14 Cmo 62/2022 - 745

Rubrum

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Kateřiny Horákové a soudců Mgr. Ing. Davida Bokra a JUDr. Ondřeje Kubáta ve věci navrhovatelů: a) [Jméno navrhovatele A], IČO [IČO navrhovatele A] sídlem [Adresa navrhovatele A] zastoupený [Jméno navrhovatele B], advokátem sídlem [adresa] b) [Jméno advokáta A], narozený [Datum narození advokáta A] bytem [Adresa advokáta A] zastoupený [Jméno advokáta B], advokátem sídlem [adresa] za účasti: [Jméno advokáta C]., IČO [IČO advokáta C] sídlem [Adresa advokáta C] zastoupené [Jméno Zástupce], advokátem sídlem [adresa] o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady ze dne 25. května 2020, k odvolání společnosti proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 20. října 2021, č. j. 34 Cm 98/2020-695, takto:

Výrok

I.

I. Usnesení soudu prvního stupně se ve výrocích I., III. a IV. zrušuje a věc se v tomto rozsahu vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

II.

II. Usnesení soudu prvního stupně se ve výroku II. mění tak, že se zamítá návrh navrhovatele b) na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady společnosti [Jméno advokáta C]., přijatého dne 25. května 2020 pod č. 12, týkajícím se části bodu pořadu jednání č. 8 ve znění: „Valná hromada pověřuje představenstvo, aby za podmínek stanovených podle § 511 zákona o obchodních korporacích a stanovami společnosti, zvyšovalo základní kapitál upisováním nových akcií, podmíněným zvýšením základního kapitálu, a to nepeněžitými vklady, nebo z vlastních zdrojů společnosti s výjimkou nerozděleného zisku, nejvýše však o 30 % dosavadní výše základního kapitálu v době pověření. Pověření představenstva podle § 511 zákona o obchodních korporacích a podle § 9 odst. 1 stanov společnosti nahrazuje rozhodnutí valné hromady o zvýšení základního kapitálu a určuje, že budou vydávány kmenové akcie na jméno v listinné podobě o jmenovité hodnotě 1 000 Kč s omezenou převoditelností a o ocenění nepeněžitého majetku rozhodne představenstvo na základě posudku znalce. Pověření se uděluje na dobu pěti let, tedy do roku 2025.“

Odůvodnění

1. Krajský soud v Hradci Králové v záhlaví uvedeným usnesením vyslovil neplatnost usnesení valné hromady společnosti [Anonymizováno] (dále jen „společnost“) přijatého dne 25. května 2020 pod č. 7, týkajícím se části bodu pořadu jednání č. 5 ve znění: „Valná hromada schvaluje návrh na rozdělení zisku, a to: z dosaženého zisku ve výši 10 354 547,27 Kč po zdanění přidělit 750 000 Kč do sociálního fondu a 500 000 Kč do stimulačního fondu. Částku ve výši 9 104 547,13 Kč převést do fondu obnovy.“ (výrok I.); dále vyslovil neplatnost usnesení valné hromady společnosti přijatého dne 25. května 2020 pod č. 12, týkajícím se části bodu pořadu jednání č. 8 ve znění: „Valná hromada pověřuje představenstvo, aby za podmínek stanovených podle § 511 zákona o obchodních korporacích a stanovami společnosti, zvyšovalo základní kapitál upisováním nových akcií, podmíněným zvýšením základního kapitálu, a to nepeněžitými vklady, nebo z vlastních zdrojů společnosti s výjimkou nerozděleného zisku, nejvýše však o 30 % dosavadní výše základního kapitálu v době pověření. Pověření představenstva podle § 511 zákona o obchodních korporacích a podle § 9 odst. 1 stanov společnosti nahrazuje rozhodnutí valné hromady o zvýšení základního kapitálu a určuje, že budou vydávány kmenové akcie na jméno v listinné podobě o jmenovité hodnotě 1 000 Kč s omezenou převoditelností a o ocenění nepeněžitého majetku rozhodne představenstvo na základě posudku znalce. Pověření se uděluje na dobu pěti let, tedy do roku 2025.“ (výrok II.); společnosti uložil povinnost nahradit navrhovateli a) náklady řízení ve výši 26 684 Kč a navrhovateli b) ve výši 47 448,19 Kč (výroky III. a IV.).

2. Soud prvního stupně na základě provedeného dokazování a s ohledem na nesporná skutková tvrzení účastníků dospěl k těmto skutkovým závěrům: - navrhovatelé jsou akcionáři společnosti; - valná hromada společnosti konaná dne 25. května 2020 byla usnášeníschopná a proběhla, navrhovatel a) na ní přítomen nebyl, navrhovatel b) se valné hromady zúčastnil; - na programu valné hromady mj. bylo projednání a schválení výroční zprávy, řádné účetní závěrky za rok 2019 a rozdělení zisku za rok 2019 (bod 5. pořadu jednání), jakož i pověření představenstva ke zvýšení základního kapitálu podle § 511 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) ve znění účinném do 31. prosince 2020 /dále jen „z. o. k.“/, na dobu 5 let (bod pořadu jednání č. 8); - pozvánka obsahovala návrhy usnesení a jejich odůvodnění, přičemž navrhované usnesení v části týkající se rozdělení zisku (tj. bod pořadu jednání č. 5) bylo odůvodněno odkazem na zákonné povinnosti a stanovy společnosti (§ 20 stanov). K přídělu do sociálního a stimulačního fondu bylo uvedeno, že plnění benefitů zaměstnancům je dáno uzavřenou kolektivní smlouvou; finanční prostředky generované přídělem do fondu obnovy budou použity na splátky úvěru. Příděl do fondu obnovy pokryje 56 % úvěru v roce 2020 a zbývající prostředky společnost zajistí z vlastních zdrojů. Tato situace je jedním z důvodů, proč představenstvo nenavrhuje rozdělení části zisku mezi akcionáře. Dále bylo uvedeno, že představenstvo postupuje v souladu se zásadou opatrnosti vzhledem k současné ekonomické situaci, kdy lze vlivem omezení provozu, případně dočasným uzavření významného počtu provozoven v oblasti působnosti společnosti, očekávat snížení tržeb z vodného a stočného a tím i snížení hospodářského výsledku (zisku) v roce 2020. Navrhované usnesení v části týkající se pověření představenstva ke zvýšení základního kapitálu podle § 511 z. o. k. na dobu 5 let (tj. bod pořadu jednání č. 8) bylo odůvodněno citací uvedeného ustanovení s tím, že pověření platilo podle stanov společnosti od roku 2015 na dobu pěti let, toto pověření končí a jen je nutné, aby valná hromada opětovně představenstvo pověřila úpisem nových akcií; - výše specifikované body programu valná hromada projednala a přijala usnesení, kterými tyto schválila, tj. rozhodla o schválení návrhu na rozdělení zisku, a to: z dosaženého zisku ve výši 10 354 547,27 Kč po zdanění přidělit 750 000 Kč do sociálního fondu a 500 000 Kč do stimulačního fondu, částku ve výši 9 104 547,13 Kč převést do fondu obnovy (usnesení č. 7) /dále též „usnesení o rozdělení zisku“/; jakož i rozhodla o pověření představenstva, aby za podmínek stanovených podle § 511 z. o. k. a stanovami společnosti zvyšovat základní kapitál upisováním nových akcií, podmíněným zvýšením základního kapitálu, a to nepeněžitými vklady, nebo z vlastních zdrojů společnosti s výjimkou nerozděleného zisku, nejvýše však o 30 % dosavadní výše základního kapitálu v době pověření. Pověření představenstva dle § 511 z. o. k. a § 9 odst. 1 stanov společnosti nahrazuje rozhodnutí valné hromady o zvýšení základního kapitálu a určuje, že budou vydávány kmenové akcie na jméno v listinné podobě o jmenovité hodnotě 1 000 Kč s omezenou převoditelností a o ocenění nepeněžitého majetku rozhodne představenstvo na základě posudku znalce. Pověření se uděluje na dobu 5 let, tedy do roku 2025 (dále též „usnesení o pověření představenstva“). Přijetí posledně uvedeného rozhodnutí valné hromady bylo osvědčeno notářským zápisem sp. zn. NZ [Anonymizováno], sepsaným dne 25. května 2020 [Anonymizováno], notářem se sídlem v [Anonymizováno]; - navrhovatel a) před konáním valné hromady k navrhovanému usnesení o rozdělení zisku jednak předložil písemný protinávrh, jednak žádost o vysvětlení k uvedenému pořadu jednání, jakož i protest proti navrhovanému usnesení; navrhovatel b) podal protest proti přijatému rozhodnutí valné hromady o rozdělení zisku přímo na valné hromadě; - proti usnesení o pověření představenstva podal protest akcionář [adresa]; - na valné hromadě bylo k protinávrhu a protestu k bodu programu č. 5 navrhovatele a) konstatováno, že většina požadovaných údajů je obsažena ve výroční zprávě a v dalších dokumentech, které je společnost povinna zveřejňovat; rovněž bylo uvedeno, jaké jsou plány společnosti v dalším období, jaká zařízení společnost provozovala v období minulém a jaké plánovala investice do infrastrukturního majetku v roce 2019, které ale přesahují její finanční možnosti. Příděly do sociálního a simulačního fondu a jejich čerpání korespondují s kolektivní smlouvou. Prostředky jsou pouze pro zaměstnance a kontrolu čerpání zajišťuje společnost ve spolupráci s odborovou organizací. Fond obnovy byl zřízen na základě rozhodnutí představenstva účastníka před dvěma lety v souladu se stanovami; jsou a byly z něj čerpány prostředky na financování investiční výstavby společnosti. Dividendy společnost nevyplácela. K bodu programu č. 8 a k žádosti [Anonymizováno] bylo uvedeno, že města a obce v katastru společnosti vkládají svůj majetek do základního kapitálu společnosti, který je vždy oceněn znalcem. Přínosem pro společnost je pak provozování vloženého majetku. Operativní rozhodování představenstva společnosti tak není vázáno na termín valné hromady. Pokud jde o společný projekt, např. u města [adresa], je jeho část řešena smlouvou o zápůjčce. Pokud bude zapsáno navýšení základního kapitálu, pak v tomto případě bude proti sobě započtena výše vkladu a výše zápůjčky. Společnost nesmí ze zákona provozovat nic, co by předpokládalo ztrátu a musí naplňovat základní funkce ze zřizovací listiny. Společnost se snaží získat nové zákazníky, provozní výsledek je důležitý, ale dobu návratnosti nelze určit. Plán na rozdělení rozděleného zisku dosud neexistuje; - pověřené představenstvo společnosti již několikrát rozhodovalo o zvýšení základního kapitálu formou nepeněžitých vkladů nebo s vyloučením přednostního práva (r. 2016, 2018, 2019).

