6 Cmo 16/2023 - 45

Rubrum

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Švantnera a soudců JUDr. Stanislava Bernarda a JUDr. Ing. Dušana Hrabánka ve věci navrhovatele: [Jméno navrhovatele]., IČO [IČO navrhovatele] sídlem [Adresa navrhovatele] zastoupen advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] za účasti: 1) [Jméno advokáta B], IČO [IČO advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] zastoupený advokátem [Jméno advokáta C] sídlem [Adresa advokáta C] 2) [Jméno advokáta D]., IČO [IČO advokáta D] sídlem [Adresa advokáta D] zastoupená advokátem [Jméno advokáta E] sídlem [Adresa advokáta E] o jmenování znalce pro přezkum zprávy o vztazích, o odvolání účastníka 1) proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 10. 10. 2022, č. j. 2 Nc 4778/2022-10 takto:

Výrok

I. Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 10. října 2022, č. j. 2 Nc 4778/2022-10, se a. ve výroku I. a IV. potvrzuje, b. ve výroku II. mění tak, že se znalecké kanceláři ukládá, aby přezkoumala, zda je zpráva o vztazích účastníka 1) za rok 2021 úplná a pravdivá, a posudek vypracovala do 3 měsíců od právní moci tohoto usnesení, případně ode dne, kdy jí budou poskytnuty potřebné podklady, pokud tento den nastane později.

II. Účastník 1) je povinen zaplatit navrhovateli a účastníku 2) na nákladech odvolacího řízení částku 14 592,60 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám [Jméno advokáta E], advokáta.

Odůvodnění

1. Návrhem doručeným soudu prvního stupně dne 8. 10. 2022 se navrhovatel vůči společnosti [Jméno advokáta B] (dále jen „společnost“), domáhal, aby soud pro přezkum zpráv o vztazích mezi ovládající a ovládanou osobou a ostatními osobami ovládanými stejnou ovládající osobou za roky 2020 a 2021 (dále jen „zprávy o vztazích“) jmenoval znalce, a to [právnická osoba] (dále jen „znalecká kancelář“).

2. Navrhovatel uvedl, že je akcionářem společnosti a vlastní 10 ks zaknihovaných kmenových akcií na jméno o jmenovité hodnotě 10 000 Kč, které představují 5% podíl na společnosti. Společnost ovládá [právnická osoba]., která vlastní 89,5% podíl. Dne 29. 9. 2022 založila společnost do sbírky listin zprávu o vztazích za rok 2021. Navrhovatel má důvodné pochybnosti o správnosti, pravdivosti a úplnosti zprávy, která nebyla zpracována v zákonné lhůtě a nebyla ani v zákonné lhůtě předložena akcionářům. Na výzvu dozorčí radě k přezkoumání zpráv neobdržel žalobce odpověď. Ve zprávě podle navrhovatele nebyla úplně a pravdivě popsána struktura vztahů mezi ovládající osobou a společností, např. chybí údaj o tom, že skutečnou ovládající osobou je [Anonymizováno], což plyne i z evidence skutečných majitelů společnosti. Ve zprávě dále chybí popis úlohy společnosti ve struktuře ovládaných vztahů, chybí způsob a prostředky ovládání, jakož i přehled jednání učiněných v posledním účetním období na popud nebo v zájmu [Anonymizováno] nebo jím ovládaných osob, pokud se týkala majetku přesahujícího 10 % základního kapitálu, přehled smluv mezi společnosti a [Anonymizováno] a osobami jím ovládanými. Nejsou popsány výhody a nevýhody těchto smluv, chybí hodnocení, zda převládají výhody či nevýhody a jaká z toho pro společnost plynou rizika. Chybí posouzení, zda z ovládání vznikla společnosti újma. Přehled smluv není dostatečně určitý, neboť chybí výše a podmínky zápůjček poskytnutých společnosti. Zpráva sice konstatuje, že byla zpracována s ohledem na obchodní tajemství, avšak chybí údaj o tom, proč některá z informací není uváděna. Navrhovatel pochybuje také o pravdivosti zprávy, zejména o tom, že by společnost neposkytovala žádná jiná plnění ovládající osobě a dalším osobám jí ovládaným. Na webových stránkách společnosti se totiž píše, že společnost využívá technologií převodu řeči do textu, kterou vyvíjí [právnická osoba]., a naopak [právnická osoba]., využívá obsáhlého archivu textů a multimédií společnosti. Obsah zprávy o vztazích za rok 2021 také neodpovídá účetní závěrce za stejné období, která uvádí dluhy dalším propojeným osobám apod.

