14 CO 11/2022 - 293

Rubrum

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivy Suneghové a soudkyň Mgr. Lucie Králové a Mgr. Soni Burešové ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] bytem [adresa], okr. [obec] zastoupený advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalované: [osobní údaje žalované] sídlem [adresa ] jednající Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových, sídlem [adresa] o přiměřené zadostiučinění ve výši [částka] s příslušenstvím a ušlý zisk ve výši [částka] s příslušenstvím, o odvolání žalobce a žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu I. stupně se ve výroku II potvrzuje.

II. Rozsudek soudu I. stupně se ve výroku III ohledně částky [částka] s příslušenstvím potvrzuje a ohledně částky [částka] s příslušenstvím se zrušuje a dále se zrušuje ve výrocích IV aVav tomto rozsahu se věc vrací soudu I. stupně k dalšímu řízení.

III. Odvolací řízení o odvolání žalované se zastavuje.

Odůvodnění

1. Rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], soud I. stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku [částka] spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 9,75% od [datum] do zaplacení do [anonymizováno] dnů od právní moci rozsudku (výrok I), zamítl žalobu o zaplacení [částka] s úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení (výrok II), zamítl žalobu o zaplacení [částka] s úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení (výrok III), uložil žalobci povinnost zaplatit České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 2 náklady ve výši [částka] do [anonymizováno] dnů od právní moci rozsudku (výrok [příjmení]) a uložil žalobci povinnost nahradit žalované náklady řízení ve výši [částka] do [anonymizováno] dnů od právní moci rozsudku (výrok V).

2. Takto rozhodl o žalobě, jíž se žalobce domáhal zadostiučinění ve výši [částka] s příslušenstvím za [anonymizována tři slova] pro pokračující [anonymizována tři slova] podle § 205 odst. 1, 3 písm. b) zákona č. 140/1961 Sb., trestního zákona, vedené u Okresního soudu v Jeseníku pod sp. zn. [spisová značka], a dále se domáhal nahrazení ušlého zisku ve výši [částka] za období od [datum] do podání žaloby dne [datum] (za 950 dní) při ztrátě výdělku [částka] za den.

3. Soud I. stupně vycházel ze zjištění, že žalobci bylo dne [datum] sděleno obvinění, které bylo rozšířeno sdělením obvinění ze dne [datum], ze spáchání [anonymizována tři slova] dle § 250 odst. 1, odst. 3 písm. b) zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon (dále jen„ tr. zák.“). Žalobci hrozil trest odnětí svobody na [anonymizováno] – 8 let. S ohledem na skutečnost, že se nepodařilo zjistit místo pobytu žalobce, byla jeho práva obhajoby zajištěna ustanovením obhájce. Dne [datum] byla k Okresnímu soudu v Jeseníku podána obžaloba pro spáchání [anonymizována tři slova] dle § 250 odst. 1, odst. 3 písm. b) tr. zák. Dne [datum] Okresní soud v Jeseníku rozhodl rozsudkem č. j. [číslo jednací], kterým žalobce uznal vinným spácháním výše uvedeného [anonymizována dvě slova] a uložil mu nepodmíněný trest odnětí svobody v délce trvání tří let. Rozsudek nabyl právní moci dne [datum]. Žalobce byl odsouzen v nepřítomnosti jako uprchlý. Dne [datum] byl na žalobce vydán příkaz k dodání do výkonu trestu odnětí svobody, který však nebyl realizován, dne [datum] byl na žalobce vydán mezinárodní zatýkací rozkaz. Dne [datum] došlo k realizaci mezinárodního zatýkacího rozkazu, žalobce byl zadržen na území [země], umístěn do vazby, kde byl omezen na svobodě až do [datum], přičemž dne [datum] byl předán orgánům [země] a téhož dne byl dodán do výkonu trestu odnětí svobody. Žalobce následně podal žádost o zrušení pravomocného odsuzujícího rozsudku. Dne [datum rozhodnutí] Okresní soud v Jeseníku usnesením č. j. [číslo jednací] zrušil rozsudek Okresního soudu v Jeseníku ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. Usnesením z téhož dne, č. j. [číslo jednací], byl žalobce vzat do vazby. Usnesením Okresního soudu v Jeseníku ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], byl žalobce propuštěn z vazby na svobodu. Rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], byl žalobce uznán vinným spácháním [anonymizována dvě slova] dle § 209 odst. 1, odst. 3 tr. zák., a byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání [anonymizováno] měsíců s podmíněným odkladem na zkušební dobu [anonymizováno] měsíců. Žalobce podal proti tomuto rozsudku odvolání. Krajský soud v Ostravě, pobočka v Olomouci rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], zrušil rozsudek soudu prvního stupně a rozhodl, že žalobce se zprošťuje obžaloby v plném rozsahu podle § 226 písm. c) zákona č. 141/1961 Sb., trestního řádu (dále jen „tr.ř.“). Rozsudek nabyl právní moci dne [datum].

4. Žalobce u žalované předběžně uplatnil své nároky dne [datum], dne [datum] žalovaná uhradila žalobci [částka] za nemajetkovou újmu vzniklou žalobci [anonymizována tři slova], [částka] za [anonymizováno] omezení svobody a [částka] na náhradě ušlého výdělku za dobu výkonu trestu odnětí svobody a výkonu vazby.

