14 Co 157/2022- 80

Rubrum

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Ivy Suneghové a soudkyň Mgr. Soni Burešové a Mgr. Lucie Králové ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] proti žalované: [osobní údaje žalované] jednající Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových, [IČO] sídlem [adresa] o [anonymizováno] nemajetkové újmy a o náhradu škody k odvolání žalobce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu I. stupně se potvrzuje.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů odvolacího řízení [částka] do tří dnů od právní [anonymizováno] rozsudku.

Odůvodnění

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci [částka] a [částka] (výrok I) a uložil žalobci povinnost zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení [částka] do tří dnů od právní [anonymizováno] rozsudku (výrok II).

2. Soud I. stupně takto rozhodl o žalobě, ve znění změny učiněné žalobcem podáním ze dne [datum], kterou soud I. stupně připustil usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. Žalobce se domáhal odškodnění nemajetkové újmy ve formě [anonymizována dvě slova] ve výši [částka] a dále náhrady škody ve výši [částka] s odůvodněním, že mu nemajetková újma a škoda byly způsobeny nesprávným úředním postupem Okresního soudu v Mostě v řízení sp. zn. [spisová značka]. Konkrétně žalobce uvedl, že mu nebylo umožněno nahlédnout do spisu, ačkoliv byl účastníkem řízení, že nebyl vyrozuměn o nařízených a zrušených jednáních a že docházelo k účelové manipulaci se spisem, který cestoval z neznámých důvodů mezi Okresním soudem v Mostě a Krajským soudem v Ústí nad Labem. Požadované [anonymizováno] je dle žalobce adekvátní jeho újmě vzniklé [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. Požadovaná náhrada škody představuje náklady na doručování a náklady řízení.

3. Žalovaná s žalobou nesouhlasila, navrhovala její zamítnutí. Uvedla, že žalobce dne [datum] předběžně uplatnil nárok na zaplacení celkové částky [částka] coby odškodnění újmy vzniklé žalobci nesprávným úředním postupem Okresního soudu v Mostě v řízení sp. zn. [spisová značka]. Nesprávný úřední postup žalobce spatřoval v tom, že mu nebylo umožněno nahlédnout do spisu. Žalovaná ve stanovisku ze dne [datum] neshledala nárok důvodným již pro absenci odpovědnostního titulu. Žalovaná v rámci své procesní obrany v řízení dále namítala, že je nárok na [anonymizováno] nemajetkové újmy promlčen, neboť k tvrzenému nesprávnému úřednímu postupu Okresního soudu v Mostě (neumožnění nahlédnutí do spisu) mělo dojít v dubnu 2018, nárok byl u žalované předběžně uplatněn dne [datum] a žaloba byla k soudu I. stupně podána až dne [anonymizována dvě slova], tedy již po uplynutí šestiměsíční promlčecí doby.

4. Soud I. stupně na základě provedeného dokazování zjistil zejména, že v řízení vedeném u Okresního soudu v Mostě pod sp. zn. [spisová značka] vystupoval žalobce na straně žalující. Ve věci bylo nařízeno další jednání na [datum]. Žalobci coby účastníkovi řízení bylo předvolání doručeno dne [datum] (správně [datum] – poznámka odvolacího soudu). Jednání bylo odročeno na neurčito, neboť bylo třeba spis předložit odvolacímu Krajskému soudu v Ústí nad Labem k rozhodnutí o odvolání. Sdělení o odročení bylo žalobci doručováno dne [datum]; vzhledem k tomu, že nebyl zastižen, bylo uloženo na poště a dne [datum] vhozeno žalobci do schránky. Dne [datum] byla doručena soudu žalobcova omluva případné neúčasti u jednání dne [datum]. Dle přípisu žalobce ze dne [datum] se jednání [datum] nekonalo, o čemž nebyl vyrozuměn, ani mu nebylo dne [datum] umožněno nahlédnout do spisu. V tomto podání žalobce dále vyčíslil zbytečně vynaložené náklady. Žalobce žádal prostřednictvím e-mailu dne [datum] o nahlížení do spisu dne [datum]. Dle úředního záznamu se však k nahlížení nedostavil. Spis byl předložen odvolacímu Krajskému soudu v Ústí nad Labem až dne [datum], neboť bylo třeba přednostně vyřídit stížnost žalobce ze [datum], o čemž byl žalobce [datum] předsedou Okresního soudu v Mostě vyrozuměn. Podáním, doručeným Okresnímu soudu v Mostě dne [datum], žádal žalobce o stanovení termínu pro nahlížení do spisu. Po vrácení spisu Okresnímu soudu v Mostě bylo nařízeno jednání na [datum]. Žalobce vzal následně žalobu zpět. Okresní soud v Mostě usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], řízení pro zpětvzetí žaloby zastavil a uložil žalobci povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení. K odvolání žalobce proti nákladovému výroku Krajský soud v Ústí nad Labem usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], usnesení v napadeném rozsahu potvrdil a uložil žalobci povinnost nahradit protistraně náklady odvolacího řízení. Řízení sp. zn. [spisová značka] tak bylo dne [datum rozhodnutí] pravomocně skončeno.