3. Soud prvního stupně napadeným usnesením návrhu vyhověl (výrok I.). [právnická osoba] uložil aby přezkoumala správnost a úplnost zprávy o vztazích za rok 2021, a to zejména z hlediska toho, zda (a) byla popsána struktura vztahů mezi ovládající osobou a společností, včetně popisu toho, jak uskupení funguje, jak je vnitřně strukturováno, jaká je koncepce fungování celé struktury, (b) byla popsána úloha společnosti ve struktuře ovládaných vztahů (včetně popisu konkrétní role společnosti, tedy zejména, jakou plní v rámci seskupení roli či funkci, zda je prostředníkem pro společnosti ve struktuře umístěné pod ní, (c) byl popsán způsob a prostředky ovládání jak ve vztahu k [Anonymizováno], tak ve vztahu k osobám jím ovládaným, (d) byl popsán přehled jednání učiněných v posledním účetním období, která byla učiněna na popud nebo v zájmu [Anonymizováno] nebo jím ovládaných osob, pokud se takové jednání týkalo majetku, který přesahuje 10 % vlastního kapitálu společnosti zjištěného podle účetní závěrky za účetní období bezprostředně předcházející účetnímu období, za které se zpráva o vztazích zpracovává, (e) byl popsán přehled vzájemných smluv mezi společností a panem [Anonymizováno] a mezi společností a osobami jím ovládanými, (f) bylo popsáno zhodnocení konkrétních výhod a nevýhod plynoucích ze vztahů mezi společností a [Anonymizováno] a osobami jím ovládanými a zhodnoceno, zda převládají konkrétní výhody nebo nevýhody a jaká z toho pro společnost plynou konkrétní rizika, (g) byl popsán eventuální vznik újmy společnosti s ohledem na celkové ovládání, (h) byl dostatečně určitě zaznamenán výčet jednání a smluv, zvláště se zřetelem k přehledu vzájemných smluv uzavřených mezi společností a (i) byla zpráva zpracována s ohledem na zachování obchodního tajemství, respektive zda byla s ohledem na zachování obchodního tajemství objasněna její neúplnost (výrok II.). Návrh na jmenování znalecké kanceláře také pro přezkum zprávy o vztazích za rok 2020 soud prvního stupně zamítl (výrok III.). Společnosti uložil poskytnout znalecké kanceláři potřebnou součinnost (výrok IV.). Výrokem V. rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení a výrokem VI. uložil navrhovateli zaplatit soudní poplatek.

4. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že navrhovatel je akcionářem společnosti, vlastnícím akcie představující 5% podíl na základním kapitálu. Ohledně zprávy o vztazích za rok 2021 byl návrh podán v jednoroční lhůtě od dne, kdy se navrhovatel mohl o zprávě dozvědět. V případě zprávy za rok 2020 tomu tak není, neboť tato zpráva byla uložena do sbírky listin 13. 9. 2021. Podle soudu prvního stupně je věcí každého akcionáře, zda návrh na přezkum zprávy o vztazích podá, či nikoliv. Navrhovatel tak splnil svou povinnost, jestliže uvedl skutečnosti, pro které zprávu nepovažuje za řádnou. [právnická osoba] je s příslušnou specializací zapsána v seznamu znalců a soud prvního stupně neshledal důvody, které by bránily jejímu jmenování.

