14 Cmo 21/2022 - 421

Rubrum

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Ing. Davida Bokra a soudců Mgr. Kateřiny Horákové a JUDr. Ondřeje Kubáta ve věci žalobce: [Jméno žalobce]., IČO [IČO žalobce] sídlem [Adresa žalobce] zastoupená advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalovaným: 1) [Jméno žalované]., IČO [IČO žalované] sídlem [Adresa žalované] zastoupená advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] 2) [Jméno advokáta C]., IČO [IČO advokáta C] sídlem [Adresa advokáta C] o určení společníka, k odvolání žalované 1) proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 27. ledna 2021, č. j. 44 Cm 160/2017 - 283, takto:

Výrok

Rozsudek soudu prvního stupně se zrušuje a věc se vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Odůvodnění

1. Krajský soud v Plzni v záhlaví uvedeným rozsudkem určil, že žalobkyně je jediným společníkem společnosti [Jméno advokáta C]., IČO [IČO], sídlem [adresa] /dříve [Anonymizováno], dále též jen „společnost“/ [výrok I.], žalovaným uložil povinnost zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně na náhradě nákladů řízení částku 39 400 Kč [výrok II.] a současně uložil žalovaným povinnost zaplatit státu společně a nerozdílně na náhradě nákladů řízení částku 302 Kč [výrok III.].