3. Na tomto skutkovém základě soud prvního stupně s odkazem na § 424, § 423 odst. 2 písm. f), § 428 odst. 1 z. o. k. a § 259 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), poté, kdy krom dodržení zákonné prekluzivní lhůty shledal i aktivní věcnou legitimaci navrhovatelů k podání předmětného návrhu.

4. Oba navrhovatelé se domáhali vyslovení neplatnosti usnesení o rozdělení zisku s tím, že pozvánka na valnou hromadu nevyhovuje požadavku zakotvenému v § 407 odst. 1 písm. f) z. o. k., předmětné navrhované usnesení nebylo dostatečně odůvodněno, jakož i proto, že odporuje dobrým mravům. Proti tomuto usnesení podali oba navrhovatelé účinný protest, v němž popsali skutkové okolnosti, z nichž dovozují důvod neplatnosti navrženého usnesení. Navrhovatel b) se rovněž dovolával neplatnosti usnesení o pověření představenstva v intencích důvodů protestu uplatněného akcionářem [Anonymizováno]. Soud prvního stupně tento považoval za dostatečný, obsahující konkrétní důvody, pro které akcionář považuje navrhované usnesení rozporné s právními předpisy - rozpor pro nerovné zacházení s akcionáři, zneužití dominantního postavení, omezování ostatních akcionářů, kteří nejsou obcemi, neurčitost a nesrozumitelnost usnesení valné hromady atd. S ohledem na nedostatek bližších informací pro akcionáře k navrženému usnesení nelze ani spravedlivě trvat na tom, aby akcionář činící protest blíže (než jak učinil v konkrétním případě) popsal skutkové okolnosti, z nichž dovozuje důvod neplatnosti usnesení valné hromady. Argumenty uvedené v návrhu na zahájení řízení nebyly navrhovatelem b) uvedeny poprvé, nýbrž rozvedly dříve vznesené námitky jiného akcionáře, vymezené v jím podaném protestu.

5. Dle soudu prvního stupně sporné usnesení o rozdělení zisku nebylo dostatečně odůvodněno v pozvánce na valnou hromadu a ani na valné hromadě se akcionářům potřebných informací a vysvětlení nedostalo. Pozvánka obsahuje velmi obecné konstatování stavu a opis zákona a stanov týkající se působnosti jednotlivých orgánů. Z informací uvedených v pozvánce nelze zjistit, proč je navrhováno, aby byl zisk rozdělen tak, že určená částka bude přidělena do sociálního fondu, stimulačního fondu a zbytek bude převeden do fondu obnovy. Dodatečné vysvětlení zdůvodnění návrhu poskytnuté akcionářům na valné hromadě nedostatek náležitostí pozvánky napravit nemohlo.

6. Ani výroční zpráva společnosti za rok 2019 neposkytuje dostatečné odpovědi na to, proč nebudou akcionářům ze zisku vyplaceny žádné dividendy. Je z ní zřejmé, že hospodaření společnosti v uvedeném období bylo na velmi dobré úrovni, společnost dosáhla zisku 10 355 000 Kč. Společnost dlouhodobě dosahuje zisku, v letech 2009-2017 se zisk pohyboval v rozmezí 8 500 000 Kč až 16 400 000 Kč. Od roku 2008 pravidelně společnost rozděluje část zisku každoročně do sociálního fondu ve výši 750 000 Kč a do stimulačního fondu částku 4 000 000 Kč. Za období od 2008 do 2016 na nerozděleném zisku byly ponechány částky od 3 780 000 Kč do 11 654 000 Kč. Za období 2009-2017 společnost nerozdělila ani částečně zisk na dividendy.

7. Soud prvního stupně obranu společnosti považoval za účelovou a nedůvodnou. Ze stanov společnosti nelze zjistit žádné podrobné a konkrétní informace, ani pravidla, podle kterých je povinna ze zisku naplňovat zřízené fondy. Pravidla obsažená v kolektivní smlouvě, či v jiném vnitřním předpisu, nemají z pohledu korporátního práva vliv na rozhodnutí valné hromady o rozdělení zisku. Soud prvního stupně, respektuje skutečnost, že existence a fungování společnosti s ohledem na předmět její činnosti plní určitý veřejný účel, zdůraznil, že společnost je rovněž samostatným subjektem, jehož záměrem je také dosahovat svojí činnosti zisk. Zájmy společnosti však nemusí být zcela totožné se zájmy všech jejích akcionářů. Navrhovatelé nepochybně nevstupovali svoji majetkovou účastí do společnosti jen a právě proto, aby pomáhali společnosti plnit zamýšlený veřejný účel, ale zejména proto, že účast na podnikání společnosti chápali jako investici a v případě dosažení zisku důvodně předpokládali, že na něm budou i poměrně participovat. Právo na podíl na zisku přitom patří mezi základní práva akcionáře /viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. února 2014, sp. zn. 29 Cdo 3059/2011, uveřejněné pod číslem 58/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní (dále jen „R 58/2014“), či nález Ústavního soudu ze dne 20. června 2017, sp. zn. IV. ÚS 1146/16, dostupná jako jejich další citovaná rozhodnutí na www.nsoud.cz a www.usoud.cz/.

8. Ani obrana společnosti o tom, že musí akceptovat rozhodnutí velkých akcionářů o nevyplácení dividend, respektive rozdělení zisku do zřízených fondů, není dle soudu prvního stupně důvodná. Velkými akcionáři společnosti, kteří se účastní na valných hromadách a hlasují shodně o nerozdělení zisku na dividendy, jsou územně samosprávné celky. Tito akcionáři pak vkládají do společnosti svůj vodohospodářský majetek výměnou za akcie společnosti, která se o tento vodohospodářský majetek stará a provozuje tento ve prospěch těchto akcionářů. Naproti tomu drobní akcionáři, kteří společnosti svůj majetek neposkytují, nýbrž „pouze“ vložili svoje finanční prostředky na akcie společnosti, nemají z investovaných prostředků žádné adekvátní protiplnění. Z uvedeného tak lze logicky uzavřít, že tito velcí akcionáři nemají žádný důvod pro hlasování o výplatě dividend, spíše naopak. S převahou hlasů na valných hromadách společnosti pak tito velcí akcionáři zneužívají svého postavení na úkor akcionářů minoritních (včetně navrhovatelů) a bez důležitého důvodu brání výplatě dividend, byť i jen zčásti dosaženého zisku společnosti. Takovéto zneužívání postavení a práv velkých akcionářů na úkor akcionářů minoritních nemůže požívat právní ochrany.

9. Soud prvního stupně přihlédl i k tomu, že v řízení bylo prokázáno, že podobně zaměřené korporace, jako je společnost, a ve kterých jsou majoritní akcionáři rovněž města a obce, naopak dlouhodobě alespoň z části dosaženého zisku vyplácejí dividendy akcionářům.

