23 C 220/2020-261

Rubrum

[název soudu] rozhodl soudcem Mgr. Janem Lipertem ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] bytem [adresa], okr. [obec] zastoupený advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalované: [osobní údaje žalované] sídlem Vyšehradská 16, 128 10 Praha 2 jednající Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových, sídlem [adresa] o přiměřené zadostiučinění ve výši 11 905 000 Kč s příslušenstvím a ušlý zisk ve výši 4 716 850 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 55 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 9,75% z této částky od [datum] do zaplacení do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku 11 850 000 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení se zamítá.

III. Žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku 4 716 850 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení se zamítá.

IV. Žalobce je povinen nahradit náklady státu České republice - [název soudu], ve výši 6 286 Kč do 15 dnů od právní moci rozsudku.

V. Žalobce je povinen nahradit žalované náklady řízení ve výši 3 000 Kč do 15 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

I. Vyjádření účastníků

1. Žalobce se domáhá zadostiučinění ve výši 11 905 000 Kč za nezákonné trestní stíhání pro pokračující trestný čin podvodu podle § 205 odst. 1, 3 písm. b) zákona č. 140/1961 Sb., trestního zákona, vedené u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka]. Žalobce byl stíhán jako uprchlý a o trestním stíhání se dozvěděl dne [datum], kdy byl zatčen na základě mezinárodního zatýkacího rozkazu ve Spojených státech amerických (USA), kde dlouhodobě pracoval a žil. K žádosti žalobce soud předchozí odsuzující rozsudek ze dne [datum] zrušil. V navazujícím hlavním líčení byl dne [datum] žalobce znovu nepravomocně odsouzen k trestu odnětí svobody 18 měsíců s podmíněným odkladem se zkušební dobou 18 měsíců. K odvolání žalobce [název soudu] dne [datum] žalobce podle § 226 písm. c) zákona č. 141/1961 Sb., trestního řádu, zprostil obvinění, které měl žalobce od počátku za zcela nedůvodné. Žalobce se domáhá také ušlého zisku ve výši 4 716 850 Kč za nezákonné trestní stíhání, v rámci kterého byl z USA přemístěn zpět do České republiky, takže nemohl pokračovat v podnikání v USA, kam se mohl vrátit až po pravomocném zproštění a vyřízení procedur nutných pro návrat do USA jako byl překlad zprošťujícího rozsudku. Žalobce tak žádá ušlý zisk za období od [datum] do podání žaloby [datum] za 950 dní při ztrátě výdělku 5 000 Kč za den. Žalobce pracoval jako řemeslník, v USA obdržel povolení a odváděl daně.

2. Žalovaná na svou obranu uvedla, že žalobce za nezákonné trestní stíhání dostatečně odškodnila částkou 95 000 Kč. Žalobce se dozvěděl o trestním stíhání již v roce [rok], avšak byl zcela pasivní a řízení se nezajímal. Žalobce se tak náležitě nehájil a pokračování trestní stíhání si ve značné míře způsobil sám. Nemožnost žalobce vrátit se do USA nebyla primárně zapříčiněna nezákonnými rozhodnutími ale pobytem žalobce na území USA bez platného vízového povolení. Nemajetková újma žalobce v souvislosti s nezákonným omezením svobody byla odškodněna samostatně částkou 1 500 Kč omezení svobody. Žalovaná ke ztrátě výdělku žalovaná uvedla, že žalobce odškodnila částkou 33 150 Kč odpovídající paušální náhradě 170 Kč za den omezení osobní svobody za období od [datum] do [datum], protože žalobce neprokázal výši ušlého zisku. Žalobce rovněž neuvádí, jaký byl jeho hrubý výdělek za období posledního čtvrtletí bezprostředně předcházející omezení žalobce. Pokud jde o období od [datum], kdy žalobce již nebyl omezen na svobodě, žalovaná uvedla, že primárním důvodem v nemožnosti pokračování v podnikání na území USA byl pobyt žalobce na území USA bez platného vízového povolení, což mu brání v návratu do USA. Žalobce křivě obvinila bývalá manželka, měl by se tedy nejprve domáhat náhrady od ní, protože stát je posledním dlužníkem. Žalovaná má proto zbývající žalované částky za nedůvodné.

3. Další žalobou uplatněné nároky v podobě náhrady škody za vynaložené náklady na obhajobu, zadostiučinění za nemajetkovou újmu za nezákonné omezení osobní svobody a nepřiměřenou délku trestního stíhání již byly pravomocně vypořádány v původním řízení vedeném u [název soudu] sp. zn. [spisová značka], ze kterého byla projednávaná věc sp. zn. [spisová značka] vyloučena.

II. Sporné a nesporné skutečnosti

4. Nesporným účastníci při jednání dne [datum] učinili nesporným předběžné uplatnění nároků žalobce dne [datum] u žalované.

5. Nesporným mezi účastníky byl i průběh trestního stíhání, které bylo zahájeno sdělením obvinění ze dne [datum], které bylo rozšířeno sdělením obvinění ze dne [datum], přičemž žalobce byl tímto obviněn ze spáchání trestného činu podvodu dle § 250 odst. 1, odst. 3 písm. d) trestního zákona. S ohledem na skutečnost, že se nepodařilo zjistit místo pobytu žalobce, byla jeho práva obhajoby zajištěna ustanovením obhájce. Dne [datum] byla k [název soudu] podána obžaloba pro spáchání trestného činu podvodu dle § 250 odst. 1, odst. 3 písm. b) trestního zákona [číslo]. Dne [datum] byl vydán rozsudek [název soudu], č. j. [číslo jednací], kterým byl žalobce uznán vinným spácháním výše uvedeného trestného činu a byl odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v délce trvání tří let, přičemž tento nabyl právní moci dne [datum]. Dne [datum] byl na žalobce vydán příkaz k dodání do výkonu trestu odnětí svobody, který však nebyl realizován, a proto byl vydán na žalobce mezinárodní zatýkací rozkaz ze dne [datum], jehož součástí je dodatek zatýkajícího rozkazu ze dne [datum]. Dne [datum] došlo k realizaci mezinárodního zatýkacího rozkazu, když byl žalobce zadržen na území USA. Žalobce byl umístěn do vazby v USA, kde byl omezen na svobodě až do [datum], přičemž dne [datum] byl předán orgánům České republiky a téhož dne byl dodán do výkonu trestu odnětí svobody. Žalobce následně podal žádost o zrušení pravomocného odsuzujícího rozsudku. Dne [datum] bylo vydáno usnesení [název soudu], č.j. [číslo jednací], kterým byl zrušen rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], a dále usnesení č.j. [číslo jednací], o vzetí žalobce do vazby. Dne [datum] bylo vydáno usnesení [název soudu], č. j. [číslo jednací], o propuštění žalobce z vazby na svobodu. Dne [datum] byl vydán rozsudek [název soudu], č. j. [číslo jednací], kterým byl žalobce uznán vinným spácháním přečinu podvodu dle § 209 odst. 1, odst. 3 trestního zákoníku, proti kterému podal žalobce odvolání. Dne [datum] byl vydán rozsudek [název soudu], [pobočka], č. j. [číslo jednací], kterým byl rozsudek soudu prvního stupně rušen a nově bylo rozhodnuto tak, že žalobce byl zproštěn obžaloby v plném rozsahu (právní moc dne [datum]).

6. Účastníci pak učinili nesporným při jednání dne [datum] i podrobnější průběh trestního stíhání dle rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] (odstavec 4 odůvodnění), na který soud pro stručnost odkazuje (č. l. 154-155 spisu).

7. Mezi účastníky nebylo sporu ani o tom, že dne [datum] žalovaná uhradila žalobci 95 000 Kč na nemajetkové újmě za trestní stíhání a 33 150 Kč ušlého výdělku.

8. Sporné mezi účastníky zůstalo, zda žalobci náleží další peněžité zadostiučinění a zbývající ušlý výdělek, zda trestní stíhání bránilo žalobci v návratu a pokračování rodinného života a podnikání v USA i v období po jeho propuštění na svobodu do podání žaloby, v jaké výši žalobci ušel zisk, jakou újmu žalobce utrpěl v souvislosti s nezákonným trestním stíháním, zda lze klást k tíži žalobce, že se náležitě nehájil, když měl poznatky o trestním stíhání již v roce [rok], a zda nemožnost žalobce vrátit se do USA byla primárně způsobena nezákonným rozhodnutím o zahájení trestního stíhání nebo nelegálním pobytem žalobce.

III. Prokázané skutečnosti, důkazy a jejich hodnocení

9. Soud vzal ve stručnosti za prokázaná nesporná tvrzení účastníků uvedená shora a následující zjištění. Újmu v osobním životě žalobce způsobilo převážně nezákonné omezení svobody a s tím spojené vydání žalobce z USA do České republiky, za co byl již žalobce samostatně odškodněn. Kromě toho nezákonné trestní stíhání žalobce vážně poškodilo žalobce v jeho morální sféře (utrpěly dobré jméno, čest, důstojnost, osobní a rodinný život včetně podnikatelské pověsti). Žalobce v dosavadním životě v USA nepokračoval ani po propuštění z vazby, neboť bez skončení trestního stíhání a vyřízení nutných procedur spojených se žádostí o opětovné povolení k pobytu na území USA se žalobce nemohl vrátit zpět k manželce, přátelům a podnikání. Tato situace by však nenastala, pokud by žalobce pobýval na území USA legálně. Žalobce by v období nezákonného omezení svobody od [datum] do [datum] pravděpodobně dosáhl příjmu 665 000 Kč za 133 pracovních dní. Přesnou výši ušlého zisku přes poučení soudem však nelze z žalobních tvrzení zjistit. Žalobce v roce [rok] věděl, že jej hledá policie, situaci však aktivně neřešil. Žalobce přesně nevěděl, co je mu kladeno za vinu, neboť o obvinění se dozvěděl až dne [datum] při zadržení, podrobnosti obvinění pak v rámci vydávacího řízení.