5. Stížnosti žalobce nebyly shledány předsedou Okresního soudu v Mostě ani předsedou Krajského soudu v Ústí nad Labem důvodnými.

6. Dne [datum] žalobce u žalované předběžně uplatnil nároky na odškodnění ve výši [částka] a [částka] [anonymizováno] nesprávný úřední postup spočívající v tom, že mu v řízení sp. zn. [spisová značka], vedeném u Okresního soudu v Mostě, nebylo umožněno nahlédnout do spisu. Ve stanovisku ze dne [datum] neshledala žalovaná nároky důvodnými.

7. Soud I. stupně dále uvedl, že z důvodu nadbytečnosti další důkazy (tj. nad rámec důkazů uvedených v bodech 5. až 12. odůvodnění rozsudku soudu I. stupně – poznámka odvolacího soudu) z důvodu nadbytečnosti nehodnotil, neboť měl skutkový stav zjištěn v míře nezbytné pro rozhodnutí věci.

8. Jde-li o právní stránku věci, aplikoval soud I. stupně zejména § 13 odst. 1 a 2, § 14 odst. 1 a 3, § 15 odst. 2, § 32 odst. 1 a 3 a § 35 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti [anonymizována dvě slova] způsobenou [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) (dále jen„ OdpŠk“).

9. V souladu se zásadou procesní ekonomie se soud I. stupně prioritně zabýval uplatněnou námitkou promlčení. Žalobce se domáhal [anonymizováno] nemajetkové újmy vzniklé tím, že mu dne [datum] nebylo umožněno nahlédnout do spisu. Od [datum] počala běžet šestiměsíční promlčecí doba dle § 32 odst. 3 OdpŠk. Žalobce svůj nárok u žalované uplatnil předběžně dne [datum] a došlo tak ke stavení promlčecí doby dle § 35 odst. 1 OdpŠk. Po šesti měsících stavení běhu promlčecí doby počala promlčecí doba znovu běžet a uplynula dne [datum]. Soud I. stupně uvážil, že byla-li žaloba podána na poště k přepravě až dne [datum], je nárok na finanční [anonymizováno] nemajetkové újmy promlčen.

10. Nárok na náhradu škody ve výši [částka] nebyl dle názoru soudu I. stupně řádně specifikován. Vzhledem k tomu, že se žalobce k nařízenému jednání nedostavil, přičemž souhlasil s projednáním věci v jeho nepřítomnosti, soud I. stupně žalobci nemohl poskytnout poučení dle § 118a odst. 1 o. s. ř. o tom, že je třeba doplnit skutková tvrzení a v jakém směru. Soud I. stupně nadto upozornil, že představuje-li tento nárok náklady vynaložené žalobcem v řízení vedeném u Okresního soudu v Mostě pod sp. zn. [spisová značka], nemůže je žalobce požadovat jako nárok na náhradu škody podle OdpŠk, neboť o náhradě nákladů řízení sp. zn. [spisová značka] bylo rozhodnuto, a to ani v případě, že nebyly žalobci z důvodu jeho neúspěchu v řízení přiznány. V tomto směru odkázal soud I. stupně na rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 2085/08 a rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka].