10. Soud prvního stupně proto uzavřel, že v případě usnesení o rozdělení zisku došlo k porušení zákona, a to § 407 odst. 1 písm. f) z. o. k., jakož i § 348 odst. 1 ve spojení s § 34 odst. 1 z. o. k. Navrhovatelé se nemohli s dostatečným předstihem kvalifikovaně připravit na projednávanou záležitost a zvážit, jakým způsobem budou o navrženém usnesení hlasovat, resp. učinit si z pozvánky na valnou hromadu konkrétní závěr o návrhu představenstva společnosti na rozdělení hospodářského výsledku za rok 2019. Odpověď představenstva ani vysvětlení podané na valné hromadě neposkytly dostatečný obraz o nastolené problematice, proč má být zisk rozdělen způsobem navrhovaným představenstvem bez výplaty dividend. Dle soudu prvního stupně se na úkor akcionářů dlouhodobě dostává ve své podstatě podílu na zisku společnosti toliko jejím zaměstnancům, a to právě prostřednictvím sociálního a stimulačního fondu. Nutnost společnosti reinvestovat dosažený zisk a obnovovat a modernizovat infrastrukturní i provozní majetek tak, aby udržela svoji provozuschopnost je pochopitelná. Nelze však takovéto odůvodnění dlouhodobě tolerovat (v řádu desítek let) bez toho, aby společnost řádně akcionářům vysvětlila, proč nerozděluje ani část zisku na dividendy. Pro nerozdělení zisku nebyl dán důležitý důvod. Dle soudu prvního stupně v daném případě majoritní akcionáři společnosti zneužívají většiny svých hlasů ke škodě minoritních akcionářů, pokud je rozhodováno o použití investic do infrastruktury [Anonymizováno], ze které mají prospěch (srov. R 58/2014, či komentářová literatura k § 348 z. o. k.: Štenglová, I., Havel, B., Cípeček, F., Kuhn, P., Šok, P.: Zákon o obchodních korporacích. Komentář. 2. vydání. [adresa]: C. H. Beck, 2017).

11. Pokud jde o usnesení o pověření představenstva, soud prvního stupně sdílel názor navrhovatele b) o tom, že předmětné usnesení nebylo řádně všem akcionářům v pozvánce na valnou hromadu a ani na valné hromadě odůvodněno. Je zřejmé, že představenstvo společnosti již v předchozích letech na základě pověření dle § 511 z. o. k. rozhodovalo o zvýšení základního kapitálu, a to formou nepeněžitých vkladů nebo s vyloučením přednostního práva. Právo minoritních akcionářů je tak obcházeno, respektive vyloučeno, rozhodnutím o zvýšení základního kapitálu pouze nepeněžitými vklady, s odůvodněním nutnosti zajistit další finance pro chod a rozvoj společnosti. Lze zcela souhlasit i s hodnocením navrhovatele b), že tak dochází k tzv. „ředění“ akcionářské struktury společnosti v rozporu se zákonem i s dobrými mravy.

12. Soud prvního stupně konstatoval, že sice bylo naplněno ustanovení § 511 z. o. k., avšak společnost při přijetí napadeného usnesení nezacházela se všemi akcionáři za stejných podmínek stejně (§ 244 z. o. k.). Společnost dlouhodobě pověřuje představenstvo ke zvýšení základního kapitálu formou nepeněžitých vkladů nebo s vyloučením přednostního práva a zcela upřednostňuje majoritní akcionáře (zejména územně samosprávné celky), bez příležitosti minoritní akcionářů se účastnit na zvýšení základního kapitálu. S ohledem na výkon hlasovacích práv majoritních akcionářů z výše pospaných důvodů, došlo nepochybně ke zneužití hlasovacích práv těchto majoritních akcionářů (§ 212 o. z.) a takovéto zneužití nepožívá právní ochrany (§ 8 o. z.).

13. Soud prvního stupně přisvědčil navrhovateli b), že v daném případě společnost při přijetí napadeného usnesení nezacházela se všemi akcionáři za stejných podmínek stejně (§ 244 z. o. k.). Společnost dlouhodobě pověřuje představenstvo ke zvýšení základního kapitálu formou nepeněžitých vkladů nebo s vyloučením přednostního práva a zcela upřednostňuje majoritní akcionáře (zejména územně samosprávné celky), bez příležitosti minoritní akcionářů se účastnit na zvýšení základního kapitálu. Přijetím tohoto usnesení došlo k závažnému zásahu do práv akcionářů.

14. Vzhledem k tomu, že napadená usnesení valné hromady společnosti byla shledána rozporným se zákonem, stanovami a dobrými mravy, se soud prvního stupně zabýval tím, zda jsou v daném případě dány důvody pro nevyslovení neplatnosti usnesení, tj. zda je dán prostor k úvaze pro případnou aplikaci § 260 o. z. a dospěl k závěru, že tomu tak není, vycházeje ze závěrů uvedených Nejvyšším soudem v usnesení ze dne 17. prosince 2019, sp. zn. 27 Cdo 787/2018.

15. Dlouhodobé a neodůvodněné ignorování práva zejména drobných akcionářů na výplatu podílu na zisku a práva účastnit se na zvýšení základního kapitálu je významným zásahem do elementárních práv navrhovatelů a dalších minoritních akcionářů společnosti. Napadená usnesení valné hromady měla závažné právní následky, odůvodňující vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady. Společnost dosahuje od roku 2008 zisku v řádech jednotek či desítek milionů a jde tak o společnost stabilní, které se vyslovení neplatnosti usnesení nedotkne; nepřevážil zájem společnosti na stabilitě jejích vnitřních poměrů nad zájmy navrhovatelů chráněnými ustanovením § 428 z. o. k. (§ 260 odst. 1 o. z.).

16. Vyslovením neplatnosti napadených usnesení valné hromady společnosti nedojde ani k podstatnému zásahu do práv akcionářů nabytých v dobré víře. V poměrech dané věci vzhledem k dlouhodobé praxi společnosti nevyplácet ani částečně ze zisku dividendy akcionářům, lze důvodně pochybovat o tom, zda majoritní akcionáři (územní samosprávné celky), kteří hlasují na valných hromadách zejména o rozdělení zisku bez výplaty na dividendy akcionářům, a s vědomím možnosti dosahovat nové akcie účastníka nepeněžitými vklady z jejich majetku, že svoje práva akcionářů přijatými usneseními nabyli v dobré víře.

17. Proto soud prvního stupně podaným návrhům vyhověl, prostor pro aplikaci § 260 o. z. neshledal (výroky I. a II.).

18. O nákladech řízení rozhodl soud prvního stupně podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), s odkazem na příslušná ustanovení vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách za poskytování právních služeb (advokátního tarifu). Navrhovateli a) přiznal náklady řízení ve výši 26 684 Kč, které spočívají v zaplaceném soudním poplatku za návrh, v odměně za právní zastoupení v rozsahu 6 úkonů právní služby po 3 100 Kč, včetně 6 režijních paušálů po 300 Kč, navýšené o 21% DPH (výrok III.). Navrhovateli b) přiznal náklady řízení ve výši 47 448,19 Kč, které se sestávají z odměny za právní zastoupení v rozsahu 10 úkonů právní služby po 3 100 Kč, včetně 10 režijních paušálů po 300 Kč, cestovného, náhrady za zmeškaný čas, vše navýšené dle § 137 odst. 3 o. s. ř. o 21% DPH, a jež zároveň zahrnují navrhovatelem b) zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000 Kč za podaný návrh (výrok IV.).

19. Proti rozhodnutí soudu prvního stupně podala společnost odvolání, navrhujíc, aby odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně změnil a návrhy na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady zamítl.

20. Odvolatelka namítá, že se soud prvního stupně nesprávně vypořádal s její námitkou nedostatku aktivní legitimace navrhovatele b) pro dovolání se neplatnosti usnesení o pověření představenstva. Rekapituluje, že navrhovatel b) vlastní protest proti tomuto usnesení nepodal. Jeho návrh v tomto směru vychází z protestu podaného jiným akcionářem – [Anonymizováno]. Obsah tohoto protestu odvolatelka s odkazem na relevantní judikaturu k problematice posuzování obsahu protestu (např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. prosince 2019, sp. zn. 27 Cdo 787/2018, či usnesení ze dne 14. října 2020, sp. zn. 27 Cdo 927/2020 a tam citovaná další rozhodnutí) považuje za neurčitý. Protest byl odůvodněn pouze v obecné rovině tím, že přijaté usnesení porušuje právní řád (z. o. k. a o. z.) a stanovy společnosti bez vyložení konkrétních důvodů. Jinak řečeno nebyly uvedeny konkrétní skutkové okolnosti, které tvrzený rozpor způsobují. Navrhovatel b) se tak dovolává neplatnosti uvedeného usnesení o pověření představenstva z důvodů, které on sám ani jiný akcionář formou protestu neuplatnili, a proto je v tomto rozsahu jím podaný návrh nepřípustný pro nedostatek jeho aktivní věcné legitimace.