5. Proti tomuto usnesení, a to proti jeho výrokům I., II. a IV., podala společnost odvolání, v němž zdůraznila své pochybnosti o nepodjatosti znalecké kanceláře. Tyto pochybnosti se zakládají na tom, že navrhovatel a znalecká kancelář jsou v projednávané věci zastoupeni stejným advokátem. Tento advokát je zároveň předsedou představenstva společníka, který vlastní 50% podíl v navrhovateli a zároveň partnerem advokátní kanceláře, ve které vykonává advokacii také [tituly před jménem], který je jednatelem navrhovatele. Dále společnost upozornila na to, že znalecká kancelář získá přístup k citlivým informacím společnosti, která jsou předmětem obchodního tajemství. Jelikož je právní zástupce znalecké kanceláře totožný s navrhovatelem, bude téměř nemožné, aby byla zachována mlčenlivost vůči navrhovateli. Institut posouzení zprávy o vztazích znalcem nemá sloužit jako most k předání informací akcionáři, kteréžto informace akcionář získat nemá. Soud by měl proto vybrat nezávislého znalce ze seznamu znalců. V bodovém výčtu výroku II. napadeného usnesení potom společnost shledává rozšíření informací, které mají být ve zprávě uvedeny. Společnost má za to, že zprávy o vztazích vyhotovila řádně a v souladu se zákonem. Společnost navrhla, aby odvolací soud napadené výroky zrušil a věc v tomto rozsahu vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

6. Navrhovatel ve vyjádření k odvolání konstatoval, že skutečnost, že navrhovatel a znalecká kancelář jsou v řízení zastoupeni stejným zástupcem, nezakládá pochybnost o nepodjatosti znalecké kanceláře. Tuto pochybnost pak nezakládá ani skutečnost, že právní zástupce navrhovatele je zároveň předsedou představenstva a partnerem advokátní kanceláře, ve které vykonává advokacii i jednatel navrhovatele. [právnická osoba] udělila svému právnímu zástupci plnou moc jen k zastupování v řízení, nikoli i k hmotněprávnímu jednání. Pochybnosti společnosti o ohrožení mlčenlivosti znalecké kanceláře považoval navrhovatel za spekulativní. Výčet skutečností, na které se má znalecká kancelář zaměřit, odpovídá podle navrhovatele obsahovým náležitostem zprávy o vztazích stanoveným zákonem. Upozornil, že podrobně a precizně popsal a odůvodnil veškeré nedostatky zprávy o vztazích za rok 2021. 7. [právnická osoba] ve svém vyjádření upozornila, že si je vědoma jak své povinnosti odmítnout znalecký úkon v případě, kdy by zde byly pochybnosti o její nepodjatosti, tak i své povinnosti mlčenlivosti. Pokud by znalecká kancelář měla pochybnosti o své nepodjatosti, neudělila by ke svému zastupování plnou moc. Plná moc neopravňuje právního zástupce jednat za znaleckou kancelář hmotněprávně. Smyslem udělení plné moci bylo zjednodušit procesní situaci. Řízení o jmenování znalce je řízením nesporným, ve kterém nejsou účastníci v postavení vzájemných odpůrců. [právnická osoba] označila obavy společnosti z porušení obchodního tajemství za spekulativní. Výčet skutečností, na které se znalecká kancelář má podle soudu prvního stupně zaměřit, odpovídá obsahovým náležitostem zprávy o vztazích.

8. U jednání odvolacího soud společnost upozornila, že do sbírky listin obchodního rejstříku založila opravenou a doplněnou zprávu o vztazích za rok 2021, které reflektuje výhrady, jež měla vůči původní zprávě dozorčí rada. Podle společnosti je nová zpráva již v souladu se zákonem a řízení by mělo být zastaveno.

9. Navrhovatel reagoval tak, že ani doplněná zpráva neobsahuje náležitosti vymezené judikaturou, a navíc předmětem řízení je původní zpráva.

10. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání bylo podáno včas osobou k tomu oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení v rozsahu, ve kterém bylo napadeno odvoláním, a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné. Výrok III. napadeného usnesení, kterým byl zamítnut návrh na jmenování znalce pro přezkum zprávy o vztazích za rok 2020, nebyl napaden odvoláním, a nabyl tak samostatně právní moci.

11. Řízení o jmenování znalce pro přezkum zprávy o vztazích je řízením podle § 85 písm. c) zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“), a má charakter řízení nesporného.

