7 Cmo 33/2019 - 163

Rubrum

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Josefa Holejšovského, Ph.D. a soudců JUDr. Stanislava Bernarda a JUDr. Františka Švantnera ve věci navrhovatele: za účasti: [Jméno navrhovatele]., IČO [IČO] sídlem [Adresa navrhovatele] zastoupený advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A], IČO [IČO advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] zastoupená advokátem [Jméno advokáta C] sídlem [Adresa advokáta C] o neplatnost rozhodnutí jediného společníka, k odvolání navrhovatele proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 29. října 2018 č.j. 41 Cm 157/2017 - 94, takto:

Výrok

I. Rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 29. října 2018 č.j. 41 Cm 157/2017 - 94 se potvrzuje.

II. Navrhovatel je povinen zaplatit dalšímu účastníkovi na náhradu nákladů odvolacího řízení částku, jež bude vyčíslena v písemném vyhotovení usnesení, do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám jeho zástupce [Jméno advokáta C], advokáta.

Odůvodnění

1. V záhlaví označeným rozsudkem (Krajského soudu v Plzni ze dne 29. října 2018 č.j. 41 Cm 157/2017-94) soud prvního stupně rozhodl tak, že: „Žalobní návrh na určení, že rozhodnutí jediného společníka v působnosti valné hromady společnosti [právnická osoba]., IČO [IČO] ze dne 11. 7. 2016 o odvolání jednatele [Anonymizováno] a jmenování nového jednatele [Anonymizováno] je neplatné, se zamítá.“ (výrok I.) a dále, že „Navrhovatel je povinen zaplatit společnosti [právnická osoba]., IČO [IČO] plnou náhradu nákladů řízení ve výši 17 385 Kč k rukám právního zástupce společnosti do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.“ (výrok II.)

2. V odůvodnění uvedl, že se navrhovatel se žalobou doručenou soudu dne 4. 12. 2017 a upřesněnou podáním doručeným soudu dne 3. 8. 2018 poté, co soud usnesením ze dne 14. 3. 2018 č.j. 41Cm 157/2017-27 ve spojení s usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 22. 5. 2018 č.j. 7Cmo 142/2018-42 vymezil okruh účastníků tohoto řízení, domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud určil, že rozhodnutí jediného společníka v působnosti valné hromady společnosti [právnická osoba]., IČO [IČO] ze dne 11. 7. 2016 o odvolání jednatele [Anonymizováno] a jmenování nové jednatelky [Anonymizováno] je neplatné. Svůj návrh navrhovatel odůvodnil tím, že je jediným společníkem společnosti [právnická osoba]., ačkoliv tomuto stavu neodpovídá aktuální zápis ve veřejném rejstříku, kde je od 20. 10. 2017 jako jediný společník uvedena společnost [právnická osoba]. Navrhovatel se stále považuje za společníka společnosti [právnická osoba]. bez ohledu na aktuálně nesprávný zápis jiného subjektu jako společníka ve veřejném rejstříku. Společnost [právnická osoba]. měla dne 11. 7. 2016 učinit rozhodnutí jediného společníka při působnosti valné hromady a tímto rozhodnutím bylo rozhodnuto o odvolání jednatele pana [Anonymizováno] a jmenování paní [Anonymizováno] jako jednatelky společnosti [právnická osoba]. Společnost [právnická osoba]. tedy měla učinit rozhodnutí jediného společníka na základě smlouvy o převodu podílu ze dne 6. 5. 2015, ovšem tato smlouva je nicotným právním jednáním, která nevyvolává právní důsledky a rozhodně neopravňuje společnost [právnická osoba]. vykonávat práva spojená s vlastnictvím podílu ve společnosti. Společnost [právnická osoba]. dovozuje práva společníka ze smlouvy o převodu podílu, kterou měla uzavřít s panem [Anonymizováno] jako prodávajícím. K tomu navrhovatel uvádí, že tuto smlouvu považuje za absolutně neplatnou, když dotazem na [Anonymizováno] mu bylo sděleno, že stejně jako v jiných případech došlo ke spáchání podvodu [Anonymizováno], a to prostřednictvím společnosti [právnická osoba]. Předmětnou smlouvu o převodu podílu [Anonymizováno] vylákal od [Anonymizováno] jednostranně podepsanou, přičemž nikdy nebyla obchodní transakce realizována. Uvedená smlouva tedy představovala po určitou dobu pouze ofertu učiněnou prodávajícím, přičemž tato oferta zanikla nejpozději v okamžiku, kdy [Anonymizováno] sdělil [Anonymizováno], že z obchodu sešlo. To, že společnost [právnická osoba]. z této smlouvy nyní po necelých 3 letech dovozuje vlastnické právo k podílu ve společnosti [právnická osoba]., je v rozporu s veškerými zásadami poctivého obchodního styku i s principem dobrých mravů. Navrhovatel poukazuje na skutečnost, že právě on nabyl na základě smlouvy o převodu podílu ze dne 17. 8. 2016 ve společnosti [právnická osoba] od pana [Anonymizováno] podíl v této společnosti, tedy od jediného subjektu, který byl zapsán ve veřejném rejstříku. Z údajů uvedených ve veřejném rejstříku platných ke dni 20. 9. 2017 vyplývá, že jediným jednatelem je pan [Anonymizováno] a jediným společníkem je společnost [právnická osoba]., přičemž její podíl ve společnosti [právnická osoba]. je inkorporován do 5 kmenových listů. Tento stav byl neoprávněně změněn bez ohledu na vůli navrhovatele nebo společnosti [právnická osoba]. předložením neplatných smluv a evidentně antidatovaného rozhodnutí společnosti [právnická osoba]. při výkonu působnosti valné hromady. Nelze si nepovšimnout, že dokumenty, které jsou předkládány rejstříkovému soudu, nereflektují aktuální personální obsazení společnosti. V předmětném rozhodnutí ze dne 11. 7. 2016 je z pozice jednatele odvoláván pan [Anonymizováno], tedy zcela jiná osoba než byla v době podání návrhu na zápis změn do veřejného rejstříku jednatelem společnosti, tímto totiž byl pan [Anonymizováno]. I tato skutečnost činí předmětné rozhodnutí neplatným, když z něj vyplývá zcela jiná vůle společníka. Tuto vadu však navrhovatel chápe a označuje jako za zcela formální, když opakovaně argumentuje tím, že společnost [právnická osoba]. není a nikdy nebyla společníkem společnosti [právnická osoba]. a tedy jí nesvědčilo právo činit jakékoliv rozhodnutí ohledně společnosti [právnická osoba]. Navrhovatel se domáhá vyslovení neplatnosti rozhodnutí jediného společníka pro rozpor se zákonem. Právo rozhodovat v působnosti valné hromady nebo mimo ní totiž svědčí pouze společníkům společnosti. Ten, kdo není společníkem společnosti, si toto právo nemůže v žádném případě přisvojovat nebo ho jinak dovozovat.