21. Pokud jde o usnesení o rozdělení zisku, odvolatelka považuje samotný primární závěr soudu prvního stupně o porušení zákona a stanov za nesprávný. Je přesvědčena, že obě navrhovaná usnesení, předkládaná valné hromadě ke schválení, byla přiléhavě a podrobně zdůvodněna. Vyloženy byly konkrétní důvody, pro které bylo navrhováno nerozdělit dosažený zisk mezi akcionáře, ale přidělit ho do jednotlivých fondů společnosti. Zdůvodněn byl návrh na znovu pověření představenstva společnosti ke zvyšování základního kapitálu způsobem podle § 511 z. o. k. Zásadně platí, že důvody, pro které je navrhováno přijetí určitého usnesení, by měly být uvedeny stručně, jasně a výstižně tak, aby ze zdůvodnění bylo akcionářům bez vynaložení nepřiměřeného úsilí a času zřejmé, proč svolavatel zasedání valné hromady navrhuje, aby valná hromada o dané záležitosti rozhodla a proč se tak má stát navrhovaným způsobem. Zdůvodnění má tedy akcionářům poskytnout základní informace nezbytné pro posouzení důvodů, kvůli kterým je přijetí usnesení navrhováno. Těmto požadavkům odvolatelka dostála. Samotná pozvánka na zasedání valné hromady je ve vztahu k bodu č. 5. i bodu č. 8 pořadu jednání co do formulace navrhovaného usnesení a jeho odůvodnění v obou případech dostatečně určitá, jasná a srozumitelná a netrpí vadou v podobě absence náležitosti stanovené v § 407 odst. 1 písm. f) z. o. k. Společnost zákon ani své stanovy neporušila, nemohl být naplněn předpoklad vyslovit z uvedeného důvodu s odkazem na § 258 o. z. neplatnost valnou hromadou přijatého usnesení pod č. 7 a usnesení pod č.

12. Odvolatelka v této souvislosti odkazuje na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. března 2019, sp. zn. 27 Cdo 3885/2217, uveřejněné pod číslem 9/2020 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní (dále jen „R 9/2020“), dle něhož „návrh usnesení musí být uveden zásadně v takové podobě, aby o něm mohlo být bez dalšího hlasováno" a „zdůvodnění pak musí poskytnout akcionářům alespoň základní informace nutné pro posouzení důvodů, pro něž je přijetí usnesení navrhováno.“.

22. Odvolatelka opětovně zdůraznila, že pokud by hypoteticky nakonec měla být správná úvaha soudu prvního stupně o porušení zákona ohledně náležitostí pozvánky svolávající k zasedání valnou hromadu /porušení § 407 odst. 1 písm. f) z. o. k./, bylo na místě zabývat se tím, zda nejsou dány důvody, pro které soud nevysloví neplatnost usnesení valné hromady podle § 260 o. z., v němž se promítá zájem na stabilitě vnitřních poměrů korporace a princip proporcionality (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. prosince 2019, sp. zn. 27 Cdo 787/2018). Důvod pro nevyslovení neplatnosti usnesení valné hromady by podle odvolatelky měl být spatřován a priori v tom, že vysvětlení obou návrhů usnesení poskytnuté akcionářům přímo na valné hromadě, vč. odpovědí k žádostem akcionářů o vysvětlení nebo informace podané v rámci stanovisek představenstva společnosti k podaným protestům a protinávrhům akcionářů, dohromady učinilo dostatečně podložený podklad pro to, aby se akcionáři mohli kvalifikovaně rozhodnout, zda navrhované usnesení přijmout či nikoliv. Právo akcionářů na informace nebylo zkráceno, presumované závažné právní následky, které by jinak musely být spojeny s porušením tohoto práva, v posuzovaném případě nastat nemohly.

23. Odvolatelka dále polemizuje se závěry soudu prvního stupně o porušení práva akcionářů na podíl na zisku ve smyslu § 348 odst. 1 ve spojení s § 34 odst. 1 z. o. k. Zdůrazňuje, že ustanovení § 348 odst. 1 věty první z. o. k. zakládá akcionářům právo na podíl na zisku, který valná hromada schválila k rozdělení mezi akcionáře. Vytvoří-li akciová společnost zisk, může však valná hromada rozhodnout i o tom, že tento zisk nebude rozdělen mezi akcionáře, a to z důležitých důvodů a při respektování zákazu zneužití většiny hlasů (srov. R 9/2020). O přidělení zisku za rok 2019 do jednotlivých fondů bylo rozhodnuto v souladu se stanovami na základě dlouhodobé podnikatelské strategie společnosti, odkazuje při tom na článek 44 odst. 2 a článek 49 stanov, které cituje, jakož i na výroční zprávu za rok 2019 předmětnou valnou hromadou schválenou).

24. Rozhodla-li valná hromada o tom, že za rok 2019 dosažený zisk po zdanění bude v určených dílech přidělen do stanovami zřízených fondů, jde o postup zcela legitimní, stanovami předvídaný. Přičemž tyto příděly do stanovami zřízených fondů tvořených ze zisku představují samy o sobě důležitý důvod, pro který je valná hromada oprávněna rozhodnout o nerozdělení byť jen části zisku mezi akcionáře. Vedle toho v pozvánce na valnou hromadu představenstvo formulovalo i důvody ekonomické povahy, pro které mělo být valnou hromadou rozhodováno o přidělení dosaženého zisku do jednotlivých fondů a nikoliv o jeho vyplacení formou dividend akcionářům. Těmi byly zejména očekávané splátky úvěrů v roce 2020 ve výši 16 250 000 Kč, navrhovaným přídělem do fondu obnovy pokryté pouze z 56 % s nutností zajistit úhradu zbylé části závazku z jiných, vlastních zdrojů.

25. Odvolatelka znovu zdůraznila, že od svého založení plní konkrétní veřejný účel. Nezpochybňuje, že je obchodní korporací a podnikatelem avšak nelze pominout, že společnost, zabývající se primárně zajištěním a dodávkami pitné vody a odváděním a likvidací odpadních vod a udržováním této k tomu nezbytné infrastruktury zejména na území těch měst či obcí, které jsou akcionáři společnosti, byla a priori zřízena za účelem zabezpečování služeb veřejné potřeby a ve veřejném zájmu (srov. § 1 odst. 2 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích). Samotná podnikatelská činnost společnosti je regulována veřejnoprávními předpisy, ať již jde např. o hledisko regulace při určení cen za dodávky pitné vody a odvádění odpadních vod cenovými předpisy, nebo o regulaci obsaženou v samotném zákoně o vodovodech a kanalizacích. S tímto vědomím, s důkladným zvažováním toho, že činnost společnosti je specifická, museli ostatní akcionáři, kteří nejsou územně samosprávnými celky, majetkově do společnosti vstupovat.

26. Odvolatelka rovněž nesouhlasí se závěrem soudu prvního stupně, že při přijímání napadených usnesení valné hromady došlo ke zneužití většiny hlasů těmi akcionáři, kteří jsou územně samosprávnými celky a na úkor navrhovatelů nebo dalších minoritních akcionářů. Na to, že jmenovaní akcionáři se většinově podílejí na základním kapitálu společnosti, nemůže být samo o sobě nahlíženo optikou jakýchkoliv difamujících či diskvalifikujících účinků. Má-li být těmto akcionářům vyčítána jejich (majoritní) majetková účast na společnosti, je nutno si uvědomit, že tyto obce či města převážně vložily do základního kapitálu společnosti formou nemajetkových vkladů veškerou svoji vodárenskou nebo vodoodpadní infrastrukturu. Jako územně samosprávné celky jsou obce či města omezení při nakládání s jakýmkoliv svým majetkem (vč. nabytých akcií) veřejnoprávními předpisy. Toto podstatné hledisko soud prvního stupně nereflektoval. Základní právní rámec je vymezen zákonem č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů; odvolatelka popisuje povinnosti těchto akcionářů z uvedeného zákona plynoucí. Nemůže se tudíž jednat zneužití majoritního postavení, jestliže akcionáři žalované z řad územně samosprávných celků hlasují v souladu se svými povinnostmi hájit při realizaci akcionářských práv zájmy své a zájmy svých občanů, které jim jsou uloženy donucujícími ustanoveními jiného právního předpisu.