10. Z výslechu žalobce soud zjistil, že žalobce pobýval v USA nelegálně. Žil tam běžný život, jezdili na dovolené, žalobce pracoval od pondělí do pátku od 8:00 hod. do 17:00 hod. Obvinění bývalé manželky [jméno] [příjmení], že jí měl zpronevěřit peníze, považuje žalobce za křivdu. V nedávné době ji za to poslal i předžalobní upomínku. Po zadržení žalobce přišel o dosavadní život s manželkou [jméno] [příjmení], byli nuceni prodat dům s vybavením, který užívali a automobil, neboť manželka nevydělávala tolik peněz jako žalobce. Peníze, které měl žalobce, naspořené v rámci sociálního systému mu nebyly vráceny, neboť se do USA dosud nemohl vrátit. V USA se za něj v rámci sponzorství zaručila manželka. Po zadržení byl zhruba po měsíci přemístěn do federální věznice, kde se ho spoluvězeň pokusil uškrtit, federální vězení v USA obýval s těžkými zločinci. Následně byl vydán do České republiky, kde pobýval ve Věznici v Ruzyni a [obec]. Pokud by nebylo trestního stíhání a s tím spojeného vydání do České republiky, byl by propuštěn a následně by svůj pobyt v USA po složení kauce zlegalizoval. Víza do Kanady či do Mexika, aby mohl navštívit manželku, mu byla zamítnuta z obavy, aby se nepokoušel nelegálně dostat do USA. Manželka ho proto navštěvovala v České republice, vždy když naspořila na letenku. Po propuštění jej podporovala rodina, od roku [rok] pracuje jako řidič kamionu, v kamionu tráví většinu času, a snaží se vypomáhat manželce finančně. Žalobce nejvíce souží, že není s manželkou. Manželka se narodila v Polsku, ale dlouhodobě žije v USA, kde získala i státní občanství. Žalobce nežádal soud o povolení opustit bydliště, protože neměl k jeho opuštění důvod, neboť věděl, že do USA má zákaz vycestovat. Žalobce v roce [rok] již též věděl, že jej hledá policie od švagra, situaci aktivně neřešil. Žalobce nevěděl, co je mu kladeno za vinu, o nezákonném rozhodnutí se dozvěděl až dne [datum], když byl zadržen, zcela konkrétně pak až ve federálním vězení. S bývalou manželkou se od roku 1996 nestýkal, rozloučil se s ní i s dcerami ([jméno] [anonymizováno] a [jméno] [příjmení]) a odletěl do USA, odkud poslal balíky a platil výživné, i když občas se zpožděním. Telefonická komunikace s bývalou manželkou a dětmi zhruba po 4 měsících, co odcestoval, přestala fungovat, od té doby se nevídají. Manželka i nevlastní syn věřili v jeho nevinu a podporovali jej. Žalobce v důsledku zadržení a obvinění klesl v očích kamarádky [jméno] [příjmení], která byla i jeho klientkou, a přestala se vídat nejen s žalobcem, ale též s jeho manželkou a spolupracovníky žalobce. Kvůli zadržení a obvinění klesl v očích i kamaráda [jméno] [příjmení], burzovního makléře, který když se dozvěděl, že byl obviněn z finančního podvodu, tak s ním přerušil kontakt. Právní zástupce žalobce se souhlasem žalobce přizval na hlavní líčení redaktora deníku [příjmení], čímž se informace o trestním stíhání více rozšířila mezi jeho známé v České republice. Žalobce si poté všiml, že si o něm lidé poté v hospodách povídají, jednalo se o známé a sousedy. Někteří jeho bývalý spolužáci ze základní školy měli narážky, že okradl bývalou manželku, konkrétně [jméno] [příjmení] Tyto informace o žalobci šířila i jeho bývalá manželka. Osobní vztahy se soudci či státními zástupci žalobce neměl. Žalobce měl akorát pocit, že obnovené hlavní líčení proběhlo pouze formálně, což se ho dotklo. Žalobci se po zadržení zvýšil tlak, špatně spal, na což bral i léky na uklidnění. Nemůže se smířit s tím, že je odloučen od manželky. V současné době má příjem 1 800 – 2 000 € jako řidič kamionu, předtím se v USA živil jako řemeslník, dělal rekonstrukce, týdně měl podle zakázek příjem 1 200 – 1 300 $ záleželo vždy na smlouvě, někdy to bylo i méně nebo i více. [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] byli nejlepší klienti žalobce. Na zakázkách pro ně pracovali ve čtyřech lidech. [příjmení] [jméno] [příjmení] dělali zakázky na třech koupelnách za zhruba 70 000 $ se započítáním všeho materiálu. Pracovali na tom pár týdnů, což vycházelo na zhruba 13 000 - 15 000 $ pro žalobce. [příjmení] [jméno] [příjmení] pracovali ve čtyřech na renovaci celého domu více než rok s vysokou marží pro žalobce. Žalobce spolupracoval s [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Žalobce pak hlavně sháněl zakázky, což vzhledem k absenci osobního kontaktu již nemůže provozovat. Žalobce požádal o povolení vycestovat do USA americké orgány, doložil bezúhonnost, zprošťující rozsudky, nyní si americké orgány ověřují informace. Správní řízení v USA, aby se žalobce mohl vrátit zpět do USA, prodlužuje epidemie koronaviru. Soud hodnotí výpověď žalobce jako přesvědčivou, důležitou zejména pro okolnosti vzniku újmy z nezákonného trestního stíhání. Žalobce pohotově a spontánně odpovídal na dotazy soudu i stran. Soud nezaznamenal snahy o zkreslení výpovědi, sám žalobce přiznal, že v USA pobýval nelegálně a medializaci kauzy přivodil zástupce žalobce s jeho souhlasem. Soud nemá pochyb o tom, že pokud by žalobce v USA zůstal, nadále by podnikal, dosahoval zisku a v budoucnu by svůj pobyt zlegalizoval stejně jako jeho manželka. Rovněž nemá soud pochybnosti, že trestního stíhání znamenalo komplikaci pro návrat žalobce do USA. Žalobce okolnosti svého podnikání, pobytu v USA, procedury, i negativní reakci okolí na trestní stíhání přesvědčivě popsal včetně detailů. Žalobce objektivně nezapomněl zmínit, že na poškození pověsti v České republice měla vliv i bývalá manželka. Zcela pochopitelně pak největší utrpení žalobce spatřuje v nemožnosti sdílet život se svojí současnou manželkou, což však způsobila jednak nezákonné omezení svobody a skutečnost, že USA nepovolily žalobci návrat. Výpověď žalobce pak zkresluje slučování následků vazby a trestního stíhání a některá subjektivní hodnocení (názory) žalobce. Již na tomto místě je vhodné zmínit, že i když má soud za prokázané (v souladu s výpovědí žalobce), že nebýt trestního stíhání nebyl by žalobce zatčen a vydán do České republiky, za právně podstatnou příčinu, proč se žalobce nemohl vrátit o po ukončení nezákonného omezení svobody zpět do USA, je nutné považovat jeho předchozí nelegální pobyt na území USA, neboť teprve tento vytvořil podmínky pro rozhodnutí amerických orgánů, že si žalobce na svém území již nepřejí a to i poté, co trestní stíhání skončilo. Žalované pak nelze klást k tíži podmínky federálního vězení USA či odpovědnost za rozhodnutí žalobce nevpustit na území USA, Kanady či Mexika. Žalovaná pak rovněž nenese odpovědnost za jednání bývalé manželky či třetích osob na základě předsudků nerespektující presumpci neviny, nese však odpovědnost za poškození pověsti žalobce, ke kterému došlo nezákonným omezením svobody i nezákonným stíháním. Lze uzavřít, že výpověď žalobce byla pravdivá a lze z ní vycházet při zjištění skutkového stavu. Omezenou výpovědní hodnotu má výslech žalobce ve vztahu k ušlému zisku, neboť sám žalobce přiznal, že si přesné částky s odstupem několika let nepamatuje a popisoval již zakázky, které realizoval v USA nikoli (budoucí) zakázky, o které by v důsledku trestního stíhání přišel, což je v rozporu s doplnění žaloby ze dne [datum] Tyto zakázky tak nemohou tvořit ušlý zisk, i když soud nemá pochyb, že by žalobce realizoval zakázky jiné obdobného charakteru.

11. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení], manželky žalobce, soud zjistil, že žalobce i svědkyně v USA pracovali, pořídili si dům, který zařizovali, cestovali a měli se dobře. Tento dům pak po zatčení žalobce byli nuceni prodat, neboť její příjmy nestačily na splácení hypotéky. Žalobce se z trestního stíhání hroutil. Manželka vyhledala odbornou pomoc psychologa. Státní občanství USA získala svědkyně před dvěma roky ([číslo]), svědkyně žalobce sponzoruje při získání zelené karty. Žalobce se zabýval v podnikání rekonstrukcemi domů, žalobce vydělával kolem 5 000 $ měsíčně, maximálně 6 000 $ měsíčně, když dělal nějaké další práce. Žalobce zastupuje při žádosti o návrat do USA advokát [jméno] [příjmení]. Odloučení od manžela snáší svědkyně velmi špatně. Okolí žalobce bylo po zadržení žalobce v šoku, svědkyně se však nesetkala s narážkami a odsudky okolí. [příjmení], [anonymizováno] a [anonymizováno] byli spolupracovníci žalobce při jeho podnikání. Soud hodnotí výpověď svědkyně jako převážně přesvědčivou. Svědkyně podrobně popsala život s žalobcem v USA i strádání z odloučení. Ve shodě s žalobcem popsala i příjmy v USA a omezení, kterým musela čelit po dobu nezákonného omezení svobody žalobce. Svědkyně zaváhala pouze při popisu, kdo je [jméno] [příjmení], neboť si vybavila jinou osobu podobného jména a zmínila, že žalobce vyhledal pomoc psychologa, ačkoliv žalobce bral pouze léky na uklidnění, aby se mu lépe spalo. Dle soudu se však jedná o omluvitelná a drobná zkreslení, která nebyla vedena snahou vypovídat nepravdu. Výpověď svědkyně se jinak zdála jako spontánní, dá se z ní vycházet při závěrech o skutkových zjištěních.

12. Z výslechu [jméno] [příjmení], sestry žalobce, soud zjistil, že svědkyně věřila v nevinnu žalobce, který byl v USA spokojený. Žalobce psychicky souží, že zůstává v České republice, nemůže spát, což nemohl již po svém propuštění z vazby, na žalobci pozorovala po propuštění, že je hodně nervózní. Matka, manželka i sestra těžce nesli, že je žalobce obviněn a nezákonně omezen na svobodě. S bývalou manželkou se dávno rozešli. Žalobce byl šťastný, když jej obvinění zprostili. V bydlišti svědkyně se povídalo o to, že byl žalobce ve vazbě, sousedka se na to vyptávala, stejně jako svědkyně věřila sousedka v nevinnu žalobce. Žalobce bral léky na uklidnění, protože se mu stýskalo po manželce. Soud hodnotí výpověď svědky tak, že má částečný vypovídací charakter. Svědkyně byla velmi nervózní, většina reprodukovaných událostí neměla vztah k předmětu řízení, neboť se týkala omezení svobody žalobce či újmy samotné svědkyně. Svědkyně pociťovala újmu zprostředkovaně svým blízkým vztahem k bratrovi, újma svědkyně pak není předmětem tohoto řízení, bude opětovně odškodněna zprostředkovaně poskytnutím zadostiučinění žalobci. Pokud jde o stavy žalobce, ty svědkyně popsala poměrně přesvědčivě ve shodě s výpovědí žalobce.

13. Z výslechu [jméno] [příjmení], švagra žalobce, soud zjistil, že žalobci sháněl obhájce po jeho vydání do České republiky, trestní stíhání žalobce, zejména vazba žalobce psychicky ničila. Svědek věřil v žalobcovu nevinu. Sousedé v hospodě vedli o trestním stíhání žalobce řeči. S bývalou manželkou se žalobce rozešel, dcerám posílal balíky z Ameriky, ale ty je nechtěly. Žalobce se bál o nezajištěnou manželku v USA. Žalobce měl předtím v USA dobrou životní úroveň, měl automobil, dům, byl zaměstnaný. V současné době žalobce jezdí s kamionem v Německu, doma se zdržuje jen nárazově. Soud hodnotí výpověď svědka jako převážně přesvědčivou. Svědek si nevybavil některé podrobnosti z minulosti, jinak odpovídal na dotazy velmi pohotově a ochotně. Svědek pravdivě popsal, jak špatné vztahy s bývalou manželkou a dětmi žalobce, i život žalobce v USA. Z výpovědi svědka lze vyzdvihnout poškození pověsti žalobce v bydlišti. Výpověď svědka je ve shodě se všemi dalšími provedenými důkazy a soud jí proto uvěřil.