5. Újmu v osobním životě žalobce způsobilo převážně [anonymizováno] omezení svobody a s tím spojené vydání žalobce z [země] do [země], za což byl již žalobce samostatně odškodněn. Kromě toho [anonymizována tři slova] žalobce vážně poškodilo v jeho morální sféře (utrpěly dobré jméno, čest, důstojnost, osobní a rodinný život včetně podnikatelské pověsti). Žalobce v dosavadním životě v [země] nepokračoval ani po propuštění z vazby, neboť bez skončení [anonymizována dvě slova] a vyřízení nutných procedur spojených se žádostí o opětovné povolení k pobytu na území [země] se žalobce nemohl vrátit zpět k manželce, přátelům a podnikání. Tato situace by však nenastala, pokud by žalobce pobýval na území [země] legálně. Žalobce by v období nezákonného omezení svobody od [datum] do [datum] pravděpodobně dosáhl příjmu [částka] za 133 pracovních dní. Přesnou výši ušlého zisku přes poučení soudem však nelze z žalobních tvrzení zjistit. Žalobce v roce [rok] věděl, že jej hledá policie, situaci však aktivně neřešil. Žalobce přesně nevěděl, co je mu kladeno za vinu, neboť o obvinění se dozvěděl až dne [datum] při zadržení, podrobnosti obvinění pak v rámci vydávacího řízení.

6. Žalobce pobýval v [země] nelegálně. Žil tam běžný život a pracoval tam. Obvinění bývalé manželky [jméno] [příjmení], že jí měl zpronevěřit peníze, považuje žalobce za křivdu. Po zadržení žalobce přišel o dosavadní život s manželkou [jméno] [příjmení], byli nuceni prodat dům s vybavením, který užívali, a automobil, neboť manželka nevydělávala tolik peněz jako žalobce. Peníze, které měl žalobce naspořené v rámci sociálního systému, mu nebyly vráceny, neboť se do [země] dosud nemohl vrátit. V [země] se za něj v rámci sponzorství zaručila manželka. Po zadržení byl zhruba po měsíci přemístěn do federální věznice, kde se ho spoluvězeň pokusil uškrtit, federální vězení v [země] obýval s těžkými zločinci. Následně byl vydán do [země], kde pobýval ve [stát. instituce] a [obec]. Víza do [země] či do [země], aby mohl navštívit manželku, mu byla zamítnuta z obavy, aby se nepokoušel nelegálně dostat do [země]. Manželka ho proto navštěvovala v České republice vždy, když naspořila na letenku. Po propuštění jej podporovala rodina, od roku [rok] pracuje jako řidič kamionu, v kamionu tráví většinu času, a snaží se vypomáhat manželce finančně. Žalobce nejvíce souží, že není s manželkou. Manželka se narodila v [země], ale dlouhodobě žije v [země], kde získala i státní občanství. Žalobce nežádal soud o povolení opustit bydliště, protože neměl k jeho opuštění důvod, neboť věděl, že do [země] má zákaz vycestovat. S bývalou manželkou se od roku [rok] nestýkal, rozloučil se s ní i s dcerami a odletěl do [země]. Telefonická komunikace s bývalou manželkou a dětmi zhruba po 4 měsících jeho pobytu v [země] přestala fungovat, od té doby se nevídají. Současná manželka i nevlastní syn věřili v jeho nevinu a podporovali jej. Žalobce v důsledku zadržení a obvinění klesl v očích kamarádky [jméno] [příjmení], která byla i jeho klientkou, a přestala se vídat nejen s žalobcem, ale též s jeho manželkou a spolupracovníky žalobce. Kvůli zadržení a obvinění klesl v očích i kamaráda [jméno] [příjmení], burzovního makléře, který když se dozvěděl, že byl obviněn z finančního [anonymizováno], s ním přerušil kontakt. Právní zástupce žalobce se souhlasem žalobce přizval na hlavní líčení redaktora deníku [příjmení], čímž se informace o [anonymizována dvě slova] více rozšířila mezi jeho známé v České republice. Žalobce si poté všiml, že si o něm lidé v hospodách povídají, jednalo se o známé a sousedy. Někteří jeho bývalí spolužáci ze základní školy měli narážky, že okradl bývalou manželku, konkrétně [jméno] [příjmení] Tyto informace o žalobci šířila i jeho bývalá manželka. Žalobci se po zadržení zvýšil tlak, špatně spal, na což bral i léky na uklidnění. Nemůže se smířit s tím, že je odloučen od manželky. V současné době má příjem [anonymizována dvě slova] – [anonymizována dvě slova] € jako řidič kamionu, předtím se v [země] živil jako řemeslník, dělal rekonstrukce, týdně měl podle zakázek příjem [anonymizována dvě slova] – [anonymizována dvě slova] $, záleželo vždy na smlouvě. Žalobce působil ve [právnická osoba] [anonymizováno] jako obchodní ředitel. Pro společnost byl prospěšný, získal několik klientů a rozvíjel vztahy se zákazníky. Žalobce byl též zaměstnán ve [právnická osoba] [anonymizováno] do [datum] jako nezávislý tesař. Společnost po odchodu žalobce zaznamenala finanční ztráty. V roce [rok] byl společný hrubý daňový příjem žalobce a jeho manželky [anonymizována dvě slova] $, v roce [rok] [anonymizována dvě slova] $, v roce [rok] [anonymizována dvě slova] $, v roce [rok] byl společný hrubý daňový příjem manželů [anonymizována dvě slova] $. V listopadu [rok] měli manželé na bankovním účtu 51 [anonymizováno] $. [anonymizováno] příjem manželů byl nižší než příjem hrubý, v roce [rok] byl [anonymizováno] příjem manželů [anonymizována dvě slova] $, v roce [rok] [anonymizována dvě slova] $, v roce [rok] [anonymizována dvě slova] $ a v roce [rok] byl [anonymizováno] příjem manželů [anonymizována dvě slova] $.