11. Soud I. stupně proto žalobu jako nedůvodnou zamítl.

12. O nákladech řízení rozhodl soud I. stupně podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a v řízení zcela úspěšné žalované přiznal jejich náhradu ve výši [částka], což představuje paušální náhradu hotových výdajů dle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. [anonymizováno] 3 úkony (1x písemné vyjádření ve věci samé, 1x příprava účasti na jednání a 1x účast na jednání před soudem I. stupně) ve výši 3 x [částka].

13. Proti rozsudku podal žalobce včasné a přípustné odvolání. Vytýkal soudu I. stupně, že rozsudek zcela nesmyslně odůvodnil. Odůvodnění neodpovídá dle žalobce jeho žalobním tvrzením. K promlčení uvedl, že k němu došlo díky cíleným průtahům a neschopnosti žalované tato pochybení řešit. Žalobce v odvolání popíral, že by podal návrh na změnu žaloby. Z jednání před soudem I. stupně se žalobce omluvil, protože byl [anonymizována tři slova]. Nesouhlasil se skutkovými zjištěními soudu I. stupně. Jednání bylo nařízeno na [datum], jednání se však nekonalo a žalobci nebylo v rozporu se zákonem umožněno nahlédnout do spisu. Zjištění o doručení předvolání žalobci dne [datum] je také nesmyslné. Žalobce zopakoval, že se žalované částky domáhal z důvodu, že mu nebylo umožněno nahlédnout do spisu, že nebyl vyrozuměn o nařízených a odročených jednáních, že se spisem bylo manipulováno a že se státní úředníci lživě vyjadřovali. Soud I. stupně se však žalobou nezabýval. Žalobce žádal odvolací soud, aby napadený rozsudek soudu I. stupně zrušil.

14. Žalovaná se ve vyjádření k odvolání ztotožnila se skutkovými zjištěními a právními závěry soudu I. stupně. Doplnila a rozvedla, že v řízení vedeném u Okresního soudu v Mostě pod sp. zn. [spisová značka] k žalobcem tvrzenému nesprávnému úřednímu postupu ani nedošlo, absentuje tak již odpovědnostní titul. Žalovaná navrhovala, aby odvolací soud rozsudek soudu I. stupně jako věcně správný potvrdil a aby jí přiznal náhradu nákladů odvolacího řízení.

15. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek dle § 212 a § 212a o. s. ř., včetně správnosti postupu v řízení předcházejícím jeho vydání.

16. V prvé řadě se ze spisu podává, že se žalobce z jednání nařízeného na [datum] omluvil, a to pro [anonymizována tři slova] (srov. úřední záznam na č. l. 50 spisu a e-mailová zpráva na č. l. 51 spisu). Podáním ze dne [datum], doručeným soudu I. stupně [datum] v ranních hodinách, žalobce zopakoval omluvu z jednání a uvedl, že souhlasí, aby soud I. stupně rozhodl bez jednání. Soud I. stupně proto nepochybil, když dne [datum] jednal podle § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti žalobce, který o odročení jednání nepožádal.

17. Odvolací soud v souladu s § 213 odst. 2 o. s. ř. zopakoval dokazování předběžným uplatněním nároků ze dne [datum].

18. Z předběžného uplatnění nároků datovaného k [datum] odvolací soud zjistil, že žalobce tímto podáním žádal žalovanou o odškodnění, a to jednak ve výši [částka] a dále ve výši [částka] [anonymizováno] to, že mu v řízení sp. zn. [spisová značka] Okresní soud v Mostě neumožnil nahlédnout do spisu, že jeho stížnost adresovaná předsedovi soudu nebyla řádně vyřízena, že není zřejmé, kde se spis nachází a proč došlo ke zrušení jednání. Žalobce poukazoval na informace získané na webových stránkách e-justice. Dle podacího razítka byla žádost doručena žalované dne [datum].

19. Ve zbytku odkazuje odvolací soud na skutková zjištění soudu I. stupně. Odvolací soud dokazováním pouze upřesnil skutková zjištění stran obsahu žalobcova předběžného uplatnění nároků u žalované. Po takto provedeném dokazování dospěl odvolací soud k závěru, že odvolání žalobce není důvodné.