2. Po provedeném dokazování soud prvního stupně vyšel z těchto skutkových zjištění: - společnost má v obchodním rejstříku od 21. září 2017 zapsaného jediného společníka, a to žalovanou 1) a jednatelku Alinu Florean se dnem vzniku funkce 1. srpna 2016; - před tím byl od 2. března 2012 do 31. srpna 2016 jako jediný společník společnosti zapsán [Anonymizováno] (nyní [Anonymizováno]) a od 31. srpna 2016 do 21. září 2017 žalobkyně; - žalobkyně jako jediný společník rozhodla o změně zakladatelské listiny, změně sídla společnosti a vydání 5 kusů kmenových listů; - společníky žalované 1) jsou od 4. června 2014 [Anonymizováno] s 90% podílem a společnost [právnická osoba], IČO [IČO] s 10% podílem. Jednatelkou žalované 1) je od 10. října 2013 [Anonymizováno]. Ta je současně jediným společníkem a jednatelkou společnosti [právnická osoba]; - žalovaná 1), resp. za ni [Anonymizováno] jako jednatelka, rozhodla dne 11. července 2016 v působnosti valné hromady společnosti o odvolání jednatele [Anonymizováno] a jmenování [Anonymizováno] jednatelkou společnosti. Její podpis na rozhodnutí žalované 1) byl úředně ověřen 1. září 2017, stejného dne byl ověřen její podpis na čestném prohlášení a souhlasu se zápisem do obchodního rejstříku. Dne 4. září 2017 byl rejstříkovému soudu doručen návrh na zápis změn do obchodního rejstříku datovaný 1. červencem 2017. K němu byl připojen (mimo jiné) opis smlouvy o převodu obchodního podílu mezi [Anonymizováno] a žalovanou 1) datované dne 1. října 2013 /dále jen „smlouva ze dne 1. října 2013“/. Dne 16. září 2016 rejstříkový soud rozhodl o výmazu žalobkyně a o zápisu žalované 1) a [Anonymizováno] jako společníků společnosti. Odvolání žalobkyně bylo odmítnuto, žalobkyně byla s poukazem na registrační princip odkázána na nalézací řízení; - smlouvu ze dne 1. října 2013 podepsal [Anonymizováno] úředně ověřeným podpisem dne 22. září 2014. Podle čl. IV. smlouvy mu byla při podpisu zaplacena cena 300 000 Kč. Ke smlouvě je připojeno potvrzení o jejím doručení společnosti dne 2. března 2015, podepsané [Anonymizováno] /dále jen „potvrzení ze dne 2. března 2015“/; - dne 28. června 2016 byl Krajským soudem v Praze zjištěn úpadek dlužníka [Anonymizováno], na jeho majetek byl prohlášen konkurs, jenž bude projednán jako nepatrný, insolvenční správkyně [právnická osoba] do soupisu majetkové podstaty nezahrnula podíly [Anonymizováno] v žádných obchodních společnostech; - dne 17. srpna 2016 [Anonymizováno] uzavřel smlouvu o převodu svého 100% podílu ve společnosti s žalobkyní /dále jen „smlouva ze dne 17. srpna 2016/, za úplatu 10 000 Kč, zaplacenou podle smlouvy při jejím podpisu. Za žalobkyni jednal jednatel [Anonymizováno]; - podpisu smlouvy dne 17. srpna 2016 předcházelo jednání v Plzni od 14.00 do 16.35 hod. za přítomnosti [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] za žalobkyni. Účelem bylo stanovení podmínek a postupu při odkupu podílu [Anonymizováno] ve společnostech [Anonymizováno], [právnická osoba]. a [Anonymizováno]. [Anonymizováno] seznámil přítomné s tím, že je v těchto společnostech společníkem, byť jsou fakticky ovládány [Anonymizováno] a [tituly před jménem], kteří je využívali pro vlastní cíle a záměry, řídili je a zajišťovali plnění zákonných povinností - v tomto směru [Anonymizováno] vyjádřil pochybnosti - proto [Anonymizováno] nemá k dispozici smluvní agendu ani účetnictví společností, když s ním [Anonymizováno] a [Anonymizováno] odmítají komunikovat. [Anonymizováno] neměl o pokračování účasti ve společnostech zájem. [Anonymizováno] jako zástupce žalobkyně, která se zabývá mj. akvizicí problematických aktiv a jejich následnou správou, projevil o společnosti zájem, s [Anonymizováno] se dohodli na uzavření smluv o převodu podílů v těchto společnostech a na odvolání [Anonymizováno] z funkce jednatele společností. Zápis vyhotovil [tituly před jménem], podpisy připojili [Anonymizováno], [Anonymizováno] za žalobkyni, [Anonymizováno] a [Anonymizováno]. [Anonymizováno] ve svědecké výpovědi potvrdil, že vliv ve společnostech fakticky vykonávali [Anonymizováno], čímž se [Anonymizováno] cítil do určité míry využíván nebo zneužíván, což jej následně vedlo k převodu podílů na žalobkyni. O ní bylo [Anonymizováno] známo, že se zabývá skupováním a vyhledáváním problematických společností. [Anonymizováno] vypověděl, že v té době nepůsobil jako právní zástupce žádné ze stran, byť zápis vyhotovil. Současný jednatel žalobkyně [Anonymizováno] ve výpovědi potvrdil konání uvedené schůzky s tím, že nepůsobil jako zástupce žalobkyně, jejím jednatelem v té době byl [Anonymizováno], nýbrž byl pouze [Anonymizováno] požádán, aby se na schůzku dostavil a následně mu sdělil její obsah, současně od něj obdržel částku 30 000 Kč jako maximální částku za všechny tři společnosti, tu [Anonymizováno] předal; - podle čestného prohlášení [Anonymizováno] ze dne 2. září 2016 /dále jen „čestné prohlášení ze dne 2. září 2016“/ mu byly předloženy smlouvy o převodu podílů ve zmíněných společnostech, ty dne 22. září 2014 jednostranně podepsal s tím, že týž den dojde k jejich podpisu žalovanou 1), k tomu nedošlo. Podpisu [Anonymizováno] byl přítomen [Anonymizováno], který poté smlouvy odvezl s tím, že se ještě ten den setká se zástupcem žalované 1), dojde k uzavření smluv a zaplacení úplaty. Ještě téhož dne [Anonymizováno] [Anonymizováno] sdělil, že k uzavření smluv nedošlo, neboť žalovaná 1) o kontrakt ztratila zájem. Na žádost [Anonymizováno] o vrácení jednostranně podepsaných smluv [Anonymizováno] sdělil, že je zničil ihned poté, co bylo najisto postaveno, že k jejich uzavření nedojde. O tom v té době neměl [Anonymizováno] důvod pochybovat. Stejně tak [Anonymizováno] prohlásil, že potvrzení ze dne 2. března 2015 není pravdivé, chybí místo převzetí, které by jinak doplnil, datum 2. března 2015 je vyznačen razítkem, které nepoužívá. Toho dne, ani jindy, žádné smlouvy nepřijal. Potvrzení podepsal ve stejný okamžik jako smlouvu, protože o uzavření kontraktu nepochyboval. Obsahově totožné prohlášení učinil Jiří Šikola dne 16. září 2016 před notářem [Anonymizováno]; - společnost má od 13. září 2016 veden účet u [Anonymizováno] a dále u [Anonymizováno], [Anonymizováno] vypověděla, že žalovaná 1) o jejich existenci nevěděla. Z účetní závěrky za rok 2015 nevyplývá vynaložení ani příjem jakýchkoliv finančních prostředků; - Jiří Sobkiewicz v rámci výpovědi dle § 126a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu /dále jen „o. s. ř.