7. Žalobce požádal o povolení vycestovat do [země] americké orgány, doložil bezúhonnost, zprošťující rozsudky, nyní si americké orgány ověřují informace. Správní řízení v [země], aby se žalobce mohl vrátit zpět do [země], prodlužuje epidemie koronaviru. Manželka žalobce [jméno] [příjmení] v důsledku situace musela vyhledat odbornou pomoc psychologa. [anonymizována dvě slova] nemělo žádný vliv na vzájemné vztahy žalobce a jeho dcer, dcerám je žalobce dlouhodobě lhostejný.

8. Z dokumentů o zadržení z důvodu realizace mezinárodního zatýkacího rozkazu (formuláře oddělení pro vnitřní bezpečnost [země]) soud I. stupně zjistil, že žalobce mohl být vyhoštěn z [země], jelikož jako přistěhovalec zůstal v [země] delší dobu, než měl povoleno. Žalobce byl zadržen v detenčním zařízení pro účely zahájení řízení o vyhoštění. Žalobce neměl v [země] žádnou kriminální historii, byl zatčen na základě mezinárodního zatýkacího rozkazu.

9. Soud I. stupně posoudil nároky žalobce podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, (dále jen„ OdpŠk“), zejména § [anonymizováno], § 7, § 8, § 30, § 31a.

10. Při stanovení formy a výše zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou [anonymizována dvě slova] soud I. stupně vycházel z povahy [anonymizováno] věci, z délky [anonymizována dvě slova] a především z dopadů [anonymizována dvě slova] do osobnostní sféry žalobce. Zdůraznil, že forma a případná výše zadostiučinění nesmí být v rozporu s obecně sdílenou představou spravedlnosti, že musí odpovídat výši zadostiučinění přiznaného v případech, které se s projednávanou věcí v podstatných znacích shodují. Uzavřel, že v řízení bylo prokázáno vydání nezákonného usnesení o zahájení [anonymizována dvě slova] podle § 160 odst. 1 trestního řádu ve smyslu § 8 odst. [anonymizováno] OdpŠk, když [anonymizována dvě slova] žalobce neskončilo pravomocným odsouzením, čímž mu vznikl nárok na náhradu nemajetkové újmy dle § 31a odst. [anonymizováno] OdpŠk a ušlého zisku podle § 30 OdpŠk z titulu nezákonného rozhodnutí. Soud I. stupně vzal v úvahu, že žalobce byl ohrožen trestem odnětí svobody na dva roky až osm let pro majetkovou [anonymizována dvě slova], byl odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody jako uprchlý, následně byl odsouzen nepravomocně k trestu odnětí svobody [anonymizováno] měsíců s podmíněným odkladem na zkušební dobu [anonymizováno] měsíců. Podmíněné odsouzení újmu žalobce prohlubovalo, avšak zároveň zmírnilo obavy z uložení trestu bez podmíněného odkladu. Žalobce byl obviněn z [anonymizováno], což nebudí vyšší společenské odsouzení než další majetkové [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] byl žalobce zproštěn z nejméně příznivého důvodu podle § 226 písm. c) tr. řádu. Jednalo se o věc poměrně komplikovanou, v přípravném řízení nebyly objasněny všechny podstatné skutečnosti, pokud by žalobce uplatnil obhajobu dříve, byla by věc s největší pravděpodobností vrácena k došetření a nedostala by se do fáze projednání soudem, jak uvedl Krajský soud v Ostravě v zprošťujícím rozsudku. Délku [anonymizována dvě slova] soud I. stupně počítal od zadržení žalobce dne [datum] do [datum], kdy nabyl právní moci zprošťující rozsudek. V předchozím období byl stíhán jako uprchlý a o nezákonném rozhodnutí a o [anonymizována dvě slova] nevěděl. Soud I. stupně hodnotil následky v osobnostní sféře žalobce, bezúhonný žalobce [anonymizována dvě slova] špatně psychicky snášel, medializaci věci však způsobil právní zástupce žalobce s jeho souhlasem. Žalobce po propuštění z [anonymizováno] vazby bydlel na malé obci, kde se lidé navzájem znali. Sousedé se na vazbu žalobce a [anonymizováno] v okolí žalobce vyptávali, v důsledku [anonymizována dvě slova] byl odtržen od manželky i dosavadního života v [země], kde pracoval jako řemeslník. Věznění pak laická veřejnost obecně považuje za závažnější než pouhé obvinění. Újma vytrpěná [anonymizováno] omezením svobody byla zhruba dvojnásobná oproti újmě vytrpěné jen usnesením o zahájení [anonymizována dvě slova] a jeho pokračování. Za [anonymizováno] omezení svobody pak byl žalobce již odškodněn. Žalobci se po zadržení zvýšil tlak, špatně spal, bral i léky na uklidnění, v důsledku zadržení, ale též i obvinění z [anonymizováno] činnosti byl žalobce poškozen i profesně. [anonymizována dvě slova] komplikovalo návrat žalobce do [země], avšak primárně byla tato situace způsobena předchozím nelegálním pobytem žalobce. Soud I. stupně zvažoval argumentaci žalované, že si žalobce způsobil pokračování [anonymizována dvě slova] sám tím, že náležitou obhajobu uplatnil až v samém závěru projednání [anonymizováno] věci. Uzavřel, že za určitých podmínek lze takovou nesoučinnost vykládat tak, že si poškozený újmu způsobuje sám, nikoli však v případě žalobce. Žalobce věděl, že jej hledá policie, soud však žalobci uvěřil, že neměl bližší informace o povaze obvinění ani bližší informace o průběhu [anonymizována dvě slova]. Žalobce si nebyl vědom probíhajícího [anonymizována dvě slova], a proto mu nelze klást k tíži poskytnutí součinnosti až v jeho závěru. K rozhodnutí orgánů [země] o zákazu vstupu soud I. stupně uzavřel, že tvoří samostatnou (nezávislou) příčinu, kterou nelze klást k tíži žalované. Důvodem, proč nebyl žalobci další pobyt na území [země] povolen, je především jeho předchozí nelegální pobyt. Na tom nemění nic fakt, že [anonymizována dvě slova] možnost návratu komplikovalo a komplikuje. [anonymizována dvě slova] nebylo podstatným důvodem, proč žalobce nemohl vycestovat ani na přechodnou dobu zpět do [země]. Vyžádání předchozího souhlasu tak žalobci vycestovat ve skutečnosti nebránilo, ostatně sám žalobce si našel po propuštění z vazby zaměstnání v mezinárodní přepravě se zaměstnavatelem v Německu. Soud I. stupně srovnal případ žalobce s dalšími případy, které nabídl žalobce, a dále s věcí sp. zn. [spisová značka] vedenou u Městského soudu v Praze. Podrobně hodnotil všechna kritéria a s ohledem na veškeré okolnosti případu shledal za dostatečné zadostiučinění ve výši [částka]. Žalovaná žalobci poskytla pouze částku [částka], proto žalobci přiznal dalších [částka] s úrokem z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