20. Dle názoru odvolacího soudu není rozsudek soudu I. stupně nepřezkoumatelný, jeho odůvodnění má všechny náležitosti dle § 157 odst. 2 o. s. ř. Z odůvodnění je zřejmé, čeho se žalobce domáhal a z jakých důvodů a jak se ve věci vyjádřila žalovaná. Soud I. stupně vyložil, které skutečnosti má prokázány a o které důkazy opřel svá skutková zjištění. Vyložil rovněž, které důkazy pro nadbytečnost nehodnotil. Soud I. stupně v odůvodnění napadeného rozsudku rovněž vyložil, jak věc posoudil po právní stránce, a řádně odůvodnil i nákladový výrok.

21. Z provedeného dokazování je dále zřejmé, že žalobce splnil podmínku pro soudní uplatnění nároků na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem, předvídanou § 14 OdpŠk, neboť u žalované předběžně žalované nároky v části uplatnil, ve zbytku pak dala žalovaná jasně najevo, že je uspokojit nehodlá (vizte např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

22. Ustanovení čl. 36 odst. 3 Listiny základních práv a svobod zaručuje každému právo na náhradu škody způsobené mu nezákonným rozhodnutím soudu, jiného státního orgánu či orgánu [anonymizováno] správy nebo nesprávným úředním postupem, avšak co do podmínek vzniku nároku na náhradu škody a podrobností odkazuje čl. 36 odst. 4 Listiny na zákon, kterým je OdpŠk. Ten, v souladu s čl. 36 odst. 3 Listiny, rozlišuje dvě základní formy odpovědnosti státu [anonymizována dvě slova] způsobenou v souvislosti s výkonem státní [anonymizováno] státními a jinými pověřenými orgány. Vedle odpovědnosti [anonymizována dvě slova] způsobenou nezákonným rozhodnutím zavádí i druhou formu, která je spojena s nesprávným úředním postupem. [anonymizováno] státu [anonymizována dvě slova] vzniká dle OdpŠk [anonymizováno] kumulativního naplnění tří předpokladů, kterými jsou: 1) nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup, 2) vznik škody nebo nemajetkové újmy a 3) příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem/nezákonným rozhodnutím a vznikem škody. Existence těchto podmínek musí být v soudním řízení postavena najisto, nepostačuje pouhá pravděpodobnost splnění některé z nich. Důkazní břemeno je přitom na poškozeném (vizte [příjmení], P.: [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. Komentář. 4. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, s. 64).

23. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá [anonymizována dvě slova] způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se [anonymizováno] nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle odstavce 2 téhož zákonného ustanovení má právo na náhradu škody ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

24. Vyjma § 13 odst. 1 věty druhé a třetí není nesprávný úřední postup v zákoně blíže definován. Jedná se o ty případy vzniku škod, které byly vyvolány jinou činností [anonymizováno] orgánů než je činnost rozhodovací. Nesprávným úředním postupem je porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu [anonymizováno] jeho činnosti, a to zejména takové, které nevede k vydání rozhodnutí. Pro tuto formu odpovědnosti je určující, že úkony tzv. úředního postupu samy o sobě k vydání rozhodnutí nevedou, a je-li rozhodnutí vydáno, bezprostředně se v jeho obsahu neodrazí (vizte [příjmení], P.: [anonymizováno 7 slov]. Komentář. 4. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, s. 146 –147).

25. Nesprávným úředním postupem je každý postup orgánu [anonymizována dvě slova], který [anonymizováno] jejím [anonymizováno] postupuje v rozporu s obecně závaznými právními předpisy či v rozporu se zásadami jejího [anonymizováno] (srov. např. nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 36/08 ze dne [datum]).

26. Podle § 32 odst. 3 věta prvá OdpŠk nárok na náhradu nemajetkové újmy podle tohoto zákona se promlčí [anonymizováno] 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen.

27. Podle § 35 odst. 1 OdpŠk promlčecí doba neběží ode dne uplatnění nároku na náhradu škody do skončení předběžného projednání, nejdéle však po dobu 6 měsíců.