12. Pro projednávanou věc je rozhodné znění zákona o obchodních korporacích č. 90/2012 Sb., účinné od 1. 1. 2021, tj. po novele č. 33/2020 Sb. (dále jen „z. o. k.“).

13. Podle § 82 z. o. k. statutární orgán ovládané osoby vypracuje do 3 měsíců od skončení účetního období písemnou zprávu o vztazích mezi ovládající osobou a osobou ovládanou a mezi ovládanou osobou a osobami ovládanými stejnou ovládající osobou (dále jen „zpráva o vztazích“) za uplynulé účetní období (odstavec 1). Ve zprávě o vztazích se uvedou (a) struktura vztahů mezi osobami podle odstavce 1, (b) úloha ovládané osoby ve struktuře vztahů podle písmene a), (c) způsob a prostředky ovládání, (d) přehled jednání učiněných v posledním účetním období, která byla učiněna na popud nebo v zájmu ovládající osoby nebo jí ovládaných osob, pokud se takovéto jednání týkalo majetku, který přesahuje 10 % vlastního kapitálu ovládané osoby zjištěného podle účetní závěrky za účetní období bezprostředně předcházející účetnímu období, za něž se zpracovává zpráva o vztazích, a (e) přehled vzájemných smluv mezi osobou ovládanou a osobou ovládající nebo mezi osobami ovládanými (odstavec 2). Statutární orgán ve zprávě o vztazích zároveň zhodnotí výhody a nevýhody plynoucí ze vztahů mezi osobami podle odstavce 1 a uvede, zda převládají výhody nebo nevýhody a jaká z toho pro ovládanou osobu plynou rizika. Současně uvede, zda, jakým způsobem a v jakém období byla nebo bude vyrovnána případná újma podle § 71 nebo 72 (odstavec 4). Ve zprávě o vztazích se neuvádí informace, které podléhají ochraně nebo utajení podle jiného právního předpisu. V takovém případě musí zpráva obsahovat sdělení, že je neúplná a z jakého důvodu se jinak vyžadované informace neuvádějí (odstavec 5). Informace, které tvoří předmět obchodního tajemství, se ve zprávě o vztazích uvádí v přiměřené míře zobecnění, která odpovídá účelu zprávy o vztazích (odstavec 6).

14. Podle § 83 z. o. k. má-li ovládaná osoba kontrolní orgán, přezkoumá tento orgán zprávu o vztazích. O výsledcích přezkumu informuje její nejvyšší orgán a sdělí mu své stanovisko, které obsahuje také názor na vyrovnání újmy podle § 71 nebo 72 (odstavec 1). Zjistí-li kontrolní orgán v rámci ověřování zprávy o vztazích, že zpráva obsahuje vady, vyzve statutární orgán k nápravě (odstavec 2).

15. Podle § 85 z. o. k. každý společník osobní společnosti, která je ovládanou osobou, nebo společník nebo společníci podle § 187, 365 nebo § 639 odst. 3 ovládané osoby mohou z vážných důvodů navrhnout soudu, aby pro účely přezkumu zprávy o vztazích jmenoval znalce (odstavec 1). Právo podle odstavce 1 lze uplatnit do 1 roku ode dne, kdy se společník o obsahu zprávy o vztazích dozvěděl nebo mohl dozvědět způsobem podle § 84 odst. 1; k později uplatněnému právu se nepřihlíží (odstavec 3).

16. Podle § 86 z. o. k. soud není vázán návrhem osoby znalce. Účastníky řízení jsou ovládaná osoba, navrhovatel a znalec. O návrhu na jmenování znalce rozhodne soud do 15 dnů ode dne doručení návrhu (odstavec 1). Ovládaná osoba poskytne znalci potřebnou součinnost pro vypracování znaleckého posudku, zejména mu bez zbytečného odkladu na své náklady poskytne všechny potřebné podklady a informace ve formě požadované znalcem; tuto povinnost uloží soud ovládané osobě v rozhodnutí o jmenování znalce (odstavec 3). Znalec vypracuje znalecký posudek ve lhůtě uvedené v rozhodnutí soudu o jmenování znalce, jinak do 3 měsíců od svého jmenování. Neposkytneli ovládaná osoba znalci potřebné podklady, běží tato lhůta až od jejich poskytnutí. Znalecký posudek přezkoumávající zprávu o vztazích uloží znalec do sbírky listin a doručí ostatním účastníkům řízení (odstavec 4).