11. K nároku na náhradu ušlého zisku soud I. stupně uzavřel, že žalobce přes poučení podle § 118a o.s.ř. nedoplnil svá tvrzení tak, aby bylo možno si z nich učinit přesnou představu, jaký zisk a v jaké výši měl žalobci ujít. Žalobce přesně neuvedl vyplácené částky mzdy, neuvedl přesně, jak byly příjmy získávány a zejména neuvedl konkrétní výdaje na tento zisk. Ze žalobních tvrzení nelze zjistit výši ušlého zisku jako rozdílu mezi celkovým příjmem z podnikání a náklady potřebnými k dosažení tohoto příjmu. Za tvrzený tak má soud pouze příjem, nikoli náklady potřebné k jeho dosažení. Výši ušlého zisku soud nenahradil vlastní úvahou, neboť zákon (§ 30 OdpŠk) předpokládá paušální náhradu [částka], kterou žalobci již vyplatila žalovaná. Za období od [datum] do [datum] již žalobci nebránilo v podnikání [anonymizována dvě slova], ale především rozhodnutí [země] o zákazu vstupu žalobce na jejich území pro předchozí nelegální pobyt. Skutečnost, že žalobce pobýval v [země] nelegálně, vytvořilo podmínky pro rozhodnutí amerických orgánů o zákazu vstupu, za což žalovaná nenese odpovědnost. Pokud jde o období od [datum] do [datum], v tomto období již [anonymizována dvě slova] navíc pravomocně skončilo.

12. O náhradě nákladů řízení soud I. stupně rozhodl dle § 142 odst. 3 o. s. ř., o nákladech státu rozhodl podle § 148 odst. 1 o. s. ř.

13. Proti tomuto rozsudku podal včasné a přípustné odvolání žalobce. Odvolání směřuje proti zamítavým výrokům ve věci samé II a III a proti výrokům o nákladech řízení a nákladech státu IV a V. Žalobce soudu I. stupně vytýkal, že učinil na základě provedených důkazů nesprávná a neúplná skutková zjištění, neboť neprovedl důkazy navrhované žalobcem. Věc pak nesprávně právně posoudil. Výše zadostiučinění za nemajetkovou újmu v souvislosti s [anonymizována tři slova] je naprosto nedostatečná. Žalobce zdůraznil, že činil kroky ke zlegalizování svého pobytu a nebýt mezinárodního zatýkacího rozkazu vydaného v souvislosti s [anonymizována tři slova], nenastala by situace, že byl žalobce nucen opustit území [země]. Žalobce byl vydán orgány [země] do [země] na základě mezinárodního zatýkacího rozkazu jako osoba, která byla v [anonymizováno] pravomocně odsouzená k nepodmíněnému trestu odnětí svobody, současně byl žalobce z [země] obligatorně vyhoštěn. V případě, že by v [anonymizováno] nebylo vedeno [anonymizována tři slova], vyhoštěn by nebyl, neboť po celých 20 let zde vedl řádný život, odváděl daně, uzavřel manželství, účastnil se na systémech penzijního pojištění. Dokud nebylo skončeno jeho [anonymizována dvě slova], orgány [země] neumožňovaly zahájit procedury umožňující návrat žalobce do [země]. Teprve poté mohl žalobce zahájit procedury opětovné legalizace jeho pobytu. Žalobce již před svým zadržením žádal o vydání tzv. zelené karty a byl zde důvodný předpoklad, že mu zelená karta bude [anonymizováno] a jeho pobyt zlegalizován. Realizací mezinárodního zatýkacího rozkazu byla tato procedura zastavena. Žalobce navrhoval výslech advokáta [jméno] [příjmení], dotaz soudu na [anonymizováno] [země] v [anonymizováno], Ministerstvo spravedlnosti [země], Ministerstvo vnitra [země], vše k praxi orgánů [země] spočívající ve vyhošťování osob z [země] při extradici na základě realizace mezinárodního zatýkacího rozkazu a k možnostem návratu takto vydané, ale zatím nezproštěné osoby zpět do [země]. Žalobce byl vystaven dlouhodobému stresu z nezákonného [anonymizována dvě slova], [anonymizováno] narušovalo do té doby klidný rodinný a společenský život. Žalobce byl nucen strpět existenci již pravomocného rozsudku, kterým byl uznán vinným a byl odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody. Byl odloučen od manželky a toto odloučení trvá dodnes, museli s manželkou prodat dům, neboť manželka nebyla schopná jej splácet bez pomoci žalobce. Oba museli dokonce požádat o finanční výpomoc svou rodinu.