28. Dle komentářové literatury se počátek běhu šestiměsíční subjektivní lhůty odvíjí od vědomosti poškozeného, že došlo k nemajetkové újmě, tedy kdy se dozvěděl, že v jeho poměrech nastaly nepříznivé důsledky, nikoliv od vědomosti o samotné okolnosti tento důsledek vyvolávající. V případě nesprávného úředního postupu podmínkou pro počátek běhu subjektivní promlčecí lhůty není to, aby se poškozený dozvěděl o tom, že se jednalo o úřední postup nesprávný (vizte [příjmení], P.: [anonymizováno 7 slov]. Komentář. 4. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, s. 384).

29. Z tvrzení žalobce a rovněž z jeho odvolacích námitek vyplývá, že vznik nemajetkové újmy spojuje s nesprávným úředním postupem Okresního soudu v Mostě v řízení sp. zn. [spisová značka], a to konkrétně s tím, že mu v dubnu 2016 nebylo umožněno jako účastníkovi řízení nahlédnout do spisu, že docházelo k manipulaci se spisem, který putoval mezi okresním soudem a krajským soudem, a že nebyl informován o zrušení jednání. Vzhledem k tomu, že žádost o odškodnění ze dne [datum] žalobce uplatnil u žalované dne [datum], je evidentní, že k tvrzenému nesprávnému úřednímu postupu mělo dojít v dubnu 2018.

30. Soud I. stupně se zcela správně a plně v souladu se zásadou hospodárnosti řízení zabýval s ohledem na obranu žalované prioritně tím, zda žalovaná uplatnila námitku promlčení nároku na [anonymizováno] nemajetkové újmy důvodně.

31. Pokud by nesprávným úředním postupem byl postup Okresního soudu v Mostě v řízení sp. zn. [spisová značka] v měsíci dubnu 2018, ke vzniku újmy by došlo nejpozději dne [datum], neboť nejpozději v tento okamžik by žalobce nemajetkovou újmu z toho, že mu nebylo umožněno nahlédnout do spisu, že nebyl řádně vyrozuměn o odročení jednání a že spis putoval nedůvodně mezi okresním a krajským soudem, pociťoval. Promlčecí doba tak počala běžet nejpozději dne [datum] a s ohledem na stavení jejího běhu po dobu 6 měsíců uplynula dne [datum] (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]), neboť konec lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo let připadá na den, který se pojmenováním nebo číslem shoduje se dnem, na který připadá skutečnost, od níž se lhůta nebo doba počítá (vizte § 605 odst. 2 o. z.). Uplatnil-li žalobce nárok na [anonymizováno] u soudu I. stupně žalobou dne [datum], uplatnil jej po uplynutí promlčecí doby dle § 32 odst. 3 OdpŠk. Žalobou ze dne [datum], podanou u soudu I. stupně dne [datum], proto žalobce uplatnil již promlčený nárok na [anonymizováno] nemajetkové újmy. Odvolací soud na tomto místě toliko pro úplnost připomíná, že promlčecí doba má povahu hmotněprávní. Nelze proto aplikovat § 57 odst. 3 o. s. ř., tj. není rozhodné, kdy byla žaloba odevzdána orgánu, který má povinnost doručit ji, ale kdy byla odevzdána soudu.

32. Žalobce namítal, že promlčení zavinila svým přístupem žalovaná. Uplatnění námitky promlčení ze strany žalovaného státu však není dle názoru odvolacího soudu v tomto případě v rozporu s dobrými mravy ve smyslu § 2 odst. 3 o. z. Námitka promlčení uplatněná státem obecně není výkonem práva v rozporu s dobrými mravy (vizte např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Dobrým mravům zásadně neodporuje, namítá-li někdo promlčení práva uplatňovaného vůči němu, neboť institut promlčení přispívající k jistotě v právních vztazích je institutem zákonným, a tedy použitelným ve vztahu k jakémukoliv právu, které se podle zákona promlčuje. Uplatnění promlčecí námitky by se příčilo dobrým mravům jen v těch výjimečných případech, kdy by bylo výrazem zneužití tohoto práva na úkor účastníka, který marné uplynutí promlčecí doby nezavinil, a vůči němuž by [anonymizováno] takové situace zánik nároku na plnění v důsledku uplynutí promlčecí doby byl nepřiměřeně tvrdým postihem ve srovnání s rozsahem a charakterem jím uplatňovaného práva a s důvody, pro které své právo včas neuplatnil (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod [číslo] či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). A dle názoru odvolacího soudu nebyly v řízení zjištěny žádné výjimečné okolnosti, které by odůvodňovaly nadřazení institutu dobrých mravů nad princip právní jistoty.