“/, uvedl, že v roce 2016 převedl podíly na svých společnostech na žalobkyni, později se objevily smlouvy týkající se žalované 1), které v roce 2014 jednostranně podepsal, o nichž měl za to, že byly zlikvidovány. Připravil je [Anonymizováno], pozval [Anonymizováno] na jednání, kam se žalovaná 1) zastoupená [Anonymizováno] nedostavila. [Anonymizováno] [Anonymizováno] sdělil, že z nabídky sešlo, neboť se nedohodli na podmínkách, a že smlouvu ze dne 1. října 2013 zlikvidoval. [Anonymizováno] potvrdil podpis smlouvy dne 22. září 2014, datum vyhotovení smlouvy 1. října 2013 vysvětlit nedokázal s tím, že toto neřešil. Podpis na potvrzení ze dne 2. března 2015 vyhotovil pravděpodobně současně s podpisem smlouvy. Datumovku, která je na potvrzení u podpisu, nikdy nepoužíval. V souvislosti s podpisem smlouvy ze dne 1. října 2013 žádné peníze neobdržel, ani se v souvislosti s jejím uzavřením nepotkal s [Anonymizováno], s níž se dříve setkal ohledně jiné záležitosti. V době převodu podílu na žalobkyni neměl pochybnosti o tom, že je společníkem společnosti, až poté byl kontaktován právním zástupcem žalobkyně, že se v obchodním rejstříku objevily smlouvy uzavřené s žalovanou 1), proto u notáře vyhotovil prohlášení. V době převodu podílu na žalobkyni nebyl schopen doložit účetnictví, proto byla cena stanovena ve výši 10 000 Kč. Převod proběhl v době, kdy zjistil, že nemůže [Anonymizováno] věřit, obával se možného zadlužení společnosti. O tom, že sešlo z dřívější nabídky, žalobkyni neinformoval. Vedle převodu podílu ve společnosti převedl na žalobkyni též podíly ve společnostech [Anonymizováno] [právnická osoba]. Závazky a dluhy ve společnostech byly řádově ve stejné výši. Hodnota podílu ve společnosti byla zanedbatelná, proto nebyla zahrnuta do majetkové podstaty. Úpadek [Anonymizováno] řešil s [Anonymizováno]; - [Anonymizováno] v účastnické výpovědi uvedla, že se s [Anonymizováno] znali asi rok, o převodu podílu jednali několik měsíců. Na podzim 2014 se s ním sešla v [Anonymizováno] (místo nebyla schopna konkretizovat), že od něj odkoupí podíl ve společnosti a v [právnická osoba]. Tyto transakce proběhly najednou, Jiří Šikola pronajal jednu kancelář, z jeho strany už smlouvy byly podepsané, v hotovosti mu předala celkem částku 500 000 Kč, z toho za společnost 300 000 Kč. Tyto peníze dostala asi půl roku předtím od svých rodičů. [Anonymizováno] jí předal jím podepsané smlouvy, ona spěchala a smlouvy si tedy vzala a nepodepsala. Podepsala je až další rok, neboť jí to nepřišlo důležité. Měla za to, že když za podíly zaplatila, je to vyřízené. Cena byla stanovena [Anonymizováno], nejednali o ní, přišla jí v pořádku. Další rok smlouvy podepsala a doručila je [Anonymizováno], opět se sešli buď v [Anonymizováno], nebo v [Anonymizováno]. Další rok pak koupila podíl ve společnosti [právnická osoba]. Podíly ve společnostech se rozhodla odkoupit z důvodu investice, věděla, že v majetku společností je budova zámku v [Anonymizováno] užívaná jako ubytovna. Budova byla stará, zisk nebyl zásadní, byly tam vysoké účty za energie a [Anonymizováno] chtěl prodejem získat peníze na opravy. Po převodu zámku [Anonymizováno] zůstal jednatelem, [Anonymizováno] s tím neměla žádné zkušenosti, kupovala společnosti pouze jako investici. Následně jí [Anonymizováno] podával informace, jak zámek funguje. V roce 2016 očekávala výnos, k tomu ale nedošlo. [Anonymizováno] jí řekl, že musí být investovat další peníze, na což mu půjčila další částku 750 000 Kč, kterou si půjčila žalovaná 1) a ta ji dále půjčila společnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno] jí vysvětlil, že tam byly nějaké nutné opravy a vysoké účty za energie, a že buď mu půjčí, nebo neví, jak to bude dál. V roce 2016 se rozhodla, že sama bude jednatelkou. [Anonymizováno] s ní přestal komunikovat, s částkou 750 000 Kč nic neudělal, následně zjistila dluh na elektřině zhruba 600 000 Kč a půjčila si další finance i ona sama. Následně zjistila, že je v rejstříku zapsaná jiná osoba, první kroky činila ohledně společnosti [právnická osoba]., kterou považovala za nejdůležitější, neboť tam byl největší majetek. Společnost nemá žádný majetek, spravovala zámek, měla však závazky větších hodnot a pohledávku za společností [právnická osoba]. Následně společnost [právnická osoba]. prodala zámek společnosti [Anonymizováno], která však s tímto majetkem nemůže z důvodu sporu nakládat, kupní cenu tato společnost zaplatila koupí pohledávky, a pohledávku, která takto měla být započtena na kupní cenu, [Anonymizováno] uznala. Částka 750 000 Kč, kterou žalovaná 1) půjčila společnosti [právnická osoba]., byla zajištěna kupní smlouvou na zámek. Poté, co vyhrála spor, „vzala kupní smlouvu zpět“; - ve věci trestního oznámení žalobkyně na krádež společnosti [právnická osoba]. vedené Policií ČR pod sp. zn. KRPP-121990-9/TČ-2016-030080, KRPP-138005/TČ-2016-03008 a KRPP-145010/TČ-2016-03008, podal [Anonymizováno] vysvětlení shodně, jako vypovídal v tomto řízení. Dále uvedl, že součástí dohody s žalobkyní byla snaha zrekonstruovat účetnictví společnosti a [právnická osoba]. a dát je do pořádku. Potvrdil, že až do září 2016 o existenci oboustranně podepsané smlouvy s žalovanou 1) nevěděl, jakmile se o ní dozvěděl, sepsal čestné prohlášení ze dne 2. září 2016. Ještě před podpisem smluv s žalobkyní se v létě 2016 sešel s pány [Anonymizováno], kteří mu sdělili, že tentokrát k prodeji společnosti dojde, že [Anonymizováno] jim už předala nějaké zálohy, [Anonymizováno] měl připravené nové smlouvy a data, ve kterých převzal hotovost a [Anonymizováno] na to za společnost vystavil příjmové doklady s tím, že ověřenou smlouvu i podepsané příjmové doklady ponechal [Anonymizováno], který je měl přivézt zpět, což následně neučinil. Historie spolupráce [Anonymizováno] s pány [Anonymizováno] včetně detailů o druhém pokusu prodeje společnosti a [Anonymizováno] žalované 1) v létě 2016 byla známa právníkům, kteří realizovali prodej obou společností žalobkyni. [Anonymizováno], bývalý jednatel žalobkyně, v témže řízení vypověděl, že smlouvu o převodu podílu ve společnosti podepsal samostatně bez účasti [Anonymizováno]. [Anonymizováno], současný právní zástupce žalobkyně, ve zmíněném řízení vypověděl, že dne 25. srpna 2016 bylo zjištěno, že neznámý pachatel prostřednictvím datové schránky vzal zpět návrhy na zápis do obchodního rejstříku podané dne 18. srpna 2016, poté oslovili [Anonymizováno], který sdělil, jak smlouvy vznikly. [Anonymizováno] dále uvedl, že projevili zájem o zmíněné společnosti, proběhlo několik jednání, ke všem jednáním jsou zápisy. [Anonymizováno] nikdy nezmiňoval, že by tam mohl být nějaký problém. Ke společnosti žalobkyně nedostala žádnou účetní dokumentaci. [Anonymizováno] ve vysvětlení uvedl, že se aktivně neúčastnil prodeje [právnická osoba]. žalované 1), v této společnosti nepůsobil, ani nedoručoval smlouvy některé ze smluvních stran k podpisu, ani již podepsané smlouvy. [Anonymizováno] v rámci vysvětlení před Policií ČR uvedla, že při uzavírání smluv o převodu podílů ve společnosti a [právnická osoba]. byla přítomna ona a [Anonymizováno], za společnost [právnická osoba]. zaplatila částku 300 000 Kč, společnosti [Anonymizováno] zaplatila 200 000 Kč a [Anonymizováno] 100 000 Kč, ze strany [Anonymizováno] tam byl přítomen ještě další pán. K jednání o koupi podílů došlo v [Anonymizováno] a smlouvy podepsal pouze [Anonymizováno]. Peníze mu [Anonymizováno] předala po podpisu smluv. Zároveň [Anonymizováno] uvedla, že není schopna doložit originály příjmových pokladních dokladů vydaných společností [právnická osoba]., které si po jejich vystavení ponechal tehdejší jednatel [právnická osoba]. [Anonymizováno]; - nepravomocným rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 8. července 2020, č. j. MSPH 88 INS 9952/2014-C1-80, byla zamítnuta žaloba společnosti [právnická osoba] proti insolvenčnímu správci dlužníka [právnická osoba]. o vyloučení nemovitostí z majetkové podstaty. V řízení bylo odkazováno na smlouvu o koupi nemovitostí uzavřenou dne 19. srpna 2016 se společností [Anonymizováno] [Anonymizováno] v tomto řízení uvedl, že v roce 2014 nebo 2015 mu byla nabídnuta koupě celé společnosti [právnická osoba]. i se zámkem, ale z koupě sešlo. V roce 2016 na základě nabídky otce a syna [Anonymizováno] měla zámek koupit [Anonymizováno] nebo žalovaná 1) i z tohoto nákupu sešlo. K okolnostem zamýšleného převodu podílu na žalovanou 1) vypovídal stejně jako v tomto řízení. Naopak [Anonymizováno] hájila zájmy společnosti [právnická osoba] a její výpověď soud shledal zcela účelovou a nevěrohodnou.