14. Soud I. stupně měl možnost z provedených důkazů zjistit výši ušlého příjmu žalobce. Peněžní částky, které se podávají z provedených důkazů, ve skutečnosti představovaly právě ony výdělky, které by žalobce při obvyklém běhu věcí ze své činnosti měl očištěné od nákladů na získání příjmů, a nebylo třeba vést žádné dokazování k samotným nákladům. Žalobce úspěšně dlouhodobě podnikal, v důsledku svého zajištění a následného omezování na osobní svobodě v podnikatelské činnosti nemohl pokračovat, jeho podnikatelská [anonymizováno] byla zcela znehodnocena. Odvolatel odkázal na daňová přiznání za roky [rok] – [rok], z nichž jeho příjmy vyplývají.

15. Z důvodů shora uvedených žalobce navrhl, aby odvolací soud změnil rozsudek soudu I. stupně, vyhověl žalobě a přiznal žalobci náhradu nákladů řízení.

16. Žalovaná k odvolání žalobce uvedla, že provádění dalších důkazů by bylo nadbytečné, prvotní příčinou, která brání žalobci v návratu do [země], je jeho předchozí nelegální pobyt. Navrhla potvrzení rozsudku soudu I. stupně v zamítavých výrocích o věci samé.

17. Proti rozsudku podala včasné a přípustné odvolání i žalovaná, její odvolání směřovalo do vyhovujícího výroku o věci samé (výroku I), aniž bylo přes výzvu soudu I. stupně podle § 43 odst. 1 o. s. ř. jakkoli odůvodněno.

18. Vzhledem k tomu, že při odvolacím jednání dne [datum] vzala žalovaná své odvolání zpět, odvolací soud postupoval podle § 207 odst. 2 o.s.ř. a odvolací řízení o odvolání žalované zastavil.

19. Odvolací soud na základě odvolání žalobce a v jeho rozsahu přezkoumal rozsudek soudu I. stupně i řízení, které jeho vydání předcházelo, podle § 212 a § 212a o. s. ř., a poté dospěl k závěru, že odvolání žalobce je důvodné pouze zčásti.

20. Nároky uplatněné žalobcem soud I. stupně posoudil správně podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen„ OdpŠk“).

21. Podle § 7 odst. 1 tohoto zákona právo na náhradu škody způsobené [anonymizováno] rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda.

22. Podle § 8 odst. [anonymizováno] nárok na náhradu škody způsobené [anonymizováno] rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.

23. Podle § 31a odst. [anonymizováno] bez ohledu na to, zda byla [anonymizováno] rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. [anonymizováno] citovaného ustanovení zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.

24. Podle § 26 pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v tomto zákoně občanským zákoníkem.

25. Nárok na zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou žalobci v důsledku nezákonného [anonymizována dvě slova]:

26. Soud I. stupně ohledně tohoto nároku vycházel ze skutkového stavu zjištěného v souladu s § 6, § 120 a § 153 odst. 1 o.s.ř. a z tohoto skutkového stavu popsaného výše vycházel při svém rozhodování i odvolací soud.

27. Zjištěný skutkový stav posoudil soud I. stupně správně podle zákona č. 82/1998 Sb., správně vyložil, že nárok na náhradu škody způsobené zahájením [anonymizována dvě slova], jež neskončilo pravomocným odsouzením, je třeba posoudit jako nárok na náhradu škody způsobené [anonymizováno] rozhodnutím. Stát za škodu ani nemajetkovou újmu způsobenou v takovém případě [anonymizována dvě slova] neodpovídá pouze tehdy, jestliže si poškozený [anonymizována dvě slova] zavinil (způsobil) sám (srov. nález Ústavního soudu ze dne [datum], Pl. ÚS 11/10 - [anonymizováno]), nebo tehdy, kdy byl poškozený zproštěn obžaloby nebo bylo proti němu [anonymizována dvě slova] zastaveno jen proto, že není za spáchaný [anonymizována dvě slova] trestně odpovědný nebo že mu byla [anonymizována dvě slova] anebo že [anonymizována dvě slova] byl amnestován (§ 12 odst. [anonymizováno] písm. a/ a b/ OdpŠk per analogiam). Žádná z výše uvedených okolností vylučujících odpovědnost státu v daném případě nenastala, a nemajetková újma [anonymizována dvě slova] způsobená musí být žalovanou kompenzována.