33. Správný je tak závěr soudu I. stupně, že nárok na [anonymizováno] nemajetkové újmy je promlčen. Ani odvolací soud se proto pro nadbytečnost již nezabýval tím, zda k tvrzenému nesprávnému úřednímu postupu skutečně došlo a zda v příčinné souvislosti s jím vznikla žalobci nemajetková újma..

34. Podáním ze dne [datum] žalobce nad rámec [anonymizováno] nemajetkové újmy požadoval i nárok na náhradu škody ve výši [částka]. Uvedl, že mu nesprávným úředním postupem vznikla rovněž škoda, přičemž se jedná o vynaložené hotové výdaje, ušlý výdělek a částku [částka], která byla předmětem řízení u Okresního soudu v Mostě. Soud I. stupně správně toto podání posoudil jako změnu žaloby, spočívající v jejím rozšíření o nárok na náhradu škody, a správně svým usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], tuto změnu žaloby dle § 95 o. s. ř. připustil.

35. Lze dále přisvědčit soudu I. stupně, že v případě tohoto nároku nebyly zcela tvrzeny skutečnosti rozhodné z hlediska aplikované právní normy, a sice jaká zcela konkrétní škoda žalobci vznikla a proč je mezi tvrzeným nesprávným úředním postupem a vzniklou škodou vztah příčiny a následku. Vzhledem k tomu, že se žalobce nedostavil k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, znemožnil tím soudu I. stupně, aby mu [anonymizováno] jednání poskytl poučení podle ustanovení § 118a o. s. ř. Nemohl-li soud I. stupně poskytnout žalobci poučení podle ustanovení § 118a o. s. ř. proto, že se žalobce nedostavil k jednání, není oprávněn a ani povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 2848/10, usnesení Nejvyššího soudu ze dne ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], či nověji rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

36. Soud I. stupně proto správně žalobu ohledně nároku na náhrady škody zamítl již pro neunesení břemene tvrzení.

37. Soudu I. stupně lze přisvědčit rovněž v názoru, že tento nárok by ohledně nákladů, které žalobce v řízení u Okresního soudu v Mostě sp. zn. [spisová značka] vynaložil, nebyl s ohledem na § 31 odst. 2 OdpŠk důvodný, neboť o náhradě nákladů tohoto řízení bylo Okresním soudem v Mostě rozhodnuto v usnesení ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], kterým bylo řízení ke zpětvzetí žaloby zastaveno, a které bylo k odvolání žalobce v nákladovém výroku potvrzeno usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. Tj. o náhradě nákladů předmětného řízení bylo pravomocně rozhodnuto na základě o. s. ř. a jejich náhradu proto nelze uplatnit jako [anonymizováno] podle OdpŠk.

38. Vzhledem ke shora uvedenému odvolací soud rozsudek soudu I. stupně jako věcně správný postupem dle § 219 o. s. ř. ve výroku I potvrdil.

39. Odvolací soud potvrdil napadený rozsudek i ve výroku o nákladech řízení. Soud I. stupně správně s odkazem na § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal zcela úspěšné žalované právo na náhradu nákladů řízení ve výši [částka]. Žalované náleží dle § 151 odst. 3 o. s. ř. paušální náhrada ve výši 3 x [částka], a sice [anonymizováno] písemná vyjádření ve věci, přípravu k jednání a [anonymizováno] účast na jednání dle § 1 odst. 3 písm. a) a c) a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu.

40. O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud dle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. a v odvolacím řízení zcela úspěšné žalované přiznal jejich náhradu ve výši [částka], což představuje v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. paušální náhradu ve výši 3 x [částka] [anonymizováno] vyjádření k odvolání, [anonymizováno] přípravu k odvolacímu jednání a [anonymizováno] účast na odvolacím jednání dle § 1 odst. 3 písm. a), b) a c) a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb.

41. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.

Poučení