14. Z výslechu [jméno] [příjmení], soud zjistil, že je manželkou zesnulého synovce žalobce, pomáhala rodině žalobce shánět obhájce, když byl žalobce vzat do vazby, kde jej navštívila a následně u ní bydlel i v době trestního stíhání. Po vydání žalobce do České republiky se o trestním stíhání dozvěděla i jeho dcera, se kterou se však v té době již nestýkal. Svědkyni nikdo další s trestním stíháním žalobce nekonfrontoval, avšak v žalobci vyšel článek v novinách, který referoval o jeho zadržení v USA, což situaci žalobce zhoršilo, neboť se lidi začali více na žalobce vyptávat. Žalobce byl ve velmi špatném psychickém stavu, když jej vedla eskorta k soudu, po propuštění se žalobci velmi ulevila, ale stále se obával o výsledek trestního stíhání. Žalobce vnímal nepravomocné odsouzení v obnoveném trestním stíhání jako nespravedlnost. V USA žil žalobce běžný život, pracoval. [příjmení] se mu po manželce, kterou zanechal v USA. Žalobce pracuje jako řidič kamionu, žije na cestách. Svědkyně věřila v nevinnu žalobce poté, co si vyslechla jeho verzi událostí. I jeho okolí věřilo, že se ničeho nedopustil. Výpověď svědkyně byla převážně přesvědčivá, zkreslována byla pouze tím, že svědkyně příliš nerozlišovala mezi svým přesvědčením a vybavovanými událostmi, dále také referovala o událostech, které měla z doslechu, převážně od manžela. Tyto skutečnosti soud proto do svých skutkových zjištění nepřevzal. Události, které svědkyně zažila si v paměti udržela dobře a popisovala je i s hodnověrnými detaily. Soud nezaznamenal u svědkyně žádné snahy zamlčet něco podstatného nebo říkat nepravdu.

15. Z výslechu [jméno] [příjmení], dcery žalobce, soud zjistil, že žalobce nezná, naposledy ho viděla ve svých osmi letech. O trestním stíhání žalobce se svědkyně dozvěděla, avšak na bližší informace o průběhu trestního stíhání si již nevzpomínala. Výpověď svědkyně soud hodnotí jako důkaz s velmi nízkou vypovídací hodnotou, jediné podstatné zjištění, je skutečnost, že se ke svědkyni dostala informace o tom, že je žalobce trestně stíhán.

16. Z výslechu [jméno] [příjmení], dcery žalobce, soud zjistil, že o trestním stíhání žalobce svědkyně nezná bližší podrobnosti, neviděla jej od svých 12 let. Vztahy s žalobcem byly v době trestního stíhání neexistující.

17. Z výpovědi dcer žalobce bylo patrné, že je jim žalobce dlouhodobě lhostejný. Trestní stíhání nemělo na vzájemné vztahy vliv.

18. Z trestního spisu [název soudu], sp. zn. [spisová značka], soud učinil shodná zjištění jako nesporná tvrzení účastníků, které zahrnují i shrnutí průběhu řízení dle rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] (odstavec 4 odůvodnění), na které soud ve stručnosti na ně odkazuje (č. l. 154 – 155 spisu). Na tomto místě lze zopakovat, že žalobce skutečně požádal v USA o vydání tzv. zelené karty a s vydáním do České republiky dne [datum] žalobce vyslovil souhlas.

19. Soud měl k dispozici i další listinní důkazy:

20. Z dopisu [příjmení] [jméno] s překladem soud zjistil, že žalobce působil v této společnosti jako obchodní ředitel se spolupracovníky [jméno] [příjmení] a [příjmení] [příjmení], se kterými se znal od roku [rok]. Žalobce pro společnost prospěšný, získal několik klientů a rozvíjel se zákazníky vztahy.

21. Z dopisu [příjmení] [jméno] s překladem soud zjistil, že žalobce byl zaměstnán v této společnosti do [datum] ([číslo] 2016) jako nezávislý tesař. Žalobce měl hrubé mzdy v rozmezí od 1 100 - 1 500 $ týdně. Společnost po odchodu žalobce zaznamenala finanční ztráty.

22. Z dokumentů o zadržení z důvodu realizace mezinárodního zatykače s překladem, soud zjistil, že dle tohoto formuláře oddělení pro vnitřní bezpečnost USA, mohl být žalobce vyhoštěn z USA, jelikož jako přistěhovalec zůstal v USA delší dobu, než měl povoleno. Žalobce byl zadržen v detenčním zařízení pro účely zahájení řízení o vyhoštění. Žalobce neměl v USA žádnou kriminální historii, žalobce byl zatčen na základě mezinárodního zatykače.

23. Z dokladů o daních soud zjistil, že v roce 2014 byl společný hrubý daňový příjem („ gross income“) manželů 21 185 $, v roce 2015 byl společný hrubý daňový příjem manželů 43 345 $. V roce 2016 byl společný hrubý daňový příjem manželů 21 878 $, v roce 2017 byl společný hrubý daňový příjem manželů 25 084 $. Mezi těmito doklady je i výpis z banky, ze kterého soud zjistil, že ke dni za listopad 2016 měli manželé na bankovním účtu 51 079,34 $. Ze sumarizace dokladů o daních v českém překladu soud zjistil, že zdanitelný příjem manželů byl nižší než příjem hrubý, v roce 2013 byl zdanitelný příjem manželů 15 201 $, v roce 2014 byl zdanitelný příjem manželů 17 918 $, v roce 2015 byl zdanitelný příjem manželů 39 685 $ a v roce 2016 byl zdanitelný příjem manželů 18 522 $.

24. Výše uvedené důkazy pak soud hodnotí ve vzájemné souvislosti tak, že výpovědi žalobce i svědků jsou spolu v souladu. Skutkový děj líčí vyslechnuté osoby podobným způsobem, logicky a souvisle. Za nejvýznamnější zásah do života žalobce bylo shodně zjištěno vytržení z dosavadního života v USA a odloučení od manželky, což je spojeno s nezákonným omezením svobody žalobce. Trestní stíhání i bez nezákonného omezení však působilo v životě negativní důsledky v poškození pověsti žalobce, vyvolávalo u žalobce, stres, nervozitu a strach z výsledku trestního stíhání. Vztahy žalobce s bývalou manželkou a dcerami byly v rozvratu ještě před zahájením trestního stíhání. Nemožnost návratu žalobce nelze dávat do souvislosti pouze s trestním stíháním, neboť nebýt nelegálního pobytu žalobce na území USA mohl se se k dosavadnímu životu vrátit. Pokud jde o ušlý zisk žalobce, který měl žalobci unikat za prvé ze samostatného podnikání žalobce a za druhé z pracovního poměru, soud má za prokázané, že žalobce měl v USA příjmy odpovídající požadované částce 5 000 Kč za jeden pracovní den. Z výpovědi žalobce bylo zjištěno, že pracoval od pondělí do pátku, víkendy trávil s manželkou. Manželka popsala, že žalobce měl příjmy zhruba 5 000 $ měsíčně, maximálně 6 000 $ měsíčně, což koresponduje s výpovědí žalobce o příjmech zhruba 1 200 – 1 300 $ týdně, a je to v souladu i s potvrzením [příjmení] [jméno], ve kterém se uvádí hrubá mzda 1 100 – [číslo] $ týdně. Řádově se tak jedná zhruba o stejná rozmezí, které uvádějí tři různé důkazní prostředky, každý vlastním originálním způsobem, takže lze z těchto prostředků vycházet při získání skutkových zjištění.

25. I kdyby soud vyšel z nejnižšího uváděného příjmu (1 100 $ týdně čili 220 $ za jeden pracovní den) vychází při kurzu k datu podání žaloby (22, 797 Kč za jeden americký dolar) částka 5015 Kč ( (1 [číslo]) * 22,797). Soud má tedy prokázáno, že žalobce denně požadovaného příjmu 5 000 Kč dosahoval, avšak pouze v pracovních dnech. ([příjmení]) zisk žalobce však musel být mnohem nižší, neboť přiložená daňová přiznání obou manželů vykazují příjmy nižší. V roce 2015, kdy byly hrubé příjmy obou manželů nejvyšší (zhruba 43 000 $ ročně) by za jeden pracovní den při úvaze, že by oba manželé pracovali 220 dní v roce (bez 30 dnů dovolené, na které jezdili), činil denní příjem manželů zhruba 195 $ na jeden pracovní den za oba manžele. Rok 2015 pak byl dle daňových přiznání výjimečný, neboť v ostatních letech byly hrubé příjmy manželů zhruba poloviční. Úvahu soudu lze dospět k závěru, že pravděpodobný výdělek žalobce činil tvrzených 5 000 Kč v pracovních dnech. Jaké byly náklady na dosažení tohoto příjmu, však nelze z žalobních tvrzení zjistit, přičemž tyto náklady jsou pro stanovení výše ušlého zisku určující. Vzhledem k tomu, že zákon v případě, kdy nelze stanovit přesně výši ušlého zisku stanoví paušální částku 170 Kč za den, soud nevyšel z vlastní úvahy, ale ze znění zákona, který předpokládá paušalizované odškodnění (§ 30 zákona č. 82/1998 Sb., dle kterého se náhrada ušlého zisku poskytuje v prokázané výši; není-li to možné, pak za každý započatý den výkonu vazby, trestu odnětí svobody, ochranné výchovy, zabezpečovací detence nebo ochranného léčení náleží poškozenému náhrada ušlého zisku ve výši 170 Kč).

26. Provedeným dokazováním soud dospěl k závěru, že je na místě z důvodu vážnosti újmy žalobce zadostiučinění za nemajetkovou újmu ještě navýšit, z důvodu absence žalobních tvrzení je pak i přes provedené dokazování nutné žalobu na ušlý zisk zamítnout.

27. Soud blíže nehodnotil následující důkazy. Dopisy psychoterapeutů, neboť vyhledání psychologické pomoci manželkou žalobce bylo prokázání její výpovědí. Soud blíže nehodnotil dokumenty v anglickém jazyce, ke kterým byl k dispozici překlady. Soud blíže nehodnotil důkazy, které se týkaly nesporného předběžného uplatnění nároků u žalované a její částečné úhrady (schvalovací doložka žalované, uplatnění nároků ze dne [datum], doplnění uplatnění nároků ze dne [datum], akceptační dopis žalované ze dne [datum], stanovisko žalované ze dne [datum rozhodnutí], spis žalované [jednací číslo MSP]). Osnova přednesu odvolání a osnova závěrečné řeči byly nadbytečné důkazy k důkazu trestním spisem a nebyly pro rozhodnutí podstatné, neboť obhajoba žalobce, že se ničeho závadného nedopustil, byla v trestním stíhání setrvalá. Soud rovněž nehodnotil i další důkazy, které byly duplicitní k trestnímu spisu (sdělení obvinění ze dne [datum], rozšíření obvinění ze dne [datum], obžaloba ze dne [datum], protokol o hlavním líčení ze dne [datum], rozsudek OS [obec] č. j. [číslo jednací], plná moc pro Mgr. [jméno] [příjmení], návrhem na zrušení rozsudku vydaného dne [datum], usnesením ze dne [datum] o zrušení odsuzujícího rozsudku, plná moc pro JUDr. [anonymizováno] ze dne [datum], plná moc pro JUDr. [anonymizováno] ze dne [datum], protokol o vazební zasedání ze dne [datum], usnesení o vzetí do vazby ze dne [datum], stížnost proti usnesení o vzetí do vazby, usnesení [název soudu] ze dne [datum] o zamítnutí stížnosti o vzetí do vazby, usnesení OS [obec] ze dne [datum] o propuštění na svobodu, protokol o hlavních líčení ze dne [datum], [datum], [datum] a [datum], rozsudek OS [obec] ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací], odůvodnění a doplnění odvolání proti odsuzujícímu rozsudku, rozsudek [název soudu], pobočka [obec] ze dne [datum], návrh obhajoby na provedení důkazů ze dne [datum]). Soud blíže nehodnotil omluvu svědkyně [příjmení] s přílohami, neboť nebyly pro rozhodnutí soudu podstatné.