28. Soud I. stupně rovněž správně vycházel z toho, že v projednávané věci nejde o vyvratitelnou domněnku vzniku nemajetkové újmy jako je tomu u nepřiměřeně dlouhého řízení. V projednávané věci je nutno vznik nemajetkové újmy prokázat, stejně tak jako její intenzitu odůvodňující poskytnutí zadostiučinění v peněžité formě. Soud I. stupně při stanovení formy a výše zadostiučinění vycházel v souladu s ustálenou judikaturou ze tří základních kritérií: z povahy [anonymizováno] věci, z délky [anonymizována dvě slova] a z dopadů [anonymizována dvě slova] do osobnostní sféry poškozené osoby (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], uveřejněný pod [číslo] Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Povahou [anonymizováno] věci se myslí zejména závažnost [anonymizována dvě slova] kladeného osobě poškozené za vinu, neboť ta zpravidla přímo úměrně zvyšuje intenzitu, s jakou osoba poškozená konkrétní [anonymizováno] řízení proti ní vedené negativně vnímá. Ta souvisí i s hrozbou [anonymizováno] postihu (druhem a výší trestu) a případného společenského odsouzení. V projednávané věci byl žalobce stíhán pro [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] dle § 250 odst. 1, odst. 3 písm. b) tr. zák. Žalobci hrozil trest odnětí svobody v délce [anonymizováno] – 8 let. Rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], byl žalobce uznán vinným spácháním [anonymizována dvě slova] dle § 209 odst. 1, odst. 3 tr. zák., a byl odsouzen k trestu odnětí svobody na [anonymizováno] měsíců s podmíněným odkladem na zkušební dobu [anonymizováno] měsíců. Odvolací soud souhlasí s hodnocením tohoto kritéria soudem I. stupně, rozhodnutí o trestu odnětí svobody s podmíněným odkladem zmírnilo obavy žalobce z uložení trestu odnětí svobody bez podmíněného odkladu, míra společenského odsouzení je srovnatelná s dalšími majetkovými trestnými činy. Zásah do osobnostní sféry žalobce trval [anonymizováno] rok a 7 měsíců, soud I. stupně správně vycházel z okamžiku zajištění žalobce na základě mezinárodního zatýkacího rozkazu ([datum]), kdy se o svém [anonymizována dvě slova] dozvěděl. Zásah do osobnostní sféry žalobce byl tedy spíše kratší.

29. Soud I. stupně též zohlednil důvod, pro který ke zproštění obžaloby došlo, s tím, že byl žalobce zproštěn z nejméně příznivého důvodu podle § 226 písm. c) tr. ř. Ústavní soud uzavřel, že "každé [anonymizována dvě slova] ovlivňuje osobní život trestně stíhaného, na kterého je sice do okamžiku právní moci meritorního rozhodnutí třeba pohlížet jako na nevinného, avšak samotný fakt [anonymizována dvě slova] je zátěží pro každého. Již samotné [anonymizována dvě slova] výrazně zasahuje do soukromého a osobního života jednotlivce, do jeho cti a dobré pověsti, a to tím spíše, jedná-li se o obvinění "liché", což je posléze pravomocně stvrzeno zprošťujícím rozsudkem soudu, podle něhož se skutek, z něhož byl jednotlivec obviněn a obžalován, nestal, případně nebyl [anonymizována dvě slova] (nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. II. ÚS 590/08). Z vyloženého vyplývá, že hledisko způsobené nemajetkové újmy je zpravidla nejintenzivněji naplněno tehdy, jestliže je vydán zprošťující rozsudek pro důvody uvedené v § 226 písm. a) a b) tr. ř. (tedy že nebylo prokázáno, že se stal skutek, pro nějž je obžalovaný stíhán, nebo že v žalobním návrhu označený skutek není [anonymizována dvě slova]). Důvod zproštění obžaloby podle § 226 písm. c) tr. ř. (nebylo prokázáno, že v žalobním návrhu označený skutek spáchal obžalovaný) hodnocen Ústavním soudem výslovně není. To ovšem nic nemění na tom, že žalobce byl nakonec obžaloby zproštěn a že [anonymizována dvě slova] je třeba posoudit jako [anonymizováno].

30. Soud I. stupně správně hodnotil dopady [anonymizována dvě slova] žalobce do rodinného a společenského života, vzal v úvahu, že utrpěla pověst žalobce mezi známými a klienty, v tomto směru byl poškozen i profesně. Soud zohlednil i specifickou situaci žalobce, tj. okolnost, že byl vytržen z rodinného a pracovního prostředí v [země] a dodán do výkonu trestu odnětí svobody, přičemž věznění laická veřejnost obecně považuje za závažnější než„ pouhé“ obvinění.

31. Soud I. stupně současně správně uzavřel, že nelze státu přičítat k tíži narušení principu presumpce neviny sdělovacími prostředky. Zde totiž dochází k přetržení příčinné souvislosti mezi vedením [anonymizována dvě slova] a skutečností, která újmu zakládá či zvyšuje (srov. též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). O medializaci případu žalobce se postaral sám jeho právní zástupce, přizval-li k hlavnímu líčení zástupce sdělovacích prostředků.