3. Společnost [právnická osoba]. - další účastník, s návrhem nesouhlasila. Pokud navrhovatel tvrdí, že nabyl dne 17. 8. 2016 podíl ve společnosti [právnická osoba]. od [Anonymizováno], upozornila, že [Anonymizováno] byl již dne 17. 8. 2016 prokazatelně v úpadku na základě usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 28. 6. 2016. V takovém případě se jedná o zjevně neúčinný právní úkon, jehož se navrhovatel nemůže s úspěchem dovolávat. Tvrzení navrhovatele o tom, že osoba jménem [Anonymizováno] sdělila panu [Anonymizováno] nezájem o provedený převod obchodního podílu, je zcela irelevantní, nikterak důkazně podložené, a to zvláště s ohledem na skutečnost, že smlouva o převodu obchodního podílu ze dne 6. 5. 2016 byla právoplatným podkladem pro zápis změny v osobě společníka do obchodního rejstříku. Na základě těchto skutečností považovala společnost [právnická osoba]. za jednoznačně prokázané, že navrhovatel není v této věci aktivně legitimován.

4. Soud prvního stupně měl v dané věci za zjištěný a prokázaný následující skutkový stav. V obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Plzni, oddíl C, vložka 31286 je zapsána společnost [Jméno advokáta B]. s datem vzniku a zápisu 27. 11. 2013, jejímž společníkem byl [Anonymizováno], nar. [Anonymizováno] s obchodním podílem 100 %, zapsán do rejstříku dne 12. 5. 2015 a s datem výmazu 30. 8. 2016, namísto něj byla zapsána společnost [Jméno navrhovatele]. s datem výmazu 20. 10. 2017, kdy byla zapsána společnost [právnická osoba]. rovněž s obchodním podílem 100 %. U obchodního podílu Jiřího Šikoly a společnosti [právnická osoba]. je dále uvedeno, že kmenový list nebyl vydán (viz výpis z obchodního rejstříku). U zdejšího soudu je vedeno řízení pod sp. zn. 49 Cm 159/2017, ve kterém se navrhovatel domáhá určení, že je jediným společníkem společnosti [právnická osoba]. s argumentací shodnou jako uvádí v tomto řízení, napadá platnost smlouvy o převodu obchodního podílu ze dne 6. 5. 2015. Rozhodnutím společnosti [právnická osoba]. jako jediného společníka společnosti [právnická osoba]. v působnosti valné hromady dne 11. 7. 2016 byl odvolán jednatel pan [Anonymizováno] a zároveň jmenován jednatel nový, a to [Anonymizováno] s účinností od 1. 8. 2016 (viz rozhodnutí jediného společníka v působnosti valné hromady). Smlouvou o převodu obchodního podílu společnosti s ručením omezeným uzavřenou dne 6. 5. 2015 [Anonymizováno] jako převodcem a společností [právnická osoba]. zastoupenou jednatelkou [Anonymizováno] jako nabyvatelem převodce převedl svůj obchodní podíl ve společnosti [právnická osoba]. o velikosti 100 % odpovídající vkladu 200 000 Kč na nabyvatele. Smlouvou o převodu podílu ve společnosti s ručením omezeným ze dne 17. 8. 2016 [Anonymizováno] opětně převedl svůj podíl ve společnosti [právnická osoba]. o velikosti 100 % na navrhovatele (viz smlouvy o převodu obchodního podílu ve společnosti s ručením omezeným). Usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 28. 6. 2016 byl zjištěn úpadek dlužníka Jiřího Šikoly a na jeho majetek prohlášen konkurs. Insolvenčním správcem byla ustanovena [Anonymizováno], IČO [Anonymizováno]. Do soupisu majetkové podstaty nebyl žádný obchodní podíl [Anonymizováno], tedy ani ve společnosti [Anonymizováno], zahrnut. Insolvenční řízení nebylo doposud ukončeno. Kmenové listiny k základnímu podílu ve společnosti [Anonymizováno] byly vydány až dne 24. 8. 2016.