28. Soud neprovedl následující důkazy. Zdravotní dokumentace praktického lékaře byla nadbytečná k výpovědi žalobce a nepodstatná ve vztahu k uplatněnému nároku nemajetkové újmy za nezákonné trestní stíhání, neboť škoda na zdraví ve formě diagnostikovaného poškození zdraví je samostatným uplatnitelným nárokem se samostatným skutkovým základem a neodškodňuje se v režimu nemajetkové újmy podle § 31a OdpŠk. Není ani přiléhavé, při aplikaci kritéria zohlednění následků způsobené nesprávným úředním postupem v osobnostní sféře poškozeného, zohledňovat tuto újmu. Fotografie příslušníků salvadorského gangu [jméno] [příjmení] byla nadbytečná k výslechu žalobce a nepodstatná ve vztahu k uplatněnému nároku nemajetkové újmy za nezákonné trestní stíhání, neboť žalovaná neodpovídá za podmínky federálního vězení v USA a za nezákonné omezení svobody byl žalobce odškodněn samostatně, fotokopie příjmových pokladních dokladů, faktur, výpisů z účtů, nahlížení do spisu a potvrzení o poradách s klientem a úkonech vztahující se k již vypořádanému nároku na náhradu škody za vynaložené náklady obhajoby. Formulář I [číslo], dotazy na Velvyslanectví v USA v České republice, Ministerstvo spravedlnosti, Ministerstvo vnitra USA, výslech advokáta [jméno] [příjmení], by byly nadbytečné k výslechu žalobce, který popsal procedury vyhoštění a návratu do USA. Žalované rovněž nelze klást k tíži, jak rozhodují americké orgány o povolení pobytu žalobce v USA. Zásahy do morální sféry tím, že se okolí žalobce dozvědělo o jeho zadržení a stíhání má soud za prokázané výslechem žalobce, který potvrdil, že [jméno] [příjmení] i [jméno] [příjmení] s ním přerušili kontakty. Výslechem manželky pak bylo vyvráceno, že by se po zadržení žalobce setkala s odsudky okolí, i přesto, že se k nim informace o jeho zadržení a obvinění dostala. Podpora žalobce od jeho spolupracovníků se pak podává i z vydaných potvrzení podepsaných [jméno] [příjmení], [anonymizována dvě slova] ([příjmení] [příjmení]) a [jméno] [příjmení], kteří v nich uvádějí, že si žalobce vždy cenili a odchod žalobce byl pro ně ztrátou. Poškození profesní pověsti má tak soud prokázané nedůvěrou jeho stálých zákazníků ([jméno] [anonymizováno] i [jméno] [příjmení]). Výslech blíže neztotožněného [jméno] [příjmení] žalobce nelze provést, soud ani žalobce nemá další informace k obeslání tohoto svědka. Jednalo by se rovněž o důkaz nadbytečný k výslechu žalobce. Soud neprováděl výslech státních zástupců JUDr. [jméno] [příjmení], Mgr. [jméno] [příjmení] a [soudci], žalobce osobní vztahy s těmito osobami popřel, jednalo by se o důkazy nepodstatné pro rozhodnutí. Pokud jde o výslechy [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [anonymizována dvě slova] a [jméno] [příjmení] jednalo by se o důkazy nadbytečné k výslechu žalobce, jeho manželky a vydaným potvrzením i daňovým přiznáním, soud má žalobní tvrzení ohledně příjmu za prokázaná, avšak s ohledem na neúplnost žalobních tvrzení soud požadovanou náhradu očekávaného přínosu nepřiznal, když má prokázán pouze příjem žalobce nikoli přesnou výši ušlého zisku, kterou však žalobce ani netvrdí, když absentují tvrzení o výši nákladů na dosažení tohoto zisku. Soud neprovedl rovněž výslech [jméno] [příjmení], bývalé manželky, jednalo by se o důkaz nadbytečný k výslechu dcer, z dalších provedených důkazů (výslech žalobce a svědků) má soud za prokázané, že vztahy bývalé manželky byly rozvrácené již před zahájením trestního stíhání. Z podvodu nařkla žalobce právě bývalá manželka v rámci špatných vztahů. Soud tak další dokazování neprováděl pro nadbytečnost, neboť výše uvedené pro posouzení důvodnosti žalobou uplatněném nároku postačující, když má soud dostatek skutkových zjištění k posouzení případu. Z téhož důvodu soud v odůvodnění rozsudku nerozvádí dílčí tvrzení účastníků a skutková zjištění učiněná z těch provedených důkazů, která nebyla pro rozhodnutí podstatná. Další skutečnosti má soud provedeným dokazováním za vyvrácené, neboť odporují učiněným skutkovým zjištěním, které tvoří logický a ucelený řetězec.

IV. Závěr o skutkovém stavu

29. Lze shrnout, že usnesením policie ze dne [datum], které bylo rozšířeno dne [datum], byl žalobce stíhán pro trestný čin podvodu s hrozícím trestem odnětí svobody dvě až osm let. Policii se nepodařilo zjistit místo pobytu žalobce, který v té době zdržoval nelegálně v USA. V nepřítomnosti byl žalobce jako uprchlý odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v délce tří let. Žalobce se v roce 2011 dozvěděl od švagra, že jej hledá policie, sám situaci aktivně neřešil a o usnesení o zahájení trestního stíhání se dozvěděl při svém zadržení dne [datum]. V podrobnostech až pak v následném řízení o vydání žalobce zpět do České republiky. Obvinění bývalé manželky [jméno] [příjmení], že jí měl zpronevěřit peníze, považuje žalobce za křivdu. V USA žil běžný život, pracoval od pondělí do pátku od 8:00 hod. do 17:00 hod., víkendy trávil se ženou a přáteli. Společně jezdili na dovolené, vlastnili dům na hypotéku a vozidla, společně cestovali a měli dobrou životní úroveň. Manželka se za žalobce v USA v rámci sponzorství zaručila. Žalobce dosahoval příjmu zhruba 5 000 Kč za den práce jako nezávislý řemeslník, přičemž se zaměřoval na rekonstrukce. Přesnou výši ušlého zisku přes poučení soudem však nelze z žalobních tvrzení zjistit, neboť nejsou zřejmé náklady žalobce na dosažení tohoto příjmu. Žalobci se po zadržení zvýšil tlak, špatně spal, na což bral i léky na uklidnění. V důsledku zadržení, ale též i obvinění z trestné činnosti žalobce klesl v očích kamarádů [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], kteří byli i jeho zákazníci, pro které pracoval v minulosti společně s [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], konkrétně na renovaci domu pro [jméno] [příjmení] a renovaci tří kuchyní pro [jméno] [příjmení]. Po zadržení na základě mezinárodního zatýkacího rozkazu žalobce přišel o dosavadní život s manželkou [jméno] [příjmení] i podnikání, byl nucen prodat dům s vybavením, který užíval a automobil, neboť manželka nevydělávala tolik peněz jako žalobce. Žalobci nebyly vráceny naspořené peníze ze sociálního programu. Státní občanství USA získala manželka žalobce před dvěma roky ([číslo]), svědkyně žalobce sponzoruje při získání zelené karty. Okolí žalobce v USA bylo po zadržení žalobce v šoku, svědkyně se však nesetkala s narážkami a odsudky okolí. Manželka žalobce prožívá odloučení od manžela velmi krušně a je v péči psychologů. Trestní stíhání komplikovalo návrat žalobce do USA a legalizování jeho pobytu. Dne [datum] byl žalobce propuštěn z vazby. Žalobce nedostal ani víza do Kanady či Mexika, aby mohl navštívit manželku, neboť mu byla zamítnuta z obavy, aby se nepokoušel nelegálně dostat do USA. Manželka žalobce navštěvuje v České republice, když naspoří na letenky. Rodina žalobce (s výjimkou bývalé manželky a dcer, se kterými měl žalobce rozvráceny vztahy ještě před obviněním) podporovala žalobce. Obvinění i věznění žalobce špatně snášeli. Žalobce měl problémy se spánkem, bral léky na uklidnění a byl nervózní. Nejvíce negativně na žalobce působilo nezákonné omezení svobody. Sousedé se na vazbu žalobce a stíhání v okolí žalobce vyptávali a v hospodě si o tom povídali. O trestním stíhání se dozvěděla i jeho dcera, se kterou se však dlouhodobě nestýkal. Od roku 2018 žalobce pracuje jako řidič kamionu s příjmem 1 800 – 2 000 € měsíčně a čas tráví hlavně na cestách. Žalobce nejvíce trápí dlouhodobé odloučení od manželky. Medializaci trestní věci si žalobce přivodil sám pozváním redaktora deníku [příjmení] k hlavnímu líčení. Informace o trestním stíhání žalobce se rozšířila v obci, kde pobýval po svém propuštění na svobodu, neboť lidé si o žalobci, jeho věznění i trestním stíhání povídali. Bývalý spolužák měl kvůli tomu na žalobce i narážky, avšak obvinění z podvodu o žalobci šířila i bývalá manželka, která jej z toho nařkla. Dne [datum] byl odsuzující rozsudek zrušen k návrhu žalobce. Dne [datum] byl žalobce nepravomocně odsouzen, což žalobce prožíval jako nespravedlnost. Žalobce se obával výsledku trestního stíhání. Dne [datum] byl žalobce zproštěn obžaloby dle § 226 písm. c) trestního řádu. Žalobce byl žalovanou dne [datum] odškodněn za nezákonné omezení svobody od [datum] do [datum] samostatně částkou 292 500 Kč, částkou 95 000 Kč za nezákonné trestní stíhání a částkou 33 150 Kč na náhradě ušlého zisku, pro které již bylo řízení zastaveno. Žalobce požádal o možnost návratu do USA poté, co doložil svou bezúhonnost, přičemž tato žádost je v současné době ze strany amerických orgánů stále zvažována a prověřována. Žalobce byl stíhán od [datum], kdy se dozvěděl o nezákonném rozhodnutí do [datum], kdy nabyl právní moci zprošťující rozsudek, tedy 1 rok a 7 měsíců. V předchozím období byl stíhán jako uprchlý a o trestním stíhání nevěděl, což je stvrzeno pravomocným rozsudkem [název soudu] č. j. [číslo jednací]. V podrobnostech soud odkazuje na předchozí dílčí skutková zjištění.

V. Právní hodnocení

30. Podle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., (dále jen„ OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

31. Podle § 7 odst. 1 OdpŠk právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda.

32. Podle § 8 odst. 1 OdpŠk nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.

33. Podle § 30 OdpŠk náhrada ušlého zisku se poskytuje v prokázané výši; není-li to možné, pak za každý započatý den výkonu vazby, trestu odnětí svobody, ochranné výchovy, zabezpečovací detence nebo ochranného léčení náleží poškozenému náhrada ušlého zisku ve výši 170 Kč.

34. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. (2) Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.

35. Při stanovení formy a výše zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou trestním stíháním vychází z povahy trestní věci, z délky trestního stíhání a především z dopadů trestního stíhání do osobnostní sféry poškozené osoby. Současně ovšem platí, že forma a případná výše zadostiučinění nesmí být v rozporu s obecně sdílenou představou spravedlnosti ([spisová značka]).

36. Výše zadostiučinění přiznaného podle § 31a odst. 2 OdpŠk na náhradě nemajetkové újmy způsobené trestním stíháním, které skončilo zproštěním obžaloby nebo zastavením, musí odpovídat výši zadostiučinění přiznaného v případech, které se s projednávanou věcí v podstatných znacích shodují; významnější odchylka je možná jen tehdy, bude-li soudem řádně a přesvědčivě zdůvodněna. V každém případě je primárně na žalobci, aby zvolil přesvědčivé srovnání, podle kterého jeho újma z hlediska spravedlnosti není menší než újma jiná, za kterou se přiznává minimálně žalovaná částka ([spisová značka]).