3. Na základě shora uvedených skutkových zjištění soud prvního stupně dospěl k těmto skutkovým a právním závěrům: - je dán naléhavý právní zájem žalobkyně na požadovaném určení ve smyslu § 80 o. s. ř., neboť tvrdí, že je jediným společníkem společnosti, vycházeje ze smlouvy ze dne 17. srpna 2016, a v obchodním rejstříku je přitom zapsána jako jediný společník žalovaná 1); - smlouva ze dne 17. srpna 2016 splňuje všechny náležitosti dle § 207 a násl. zákona č. 90/2012 Sb., zákona o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) /dále jen „z. o. k.“/; - smlouvu ze dne 1. října 2013 podepsal jako první dne 22. září 2014 [Anonymizováno], jeho podpis byl téhož dne úředně ověřen. Za žalovanou 1) ji podepsala [Anonymizováno] dne 28. února 2015, její podpis je rovněž úředně ověřen. Z důkazů, které byly v tomto řízení provedeny, a to zejména z výpovědi [Anonymizováno], která je v souladu s jeho vysvětleními podanými před Policií ČR, v souladu s obsahem čestného prohlášení ze dne 2. září 2016, v souladu s vysvětlením bývalého jednatele žalobkyně [Anonymizováno] před Policí ČR a rovněž v souladu se skutkovými zjištěními Městského soudu v Praze v řízení vedeném pod sp. zn. MSPH 88 INS 9952/2014-C1-80, je na místě vyjít z toho, že smlouvu ze dne 1. října 2013 předal [Anonymizováno] [Anonymizováno], který ji měl předat k podpisu jednatelce žalované 1) [Anonymizováno] a následně ji vrátit zpět [Anonymizováno], k tomu ale nedošlo. [Anonymizováno] tak učinil nabídku na uzavření smlouvy o převodu podílu, která nebyla žalovanou 1) akceptována v přiměřené lhůtě dle § 1735 věty druhé zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku /dále jen „o. z.“/, za niž lze vzhledem k tomu, že se jednalo o smlouvu předem dohodnutou, považovat lhůtu v řádu dnů, ovšem [Anonymizováno] smlouvu podepsala až 28. února 2015. Takovéto pozdní přijetí nabídky by mělo účinky včasného přijetí, pokud by [Anonymizováno] bez zbytečného odkladu alespoň ústně vyrozuměl žalovanou 1), že přijetí považuje za včasné, nebo se začal chovat ve shodě s nabídkou (§ 1743 odst. 1 o. z.). Takové okolnosti však nebyly žalovanými tvrzeny ani prokazovány. Smlouvu ze dne 1. října 2013 tedy nelze považovat za platně uzavřenou; - na tomto závěru by nemohl ničeho změnit ani žalovanou 1) navržený výslech [Anonymizováno] k vyvrácení tvrzení [Anonymizováno] o nedoručení předmětné smlouvy s podpisem [Anonymizováno] a o sdělení, že z obchodu sešlo a smlouvy byly zlikvidovány. Ani v případě, že by navržený svědek naznačeným způsobem vypovídal, nezměnilo by to ničeho na závěru o nepřijetí nabídky ve lhůtě podle § 1735 o. z.; - výpověď [Anonymizováno] jako věrohodnou hodnotit nelze pro její značnou nekonkrétnost a nelogičnost, kdy za zcela nelogické jednání lze považovat například z její strany tvrzené zaplacení částky 300 000 Kč za podíl ve společnosti bez předchozího jednání a prověření majetkové situace společnosti, stejně jako podepsání smlouvy o převodu podílu až po několika měsících. V neprospěch verze [Anonymizováno] pak svědčí i to, že cena podílu nebyla žádným způsobem zohledněna v účetnictví žalované 1), ačkoli dle vyjádření [Anonymizováno] je její účetnictví vedeno řádně, a jako nelogické soud vnímá i ponechání [Anonymizováno] ve funkci jednatele s tím, že koupě společnosti měla být investicí. Výpověď [Anonymizováno] neobstojí ani v části, podle níž měl [Anonymizováno] zůstat ve funkci jednatele druhého žalovaného i po převodu podílu z důvodu nezkušenosti [Anonymizováno], neboť již od 10. října 2013 byla [Anonymizováno] jednatelkou žalované 1) a od 24. dubna 2014 též jednatelkou společnosti [právnická osoba]. Zároveň koupě společnosti na investici předpokládá znalost její majetkové situace, kdy nelze považovat za věrohodné vyjádření [Anonymizováno], že se spokojila pouze s příslibem ziskovosti společnosti v roce 2016. Ve vyjádření [Anonymizováno] jsou i další rozpory. Před Policií ČR vypověděla, že u jednání s [Anonymizováno] byla přítomna další osoba, kterou nedokázala identifikovat, při výpovědi v tomto řízení se však o žádné další osobě nezmiňovala, dále v rámci vysvětlení uvedla, že za podíl ve společnosti zaplatila 200 000 Kč, při své účastnické výpovědi však uvedla 300 000 Kč. Dále v rámci vysvětlení před Policií ČR [Anonymizováno] uvedla, že [Anonymizováno] smlouvy podepsal při společném jednání, v této části je však její vyjádření v rozporu s její účastnickou výpovědí i s předloženou smlouvou z 1. října 2013, neboť z té je jednoznačně patrno, že podpis [Anonymizováno] byl úředně ověřen a zapsán do ověřovací knihy pošty v [Anonymizováno], podpis a jeho ověření tedy nemohlo proběhnout při jednání v [Anonymizováno]. Před Městským soudem v Praze [Anonymizováno] uvedla, že účetnictví měla k 1. srpnu 2016 obdržet od [Anonymizováno], účetnictví ale předáno nebylo, naopak v tomto řízení vypověděla, že účetnictví měla k dispozici její účetní. Věrohodnost jednatelky žalované 1) není podpořena ani předloženými příjmovými pokladními doklady z června a července 2016, naopak i tyto listiny korespondují s výpovědí [Anonymizováno] ve vztahu ke snaze převést nemovitosti v červenci 2016 rovněž prostřednictvím [tituly před jménem]. Soud tedy verzi [Anonymizováno] neuvěřil. Včasná akceptace nabídky [Anonymizováno] na převod podílu první žalované neproběhla, k platnému uzavření převodní smlouvy nedošlo. K 17. srpnu 2016 byl [Anonymizováno] jediným společníkem společnosti a byl tedy oprávněn svůj podíl převést; - i pro případ, že by soud dospěl k závěru o platnosti smlouvy ze dne 1. října 2013, bylo by možné žalobě vyhovět pro prokázanou dobrou víru žalobkyně dle § 1111 o. z. Důkazní břemeno k existenci dobré víry žalobkyně unesla, naopak žalovaným se nepodařilo existenci její dobré víry vyvrátit. Z provedeného dokazování vyplývá, že v rámci jednání o převodu podílu na žalobkyni byla žalobkyně upozorněna na stav společnosti a její problematičnost z hlediska účetních záležitostí, to se odrazilo ve výši sjednané ceny. Ovšem pochybnosti ohledně případných dluhů a nedostatečného účetnictví nepředstavují nedostatek dobré víry o vlastnictví podílu. Tyto okolnosti vyplývají i ze zápisu z jednání ze dne 17. srpna 2016, korespondujícího s výpověďmi [Anonymizováno], svědka [Anonymizováno] a účastnické výpovědi jednatele žalobkyně [Anonymizováno], ten na uvedeném jednání zastupoval žalobkyni fakticky, když za ni předával finanční obnos, jak vyplývá ze zápisu z jednání ze dne 17. srpna 2016. Žalobkyně vycházela z údajů zapsaných v obchodním rejstříku. Skutečnosti, které by nasvědčovaly jakýmkoli pochybnostem o vlastnictví podílu, nebyly prokázány. Takové pochybnosti nezakládá ani to, co [Anonymizováno] uvedl v rámci vysvětlení před policejním orgánem, tedy že seznámil advokáty s předchozí snahou převést podíl v červenci 2016 s tím, že tato transakce neproběhla. Ani tyto okolnosti nezpůsobují nedostatek dobré víry žalobkyně. [adresa] víra žalobkyně při nabytí podílu není narušena ani proběhlým insolvenčním řízením na majetek [Anonymizováno], neboť žalobkyně si evidentně byla vědoma, že nabývá podíl ve společnosti problematické z hlediska účetních záležitostí a musela být i srozuměna s tím, že právní úkony dle § 246 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), které dlužník učinil poté, co oprávnění nakládat s majetkovou podstatou přešlo na insolvenčního správce, jsou proti jeho věřitelům neúčinné. Žalobkyně tedy nepochybně byla srozuměna s možností, že podíl může být pojat do majetkové podstaty. I tak žalobkyně stanovenou cenu zaplatila. Existence dobré víry žalobkyně je pak podporována i jejím následným chováním spočívajícím ve vydání kmenových listů i zřízení účtu společnosti, kdy žalobkyně se společností nakládala jako její vlastník; - námitka neplatnosti smlouvy ze dne 17. srpna 2016 v návaznosti na prohlášení konkursu na majetek [Anonymizováno] s účinky k 28. červnu 2016 není důvodná. Prohlášením konkursu přešlo oprávnění nakládat s majetkovou podstatou, jakož i výkon práv a plnění povinností souvisejících s majetkovou podstatou, na insolvenčního správce (§ 246 odst. 1 insolvenčního zákona). Právní úkony učiněné dlužníkem po přechodu oprávnění na insolvenčního správce jsou vůči jeho věřitelům neúčinné (§ 246 odst. 2 insolvenčního zákona), neplatné však jsou podle § 246 odst. 4 insolvenčního zákona pouze ty právní úkony, kterými dlužník po prohlášení konkursu odmítne přijetí daru nebo dědictví bez souhlasu insolvenčního správce. Převod podílu zahrnutého do majetkové podstaty učiněný dlužníkem po prohlášení konkursu by byl právním úkonem neúčinným vůči věřitelům, nikoli právním úkonem neplatným. Současně z insolvenčního spisu vyplývá, že podíl Jiřího Šikoly ve společnosti do majetkové podstaty zahrnut nebyl; - důkazy byly provedeny v rozsahu potřebném pro rozhodnutí ve věci. K důkazu nebyly provedeny rozsudky soudu prvního stupně ze dne 29. října 2018 č. j. 41 Cm 157/2017 - 94 a ze dne 25. června 2016, č. j. 49 Cm 159/2017 - 99, z řízení o vyslovení neplatnosti rozhodnutí jediného společníka v působnosti valné hromady [Anonymizováno] a určení, že žalobkyně je společníkem této společnosti, neboť je zjevně odlišný rozsah dokazování a učiněných skutkových zjištění, proto ani nelze v této souvislosti argumentovat § 13 o. z., navíc se jedná o dosud nepravomocná rozhodnutí. Pro nadbytečnost soud prvního stupně neprovedl žalovanou 1) navržený výslech [Anonymizováno], který měl být slyšen k okolnostem uváděným [Anonymizováno] ve vztahu k předání smlouvy ze dne 1. října 2013 a sdělení, že z uzavření smlouvy sešlo. Stanovisko [tituly před jménem] je zřejmé ze zmíněného vysvětlení poskytnutého Policii ČR, a i v případě, že by na tomto stanovisku setrval a vyjádřil se tak odlišně od [Anonymizováno], neměnilo by to ničeho na závěru soudu o pozdní akceptaci oferty ze strany žalované 1). Výslech aktuálního právního zástupce žalobkyně [Anonymizováno] nelze s ohledem na jeho stávající procesní postavení provést.