5. Po poučení soudu, aby navrhovatel unesl důkazní břemeno k prokázání své aktivní věcné legitimace k podání návrhu, navrhovatel odkázal na zápis v obchodním rejstříku a na dobrou víru navrhovatele, pokud v době uzavření smlouvy o převodu obchodního podílu byl pan [Anonymizováno] nadále v rejstříku zapsán jako společník firmy, kterou prodával. Dále navrhovatel zdůraznil, že poté, co převzal obchodní podíl, tak se o společnost aktivně staral, o obchodním podílu účtoval a ke svému tvrzení předložil výpis zisku a ztráty ke dni 31. 12. 2016 a přílohu k účetní závěrce za rok 2016 společnosti [právnická osoba]. Oproti tomu výkazem zisku a ztráty ke dni 31. 12. 2015 společnosti [právnická osoba]. navrhovatel prokazoval, že společnost o obchodním podílu ve společnosti [právnická osoba]. neúčtovala (k tomu společnost ve svém písemném vyjádření doručeném soudu dne 20. 8. 2018 uvedla, že je pravdou, že bylo finančnímu úřadu dodáno dodatečné daňové přiznání, což je běžný a povolený postup, o čemž svědčí i to, že společnost [právnická osoba]. byla podrobena kontrole ze strany finančního úřadu a nebylo shledáno pochybení). V čestném prohlášení ze dne 2. 9. 2016 [Anonymizováno] ve vztahu ke smlouvám o převodu obchodního podílu ve společnosti s ručením omezeným, a to ve společnosti [právnická osoba]. označené datem 1. 9. 2014, na základě kterých mělo dojít k převodu obchodního podílu ve společnosti [právnická osoba]. ze společnosti [Anonymizováno] na společnost [právnická osoba]. a zároveň z jeho osoby na společnost [právnická osoba]., prohlásil, že jsou neplatné, neboť k uzavření předmětných smluv nedošlo. Za jediného právoplatného vlastníka obchodních podílů ve společnosti [právnická osoba]. považuje společnost [Jméno navrhovatele]., které je převedl dne 17. 8. 2016. Ve svědecké výpovědi [Anonymizováno] (nyní [Anonymizováno]) uvedl, že obchodní podíl ve společnosti [právnická osoba]., stejně tak jako obchodní podíl v dalších dvou společnostech prodal v létě roku 2016 navrhovateli s tím, že již v minulosti chtěl obchodní podíl ve společnosti [právnická osoba]. prodávat, ale k prodeji nedošlo. Byla jen jednostranně z jeho strany podepsána smlouva s úředně ověřeným podpisem, kterou protistrana nepodepsala. Den nebo dva dny poté, co on smlouvu podepsal, byla před ním [Anonymizováno], který uzavření smlouvy zprostředkovával, roztrhána. Pokud existovaly dvě nebo tři vyhotovení smlouvy, které on podepsal, byly před ním roztrhány. V rejstříkovém spisu společnosti [právnická osoba]. je založen originál smlouvy o převodu obchodního podílu společnosti s ručením omezeným ze dne 6. 5. 2015, ze kterého vyplývá, že [Anonymizováno] podepsal tuto smlouvu za převodce dne 6. 5. 2015, téhož dne byl i jeho podpis úředně ověřen. Zároveň připojil svůj podpis k potvrzení skutečnosti, že smlouva byla společnosti doručena. [Anonymizováno], jednatelka společnosti [právnická osoba]. podepsala smlouvu rovněž dne 6. 5. 2015, její podpis byl úředně ověřen dne 8. 5. 2015. Ke znevěrohodnění výpovědi [Anonymizováno] byly společností [právnická osoba]. předloženy listiny vyhotovené [Anonymizováno] v rámci jeho insolvenčního řízení adresované vyřizujícímu soudci, ve kterých jej mimo jiné vyzývá, aby přerušil další úsilí jeho a jeho bližní poškozovat. Dopis je podepsán s láskyplným pozdravem suverénní [Anonymizováno] z rodu [Anonymizováno], svobodný obyvatel planety [Anonymizováno], [Anonymizováno] dne 11. 4. 2016. Dále byl předložen rozsudek vyhotovený [Anonymizováno] za [Anonymizováno], kterým bylo rozhodnuto, že insolvenční řízení se s okamžitou platností zastavují, že vydaná rozhodnutí se ruší, a že samosoudce Krajského soudu v Praze [Anonymizováno] svým jednáním hrubě porušil základní lidská práva [Anonymizováno] a [Anonymizováno] a porušil tím mezinárodní právo a nařizuje se mu, aby s okamžitou platností uvedl veškeré závěry korporace Krajský soud v Praze do souladu se zněním tohoto rozsudku. V návaznosti na uvedené listiny [Anonymizováno] dal podnět ke vstupu státního zastupitelství do řízení dle ustanovení § 7c insolvenčního zákona.