37. Při stanovení zadostiučinění přihlížet k jiným okolnostem provázejícím trestní řízení ([spisová značka]).

38. Škoda na zdraví ve formě diagnostikovaného poškození zdraví je samostatným uplatnitelným nárokem se samostatným skutkovým základem a neodškodňuje se v režimu nemajetkové újmy podle § 31a OdpŠk. Není ani přiléhavé, při aplikaci kritéria zohlednění následků způsobené nesprávným úředním postupem v osobnostní sféře poškozeného, zohledňovat tuto újmu (srov. [spisová značka], [spisová značka]).

39. V pravomoci soudu v občanském soudním řízení není přezkoumávat správnost (vlastního) postupu orgánů činných v trestním řízení v mezích takového řízení, neboť se jedná o realizaci institutů trestního práva procesního“ ([spisová značka], [spisová značka]).

40. V případě vydání nezákonného rozhodnutí, které bylo pro nezákonnost zrušeno, není dána vyvratitelná domněnka, že jím byla dotčené osobě způsobena imateriální újma. Naopak, v řízení je na žalobci, aby spolu s odpovědnostním titulem tvrdil a prokazoval i existenci skutečností, které lze právně kvalifikovat jako porušení konkrétního práva žalobce, a vznik nemajetkové újmy vzniklé v příčinné souvislosti s danými skutečnostmi. Teprve dojde-li soud po provedeném dokazování k závěru, že odpovědnostním titulem byla porušena konkrétní práva žalobce a že v důsledku toho vznikla žalobci nemajetková újma, může se zabývat otázkami formy a případné výše zadostiučinění podle § 31a odst. 1 a 2 OdpŠk (srov. [spisová značka]).

41. Obecně však lze říci, že každé trestní řízení negativně ovlivňuje osobní život trestně stíhaného, na kterého je sice do okamžiku právní moci meritorního rozhodnutí třeba pohlížet jako na nevinného, avšak samotný fakt trestního stíhání je zátěží pro každého obviněného (srov. I. ÚS 554/04). Již samotné trestní stíhání výrazně zasahuje do soukromého a osobního života jednotlivce, do jeho cti a dobré pověsti, a to tím spíše, jedná-li se o obvinění„ liché“, což je posléze pravomocně stvrzeno zprošťujícím rozsudkem soudu, podle něhož se skutek, z něhož byl jednotlivec obviněn a obžalován, nestal, případně nebyl trestným činem (srov. II. ÚS 590/08).

42. Vznik nemajetkové újmy způsobené výkonem veřejné moci zpravidla nelze dokazovat (jde o stav mysli poškozené osoby). V řízení se tak obvykle zjišťuje, zda jsou dány objektivní důvody, aby se dotčená osoba mohla cítit poškozenou, tedy zda vzhledem ke konkrétním okolnostem případu by se i jiná osoba v obdobném postavení mohla cítit dotčenou ve složkách tvořících ve svém souhrnu nemajetkovou sféru jednotlivce (srov. [spisová značka]).

43. Není-li excesivních vyjádření či postupů ze strany orgánů činných v trestním řízení, a medializace případu je tak prostým důsledkem zásady veřejnosti trestního řízení a obecných veřejných poměrů případu, nelze přičítat státu k tíži, že princip presumpce neviny byl narušen sdělovacími prostředky, či dokonce že jimi byl narušen ve značné míře (srov. [spisová značka]).

44. Nelze dovodit přímou odpovědnost státu za jednání svobodně uvažujících osob, které věděly či vědět měly, že ze samotného zahájení trestního stíhání nelze dovozovat, že se osoba stíhaná dopustila trestného činu či jiného závadného jednání, ale přesto se řídily protichůdným předsudkem (viz [spisová značka]).

45. Výše zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou trestním stíháním, které skončilo zastavením nebo zproštěním obžaloby, nelze odvíjet od základní částky odškodnění za jeden rok trvání řízení, ve kterém bylo porušeno právo na projednání věci v přiměřené lhůtě ([spisová značka]). Jinými slovy řečeno, není možné výši odškodnění nemajetkové újmy způsobené trestním stíháním, které skončilo zastavením nebo zproštěním obžaloby, odvozovat od určité výchozí částky za měsíc či rok trestního stíhání. Jediným jednotícím prvkem je zde požadavek, aby soudem přiznané zadostiučinění odpovídalo právě výši přiznaného zadostiučinění v případech, které se v podstatných znacích shodují (srov. [název soudu] č. j. [číslo jednací]).

46. Podle usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], příčinná souvislost mezi jednáním či opomenutím škůdce a vznikem škody je jedním ze základních předpokladů odpovědnosti za škodu. Otázka existence příčinné souvislosti je předně otázkou skutkovou, neboť v řízení se zjišťuje, zda protiprávní úkon škůdce a vzniklá škoda na straně poškozeného jsou ve vzájemném poměru příčiny a následku. Příčinná souvislost se nepředpokládá, nýbrž musí být prokázána, a v tomto směru jde o otázku skutkových zjištění. Příčinná souvislost je dána, vznikla-li škoda v důsledku protiprávního jednání škůdce, tedy za pravidelného průběhu věcí by bez škůdcova jednání vůbec nenastala. Škoda musí být nezprostředkovaným následkem protiprávního jednání, které je její hlavní příčinou, nesmí jít o příčinu jen vedlejší, popř. příčinu zkoumanou jen v obecné rovině bez rozboru jednotlivých prvků konkrétní situace. Pokud dojde k řetězení jednotlivých příčin a následků, musí škoda bezprostředně vzejít z jednání škůdce. Právní posouzení příčinné souvislosti spočívá ve stanovení, mezi jakými skutkovými okolnostmi má být její existence zjišťována.

47. Podle rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], ušlý zisk musí být vždy specifikován konkrétně, jeho budoucí eventuální dosažení musí být v podstatě nepochybné a nemůže jít jen o hypotetickou zamýšlenou možnost dosažení nějakého zisku. Je-li ušlým ziskem majetková újma, způsobená tím, že škodná událost zasáhla do průběhu děje vedoucího k určitému zisku, pak o ušlém zisku nelze v tomto případě hovořit.

48. Podle rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], údaje o výdajích a příjmech v přiznání k dani z příjmu fyzických osob nejsou jediným hlediskem pro určení výše průměrného výdělku podnikatele nýbrž jednou z okolností, z nichž lze vycházet při určení průměrného výdělku poškozeného.

49. Podle rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] výše ušlého výdělku podnikatele je dána rozdílem mezi celkovým příjmem z podnikání a náklady potřebnými k dosažení tohoto příjmu.

50. Soud posoudil nárok po právní stránce podle § 1 odst. 1 OdpŠk, § 7 odst. 1 OdpŠk, § 8 odst. 1 OdpŠk a dle shora uvedené judikatury, když se žalobce po žalované domáhá zaplacení zadostiučinění za nemajetkovou újmu za vydání nezákonného usnesení o zahájení trestního stíhání a ušlého zisku. V řízení bylo prokázáno vydání nezákonného usnesení o zahájení trestního stíhání podle § 160 odst. 1 trestního řádu ve smyslu § 8 odst. 1 OdpŠk, když trestní stíhání žalobce neskončilo pravomocným odsouzením, čímž mu vznikl nárok na náhradu nemajetkové újmy dle § 31a odst. 1 OdpŠk a ušlého zisku podle § 30 OdpŠk z titulu nezákonného rozhodnutí.

51. Soud při jednání dne [datum] byl žalobce poučen podle § 118a o. s. ř. a vyzván k doplnění konkrétních tvrzení a označení důkazů k následujícím tvrzením. Žalobce byl současně poučen o následcích nesplnění výzvy, jímž je neúspěch ve sporu. a) k požadavku ušlého zisku, jak trestní stíhání po propuštění z vazby a po svém skončení bránilo žalobci v návratu do USA a jaké probíhající administrativní procedury brání žalobci v návratu do USA, dále doplnit vylíčení rozhodujících skutečností a označení důkazů k těmto skutečnostem o uvedení konkrétní činností, z nichž požaduje žalobce ušlý zisk. Pokud ze zaměstnaneckého poměru, pak měl žalobce uvést zaměstnavatele a částky vyplácené mzdy. Pokud uvede samostatnou výdělečnou činnost, pak uvede konkrétní obchodní případy, za něž zisk žalobci ušel. Jakým přesným způsobem byl žalobcem uváděný zisk získáván, jaké jsou konkrétní výdaje na získávání jím uváděných zisků. b) K požadavku na zadostiučinění byl žalobce vyzván, aby konkrétně popsal, jak byla zasažena soukromá, pracovní a společenská sféra žalobce, jak se tento zásah projevoval, v čem konkrétně spočíval a od kdy do kdy se projevoval, u jakých konkrétních osob došlo v důsledku trestního stíhání žalobce k poškození jeho pověsti a kdo konkrétně trestní stíhání žalobce probíral, v čích očích měl žalobce v důsledku trestního stíhání nálepku podvodníka a z čeho dovozuje, že to bylo v příčinné souvislosti s trestním stíháním, jaké konkrétní osoby měly narážky na trestní stíhání a jaké konkrétně tyto narážky byly, jaké konkrétní důsledky mělo trestní stíhání na zdraví žalobce, kdy se tyto projevovaly, jak a kdy tyto řešil, v čem konkrétně žalobce spatřuje příčinnou souvislost mezi trestním stíháním a pokusem osob jej usmrtit uškrcením a zda ohledně tohoto skutku podával trestní oznámení, kolikrát manželka žalobce navštívila a kdy a na jakou dobu, co konkrétně bylo důvodem takovéhoto počtu návštěv, co konkrétně je důvodem, že žalobci byl ke dni podání žaloby odloučen od manželky, jakou konkrétní klientelu žalobce ztratil a kdy přesně, zda a kdy se pokusil tuto obnovit a z čeho dovozuje příčinnou souvislost s trestním stíháním. Žalobce byl rovněž vyzván k označení důkazů, že byl po dobu trestního řízení v evidenci vedené [anonymizováno]. c) žalobce byl také vyzván k doplnění judikatury vyšších soudů či [název soudu] s jinými obdobnými případy odškodňování nemajetkové újmy vzniklé v důsledku porušení stejných práv, která žalobce tvrdí ve své žalobě, a není-li jich, pak i porušení jiných práv, bude-li zřejmé, že případy vykazují pro rozhodnutí soudu významné množství jednotících prvků.