4. Výrok o náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud prvního stupně odůvodnil s odkazem na § 142 odst. 1 o. s. ř. a na příslušná ustanovení vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), úspěchem žalobkyně v řízení. Žalobkyni náleží ve vztahu k žalovaným náhrada soudního poplatku ve výši 2 000 Kč, náhrada odměny advokáta za 11 úkonů právní služby po 3 100 Kč a náhrada 11 režijních paušálů po 300 Kč; celkem 39 400 Kč.

5. S odkazem na výsledek řízení a § 148 odst. 1 o. s. ř. soud prvního stupně žalovaným uložil též povinnost zaplatit státu společně a nerozdílně náhradu jím placeného svědečného ve výši 302 Kč.

6. Proti rozsudku soudu prvního stupně podala žalovaná 1) odvolání, navrhujíc, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

7. Řízení o odvolání společnosti bylo usnesením soudu prvního stupně ze dne 9. listopadu 2021, č. j. 44 Cm 160/2017 – 383, pravomocně zastaveno pro nezaplacení soudního poplatku.

8. Žalovaná 1) soud prvního stupně vytýká, že neúplně zjistil skutkový stav, když neprovedl navržené důkazy potřebné k prokázání rozhodných skutečností a na základě provedených důkazů dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním, a to jak ve vztahu k akceptaci nabídky a platnosti smlouvy ze dne 1. října 2013, tak ve vztahu k existenci dobré víry žalobkyně. Současně rozsudek soudu prvního stupně spočívá stran těchto otázek na nesprávném právním posouzení věci.

9. Odvolatelka soudu prvního stupně vytýká, že provedené důkazy hodnotil tendenčně ve prospěch žalobkyně, a to zejména co se týče posouzení věrohodnosti výpovědi Aliny Florean a Jiřího Šikoly. Soud prvního stupně upřednostnil před listinnými důkazy a účastnickou výpovědí Aliny Florean, které byly navzájem ve shodě, účastnickou výpověď Jiřího Šikoly.

10. Podle odvolatelky [Anonymizováno] vypověděla, že se s [Anonymizováno] za účelem uzavření smlouvy sešla osobně v [Anonymizováno], a že mu předala peníze, on jí předal jím podepsanou smlouvu, tím považovala transakci za dohodnutou a uzavřenou. Po návratu ze zahraničí smlouvu dne 28. února 2015 podepsala a 2. března 2015 ji předala zpět [Anonymizováno], který na smlouvě potvrdil přijetí za společnost dle § 209 z. o. k. [Anonymizováno] dal svým chováním jednoznačně najevo, že mu nezáleží na tom, kdy bude jeho nabídka žalovanou 1) akceptována, nabídka neměla časově omezenou dobu platnosti a budoucí uzavření smlouvy považoval za hotovou věc. Soud prvního stupně měl provést navržený výslech [tituly před jménem], ten po vyhlášení napadeného rozsudku prohlásil v insolvenčním řízení vedeném pod sp. zn. MSPH 88 INS 9952/2014, jak se podává z insolvenčního rejstříku, že žádné smlouvy o převodu podílu ve společnosti nikam nenesl, ani [Anonymizováno] nesdělil, že by tyto smlouvy skartoval. Soud prvního stupně nesprávně aplikoval úpravu nabídky učiněné vůči nepřítomné osobě v § 1735 o. z., neboť [Anonymizováno] byla učinění nabídky přítomna, nabídku při jednání akceptovala a za podíl zaplatila dohodnutou cenu. Smlouva byla řádně uzavřena a společnosti dne 2. března 2015 řádně doručena. Pokud by [Anonymizováno] považoval nabídku za zaniklou, měl o tom jednatelku žalované 1) bezodkladně informovat. Pravost smlouvy ze dne 1. října 2013 ani podpisů na ní nebyla v řízení zpochybněna a soud prvního stupně měl vyjít především z této listiny. K uzavření smlouvy by došlo i tehdy, kdyby [Anonymizováno] potvrdil převzetí za společnost již v době, kdy smlouvu podepsal. Tím by dal jednoznačně najevo, že nabídka nemá časově omezené trvání, že mu nezáleží na tom, kdy žalovaná 1) nabídku akceptuje, a že budoucí uzavření smlouvy považuje za hotovou věc. [Anonymizováno] navíc vypověděla a doložila, že po uzavření smlouvy jako jednatelka žalované 1) opakovaně jednala s [Anonymizováno] o záležitostech společnosti, v červnu a červenci 2016 od ní navíc přijal třikrát po částce 250 000 Kč za účelem úhrady dluhů spojených s podnikáním společnosti a [právnická osoba]., přijetí peněz stvrdil podpisem na příjmovém pokladním dokladu, jehož pravost žalobkyně ani [Anonymizováno] nerozporovali.