17. Uvedená ustanovení vyložil Nejvyšší soud zejména v usnesení z 31. 8. 2021, sp. zn. 27 Cdo 451/2020, v nichž s odkazy na starší judikaturu dovodil následující: a. „Zpráva o vztazích mezi propojenými osobami je jedním z prostředků ochrany společníků a zprostředkovaně i věřitelů obchodní korporace, která je ovládanou osobou. Údaje uvedené ve zprávě umožňují společníkům, jakož i dalším osobám (zejména věřitelům obchodní korporace), zjistit, zda obchodní korporace neutrpěla v důsledku ovládání újmu a zda případná újma byla včas uhrazena. Aby tato ochrana byla účinná, musí mít společníci ovládané osoby možnost ověřit, zda je zpráva zpracovaná obchodní korporací úplná a pravdivá. Proto zákon umožňuje přezkum obsahu zprávy nezávislým znalcem. Informace z posudku znalce pak mohou společníkům sloužit jako základ pro uplatnění některých nároků, které jim jako společníkům obchodní korporace přísluší. […] Lze tedy říct, že právo navrhnout přezkum zprávy o vztazích je zejména nástrojem ochrany (menšinových) společníků, jehož smyslem je především kompenzace jejich informačního deficitu. b. Tomuto účelu musí být podřízena i kritéria pro výběr osoby znalce, kterého soud pro přezkum zprávy o vztazích jmenuje, a také proto není soud při výběru osoby znalce vázán návrhem (§ 86 odst. 1 z. o. k.). Hlavním a stěžejním hlediskem při výběru osoby znalce je tedy zejména odbornost toho, kdo má být znalcem jmenován. Musí se proto jednat především o osobu, která je oprávněna vykonávat znaleckou činnost v příslušném oboru. c. Druhým základním požadavkem na toho, kdo má být jmenován znalcem pro přezkum zprávy o vztazích, je, aby tato osoba nebyla podjatá pro její poměr k věci, účastníkovi řízení nebo jeho zástupci. Na podjatost přitom nelze usuzovat jen ze skutečnosti, že znalce do funkce navrhl některý z účastníků řízení. Je tomu tak proto, aby bylo zaručeno, že znalec přezkoumá zprávu o vztazích nestranně a nezávisle na tom, v čí prospěch bude výsledek přezkumu zprávy o vztazích vyznívat (§ 10 z. o. k.). d. Má-li zpráva o vztazích plnit svůj účel, musí popis smluv uzavřených mezi ovládanou osobou a propojenými osobami umožnit posouzení, zda z nich vznikla ovládané osobě újma s tím, že je-li mezi ovládanou osobou a některou z propojených osob uzavírán v rámci běžného obchodního styku větší počet obdobných smluv se stejným předmětem a za stejných podmínek, postačí, budou-li (způsobem výše uvedeným) ve zprávě popsány souhrnně, umožňuje-li tento popis posouzení, zda ovládané osobě v jejich důsledku vznikla újma. […] Tu část zprávy o vztazích, která hodnotí, zda ovládané osobě vznikla újma, je zapotřebí posuzovat podle jejího obsahu (a nikoli jen formálně). Přitom rozhoduje, zda je popis podaný ve zprávě o vztazích natolik konkrétní a obsáhlý, že umožňuje řádný přezkum zprávy o vztazích ze strany kontrolního orgánu (§ 83 odst. 1 z. o. k.) či auditora (vyhotovuje-li ovládaná osoba výroční zprávu a podléhá-li tak ověření auditora). e. Přes nepřesné vyjádření ustanovení § 85 z. o. k. je nutné aktivní legitimaci kvalifikovaného společníka vázat nikoliv na jeho subjektivní přesvědčení či pocit, že zpráva o vztazích není vypracována řádně, ale na objektivní (navrhujícím společníkem v návrhu tvrzené a dokládané) nedostatky (vady) zprávy o vztazích, jež zakládají důvodné pochybnosti o jejím řádném vypracování. Dále uvedl, že opačný závěr by odporoval principu proporcionality, neboť pro přezkoumání zprávy o vztazích znalcem, s nímž jsou spojeny nemalé náklady, nemůže postačovat pouhé ničím nepodložené přesvědčení kvalifikovaného akcionáře, že zpráva o vztazích nebyla vypracována řádně. A konečně uzavřel, že se z téhož principu podává, že tyto nedostatky musí být dostatečně závažné (a způsobilé zasáhnout do práv společníků).“ 18. Odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně konstatuje, že navrhovatel je tzv. kvalifikovaným akcionářem společnosti ve smyslu § 365 z. o. k., a je tudíž aktivně legitimován podat sporný návrh. Správný je i závěr soudu prvního stupně, že návrh byl podán včas v jednoroční lhůtě podle § 85 odst. 3 z. o. k. a také závěr, že znalecká kancelář disponuje správnou odborností, potřebnou k přezkumu zprávy o vztazích, tj. v oboru ekonomika, specializace posuzování metodiky určování převodních cen mezi spojenými osobami a souladu vykazovaných údajů s předmětem účetnictví.