52. Žalobce při jednání na výzvu reagoval tvrzením, že v roce 1996 vycestoval do USA, kde pobýval nelegálně, v USA se oženil a následně byl zadržen, v roce 2015 požádal o sponzorství, které bylo přijato emigrační kanceláří, ale protože byl stíhán v České republice, bylo vydáno rozhodnutí místního orgánu v USA zákazu vstupu do USA po dobu deseti let. Po zproštění nyní požádal o obnovení procesu v USA. Žalobce částečně pracoval jako zaměstnanec u [příjmení] [jméno] [příjmení] a částečně na smlouvu pro [právnická osoba] Mechanical. O trestním stíhání se žalobce dozvěděl dne [datum]. Žalobce pak tvrzení doplnil podáním ze dne [datum], že by nebyl vyhoštěn, pokud by nebyl pravomocně odsouzen v Česku, jediným důvodem vydání do České republiky byl mezinárodní zatýkací rozkaz. V USA žil řádný život. Dne [datum] byl propuštěn z vazby, ale byl nucen hlásit [název soudu] vzdálení se z místa svého pobytu v České republice. Orgány v USA neumožňovaly návrat žalobce do zproštění všech obvinění. Po zproštění bylo nutné vyčkat doručení rozsudku, který bylo nutné přeložit a připojit je k žádostem o umožnění návratu do USA za účelem sloučení s manželkou, když mezinárodním zatýkacím rozkazem byla legalizace pobytu žalobce přerušena. Žalobce pracoval jako truhlář. Žalobce danil společně s manželkou a dosahoval příjmů 43 000 $ ročně, když žalobce zajišťoval příjmy pro rodinu. Žalobce byl svými spolupracovníky ceněný a ve společnosti dosahoval příjmu v rozmezí od 1 100$ do 1 500 $ týdně. Žalobce měl realizovat instalace kuchyně u [jméno] [příjmení], která měla být realizována za 50 000 $, marže žalobce měla být 5 000 $ a dále zhotovení tří koupelen [jméno] [příjmení] za částku 75 000 $ a marže žalobce měla být 13 000 $. Náklady na příjmy byly představovány pořizováním materiálu, likvidací odpadu a bouracími pracemi. Žalobce výši těchto nákladů neuvedl. K zásahu do nemajetkové sféry nezákonným trestním stíháním žalobce uvedl, že byli s manželkou vzájemně odloučeni, manželka byla na žalobci finančně závislá, a byli nuceni prodat dům, museli žádat o výpomoc svou rodinu. Žalobce pociťoval stres, špatně se mu spalo, zejména před hlavními líčeními. Trestnímu stíhání žalobce věnoval svůj volný čas, necítil se fyzicky ani psychicky dobře. Bývalá manželka žalobce nařkla ze spáchání trestného činu a očernila jej v očích dcer. Zásah do soukromé sféry neodezněl ani po skončení trestního stíhání. Žalobce nemohl vykonávat předchozí práci a místo toho pracoval jako řidič kamionu, aby mohl posílat peníze své manželce do USA. Žalobce ztratil dosavadní klientelu. Manželka žalobce navštěvuje v létě a o Vánocích, na další cesty nemá žalobce prostředky. Žalobce se doslechl od manželky a od spolupracovníků, že paní [jméno] [příjmení] věřila, že se žalobce musel dopustit vážného zločinu, což si měl myslet i spolužák [jméno] [příjmení], který se žalobce na trestní stíhání dotazoval, nevěřil v jeho nevinu a dále s ním odmítl komunikovat. Žalobce se stal nedůvěryhodným a byl podezírán z podvodného jednání. Žalobce ztratil kromě toho v očích státních zástupců, kteří jej obžalovali a soudců, kteří jej odsoudili. Kromě nespavosti od realizace mezinárodního zatýkacího rozkazu má psychické problémy, kyselost v ústech, bílý jazyk, trpí častým močením, kdy se jedná o následek prožívaných stresů, žalobce užívá Rivotril. Žalobce označil jako srovnatelné případy nedůvodných trestních stíhání pro jednání podvodného charakteru, a u kterých uvedl peněžitou částku za měsíc trestního stíhání [název soudu] [spisová značka] (3 229 Kč), [spisová značka] (12 000 Kč), [spisová značka] (2 470 Kč), [spisová značka] (3 928 Kč a 5 892 Kč), [spisová značka] (6 043 Kč), [spisová značka] (10 000 Kč), [spisová značka] (11 111 Kč), [spisová značka] (6 833 Kč), [název soudu] [spisová značka] (11 538 Kč) a [název soudu] [spisová značka]. Na srovnání případů [název soudu] [spisová značka] a [název soudu] [spisová značka] žalobce netrval a neměl je k dispozici. Níže uvedené srovnání je dle soudu více než dostačující.

53. Pokud jde o nemajetkovou újmu za nezákonnost trestního stíhání, soud uvádí následující.

54. K povaze obvinění soud za podstatné považuje, že žalobce byl ohrožen trestem odnětí svobody dva roky až osm let pro majetkovou trestnou činnost. Žalobce byl odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody jako uprchlý, následně byl odsouzen nepravomocně k trestu odnětí svobody 18 měsíců s podmíněným odkladem na zkušební dobu 18 měsíců. Podmíněné odsouzení újmu žalobce prohlubovalo, avšak zároveň zmírnilo obavy z uložení trestu bez podmíněného odkladu. Žalobce byl obviněn z podvodu, což nebudí vyšší společenské odsouzení než další majetkové trestné činnosti. Trestního stíhání byl žalobce zproštěn z nejméně příznivého důvodu podle § 226 písm. c) tr. řádu. Jednalo se o věc poměrně komplikovanou, v přípravném řízení nebyly objasněny všechny podstatné skutečnosti, pokud by žalobce uplatnil obhajobu dříve, byla by věc s největší pravděpodobností vrácena k došetření a nedostala by se do fáze projednání soudem, jak uvedl [název soudu] v zprošťujícím rozsudku č. j. [číslo jednací].

55. Délku trestního stíhání soud započítal od [datum], kdy se dozvěděl o nezákonném rozhodnutí při svém zadržení, do [datum], kdy nabyl právní moci zprošťující rozsudek, tedy 1 rok a 7 měsíců. V předchozím období byl stíhán jako uprchlý a o nezákonném rozhodnutí o trestním stíhání nevěděl, což je stvrzeno pravomocným rozsudkem [název soudu] č. j. [číslo jednací]. Žalobce v tomto směru věděl pouze to, že po něm pátrá policie. Jedná se o dobu krátkou, čemuž odpovídá i absence nesprávného úředního postupu nepřiměřené délky (viz [číslo jednací]).

56. Následky v osobnostní sféře žalobce způsobené trestním stíháním byly vážnějšího rázu. Bezúhonný žalobce trestní stíhání špatně psychicky snášel. Medializaci věci však způsobil právní zástupce žalobce s jeho souhlasem. Žalobce po propuštění z nezákonné vazby bydlel na malé obci, kde se lidé navzájem znali. Sousedé se na vazbu žalobce a stíhání v okolí žalobce vyptávali a povídali, bývalý spolužák měl na žalobce i narážky. Právě nezákonné omezení svobody působilo nejtěžší následky v osobnostní sféře žalobce i jeho pověsti, kdy byl odtržen od manželky i dosavadního života v USA, kde pracoval jako řemeslník. Věznění pak laická veřejnost obecně považuje za závažnější než pouhé obvinění. Pokud má soud obě újmy žalobce porovnat tak má za to, že újma vytrpěná nezákonným omezením svobody byla zhruba dvojnásobná oproti újmě vytrpění jen usnesením o zahájení trestního stíhání a jeho pokračování. Za nezákonné omezení svobody pak byl žalobce již odškodněn. Žalobci se po zadržení zvýšil tlak, špatně spal, na což bral i léky na uklidnění, tyto následky vyvolané nezákonným omezením svobody pokračování trestního stíhání negativně podporovalo. V důsledku zadržení, ale též i obvinění z trestné činnosti žalobce klesl v očích kamarádů [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], kteří byli i jeho zákazníci, žalobce tak byl poškozen i profesně. Žalobce v očích ostatních spolupracovníků USA neklesl, nadále si jej považovali a neodsuzovali jej ([jméno] [anonymizováno], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]). Trestní stíhání komplikovalo návrat žalobce do USA, avšak primárně byla tato situace způsobena předchozím nelegálním pobytem žalobce. Žalobce se rovněž z důvodu rozhodnutí amerických orgánů nemohl do USA vrátit v průběhu trestního stíhání, ale ani po jeho skončení. Vztahy s bývalou manželkou a dcerami byly rozvrácené ještě před zahájením trestního stíhání. Bývalá manželka informace o obvinění z podvodu šířila. Zbývající rodina žalobce podporovala a věřila v jeho nevinu. Odloučení žalobce od manželky a života v USA po propuštění z vazby lze klást k tíži žalované pouze částečně. Je zřejmé, že žalobce i po propuštění z vazby byl nucen být k dispozici OČTŘ (účast a příprava na hlavní líčení). Žalobce však sám vypověděl, že cestovat do USA nemohl z důvodu, že USA vstup žalobce na své území nepovolily, neměl tedy ani důvod (vůli) žádat OČTŘ o možnost vrátit se do USA byť na přechodnou dobu. Dle názoru soudu by újma a dopady trestního stíhání žalobce byly nesrovnatelně menší, pokud by byl žalobce stíhán na svobodě. Soud nezohledňoval újmu manželky žalobce, neboť tato újma je způsobena zprostředkovaně jejich blízkým vztahem (manželka trpěla, protože trpěl žalobce), a stejně tak bude zprostředkovaně odčiněna poskytnutím zadostiučinění za újmu žalobce. Soud rovněž nezohledňoval újmu, která byla způsobena ve spojení s nezákonným omezením svobody (evidence [anonymizováno], škrcení ve věznici v USA, setrvalé odloučení od manželky).

57. Pokud jde o argumentaci žalované, že si žalobce způsobil pokračování trestního stíhání sám tím, že náležitou obhajobu uplatnil až v samém závěru projednání trestní věci, jak ostatně konstatoval i trestní soud, který žalobce zprostil obvinění, soud uvádí následující. Soud si je vědom, že v praxi [název soudu] lze za určitých podmínek takovou nesoučinnost vykládat tak, že si poškozený újmu způsobuje sám (viz např. rozsudek [název soudu] č. j. [číslo jednací], který dovodil, že na zadostiučinění nemá nárok (ž) alobce, který si byl vědom probíhajícího trestního stíhání, nebyl nikterak součinný, aby orgánům v trestním řízení podal pravdivé informace, které by v konečném důsledku vedly k jeho ospravedlnění. Trval sice striktně na svém právu nevypovídat, avšak s přihlédnutím ke všem okolnostem mohl nejen ukončit tvrzené trýznivé období trestního stíhání své osoby, ale i své bývalé manželky, současné přítelkyně i společníků, kteří v jeho nevinu věřili. Pokud žalobce od počátku věřil ve svou nevinu, jak to ostatně opakovaně prezentoval, mohl neblahé důsledky trestního řízení odvrátit, a je zcela nemožné zodpovědět si otázku, proč tomu tak neudělal v zájmu všech dotčených osobnostních sfér, resp. z jakého důvodu vypovídal, až tak podrobně, u hlavního líčení.). Odlišnost případu žalobce soud shledává v tom, že ačkoliv žalobce věděl, že jej hledá policie (tyto informace se dozvěděl od švagra v situaci, kdy byl stíhán jako uprchlý), soud žalobci uvěřil, že neměl bližší informace o povaze obvinění i bližších informací o průběhu trestního stíhání. V daném případě si žalobce nebyl vědom probíhajícího trestního stíhání, a proto mu nelze klást k tíži poskytnutí součinnosti až v závěru trestního stíhání. Co lze žalobci klást k tíži, je však laxnost postoje k informaci, že jej hledá policie. Nejedná se však o okolnost, která by dle názoru soudu žalobce z poskytnutí zadostiučinění vylučovala. Pokud jde o argumentaci, že trestní stíhání způsobila bývalá manželka žalobce, která jej křivě obvinila, soud k tomu uvádí, že k pošpinění pověsti nejen z důvodu nezákonného trestního stíhání, ale i z důvodu nařčení z podvodu od bývalé manželky, která tyto informace o žalobci šířila, přihlédl. Soud je názoru, že ani křivé obvinění nezbavuje stát povinnosti za zahájení trestního stíhání, neboť tomu má předcházet řádné prověření věci. Soud tuto okolnost zohlednil v rámci zadostiučinění jako okolnost, který výši zadostiučinění snižuje, nemá za to, že by se jednalo o žalobu předčasnou.