6. Navrhovatel se postupem dle citovaného ustanovení § 191 z.o.k. domáhal určení neplatnosti rozhodnutí jediného společníka v působnosti valné hromady společnosti [právnická osoba]., IČO [IČO] ze dne 11. 7. 2016 o odvolání jednatele [Anonymizováno] a jmenování nové jednatelky [Anonymizováno]. Aby byla v potřebné míře chráněna stabilita vnitřních poměrů společnosti a možnosti zasahovat do těchto poměrů nebylo zneužíváno, omezuje zákon právo domáhat se vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady či přijaté mimo valnou hromadu výčtem aktivně legitimovaných osob a lhůtou, v níž lze návrh podat. Okruh aktivně věcně legitimovaných osob k podání návrhu na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady společnosti s ručením omezeným je taxativně vymezen (viz § 191 odst. 1 z.o.k.), přičemž takovýmito osobami jsou ze zákona i společníci společnosti s ručením omezeným, o jejíž valnou hromadu, resp. usnesení valné hromady se jedná. Je na vůli každého společníka společnosti s ručením omezeným, zda podá či nepodá návrh na určení neplatnosti usnesení valné hromady společnosti soudem. Z toho, že zákon výslovně vypočítává osoby, které mohou napadnout platnost usnesení valné hromady, plyne, že jiným osobám právo zasahovat tímto způsobem do vnitřních poměrů společnosti nesvědčí. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že navrhovatel neunesl důkazní břemeno k prokázání své věcné aktivní legitimace k podání žalobního návrhu. Navrhovatel neprokázal své tvrzení, že „je jediným společníkem společnosti [právnická osoba]., ačkoliv tomuto stavu neodpovídá aktuální zápis ve veřejném rejstříku, kde je od 20. 10. 2017 jako jediný společník uvedena společnost [právnická osoba].“ Dle názoru soudu je smlouva o převodu obchodního podílu ve společnosti s ručením omezeným uzavřená mezi převodcem [Anonymizováno] a navrhovatelem jako nabyvatelem dne 17. 8. 2016 smlouvou neplatnou. Nejprve zdůraznil, že ke dni 17. 8. 2016 se [Anonymizováno] (nyní [Anonymizováno]) nacházel v úpadku a na jeho majetek byl prohlášen konkurs (viz usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 28. 6. 2016). Prohlášením konkursu na majetek dlužníka přechází oprávnění vykonávat práva a povinnosti dlužníka - společníka spojené s podílem společníka zahrnutým do majetkové podstaty na insolvenčního správce dle § 228 písm. c), § 246 odst. 1 i.z.. Ustanovení § 111 i.z. upravuje tzv. zákonnou neúčinnost právních úkonů, které dlužník učinil v rozporu s omezeními stanovenými v důsledku účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení a kterými porušil zákaz nakládat s majetkem náležejícím do majetkové podstaty. Majetkovou podstatu dle § 206 odst. 1 písm. g) i.z. tvoří obchodní podíl. To, že obchodní podíl [Anonymizováno] ve společnosti [právnická osoba]. nebyl do jeho majetkové podstaty zapsán, podporuje soud v závěru, že [Anonymizováno] svůj obchodní podíl ve společnosti [právnická osoba]. již převedl v době předcházející, a to smlouvou ze dne 6. 5. 2015 uzavřenou se společností [právnická osoba]. jako nabyvatelem. Soud neuvěřil svědecké výpovědi [Anonymizováno], jeho výpověď považuje za účelovou a nevěrohodnou nejenom s ohledem na listinné důkazy předložené společností [právnická osoba]. ke znevěrohodnění osoby [Anonymizováno], ale i s ohledem na obsah výpovědi, kdy [Anonymizováno] nedokázal věrohodným způsobem vysvětlit, jak se na smlouvě o převodu obchodního podílu toliko jím podepsané, která dle jeho tvrzení ve všech svých vyhotoveních měla být roztrhána, objevil podpis [Anonymizováno], jednatelky společnosti [právnická osoba]., který byl dne 8. 5. 