19. Naopak nesprávný je závěr soudu prvního stupně, že k vyhovění návrhu postačuje, aby navrhovatel tvrdil, že zpráva o vztazích je nepravdivá nebo neúplná. Podle shora citovaných závěrů Nejvyššího soudu lze totiž návrhu na jmenování znalce vyhovět jen tehdy, jestliže zpráva o vztazích vykazuje objektivní nedostatky, které zakládají důvodné pochybnosti o jejím obsahu, že tyto nedostatky musí být závažné a způsobilé zasáhnout do práv společníků. K tomu odvolací soud dodává, že při úvaze o pravdivosti a úplnosti zprávy o vztazích je zapotřebí přihlédnout i k jejím případným dodatečným opravám a doplněním. Zákon o obchodních korporacích totiž výslovně počítá s tím, že zpráva může být dodatečně opravena a doplněna (§ 83 odst. 2 a také § 88 odst. 2) a jestliže opravou či doplněním zprávy budou odstraněny pochybnosti o její úplnosti nebo pravdivosti, bude účel zprávy vymezený Nejvyšším soudem (sub a/) naplněn a důvody pro přezkum zprávy znalcem odpadnou.

20. Odvolací soud tedy doplnil dokazování původní i opravenou zprávou o vztazích, výzvou k přezkoumání zprávy dozorčí radou, reakcí dozorčí rady na výzvu, výpisem z evidence skutečných majitelů a výroční zprávou společnosti za rok 2021, včetně účetní závěrky a soupisem listin založených do sbírky listin vedené pro společnost. Z původní zprávy byla zřejmá její neúplnost v popisu vztahů mezi propojenými osobami - [Anonymizováno] nebyl uveden jako ovládající osoba, ačkoli v evidenci skutečných majitelů je zapsán jako skutečný majitel, chyběl popis vztahů k dalším společnostem v rámci skupiny (zejména vůči [právnická osoba].), a v přehledu smluv byly pouze konstatovány dvě smlouvy o zápůjčce od [Jméno advokáta B] a [právnická osoba]. bez jakéhokoli bližšího popisu, s pouhým konstatováním, že společnosti nevznikla újma a plnění jsou sjednána v cenách v místě a čase obvyklých. Přitom z přílohy účetní závěrky společnosti vyplynulo, že akcionáři zajišťují bankovní úvěry společnosti a že [právnická osoba]., ručí za kontokorentní úvěr, a že společnost dluží z obchodního styku většímu počtu osob v konsolidačním celku. Z reakce dozorčí rady potom vyplynulo, že na výzvu navrhovatele dozorčí rada původní zprávu zkontrolovala a vyzvala k nápravě zjištěných nedostatků. Opravenou zprávu již považuje dozorčí rada za řádnou. Opravená zpráva nově konstatuje, že ovládající osobou je [Anonymizováno], který prostřednictvím 100% podílu v [právnická osoba]. drží 95% podíl ve společnosti, kterou ovládá prostřednictvím valné hromady i z pozice předsedy představenstva. Nově popsána je i úloha společnosti ve skupině a doplněno bylo i schéma vztahů ve skupině o další zapojené osoby. Namísto původních dvou smluv mezi propojenými osobami je jich v soupisu celkem 25 s popisem předmětu smlouvy a označením druhé strany. Dále je u všech smluv uvedeno, že úplata je na tržní úrovni. Zpráva konstatuje, že společnosti nevznikla žádná újma, že společnosti plynou z účasti ve skupině výhody (ostatní společnosti jí poskytují zápůjčky a tím přispívají její finanční stabilitě) a že ze vztahů v rámci skupiny neplynou společnosti rizika.

