba posuzovat podle jejího obsahu. Rozhodující je, zda popis podaný ve zprávě o vztazích je natolik konkrétní a obsáhlý, že umožňuje řádný přezkum zprávy o vztazích ze strany kontrolního orgánu (§ 83 odst. 1 z. o. k.) či auditora (vyhotovuje-li ovládaná osoba výroční zprávu a podléhá-li tak ověření auditora). Má-li totiž zpráva o vztazích plnit výše vyložený účel, musí popis smluv uzavřených mezi ovládanou osobou a propojenými osobami umožnit posouzení, zda z nich vznikla ovládané osobě újma. Zásadně je proto třeba alespoň uvést, s kým byla smlouva uzavřena, její předmět, jaká plnění si smluvní strany podle smlouvy poskytly (či mají poskytnout) a případně - je-li to významné pro posouzení vzniku újmy – i další smluvní ujednání (např. splatnost sjednané ceny, zajištění apod.).

26. Za mnohá rozhodnutí Nejvyššího soudu srov. např. usnesení ze dne 31. srpna 2021, sp. zn. 27 Cdo 451/2020, ze dne 20. listopadu 2019, sp. zn. 27 Cdo 192/2018, ze dne 30. března 2021, sp. zn. 27 Cdo 2515/2020, jakož i další v nich citovaná rozhodnutí, včetně odkazů na judikaturu k dané problematice přijatou při výkladu právní úpravy účinné do 31. prosince 2013, která se přiměřeně prosadí i v poměrech pro věc rozhodné právní úpravy.

27. Předmětný návrh na jmenování znalce pro přezkoumání zprávy o vztazích za rok 2020 byl podán dne 8. října 2022. Dle navrhovatelky nebyla zpráva o vztazích za rok 2020 (ze dne 30. března 2021) vypracována v zákonné lhůtě dle § 82 odst. 1 z. o. k., ani nebyla v zákonné lhůtě předložena akcionářům v souladu s § 84 odst. 1 z. o. k. Není úplná, neobsahuje povinné náležitosti dle § 82 z. o. k., nebyla v ní řádně popsána struktura vztahů mezi ovládající a ovládanou osobou, včetně popisu seskupení, jeho vnitřní struktury a koncepce fungování, nepopisuje úlohu společnosti v rámci daného seskupení. Zcela absentuje informace, že skutečnou ovládající osobou společnosti není společnost [právnická osoba]., nýbrž s odkazem na evidenci skutečných majitelů [Anonymizováno]. Zpráva o vztazích dále nepopisuje způsob a prostředky ovládání, neobsahuje přehled jednání učiněných v daném účetním období ani přehled vzájemných smluv mezi společnosti a [Anonymizováno], jakož i mezi společností a osobami jím ovládanými, absentuje zhodnocení konkrétních výhod, nevýhod a rizik pro společnosti, jakož i posouzení, zda společnosti vznikla újma, zda a jaká plnění společnost poskytla (když jsou např. zjevné vztahy mezi společností a její sesterskou společností [právnická osoba]., [Anonymizováno], apod.).

28. Navrhovatelka je vlastníkem 60 kusů zaknihovaných akcií na jméno o jmenovité hodnotě 10 000 Kč. Jak se podává ze sbírky listin obchodního rejstříku dostupné v elektronické podobě na www.justice.cz, zpráva o vztazích za rok 2020 byla vypracována dne 30. března 2021, do sbírky listin byla založena dne 30. září 2020, následně 4. dubna 2023 a posléze dne 13. září 2023 bylo do sbírky listin založeno její doplnění (první datované dne 15. března 2023, druhé vyhotovené dne 31. srpna 2023). V době podání návrhu činil základní kapitál společnosti částku 2 000 000 Kč.