2015 úředně ověřen, a originál uzavřené smlouvy byl následně předložen rejstříkovému soudu. Pokud se navrhovatel dovolával své dobré víry v zápis v obchodním rejstříku, dle kterého v době, kdy on uzavíral smlouvu o převodu obchodního podílu s [Anonymizováno], byl tento jako jediný společník společnosti [právnická osoba]. v obchodním rejstříku zapsán, je nutné zdůraznit, že zápis v obchodním rejstříku není sám o sobě postačující k závěru o dobré víře třetích osob. Je nesprávným předpoklad, že je-li určitá skutečnost zapsána v obchodním rejstříku, zakládá tento zápis automaticky bez dalšího dobrou víru všech osob, které jednají v souladu se zapsanou skutečností. Opírá-li navrhovatel argumentaci o princip materiální publicity obchodního rejstříku, je nutné zdůraznit, že skutečnost, že nabyvatel obchodního podílu ve společnosti s ručením omezeným uzavírá smlouvu o jeho převodu s osobou zapsanou v obchodním rejstříku jako společník a jedná tak v důvěře ve správnost zápisu v obchodním rejstříku, nemůže sama o sobě vést k nabytí obchodního podílu za situace, kdy osoba zapsaná jako společník v obchodním rejstříku jím ve skutečnosti není (viz právní názor Ústavního soudu prezentovaný v usnesení ze dne 1. 8. 2006 sp. zn. II. ÚS 349/2003). Podíl ve společnosti s ručením omezeným je nově považován za věc, neboť ji lze podřadit pod definici vyjádřenou v § 489 o.z. . Z hlediska členění věcí je pak třeba podíl v s.r.o. považovat za věc nehmotnou (§ 496 odst. 2 o.z.), movitou (§ 498 odst. 2 o.z.). Občanský zákoník upravuje v ustanoveních § 1109-1113 nabytí vlastnického práva od neoprávněného. V případě splnění zákonných podmínek je možné nabýt podíl od osoby, která není vlastníkem podílu. Významným hlediskem je naplnění dobré víry u nabyvatele. Dobrá víra pak může být dána např. důvěrou v zápis v obchodním rejstříku. Je třeba však rovněž zdůraznit, že zápis změny společníka v s.r.o. je pouze deklaratorním zápisem, kdy zápis do obchodního rejstříku nemá žádné dopady na nabytí vlastnického práva k podílu, tudíž nelze automaticky považovat osobu zapsanou jako společníka v obchodním rejstříku za vlastníka podílu. Procesní úprava rejstříkového řízení je ovládána registračním principem, který nedává rejstříkovému soudu prostor pro zjišťování sporných skutečností. Soud v daném případě neshledává dostatečnou dobrou víru navrhovatele, navrhovatel zároveň mohl z veřejného rejstříku zjistit skutečnost ohledně úpadkové situace převodce. Neplatnost smlouvy o převodu obchodního podílu ze dne 6. 5. 2015 samo o sobě nezpůsobuje, pokud by druhá strana smlouvu podepsala později a ani tvrzená [Anonymizováno] skutečnost, že v souvislosti s podpisem smlouvy neobdržel žádné plnění. Nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by došlo k řádnému odstoupení od uvedené smlouvy o převodu obchodního podílu ze dne 6. 5. 2015. K námitce navrhovatele, že předmětná smlouva nebyla vložena do obchodního rejstříku po dobu jednoho roku, je namístě odkázat na ustanovení § 11 odst. 2 zák. č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, které stanoví, že návrh za zápis musí být podán bez zbytečného odkladu po vzniku rozhodné skutečnosti. Lhůta bez zbytečného odkladu je přitom lhůtou pořádkovou, která se váže na fakt, že teorie i zákon odlišují konstitutivní a deklaratorní zápisy. Ne vždy je nutné návrh podat, protože někdy je na vůli tvůrců právního jednání, zda chtějí mít účinky spojené se zápisem. Povinnost dodržet lhůtu bez zbytečného odkladu je tedy obecná pro případy, kdy zákon ukládá povinnost určitou skutečnost zapsat. Tehdy, je-li zápis dobrovolný, bude věcí konkrétního posouzení, zda měl být podán, zda byla vůle vyvolat účinky spojené se zápisem. Na základě uvedených skutečností soud poté dospěl k závěru, že smlouva o převodu obchodního podílu ve společnosti s ručením omezeným uzavřená mezi [Anonymizováno] jako převodcem a navrhovatelem jako nabyvatelem dne 17. 8. 2016 nebyla uzavřena platně, navrhovatel se nestal společníkem společnosti [právnická osoba]. Je nerozhodné navrhovatelovo i prokazované tvrzení, že se o společnost staral a o ní účtoval, pokud neprokázal nabytí předmětného obchodního podílu. Navrhovateli tak nesvědčí věcná aktivní legitimace k podání žalobního návrhu, a proto byl žalobní návrh zamítnut. Výrok o náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně byl odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. Vzhledem k tomu, že navrhovatel nebyl ve věci úspěšný, je proto povinen zaplatit společnosti [právnická osoba]. náhradu nákladů řízení ve výši 17 385 Kč.