27. Uvedené platí i ve vztahu k přijatému usnesení o pověření představenstva. Zvýšení základního kapitálu v akciové společnosti rozhodnutím představenstva je postupem předvídaným v § 511 a násl. z. o. k. Stanovy společnosti výslovně připouští a umožňují přijetí rozhodnutí valné hromady pověřující představenstvo ke zvýšení základního kapitálu za stanovených podmínek (§ 9 stanov). Napadené usnesení valné hromady je rozhodnutím rámcovým, v jistém směru obecným pravidlem. Pověřuje-li valná hromada představenstvo, není jisté, zda a kdy se bude základní kapitál zvyšovat, ani - může-li se tak stát i nepeněžitými vklady - jakými nepeněžitými vklady bude splácen emisní kurs akcií. Samo o sobě proto takové pravidlo práva některých akcionářů nemůže porušovat. Odvolatelka zdůraznila, že v daném případě není posuzován konkrétní případ, kdy by došlo (z rozhodnutí představenstva) ke zvýšení základního některým z vymezených způsobů - v takovém případě by případná úvaha nad tím, jestli někteří z akcionářů nebyli z účasti na tomto konkrétním zvýšení základního kapitálu vyloučeni, mohla být na místě.

28. Odvolatelka svou argumentaci podrobně rozvádí.

29. Navrhovatel b) se ztotožnil se závěry soudu prvního stupně a navrhl je jako věcně správné potvrdit.

30. Navrhovatel b) ve vyjádření k podanému odvolání zdůraznil, že jeho aktivní legitimace k podání návrhu na vyslovení neplatnosti usnesení o pověření představenstva je dána na základě podaného protestu [Anonymizováno], který byl dostatečně určitý a srozumitelný, přičemž jeho argumenty uvedené v protestu jsou v návrhu pouze dále rozvíjeny.

31. Napadená usnesení valné hromady nebyla v pozvánce vůbec zdůvodněna. Textace uvedená v pozvánce k oběma napadeným usnesením se nedá považovat za zdůvodnění pro absenci jakékoliv kvalifikované informace pro akcionáře, zdůvodnění potřeby postupovat navrhovaným způsobem atd. Absence zdůvodnění návrhu usnesení v pozvánce na valnou hromadu je porušením zákona. Absencí zdůvodnění usnesení o rozdělení zisku a jeho následné přijetí bylo závažným způsobem zasaženo do práva akcionářů společnosti na informace a práva na podíl na zisku.

32. Společnost svou dlouhodobou opakovanou aktivitou, týkající se pravidelného zvýšení základního kapitálu skrze pověření představenstva společnosti, významně krátí akcionářská práva a cíleně ředí minoritní akcionáře, kterým jednak nevyplácí ani korunu na zisku, jednak neumožňuje uplatňovat akcionářská práva v souladu se zákonem a stanovami. Přijetím napadených usnesení došlo k závažnému zásahu do práv minoritních akcionářů, kteří jsou dlouhodobě znevýhodňováni oproti akcionářům - obcím, proto není přiléhavé užití § 260 o. z.

33. Navrhovatel b) své výhrady k jednotlivým námitkám odvolatelky podrobně rozvádí, odkazuje na svá původní tvrzení uvedená v návrhu a předchozích svých vyjádřeních.

34. Navrhovatel a) se ztotožnil se závěry soudu prvního stupně a navrhl je jako věcně správné potvrdit.

35. Navrhovatel a) souhlasí s odůvodněním rozhodnutí soudu prvního stupně, které reflektuje jeho tvrzení, jež byla v daném řízení uplatněna. Bylo dostatečně prokázáno, že došlo ke zneužití většiny, když samosprávné celky ovládající společnost nemají zájem na vyplácení dividend. Rovněž je správný závěr o tom, že pozvánka na valnou hromadu neobsahovala veškeré náležitosti (návrh na rozdělení zisku nebyl řádně odůvodněn).

36. Odvolací soud přezkoumal usnesení soudu prvního stupně včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212 a § 212a o. s. ř.) a shledal odvolání důvodným.

37. Podle § 424 odst. 1 z. o. k. se neplatnosti usnesení valné hromady akcionář nemůže dovolávat, nebyl-li proti usnesení valné hromady podán protest, ledaže nebyl podaný protest zapsán chybou zapisovatele nebo předsedy valné hromady nebo navrhovatel nebyl na valné hromadě přítomen, případně důvody pro neplatnost usnesení valné hromady nebylo možné na této valné hromadě zjistit.

38. Podle § 428 z. o. k. každý akcionář, člen představenstva, dozorčí rady nebo likvidátor se může dovolávat neplatnosti usnesení valné hromady podle ustanovení občanského zákoníku o neplatnosti usnesení členské schůze spolku pro rozpor s právními předpisy nebo stanovami (odstavec první). Důvodem neplatnosti usnesení valné hromady je i rozpor tohoto usnesení s dobrými mravy (odstavec druhý).

39. Podle § 407 odst. 1 písm. f) z. o. k. pozvánka na valnou hromadu obsahuje mj. návrh usnesení valné hromady a jeho zdůvodnění.

40. Podle § 34 odst. 1 z. o. k. podíl na zisku se stanoví na základě řádné nebo mimořádné účetní závěrky schválené nejvyšším orgánem obchodní korporace. Lze jej rozdělit pouze mezi společníky, ledaže společenská smlouva určí jinak.

41. Podle § 348 odst. 1 věty první z. o. k. má akcionář právo na podíl na zisku, který valná hromada schválila k rozdělení mezi akcionáře.

42. Podle § 260 odst. 1 o. z. soud neplatnost rozhodnutí nevysloví, došlo-li k porušení zákona nebo stanov, aniž to mělo závažné právní následky, a je-li v zájmu spolku hodném právní ochrany neplatnost rozhodnutí nevyslovit. Podle odst. 2 soud neplatnost rozhodnutí nevysloví ani tehdy, bylo-li by tím podstatně zasaženo do práva třetí osoby nabytého v dobré víře.

43. Podle § 1 odst. 1 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích ve znění účinném do 31. prosince 2020 (dále jen „zákon o vodovodech a kanalizacích“), tento zákon upravuje některé vztahy vznikající při rozvoji, výstavbě a provozu vodovodů a kanalizací sloužících veřejné potřebě dále jen „vodovody a kanalizace“), přípojek na ně, jakož i působnost orgánů územních samosprávných celků a správních úřadů na tomto úseku. Podle odst. 2 vodovody a kanalizace pro veřejnou potřebu se zřizují a provozují ve veřejném zájmu.

44. Podle § 8 odst. 1 zákona o vodovodech a kanalizacích vlastník vodovodu nebo kanalizace je povinen zajistit jejich plynulé a bezpečné provozování, vytvářet rezervu finančních prostředků na jejich obnovu a dokládat jejich použití pro tyto účely. Podle odst. 11 vlastník vodovodu nebo kanalizace je povinen zpracovat a realizovat plán financování obnovy vodovodů nebo kanalizací, a to na dobu nejméně 10 kalendářních let. Obsah plánu financování obnovy vodovodů a kanalizací včetně pravidel pro jeho zpracování stanoví prováděcí právní předpis.

45. Podle § 33 odst. 2 písm. d) zákona o vodovodech a kanalizacích právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník vodovodu nebo kanalizace dopustí přestupku tím, že nezajistí plynulé a bezpečné provozování vodovodu nebo kanalizace podle § 8 odst.

1. Podle odst. 2 písm. g) bod 3 se právnická nebo podnikající fyzická osoba jako vlastník vodovodu nebo kanalizace dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 8 odst. 11 nevytváří prostředky na obnovu nebo nedoloží doklady o použití prostředků na obnovu podle § 8 odst. 1.

46. Podle § 13a odst. 1 vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon o vodovodech a kanalizacích, plán financování obnovy vodovodů nebo kanalizací se zpracovává v rozsahu údajů a podle pravidel stanovených v příloze č.

18. Podle odst. 2) plán financování obnovy vodovodů nebo kanalizací se aktualizuje nejpozději po 5 letech od jeho zpracování. Každá provedená aktualizace je nedílnou součástí původního plánu financování obnovy vodovodů nebo kanalizací.

47. Odvolací soud vychází ze skutkových zjištění soudu prvního stupně, s nimiž se ztotožňuje, a na něž odkazuje (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. května 2004, sp. zn. 29 Odo 257/2002, ze dne 16. listopadu 2011, sp. zn. 29 Cdo 3450/2011) a dále z doplněného dokazování zaměřeného na posouzení obsahu protestu učiněného akcionářem [Anonymizováno] a posouzení obsahu pozvánky na valnou hromadu.