58. Soud si je také vědom, že stres je nepříznivým faktorem pro jakékoli onemocnění a člověk nezatížený dalšími problémy snáší jakékoli příkoří včetně trestního stíhání lépe, avšak zdravotních obtíží platí, že diagnostikované poškození zdraví se u nemajetkové újmy nezohledňuje, neboť je samostatným nárokem (srov. [spisová značka], [spisová značka]). Žalobce se pak takového samostatného nároku v předmětné věci nedomáhal.

59. Soud dále uvádí, že žalované nelze klást k tíži jednání třetích osob nerespektujících presumpci neviny (např. narážky bývalého spolužáka), neboť by tím stát schvaloval předsudečné chování, avšak soud to hodnotí tak, že důvěra v žalobce byla trestním stíháním otřesena, tj. byla poškozena pověst žalobce, za což již žalovaná odpovídá.

60. Pokud jde o další argumentaci žalobce, soud uvádí, že realizace mezinárodního zatykače a vydání žalobce do České republiky je v přímé souvislosti se samostatným nárokem z nezákonného omezení osobní svobody, k vydání pak žalobce udělil souhlas. Rozhodnutí orgánů USA o zákazu vstupu tvoří samostatnou (nezávislou) příčinu, kterou nelze klást k tíži žalované (v případě, že by se jednalo o rozhodnutí českého orgánu, byl by to samostatný odpovědností titul, tím spíše toto platí v případě, že se jedná o cizozemské rozhodnutí, jehož podobu žalovaná nemůže nijak ovlivnit). Důvodem, proč nebyl žalobci další pobyt na území USA povolen, je především jeho předchozí nelegální pobyt. Na tom nemění nic, že soud má za prokázaná tvrzení žalobce, že trestní stíhání možnost návratu komplikovalo a komplikuje (viz nutnost překladů a posouzení žádosti), za právně podstatnou příčinu, bez které by se žalobce nevystavoval riziku vyhoštění, je právě nelegální pobyt, za který žalovaná odpovědnost nenese. Podnikání žalobce bylo stiženo nezákonným omezením svobody, pověst žalobce pak byla poškozena i samotným obviněním, nejméně u dvou stálých zákazníků. Pokud jde o hlášení vzdálení se z místa OČTŘ bydliště soud uvádí, že žalobce vypověděl, že neměl důvod (vůli) k vycestování do USA, neboť věděl, že toto není možné. I z tohoto je patrné, že trestní stíhání nebylo pravým důvodem, proč žalobce nemohl vycestovat ani na přechodnou dobu zpět do USA. Vyžádání předchozího souhlasu tak žalobci vycestovat ve skutečnosti nebránilo, ostatně sám žalobce si našel po propuštění z vazby zaměstnání v mezinárodní přepravě se zaměstnavatelem v Německu. [příjmení], špatné spaní, psychické nepohodlí a omezení volného času uvádí většina nezákonně trestně stíhaných, stejně tak se většina nezákonně trestně stíhaných setká s nedůvěrou v okolí. Jedná se tak o běžné projevy nezákonného rozhodnutí o zahájení trestního stíhání a soud tyto okolnosti zohlednil jako újmu osobnostní sféře žalobce. Omezení manželského života lze zohlednit pouze částečně, neboť jak již bylo rozebráno výše, hlavním důvodem odloučení samotné nezákonné trestní stíhání není, což je vyjádřeno i tím, že tato nejtěžší újma přetrvává i po skončení trestního stíhání. Soud připomíná, že trvání negativního zásahu je ohraničeno maximální dobou trestního stíhání, neboť z hlediska časového je téměř vyloučeno určit dobu, po kterou bude mít zahájení a vedení trestního stíhání v osobnostní rovině osoby poškozené ([spisová značka]). V očích státních zástupců a soudců žalobce nijak netratil, jedná se o profesionály, kteří byli podrobně informováni o zproštění žalobce, žalobce žádné osobní vztahy s těmito osobami nepojil, proto žalobci v tomto směru žádná újma nevznikla. Odškodňovací řízení není revizí posuzovaného řízení a soud ani není oprávněn zkoumat správnost vlastního postupu orgánů činných v trestním řízení ([spisová značka], [spisová značka]).

61. Žalobce k výzvě soudu nabídl srovnávací judikaturu obdobných poškozených [název soudu] ([spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka]). Soud přidal ke srovnání ještě jeden případ [název soudu] sp. zn. [spisová značka]. S těmito případy soud seznámil účastníky při jednání dne [datum].

62. Pokud jde o případ [spisová značka] byl poškozený odškodněn částkou 81 665 Kč za nezákonné trestní stíhání zkrácení daně podle § 148 odst. 1, 3 písm. b) a c) tr. zákona s hrozícím trestem odnětí svobody až 8 let po dobu necelých dvou let. Vůči poškozenému byl vyhlášen pravomocný odsuzující rozsudek, který byl zrušen až dovoláním. Poškozený pracoval jako celní deklarant, živnostenské oprávnění byl jediný zdroj příjmů, o který přišel. Poškozený byl zkušený profesionál se stálou klientelou, po zahájení trestního stíhání začal zájem klientely značně opadat, následně mu byla činnost v rámci trestu zakázána. Poškozena byla profesní pověst poškozeného, jeho dobré obchodní jméno a důvěra v jeho bezúhonnost ze strany klientů i celních orgánů. Poškozený se nemohl plně věnovat rodině, byl ve stresu, manželé se kvůli trestnímu stíhání hádali, v důsledku trestního stíhání poškozenému klesly příjmy. Případ žalobce je srovnatelný povahou obvinění i trestní sazbou, délka trestního stíhání byla u žalobce o něco kratší. Případ žalobce je srovnatelný poškozením dobré pověsti v podnikání, i tím, že oba byli pravomocně odsouzeni, vytrpěným stresem a narušením manželského soužití. Případ žalobce je závažnější tím, že žalobce po svém propuštění z vazby pobýval na malé obci, zásah do osobnostního života žalobce soud shledává co do intenzity závažnější, kdy předchozí život žalobce se zcela rozpadl, i když na tom měla hlavní podíl vykonaná vazba. Soudu v porovnání s tímto případem dospěl k závěru, že zadostiučinění žalobce za nezákonné trestní stíhání by zhruba nemělo přesáhnout s ohledem na více podobných znaků více než dvojnásobně (cca 160 000), neboť takové zadostiučinění by již bylo ke srovnávanému případu nepřiměřeně vysoké. Soud má za to, že adekvátní zadostiučinění pro žalobce činí 150 000 Kč, z nichž mu žalovaná již 95 000 Kč přiznala. [příjmení] 150 000 Kč se jeví soudu jako adekvátní i k již poskytnutému zadostiučinění za nezákonné omezení svobody (292 500 Kč), kdy menší újma z nezákonného obvinění by měla zhruba představovat polovinu zadostiučinění omezení osobní svobody.

63. V případu [spisová značka] byl poškozený nezákonně trestně stíhán pro zkrácení povinné platby podle § 148 odst. 1 a odst. 3 trestního zákona s hrozícím trestem až 8 let po dobu takřka 8 let. Poškozený byl advokátem s renomovanou advokátní kanceláří s obratem 18 000 000 Kč ročně, která v důsledku trestního stíhání zanikla, měl pozastavenou činnost advokáta na půl roku a přišel o veškeré klienty. Poškozený byl akademicky aktivní, působil na třech vysokých školách, celou dobu se setkával s poznámkami kolegů a studentů na své trestní stíhání, které bylo široce medializováno. Poškozený začal mít psychické potíže a trestní stíhání těžce nesl. Poškozený přestal být spolehlivý a populární u kolegů i veřejnosti. Po propuštění z vazby musel znovu budovat kariéru, kterou se nepodařilo obnovit do předchozího rozsahu, pro veřejnost byl nedůvěryhodným. Za adekvátní zadostiučinění za nezákonné stíhání bylo poškozenému shledáno zadostiučinění 360 000 Kč, které však bylo o třetinu sníženo vzhledem k tomu, že vůči poškozenému probíhalo další paralelní trestní stíhání, za které byl odškodňován samostatně. Případ žalobce je srovnatelný povahou obvinění i trestní sazbou, nedůvěrou okolí a zhoršením psychického stavu. Případ žalobce je výrazně méně závažný délkou trestního stíhání (více než čtyřnásobně kratší), žalobce nebyl akademicky aktivní, neúčastnil se veřejného života, nebyl profesně činný v advokacii, kde je jakékoli nezákonné stíhání vnímáno zvláště citlivě s ohledem na důvěru klientů, poškození profesní pověsti u žalobce je rovněž výrazně nižší. Žalobce však nebyl paralelně stíhán. S ohledem na výše uvedené má soud za to, že žalobci by se mělo dostat zadostiučinění maximálně ve spodní polovině srovnávaného případu, zejména s ohledem na kratší dobu trestního stíhání. [příjmení] 150 000 Kč zadostiučinění takovým kritériím vyhovuje.

64. V případu [spisová značka] byl poškozený odškodněn částkou 546 400 Kč za nezákonné trestní stíhání podvodu, podílnictví a zkrácení daně s hrozícím trestem odnětí svobody až 5 let po dobu 16 let. Za délku trestního stíhání byl odškodněn samostatně. Poškozený byl stíhán i vazebně, provozoval sklad, autoservis a působil ve vrcholové politice, trestní stíhání bylo spojeno s velkým zájmem médií, trestní stíhání vedlo k rozvratu manželství žalobce, ukončení politické kariéry a odsudek široké veřejnosti, ztrátě bohatých společenských vazeb a negativnímu ovlivnění podnikání. Případ žalobce je obecně méně závažný, než srovnávaný případ. Žalobci hrozil nižší trest odnětí svobody (poloviční), žalobce nebyl politicky aktivní, za nezákonnou vazbu byl odškodněn žalobce samostatně. Medializaci případu žalobce nelze klást k tíži žalované, zájem médií žalobce vyvolal záměrně. Případ žalobce je srovnatelný negativním ovlivnění podnikání a ztrátou společenských vazeb. Pokud se žalobci dostalo zadostiučinění zhruba jedné čtvrtiny srovnávaného případu, zejména s ohledem na nižší vážnost obvinění i následky v osobnostní sféře, jedná se o zadostiučinění pro žalobce slušné a dostatečné.

65. V případu [spisová značka] byla poškozená obviněna povinností při správě cizího majetku podle § 255 odstavec 1, 3 trestního zákona a trestný čin vystavení nepravdivého potvrzení podle § 129 trestního zákona po dobu zhruba 8 let s výsledkem zastavení trestního stíhání z důvodu, že skutky nejsou trestným činem a není důvod postoupení věci. Svou činností měla zároveň způsobit bance škodu převyšující jednu miliardu Kč. Trestní stíhání bylo medializováno, hrozil jí trest odnětí svobody nejprve s trestní sazbou až 12 let, následně až 8 let. Následkem v osobnostní sféře byl stres, který se promítl do rodinného života a měl vliv i na tehdy nezletilého syna a dále ztráta zaměstnání a profesních možností v bankovní sféře. Žalobkyně nebyla stíhána vazebně, jako dostačující zadostiučinění shledal částku 210 000 Kč. Případ žalobce byl méně závažný povahou obvinění, délkou trestního stíhání a méně příznivým důvodem zproštění (žalobci se trestný čin neprokázal, u poškozené se trestný čin nestal). Nezanedbatelným kritériem srovnávaného případu je enormní výše škody a ztráta možnosti uplatnění v bankovní sféře. Medializaci si žalobce přivodil sám a trestní stíhání opětovně trvalo zhruba čtyřnásobně kratší dobu. Případ žalobce je srovnatelný zásahem do rodinného života žalobce vliv na podnikání (i když v menší míře). Případ žalobce je závažnější tím, že žalobce byl dvakrát soudem odsouzen (jednou v nepřítomnosti a jednou nepravomocně k podmíněnému trestu) a žalobce žil v menší obci. Pokud se žalobci dostalo odškodnění v horní polovině srovnávaného případu, jedná se o zadostiučinění dostatečné a štědré, tomu odpovídá i zadostiučinění ve výši 150 000 Kč.