7. Proti rozsudku soudu prvního stupně podal navrhovatel včasné odvolání. V odvolání namítl, že navrhovatel tvrdil a prokázal, že předmětný podíl nabyl na základě smlouvy o převodu podílu ze dne 17. 8. 2016. Navrhovatel byl v dobré víře, neboť vlastnické právo svědčící [Anonymizováno] vyplývalo ze zápisu v obchodním rejstříku – byl tam uveden jako jediný společník a jednatel. Dne 21. 10. 2017 se v obchodním rejstříku objevil zápis, že jediným společníkem je společnost [právnická osoba]., a to na základě smlouvy o převodu podílu ze dne 8. 5. 2015, jednatelkou je [Anonymizováno] na základě rozhodnutí jediného společníka ze dne 11. 7. 2016 s účinností ke dni 1. 8. 2016. Šlo-li by řečené dokumenty považovat za platné, nebyl v řízení dle odvolatele objasněn důvod, proč společnost [právnická osoba]. nepodala jako řádný vlastník návrh na zápis příslušných změn do obchodního rejstříku. Nový „nabyvatel“ se o společnost více jak 2 roky nestala, soud prvního stupně neřešil, že „nabyvatel“ podílu je prázdnou schránkou, zatímco navrhovatel fakticky se společností podnikal. Tvrzení svědka [Anonymizováno] korespondovala s tvrzeními navrhovatele. Namítl, že z insolvenčního rejstříku není patrno, že by insolvenční správce [Anonymizováno] (v konkurzu od 28. 6. 2016) zjišťoval jeho majetkovou účast ve společnostech. Navrhovatel jmenoval další 3 společnosti s ručením omezeným, kdy podíly [Anonymizováno] v nich nebyly sepsány do majetkové podstaty. Takovýmto nesepsáním podílu v předmětné společnosti není jakkoli vyloučeno právo navrhovatele na tento podíl. Soud prvního stupně se dle odvolatele též nevypořádal s tím, že předmětný podíl byl vtělen do kmenových listů, jež nebyly dosud zrušeny. Odvolatel poukázal na to, že u společnosti [právnická osoba]. byl příslušný návrh na převod podíly z [Anonymizováno] na [právnická osoba]. proveden vzápětí po převodu (již v r. 2016). Odvolatel navrhl zrušit rozsudek soudu prvního stupně a věc mu vrátit k dalšímu řízení.