21. Odvolací soud po doplnění dokazování konstatuje, že opravená zpráva o vztazích odstraňuje některé nedostatky, které vyvolávaly důvodné pochybnosti o její úplnosti, neboť její obsah neodpovídal ani tomu, co společnost sama o sobě uváděla v jiných zdrojích, zejména v účetní závěrce. Ani opravená zpráva však neplní požadavky, které na její obsah dovodila shora citovaná judikatura, a to zejména, pokud jde o popis smluv s ostatními propojenými osobami. Bez uvedení údajů o poskytovaných protiplněních, případně (v případě zápůjček) o jejich výši, úrokové sazbě a době splatnosti, neumožňuje zpráva menšinovému akcionáři sloužit k posouzení, zda společnosti vznikla újma, a zda akcionář má přistoupit k uplatnění práv, která mu v takovém případě plynou ze zákona (např. právo na odkup podle § 89 z. o. k. nebo právo podat akcionářskou žalobu podle § 372 z. o. k.). Odvolací soud proto uzavírá, že opravená zpráva o vztazích je i nadále neúplná, přičemž jde o závažný nedostatek způsobilý zasáhnout do práv společníků. Návrh na jmenování znalce byl tedy podán důvodně.

22. Odvolací soud se dále zabýval otázkou vyloučení znalce. Podle § 18 odst. 1 zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech (dále jen „zákon o znalcích“), znalec nesmí provést znalecký úkon, jestliže lze mít důvodnou pochybnost o jeho nepodjatosti pro jeho poměr k věci, účastníkovi řízení nebo jeho zástupci, zadavateli, orgánu veřejné moci, který znalecký posudek zadal nebo provádí řízení nebo při jiném postupu správního orgánu, kde má být znalecký posudek použit. Podle § 20 odst. 1 zákona o znalcích, znalec je povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se dozvěděl v souvislosti s výkonem své znalecké činnosti, a to i po jejím skončení. Mlčenlivosti jej může zprostit jen zadavatel.

23. Samotná skutečnost, že znalecká kancelář je v řízení procesně zastoupena stejným advokátem jako navrhovatel, ještě nezakládá její poměr k účastníkovi řízení nebo jeho zástupci, který by znaleckou kancelář vylučoval z podání znaleckého posudku. Takovým důvodem není ani skutečnost, že zmíněný advokát je personálně propojen s navrhovatelem. Takový důvod by mohl být dán až tehdy, pokud by existovalo personální propojení mezi znaleckou kanceláří samotnou a navrhovatelem nebo jeho zástupcem, případně pokud by mezi znaleckou kanceláří a navrhovatelem nebo jeho zástupcem existoval vztah ekonomické závislosti (tj. ekonomická existence znalecké kanceláře by závisela na navrhovateli nebo jeho zástupci, viz nález Ústavního soudu ze dne 25. 6. 2003, sp. zn. II. ÚS 35/03). Nic takového však navrhovatel netvrdí.

24. K obavám společnosti z přístupu znalecké kanceláře k dokumentům obsahujícím obchodní tajemství odkazuje odvolací soud na povinnost mlčenlivosti znalecké kanceláře, která tvoří (vedle její odbornosti) základ jejího renomé, a jejíž porušení je trestáno jak vysokou pokutou (§ 39 odst. 1 písm. g/ a odst. 2 písm. c/ zákona o znalcích), tak i odebráním znaleckého oprávnění (§ 14 odst. 1 písm. e/ zákona o znalcích). Společnost by vedle toho měla vůči [Anonymizováno] právo na náhradu způsobené škody. Odvolací soud není toho názoru, že by propojení uváděné společností bylo takového rázu, že by [Anonymizováno] stálo za riziko popsaných právních následků. [právnická osoba] tak z podání znaleckého posudku vyloučena není.