29. Navrhovatelka je tzv. kvalifikovaným akcionářem společnosti ve smyslu § 365 z. o. k., je osobou oprávněnou k podání předmětného návrhu ve smyslu § 85 odst. 1 z. o. k. Prekluzivní roční lhůta pro podání návrhu (§ 85 odst. 3 z. o. k.) byla zachována, zpráva o vztazích za rok 2020 zpracovaná dne 30. března 2021 byla zveřejněna uložením ve sbírce listin dne 30. září 2022, navrhovatelka se s jejím obsahem seznámila 29. září 2022. Nelze pominout, že nebylo tvrzeno (natož prokázáno), že zprávu o vztazích za rok 2020 projednala valná hromada (za stejných podmínek jako účetní závěrku), že by se o jejím obsahu navrhovatelka dozvěděla dříve (např. z pozvánky na valnou hromadu, na jejímž programu mělo být schválení účetní závěrky za rok 2020, či jiným způsobem).

30. Nutno dodat, že provede-li společnost dodatečnou úpravu obsahu zprávy o vztazích, která již byla uložena do sbírky listin, a uloží-li i toto nové znění zprávy o vztazích do sbírky listin, může být tato skutečnost právně významná jen tehdy, týká-li se dodatečná úprava zprávy o vztazích údajů, které jsou rozhodující pro posouzení vážných důvodů (ve smyslu § 85 odst. 1 z. o. k.), které akcionáře (podle jeho tvrzení) vedou k podání návrhu na jmenování znalce pro přezkum zprávy o vztazích. Jinak řečeno, při úvaze o pravdivosti a úplnosti zprávy o vztazích je zapotřebí přihlédnout i k jejím případným dodatečným opravám a doplněním (viz §§ 83 odst. 2 a 88 odst. 2 z. o. k., v procesní rovině § 154 odst. 1 o. s. ř.). Budou-li opravou či doplněním zprávy pochybnosti o její úplnosti nebo pravdivosti odstraněny, bude účel zprávy (výše vymezený) naplněn a důvody pro přezkum zprávy znalcem odpadnou (srov. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 31. května 2023, sp. zn. 6 Cmo 16/2023, na něž odvolatelka odkazuje a které je účastníkům řízení známo, neboť se týká přezkumu zprávy za rok 2021).

31. Odvolací soud v dané věci provedl dokazování původní zprávou o vztazích za rok 2020 zpracovanou dne 30. března 2021, založenou ve sbírce listin dne 30. září 2022 (dále jen „původní zpráva“), rovněž opravenou zprávou, datovanou dne 15. března 2023, k jejímuž založení do sbírky listin došlo dne 4. dubna 2023, jakož i opravenou zprávou vyhotovenou dne 31. srpna 2023 a založenou do sbírky listin dne 13. září 2023 (dále jen „opravená zpráva“).

32. Z původní zprávy byla zřejmá její neúplnost v popisu vztahů mezi propojenými osobami - Petr Herian nebyl uveden jako ovládající osoba, ačkoli v evidenci skutečných majitelů je zapsán jako skutečný majitel, chyběl popis vztahů k dalším společnostem v rámci skupiny (zejména vůči [Jméno znalce].), a v přehledu smluv byly pouze konstatovány dvě smlouvy uzavřené mezi propojenými osobami, a to smlouva o používání software a editorských službách ze dne 14. ledna 2020 uzavřená mezi ovládanou osobou jako poskytovatelem a propojenou osobou [právnická osoba] jako odběratelem, a smlouva o používání software ze dne 1. listopadu 2020 uzavřená mezi ovládanou osobou jako poskytovatelem a společností Kliping d. o. o. jako uživatelem; bez jakéhokoli bližšího popisu, s pouhým konstatováním, že společnosti nevznikla újma a plnění jsou sjednána v cenách v místě a čase obvyklých; uzavření uvedených smluv přináší ovládané společnosti rozhodně výhody (obecné konstatování, bez bližší specifikace), nevýhody známy nejsou, rizika jsou minimální.