11. Důvody, pro které soud prvního stupně shledal jednatelku žalované 1) a její výpověď nevěrohodnou, jsou podle odvolatelky nedostatečné a nemohou obstát. [Anonymizováno] vypověděla, že se s [Anonymizováno] znali z dřívější doby, kdy podnikal v rámci multi-level marketingu. Dala mu najevo zájem investovat do společnosti, nabídl jí prodej podílu ve společnosti a v [právnická osoba], která vlastnila zámek v [Anonymizováno]. S tím souhlasila, považovala to za dobrou investici. Dále vypověděla, že sama neměla zkušenost nikoliv s jednatelstvím, jak nesprávně dovozuje soud prvního stupně, ale se správou této nemovitosti. [Anonymizováno] tuto činnost dosud vykonával, proto mu ji přenechala a s tím související funkci jednatele. [Anonymizováno] jí ukázal obchodní plán a model, který se jí tehdy zdál smysluplný a schopný generovat zisk. To se však nepodařilo, [Anonymizováno] její důvěru ztratil a v červenci 2016 ho z funkce jednatele odvolala. To, že špatně odhadla schopnosti a spolehlivost [Anonymizováno], nemůže bez dalšího založit její nevěrohodnost. Při jednání u soudu prvního stupně dne 17. června 2020 [Anonymizováno] uvedla, že ta další osoba ji a [Anonymizováno] uvedla do kanceláře a přinesla jim kávu, avšak samotného jednání nebyla přítomna. Soud ale její výpověď neprotokoloval doslovně, patrně to považoval za okrajovou informaci. K placení ceny podílu [Anonymizováno] před Policií ČR vypověděla, že za koupi podílu ve společnosti [právnická osoba]., nikoliv v účastnici 2), zaplatila 300 000 Kč, z toho 200 000 Kč účastnici 2), ta v té době byla 90% společníkem [právnická osoba]. a 100 000 Kč [Anonymizováno], ten byl 10% společníkem; k ceně za podíl v účastnici 2) se vůbec nevyjadřovala. Až v tomto řízení uvedla, že za podíl v účastnici 2) zaplatila 300 000 Kč. Není tedy pravda, že by uváděla k ceně za podíl ve společnosti rozporné informace. Stejně tak [Anonymizováno] netvrdila, že by [Anonymizováno] podepsal smlouvu ze dne 1. října 2013 při jednání v [Anonymizováno], ale uvedla, že když se setkali, smlouvy již byly z jeho strany opatřené úředně ověřeným podpisem. [Anonymizováno] ani nevypověděla, že by účetní měla k dispozici účetnictví společnosti, vypověděla jen to, že všechny doklady ke společnosti předala své účetní. I zde soud prvního stupně její výpověď nesprávně interpretuje.

12. Dále odvolatelka poukazuje na to, že se [Anonymizováno] nikdy nezmínil o převodu nemovitostí prostřednictvím [Anonymizováno] v červenci 2016. Odvolatelka neví, z jakého důkazu to soud prvního stupně dovodil. U [tituly před jménem] si soud prvního stupně tento závěr neověřil. Předložené příjmové doklady naopak podporují věrohodnost výpovědi [Anonymizováno], když z nich jednoznačně plyne, že[Anonymizováno][Anonymizováno] v červnu a červenci 2016 přijal od [právnická osoba]. a od žalované 1) celkem 750 000 Kč, tedy [Anonymizováno] musel s [Anonymizováno] jednat ve věcech týkajících se společnosti. Už v průběhu řízení odvolatelka upozorňovala na rozpor v tom, že [Anonymizováno] vypověděl, že žalobkyni ani jednatele [Anonymizováno] dříve nepotkal, že to byl první kontakt s nimi. Přitom [tituly před jménem] při podání vysvětlení na Policii ČR uvedl, že se již potkali, poprvé v rámci pachtovní smlouvy na Centrogaráže. Tam se on a [Anonymizováno] dostali do kontaktu s [Anonymizováno], ten se jim zmínil, že má tři společnosti, kterých by se chtěl zbavit. [Anonymizováno] pak vypověděl, že „oni projevili zájem o ty společnosti“. [Anonymizováno] pak výslovně uvedl, že těchto jednání ohledně prodeje společností proběhlo více. [Anonymizováno] vypověděl, že jednání k převodu podílu ve společnosti trvalo dne 17. srpna 2016 přibližně hodinu, podle zápisu to bylo přes dvě a půl hodiny. Dále vypověděl, že před ním smlouvu podepsala osoba oprávněná za žalobkyni jednat, ale ze zápisu ze 17. srpna 2016 a z výpovědí [adresa] vyplynulo, že Karel Rubáš nebyl na tomto jednání vůbec přítomen. Závěr soudu prvního stupně o věrohodnosti výpovědi [Anonymizováno] není správný.

13. Dále odvolatelka soudu prvního stupně vytýká, že neprovedl k průběhu jednání 17. srpna 2016 výslech [Anonymizováno], který se jednání zúčastnil, a který byl již jednou žalobkyní zproštěn mlčenlivosti. Přitom průběh tohoto jednání je pro závěr o dobré víře žalobkyně zcela zásadní. Dosud není zřejmé, kdo a proč měl o koupi podílu ve společnosti skutečně zájem a existenci čí dobré víry je třeba prokazovat či vyvracet. Karel Rubáš jako tehdejší jednatel a jediný společník žalobkyně při podání vysvětlení před Policií ČR uvedl, že smlouvu o převodu podílu ve společnosti podepsal on sám bez účasti [Anonymizováno], a že nemá k věci co uvést, že za něj vše vyřizují [Anonymizováno] a [Anonymizováno]. Obsah zápisu z jednání dne 17. srpna 2016 je zcela v rozporu s tím, co o něm a své pasivní roli při tomto jednání vypověděl zástupce žalobkyně [Anonymizováno]. Je tedy sporné, jak se vlastně žalobkyně tohoto jednání zúčastnila a jak na něm jednala. [Anonymizováno] před soudem prvního stupně vypověděl, že [Anonymizováno] znal již z minulosti, a že ho s [Anonymizováno] a žalobkyní, která se zabývá vyhledáváním a skupováním problematických společností, propojil on. V době jednání 17. srpna 2016 nepůsobil jako právní zástupce [Anonymizováno], ani žalobkyně. V době, kdy jednání proběhlo, měl pozastavenou činnost advokátního koncipienta, v době svého výslechu před soudem prvního stupně byl již ve výkonu trestu odnětí svobody. Naproti tomu [Anonymizováno] uvedl, jak již bylo zmíněno, že všechny záležitosti týkající se koupě podílu ve společnosti za něj řešili jeho právní zástupci [Anonymizováno] a [Anonymizováno]. [Anonymizováno] pak vypověděl, že s ním v té době [Anonymizováno] řešil jeho insolvenční řízení. [tituly před jménem] Vlček tak zřejmě poskytoval právní služby jak Jiřímu Šikolovi, tak Karlu Rubášovi, resp. žalobkyni. Všechny tyto rozpory soud prvního stupně pominul. Přitom pokud [Anonymizováno] a [Anonymizováno], coby jediní společníci a jednatelé žalobkyně, byli osobami, které nevykonávají jakýkoliv vliv na rozhodování a fungování žalobkyně, nemůže být z jejich jednání za žalobkyni dovozována jakákoli dobrá víra v oprávnění Jiřího Šikoly podíl ve společnosti převést. Stav zápisu v obchodním rejstříku nestačí. Bylo třeba posuzovat všechny okolnosti převodu. Z dokazování vyplynulo, že nešlo o standardní převod, a že vyžadoval na straně žalobkyně zvýšenou obezřetnost. [Anonymizováno] vypověděl, že před uzavřením smlouvy dne 17. srpna 2016 informoval o určitých „kostlivcích“ spojených s podíly v převáděných společnostech, to pak ve výpovědi rozvádí. Při podání vysvětlení před Policií ČR dne 1. prosince 2016 sdělil, že neodstoupení od smlouvy o převodu podílu ve společnosti na žalovanou 1) konzultoval s právníky, kteří realizovali prodej společnosti [Anonymizováno]. a [Anonymizováno] na žalobkyni, tj. s [Anonymizováno] a [Anonymizováno], současně jim sdělil, že se obává, že byl pány [Anonymizováno] v této souvislosti podveden. Dobrá víra žalobkyně je tímto vyloučena, neboť celou transakci s podílem ve společnosti zprostředkovali a pro žalobkyni připravili právě [tituly před jménem] s [Anonymizováno]. Navíc v jednání [Anonymizováno], který jednu věc prodal dvakrát a dvakrát si za ni nechal zaplatit, lze spatřovat trestný čin podvodu dle § 209 trestního zákoníku. Aplikace § 1111 o. z. je vyloučena. Dále odvolatelka poukazuje rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 28. července 2021, č. j. 7 Cmo 33/2019 - 163, v němž odvolací soud při řešení předběžné otázky, kdo je jediným společníkem společnosti [právnická osoba], dospěl k závěru, že došlo platně k převodu podílů na zmíněných třech společnostech na žalovanou 1). Dovolání žalobkyně Nejvyšší soud usnesením ze dne 13. ledna 2022, sp. zn. 27 Cdo 3743/2021, odmítl.