25. Odvolací soud proto usnesení soudu prvního stupně ve výrocích I. a IV. podle § 219 o. s. ř. potvrdil, neboť je věcně správné.

26. Naposledy se odvolací soud zabýval správností zadání znaleckého úkolu. Podle odvolacího soudu platí i pro přezkum zprávy o vztazích obecná zásada, že úkolem znalce není právní posouzení věci, nýbrž řešení otázek odborných. Není tedy úkolem znalce, aby si přečetl zprávu o vztazích a konstatoval, zda zpráva obsahuje náležitosti stanovené zákonem; to je úkolem soudu, neboť závěr o neúplnosti zprávy je podle shora citované judikatury jedním z předpokladů vyhovění návrhu na jmenování znalce. Úkolem znalce naopak je, aby ověřil, že zpráva o vztazích je pravdivá a úplná, a to na základě odborné ekonomické analýzy, založené na účetních a dalších dokladech společnosti. Ověřením pravdivosti zprávy se rozumí především zjištění, zda podmínky smluvních vztahů s propojenými osobami, které jsou ve zprávě popsány, jsou skutečně v místě a čase obvyklé, výhody z nich pro společnost plynoucí převažují nad nevýhodami, případně jsou alespoň v rovnováze, a společnosti nevzniká újma. Ověřením úplnosti zprávy se potom rozumí zjištění, zda mezi propojenými osobami neexistují další vztahy, které ve zprávě popsány nejsou, a zda z těchto vztahů nevzniká společnosti újma. Jen takto vypracovaný znalecký posudek může být podkladem společníkům ke zvážení, zda uplatní některé ze svých práv, a naplní tak svůj účel (k tomu srov. také Černá, Krabec: Ke znaleckému přezkumu zprávy o vztazích mezi propojenými osobami. Obchodněprávní revue č. 6/2017).

27. Zadání znaleckého úkolu soudem prvního stupně tedy nelze považovat za správné, neboť znalci ukládá, aby si přečetl spornou zprávu a konstatoval, zda obsahuje stanovené náležitosti. To úkolem znalce není. Odvolací soud proto usnesení soudu prvního stupně ve výroku II. podle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. změnil tak, že znalecké kanceláři uložit ověřit, zda je zpráva pravdivá a úplná, a podle § 86 odst. 4 z. o. k. mu k tomu (s jeho souhlasem) stanovil lhůtu tří měsíců, počítaných od právní moci tohoto usnesení, případně od dodání potřebných podkladů, pokud mu budou předloženy později.

28. O nákladech odvolacího řízení odvolací soud rozhodl podle § 1 odst. 3 z. ř. s. ve spojení s § 142 odst. 3 o. s. ř. podle úspěchu ve věci. Řízení o jmenování znalce lze totiž zahájit jen na návrh (§ 23 z. ř. s. a contrario). Společnost měla v odvolacím řízení úspěch jen nepatrný (dosáhla pouze částečně změny zadání znaleckého posudku), a proto jí soud uložil nahradit ostatním účastníkům jejich náklady. Tyto náklady sestávají z a. odměny za zastupování advokátem spočívajícím ve 2 samostatných vyjádřeních k odvolání (1x za navrhovatele a 1x za znaleckou kancelář) ze základu 50 000 Kč, podle § 9 odst. 4 písm. c) advokátního tarifu, vypočtené podle § 7 advokátního tarifu, ve výši 6 200 Kč, b. odměny za zastupování advokátem spočívajícím v 1 společném úkonu za oba zastoupené (účast u jednání odvolacího soudu) ze základu 50 000 Kč, podle § 9 odst. 4 písm. c) advokátního tarifu, vypočtené podle § 7 a 12 odst. 4 advokátního tarifu, ve výši 4 960 Kč, c. 3 režijních paušálů podle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu ve výši 900 Kč, d. náhrady za 21 % DPH ve výši 2 532,60 Kč.