48. Ze zápisu z valné hromady konané dne 25. května 2020 vyplývá, že uvedený akcionář [adresa] se valné hromady zúčastnil a podal mj. protest proti usnesení o pověření představenstva (který je přílohou č. 18 zápisu z jednání valné hromady) s odůvodněním, že „důvodem protestu je skutečnost, že u těchto přijatých usnesení byl porušen právní řád ČR – zákona o obchodních korporacích č. 90/2012 Sb. (ZOK), občanský zákoník (NOZ) č. 89/2012 Sb. a stanovy naší společnosti.“ Jako základní důvody pro vyslovení neplatnosti vymezil následující: „a) za situace kdy je známo vše o navyšování ZK obcí [adresa] ve výši 5,4 mil Kč, není to usnesení v souladu s judikaturou NS ČR. Toto usnesení je tohoto důvodu neplatné; b) rozpor se zásadou rovného zacházení § 244 ZOK; c) zneužití dominantního postavení města [Anonymizováno] a ostatních spolupracujících obcí a měst – zneužití hlasovacích práv nelze přehlížet; d) vzhledem k omezení akcionářů na majitele, kteří nemohou být vkladateli nepeněžitých vkladů – není zpráva o omezení přednostního práva; e) protože představenstvo nebylo schopno vysvětlit vlastní návrh ke zvyšování ZK z vlastních zdrojů je navrhované usnesení nesrozumitelné, neurčité.“ 49. Z pozvánky na valnou hromadu se podává, že na pořadu jednání bylo pod bodem č. 5 zařazeno schválení výroční zprávy, schválení řádné účetní závěrky na rok 2019 a rozhodnutí o rozdělení zisku s návrhem usnesení tohoto znění: „Valná hromada schvaluje výroční zprávu předloženou představenstvem. Valná hromada schvaluje řádnou účetní závěrku za rok 2019. Valná hromada schvaluje návrh na rozdělení zisku, a to z dosaženého zisku ve výši 10 354 547,27 Kč po zdanění přidělit 750 000 Kč do sociálního fondu a 500 000 Kč do stimulačního fondu. Částku ve výši 9 104 547,13 Kč převést do fondu obnovy.“ Obsahovala zdůvodnění navrhovaných usnesení s tím, že v případě usnesení o rozdělení zisku se z něj podává, že „Na základě hospodářských výsledků společnosti předkládá představenstvo podle ust. § 20 odst. 2 písm. m) stanov společnosti návrh na rozdělení zisku. Příděly do sociálního a stimulačního fondu slouží k plnění benefitů zaměstnanců, daných uzavřenou kolektivní smlouvou. Finanční prostředky, generované přídělem do fondu obnovy, budou použity na splátky úvěrů. Na základě uzavřených smluv s poskytovatelem úvěrů, kterým je [právnická osoba]., budou splátky úvěrů v roce 2020 ve výši 16 250 tis. Kč. Příděl do fondu obnovy tento závazek pokryje pouze z 56 %. Zbývající prostředky musí společnost zajistit z jiných (vlastních) zdrojů. Tato situace je jedním z důvodů, proč představenstvo nenavrhuje rozdělní části zisku mezi akcionáře. Představenstvo dále postupuje v souladu se zásadou opatrnosti, a to vzhledem k současné ekonomické situaci, kdy lze vlivem omezení provozu, případně dočasného uzavření významného počtu provozoven v oblasti působnosti společnosti, očekávat snížení tržeb z vodného a stočného, a tím i snížení hospodářského výsledku (zisku) v roce 2020.“ 50. Z pozvánky na valnou hromadu dále vyplývá, že na pořadu jednání bylo pod bodem č. 8 zařazeno rozhodnutí o pověření představenstva s návrhem usnesení tohoto znění: „Valná hromada pověřuje představenstvo, aby za podmínek stanovených podle § 511 Zákona o obchodních korporacích a stanovami společnosti, zvyšovalo ZK upisováním nových akcií, podmíněným zvýšením ZK, a to nepeněžitými vklady, nebo z vlastních zdrojů společnosti s výjimkou nerozděleného zisku, nejvýše však o 30 % dosavadní výše ZK v době pověření. Pověření představenstva dle § 511 Zákona o obchodních korporacích a § 9 odst. 1 stanov společnosti nahrazuje rozhodnutí VH o zvýšení ZK a určuje, že budou vydávány kmenové akcie na jméno v listinné podobě o jmenovité hodnotě 1 000,- Kč s omezenou převoditelností a o ocenění nepeněžitého majetku rozhodne představenstvo na základě posudku znalce. Pověření se uděluje na dobu 5 let, tedy do roku 2025.“ Zdůvodnění uvedeného návrhu bylo vymezeno takto: „Představenstvo společnosti bylo v souladu s ustanovením § 511 Zákona o obchodních korporacích valnou hromadou společnosti pověřeno ke zvyšování ZK způsobem uvedeným v zákoně a ve stanovách společnosti od roku 2015, a to na dobu 5 let (což je v souladu s ustanovením § 512 odst. 2 Zákona o obchodních korporacích). Toto pověření bylo využíváno ke zvyšování ZK zejména nepeněžitými vklady akcionářů společnosti, přičemž nepeněžitými vklady byly zejména stavby a zařízení související s vododovody a kanalizacemi. S ohledem na skutečnost, že platnost tohoto předchozího pověření k letošnímu roku končí, navrhuje představenstvo společnosti, aby ho valná hromada opětovně ke zvyšování ZK uvedeným způsobem pověřila.“ 51. Soud prvního stupně krom dodržení zákonné prekluzivní lhůty shledal i věcnou legitimaci obou navrhovatelů k podání návrhu na vyslovení neplatnosti usnesení o rozdělení zisku. Jakož i dovodil, že navrhovateli b) svědčí právo dovolat se neplatnosti usnesení o pověření představenstva z důvodů uvedených v protestu učiněného akcionářem [Anonymizováno], jenž považoval za určitý. Dle odvolacího soudu však závěru soudu prvního stupně o určitosti tohoto protestu přisvědčit nelze. Protest musí být určitý a srozumitelný; jedině takto podaný protest je nezbytným předpokladem pro založení aktivní legitimace k podání návrhu na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady (k náležitostem protestu srov. např. R 9/2020, usnesení ze dne 17. prosince 2019, sp. zn. 27 Cdo 787/2018, jakož i usnesení ze dne 20. listopadu 2019, sp. zn. 27 Cdo 2363/2019, či usnesení ze dne 14. října 2020, sp. zn. 27 Cdo 927/2020, jakož i rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. října 2017, sp. zn. 29 Cdo 61/2017, uveřejněný pod číslem 4/2019 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní).

52. Je nutno zdůraznit, že smysl a účel právní úpravy protestu je dvojí. Předně protest plní preventivní funkci, když umožňuje, aby valná hromada reagovala na výhrady akcionáře a případně (je-li to možné) vady, pro které by soud mohl následně vyslovit neplatnost usnesení valné hromady, napravila. Současně institut protestu dává společnosti relativní jistotu, že může – nejsou-li vzneseny žádné protesty – z přijatých usnesení vycházet, tj. spolehnout se na to, že jejich platnost nebude posléze zpochybněna. V úpravě protestu se rovněž promítá povinnost akcionářů chovat se ke své společnosti čestně a loajálně (§ 212 odst. 1 věta první o. z.). Má-li kterýkoliv z akcionářů za to, že jsou zde okolnosti, pro které by soud mohl vyslovit neplatnost usnesení přijímaných valnou hromadou, je jeho povinností „vyložit karty na stůl“ tak, aby společnost mohla vady buď napravit, anebo aby byla alespoň varována před tím, že přijatá usnesení mohou být (z důvodů, na které akcionář poukázal) „zneplatněna“ rozhodnutím soudu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. října 2020, sp. zn. 27 Cdo 927/2020).

53. V protestu je třeba uvést konkrétní, určité, srozumitelné skutkové okolnosti, pro něž s navrhovaným usnesením valné hromady akcionář, který vznáší protest, nesouhlasí. Musí tedy alespoň stručně vymezit důvody, pro které má za to, že určité usnesení valné hromady odporuje právním předpisům či stanovám společnosti. Pakliže v protestu uvede pouze skutečnosti obecného charakteru, z nichž nelze ani výkladem za použití pravidel uvedených v § 555 až 558 o. z. dovodit, jaké důvody jej vedou k tomu, že proti přijímanému usnesení brojí, je jeho obsah neurčitý a nelze k němu přihlížet (půjde ve smyslu § 553 odst. 1 o. z. o zdánlivé právní jednání, ke kterému se podle § 554 o. z. nepřihlíží). Jinak řečeno, akcionář, který vznáší protest proti usnesení valné hromady, musí sdělit, proč tak činí, tj. uvést důvody, pro které má za to, že určité usnesení valné hromady odporuje právním předpisům či stanovám společnosti.