14. Žalobkyně ve vyjádření k odvolání navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný potvrdil.

15. Žalobkyně argumentuje tím, že se soud prvního stupně řádně vypořádal s veškerými tvrzeními účastníků řízení a provedl veškeré pro věc zásadní důkazy, které řádně hodnotil a na základě nich dospěl ke správným skutkovým zjištěním. Pečlivě pak vyložil, jakými úvahami se při hodnocení důkazů řídil, které skutečnosti má za prokázané, které nikoliv.

16. Odvolání je podle žalobkyně postaveno na matoucí obsáhlé polemice hodnocení důkazů, zejména výpovědi [Anonymizováno]. Její právní zástupce se neúspěšně pokusil zhojit její výpověď v insolvenčním řízení vedeném z Městského soudu v Praze pod sp. zn. MSPH 188 ICm 1174/2017. Městský soud v Praze jako předběžnou otázku řešil, zda žalovaná 1) někdy nabyla podíly ve společnosti a dále [Anonymizováno]. a [právnická osoba]. Tomuto závěru přitakal též Vrchní soud v Praze jako soud odvolací, přičemž dospěl k závěru, že se tak nestalo. K tomu žalobkyně cituje z usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 12. ledna 2022, č. j. 103 VSPH 697/2020 - 361, a z výpovědi [Anonymizováno] z 17. června 2020. Shrnuje, že příběhům [Anonymizováno] o tom, jak si za účelem pokusu podnikání v České republice půjčovala od svých rodičů statisícové částky na zakoupení společností, mimo jiné účastnice 2), o nichž nic nevěděla, nelze uvěřit.

17. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212 a § 212a o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

18. Odvolací soud sdílí výhrady odvolatelky, podle nichž se soud prvního stupně nevypořádal řádně s její argumentací, neúplně zjistil skutkový stav, provedené důkazy hodnotil tendenčně v rozporu s § 132 o. s. ř., takže ve výsledku jsou jeho právní závěry minimálně předčasné.

19. Soudu prvního stupně je třeba ve vztahu k celému projednávání věci vytknout, že podle obsahu protokolů z ústních jednání nepracoval řádně s poučovací povinností a potažmo s institutem koncentrace řízení dle § 118a a § 118b odst. 1 o. s. ř. Z protokolu o prvním ústním jednání ze dne 16. září 2019 se podává, že soud prvního stupně jako výsledek přípravy jednání neurčil okruh mezi účastníky sporných a nesporných skutečností významných z hlediska na věc dopadající hmotněprávní úpravy, ani nesdělil, které z dosud navržených důkazů budou provedeny, jak ukládá § 118 odst. 2 o. s. ř. Soud prvního stupně provedl k důkazu - úplný výpis z obchodního rejstříku žalovaných 1) a 2) - smlouvu o převodu podílu ze dne 1. října 2013, včetně originálu založeného v rejstříkovém spisu - smlouvu o převodu podílu ze dne 17. srpna 2016 - notářský zápis s prohlášením [Anonymizováno] ze dne 16. září 2016 - poté soud prvního stupně konstatoval koncentraci řízení podle § 118b odst. 1 o. s. ř. a zároveň žalobkyni poskytl poučení dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. s tím, nechť doplní tvrzení ke své aktivní legitimaci včetně existence dobré víry na straně žalobkyně při uzavření smlouvy o převodu podílu mezi [Anonymizováno] a žalobkyní a k tomu nechť označí důkazy, a že v opačném případě může být rozhodnuto v neprospěch žalobkyně. Následně soud prvního stupně po poskytnutí 14 denní lhůty žalobkyni konstatoval koncentraci řízení k fixnímu datu 15. října 2019. Další ústní jednání se uskutečnilo dne 11. prosince 2019, soud prvního stupně konstatoval doplnění tvrzení ze strany žalobkyně, vyjádření žalované 1) k tomuto doplnění a pokračoval v dokazování.

20. Soud prvního stupně tímto nedůsledným postupem neumožnil účastníkům řízení udělat si včas představu o rozhodných tvrzeních, o rozsahu, v jakém je soud shledal nespornými a spornými, a tedy v jakém rozsahu budou předmětem dokazování a které z navržených důkazů budou provedeny. Účastníky řízení pak již soud prvního stupně více nepoučoval o tom, v jakém směru je třeba doplnit skutková tvrzení a důkazní návrhy a o procesních následcích nesplnění výzvy. A konečně, ani sám nedbal avizované koncentrace řízení, když prováděl další obsáhlé dokazování (viz protokoly z ústních jednání 11. prosince 2019, 17. června 2020, 20. července 2020, 1. června 2020 a 30. listopadu 2020). Takže soudem prvního stupně prvotně zamýšlené účinky koncentrace řízení dle § 118b o. s. ř. nenastaly.

21. K otázkám existence naléhavého právního zájmu žalobkyně na požadovaném určení a vlivu dříve prohlášeného konkursu na majetek [Anonymizováno] na zamýšlený převod podílu smlouvou ze dne 17. srpna 2016 odvolací soud pro stručnost odkazuje na věcně správnou argumentaci soudu prvního stupně v 17. a 19. bodu odůvodnění napadeného rozsudku.