8. Vrchní soud v Praze jako odvolací soud přezkoumal rozhodnutí soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

9. Dle ustanovení § 191 odst. 1, 2 z.o.k. každý společník, jednatel, člen dozorčí rady, je-li zřízena, nebo likvidátor se může v mezích tohoto ustanovení dovolávat neplatnosti usnesení valné hromady podle ustanovení občanského zákoníku o neplatnosti usnesení členské schůze spolku pro rozpor s právními předpisy nebo společenskou smlouvou. Bylo-li rozhodnuto mimo valnou hromadu nebo bylo-li rozhodnutí valné hromady přijato dodatečně, právo podat návrh zanikne uplynutím 3 měsíců ode dne, kdy se navrhovatel dozvěděl nebo mohl dozvědět o přijetí rozhodnutí dle § 174 odst. 3 nebo § 177 z.o.k., nejdéle však uplynutím l roku od přijetí tohoto rozhodnutí. Totéž platí, rozhodl-li o působnosti valné hromady jediný společník. Důvodem neplatnosti usnesení valné hromady je i rozpor tohoto usnesení s dobrými mravy.

10. Odvolací soud dospěl k závěru, že soud prvního stupně provedl dokazování v potřebném, zcela dostačujícím rozsahu, a z důkazů správně zjistil skutkový stav. Jeho právní hodnocení bylo správné, až na odvolacím soudem následně uvedené. Podle soudu prvního stupně nebyla smlouva o převodu podílu mezi [Anonymizováno] a navrhovatelem uzavřena dne 17. 8. 2016 platně. K tomu je nutné dodat, že protože byla smlouva uzavřena v době, kdy na převodce byl prohlášen konkurs (jak bylo prokázáno a ostatně i navrhovatel to tvrdí - dne 17. 8. 2016 měla být uzavřena smlouva, zatímco konkurs byl prohlášen již dne 28. 6. 2016), a pak nešlo z uvedeného důvodu o neplatnou smlouvou, ale šlo potud jen o smlouvu neúčinnou vůči věřitelům [Anonymizováno] dle § 246 odst.2 i.z. To však neznamená, že by navrhovateli svědčila aktivní věcná legitimace v dané věci z pozice společníka. Podle odvolacího soudu tímto společníkem není, protože se jím na základě výše jmenované smlouvy o převodu podílu ze dne 17. 8. 2016 nestal, neboť v této době (jeho druhého „převodu“) předmětný podíl ve společnosti [právnická osoba]. již převodci nepatřil. Převedl jej totiž dne 8. 5. 2015 (tohoto dne úředně ověřen podpis nabyvatelky) na společnost [právnická osoba]. Se soudem prvního stupně lze tedy souhlasit, že neplatnost smlouvy ze dne 17. 8. 2016 je dána, a to tím, že bylo převáděno něco, co nepatřilo převodci, tedy že předmět převodu nebyl z hlediska vlastnictví způsobilým přejít v rámci převodu na nabyvatele podílu - navrhovatele. O platnosti převodu podílu již ke dni 8.5.2015 svědčí skutečnost, že na příslušné smlouvě o převodu byl úředně ověřen podpis [Anonymizováno] téhož dne, kdy smlouvu podepsal, jakož i to, že podepsal též i potvrzení skutečnosti, že smlouva byla společnosti doručena. Lze tedy souhlasit plně se soudem prvního stupně, že je zcela nevěrohodné, aby si nebyl [Anonymizováno] vědom toho, že prodává svůj podíl v předmětné obchodní společnosti a za jakých podmínek. Logické vysvětlení je zřejmě to, že tak činil za situace hrozícího prohlášení konkursu, zřejmě za účelem zbavit se tak majetku, aby tento nebyl postižen konkursem, nicméně tento závěr je jen logickým závěrem odvolacího soudu vycházejícím z časového průběhu situace, kdy nebyla jakkoli prokázána „dočasnost“ převodu podílu či skutečný záměr převodce - [Anonymizováno]. Logické vysvětlení dalšího převodu, opět jen v rovině spekulace, je snaha [Anonymizováno] podíl zpeněžit, vzhledem k tomu, že nebyl sepsán do majetkové podstaty, a to bez ohledu na to, že jej již jednou převedl a že se on sám coby dlužník nachází v konkursu. To, co bylo v řízení jednoznačně prokázáno, je převod podílu dne 8. 5. 2015, při plném vědomí jeho převodce – jeho úředně ověřený podpis, a to, že na navrhovatele byl podíl následně převáděn za situace, že již nebyl ve vlastnictví [Anonymizováno].