33. Opravené zprávy (obě) nově konstatují, že ovládající osobou je Petr Herian, který je jediným majitelem společnosti [právnická osoba]. Nově je popsána i úloha společnosti ve skupině a doplněno bylo i schéma vztahů ve skupině o další zapojené osoby. Namísto původních dvou smluv mezi propojenými osobami je jich v soupisu uvedeno celkem 13 s popisem předmětu smlouvy a označením druhé strany. Dále je u všech smluv v první opravené verzi uvedeno, že úplata je na tržní úrovni, ve druhé opravené verzi jsou uvedena roční plnění. Opravená zpráva konstatuje, že společnosti nevznikla žádná újma, že společnosti plynou z účasti ve skupině zejména výhody (společnost je dodavatelem systémů na rozpoznávaní řeči pro většinu společností ve skupině, za rok 2020 získala na základě výše uvedených smluv plnění převyšující 15 mil. Kč), plnění podle uvedených smluvních vztahů jsou sjednána za podmínek a v cenách v místě a čase obvyklých (ostatní společnosti jí poskytují zápůjčky a tím přispívají k její finanční stabilitě), společnost poskytla společnosti [právnická osoba]. zápůjčku, čímž zhodnotila volné peněžní prostředky (bez specifikace podmínek smlouvy o zápůjčce), a že ze vztahů v rámci skupiny neplynou společnosti žádná rizika.

34. Odvolací soud má za to, že ani opravená zpráva v projednávané věci výše uvedeným požadavkům (které, pokud jde o její obsah, dovodila výše citovaná judikatura) nevyhovuje. Zpráva o vztazích dostatečným způsobem nevymezuje zejména obsah vzájemných smluv uzavřených v rozhodném období, údaje ve zprávě uvedené nejsou zcela srozumitelné; pouze v obecné rovině je možné posoudit předmět uzavřených smluv, nelze však seznat, za jakých podmínek a za jakou konkrétní cenu ovládaná osoba služby poskytuje či využívá, v případě zápůjček absentují údaje o jejich výši, úrokové sazbě a době splatnosti. Dostatečným způsobem není ani popsáno zhodnocení ne/výhod plynoucích ze vztahů mezi společností a ovládající osobou, jakož i osobami jí ovládanými, toto je podáno pouze v obecné rovině; nelze z něj dovodit, zda a jaké konkrétní výhody (či nevýhody) z nich vyplývají. Rovněž chybí konkrétní posouzení, zda (a případně jaká) společnosti vznikla újma.

35. Údaje ve zprávě o vztazích uvedené jsou obecné, bez potřebné vypovídací hodnoty, nepodávají dostatečný a pro akcionáře potřebný obraz o vztazích a jejich důsledcích pro společnost; neumožňují tak posouzení, zda z nich ovládané osobě škoda (újma) skutečně nevznikla. Jinými slovy vyjádřeno, bez uvedení údajů o poskytovaných protiplněních neumožňuje zpráva o vztazích menšinovému akcionáři posoudit, zda společnosti vznikla újma, a zda akcionář má přistoupit k uplatnění práv, která mu v takovém případě plynou ze zákona (např. právo na odkup podle § 89 z. o. k. nebo právo podat akcionářskou žalobu podle § 372 z. o. k.).

36. Vzhledem k výše uvedenému odvolací soud uzavírá, že zpráva o vztazích (i v opravené verzi) je nadále neúplná. Jde o závažný nedostatek způsobilý zasáhnout do práv akcionářů, proto lze návrh na jmenování znalce považovat za důvodný. Je namístě připomenout, že účelem řízení o jmenování znalce k přezkoumání zprávy o vztazích není samotný přezkum zprávy, nýbrž pouze zjištění důvodů pro jmenování nezávislé a nestranné osoby k jejímu posouzení (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. září 2009, sp. zn. 29 Cdo 3887/2008, usnesení Ústavního soudu ze dne 26. ledna 2013, sp. zn. II. ÚS 149/10). Teprve až znalcem zjištěné případné nedostatky zprávy mohou být podkladem k případnému uplatnění nároku na náhradu škody.