32. Odvolací soud souhlasí se závěrem soudu I. stupně po zhodnocení všech kritérií, že žalobci nemajetková újma spočívající v zásahu do jeho osobnostních práv zahájením a vedením [anonymizována dvě slova] vznikla, a to v intenzitě odůvodňující poskytnutí zadostiučinění v peněžité formě. Souhlasí i s výší poskytnutého zadostiučinění. Výše přiznaného zadostiučinění by se neměla bez zjevných a podstatných skutkových odlišností konkrétního případu podstatně odlišovat od zadostiučinění přiznaného v případě skutkově obdobném. [příjmení] a výše zadostiučinění nesmí být v rozporu s obecně sdílenou představou spravedlnosti (srov. též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Soud I. stupně správně seznámil účastníky při jednání s případy, které jednak označil sám žalobce ke srovnání s projednávanou věcí a jednak sám soud I. stupně ke srovnání zvolil. Odvolací soud souhlasí s jeho hodnocením jednotlivých kritérií a všech uvedených obdobných případů a souhlasí se závěrem soudu I. stupně, že přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou žalobci v důsledku nezákonného [anonymizována dvě slova] představuje částka [částka].

33. Ušlý zisk:

34. Podle § 28 OdpŠk způsob výpočtu průměrného výdělku pro určení ušlého zisku pro účely tohoto zákona stanoví vláda nařízením.

35. Ustanovení § 28 představuje zmocňovací ustanovení k vydání nařízení vlády, které upravuje postup při zjišťování průměrného výdělku pro účely výpočtu ušlého zisku v případech, kdy zisk poškozenému ušel proto, že byl zbaven možnosti vykonávat výdělečnou [anonymizováno].

36. Podle § 1 nařízení vlády č. 116/1998 Sb., kterým se provádí zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), průměrným výdělkem se rozumí průměrný výdělek zjišťovaný podle zvláštního zákona pro pracovněprávní účely (odst. [anonymizováno]), nelze-li průměrný výdělek určit podle odstavce [anonymizováno], vychází se při jeho určení z okolností jednotlivého případu, zejména z daňového přiznání (odst. [anonymizováno]).

37. Podle § 30 OdpŠk náhrada ušlého zisku se poskytuje v prokázané výši; není-li to možné, pak za každý započatý den výkonu vazby, trestu odnětí svobody, ochranné výchovy, zabezpečovací detence nebo ochranného léčení náleží poškozenému náhrada ušlého zisku ve výši [částka].

38. Již konstantní judikatura dovodila, že ušlý zisk jako druh majetkové újmy (škody) spočívá v nedosažení toho, čeho by poškozený při neexistenci škodní události za normálních okolností, při pravidelném běhu věcí, dosáhl. Ušlý zisk tedy znamená ztrátu očekávaného přínosu. Při posuzování ušlého zisku nepostačuje pouhá pravděpodobnost zvýšení majetku poškozeného v budoucnosti, ale musí být postaveno najisto, že při pravidelném běhu věcí, pokud by nebylo protiprávního jednání škůdce, mohl poškozený důvodně očekávat zvětšení svého majetku. Pro výši ušlého zisku je určující, jakému majetkovému prospěchu, k němuž mělo reálně dojít, zabránilo jednání škůdce, jinak řečeno, o jaký reálně dosažitelný, nikoliv hypotetický, prospěch poškozený přišel. Je tedy nutné vycházet z částky, kterou by v předmětném období za obvyklých podmínek poškozený získal s přihlédnutím k nákladům vynaloženým na dosažení tohoto zisku, popř. k nákladům na dosažení tohoto zisku potřebným. Ušlý zisk nelze dovozovat jen ze zmaření zamýšleného výdělečného záměru (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], rozsudek ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

39. Objektivní odpovědnost státu za škodu způsobenou [anonymizováno] rozhodnutím je dána tehdy, jsou-li kumulativně splněny tři podmínky: [anonymizováno]) existence nezákonného rozhodnutí, [anonymizováno]) vznik škody, 3) příčinná souvislost mezi [anonymizováno] rozhodnutím a vznikem škody; je přitom na žalobci, aby existenci těchto podmínek tvrdil a prokázal.

40. Lze souhlasit se soudem I. stupně, že v období od [datum] do [datum] nebyl žalobce v důsledku [anonymizována dvě slova] zbaven možnosti vykonávat výdělečnou [anonymizováno]. Dne [datum] [anonymizována dvě slova] žalobce skončilo zprošťujícím rozsudkem a od tohoto okamžiku jakýkoliv ušlý zisk nemohl být v příčinné souvislosti s [anonymizována dvě slova]. Již po propuštění z vazby žalobci [anonymizována dvě slova] nebránilo ve výdělečné činnosti (od [datum]), nebyl mu uložen zákaz vycestování do zahraničí ve smyslu § 73 odst. 5 a § 77a tr. ř. Nemohl-li žalobce vycestovat do [země] a pokračovat tam ve své podnikatelské činnosti, bylo to v příčinné souvislosti s vyhoštěním a s předchozím nelegálním pobytem žalobce v [země], nikoli v příčinné souvislosti s [anonymizována dvě slova]. Mezi zjištěním jeho nelegálního pobytu a nynějším zákazem vstupu do [země], a [anonymizována dvě slova] žalobce a vydáním mezinárodního zatýkacího rozkazu, je časová souvislost, avšak zákaz vstupu žalobce do [země] není v příčinné souvislosti s jeho [anonymizována dvě slova]. Nebyla-li splněna jedna z podmínek odpovědnosti státu, soud I. stupně správně žalobu v tomto rozsahu zamítl.