66. Případ poškozených [spisová značka], kteří byli stíháni pro podvod s trestní sazbou odnětí svobody 5 až 12 let, po dobu 2 roky a 3 měsíce. Poškozená se zcela přestala věnovat práci, trpěla velkým stresem a obavami o budoucnost, poškozená byla bezúhonná a po dobu trestního těhotná. Za adekvátní bylo shledáno zadostiučinění ve výši 165 000 Kč. Obdobě poškozen byl druhý poškozený, ten však nebyl stíhán poprvé, a proto bylo za adekvátní shledáno 110 000 Kč. Případ žalobce je méně závažný obviněním i délkou trestního stíhání. Žalobce pochopitelně nebyl v jiném stavu. Srovnatelný je obavami o budoucnost, vytrpěným stresem, zásahy v osobnostním i profesním životě. Opětovně soud přihlédl k průběhu trestnímu stíhání žalobce (odsouzením) a skutečnosti že žalobce žil na malé obci, což jsou následky, které újmu žalobce ztěžují. Případ žalobce soud zhodnotil jako závažnější nikoli však výrazně, čemuž odpovídá zadostiučinění 150 000 Kč.

67. V případu [spisová značka] byl poškozený stíhán za zkrácení daně a poplatku s hrozícím trestem odnětí svobody až dvanáct let po dobu 7 let a 7 měsíců přiznáno zadostiučinění v celkové výši 550 000 Kč. Soudy dospěly k závěru, že trestním stíháním došlo k výraznému útlumu profesního života poškozeného a že jeho intelektuální kapacita byla blokována účastí na frustrujícím trestním stíhání. Byla prokázána skutečná mimořádnost současných úspěchů poškozeného na vědeckém a technologickém poli, které jsou pokračováním jeho třicetileté práce. Poškozeným založená společnost se totiž podílí na přípravě české laboratoře pro kosmický výzkum, spolupracuje s vědci na českých univerzitách i v zahraničí a má zakázky po celém světě včetně armádních. Případ žalobce je obecně méně závažný než srovnatelný případ, ať již povahou obvinění, délkou trestního stíhání, i následky, kdy žalobce nebyl paralyzován trestním stíhání v dosahování mimořádných úspěchů na vědeckém poli. Případ žalobce je tak méně závažnější v profesním zásahu, srovnatelný je zásahem osobnostní sféře (stres, nespavost), nepříznivým průběhem trestního stíhání. Zejména s ohledem na kratší délku negativního zásahu, soud dospěl k závěru, že pokud se žalobci dostalo zadostiučinění zhruba jedné čtvrtiny srovnávaného případu, jedná se o zadostiučinění pro žalobce slušné a dostatečné, čemuž částka 150 000 Kč odpovídá.

68. V případu [spisová značka] bylo poškozenému přiznáno zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 1 440 000 Kč za trestní stíhání pro trestný čin podvodu podle § 250 odst. 1, 4 trestního zákona, které trvalo 10 let a 9 měsíců, z toho byl omezen na osobní svobodě vazbou po dobu 1 roku, trestní stíhání se projevilo na jeho manželství, v podnikání (konec podnikatelských kontaktů), byl vyřazen z pedagogického života a ve vědecké a publikační oblasti měl pověst trestně stíhaného člověka, věc byla medializována, hrozil mu trest odnětí svobody v rozmezí 5 – 12 let. Případ žalobce je zcela zjevně méně závažný než srovnávaný případ, trestní stíhání trvalo zhruba 6 krát kratší dobu, poškozenému hrozil vyšší trest odnětí svobody ([číslo] let), žalobce nebyl vyřazen z pedagogického a vědeckého života, medializaci věci si žalobce způsobil sám. Případ žalobce je srovnatelný tím, že trestní stíhání negativně ovlivnilo manželský život, i když u žalobce na tom mělo zcela zásadní podíl nezákonné omezení svobody, srovnatelné jsou i případy poškozením pověsti. Žalobci náleží v porovnání se srovnávaným případem pouze symbolické zadostiučinění (zhruba 10 %), čemuž odpovídá částka 150 000 Kč.

69. V případu [spisová značka] byl poškozený odškodněn za nezákonné trestní stíhání částkou 400 000 Kč za trestný čin odvodu podle § 250 odst. 1,3 písm. b) tr. zákona s trestní sazbou 2 až 8 let po dobu tří let. Byly shledány zejména profesní dopady, kdy jako lékař byl nucen přeměnit své podnikání, přišel o řadu pacientů, rozvázaly s ním spolupráci některé odborné organizace, nemohl se podílet na vzdělání začínajících lékařů, trpěl velkým stresem a zasažena byla pověst i v bydlišti poškozeného. Poškozený čelil vyhlášení odsuzujícího rozsudku. Případ žalobce je srovnatelný povahou obvinění, trestní sazbou. Délka trestního stíhání u žalobce byla poloviční. Srovnatelný případ je i profesními dopady, vytrpěným stresem a pověstí. Vzhledem k tomu, že soud má zjištěno, že na těchto následcích se u žalobce podílelo i nezákonné omezení svobody (úvahou soudu zhruba v poměru 1:2 ve prospěch nezákonného omezení svobody), dospěl k soud k závěru, že částka za nezákonné omezení svobody a nezákonné trestní stíhání dohromady by neměla být menší než v tomto srovnávaném případu, čemuž částka 150 000 Kč odpovídá (292 500 + 150 000 = 442 500). U žalobce je souhrnné odškodnění ještě o něco vyšší, čemuž odpovídá mimořádný zásah do rodinného života, který je však především dán omezením svobody.

70. Soud s ohledem na veškeré okolnosti případu shledal za dostatečné zadostiučinění ve výši 150 000 Kč. Soud považuje zadostiučinění za slušné i s ohledem na úctu státu k soukromému životu žalobce (viz nález [název soudu] sp. zn. I. ÚS 4293/18). Žalovaná žalobkyni poskytla pouze částku 95 000 Kč, a proto žalobkyni náleží ještě částka 55 000 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ve výši 55 000 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, když žalovaná se dostala do prodlení po uplynutí 6 měsíční lhůty od předběžného uplatnění nároku. Soud proto žalobě částečně vyhověl, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku. Soud zbývající zadostiučinění za nezákonnost trestního stíhání jako nedůvodné zamítl včetně zákonného úroku, jak je uvedeno ve výroku rozsudku II. rozsudku.

71. Pokud jde o nárok žalobce na ušlý zisk, soud uvádí následující.

72. Primárně soud zamítl žalobu z důvodu nesplnění výzvy na doplnění tvrzení podle § 118a odst. 1 o. s. ř., neboť přes doplnění těchto žalobních tvrzení si z nich nelze učinit přesnou představu, jaký ušlý zisk a v jaké výši, měl žalobci ujít. Soud z prokázaných žalobních tvrzení sice zjistil, že se žalobce živil jako řemeslník a hlavní náplní jeho podnikání byly rekonstrukce, dokonce byl zjištěn příjem žalobce, který odpovídá žalované částce 5 000 Kč za den, avšak žalobce přesně neuvedl vyplácené částky mzdy, neuvedl přesně, jak byl zisk získáván a zejména neuvedl konkrétní výdaje na tento zisk. Dle ustálené judikatury tak žalobní tvrzení nenabraly podoby, že budoucí eventuální dosažení ušlého zisku musí být v podstatě nepochybné a rozhodně nelze z žalobních tvrzení zjistit výši ušlého zisku jako rozdílu mezi celkovým příjmem z podnikání a náklady potřebnými k dosažení tohoto příjmu ([spisová značka]). Za tvrzený tak má soud pouze příjem nikoli náklady potřebné k jeho dosažení. Tyto náklady přitom žalobce nutně vynakládat musel, neboť jak sám uvedl, pracoval a podnikal jako nezávislý tesař, platil materiál, likvidaci odpadu a bourací práce. Výši příjmu pak žalobce, manželka i v potvrzeních uváděl pouze v určitých rozmezích, která jsou sice spolu v souladu, ale mohou sloužit pouze jako východisko pro úvahy soudu. Výši ušlého zisku pak soud nenahradil vlastní úvahou, neboť zákon (§ 30 OdpŠk) předpokládá paušální náhradu 170 Kč, kterou žalobci již vyplatila žalovaná.

73. Dalším důvodem zamítnutí žaloby za období od [datum] do [datum] v rozsahu 4 051 850 Kč je správná námitka žalované, že po propuštění z vazby žalobci již nebránilo v podnikání trestní stíhání, ale především rozhodnutí USA o zákazu vstupu žalobce na jejich území, který se v předchozí době nacházel na území US nelegálně. Skutečnost, že žalobce pobýval v USA nelegálně, vytvořilo podmínky pro rozhodnutí amerických orgánů o zákazu vstupu, za což žalovaná nenese odpovědnost. Pokud jde o období od [datum] do [datum], v tomto období již trestní stíhání navíc pravomocně skončilo. V dané věci sice soud nemá pochyb o tom, že trestní stíhání znesnadňovalo návrat žalobce do USA i po jeho propuštění z vazby, avšak žalobce při líčení příčinné souvislosti opomíjí, že vydání nezákonného trestního stíhání je jen příčinou vedlejší, neboť této příčině předcházel nelegální pobyt žalobce v USA, který je hlavní příčinou nemožnosti návratu žalobce do USA.

74. Soud proto žalobu na zbývající ušlý výdělek 4 716 850 Kč spolu s příslušenstvím zamítl jako nedůvodnou, jak je uvedeno ve výroku III. rozsudku.

VI. Náklady řízení

75. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1, 3 o. s. ř. ve prospěch žalované, neboť žalobce byl úspěšný jen v nepatrné části. Žalobce byl úspěšný s nárokem nemajetkové újmy, která se podle § 9 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen„ AT“) na úspěch započítává 50 000 Kč (NS sp. zn. [spisová značka]) a neúspěšný s nárokem na náhradu škody 4 716 850 Kč. Náhrada nákladů ve zbývajících nárocích již byla zohledněna v rozsudku [název soudu] č. j. [číslo jednací]. Náhrada nákladů řízení tak náleží žalované.

76. Podle § 148 odst. 1 o. s. ř. stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, proto soud přistoupil k určení náhrady nákladů státu. Usneseními [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], 192, 193, 194 byly přiznány svědečné v rozsahu 2 024 Kč, 876 Kč, 2 336 Kč a odměna tlumočnice v rozsahu 1 050 Kč, celkem 6 286 Kč Náklady státu České republiky - [název soudu] v daném případě představují právě částku 6 286 Kč, kterou soud uložil zaplatit neúspěšnému žalobci, jak je uvedeno ve výroku IV. rozsudku.

77. Žalovaná má právo na náhradu hotových výdajů po 300 Kč za úkon dle § 1 odst. 3 písm. a), b), c) vyhlášky č. 254/2015 Sb. za následující úkony: vyjádření k věci ze dne [datum], [datum], příprava a účast na jednání dne [datum], příprava a účast na jednání dne [datum] a příprava (1x) a účast na jednání dne [datum] (3x), celkem 10 x 300 Kč, tedy 3 000 Kč, jak je uvedeno ve výroku V. rozsudku.

78. Delší lhůtu k plnění si pro sebe vyžádala žalovaná, a proto ji soud v rámci rovnosti stran poskytl dle § 160 odst. 1 o. s. ř. i neúspěšnému žalobci.

Poučení