37. Odvolací soud se dále zabýval otázkou vyloučení znalce. Podle § 18 odst. 1 zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech (dále jen „zákon o znalcích“), znalec nesmí provést znalecký úkon, jestliže lze mít důvodnou pochybnost o jeho nepodjatosti pro jeho poměr k věci, účastníkovi řízení nebo jeho zástupci, zadavateli, orgánu veřejné moci, který znalecký posudek zadal nebo provádí řízení nebo při jiném postupu správního orgánu, kde má být znalecký posudek použit. Podle § 20 odst. 1 citovaného zákona je znalec povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se dozvěděl v souvislosti s výkonem své znalecké činnosti, a to i po jejím skončení. Mlčenlivosti jej může zprostit jen zadavatel.

38. Skutečnost, že znalec je v řízení procesně zastoupen stejným advokátem jako navrhovatelka, sama o sobě (bez dalšího) nezakládá jeho poměr k účastníkovi řízení nebo jeho zástupci, který by znalce diskvalifikoval z podání znaleckého posudku. Takovým důvodem není ani skutečnost, že zmíněný advokát je personálně propojen s navrhovatelkou.

39. K obavám odvolatelky z přístupu znalce k dokumentům obsahujícím obchodní tajemství odvolací soud uvádí, že znalec je vázán svou (obecnou) povinností mlčenlivosti o skutečnostech, o nichž se právě v souvislosti s výkonem své znalecké činnosti dozvěděl (viz výše citovaný § 20 zákona o znalcích). Přičemž statutární orgán má povinnost upozornit znalce na to, že konkrétní poskytované informace jsou předmětem obchodního tajemství. Jinak řečeno, seznámí-li se znalec při zpracování znaleckého posudku s obchodním tajemstvím, je povinen je zachovat. Porušení mlčenlivosti je trestáno jak vysokou pokutou [§ 39 odst. 1 písm. g) a odst. 2 písm. c) zákona o znalcích], tak i odebráním znaleckého oprávnění [§ 14 odst. 1 písm. e) zákona o znalcích]. Zbývá dodat, že v případě porušení této povinnosti (vedle uvedených sankcí) přísluší ovládané osobě proti znalci ochrana podle § 2985 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Ani v tomto směru odvolací soud tak neshledal námitky odvolatelky důvodnými, není zde konkrétního objektivního důvodu pochybovat o jeho odbornosti (znalec je řádně zaspán v seznamu znalců), či podjatosti.

40. Vzhledem k výše uvedenému odvolací soud odvoláním napadené usnesení podle § 219 o. s. ř. ve výrocích I., II. a IV. potvrdil s tím, že výrok I. byl potvrzen ve správném znění, tak aby již ze samotného výroku bylo zřejmé, že jde o rozhodnutí vydané v situaci, kdy nastala zákonem předvídaná fikce dle § 86 odst. 1 věta třetí z. o. k., a zároveň znalci stanovil lhůtu k vypracování znaleckého posudku.