11. Odvolací soud je se soudem prvního stupně ve své podstatě zajedno i ohledně názoru na otázky týkající se zápisu příslušného převodu ze dne 8.5.2015 i nezápisu „převodu“ ze dne 17. 8. 2016 do obchodního rejstříku. Zásadní v dané věci je, že zápis osoby společníka, jakož i skutečností k němu se vážící – podíl, vklad, je zápisem svojí povahou deklaratorním. To znamená, že jen deklaruje již existující právní stav, tento stav však nekonstituuje – netvoří jej. Společníkem společnosti s ručením omezeným tak právně může být jiná osoba, než je osoba zapsaná v obchodním rejstříku, tak jako v daném případě. Z hlediska principu materiální publicity (§ 8 veř.rej.) platí, že proti osobě, která právně jedná důvěřujíc údaji zapsanému do veřejného rejstříku, nemá ten, jehož se zápis týká, právo namítnout, že zápis nedopovídá skutečnosti. V daném případě to, že zápis neodpovídal skutečnosti ovšem nenamítá osoba zapsaná - [právnická osoba]., ale navrhovatel. Podle navrhovatele nebyla v obchodním rejstříku v době, kdy si kupoval podíl od [Anonymizováno], zapsána jako společník a vlastník předmětného podílu včetně vkladu, společnost [právnická osoba]., což je pravdou – bylo doloženo, ta byla zapsána až dne 20. 10. 2017. To ale neznamená, že by navrhovatel byl oprávněn nabýt podíl [Anonymizováno], který J[Anonymizováno] již nepatřil. Ostatně navrhovatel tento podíl nabýval v době, kdy byl [Anonymizováno], domnělý převodce podílu, již v konkursu, tedy v době, kdy v žádném případě nemohl mít k podílu plné dispoziční právo. Omezen byl nejméně v rámci ust. § 111 i.z. Relevantní konsekvence přitom navrhovateli musely být známy, viz. níže. Námitky navrhovatele ohledně nezapsání podílu do majetkové podstaty jsou potud irelevantní, neboť patřil-li podíl někomu jinému, nebylo důvodu jej do majetkové podstaty dlužníka [Anonymizováno] zapisovat. Stejně irelevantní jsou poukazy na odlišný průběh převodu podílu u dalších společností. Samotné tyto převody dle odvolacího soudu naopak svědčí o tom, že [Anonymizováno] i podíly v těchto společnostech převedl na společnost [právnická osoba]., a dává tak logikický rámec předmětnému převodu. Časová odlišnost zápisu do obchodního rejstříku resp. podání návrhu na toto není potud podstatná.

12. Odvolací soud provedl při jednání důkaz zápisem z jednání dne 17. 8. 2016 (předložil při jednání k důkazu navrhovatel), jehož se zúčastnili [Anonymizováno] a další osoby, za společnost [právnická osoba]. Z uvedeného důkazu nevyplynuly zásadně nové skutečnosti, potvrdil, že [Anonymizováno] dne 17. 8. 2016, tedy více než rok od převodu předmětného podílu ve výše jmenované společnosti tento předchozí převod zpochybňuje. Nicméně tvrdí, že „je sice skutečným vlastníkem podílů ve společnosti [právnická osoba]., avšak stal se jím na výslovný pokyn pana [Anonymizováno] a [Anonymizováno], kteří společnosti patčící panu [Anonymizováno] využívali pro vlastní cíle a záměry; také řízení všech těchto společností i plnění všech zákonných povinností vůči orgánům veřejné moci organizovali jmenovaní pánové. Dále se v zápisu uvádí, že „…společnost [právnická osoba]. se zabývá mimo jiné akvizicí problematických aktiv a jejich následnou správou s tím, že společnost [právnická osoba]. jeví o výše uvedené společnosti zájem“. Uvedený důkaz tedy jen potvrzuje, že navrhovatel nemohl být v dobré víře při nabývání předmětného podílu od [Anonymizováno], jak podrobně rozebral soud prvního stupně. Naopak, musel si být jak vzhledem k probíhajícímu insolvenčnímu řízení, tak i vzhledem k vyjádřením [Anonymizováno] a jeho situaci vědom minimálně problematičnosti snahy o nabytí předmětného podílu resp. možné nevyjasněnosti vlastnictví tohoto podílu.

13. Ze všech výše uvedených důvodů odvolací soud podle § 219 o.s.ř. rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil jako věcně správné, včetně nákladového výroku.

14. Ohledně náhrady účelně vynaložených nákladů odvolacího řízení, v souladu se zásadou úspěchu ve věci (§ 142 odst.1 o.s.ř. ve spojení s § 211 o.s.ř.) platí, že jejich náhrada náleží úspěšnému účastníkovi (společnosti). Navrhovatel je tudíž povinen nahradit náklady odvolacího řízení úspěšnému dalšímu účastníkovi. Ty sestávají z odměny advokáta za tyto úkony právní služby – vyjádření k odvolání ze dne 22. 7. 2021 a účast na jednání odvolacího soudu dne 28. 7. 2021, tedy 2 x 3.100 Kč (3.100 Kč za jeden úkon právní služby dle § 7 bod 5. a § 9 odst.4 písm. c/ vyhl.č. 177/1996 Sb., dále jen „vyhláška“). Dále je třeba přičíst paušální náhradu hotových výloh ve výši 300 Kč (§ 13 odst. 3 uvedené vyhlášky) ke každému úkonu právní služby (2 x 300 Kč, celkem 600 Kč). Celkem činí náhrada nákladů odvolacího řízení 6.800 Kč, jež je navrhovatel povinen zaplatit dalšímu účastníkovi k rukám jeho advokáta (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). Poradu s klientem odvolací soud neshledal účelně vynaloženým nákladem odvolacího řízení.

Poučení