54. Dle odvolacího soudu protest podaný [Anonymizováno] výše uvedeným požadavkům určitosti nevyhovuje. Je obecný a neurčitý, když tento akcionář v protestu neuvedl, z čeho konkrétně dovozuje porušení zásady rovného zacházení se všemi akcionáři, z čeho konkrétně usuzuje na zneužití hlasovacích práv, omezení přednostního práva akcionářů, jakož ani není zřejmé, z jakého důvodu se dovolává v souvislosti s usnesením o pověření představenstva nedostatečného vysvětlení návrhu na zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů, a tyto skutečnosti nelze dovodit ani výkladem jeho obsahu. Jím uvedené výhrady jsou pouze obecného charakteru s odkazem na zákonná ustanovení.

55. Odvolací soud shrnuje, že jelikož navrhovatel b) nepodal sám proti usnesení o pověření představenstva protest, mohl se neplatnosti tohoto usnesení valné hromady dovolat jen z důvodů uvedených v protestu akcionáře [Anonymizováno], jehož obsahem je soud limitován. Podaný protest však dle odvolacího soudu nesplňuje kritéria určitosti. Potřebné skutečnosti jsou uvedeny až v návrhu na zahájení řízení podaném navrhovatelem b). V daném případě se nejedná se o pouhé upřesnění podaného protestu, nýbrž o uvedení významných podstatných skutečností až v samotném návrhu na zahájení řízení; tímto způsobem nelze podaný protest „dotvářet“. Jinak řečeno, jelikož protest nebyl určitý, navrhovateli b) nesvědčila aktivní legitimace k podání předmětného návrhu na vyslovení neplatnosti usnesení o pověření představenstva a již z tohoto důvodu bylo nadbytečné zabývat se věcným posouzením ne/platnosti tohoto usnesení valné hromady. Sama tato skutečnost byla důvodem pro zamítnutí podaného návrhu na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady o pověření představenstva ke zvýšení základního kapitálu podle § 511 z. o. k.

56. Odvolací soud dodává, že ani v případě shledání aktivní legitimace navrhovatele b) k podání návrhu by nemohl v daném rozsahu ve věci uspět. Odvolací soud se neztotožňuje se závěrem soudu prvního stupně o tom, že v pozvánce na valnou hromadu nebylo uvedené navrhované usnesení odůvodněno. Ze zdůvodnění tohoto návrhu usnesení je zcela zřejmé, že jde o využití zákonné možnosti pověřit představenstvo, aby za podmínek stanovených zákonem a stanovami zvýšilo základní kapitál společnosti tam specifikovaným způsobem, přičemž stanovy společnosti výslovně takovýto postup připouští a umožňují přijetí rozhodnutí valné hromady pověřující představenstvo ke zvýšení základního kapitálu. Lze přisvědčit odvolatelce, že předmětné usnesení o pověření představenstva je rozhodnutím rámcovým, samo o sobě takovéto rozhodnutí valné hromady práva akcionářů neporušuje.

57. Přijaté usnesení o pověření představenstva není rozhodnutím o zvýšení základního kapitálu. Předmětem posouzení tudíž není, zda případným zvýšením základního kapitálu na základě rozhodnutí představenstva jedním (či vícero) z vymezených způsobů byli někteří akcionáři z účasti na tomto konkrétním zvýšení základního kapitálu vyloučeni. Zbývá dodat, že uvedeným usnesením o pověření představenstva ke zvyšování základního kapitálu dochází k přesunu působnosti valné hromady právě na představenstvo, z čehož vyplývá, že samotné usnesení představenstva o zvýšení základního kapitálu lze napadnout návrhem na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady ve smyslu § 428 z. o. k. Odvolací soud se rovněž v daném případě neztotožňuje se závěrem soudu prvního stupně v tom, že při přijetí napadeného usnesení došlo ke zneužití většiny hlasů. O zneužití většiny hlasů ve smyslu § 8 a § 212 odst. 2 o. z. by se dalo uvažovat tehdy, jestliže by většinový akcionář a popř. s ním spřízněné osoby prosadil rozhodnutí, kterým by byli zvýhodněni na úkor menšinového akcionáře. Tak tomu v daném případě není, přijetí napadeného usnesení odpovídá rozložení sil ve společnosti.

58. Pokud jde o sporné usnesení o rozdělení zisku, odvolací soud přisvědčuje soudu prvního stupně, že aktivní legitimace obou navrhovatelů k dovolání se neplatnosti usnesení valné hromady, jímž bylo rozhodnuto o rozdělení zisku za rok 2019, je dána. Oba podali proti uvedenému usnesení řádný protest; navrhovatel a) se valné hromady nezúčastnil, navrhovatel b) byl na ní přítomen. Odvolací soud však nesdílí závěr soudu prvního stupně o nedostatku zdůvodnění návrhu usnesení na rozdělení zisku, tj. že pozvánka na valnou hromadu ohledně této záležitosti koliduje s § 407 odst. 1 písm. f) z. o. k.

59. Pokud jde o náležitosti pozvánky na valnou hromadu, je rozhodovací soudní praxe ustálena v požadavku, že pozvánka na valnou hromadu musí akcionářům poskytnout dostatečné informace nezbytné též k tomu, aby se mohli (v dostatečném časovém předstihu) na valnou hromadu připravit se znalostí věci a aby mohli uvážit, jak budou hlasovat, zda budou požadovat vysvětlení, zda uplatní návrhy či protinávrhy, zda podají protesty a jak je odůvodní. Přičemž důvody, pro které je navrhováno přijetí určitého usnesení by zásadně měly být uvedeny stručně, jasně a výstižně. Ze zdůvodnění, proč je navrhováno přijetí určitého usnesení, by mělo být akcionářům bez vynaložení nepřiměřeného úsilí a času zřejmé, proč představenstvo navrhuje, aby valná hromada o dané záležitosti rozhodla a proč se tak má stát navrhovaným způsobem (srov. např. R 9/2020).

60. Odvolací soud na rozdíl od soudu prvního stupně na základě povedeného dokazování dospěl k závěru, že zdůvodnění tohoto představenstvem předloženého návrhu je dostatečné. Představenstvo společnosti důvody, které jej vedly k návrhu na rozhodnutí o rozdělení zisku způsobem předloženým valné hromadě ke schválení, specifikovalo srozumitelně, byť stručně. Akcionářům společnosti bylo zřejmé, o čem bude valná hromada rozhodovat, jak představenstvo navrhuje, aby bylo se ziskem naloženo, obsahovala stručné a jasné zdůvodnění navrhovaného postupu, které akcionářům poskytlo alespoň základní informace nutné pro posouzení důvodů, pro něž je přijetí usnesení navrhováno. Pozvánka tudíž obsahuje náležitosti zakotvené v § 407 odst. 1 písm. f) z. o. k.

61. Je třeba zdůraznit, že musí být respektována zásada, že právo podílet se na zisku společnosti je jedním ze základních práv akcionáře. Vytvoří-li akciová společnost zisk, může valná hromada rozhodnout o tom, že zisk nebude rozdělen mezi akcionáře, pouze z důležitých důvodů a při respektování zákazu zneužití většiny hlasů (§ 212 o. z.). Důležitým důvodem pro nerozdělení zisku pak mohou být i ujednání obsažená ve stanovách upravující nakládání se ziskem společnosti, podle kterých bude zisk rozdělován mezi jiné osoby než akcionáře. Valná hromada tedy může rozhodnout o rozdělení zisku i tak, že jeho část rozdělí v podobě tantiém mezi členy volených orgánů (za předpokladu, že to stanovy společnosti připouští), popř. ji přidělí do fondu zřízeného stanovami a tvořeného ze zisku, a rozhodne o zbytku zisku, respektující zásadu, že pro nerozdělení zisku mezi akcionáře musí být dány důležité důvody a (srov. např. výše uvedené R 9/2020, nebo R 58/2014). Těmito důležitými důvody se však soud prvního stupně důsledně nezabýval (když své rozhodnutí primárně postavil na nedostatcích náležitostí pozvánky a posouzení možnosti aplikovat § 260 o. z.), doplnění dokazování k této problematice přesahuje rámec odvolacího řízení.

62. Je třeba se zaměřit na to, zda byly dány (a jaké) konkrétní důležité důvody pro nerozdělení zisku, zabývat se tím, jaký orgán rozhodl o zřízení sociálního fondu, stimulačního fondů a fondu obnovy (tj. fondů, do nichž byl zisk za rok 2019 přidělen), kdo stanoví pravidla pro použití každého jednotlivého fondu, jakož i podmínkami, za nichž má být z těchto fondů plněno a komu.