22. Nicméně nelze pominout, že soud prvního stupně činí pro věc zásadní právní závěry k dobré víře žalobkyně dle § 1111 o. z., aniž by se vypořádal s argumentací žalované 1) obsaženou např. v podání ze dne 15. ledna 2021. Žalovaná 1) v něm poukazuje na výpověď Jiřího Šikoly ve zmíněném trestním řízení, kde výslovně při podání vysvětlení dne 1. prosince 2016, tj. jen několik měsíců po uzavření smlouvy ze dne 17. srpna 2016 uvedl „Já jsem od smluv neodstupoval z toho důvodu, že jsem považoval smlouvy za neplatné, toto jsem konzultoval s právníky, kteří realizovali prodej společnosti [právnická osoba]., [Anonymizováno] společnosti [Anonymizováno] Tito právníci v době prodeje společností [právnická osoba]. a [Anonymizováno]. věděli, že mám podezření, že jsem byl v minulosti podveden pány [Anonymizováno] a znali základní informace o historii mé spolupráce s pány [Anonymizováno] včetně detailů o druhý pokus prodeje společností [Anonymizováno] a [Anonymizováno] společnosti [Anonymizováno] (v létě 2016).“ K tomu, o jaké právníky jde, žalovaná 1) poukazuje na výpověď [Anonymizováno] při podání vysvětlení dne 15. prosince 2016, či na výpověď [Anonymizováno] v tomto řízení. Soud prvního stupně tyto skutečnosti bez náležitého odůvodnění vztáhl toliko na snahu o naznačený převod podílu v roce 2016. Přitom podle mínění odvolacího soudu zmíněná výpověď [Anonymizováno] spolu s dalšími zjištěními nasvědčujícími rizikovosti převodu podílu na žalobkyni představuje závažnou trhlinu v závěrech soudu prvního stupně o věrohodnosti výpovědi [Anonymizováno] a o dobré víře žalobkyně o oprávnění [Anonymizováno] podíl na žalobkyni převést. Deklaratorní zápis společníka [Anonymizováno] v obchodním rejstříku toto bez dalšího nezhojuje. Bylo nezbytné, aby se soud prvního stupně se všemi těmito skutečnostmi, provedenými důkazy a důkazními návrhy řádně vypořádal.

23. V tomto směru odvolací soud odkazuje na ustálené judikaturní závěry. Tak např. Nejvyšší soud v usnesení ze dne 26. června 2017, sp. zn. 21 Cdo 1472/2017, dostupném na www.nsoud.cz, připomenul, že v § 132 o. s. ř. „je promítnuta zásada volného hodnocení důkazů, která se uplatňuje v nynějším občanském soudním řízení. Hodnocením důkazů se rozumí myšlenková činnost soudu, kterou je provedeným důkazům přisuzována hodnota závažnosti (důležitosti) pro rozhodnutí, hodnota zákonnosti, hodnota pravdivosti, popřípadě hodnota věrohodnosti. Při hodnocení důkazů z hlediska jejich závažnosti (důležitosti) soud určuje, jaký význam mají jednotlivé důkazy pro jeho rozhodnutí a zda o ně může opřít svá skutková zjištění (zda jsou použitelné pro zjištění skutkového stavu a v jakém rozsahu, popřípadě v jakém směru). Při hodnocení důkazů po stránce jejich zákonnosti zkoumá soud, zda důkazy byly získány (opatřeny) a provedeny způsobem odpovídajícím zákonu nebo zda v tomto směru vykazují vady (zda jde o důkazy zákonné či nezákonné); k důkazům, které byly získány (opatřeny) nebo provedeny v rozporu s obecně závaznými právními předpisy, soud nepřihlédne. Hodnocením důkazů z hlediska jejich pravdivosti soud dochází k závěru, které skutečnosti, o nichž důkazy (pro rozhodnutí významné a zákonné) podávají zprávu, lze považovat za pravdivé (dokázané) a které nikoli. Vyhodnocení důkazů z hlediska pravdivosti předpokládá též posouzení věrohodnosti důkazem poskytované zprávy podle druhu důkazního prostředku a způsobu, jakým se podle zákona provádí. Při důkazu výpovědí svědka musí soud vyhodnotit věrohodnost výpovědi s přihlédnutím k tomu, jaký má svědek vztah k účastníkům řízení a k projednávané věci a jaká je jeho rozumová a duševní úroveň, k okolnostem, jež doprovázely jeho vnímání skutečností, o nichž vypovídá, vzhledem ke způsobu reprodukce těchto skutečností a k chování při výslechu (přesvědčivost, jistota, plynulost výpovědi, ochota odpovídat na otázky apod.) a k poznatkům získaným na základě hodnocení jiných důkazů (do jaké míry je důkaz výpovědí svědka souladný s jinými důkazy, zda jim odporuje, popřípadě zda se vzájemně doplňují); celkové posouzení z uvedených hledisek pak poskytuje závěr o pravdivosti či nepravdivosti tvrzených (prokazovaných) skutečností (k tomu srov. např. odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2011 sp. zn. 21 Cdo 2992/2009, uveřejněného pod č. 39 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 2012, nebo odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 18. 3. 2008 sp. zn. 21 Cdo 3341/2006). Soud je přitom povinen hodnotit všechny důkazy, které provedl; nemůže si libovolně vybrat, které důkazy bude hodnotit, a ke kterým se nevyjádří.“ 24. Stejně tak se soud prvního stupně náležitě nevypořádal s argumentací žalované 1) a provedenými důkazy stran kontraktačního procesu ke smlouvě ze dne 1. října 2013. Soud prvního stupně pro nadbytečnost neprovedl žalobkyní 1) navržený výslech [tituly před jménem]. Současně obsáhle argumentuje ve prospěch věrohodnosti výpovědi [Anonymizováno], a to navzdory rozporům v jeho výpovědi, na které nyní příhodně poukazuje odvolatelka. Přitom se soud prvního stupně žádným způsobem nevypořádal s tím, že právě role [tituly před jménem] v kontraktačním procesu stran smlouvy z 1. října 2013, tak, jak ji prezentuje [Anonymizováno] a následně přebírá soud prvního stupně, je klíčová, a je v příkrém rozporu s obsahem vyjádření [tituly před jménem] v rámci podání vysvětlení ve zmíněném trestním řízení ze dne 26. října 2016. [tituly před jménem] vypověděl, že se na tomto kontraktačním procesu žádným způsobem nepodílel, smlouvy nikomu nedoručoval. Pokud by se [tituly před jménem] na kontraktačním procesu skutečně nepodílel, pak podle odvolacího soudu vyvstává logická otázka, jak se návrh smlouvy učiněný [Anonymizováno] dostal do dispozice [Anonymizováno], potažmo žalované 1).

25. Všechny tyto mezery a nedostatky při zjišťování skutkového stavu věci odporují výše vyloženým zásadám vyplývajícím z § 132 o. s. ř. a již v tomto rozsahu představují takovou vadu řízení, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, a kterou nebylo možné v odvolacím řízení napravit. Proto odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně zrušil, včetně závislého výroku o nákladech řízení, a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení (§ 219a odst. 1 písm. a/ a § 221 odst. 1 písm. a/ o. s. ř.).

26. V dalším řízení soud prvního stupně bude ve smyslu shora uvedených závěrů odvolacího soudu při zjišťování skutkového stavu věci s přihlédnutím k rozhodné hmotněprávní úpravě krok za krokem řádně pracovat s poučovací povinností a potažmo s institutem koncentrace řízení dle § 118a a § 118b odst. 1 o. s. ř. a při hodnocení důkazů bude dbát na zásady vyplývající z § 132 o. s. ř. Soud prvního věc takto znovu projedná a ve věci znovu rozhodne.

27. Soud prvního stupně je vázán právním názorem odvolacího soudu (§ 226 o. s. ř.).