41. Nárok žalobce na ušlý zisk za dobu výkonu trestu a výkonu vazby soud I. stupně zamítl pro neunesení břemene tvrzení o výši ušlého zisku (o nákladech na dosažení zisku) s tím, že žalobce již byl za toto období žalovanou odškodněn částkou [částka] za den výkonu trestu a výkonu vazby ve smyslu § 30 OdpŠk. Odvolací soud má za to, že za období výkonu trestu odnětí svobody [datum] – [datum] a dobu výkonu vazby [datum] – [datum] žalobci nemohl ujít zisk v tvrzené výši [částka] denně z jeho podnikatelské činnosti v [země] proto, že jeho návratu do [země] bránil ještě zákaz vstupu na území [země] pro jeho předchozí nelegální pobyt, tj. i kdyby žalobce v tomto období nebyl zbaven možnosti výdělečné činnosti v důsledku omezení jeho osobní svobody, nemohl by v původní podnikatelské činnosti v [země] pokračovat. Žalobce tak ani v tomto období nemohl reálně dosáhnout zisku ve výši, kterou tvrdil, protože obvyklý běh věcí byl přerušen vyhoštěním žalobce a zákazem vstupu na území [země] v důsledku jeho předchozího nelegálního pobytu. Zamítavé rozhodnutí soudu I. stupně ohledně uvedeného období je tak věcně správné.

42. Jiná je však situace za období od zajištění žalobce na základě mezinárodního zatýkacího rozkazu v [země] dne 10. 11 [rok] do jeho vydání do [anonymizováno] dne [datum] (105 dní, za něž žalobce požaduje ušlý zisk [částka] za den). V tomto období žalobce vyhoštěn nebyl a byla-li mu omezením osobní svobody znemožněna výdělečná [anonymizováno], bylo to v příčinné souvislosti s [anonymizována dvě slova] a vydáním mezinárodního zatýkacího rozkazu. Soud I. stupně uzavřel, že žalobce ani po poučení soudem podle § 118a odst. 1 o. s. ř. nedoplnil své tvrzení, jaké náklady musel vynaložit na tvrzený zisk [částka] za den, a z tohoto důvodu žalobu i v tomto rozsahu zamítl. Žalobce však tvrdil, že se jedná o výdělek již se zohledněním nutných výdajů a ke svému tvrzení doložil daňová přiznání v anglickém jazyce. [příjmení] přiznání obsahují i údaje o nákladech na příjmy z podnikatelské činnosti. Jestliže žalobce nepředložil uvedené listiny s překladem do českého jazyka, bude na soudu I. stupně, aby k jejich překladu do českého jazyka ustanovil tlumočníka a žalobci případně uložil povinnost složit zálohu na náklady tohoto důkazu ve smyslu § 141 odst. 1 o. s. ř., neboť tento důkaz žalobce navrhl k prokázání svého tvrzení o výši příjmů a jedná se o podstatné listiny pro zjištění ušlého výdělku žalobce (§ 1 odst. 2 nařízení vlády č. 116/1998 Sb.). Tvrdí-li žalobce, že kromě podnikatelské činnosti byl i v pracovním poměru, k tomu odvolací soud uvádí, že každý zaměstnavatel v [země] je povinen vydat svému zaměstnanci vždy na konci roku formulář W-2, v němž je uvedena pravidelná mzda zaměstnance a výše daně odváděná z každé výplaty. I tyto údaje by měly být součástí daňového přiznání (viz č. l. 118 spisu). Je ovšem otázkou, zda bude v daňových přiznáních předložených žalobcem možné rozlišit příjem žalobce a příjem jeho manželky, jestliže se jedná o společná daňová přiznání. V každém případě však podle názoru odvolacího soudu nebyl důvod zamítat za toto období žalobu o náhradu ušlého zisku z důvodu neunesení břemene tvrzení. Skutková tvrzení žalobce byla dostatečná.

43. Z důvodů shora uvedených dospěl odvolací soud k závěru, že rozhodnutí soudu I. stupně je věcně správné v zamítavém výroku II, tj. ohledně nároku žalobce na náhradu nemajetkové újmy vzniklé žalobci v důsledku nezákonného [anonymizována dvě slova], soud I. stupně správně zamítl žalobu o zaplacení [částka] s příslušenstvím, neboť požadovaná částka se zcela vymyká zadostiučiněním přiznávaným ve skutkově obdobných případech. Věcně správné je i rozhodnutí soudu I. stupně ve výroku III ohledně nároku na náhradu ušlého zisku ve výši [částka] s příslušenstvím. Odvolací soud proto postupoval podle § 219 o. s. ř. a rozsudek soudu I. stupně v tomto rozsahu potvrdil.

44. Z důvodů shora uvedených odvolací soud rozsudek soudu I. stupně ve výroku III ohledně částky [částka] s příslušenstvím představující náhradu ušlého zisku za dobu od [datum] do [datum] zrušil včetně akcesorických výroků o nákladech řízení a nákladech státu (§ 219a odst. 2 o. s. ř.), neboť soud I. stupně v důsledku svého nesprávného právního názoru neprovedl dokazování v potřebném rozsahu k tomuto nároku, a věc mu v tomto rozsahu podle § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř. vrátil k dalšímu řízení.

45. V novém rozhodnutí soud I. stupně podle § 224 odst. 3 o. s. ř. rozhodne i o nákladech tohoto odvolacího řízení.

46. Přezkumnou činností odvolacího soudu zůstal nedotčen rozsudek soudu I. stupně ve výroku I, neboť žalovaná, která jej v tomto výroku napadla odvoláním, vzala své odvolání zpět.