41. Změny však doznal výrok III. týkající se náhrady nákladů řízení v poměrech mezi navrhovatelkou a společností. Soud prvního stupně vyšel ze správné tarifní hodnoty 50 000 Kč [§ 9 odst. 1 písm. c) advokátního tarifu], jakož i z toho, že právní zástupce navrhovatelky učinil tři úkony právní služby (příprava a převzetí právního zastoupení, podání návrhu, vyjádření k prvnímu odvolání). Soud prvního stupně však nesprávně vyčíslil výši přiznaných nákladů řízení, když pominul, že právní zástupce navrhovatelky zastupoval v daném řízení vedle této osoby i znalce, a tudíž bylo namístě mimosmluvní odměnu dle § 12 odst. 4 advokátního tarifu snížit o 20 %. Náklady právního zastoupení navrhovatelky před soudem prvního stupně tak v součtu činí 9 438 Kč – odměna za 3 úkony právní služby po 3 100 Kč dle § § 9 odst. 4 písm. c), § 11 odst. 1 písm. a), d), k) a § 7 bod 5. advokátního tarifu, snížená o 20 % (§ 12 odst. 4 advokátního tarifu), 3 režijní paušály dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu ve výši 450 Kč (sníženo o polovinu vzhledem k zastoupení dvou osob), navýšené o 21% DPH (§ 137 odst. 3 o. s. ř.), jehož je právní zástupce plátcem. Plus je třeba připočíst navrhovatelkou již zaplacenou část soudního poplatku ve výši 1 000 Kč. Náklady řízení navrhovatelky před soudem prvního stupně činí celkem 10 438 Kč.

42. Výrok o náhradě nákladů řízení v poměrech mezi znalcem a společností před soudy obou stupňů (když o náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně nebylo prvostupňovým soudem rozhodnuto) je odůvodněn tím, že i znalec je účastníkem daného řízení (§ 86 odst. 1 věta druhá, část věty před středníkem z. o. k.) a náleží mu náhrada nákladů řízení (§ 224 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1 a § 1 odst. 3 z. ř. s.) v celkové výši 12 584 Kč.

43. Znalec je v daném řízení právně zastoupen (stejným advokátem jako navrhovatelka). Podle obsahu spisu znalci v průběhu řízení před soudem prvního stupně vznikly náklady ve výši 6 292 Kč, sestávající se z odměny za 2 úkony právní služby podle § 9 odst. 4 písm. c), § 7 bodu 5 a § 11 odst. 1 písm. a), k) advokátního tarifu po 3 100 Kč (převzetí zastoupení a vyjádření k prvnímu odvolání), snížená o 20 % (§ 12 odst. 4 advokátního tarifu), 2 režijní paušály dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu ve výši 300 Kč (sníženo o polovinu vzhledem k zastoupení dvou osob), navýšené o 21% DPH (§ 137 odst. 3 o. s. ř.), jehož je právní zástupce plátcem.

44. Za řízení před odvolacím soudem znalci náleží náklady řízení v téže výši, tj. 6 292 Kč, sestávající se z odměny za 2 úkony právní služby podle § 9 odst. 4 písm. c), § 7 bodu 5 a § 11 odst. 1 písm. g), k) advokátního tarifu po 3 100 Kč (vyjádření k projednávanému odvolání, účast při jednání odvolacího soudu dne 11. prosince 2023), snížená o 20 % (§ 12odst. 4 advokátního tarifu), 2 režijní paušály dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu ve výši 300 Kč (sníženo o polovinu vzhledem k zastoupení dvou osob), navýšené o 21% DPH (§ 137 odst. 3 o. s. ř.), jehož je právní zástupce plátcem.

45. O náhradě nákladů odvolacího řízení ve vztahu mezi navrhovatelkou a společností bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. Odvolatelka nebyla v odvolacím řízení úspěšná a navrhovatelce vzniklo právo na náhradu účelně vynaložených nákladů odvolacího řízení ve výši 6 292 Kč. Tyto se sestávají z odměny za 2 úkony právní služby podle § 9 odst. 4 písm. c), § 7 bodu 5 a § 11 odst. 1 písm. g), k) advokátního tarifu po 3 100 Kč (vyjádření k projednávanému odvolání, účast při jednání odvolacího soudu dne 11. prosince 2023), snížená o 20 % (§ 12 odst. 4 advokátního tarifu), 2 režijní paušály dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu ve výši 300 Kč (sníženo o polovinu vzhledem k zastoupení dvou osob), navýšené o 21% DPH (§ 137 odst. 3 o. s. ř.), jehož je právní zástupce plátcem.

Poučení