63. Promítnuto do poměrů projednávané věci to znamená, že pro nerozdělení té části zisku, kterou valná hromada přidělila do sociálního a stimulačního fondu a fondu obnovy musejí být důležité důvody, kterými je třeba se zabývat a posoudit je. Z ustálené judikatury k rozhodnutí valné hromady o rozdělení zisku (výše specifikované, zejména R 9/2020) se podává, že tímto důležitým důvodem mohou být mj. i ujednání obsažená ve stanovách. Zpravidla platí, že určují-li stanovy, že zisk či jeho část budou přidělovány do stanovami zřízeného fondu tvořeného ze zisku, je takové ujednání důležitým důvodem pro to, aby tento zisk či jeho část nebyl rozdělen mezi akcionáře.

64. Soud prvního stupně zjistí a posoudí stěžejní otázku, zda postačuje obecné zřízení takového fondu stanovami s tím, že pravidla pro jejich tvorbu a čerpání zcela stanoví představenstvo, tj. že příděl do těchto fondů bude zcela v působnosti představenstva a bude jeho odpovědností o této otázce rozhodovat s péčí řádného hospodáře. Anebo zda je ve stanovách nutno stanovit alespoň rámcová pravidla pro jejich tvorbu a čerpání.

65. Pokud jde o příděl části zisku do sociálního a stimulačního fondu, je zřejmé, že tyto fondy byly zřízeny stanovami (§ 49 stanov) s tím, že pravidla pro jejich tvorbu a čerpání stanoví představenstvo. Tato pravidla však nebyla předložena. Je třeba primárně vyřešit výše nastíněnou otázku ohledně tvorby pravidel a čerpání fondu, zda a v jakém rozsahu lze tyto ponechat v gesci představenstva. V této souvislosti je třeba uvést, že odkazované R 9/2020, které řešilo otázku fondů zřízených stanovami, se výslovně náležitostmi takového ujednání ve stanovách nezabývalo. V tam posuzované věci o použití stanovami zřízeného sociálního fondu rozhodovalo představenstvo v rámci pravidel pro jeho použití stanovených valnou hromadou.

66. Pokud jde o fond obnovy (a přídělu do něj) soud prvního stupně neobjasnil, o jaký konkrétní fond se jedná. Zda jde o fond zřízený stanovami, co je jeho účelem a jaká jsou pravidla pro jeho tvorbu, či zda se jedná o fond obnovy vodovodů a kanalizací (fond vodohospodářské infastruktury) zřízený v souladu s povinnostmi vyplývajícími pro společnost ze zákona o vodovodech a kanalizacích.

67. Nelze pominout, že společnost má specifické postavení spočívající v tom, že je vlastníkem vodovodů a kanalizací a dopadá na ni proto zvláštní právní úprava zakotvená ve zmiňovaném zákoně o vodovodech a kanalizacích. Dle uvedené právní úpravy se vodovody a kanalizace sloužící veřejné potřebě zřizují a provozují ve veřejném zájmu. Vlastník vodovodu nebo kanalizace je povinen zajistit jejich plynulé a bezpečné provozování, vytvářet rezervu finančních prostředků na jejich obnovu a dokládat jejich použití pro tyto účely. Společnost je tak přímo ze zákona povinna vytvářet rezervu finančních prostředků na obnovu vodovodů a kanalizací, jejichž je vlastníkem.

68. Jinak řečeno, povinnost ze zisku přidělit jeho část do fondu obnovy v podstatě vyplývá z výše uvedené speciální úpravy, kterou je společnost při plnění svých úkolů vázána Za tímto účelem je společnost povinna zpracovat a realizovat plán financování obnovy vodovodů nebo kanalizací, přičemž obsah tohoto plánu včetně pravidel pro jeho zpracování stanoví prováděcí předpis (výše specifikovaný). Soud prvního stupně se však touto otázkou důsledně nezabýval; nebylo prokázáno, zda má společnost plán financování obnovy vodovodů a kanalizací, pro jaké období, zda a kdy jej představenstvo schválilo a jaký je jeho obsah.

69. Je vhodné doplnit, že zabývat se argumentací o tom, že jiné vodárenské společnosti v České republice, přestože investují prostředky do obnovy vodárenské infrastruktury, zisk mezi akcionáře rozdělují, je nadbytečné. Investice do obnovy vodovodů nebo kanalizací jsou totiž u každé vodárenské společnosti individuální, a individuální jsou i návrhy představenstva o rozdělení zisku a rozhodování valných hromad o nich. Nelze tudíž činit žádná relevantní srovnání.

70. Je tedy třeba na jisto postavit, jaká jsou pravidla pro zřizování jednotlivých fondů, z jakých předpisů plynou, kdo fondy zřizuje a s jakým konkrétním obsahem, jaké jsou mantinely pro jejich tvorbu a čerpání z nich, jaká je jejich povaha. U fondu obnovy je třeba zkoumat význam a dopad tohoto fondu na hospodaření společnosti a rozdělení zisku, zaměřit se rovněž na povinnosti vyplývající ze zákona o vodovodech a kanalizacích, otázku plánu financování a obnovy vodovodů a kanalizací, jeho konkrétní obsah a stanovení objemu finančních prostředků k tomuto účelu. Jinak řečeno, je třeba se důsledně vypořádat s tím, jaké konkrétní důvody vedly společnost k nerozdělení zisku, tj. zda jde o důvody vyplývající přímo ze zákona, stanov či zda jsou dány jiné důležité důvody, pro které valná hromada zisk nerozdělí mezi akcionáře (viz R 58/2014).

71. Odvolací soud shrnuje, že závěr soudu prvního stupně o neplatnosti posuzovaného usnesení o rozdělení zisku společnosti za rok 2019 je v dané situaci předčasný. Pokud jde o požadavek navrhovatele b) na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady, jímž bylo představenstvo společnosti pověřeno na dobu 5 let ke zvyšování základního kapitálu podle § 511 z. o. k., nelze tomuto vyhovět, resp. se jím zabývat po věcné stránce pro nedostatek aktivní legitimace navrhovatele b) dovolat se jeho neplatnosti pro absenci určitého a srozumitelného protestu.

72. Z výše vyložených důvodů odvolací soud napadené usnesení soudu prvního stupně ve výrocích I., III. a IV. podle § 219a odst. 2 o. s. ř. a § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř. zrušil a vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení; ve výroku II. jej podle ustanovení § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. změnil a návrh navrhovatele b) v části týkající se vyslovení neplatnosti usnesení o pověření představenstva zamítl.

73. V intencích výše uvedeného se soud prvního stupně v dalším řízení zaměří na to, zda byly dány (a jaké) konkrétní důležité důvody pro nerozdělení zisku, bude se zabývat tím, jaký orgán rozhodl o zřízení sociálního fondu, stimulačního fondů a fondu obnovy (tj. fondů, do nichž byl zisk za rok 2019 přidělen), kdo stanoví pravidla pro použití každého jednotlivého fondu, jakož i podmínkami, za nichž má být z těchto fondů plněno a komu, při respektování povinností vyplývajících ze zákona o vodovodech a kanalizacích. Jinak řečeno, je třeba odpovědět na otázku, zda byl dán důležitý důvod, pro který je na místě zisk mezi akcionáře nerozdělit, zda tento konkrétní důvod (či důvody), pro nějž nebyl zisk rozdělen mezi akcionáře, je s ohledem na všechny relevantní skutečnosti a z pohledu ex ante způsobilý jak co důležitosti, tak i z hlediska proporcionality vyloučit jedno ze základních práv akcionářů podílet se na zisku (viz R 58/2014). Rovněž je třeba se v kontextu všech skutečností uvedených navrhovateli i společností důsledně zabývat otázkou, zda je respektován zákaz zneužití většiny hlasů, vypořádat se se všemi relevantními tvrzeními navrhovatelů a společnosti, včetně otázky týkající se využití prostředků na účtu nerozděleného zisku v řádu desítek milionů korun.

74. Odvolací soud pro úplnost dodává, že sankce v podobě vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady nesmí být nepřiměřená závažnosti následků, které porušení právních předpisů či stanov vyvolalo, jakož i účelu právní úpravy týkající se posouzení platnosti usnesení valné hromady. V ustanovení § 260 odst. 1 o. z. se promítá zájem na stabilitě vnitřních poměrů společnosti a princip proporcionality, jakožto obecná právní zásada (srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 29. května 2005, sp. zn. III. ÚS 350/03, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. dubna 2016, sp. zn. 29 Cdo 3899/2015, uveřejněné pod číslem 59/2017 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, usnesení ze dne 18. prosince 2018, sp. zn. 27 ICdo 62/2017, usnesení ze dne 26. února 2020, sp. zn. 27 Cdo 1319/2018, či usnesení ze dne 17. prosince 2019, sp. zn. 27 Cdo 787/2018). V odstavci druhém uvedeného ustanovení se pak promítá další obecná zásada, a to zásada ochrany práv třetích osob nabytých v dobré víře, nikoliv práv akcionářů nabytých v dobré víře, jak nesprávně konstatoval soud prvního stupně v odst. 95. odůvodnění napadeného usnesení.